Karel Čurda

Památku hrdinného policejního inspektora Václava Krále, jeho manželky Pavly a dcery Heleny uctilo vedení prvního plzeňského městského obvodu. Celou rodinu zavraždili nacisté. Pietní akt u příležitosti 83. výročí tragické smrti se uskutečnil tradičně před domem Pod Záhorskem 1, kde rodina žila. Tam je umístěna pamětní deska připomínající jejich statečnost. Rodina poskytla úkryt parašutistům Gabčíkovi a Kubišovi, kteří později provedli atentát na Reinharda Heydricha.

Zdroj, který poskytl Deníku N údajné screenshoty příspěvků nově zvoleného poslance Filipa Turka, získal tvář a jméno. Je jím Vojtěch Dobeš – novinář píšící o motorismu a nyní již bývalý Turkův kamarád. Podle svých slov je pořídil den před eurovolbami a nyní je připraven potvrdit jejich pravost policii. Zveřejnění jeho identity vyvolalo na sítích řadu reakcí, mimo jiné i velmi drsnou od bývalého premiéra Mirka Topolánka (ODS).

Během druhé světové války mnozí Češi prokázali hrdinství, zatímco jiní zradili sebe i svůj národ. Většina se však pravděpodobně jenom snažila válku přežít.

Byl skvělý voják. Pak ale přišel strach, selhání a výpověď na gestapu, která zničila odboj a desítky životů. Čurda zradil, ale sám tím ztratil prakticky vše. Ve strachu a výčitkách čekal na svůj konec. Nebyl jeho příběh složitější, než si přiznáváme?

Byla půlnoc ze 17. na 18. května, když jsme se potkali při tiché pietě v Resslově ulici – na místě, kde v roce 1942 padli českoslovenští parašutisté po atentátu na Heydricha.

Politici i veřejnost si připomněli 83. výročí vyhlazení osady Ležáky. K němu nacisté přistoupili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Pieta se konala bez politických projevů.

Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května 1942 vypsali nacisté na hlavy parašutistů pohádkovou odměnu. Suma brala dech: 10 milionů protektorátních korun.

Před 83 lety, 18. června 1942, sedm parašutistů v kostele Cyrila a Metoděje hrdinně vzdorovalo nacistům. Stonásobné německé přesile trvalo šest hodin, než odpor českých hrdinů zlomila. Fotografie porovnávají místo tehdy a dnes.

18. červen je 169. den letošního roku, do jeho konce zbývá 196 dní. Svátek slaví Milan, Miloň a Sedrik. V tento den v roce 1942 byl zradou Karla Čurdy odhalen úkryt parašutistů, kteří zbavili národ tyrana Reinharda Heydricha, v kostele svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Image: 630117814, License: Rights-managed, Restrictions: , Model…

Jedním ze známých rodáků Nového Města na Moravě je krejčí Adolf Bradáč, který se narodil přesně před 124 lety. Šlo o odbojáře a spolupracovníka Operace Out Distance, v pouhých 41 letech ho popravili nacisté. Stejný osud potkal i jeho manželku Marii. Manželé byli vězněni a 24. října 1942 byli v koncentračním táboře v Mauthausenu zastřeleni.

Třetí z portrétů parašutistů z první vlny výsadků patří Adolfu Opálkovi, nemanželskému synovi mlynáře, který se vypracoval na důstojníka.

HISTORIE / Řekne-li se odboj za druhé světové války, většina lidí si vybaví parašutisty, atentát na Heydricha nebo možná někoho z tzv. Tří králů, tedy Josefa Mašína, Josefa Balabána či Václava Mo…

Prozradil úkryt parašutistů, kteří spáchali atentát na Heydricha, a jeho jméno se stalo synonymem pro zrádce. Podobně jako Karel Čurda by se ale dost možná zachoval nejeden z nás.

