Jan Pavel

Místa v první řadě na inauguraci prezidenta příslušela těm nejvýznamnějším. Kromě bývalých hlav státu zde byla i rodina nového prezidentského páru, a tak jsme mohli vůbec poprvé zahlédnout Evu Friedlovou (31), tajemnou dceru Evy Pavlové (58).

Čtvrteční inaugurace Petra Pavla (61) přinesla České republice nejen novou první dámu, ale také „první syny“. Jan Pavel a Petr Pavel mladší už při výhře svého otce ve volbách neskrývali emoce a měli radost, byť přiznali, že zpracovat jeho vítězství jim bude trvat. Zároveň jsou nyní připraveni se zapojovat, ačkoliv jejich role prezidentských synů není oficiální.

Nerovnováha důchodového systému je největší problém veřejných financí, upozorňuje v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada.

Petra Pavla plně podporují synové, mladší Jan a starší Petr, které má nový prezident z prvního manželství. Mladší syn Jan podědil po svém otci jistou úspornost ve vyjadřování, starší Petr je ještě nenápadnější. Na Hradě střídají dceru Miloše Zemana Kateřinu Zemanovou. Petr Pavel je představil na Twitteru.

Zvolení Petra Pavla prezidentem si ve volebním štábu nenechali ujít ani jeho dva synové z prvního manželství Jan Pavel a Petr Pavel. Oba byli svému otci oporou, pomáhali mu. Jak ale prozradil mladší Jan, původně si nepřál, aby se jeho otec stal prezidentem.

Volební štáb generála ve výslužbě Petra Pavla v prvním kole prezidentských voleb zahrnoval jen lidi z jeho týmu, novináře a nejbližší rodinu. Mezi rodinnými příslušníky nechyběl ani syn Jan s manželkou Ladou. Mladší syn Jan Pavel je otci podobný nejen po vizuální stránce, ale i z hlediska úsporné komunikace. Přesto prozradil několik zajímavostí o svém otci.

Prezidentského kandidáta Petra Pavla ve volebním štábu podporoval i syn Jan s manželkou Ladou. Sympatický muž při rozhovoru s deníkem Blesk prokázal, že "výřečnost" zdědil po svém otci a očekávat od něj rozsáhlá vyjádření na adresu táty budeme jen velmi těžko. I tak ale přiblížil, jaký mají vztah a jak tráví volný čas.

Rozhovor se synem Petra Pavla Janem Pavlem a jeho ženou Ladou.

Na důchody peníze budou, ale kvůli stárnutí populace hrozí, že klesne náhradový poměr a důchodci zchudnou v porovnání s pracujícími lidmi. Je o tom přesvědčen Jan Pavel, odborník na veřejné finance a člen Národní rozpočtové rady. Dodává, že tento relativní pokles důchodů lze tlumit systémovými úpravami, jako je prodlužování věku odchodu do důchodu, nebo omezováním veřejných služeb. „Také je možné více stimulovat lidi ke spoření, aby si budoucí pokles důchodů kompenzovali,“ říká v rozhovoru pro České důchody.

Novým členem Národní rozpočtové rady (NRR) se stal 25. listopadu 2022 ekonom Petr Musil. V Radě nyní bude působit společně s jejím předsedou Mojmírem Hamplem a druhým členem, Janem Pavlem. Pozice člena NNR se uvolnila poté,  co odešla její předsedkyně Eva Zamrazilová do funkce viceguvernérky ČNB a novým předsedou NRR se stal její dosavadní člen Mojmír Hampl. „Chci poděkovat všem zákonodárcům a dnes speciálně i paní předsedkyni Pekarové za projevenou důvěru, které si velice vážím. Členem Rady…

Často slýcháme stížnosti, kolik je kolem nás cizinců. Ano, momentálně jich je tu celkem přes 1,1 milionu, což je zhruba 10 % populace. Tito lidé však významnou měrou pomáhají platit důchody českým seniorům. Počet důchodců bude stále stoupat a bez důchodového pojištění cizinců se neobejdeme. Česká populace stárne a počet důchodců neustále narůstá. Rozpočtový deficit se rok od roku zvětšuje, ale zvyšuje se také částka, kterou Česká republika na důchodech každoročně vydá. Důchody navíc rostou mnohem rychleji než platy, v posledním roce díky mimořádným valorizacím a v příštím roce ještě navíc díky „výchovnému“, tedy 500 Kč k důchodu za každé vychované dítě jednomu z rodičů (nejčastěji ženám).

