Jiří Krejčík

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Silného tématu plného emocí i protichůdných názorů se chopil režisér Tomáš Mašín, který podle scénáře Marka Epsteina točí film o bratrech Mašínech s příznačným názvem – Bratři. Je to jako drápat se na vrchol K2, říká scénárista. Pro několik scén si filmaři vybrali i zaniklou ves Výškovice na Tachovsku. Ta se tak už podruhé dostane na filmová plátna. Koncem čtyřicátých let minulého století zde totiž Jiří Krejčík natáčel Ves v pohraničí přibližující poválečné osídlování.

I když dnes máme měřítka krásy malinko někde jinde, Irena Kačírková byla považována za jednu z našich nejkrásnějších hereček své doby. Byla vysoké štíhlé postavy, měla aristokratické chování a podmanivý hlas. Byla vždy elegantně oblečená, dokonale nalíčená a upravená jako ze žurnálu. Byla prostě jiná. Do rolí žen – traktoristek či zapálených soudružek budujících socialismus se vůbec nehodila A v padesátých letech se takových filmů točila většina.

Přísný výraz a tmavé brýle na očích, to bylo poznávací znamení naší nejslavnější režisérky, stejně jako i typické ráčkování, které se stalo vděčným tématem moha parodování. Málokdo ale ví, že tato výjimečně úspěšná žena díky své roztěkanosti dlouhá léta nevěděla, čím vlastně chce být, a tak vystřídala mnoho povolání, než ji napadlo vystudovat režii na pražské FAMU…

Jedna z nejpopulárnějších a nejkrásnějších slovenských hereček Božidara Turzonovová, dobře známá i českým televizním divákům, letos oslavila 80. narozeniny. Osud se s ní nemazlil. Manžel ji podváděl a během života musela podstoupit několik interrupcí. Jak se s tím vyrovnávala?

Oranžová, bílá a zelená. Indická trikolóra na Den nezávislosti opět zaplnila veřejný i virtuální prostor. V posledních letech se však zdá, že šafránová barva hraje v největší světové demokracii daleko významnější roli než zbylé dvě. Hinduistický nacionalismus se totiž pro velké množství obyvatel Indie stává mnohem přitažlivějším než kdykoli dříve.

FOTO / VIDEO Tvář známá, její jméno už jsme většinou pozapomněli. Díky přirozenému talentu i půvabu měla všude dveře dokořán, pak jí je ale nastupující normalizace rázně přibouchla před nosem.

Do diváckého povědomí vstoupila rolí starostlivé maminky ve filmu Už zase skáču přes kaluže (1970). Těch maminkovských rolí ale ztvárnila Zdena Hadrbolcová (*13. 7. 1937) během kariéry velké množství – připomeňme alespoň filmy Páni kluci (1975), Návrat idiota (1999) nebo František je děvkař (2008).

ROZHOVORY NA OKRAJI Pro rozhovor se známým vzduchotechnikem, fotografem a hercem Petrem Bruknerem jsem si zašel před představením přímo do Divadla Járy Cimrmana. Stylem svých odpovědí mě ujistil, že duch Járy Cimrmana vybírá do svého divadla lidi, kteří si jeho styl humoru nesou už v sobě.

Dnes, 26. června, oslavujeme nejen 54. výročí prvního zrušení cenzury v Českých zemích (přijetí zákona 84/1968 Sb.), ale velmi symbolicky i 104. výročí narození jednoho z největších českých umělců, scénáristy (Císařův pekař a Pekařův císař), režiséra (Vyšší princip, Penzion pro svobodné pány, Svatba jako řemen, Božská Ema) a herce (řezník ve Slavnostech sněženek, profesor medicíny v Pelíšcích) Jiřího Krejčíka, jehož cholerická povaha spojená s vypjatým smyslem pro humor jej učinila terčem nesmrtelných historek v podání řady herců v čele s Miroslavem Donutilem, ale také už předobrazem několika filmových postav (režiséra Kováče z filmu Zemský ráj to na pohled v podání Jana Hartla, či režiséra Jandy ze seriálu Dabing Street v podání Miroslava Krobota).