Zabetonované patky po mřížích, schválně odhalené cihly zasažené kulkami a pamětní desky na stěnách dnešního krajského úřadu věnované obětem, které zahynuly v Pardubicích, dnes stále připomínají tehdejší sídlo gestapa, které ve válečných letech obsadilo budovu tehdejšího Ředitelství pošt a telegrafů. Pracovníci Paměti národa společně s historikem Jiřím Kotykem v pátek dvakrát provedli zájemce těmito prostory a připomněli tragické osudy lidí, kteří zde zahynuli.

"Mimo dvou vyhořelých stodol, které jsme zapálili my, zatčení několika lidí pro podezření, že oni založili ohně, a rozčarování dělníků je výsledek roven nule. Škodovka neutrpěla nejmenší škody." Foto: Short Stirling 1651. přeškolovací jednotky těžkých letounů | Wikimedia Commons / Public domain Tato slova se 29.

Léto 1942. Čechy a Morava žijí v atmosféře hrůzy. Probíhá „heydrichiáda“ – krvavá odveta nacistů za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Po vypálení Lidic a Ležáků se gestapo zaměřilo na domácí odboj a všechny, kdo jim pomáhali.

Osud někdy tropí hlouposti, občas svede dohromady lidi, kteří by se vlastně nikdy na jedné lodi potkat neměli. Jeden z nejviditelnějších benešovských fašistů si po válce vzal vězněnou hrdinku odboje, která byla ale vězněna i za kolaboraci.

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.

Jako mnozí Pražané, vždy když míjím kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, podívám se na větrací okénko krypty a na pamětní desku nad ním. Ale jako nemnozí z nich se vždycky podívám i na druhou stranu, na nároží Resslovy a Václavské ulice.

Nedaleko obce Miřetice na Chrudimsku se nachází pietní místo Ležáky. Zatímco o Lidicích jsme se dozvídali už ze školních učebnic, o Ležácích se mluvilo méně. Osud této vesnice a lidí v ní přitom dojímá stejně.

Dnes si připomínáme 83. výročí vysazení parašutistů ze skupiny Out Distance do Německem okupovaných Čech a Moravy. Jejich cíl se jim bohužel splnit nepodařilo,…

Adolf Opálka byl velitelem skupiny parašutistů, kteří přišli po vzdorování nacistům v kostele sv. Cyrila a Metoděje o život. Po zradě od Karla Čurdy Němci popravili jeho příbuzné, včetně biologického otce, který se ho zřekl.

Je to jeden z nejvíce ikonických momentů našich dějin: výsadkáři se v kryptě kostela brání mnohonásobné přesile, ale odmítají se vzdát. Jak ale víme, že při tom onen citát skutečně zazněl?

Osud Karla Čurdy, kolaboranta a zrádce výsadkářů, který svým činem poznamenal český odboj i celé české druhoválečné dějiny, otevírá obtížné otázky o povaze lidské loajality a slabosti.

Karel Čurda, dnes chápaný jako archetyp zrádce, je v historii operace Anthropoid i v kontextu druhého československého odboje tragickou postavou. Jeho zrada ale měla, na rozdíl od jiných defektorů, dvě fáze.

Pro Čechy je dodnes ztělesněním jednoho z největších zrádců naší vlasti. Karel Čurda přitom na počátku stál po boku českých parašutistů z operace Anthropoid, co ho ale nakonec vedlo ke zradě a kolaboraci s nacisty, je dodnes trochu záhadou. Jak na své činy doplatil?

Ten text je prorocký, má jasný čurdovský odstín! A Karel kolem něj chodil skoro denně. Nápis hlásá: „Následujte Krista, odplata jest jistá, bude soud.“

Ani Čurda to neuhrál. Seděl sám na půdě, četl o Lidicích, bál se o příbuzné. Věřil, že udá dva chlapy a vraždění přestane. Podělal to ovšem a ztratil všechno…

V červnu 1942 přivedl Karel Čurda gestapo na stopu československých parašutistů, kteří spáchali atentát na Reinharda Heydricha, a byl tak odpovědný za jejich smrt. Čurdovo jméno je od té doby synonymem zrady, podle historika Jindřicha Marka je ale třeba brát v úvahu okolnosti, za jakých k této zradě došlo.