Novým členem Národní rozpočtové rady se stane Petr Musil. Rozhodla o tom Poslanecká sněmovna. Schválila tak návrh Senátu na Musilovo jmenování z letošního října.

V bavorském Pasově byly odlity dva nové zvony pro přerovský kostel svatého Vavřince. Jde o největší zvon nesoucí jméno Jan Pavel o hmotnosti 1800 kilogramů a zvon pojmenovaný František z Assisi o hmotnosti 400 kilogramů. Odlití zvonů umožnila veřejná sbírka, kterou vyhlásil spolek Přerovské zvony smíření, lidé do ní dosud přispěli 1,5 milionu korun. V plánu bylo odlít ještě poslední ze zbývající trojice zvonů, a to zvon Marie o hmotnosti 600 kilogramů. Záležet však bude na tom, zda se podaří získat chybějící prostředky, řekla dnes ČTK za pořadatele sbírky Anna Sýkorová.

Sněmovní rozpočtový výbor dnes doporučil dolní komoře schválit základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Návrh rozpočtu počítá se schodkem 295 miliard korun. Příjmy mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Pokud Sněmovna v prvním čtení tyto údaje schválí, poslanci už je nebudou smět v dalších kolech projednávání měnit. První čtení návrhu rozpočtu se má uskutečnit ve středu 26. října. Pro letošní rok počítá rozpočet se schodkem 375 miliard korun.

Vláda zastropovala ceny energií, ale zatímco pro domácnosti a malé a střední firmy se strop týká neomezeného objemu spotřeby, pro velké podniky budou platit jiná pravidla. Elektřinu za státem garantovanou nižší cenu získají jen do 80 procent své roční spotřeby, na levnější plyn je limit 4 200 megawatthodin. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) však velkým firmám poradil, jak omezení obejít. A nebyl to zrovna košer recept.

Rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2020 vytvořilo prostor pro nezodpovědnou fiskální politiku. Vláda tak nemá dostatek motivace ke konsolidaci veřejných rozpočtů. Ve dnes zveřejněné Zprávě o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2021 to konstatovala Národní rozpočtová rada. Upozornila, že materiály ministerstva financí nepočítají v nejbližších letech s výraznějším snížením strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.

Populisté typu Andreje Babiše vytrvale v lidech budují pocit, že mají neustále na něco nárok, že se o ně stát musí postarat za všech okolností a že měřítkem dobrého vládnutí je vlastně jen to, ...

KOMENTÁŘ. Populisté typu Andreje Babiše vytrvale v lidech budují pocit, že mají neustále na něco nárok, že se o ně stát musí postarat za všech okolností a že měřítkem dobrého vládnutí je vlastně jen to, kolik se nasype z „eráru“ do jejich kapes. Prostě musíte něco dělat pro naše lidi. Záběry z Otrokovic, kde se na premiéra Petra

Česká republika musí zvýšit daně a zreformovat povinné státní výdaje, tvrdí Národní rozpočtová rada. V jaké kondici jsou veřejné finance? Proč je odborníci označují za dlouhodobě neudržitelné? A proč samotný ekonomický růst nevyřeší strukturální deficit? Hostem Vladimíra Kroce byl člen rozpočtové rady a profesor VŠE Jan Pavel.

Důchodový systém v Česku se beze změn propadne v příštích desetiletích do vysokých deficitů. Koncem 50. let by saldo mohlo dosahovat čtyř procent hrubého domácího produktu (HDP). V dnešních cenách by tak výdaje na penze byly vyšší než příjmy o víc než 250 miliard korun. Zatímco nyní stát dává teď do důchodů asi devět procent HDP, v polovině století to bude téměř 13 procent. Vyplývá to ze zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou dnes zveřejnila Národní rozpočtová rada (NRR).

Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu.

Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v Česku zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou ve čtvrtek vydala Národní rozpočtová rada.

Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou ve čtvrtek vydala Národní rozpočtová rada.

Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v Česku zvětšuje a obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou ve čtvrtek vydala Národní rozpočtová rada.

Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou ve čtvrtek vydala Národní rozpočtová rada.

Papež František v neděli na vatikánském Svatopetrském náměstí prohlásil za blahoslaveného papeže Jana Pavla I. (1912-1978), napsala agentura AFP. Prohlášení za blahoslaveného je prvním krokem na cestě ke svatořečení.

Jaké skupiny lidí se sešly na včerejší pražské demonstraci a co pro ně vláda může udělat? Jak bude fungovat nové očkování proti covidu, cílené na variantu omikron? A jak se do dějin církve zapsal dnes blahořečený Jan Pavel I., který byl v čele církve jen 33 dní? Poslechněte si celou Polední publicistiku.

Papež František v neděli na vatikánském Svatopetrském náměstí prohlásil za blahoslaveného papeže Jana Pavla I. (1912-1978), napsala agentura AFP. Prohlášení za blahoslaveného je prvním krokem na cestě ke svatořečení.

Papež František na vatikánském Svatopetrském náměstí prohlásil za blahoslaveného papeže Jana Pavla I. (1912-1978), napsala agentura AFP. Prohlášení za blahoslaveného je prvním krokem na cestě ke svatořečení.

Co zbylo na železnici z éry ministra dopravy Karla Havlíčka? V době, kdy resort řídil jeden z hlavních kritiků nynější vlády, se nastartoval růst cen, který se nedaří zastavit.

Papež Pius XIII. (Jude Law) je v kómatu. Po nečekaném a záhadném váhání se kardinálu Voiellovi (Silvio Orlando) podaří dosadit na papežský stolec Sira Johna Brannoxe (John Malkovich), umírněného, okouzlujícího a sofistikovaného anglického aristokrata, který přijme jméno Jan Pavel III.

Tragikomedie z období normalizace vyvolala polemiky, zda autorka scénáře nevylíčila tuto neblahou kapitolu našich dějin příliš idylicky. V jedné ze scén jsou však Cibulková a Ramba nezapomenutelné.

Ceny jídel v restauracích rostou. Klesá kvůli tomu třeba zájem o obědy ve městech, kde si lidé raději připravují jídlo sami. Průměrná cena byla v červnu 161 korun; kvůli inflaci se dá podle odborníků navíc očekávat, že půjde dál nahoru. A stoupají i v turistických destinacích, návštěvníků ale navzdory tomu neubývá. Oslovení zákazníci většinou počítají s tím, že za oběd nebo za večeři zaplatí víc.

Poslanecká sněmovna zvolila [13.7.] někdejšího viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla předsedou Národní rozpočtové rady. Hampla, který dosud působil jako člen NRR, do funkce navrhla vláda.

Devětašedesáté narozeniny oslavil 28. června monsignore Pavel Posád, který je rodákem z Budkova na Třebíčsku. V roce 1977 byl vysvěcen na kněze, v roce 2003 ho papež jmenoval biskupem.

Národní rozpočtová rada spočítala, že takzvaně pro stát pracuje 930 tisíc lidí. Člen NRR profesor Jan Pavel říká, že to problém není, ale problém je, že Česko hospodaří stále na dluh.

Zejména chudší část společnosti stále silněji pociťuje růst cen, vysoké ceny energií a po desítky let nevídaná míra inflace ale dopadají v podstatě na všechny. V možnostech státu ale není pomoct všem, zdůrazňuje člen Národní ekonomické rady a profesor Vysoké školy ekonomické Jan Pavel. Vládnoucí politici čelí stále silnějším požadavkům na to, aby rostoucí ceny lidem nějak

Armáda a její zakázky trpěly nestabilním rozpočtem už za první republiky, píše v komentáři člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel. Dnešní vláda by se tak měla inspirovat sto let starým řešením.

Už letos na jaře odlije zvonař Rudolf Perner první ze tří zvonů, které mají doplnit zvonovou sbírku v kostele sv. Vavřince v Přerově. Zvon ponese jméno Jan Pavel, má vážit přibližně 1800 kilogramů a budou na něm odlita jména rodin dětí zavražděných na Švédských šancích nedaleko Přerova.

Zvon pojmenovaný Jan Pavel má vážit přibližně 1800 kilogramů a budou na něm odlita jména dětí zavražděných na Švédských šancích nedaleko Přerova, informovala ČTK za spolek Přerovské zvony smíření Anna Sýkorová.

