Josef Hlinomaz

Jana Pivce dohnala do náruče herectví prazvláštní a neobvyklá věc. Jeho kolegové brzy zjistili, že má opravdu velkou zálibu v tom si z každého dělat legraci. Jeho soukromý život však příliš nadějeplný nebyl. Nemohl totiž najít tu pravou a zůstal bezdětný.

„Rohlíčky prý jsou dneska zvláště vypečené. Je tomu tak?“, táže se spíš pro formu Jan Werich (†75) jako Rudolf II. ve filmu Císařův pekař. Odpověď ho ale nemile překvapí: „Ne, není tomu tak, milosti. Ba naopak: Vypečené rohlíčky zvláště dnes nejsou. Jakýsi nepříčetný pekař rozdal císařské pečivo chudině…“, dí s noblesou, ale stejně zpocený strachy komoří Lang v podání Bohuše Záhorského.

Nejznámější filmová adaptace Haškova románu Dobrý voják Švejk vznikla v roce 1957 a od té doby patří k tomu, co si člověk pustí, když chce vidět poctivý film.

Je nerudný, sobecký, po třech infarktech, a ještě na nitroglycerinu. Za tatínka by ho nejspíš nechtěl nikdo z nás. Je to ale právě Jindřich Kraus, který Pelíškům dodává komicky surový říz.

Pohádky z dob Československa byly často výsledkem spolupráce českých i slovenských tvůrců. Na plátně či televizní obrazovce se objevovali herci z obou částí republiky, přičemž slovenští představitelé byli většinou nadabováni českými kolegy. A některé z těchto pohádek mají dokonce i svá tajemství.

Byl drsný, zavalitý, s věčně zarostlou tváří a nezaměnitelným hlasem. Hrál rváče, ochlasty i chlapíky z hospody, ale ve skutečnosti měl duši umělce, který miloval barvy, klavír a ženy. Josef Hlinomaz miloval Helenu Růžičkovou i malování, a jehož život skončil tak, jak žil – s humorem, cigaretou a bravurou.

Do Heleny Růžičkové by možná leckdo neřekl, že bude muže přitahovat jako magnet. Jenže ono to tak bylo. Milence ráda střídala, byla velice pohledná. Její srdce však vždycky zůstávalo u manžela.

Josef Hlinomaz žije ve vzpomínkách jako hostinský Palivec nebo děda Makovec z Chalupářů. Ale především to byl recesista a malíř. Začal napodobováním moderního umění až se našel v „surneonaivismu“. A hlavně, dělal si neskrývanou legraci z komunistů.

Někdo se může přetrhnout, jak na sebe chce ze všech sil upozornit, dere se do popředí a chce být slavný. A na druhé straně jsou tací, co o slávě nepřemýšlí a ona je nemine.

Josef Hlinomaz byl jedním slovem svéráz. Nepříliš lichotivý postoj k minulému režimu mu kupodivu procházel. Když mu nabízeli role, odmítal, protože potřeboval čas na malování a milenky. Jednou z nich měla být i jeho o dvaadvacet let mladší kolegyně, herečka Helena Růžičková.

První díl seriálu s Jiřím Sovákem, Josefem Kemrem a Jiřinou Bohdalovou, který se natáčel v obci na Příbramsku, diváci zhlédli v listopadu 1975. Višnová si premiéru připomene bohatým programem v sobotu 7. června.

Občasník Příběh seriálu se po dvouměsíční pauze vrací s třetím dílem, ve kterém se vrátíme k dílu režiséra Františka Filipa, jehož skvostné minisérii Byl jednou jeden dům (1974) byl věnován vůbec první díl, který vyšel v lednu (v únoru jej poté následoval článek o populární adaptaci Bylo nás pět (1994) Karlů Poláčka a Smyczka).

Televizní film, natočený v roce 1974 režisérem Františkem Filipem, představuje brilantní adaptaci humoristického románu britských autorů Kingsleyho Amise a Roberta Conquesta.

Ve víně je pravda, říká se. Jak ve kterém, nejspíš si myslí předseda jistého moravského vinařského družstva, když spoluobčané toužící podnikat naletí podvodníkovi. Píše se rok 1968 a šéf JZD v Pálavicích je kritizován za zastaralý způsob hospodaření. Někteří totiž chtějí obchodovat s vínem na vlastní pěst.

Úspěšný dětský herec Michael Hofbauer zemřel předčasně na rakovinu. Znáte ho například jako uličníka Osvalda z filmu Lucie, postrach ulice.

