Klimatická změna

Zákon předložený předními představiteli současné vlády v čele s premiérem, vyvolal velké obavy o budoucnost naší země.

K posílení odolnosti České republiky vůči dopadům sucha je třeba investovat současně do zlepšení retenční schopnosti krajiny a investovat do vodohospodářských

Česko čelí nejzávažnější vlně sucha za poslední roky. Premiér Andrej Babiš (ANO) proto minulý týden uvedl, že svoji činnost obnoví i Národní koalice proti suchu. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) má navíc připravit zákon, který urychlí budování vodních nádrží. „Vyřeší možná zadržení jarních vod na tocích, sucho v krajině ale nevyřeší,“ říká Ladislav Miko, bývalý ministr životního prostředí a nynější poradce prezidenta pro tuto oblast.

Pondělní tisková konference následující po zasedání vlády přinesla další konflikt předsedy vlády Andreje Babiše s novináři. Premiér si stěžoval na „závadné články“ několika webů, které si podle něj ne…

Ministerstva společně s Českým hydrometeorologickým ústavem mají sestavit mapu zhruba 500 až 1000 problémových míst, odkud mizí voda nejrychleji. Po prvním zasedání obnovené Národní koalice pro boj se suchem to mezi prvními úkoly jmenoval premiér Andrej Babiš (ANO).

Národní koalici pro boj proti suchu nově vede premiér Andrej Babiš (ANO). Poprvé zasedla v pondělí po jednání vlády.

„Češi se musejí připravit na to, že průběh ročních období bude jiný,“ říká k extrémnímu suchu šéf Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder. V rozhovoru zároveň vysvětluje, proč se po vlně...

Česko zažívá toto léto výrazné sucho. Patrné to je i na našich lesích. Podle webu dendronet.cz trpělo začátkem srpna 60 % lesů vysokým nedostatkem vody. Kvůli tomu se u stromů často zastavila tvorba dřeva. Vedra a sucha jsou v Česku stále častější. V těch nejteplejších místech bychom tak podle dendrologa Jana Krejzy měli zkoušet pěstovat dřeviny například ze Středomoří.

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.

Stárnutí, klimatická změna, AI, roboti nebo duševní zdraví. Na první pohled samé problémy, které mohou svět v příštích desetiletích pořádně potrápit. Pro investory to zároveň jsou obrovské nové trhy a příležitost vydělat.

Současné extrémní sucho bylo bylo jedním z prvních opravdu velkých testů současné vlády Andreje Babiše. Výsledek je bohužel tristní.

Andrej Babiš si ve čtvrtek minulý týden zřejmě přečetl předpověď počasí a vyrazil na výlet na Slapy zaříkávat sucho. A jelikož tento týden začíná pršet, tak mu to zaříkávání zřejmě vyjde.

Letošní neobvykle intenzivní sucho způsobilo výrazný pokles hladiny Rýna. Jedna z největších evropských řek má na mnoha úsecích rekordně nízkou hladinu. Záběry z dronu ukazují, jak řeka vyschla v oblasti nedaleko města Mohuč.

Potoky nezřídka vysychají, ve studních není voda a sucho zasáhlo už i Šumavu, kde to dříve nebývalo běžné. Podle Martina Pechy z Českého hydrometeorologického ústavu je situace v mnoha ohledech podobná roku 2018 a krátké bouřky ji nezachrání.

Na téměř čtvrtině meteorologických stanic v Česku měřicích přes 30 let v neděli padly teplotní rekordy. Nejtepleji bylo ve Strážnici na Hodonínsku, kde naměřili 37,6 stupně Celsia. ČTK to sdělili...

Člověk je přizpůsobivý a technicky vybavený. Přežije, ale v jakém stavu? Aktuálně se škvaříme a netušíme jaká bude zima a zda nepřijde opačný extrém. Ani vědci si netroufnou věštit z křišťálové koule.

Letošní extrémní sucho, které zasáhlo podstatnou část Evropy, ukázalo znepokojivý trend. Podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky se ukazuje, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj.

Česko svírá extrémní sucho, vysychají řeky a ubývá podzemní voda. Vedení resortu přesto vysvětluje, proč se zatím nemusí scházet komise pro sucho. Absurdnější ilustraci priorit MŽP bychom hledali těžko.

