Karel Čurda

V sobotu 2. července uplynulo přesně 80 let od smrti radisty Jiřího Potůčka, posledního člena výsadku Silver A. Jeho spolubojovníci Alfréd Bartoš a Josef Valčík padli již dříve. Josef Valčík 18. ...

Osadu Ležáky tvořilo osm domů a údolí, v němž se kolem potoka Ležáku soustředily Údolí dominoval mlýn, který však katastrálně spadal pod Miřetice, neboť hranici katastru tvořilo koryto potoka. Ve ...

Osmdesáté výročí vyhlazení osady Ležáky na Chrudimsku může víc zviditelnit téma válečných hrůz, lidé se o teď historii zajímají mnohem víc. ČTK to dnes řekl ředitel Památníku Lidice a vojenský historik Eduard Stehlík. Dnes se u Památníku Ležáky na Chrudimsku, který pod Památník Lidice spadá, koná celodenní připomínková akce k 80. výročí události.

Připomínání slavného atentátu na Reinharda Heydricha médii, dotčenými pražskými čtvrtěmi i nadšenci na sociálních sítích se nedalo přehlédnout. Je to samozřejmě dobře, užil jsem si to a náhodou zjistil, že operace Anthropoid se tak trošku dotýká i mě, i když nevím, jestli zrovna tak, jak bych si přál

Stovky lidí si dnes připomněly na místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku 80. výročí jejího vyhlazení nacisty. Na místě, kde stojí na půdorysech devíti domů žulové náhrobky s vytesaným křížem, uctili památku vyvražděných obyvatel.

Poté, co se v sobotu v Resslově ulici v Praze uskutečnil u chrámu sv. Cyrila a Metoděje, kde před osmdesáti lety zahynulo v boji s německou přesilou sedm československých vojáků, slavnostní ...

Nechtěnou poctu charakteru Vladimíra Petřeka vzdal nacista K. H. Frank: "Má-li český národ zůstat živ, nesmí se stát národem takovýchto Petřeků."

Poslechněte si první hodinu třetí rozhlasové zpravodajské rekonstrukce Operace Anthropoid, tentokrát z pražského Karlova náměstí a kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.

Je to 80 let, co si gestapo přišlo pro členy rodiny Moravcových. Jejich byt byl hlavním centrem parašutistů před útokem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Po krutých výsleších gestapo zjistilo, že parašutisté se ukrývají v pražském kostele svatých Cyrila a Metoděje.

Gestapo vtrhne do bytu rodiny Moravcových, jedněch z největších podporovatelů parašutistů. Zatímco nacisté zatýkají Aloise Moravce, jeho ženě Marii se podaří otrávit. Jejich syna Vlastimila zvaného Aťa vylákají nacisté z rodinného statku do Prahy telegramem. Po příjezdu ho gestapo zatkne a sedm hodin brutálně mučí. Nakonec mu ukážou matčino mrtvé tělo. Teprve tehdy se 21letý Aťa zlomí a prozradí, že parašutisté se nejspíš ukrývají v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze.

Na úřadovnu gestapa v pražském Petschkově paláci přichází příslušník výsadkové skupiny Out Distance Karel Čurda. Prozradí všechno, co ví o parašutistech i o lidech, kteří jim pomáhají. Dvacet dní od atentátu na Reinharda Heydricha jsou do té doby bezradní nacisté na stopě Janu Kubišovi a Josefu Gabčíkovi. Zatýkání odborářských rodin začne už za několik hodin. Před popravčí četu v pražských Kobylisích se postaví dalších 26 lidických obyvatel.

Karel Čurda, parašutista z výsadku Out Distance, se 16. června 1942 přihlásil na gestapu a udal své spolubojovníky, kteří se v té době ukrývali v chrámu svatých Cyrila a Metoděje.

„Mohl to být samozřejmě strach o sebe a své blízké. V té době už bylo veřejně známé, co se děje s rodinnými příslušníky parašutistů a dalších odbojářů. Zároveň to mohla být možná snaha o zastavení toho nevídaného teroru, který nacisté na území protektorátu rozpoutali,“ domýšlí historik Zdeněk Špitálník motivy Karla Čurdy, jehož udání 16. června 1942 dostalo gestapo na stopu výsadkářů Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka. Nebyl ale jediným parašutistou s podobným osudem.

Vypálení Lidic a Ležáků byl jen začátek. V období druhé heydrichiády byli pronásledováni všichni, kdo mohli mít s atentátem spojitost. Dohromady bylo zabito přes 5 000 lidí.