Naše možná nejslavnější parodie westernové literatury a současně perfektní muzikálová komedie. Jak vznikal Limonádový Joe Oldřicha Lipského?

Herečka Helena Růžičková zanechala v české kinematografii výraznou stopu. Před kamerou vytvořila desítky rolí, komické i vážné, které dokázala ztvárnit bravurně. Zemřela ve věku 67 let, od její smrti uplynulo na začátku ledna jednadvacet let. Jaké bylo její soukromí?

Herec a malíř Josef Hlinomaz patřil k svérázným umělcům. Na vzhled příliš nedbal a platilo pro něj – co na srdci, to na jazyku. Před kamerou ztvárnil desítky nezapomenutelných rolí, obvykle představoval hrubiány a zlé padouchy. Jeho život vyhasl předčasně, dožil se třiašedesáti let, letos jsme si připomněli 110 let od jeho narození. Jaké bylo jeho soukromí?

Pohádka Dařbuján a Pandrhola, natočená v roce 1959 režisérem Martinem Fričem, patří mezi nejvýraznější česká filmová díla. Nese v sobě hlubokou moudrost, ale i humor. Role kmotra Smrťáčka, kterého dokonale ztvárnil Václav Lohniský, připomíná, že bez smrti se zkrátka nedá žít.

Adaptace slavného románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války patří bezesporu mezi klenoty české kinematografie. Film Dobrý voják Švejk, režírovaný Karlem Steklým, přenesl Haškovu satiru na plátno a dodnes patří mezi nejoblíbenější snímky u nás.

Na kariéru herce moc nehleděl, jeho skutečnou vášní bylo malířství. Díky svým obrazům se z Josefa Hlinomaze stal boháč, draho totiž prodával do zahraničí. A dnes stojí jeho malba i milion korun.

Pyšná princezna je československá filmová pohádka režiséra Bořivoje Zemana z roku 1952, inspirovaná dílem Boženy Němcové. Jde o jeden z nejznámějších filmů české kinematografie, který si získal srdce mnoha generací.

Přestože se vynikající herečka Helena Růžičková vdala jako mladičká a svazek jí vydržel po celý život, ani v nejmenším jí to nezabránilo střídat milence. Přestože nebyla prototypem krásky, řada pánů jí měla doslova plnou hlavu.

Kdo by neznal slavné role Josefa Hlinomaze, jenž prožil kus života v Příbrami. Nebavilo ho se učit dlouhé texty v divadle, tak skončil u filmu.

Velký požitkář a milovník všech darů života skrýval za věčně zarostlou tváří a drsnou mluvou křehkou duši. Vyhlášený škrt si vystačil se dvěma páry bot a klidně zbaštil na posezení celou husu. Hlavně ale celý život podřídil dvěma velkým láskám. (Pokračování ze středy 9. října)

Dnes byla v Příbrami odhalena další pamětní deska, která je věnována osobitému herci, malíři, ilustrátorovi a spisovateli Josefu Hlinomazovi.

Příbram - Herec a malíř Josef Hlinomaz (1914 až 1978) má v Příbrami pamětní desku. Zástupci města ji dnes odhalili na budově základní školy v Jiráskových sadech, kde velký herec malých rolí a vášnivý malíř-naivista navštěvoval reálné gymnázium. Hlinomaz se narodil v Praze, rodina se však záhy přestěhovala do Dobříše a později do Příbrami.

Herec Josef Hlinomaz byl vždy velký proutník. Jeden čas si dokonce vodil domů dvě milenky, na jejich návštěvy měl speciální rozpis. A nebál se ani žít s milenkou a jejím manželem pod jednou střechou.

Skvělý herec a komik, vynikající klavírista a naivní malíř s bohatou fantazií… Jen málokdo z fanoušků, kteří se při jeho výkonech váleli smíchy, tušil, jak velký umělec se pod jeho drsnou slupkou skrývá.

René Levínský: Don Juan a já DIVADLO, Divadlo v Dlouhé, Praha, režie Hana Burešová, reprízy 20. a 26. 9. Naléhavá sonda do reality, o níž nelze s jistotou tvrdit, že realitou je, neboť svět, který nás obklopuje, nás ve skutečnosti neobklopuje.

"Čtyři vraždy stačí, drahoušku" patří i po třiapadesáti letech mezi oblíbené snímky. Nebylo to tak ale vždy, jeden čas se film ztratil divákům z dohledu.