Na první pohled má zrada v novodobé české historii nezastupitelné místo. Mnichovská zrada poslala Československo do náruče Hitlerovi, po atentátu na Heydricha pak zrádce Karel Čurda nasměroval gestapo na parašutisty a jejich spolupracovníky. „Nikdo z nás neví, jak se zachová v krajní situaci, kdy vám hrozí trest smrti, mučení a podobně,“ mírní vášně historik Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu Praha, podle nějž je mezi hrdinstvím a zbabělostí jen tenká hranice.

Pokud existuje prototyp zrůdy a člověka bez páteře, byl by jím Augustin Přeučil. Šlo o horlivého kolaboranta s nacisty, který v mnohém překonal i Karla Čurdu. Udával dokonce i další konfidenty a unesl stíhačku RAF.

Zdá se, že osobnost Julia Fučíka i po více než 80 letech od jeho smrti stále rozděluje českou veřejnost. Byl to zrádce, nebo hrdina? Ač se to někomu nemusí líbit, fakta ukazují na to druhé.

Synonymem zrady je pro většinu Čechů Karel Čurda. Muž, jenž zradil své spolubojovníky i pomocníky, kteří se o něj nezištně starali. Na popraviště přivedl mnoho lidí a byl za to po válce po právu potre…

Udávání má u nás tradici, stačí si vzpomenout na Švejka. Placený udavač Pepek Vyskoč byl postavičkou spíše humornou, ale mnohem více udání skončilo špatně a někdy i tragicky. Často navíc bývala jedinou motivací závist nebo pomsta.

POVÍDKA / Za oknem zatroubil automobil, nebo zahoukal vlak. Byl tak unavený, že nebyl schopen rozeznat původce toho hluku. Možná, že mu něco začalo houkat v hlavě. Snažil se soustředit na arch papíru,…

Skvělá komedie Přijdu hned sklidila během své premiéry v roce 1942 obrovský potlesk. Ten si však herečka Anna Letenská, která ve filmu hrála, vychutnat nemohla. Byla totiž už 2 měsíce po smrti.

18. červen je 170. dnem letošního roku, do jehož konce zbývá 196 dní. Svátek slaví Milan, Miloň a Sedrik. V tento den v roce 1942 byl zradou Karla Čurdy odhalen úkryt parašutistů, kteří zbavili národ tyrana Reinharda Heydricha, v kostele svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici.  Image: 630117814, License: Rights-managed, Restrictions: , Model…

V těchto dnech si připomínáme smutné výročí vypálení Lidic, ale neni od věci připomenout i další místa se stejným osudem, i když ve výčtu nejsou zdaleka všechna. Nevím, jak se z lidí stanou bestie ani proč nebyli všichni viníci potrestáni, ale vím, že se na to nesmí zapomenout.

Josefa a Jindřich Baucovi ve svém bytě poskytli útočiště několika parašutistům. A během razie v noci z 27. na 28. května 1942 ukryli Karla Čurdu z výsadku Out Distance. Ten své zachránce poslal na popraviště stejně jako desítky dalších, které později udal gestapu. Den před útokem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha dostal rotmistr Karel Čurda od svého velitele Adolfa

Josefa a Jindřich Baucovi ve svém bytě poskytli útočiště několika parašutistům. A během razie v noci z 27. na 28. května 1942 ukryli Karla Čurdu z výsadku Out Distance. Ten své zachránce poslal na popraviště stejně jako desítky dalších, které později udal gestapu.