Jan Gabčík a Josef Kubiš provedli přesně před 80 lety, 27. května 1942, útok na zastupujícího říšského protektora SS Reinharda Heydricha. Ačkoli vše nešlo podle plánu a Heydrichova zranění zprvu nevypadala vážně, akce nakonec dosáhla svého cíle. O týden později Heydrich – i v důsledku nečekaných komplikací – svým zraněním podlehl.

„Kdyby mi někdo přinesl scénář, kde po měsících příprav selže v klíčové vteřině zbraň, vyhodil bych ho,“ tvrdil Jiří Sequens. V případě filmu Atentát, který vznikl v roce 1964 a ukázal osudový čin Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka, ale stejnou zápletku napsal sám život. Stačilo přitom málo a kultovní snímek by vůbec nevznikl.

Přesně 80 let od okamžiku, kdy byl v Libni při útoku československých parašutistů smrtelně zraněn zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, se v pražské Libni odehrála rekonstrukce této akce.

Letos 28. března uplynulo osmdesát let od vysazení členů paradesantní skupiny Zinc. Trojice nadporučík Oldřich Pechal, rotný Arnošt Mikš a svobodník Viliam Gerik skončila kvůli navigační chybě nikoliv na protektorátní Moravě, ale na území Slovenského štátu. I to přispělo k následnému neúspěchu operace.

/FOTO/ V Ořechově u Telče si lidé v sobotu opět připomenuli parašutistický výsadek Out Distance, kdy se trojice Adolf Opálka, Ivan Kolařík a Karel Čurda stali hlavními aktéry válečné operace exilové vlády v Londýně. Ta měla v březnu 1942 sabotážní cíl s místem výsadku u Jičína, místo toho však přistáli u Telče.

Karel Čurda je obecně považován za zrádce a kolaboranta, který způsobil smrt stovek lidí z odboje. Jaký ale skutečně byl a co ho zlomilo na stranu Hitlerova Německa?

Operace Anthropoid je jedním z nejpropíranějších aktů druhé světové války, k němuž se akademická obec, média i filmoví tvůrci neustále vracejí. K čemu může další tematizace přispět? Dalibor Vácha v románu Smrt na kůru otáčí reflektor na velitele skupiny Out Distance Adolfa Opálku. Přinejmenším tento úmysl, napravování nespravedlivých dějin, v úvodu avizuje.

Dnešního dne slavíme osmdesáté výročí vysazení parašutistů ze skupiny Out Distance do Německem okupovaných Čech a Moravy. Bohužel, jejich cíl se jim splnit nepodařilo,…

Byl jedním z řady mužů, kteří se rozhodl, že nebude jen nečinně přihlížet německé zvůli na území protektorátu, ale že bude i bojovat. V lednu 1940…

Dne 4. ledna 1915 se v Rešicích na Znojemsku narodil Adolf Opálka. Československý voják a velitel paravýsadku Out Distance, který spolu s šesti dalšími parašutisty padl 18. června 1942 hrdinnou smrtí při boji v kostele v pražské Resslově ulici. Úkryt parašutistů prozradil člen jeho skupiny Karel Čurda, jemuž Opálka dovolil vzdálit se od ostatních.

Druhá světová válka přinesla kromě obrovského množství hrdinů a odvážných vojáků také nemenší množství zrádců, konfidentů a kolaborantů, kteří se neostýchali zradit své nejbližší, a zachránit si tak svůj vlastní život, nebo hůře, dostat se díky spolupráci s okupační mocí k majetku nebo lepšímu postavení. Jedním z těch nejhorších byl Augustin Přeučil, mimořádně nebezpečný kolaborant, který se ve službách gestapa nebál udávat i ostatní udavače.

Druhá světová válka byla k lidským osudům nemilosrdná, a ještě o něco víc k osudům samotných vojáků. Mnoho z těch, kteří nasazovali své životy, aby přispěli k poražení nacistické mašinérie, nezvládlo v sevření nepřátel odolat nesmírnému tlaku a strachu a upřednostnili svůj život před ctí a ochranou přátel. Právě na životech těchto vojáků bývá často vidět, jak tenká je linie mezi hrdinstvím a opovrženíhodnou zradou. Jedním z příkladů těchto pohnutých osudů byl i krátký život Viliama Gerika, jenž se narodil před 101 lety.

Seznam českých kolaborantů s nacismem za druhé světové války není vůbec krátký. Nejznámějšími postavami jsou bezesporu Emanuel Moravec a Karel Čurda. V naší historii najdeme i další osoby, jejichž činy jsou možná ještě horší. Jeden z nich je také Augustin Přeučil. Jak se tento agent gestapa dostal do služeb RAF?

V roce 1967 zaútočili Američané na průmyslový objekt v Severním Vietnamu. Během útoku bylo jedno z amerických letadel těžce poškozené intenzivní protiletadlovou palbou ze země, a také palbou nepřátelských letadel. Místo aby se však pilot vrátil zpět na základnu, pokračoval v útoku.