Dnes, 26. června, oslavujeme nejen 54. výročí prvního zrušení cenzury v Českých zemích (přijetí zákona 84/1968 Sb.), ale velmi symbolicky i 104. výročí narození jednoho z největších českých umělců, scénáristy (Císařův pekař a Pekařův císař), režiséra (Vyšší princip, Penzion pro svobodné pány, Svatba jako řemen, Božská Ema) a herce (řezník ve Slavnostech sněženek, profesor medicíny v Pelíšcích) Jiřího Krejčíka, jehož cholerická povaha spojená s vypjatým smyslem pro humor jej učinila terčem nesmrtelných historek v podání řady herců v čele s Miroslavem Donutilem, ale také už předobrazem několika filmových postav (režiséra Kováče z filmu Zemský ráj to na pohled v podání Jana Hartla, či režiséra Jandy ze seriálu Dabing Street v podání Miroslava Krobota).

Za poslední roky jsem viděl jenom jednu takto zpracovanou knihu. Rudy Linka, Na cestě domů… (Universum, 2021). Kombinace textu s grafickou úpravou a neskutečně bohatou sbírkou fotografií, je už na první pohled jízda. Navíc si musíme uvědomit, že současná doba takto špičkově zpracovaným titulům nepřeje.

Další z ikonických českých herců se odebral do hereckého nebe. Bylo mu 82 let a po smrti své ženy Libuše Šafránkové se stáhl do ústraní. Zanechal v české kinematografii nesmazatelnou stopu a patřil k největším hereckým profesionálům divadelní i filmové scény.

Herec Pavel Landovský má života plné zuby, nemoci mu ztrpčují každý den a nejraději by se vším skončil. Má však kolem sebe lidi, kterým stojí za zájem a úctu. Herecký kolega a režisér Jan Kačer dostal nápad, že se společně s Vladimírem Pucholtem, Josefem Abrahámem a Libuší Šafránkovou pokusí nalézt nějaký společný zájem a cíl, který by narušil jeho negativistický přístup k životu.

Noblesní dáma, která oplývala elegancí, vtipem a šarmem, to byla Hana Hegerová. Královna českého šansonu zemřela loni v březnu, přesně před rokem. Její písně o životě, láskách, zklamáních i nadějích ale žijí dál. Přestože svůj odchod z hudební scény oznámila už před dvěma dekádami, publikum na ni nezapomnělo. A připomíná si ji i nyní.

Češi stále rozebírají věci, které se oficiálně dají pouze vyměnit. O jejich služby je zájem i v Německu. Mladou generaci ale řemeslo neláká.

Jeho otec zemřel po politickém procesu ve vězení. Ráž musel jako signatář výzvy Dva tisíce slov za normalizace odejít z televize.

Po dlouhé nemoci dnes zemřel spisovatel, scenárista, dramaturg, autor televizních i rozhlasových her a seriálů Roman Ráž, bylo mu 86 let.

Ve věku 86 let zemřel spisovatel, scenárista, autor televizních i rozhlasových her Roman Ráž. Jeho román Prodavač humoru zfilmoval Jiří Krejčík. Napsal několik dílů populárního „nekonečného“ seriálu Jak se máte, Vondrovi?

Po dlouhé nemoci dnes zemřel spisovatel, scenárista, dramaturg, autor televizních i rozhlasových her a seriálů Roman Ráž, bylo mu 86 let. ČTK to sdělilo České centrum Mezinárodního PEN klubu, kterého o úmrtí informovala Rážova manželka.

Za minulého režimu nebylo radno dělat si legraci z dělnické třídy nebo z esenbáků. Jako příklad mohou posloužit skvělé komedie Světáci (1969) nebo Svatba jako řemen (1967), které normalizační úředníci zavřeli na řadu let do trezoru. Tyto doby jsou naštěstí za námi a Svatbu jako řemen nám teď v prosinci nabídne Česká televize.

ROZHOVORY NA OKRAJI, VIDEO Časosběrný rozhovor s Gustavem Oplustilem, scenáristou a dramaturgem a zprvu i režisérem hudebně-zábavných pořadů, jako byla série o Alfonsi Karáskovi, tvůrcem legendárních televizních Silvestrů a dalších zábavných pořadů (Babiččina krabička, Kabaret u dobré pohody, Bakaláři, Úsměvy ČT) a taky občasným hercem, u příležitosti jeho 95. narozenin.

Od počátků vysílání byly s Československou a posléze Českou televizí spojeny hlasatelky – půvabné, kultivované dámy, které každý večer vstupovaly do tuzemských domácností, a provázely diváky programem. Na obrazovkách se jich až do roku 2005, kdy byla jejich pozice zrušena, vystřídalo velké množství. Mnohé z nich se staly celebritami a obdivovanými ikonami, které udávaly krok v módě – divačky se podle nich tehdy líčily, česaly i oblékaly.