Extrémní sucho už není problémem pouze menších toků. V posledních letech zasáhlo povodí Rýna, Labe či Pádu a letos výrazně postihlo také Dunaj. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z CzechGlobe klimatická změna postupně umazává rezervy, na nichž evropské vodárenství po desetiletí stálo. Samotné šetření vodou ani přírodě blízká opatření proto nemusí stačit. Česko se podle něj neobejde bez větší akumulace vody, posilování podzemních zdrojů a patrně ani bez nových nádrží.

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.

Brno - Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Řekl to v rozhovoru s ČTK. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.

Ornitologická společnost ho vyhlásila u příležitosti 100. výročí svého založení. Symbolem nového parku je drobný pěvec bramborníček.

Po celém světě je to stejné: když se lidé cítí bezpečně, milují vyprávět své příběhy. „Jsme tady, ale nikdo nás nevidí. Nejsme na mapě,“ zazní z úst lidí komunitního centra v Dobi Bika. Začíná naše cesta za pravdou na místech, kde klimatická změna doopravdy znamená klimatickou katastrofu.

Richarda Brabce premiér a předseda ANO Andrej Babiš nechválil náhodou. Připravuje si půdu pro možnou politickou rošádu - a boj se suchem může definitivně ukončit politickou kariéru Filipa Turka.

Klimatická změna a válka na Blízkém východě pomalu mění ekonomické propočty, které dosud nutily vybrat si na cestu z Asie do Evropy delší trasu. Čína začíná kontinent objíždět severně. Ale jen se souhlasem Kremlu.

Pro šampaňské platilo po generace jednoduché pravidlo: hroznům prospěje pomalé zrání v chladnějším klimatu. Jenže to se mění. V Champagne letos začíná historicky nejčasnější sklizeň a vinaři řeší, zda se jim i v rozpálené Francii podaří zachovat chuť, která jejich víno proslavila.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) po výměně ředitele nebude měnit dlouhodobé cíle ochrany přírody stanovené pro roky 2023-2038. Personální změny v souvislosti se škrty…

Evropa letos zažívá rekordní vlny extrémních veder. S vysokými teplotami se ale vracejí i známé dezinformace o klimatu. Zpochybňují souvislost mezi vedry a změnou klimatu, zlehčují zdravotní rizika...

Nebývale horké léto zažívá letos celá republika. Jenže zatímco někde je změna oproti dlouhodobému normálu zanedbatelná, na řadě míst vzrostla průměrná maxima až o extrémních pět stupňů. Analýza,...

Premiér Andrej Babiš (ANO) slíbil ze Slapské přehrady, že jeho vláda začne řešit dlouhotrvající sucho. Na jeho hlavu se však nahrnula další vlna kritiky a posměchu. Politici mu připomínají dosavadní r…

Vlny veder se stávají novou normou. Města jsou k nim obzvlášť náchylná. A Praha, jak nám ukazuje toto léto, není výjimkou. Je potřeba začít dělat věci jinak a lépe. Pro inspiraci se můžeme podívat do zahraničí.

Za sucho v Evropě může z velké části klimatická změna, která zvyšuje teploty, ale také změny povětrnostních situací nad Evropou. Podle nové studie vědců z Lipské univerzity tyto změny představují přibližně 55 procent pozorovaného trendu letního sucha.

Nemocnice a domovy pro seniory by měly před každým létem připravit povinné plány pro…

Ani současné dlouhotrvající sucho, ani úmorné vedro nepřesvědčily ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé) o existenci klimatické krize. Stále mluví o „klimapodvodnících“, „zelených nátlakových sk…

Vrchlabí (Trutnovsko) - Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) po výměně ředitele nebude měnit dlouhodobé cíle ochrany přírody stanovené pro roky 2023-2038. Personální změny v souvislosti se škrty v provozu, jak dříve oznámilo ministerstvo životního prostředí, nový ředitel správy parku Petr Moravec nemůže vyloučit. Novinářům dnes řekl, že vyjednávání s ministerstvem o možném propouštění pokračuje a jasno by mělo být do konce roku. Moravec byl jmenován do funkce v červnu a nahradil ve vedení parku Robina Böhnische, kterého ministr Igor Červený (Motoristé) odvolal v březnu.