Český herec a malíř Josef Hlinomaz sice nebyl na první pohled typickým prototypem sukničkáře, přesto žil velice netypickým milostným životem. Nevěra manželky poznamenala jeho další vztahy k ženám natolik, že se rozhodl žít v milostném trojúhelníku.

Herec a malíř Josef Hlinomaz byl velkým milovníkem žen. Jedna z nich ho uhranula natolik, že si ji dokonce nastěhoval k sobě domů. A to i přesto, že byla vdaná. A její manžel se spokojeně přestěhoval s ní.

Oblíbený film, který pravidelně zpříjemňuje naše Štědré večery, měl svou premiéru přesně před 25 lety 8. dubna 1999. Pojďme spolu poodkrýt roušku tajemství tohoto ikonického díla, která zahaluje například nerozbitné skleničky, velké trápení herečky Evy Holubové i původ slavné Kodetovy hlášky.

Autor nové knihy citlivě vyzpovídal pamětníky. Například Šlitrovu partnerku Sylvu Daníčkovou nenutí jít do žádných pikanterií.

Policie nedávno potvrdila, že listopadový „útok“ moukou na Jana Bendiga během předávání hudebních cen Český slavík byl zinscenovaný, podle vyšetřovatelů se zpěvák s „útočníkem“ předem domluvil. Bendig ale stále vše popírá, stále hovoří o křivdě a trvá na své nevině. Za „křivé vysvětlení“ mu hrozí pokuta až 50 tisíc Kč.

Michaela Hofbauera, kterého nejvíce proslavila postava Osvalda ve filmu Lucie, postrach ulice, stihl velmi krutý osud. V nejlepších letech onemocněl rakovinou a zemřel pouhé čtyři dny po 49. narozeninách. Jaké bylo soukromí herce, který se stal hvězdou už jako dítě?

Excelentní herečka, upřímná žena, která bez rozpaků do očí vždycky řekla, co si zrovna myslí. Milující matka, která jediného syna Jiřího zahrnovala velkou láskou. Taková byla Helena Růžičková, od jejíž smrti 4. ledna uplynulo 20 let. Její soukromý život by vydal na román. Pro CNN Prima NEWS na ni zavzpomínal její blízký přítel, režisér Zdeněk Troška.

Osazenstvo trilogie Slunce, seno je nezapomenutelné. Ale přece, když si na tyto komedie Zdeňka Trošky vzpomeneme, vždy nám jako první asi napadne nepřehlednutelná Helena Růžičková, která byla doslova uragán nejen před kamerou, ale i v soukromém životě.

Že jsme „seriálový“ národ, to je zcela jisté. Některé seriály se v nás zachytí drápkem a občas se k nim vracíme, další zhlédneme a nemusíme je vidět dvacet let. Jiné je to se seriálem Chalupáři – ten se nám doslova vepsal do srdcí.

Když už je těch princezen během svátků moc, diváci si rádi oddechnou a přeladí si na lidovější notu. Tentokrát noty napsal Jan Drda a na režisérskou židli usedl Martin Frič, který ve stejný rok představil pohádku Princezna se zlatou hvězdou na čele.

Josef Kemr jako Bohouš Císař, Vladimír Menšík jako řidič autobusu Tonda Čihák, Josef Hlinomaz jako starý Makovec, Václav Sloup jako účetní Láďa Brabec, Josef Větrovec jako předseda Mrázek, jeho žena v podání Boženy Böhmové, Gabriela Vránová jako Anna Čiháková a v neposlední řadě Luba Skořepová coby Aranka.

To jsem celá já. Tak se jmenuje retrospektivní výstava v galerii starého zámku v Hořovicích malířky, grafičky, fotografky a nově také keramičky Lucie Suché. Čím se její tvorba vyznačuje? Proč jsou popisky jejích obrazů delší než A4? A proč maluje hřbitovy vesele?

Herec Josef Hlinomaz si s předsudky nedělal žádné velké starosti. Muž, který mluvil i jednal tak, jak sám chtěl, miloval ženy – a bylo mu jedno, co si kdo pomyslí. A tak neváhal oplatit stejnou mincí milenci své ženy a vdanou milenku přijmout do domácnosti i s jejím manželem.

Když se Josef Beyvl (✝72) jako družstevník Brabec v jedné z epizod seriálu Chalupáři dohadoval s Jiřinou Bohdalovou (92, chatařka Fuchsová), jestli titul „Zasloužilý umělec“ obnáší nějaké finanční ocenění, sám dobře věděl, jak to doopravdy je. Na rozdíl od slavnější herecké kolegyně už ho měl, a to od roku 1966. Nijak z toho nezbohatl.