Noblesní dáma, která oplývala elegancí, vtipem a šarmem, to byla Hana Hegerová. Královna českého šansonu zemřela letos v březnu, v těchto dnech by oslavila devadesáté narozeniny. Její písně o životě, láskách, zklamání i nadějích, ale žijí dál. Přestože svůj odchod z hudební scény oznámila už před dvěma dekádami, publikum na ni nezapomnělo. A připomíná si ji i nyní.

Dnes jsou modelky celebritami a kdekdo zná nejen jejich jméno, ale často i podrobnosti ze soukromého života. Docela jiná situace byla po druhé světové válce, kdy se manekýny objevovaly inkognito a nikoho by nenapadlo dělat s nimi rozhovor.

Pelíšky se staly oblíbenou českou klasikou, kterou si každoročně na Vánoce znovu připomínáme. Možná se vám proto může zdát, že už film znáte nazpaměť, ale z tohoto úhlu jste ho ještě rozhodně neviděli. Jaké hlášky si vymysleli sami herci a kdo si z natáčení odnesl modřinu? Čtěte dále!

Vzpomínkový maratón na Libuši Šafránkovou, s níž se v pátek rozloučili nejbližší přítomní, přátelé a spolužáci v rodných Šlapanicích, završila Česká televize reprízou skvostného televizního filmu „Babička“ v režii Antonína Moskalyka.

Dnes slaví osmdesátiny oblíbená česká herečka Iva Janžurová, která pochází z Vysočiny, konkrétně z Žirovnice na Pelhřimovsku. Na prahu svého jubilea natočila film o sobě, který režírovala její dcera Theodora Remundová.

Herečka Iva Janžurová, která oslaví 19. května osmdesátiny, připravuje divadelní hru Pusťte mě ven! Premiéru inscenace francouzského autora Jeana-Marie Chevreta k jejímu jubileu uvede 30. června.

Přestože leckdo vytýká filmu Císařův pekař komunistickou agitaci, skutečnost je taková, že se tehdejšímu ministrovi kultury Zdeňku Nejedlému paradoxně nelíbil. Ale to nebylo vše. O celou produkci se začala zajímat StB, která na plac dosadila svého agenta...

Po náhlé smrti legendární francouzské hvězdy měl převzít jeho roli v posledním filmu, soudruzi mu to ale zatrhli. Stal se hrdinou romantických snů, každodenní život s ním ale spíš připomínal italskou domácnost.

Ve věku 89 let zemřela šansoniérka Hana Hegerová. Smutnou zprávu oznámil médiím dramaturg Tomáš Padevět. "Zemřela obklopena rodinou v Nemocnici Na Homolce, kde byla před měsícem hospitalizována po zlomenině krčku," uvedl Padevět.

Všichni ji známe jako naivní učnici Andulu z filmu Lásky jedné plavovlásky (1965), která se zakouká do přelétavého klavíristy Mildy (Vladimír Pucholt, 78), a vypraví se za ním z maloměsta do Prahy. Za námětem nesmrtelného filmového příběhu je skutečná příhoda. Režisérovi Miloši Formanovi (✝86) ji vyprávěla mladá dívka s velkým kufrem z Varnsdorfu, která naletěla jednomu inženýrovi. Než ji svedl, dal jí falešnou adresu, aby za ním přijela do Prahy.

Režisérka Alena Činčerová dnes na zasněžených Olšanských hřbitovech v Praze natáčela hrané dotáčky ke svému celovečernímu dokumentu Identita ES. Příběh profesora Emila Skamene, který zasvětil svůj profesní život tajemství genů, vzniká v exteriérech i interiérech v Praze a okolí. Mezi hroby vznikala s dvouletým hercem Tadeášem scéna reminiscence profesorova života, kdy během druhé světové války jako osmnáctiměsíční židovský chlapec přišel do Prahy k adoptivním rodičům. Ti s ním nemohli v roce 1943 na normální procházky a chodili s ním na hřbitov, aby je nikdo nepotkal.

Snímek o nejlepší sopranistce všech dob Emě Destinnové mohli mnozí diváci zhlédnout až po sametové revoluci. V době jeho vzniku mu totiž cenzoři vystavili stopku. Co jim na filmu režiséra Jiřího Krejčíka tolik vadilo?

Pod historickým Velkým náměstím v centru Hradce Králové je podle geologických rozborů možné postavit podzemní parkoviště. Ukázaly to sondy, které radnice nechala udělat na konci loňského roku na třech místech na náměstí.