How Ukrainian veterans and their families transition from service to business

V lužních lesích v chráněné krajinné oblasti Soutok se podle tamní správy prohlubuje sucho. V oblasti jsou patrné vyschlé tůně, rozpraskaná půda i povadlá vegetace. Vážnější než jedno suché léto jsou však podle správy dlouhodobé změny vodního režimu, které ohrožují budoucnost celého lužního ekosystému. Správa CHKO o tom informovala na svém webu. Lužní krajina je na vodě existenčně závislá. V minulosti její pestrou mozaiku lokalit, od mokřadů a tůní přes vlhké nivní louky až po sušší vyvýšeniny, vytvářely záplavy a proměnlivá hladina podzemní vody. Historické regulace řek, hráze a výstavba vodních nádrží však přirozenou dynamiku rozlivů podle správy omezily. „Přirozené rozlivy byly do jisté míry nahrazeny řízeným povodňováním, u kterého je třeba dodat, že není dostatečné. Do toho vstupuje klimatická změna, která přináší vyšší teploty a delší období sucha. Výsledkem je, že voda z krajiny rychleji mizí, hladina podzemní vody klesá a některá stanoviště zůstávají bez dostatečného přísunu vody po delší dobu,“ uvedla správa. Dlouhodobý nedostatek vody se projevuje především na dřevinách. Stromy ztrácejí vitalitu, mají menší přírůstky a klesá jejich schopnost odolávat chorobám a škůdcům. „Strom oslabený suchem se zkrátka nedokáže bránit. Přicházíme tak o jilmy, jasany, ubývá starodubů, které vyrůstaly za jiných úrovní podzemní vody a jejich kořenový systém na ni již nemusí dosáhnout, přibývá babyky nebo invazních druhů,“ upozornila správa. Vysychání mění také vegetaci na loukách a v podrostu. Vlhkomilné druhy ustupují a prosazují se rostliny snášející sušší podmínky. Podle ochránců jde o posun od vlhkomilných nivních společenstev ke společenstvům středně vlhkých až sušších stanovišť, což vede ke ztrátě původní rozmanitosti. Problémy mají i hospodáři kvůli nižší produkci sena. Pokud po první seči nepřijdou dostatečné srážky, druhá seč travního porostu je výrazně nižší nebo se porost nevytvoří vůbec. To má dopad i na udržení druhově bohatých luk, pro něž je hospodaření zásadní. Soutok Moravy a Dyje leží v teplé panonské oblasti, je proto přirozeně vystaven vyšším teplotám a vodnímu stresu. Klimatická změna však tento tlak podle správy dále zesiluje. Budoucnost lužních lesů a nivních luk proto podle ochranářů nebude záviset jen na tom, kolik během roku naprší, ale především na tom, zda se voda na jaře bude moct pravidelně vracet do nivy a jak dlouho voda v krajině zůstane. Břeclav 13. srpna

Máme tady dlouhodobé sucho, které sužuje jak Českou republiku, tak i celou Evropu a trápí samozřejmě i země na jiných světadílech. Sucho už začal řešit i premiér České republiky Andrej Babiš, který se vydal s bývalým ministrem životního prostředí a současným hejtmanem Ústeckého kraje Richardem Brabcem na Slapy. Doprovázel je také ministr zemědělství Šebestyán. Bývalý ministr vnitra Vít Rakušan se na sociální síti ptá vcelku jednoznačně. Proč nejel nikdo z Ministerstva životního prostředí.

Na klimatickou politiku a ekonomickou konkurenceschopnost se často pohlíží jako na dvě protichůdné síly. Letošní léto však ukazuje, že bez péče o klima nebude ani prosperující ekonomika. Ať se vám to líbí, nebo ne, osud klimatu i ekonomiky je propojený. Už letos přicházíme o miliardy. A může být hůř. O dost hůř.

Když radnice Prahy 7 vyhlásila v chladném květnu v roce 2019 jako první samospráva v Česku „stav klimatické nouze“, označili to skeptici za hysterii. Městská část se tehdy kromě podpory cyklistiky zavázala k vysazování stromů pro ochlazení ulic.