Hudba Hradní stráže dnes dopoledne na Pražském hradě zahraje vánoční melodie. Patnáctiminutové představení se uskuteční na třetím hradním nádvoří, hudebníci budou hrát z prezidentského…

Pražský hrad, genius loci. Místo, kde pobývali významní panovníci, kde se tyčí k nebi chrám svatého Víta, místo obrovského duchovnímu významu. Právě sem si můžete přijít vychutnat vánoční atmosféru a poslechnout koledy.

Když Jana Pavlovi řekla, že je těhotná, zuřil. Žil v tom, že ani jeden z nich děti nechce, a tak to od ní bral jako podraz. Rozhodl se, že manželce nebude pomáhat, aby ji v tom nechal pořádně vymáchat. Jaká to byla chyba, zjistil po dvou letech.

Rok 1978 bývá nazýván rokem tří papežů. Vyvrcholil před 43 lety volbou prvního neitalského papeže od roku 1522 - krakovského arcibiskupa Karola Wojtyly. Jako papež Jan Pavel II. tehdy zahájil třetí nejdelší pontifikát v dějinách.

Z brněnského náměstí Svobody dnes vyjel na velké dobrodružství až do Říma český handibiker Dušan Petřvalský, který podobnou výpravu absolvoval před dvaceti lety. Tehdy jej přijal papež Jan Pavel II., nyní jezdec věří, že se setká i s další hlavou katolické církve Františkem.

Navýšení minimální mzdy nebo důchodů. ČSSD před volbami přichází s řadou návrhů, jak přilepšit voličům. Jenže v době nejvyššího státního schodku. Je to správně?

Veřejné finance leží v rakvi zatlučené tolika hřebíky, že už politikům přijde jedno, jestli tam ještě dva nebo tři přibudou.

Situace se za poslední rok výrazně zhoršila nejen vlivem pandemie, ale i kvůli krokům vlády, jako byl například pokles zdanění.

Přerov si dnes připomíná oběti masakru z roku 1945 na Švédských šancích. Potomci obětí se připojili ke sbírce na tři nové zvony do kostela sv. Vavřince v Přerově. Zvony smíření uctí oběti tohoto masakru, který se koncem druhé světové války odehrál nedaleko Přerova.

Byl to první podchod v Hradci Králové. V době, kdy vzniknul, byly podobné podchody v republice velkou vzácností. Dnes, stejně jako v minulém století, to v podchodu stále žije. Zasloužil by si ovšem výraznou modernizaci, míní architekt Karel Schmied, jehož otec podchod navrhnul.

Vládnoucí strany hnutí ANO a sociální demokracie se každý rok předhánějí, kdo seniorům nabídne vyšší penzi. Výsledek je pak ministry prezentován jako jejich úspěch. V posledních letech se sice důchody zvyšovaly o zhruba 900 korun každým rokem, přesto však v porovnání za vlády Miroslava Kalouska berou reálně méně. Tehdy totiž dostávali senioři 42 a někdy až 44 procent průměrného platu. V současné době však tato výše činí 39,8 procenta.

Motto: „Nebojte se! Hledáte Ježíše Nazaretského, Ukřižovaného. Byl vzkříšen, není tady“ (Mk 16,6).

Kdo dnes zavítá do Litvy, tuto horu jistě navštívit nezapomene. Je totiž známým místem lidové historie i vzdoru sovětskému režimu. Slouží jako památník tomu, že místní obyvatelé se svých tradic nehodlali vzdát ani za dob komunistického diktátu.

Zástupci církve dnes vložili do niky v českobudějovické katedrále svatého Mikuláše relikviář s ostatkem posledního rakouského císaře a českého krále Karla I. Habsburského.

Zástupci církve dnes vložili do niky v českobudějovické katedrále svatého Mikuláše relikviář s ostatkem posledního rakouského císaře a českého krále Karla I. Habsburského. Při mši, kterou sloužil biskup Vlastimil Kročil, si lidé prohlédli i nový obraz panovníka. Karla I. prohlásil papež Jan Pavel II. v roce 2004 za blahoslaveného. Karel I. (1887 až 1922) by měl být podle církve vzorem pro evropské politiky; usiloval o mír, sociální spravedlnost, právo a řád.