Excelentní herečka, ženská od rány, která bez rozpaků do očí vždycky řekla, co si myslí, a milující matka zahrnující syna až opičí láskou. Taková byla Helena Růžičková, jejíž soukromý život by vydal na román.

Herec a malíř Josef Hlinomaz patřil k svérázným umělcům, u kterých platilo, co na srdci, to na jazyku. Před kamerou ztvárnil desítky nezapomenutelných rolí, obvykle představoval hrubiány a zlé padouchy. Dožil se třiašedesáti let. Jaké bylo jeho soukromí?

„Chceš-li pistolníkem býti, musíš kolaloku píti“, „Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina“, „Mučeníčko, to je moje potěšeníčko…“, „A nebudu sám, Dougu Badmane. Se mnou přijde zákon.“ Nesmrtelné hlášky z kultovního filmu Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964) dávno zlidověly. Na perlu naší kinematografie, protkanou nejen těmito vtipnými replikami a dialogy, ale i precizními gagy, kaskadérskými výkony a láskyplně absurdním humorem, se můžete těšit 4. dubna ve 20.15 hodin na Televizi Seznam.

Ve věku 83 let zemřela tanečnice a herečka Jana Andrsová. Informoval o tom mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk. Bývalá sólistka Laterny magiky si zahrála například roli Rusalky, objevila se však i v dalších inscenacích.

Všichni dobří rodáci je československý film režiséra Vojtěcha Jasného z roku 1968. Jasného styl, považovaný za "nejčesčího" ze současných filmařů, byl především lyrický.

Pokud je nějaký herec, kterého nelze přehlédnout, pak je to určitě právě Hlinomaz, hvězda 160 malých filmových rolí, který nikdy nedostal velkou příležitost, ale lidé si jeho filmy pamatují jako „tam kde hrál Hlinomaz“.

Hasiči odstraňují vodu za pomoci speciálních čerpadel.

V roce 1975 se František Filip pustil do natáčení komedie Bohoušův syn, která je volným pokračováním slavného filmu Bohouš. Vzal si do obsazení i některé herce, kteří spolu natáčeli i seriál Chalupáři. Před kamerou se tak spolu objevili Josef Hlinomaz, Vladimír Menšík nebo Čestmír Řanda.

Legendární Chalupáři, kteří baví pomocí příběhů obyčejných vesnických a městských lidí, vznikl téměř před padesáti lety. Ani po takové době své diváky však neztratil, protože na něj s potěšením vzpomínají. A u těchto zajímavostí se budou popadat za břicho podobně jako u samotného seriálu.

V seriálu Chalupáři si Vladimír Menších zahrál malou, ale nezapomenutelnou roli záletného řidiče Tondy Čiháka. O Menšíkovi se tvrdí, že byl jediným komikem, který měl i v soukromí stále dobrou náladu, a to i v době, kdy už byl nemocný. Bavit lidi bylo jeho celoživotním posláním.

Oblíbený seriál Chalupáři plný hereckých hvězd letos oslaví již 47 let od své televizní premiéry. Jaké byly honoráře, proč se někteří herci museli skrývat před sluncem a další zajímavosti.

Když jsem začal chodit na gympl, objevil jsem v domě svých prarodičů doslova poklad: Staré ročníky časopisu Kino, zrovna z druhé poloviny šedesátých let, kdy se stala československá kinematografie světově uznávanou (kdeže jsou ty doby…) a kdy se objevila úplně nová generace skvělých filmařů a najednou i staří rutinéři začali točit pozoruhodné věci.

Vesnička Višňová na Příbramsku zažila vrchol slávy v roce 1975, když zde filmaři natáčeli jedenáctidílný seriál. V něm zářili zejména Josef Kemr a Jiří Sovák. Ten bavil diváky jako důchodce Evžen Huml. Vesnice i legendární chalupa se od natáčení hodně změnily.

Gymnázium Příbram patří k nejstarším gymnáziím ve středních Čechách, vyučování v budově obecních škol na náměstí bylo zahájeno 12. října 1871. Tragické události na škole v době heydrichiády inspirovaly příbramského spisovatele a absolventa gymnázia Jana Drdu k napsání povídky Vyšší princip, podle které byl v roce 1961 natočen stejnojmenný film.