Společně se ukrývali na různých místech, aby je Němci nenašli. Nakonec je ale vypátrali v kostele svatého Cyrila a Metoděj, kde zahájili útok aby je zajali.

Zrada druhů nepřinesla Karlu Čurdovi štěstí ani klid. Nacisté využili jeho strachu o matku a nutili ho k další spolupráci. Nechali ho být až poté, co ho alkohol a špatný psychický stav změnily v trosku.

Jedná se o jednu z nejtragičtějších událostí druhé světové války na našem území. Nejdříve si tento hrůzný osud museli prožít obyvatelé Lidic a o čtrnáct dní později se mu nevyhnula ani osada Ležáky. Odbojová činnost zde byla v rámci nacistické pomsty v důsledku heydrichiády zcela zadupána. Přežily pouze dvě děti.

Jeden z nejvýznamnějších generálů byl nespravedlivě odsouzen k smrti za velezradu. Vděčnost od nového totalitního režimu se nedočkal.

Kvůli jeho udání a následné spolupráci s gestapem zemřely stovky lidí, kteří měli něco společného s odbojovou činností za druhé světové války. Jméno Karel Čurda je synonymem zrady. Právem. Jak je možné, že se ze statečného parašutisty stane zrádce národa?

Operace Anthropoid je pravděpodobně jedna z nejvýraznějších akcí druhé světové války na českém území. S úspěšným atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha se ale pojí i tragický konec českých výsadkářů, pod který se podepsal paragán Karel Čurda. Ten v červnu 1942 zradil své kamarády, což vedlo k lítému, avšak beznadějnému boji v kostele sv. Cyrila a Metoděje. Dnes je to 79 let od smrti sedmi hrdinů, mezi nimiž byli i úspěšní atentátníci Josef Gabčík a Jan Kubiš.

Podcast Na cestě Miloše Doležala rekonstruuje okolnosti útoku na parašutisty po atentátu na Reinharda Heydricha ukryté v pravoslavném chrámu v pražské Resslově ulici.

Karla Čurdu zná většina lidí jako největšího zrádce českého národa. I tak se ale nabízí otázka, jak je možné, že se ze statečného odbojáře stal vyhaslý pomocník gestapa s rukama od krve svých kamarádů a stovky lidí. Co zapůsobilo na Čurdu tak, že se obrátil zády k tomu, za co předtím hrdě bojoval? Proč ho i přesto jeho rodina a rodná vesnice považuje za hrdinu?

Měl se účastnit atentátu na Heydricha, nakonec skončil jako udavač. Řeč je o Viliamu Gerikovi, který byl po válce odsouzen za trestný čin vojenské zrady k trestu smrti oběšením. Jaký byl jeho příběh? A donutily ho k udávání okolnosti?

Čtrnáctiletá Jindřiška se vydává k místu, kde by se mělo nacházet velké pánské kolo. Cestou by ji nikdo neměl vidět a raději se tam vydává oklikou. Jenže nenarazit na nikoho na trase dlouhé okolo půl kilometru, to je téměř nemožné.

Významným dnem by mohl být 24. červen, datum vypálení obce Ležáky.

Dnes si připomínáme den, kdy byl v roce 1942 odhalen úkryt parašutistů, kteří provedli 27. 5. atentát na tehdejšího říšského protektora Reinharda Heydricha, pro jeho krutost přezdívanému Smrtihlav. Ani jeden ze sedmi mužů, kteří se skrývali v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici, nepřežil. K odhalení došlo kvůli zradě jednoho jejich kolegy Karla Čurdy. Životem ale zaplatili i mnozí další, kteří členům operace Anthropoid pomáhali.

Těžký úkol byl splněn. Říšský protektor Reinhard Heydrich zemřel po vojenském útoku československých parašutistů a vše nasvědčovalo tomu, že by sedm mužů z výsadků Anthropoid, Silver A, Out Distance, Bioscop a Tin nakonec dokázali bez odhalení opustit Protektorát Čechy a Morava. Karel Čurda však zradil a v příběhu hrdinů se začala psát poslední kapitola.

Sobota 24. října 1942, 11 hodin a 12 minut. Nacisté právě zastřelili drobnou tmavovlasou dívenku. Necelou hodinu po atentátu na Heydricha uklidila zakrvácené kolo, které patřilo Janu Kubišovi. To kolo, na kterém Kubiš několik minut po akci ujel…

Edice historika Vojtěcha Šustka přináší dosud neznámá svědectví o statečnosti a morálních kvalitách parašutistů i členů protinacistického odboje.