Inženýrskogeologický průzkum, který proběhl v závěru loňského roku, potvrdil, že v prostoru Velkého náměstí je možné vybudovat podzemní parkoviště. Hlavním podkladem průzkumu byly tři vrty, jeden v blízkosti mariánského sloupu, druhý u trafostanice před kostelem Nanebevzetí Panny Marie a třetí v Komenského ulici.

Velkofilm Císařův pekař a Pekařův císař z roku 1951 už patři neodmyslitelně do vánoční nabídky televizních stanic. Film představoval jeden z finančně nejnáročnějších projektů v poválečné době, drahý byl Golem, dobové kostýmy, průtahy v natáčení i použitý barevný materiál, na který se natáčelo.

Kdo by neznal historickou veselohru o císaři Rudolfovi II., jeho pekaři Matějovi a legendárním Golemovi? Slavný dvoudílný film Císařův pekař a Pekařův císař natočil s Janem Werichem (✝75) v hlavní dvojroli režisér Martin Frič (✝66) v roce 1951.

Herecké duo Janžurová (1941) a Hrzán (1939-1980) nebylo nikdy moc medializované, ale tyto dva komediální talenty se výborně doplňovaly. A kdyby Jiří nedoplatil na svou zálibu ve výškách, mohli nám spolu herci dělat radost dodnes.

Nový zimní vstup s kovovou zástěnou jako ochranou před větrem, výtah do všech pater, nový foyer, jiné zasklení ochozu, kiosek ve tvaru koule či terasa na horní stanici lanovky s výhledem na Liberec. I to obsahuje po třech letech dokončená architektonická studie kompletní obnovy horského hotelu a vysílače na Ještědu v Liberci. Rekonstrukce unikátní národní památky začne nejdřív za tři až pět let, náklady se stále odhadují. Spodní hranice bude 500 milionů Kč a výše, odhadl dnes spoluautor studie Jiří Krejčík.

Indie je už 16 dní pod zámkem. Kvůli koronavirové krizi vyhlásil premiér Naréndra Módí prakticky z hodiny na hodinu celonárodní karanténu. Země měla ve čtvrtek necelých 6700 pozitivně testovaných a asi 200 obětí.

Zmatky kolem otevíracích hodin určených seniorům v supermarketech a obchodních centrech povzbuzují další tvorbu vtipů. Internetoví diskutéři však dávají najevo i nervozitu nad obtížnou orientací v neustále se měnících regulačních předpisech.

Existuje řada vynikajících filmů popisujících hrůzy druhé světové války. Nicméně drama Vyšší princip, které v roce 1960 natočil Jiří Krejčík (†95), je v rámci žánru zcela výjimečným počinem. Film, který líčí nemilosrdný teror v době heydrichiády, je postaven na emotivně působivých hereckých výkonech a dojímá k slzám už několikátou diváckou generaci. Zároveň z něj běhá i mráz po zádech. V hlavních rolích snímku se představili František Smolík (†89), Ivan Mistrík (†46), Jana Brejchová (80), Marie Vášová (†73) či Alexandr Postler st. (†58).

Herci Jiří Schmitzer a Ladislav Mrkvička získali v sobotu večer v kulturním domě Plzeňka v Berouně hlavní cenu Trilobit 2020. Obdrželi ji za své role ve filmu Staříci režisérů Martina Duška a Ondřeje Provazníka. Audiovizuální ceny Trilobit byly letos předány po třiatřicáté.

Oba herci dostali cenu za role ve filmu Staříci. Poctu za celoživotní dílo osobně převzal legendární herec Vladimír Pucholt žijící v Kanadě.

V roce 1979 se stala Emou Destinnovou. Božidara Turzonovová hrála hlavní roli ve snímku Jiřího Krejčíka Božská Ema. S odstupem času prý na natáčení vzpomíná s velkou láskou, vždyť se mnoho naučila a práce ji velmi obohatila.

„Myslím, že jsem už od malička chtěla být herečkou. Uvědomila jsem si to zvláště nedávno, když jsem objevila svůj starý sešit z páté třídy obecné školy. Dostali jsme tehdy slohové cvičeni na námět: Čim chci být a proč? A já napsala: Chtěla bych být učitelkou nebo herečkou. Učitelkou proto, abych mohla dávat pětky, a herečkou proto, abych mohla chodit po jevišti v krásných šatech.“