Nebyla příslušnicí armády, ani se přímo neúčastnila bojových akcí, přesto Anna Malinová patří mezi největší hrdinky, jakými se můžeme v moderní historii pochlubit. Bez její obětavé pomoci by se n…

ESEJ. K tomu, aby dnes člověk dostal nálepku udavače, stačí opravdu málo. Sociální sítě dokážou vše pěkně akcelerovat a tak postačí, když naštvaně zveřejníte třeba fotografii automobilu, který „na hulváta“ parkuje na chodníku či uprostřed přechodu pro chodce. A co teprve, když se někdo přizná, že kvůli tomu zavolal policii. Jenže – kdo je to vlastně

Na co si vzpomenete, když vyřkneme pojem čeští zrádci nebo zrádci českého národa? Většině lidí se jako první vybaví Karel Čurda, který práskl ukrývající se parašutisty. Ten je pro nás synonymem zrady. Není ale zdaleka sám.

Dnes uplynulo přesně 81 let ode dne, kdy nacisté popravili několik odbojářů. Mezi nimi byl i Adolf Bradáč, krejčí a rodák z Nového Města na Moravě, společně s jeho manželkou Marií. Manželé byli vězněni a 24. října 1942 byli v koncentračním táboře zastřeleni.

Jazyk komunistické moci dokázal slovo zrada brousit na samu hranici ohavnosti. I proto je dnešní sloupek Šuplík poněkud pochmurný:

Nová iniciativa má za cíl exhumovat a důstojně pochovat oběti totalitních režimů pohřbené v hromadných hrobech na Ďáblickém hřbitově v Praze

Atentát na Reinharda Heydricha následovala výpověď Karla Čurdy, která spustila vlnu zatýkání, prohlídek a výslechů. Eliška Dusilová přišla v jejich důsledku o oba své rodiče.

18. červen je 169. dnem letošního roku, do jehož konce zbývá 196 dní. Svátek slaví Milan, Miloň a Sedrik. V tento den v roce 1942 byl zradou Karla Čurdy odhalen úkryt parašutistů, kteří zbavili národ tyrana Reinharda Heydricha, v kostele svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici.  Kdo dnes má narozeniny? A co se…

Cenu Global Teacher Prize vyhrál dějepisář Roman Göttlicher. Učí moderní dějiny moderně a od žáků si nechává vystavovat vysvědčení.

Říšský protektor Reinhard Heydrich zemřel po útoku československých parašutistů a vše nasvědčovalo tomu, že by sedm mužů z výsadků Anthropoid, Silver A, Out Distance, Bioscop a Tin nakonec dokázalo bez odhalení opustit protektorát Čechy a Morava. Karel Čurda však zradil a v příběhu hrdinů se začala psát poslední kapitola.

Jména Gabčík a Kubiš zná skoro každý – a není se čemu divit. Odvaha, s jakou se pustili do nelehkého úkolu, inspiruje a vzbuzuje hrdost a obdiv dodnes. Za smrtí Reinharda Heydricha však nemůžeme hledat jenom jména dvou odvážných výsadkářů. Desítky neznámých občanů totiž stejně tak zaplatily vlastními životy, aby Československo mohlo být zase svobodné.

Kvůli jeho udání a následné spolupráci s gestapem zemřely stovky lidí, kteří měli něco společného s odbojovou činností za druhé světové války. Jméno Karel Čurda je synonymem zrady. Právem. Přitom chybělo málo a mohl být jedním z oslavovaných hrdinů, kteří se přímo či nepřímo podíleli na operaci Anthropoid. Výročí atentátu na Reinharda Heydricha si připomeneme 27. května.

Ořechov na Jihlavsku si dnešní pietní akcí připomněl 81. výročí výsadku parašutistické skupiny s krycím názvem Out Distance. Její členové se podíleli za druhé světové války na přípravách atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Seznam českých kolaborantů s nacisty za druhé světové války není krátký. Nejznámějšími postavami jsou bezesporu Emanuel Moravec a Karel Čurda. V naší historii však najdeme i další osoby, jejichž činy jsou možná ještě horší. Jedním z nich je Augustin Přeučil. Agent gestapa, který svoji práci opravdu dokonale ovládal.