Katolická církev

„Opusťme překonané kategorie věřící a nevěřící.“ Čerstvý nositel Řádu TGM Tomáš Halík přichází s několika revolučními návrhy, které zformuloval ve své nové knize Dopisy papeži. Promluvil o nich v rozhovoru pro Seznam Zprávy.„Uvědomil jsem si, že pro značnou část společnosti reprezentuju přesně to, co oni nenávidí – nenávidí Pražáky, nenávidí kněze, nenávidí bývalé disidenty, nenávidí přátele Václava Havla, nenávidí intelektuály. Já jsem toto všechno v jednom. Nenajdete člověka, který by v sobě ztělesňoval všecko, co tihle lidi nenávidí,“ říká s naprostým klidem v hlase profesor Tomáš Halík, další z hostů v projektu Seznam Zpráv Galerie osobností.V roce 2002 jej ke kandidatuře na hlavu státu vyzval Václav Havel, se stejným návrhem za ním přišlo i několik politických stran.„Byla chvíle, kdy jsem o tom vážně uvažoval,“ říká s odstupem let Halík. „Byla tu jistá tendence, že v českém povědomí je prezident chápán spíš jako morálně-intelektuální autorita, to byl Masaryk, to byl Havel. Na to bych určitým způsobem mohl navázat možná víc než kdokoliv jiný. Ale pak se ukázalo, že tento typ prezidentů lidé chtějí jenom v určitých přelomových situacích. A dneska by se to tam nehodilo.“Uvědomuje si, že stejně jako je nepřijatelný pro velkou část veřejnosti, naráží na odpor i u velké části české katolické církve. Navzdory svým nenaplněným ambicím ze začátku 90. let působit ve vedení teologické fakultě anebo být biskupem, je dnes spokojený se svou rolí veřejného teologa, jak ji nazývá. Člověka, který díky svým znalostem a vědomostem v mnoha oborech (sociologie, politologie, filozofie, teologie) na veřejnosti komentuje různé společenské jevy.„Myslím si, že tahle role je velmi důležitá. Není to role nějakého pana faráře, který kafrá do politiky. Jestliže kněží nemají nějaké sociologické nebo politologické vzdělání, tak do toho skutečně nemají mluvit,“ říká překvapivě razantně Tomáš Halík.Strčili mě do bedny, ať si každý plivneSouhlasí s nedávno zveřejněným názorem spisovatele Pavla Kosatíka, že Halíkovy myšlenky spíš než v Česku rezonují v cizině, kde vycházejí jeho knihy ve velkém nákladu a kde získal řadu ocenění (včetně takzvané ‚nobelovky za náboženství‘ neboli Templetonovy ceny v roce 2014). „Zdá se, že jeho vzdělanost ho mnoha Čechům nepřiblížila, ale vzdálila,“ napsal Kosatík.Halík v rozhovoru vzpomíná, jak v 90. letech, po pádu komunismu, kdy byl knězem takzvané podzemní církve a přitom působil v řadě civilních povolání, přišel za kardinálem Miloslavem Vlkem: „Řekl jsem mu: ‚Tak pro mě najdi místo, kde bych mohl být jakýmsi mostem mezi věřícími a nevěřícími a mezi tím intelektuálním světem.‘ A on říkal: ‚Já bych pro tebe i takové místo měl, ale faráři říkají, že seš takovej nějakej jinej.‘ No jsem. Já měl jiné zázemí, jiné vzdělání, jiný typ zkušeností. A to prostředí to v té chvíli nedovedlo strávit.“Tomáš Halík působí už 33 let jako farář v kostele Nejsvětejšího Salvátora v Praze na Starém Městě, kde za ta léta přivedl ke křtu přes tři tisíce vesměs mladých lidí. Na vyšší pozice v rámci katolické církve nedosáhl.„Býval jsem používán jako takové Pražské Jezulátko pro zahraničí. Když přišla nějaká zahraniční delegace, nějací biskupové, teologové ze Západu, tak mě i ti naši biskupové představili, aby bylo vidět, že i tyhle věci tady u nás jsou. Pak ti lidé odjeli, mě zase strčili zpátky do té bedny a každý si na mě mohl plivnout,“ říká přesto s úsměvem Tomáš Halík.Víra a nevíra nejsou dva hokejové týmyJe velkým stoupencem myšlenek papeže Františka, který se snažáí o reformu křesťanství, aby spojovalo lidi i za hranicemi církve.„Přišel s geniální myšlenkou přebudova

Bývalá ministryně Jana Maláčová žádala v diskusi v České televizi po vládě sepsat strategii, která by nastartovala trápící se národní ekonomiku. Vzbudila tím rozpaky, v jednom ohledu ale měla pravdu. Vláda žádného členského státu Evropské unie si nemůže příliš vyskakovat, připomněl v diskusi exguvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Článek napsal Milan Rokos. Kdo inicioval jednání o vyslání vojáků na Ukrajinu, není jasné. Francouzský prezident, který tuto možnost nevyloučil, sklízí za svá slova kritiku od opozice i expertů. Ti takovou možnost považují za nepravděpodobnou.  „Dnes neexistuje konsenzus na oficiálním vyslání pozemních jednotek, ale… nic není vyloučeno,“ překvapil po pařížské schůzce o podpoře Ukrajiny francouzský prezident Emmanuel Macron.Celý článekčtěte zde. Další články, ale také podcasty, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Článek Vojtěcha Gavriněva. Čeští a vatikánští vyjednavači si vyměnili několik protinávrhů vzájemné smlouvy. Vede se ostrá bitva o každé slovíčko. Obě strany si například ujasňují, jak má být naplněno zpovědní tajemství a jaký vliv má mít církev na školy.Zástupci katolické církve a českého státu už dlouhé měsíce v tichosti jednají o smlouvě mezi Svatým stolcem a Českou republikou. O jejím obsahu ale ani jedna strana nemluví. Seznam Zprávy nyní přinášejí detaily z dosud neveřejného dokumentu.Celý článek čtěte zde. ·  Další články, ale také podcasty, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. ·  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  ·  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.·  Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Debata o smyslu a spravedlivosti války v Gaze se přenesla i na půdu katolické církve. Je to logické, tento konflikt předestírá závažné morální otázky, odehrává se v místech, kde se zrodilo křesťanství, týká se křesťanského vztahu k Židům... A ve hře jsou možná i jiné důvody.