Vláda plánuje vyčlenit čtyři miliardy korun na boj proti suchu. Zahrnuje to i výstavbu nových vodních nádrží. Na podzim by kabinet měl projednat speciální zákon, který specifikuje 20 chystaných vodních děl. Opozice kabinet kritizuje za nedostatečné řešení sucha a dopadů vln vedra.

V lužních lesích v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok se podle tamní správy prohlubuje sucho. V oblasti jsou patrné vyschlé tůně, rozpraskaná půda i povadlá vegetace. Vážnější než jedno suché léto jsou však podle správy dlouhodobé změny vodního režimu, které ohrožují budoucnost celého lužního ekosystému. Správa CHKO o tom informovala na svém webu.

Horko začíná být ekonomický problém, který se dá přepočítat na miliardy. Nad třiceti stupni klesá výkon zaměstnanců, rostou náklady firem a slábnou investice. Pět extrémně horkých let by podle propočtů mohlo Česku ukrojit 1,6 procenta HDP a dostat rozpočtový deficit za maastrichtskou hranici.

Stojíte na břehu, vyzujete si boty a vstoupíte do vody. Jdete korytem a vody máte sotva po kolena. O kus dál jsou místa, kde voda neteče vůbec. Ale vy nejste u mrňavého horského potůčku. Jste u Labe v Ústí a přecházíte evropský veletok. Bosou nohou.

Dramatické požáry v Evropě nesou varovné poselství – hasiči a lesníci začínají v boji s rizikem vypuknutí katastrofálních požárů tahat za kratší konec. Starý kontinent se bude buď muset lépe bránit, nebo bude hořet ještě víc.

„Když mě uvidíš, plač.“ Z vyschlého Labe se vynořily hladové kameny a rovnou na nich přibyl letošní letopočet: 2026. Legenda o čtyři sta let starém...

Babiš s Motoristy vymysleli nový plán na rozdělení peněz z prodeje emisních povolenek. Domácnosti nedostanou nic, podpora obnovitelných zdrojů se oseká.

Ministr školství nevinným dotazem rozpoutal bouřlivou diskusi. Dřívější start letních prázdnin si jako rodič dovedu představit. Hlavně kvůli letnímu vedru, v práci by se mi tím vůbec nic nezměnilo.

Závěrečný čtvrtý terénní workshop česko-slovenského projektu LESYpreKLÍMU se uskutečnil 25. a 26. června na slovenské Lesní správě Duchonka. Účastníci viděli terénní opatření, která pomáhají připravit lesy na klimatickou změnu. Na úspěšném završení projektu se podílely Lesy ČR s partnerským státním podnikem ze Slovenska a Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Společně vytvořily strategii adaptace lesů západních Karpat na měnící se klima, provedli vodohospodářská a pěstební opatření a založili demonstrační plochy, na nichž se dají změny sledovat. Celý článek najdete zde.

Pojišťovnictví se připravuje na novou éru rizik kvůli neustálému růstu teplot, narušujícímu meteorologické vzorce. Extrémní horka nyní způsobují sucho, snižují úrodu i vedou k vysychání řek klíčových pro přepravu důležitých komodit, varují největší zajišťovny.

Ministr školství Robert Plaga otevřel na sociálních sítích diskuzi o termínu letních prázdnin. Zatímco od některých odborníků schytává kritiku nebo rozpaky, část připouští potřebnost debaty.

Prostředky na zelenou infrastrukturu z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) 2021–2027 podpořily napříč Českou republikou dosud 235 projektů za 5

Pokud hladina orlické přehrady klesne o další 3,5 metru, Povodí Vltavy pozastaví její vyprazdňování a minimální odtok z vltavské kaskády začne zajišťovat ze zásobního prostoru slapské přehrady. Její hladina poté začne pozvolna klesat.

Na nedávném zhroucení unikátní plastiky Rovnováha u pražského Barrandovského mostu se podepsalo i extrémní počasí vyvolané globálním oteplováním.

Západní Evropa má za sebou rekordně horký začátek léta. Červen a červenec byly dohromady nejteplejší v historii měření, vedra navíc doprovázelo rozsáhlé sucho a požáry.