Klimatická změna

Na náměstí Miloše Formana v centru Prahy by měl vzniknout nový pavilon, který podle autorů návrhu pomůže odstínit veřejný prostor od rušné Pařížské ulice. Projekt představilo dánské studio ADEPT, které letos uspělo v mezinárodní architektonické soutěži na proměnu piazzetty vedle hotelu Fairmont Golden Prague, dříve hotelu Intercontinental.

Španělsko zažilo loni nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Oheň zničil 354 793 hektarů lesní půdy. Dokument Anatomie požáru se zaměřuje na požár u obce Molezuelas de la Carballeda v provincii Zamora, který byl loni v létě jedním z nejničivějších.

Když se v New Yorku v sále Valného shromáždění OSN rozsvítila tabule s výsledky hlasování o nové klimatické rezoluci, diplomaté z ostatních členských států Evropské unie pravděpodobně jen unaveně povzdechli. Pro lidi, kteří se v mezinárodní politice pohybují delší dobu, to vlastně nebylo žádné překvapení. Česká republika se opět rozhodla ukázat, že má vlastní hlavu. Škoda jen, že ta hlava tentokrát uvízla v písku, hluboko pod úrovní stoupající hladiny světového oceánu.

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci o ochraně klimatu, která vychází z loňského přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ).

Česká republika jako jediná země Evropské unie nepodpořila rezoluci Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdržela spolu s ropnými státy jako Katar, Kuvajt nebo Kazachstán. The post Jako jediní v EU. Česko odmítlo podpořit tvrdší postup proti klimatickým škodám appeared first on Česká justice.

Svět je podle nové studie zásadně nepřipravený na další pandemii. Klimatická změna, dezinformace ve zdravotnictví a rozpadající se důvěra mezi státy oslabují schopnost světa reagovat na budoucí zdravotní krize. Experti navíc varují, že se stále častěji objevují nové a větší epidemie s tvrdšími zdravotními, ekonomickými i společenskými dopady.

Plovoucí šelf obrovského ledovce Thwaites se velmi rychle rozpadá. Pokud tato důležitá ledová bariéra zcela zmizí, stoupne hladina oceánů. Za nebezpečnou destabilizací stojí především neustálé ohřívání oceánské vody.

Británie čelí rychle sílícím dopadům klimatické změny, na které její infrastruktura není připravena. Podle vládních poradců mohou vlny veder přesahovat 40 stupňů a způsobit tisíce úmrtí ročně. Bez zásadních a rychlých investic do adaptace hrozí, že se extrémní počasí stane novým normálem.

Kodaňská radnice zavedla pro tamní domovy důchodců nová klimatická doporučení, podle kterých by senioři měli dostávat nanejvýš 80 gramů hovězího masa týdně, což odpovídá zhruba 11 gramům na den. Zelenou politiku umocnila místní politička za stranu Alternativa Birgitte Kehler Holstová, která prohlásila, že starší generace se na znečišťování planety „nejvíce provinila“. Její slova vyvolala na dánské politické scéně pobouření a do debaty o zeleném diktátu se zapojil dokonce i vlivný americký…

„Molekulární nůžky“ už dnes ročně zachraňují desítky tisíc lidí trpících dědičnými nemocemi.Od roku 2028 je budou moct využívat také šlechtitelé při vývoji nových odrůd plodin, které budou odolnější vůči škůdcům i projevům klimatické změny.

Málokterá chemická látka se může pochlubit tím, že změnila běh civilizace a zároveň nyní klepe na dveře nové revoluce. Průmysl sází na čpavek jako na nosič čisté energie. Chemie a...

Lesy odolnější klimatické změně chce pěstovat Plzeň, která je s více než 4000 hektary lesů jedním z největších vlastníků lesů mezi městy a obcemi v ČR. S budováním odolnosti začínají městští lesníci už od sazeniček. Postupně mění způsob jejich pěstování v lesní školce Čtyrák z prostokořenných sazenic na sazenice obalované. ČTK to řekl vedoucí lesní školky Vít Fišer ze Správy veřejného statku města PIzně (SVSMP).

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.

Výzkumné a vědecké pozadí poznatků o zrychlující klimatické změně je pryč, nahradil ho „Brusel“ se svým „hloupým Green Dealem“. Jako fackovací panák a cíl možného kverulování.

Litva našla netradiční způsob, jak se bránit potenciální ruské invazi. Začala obnovovat rašeliniště zastavující pohyb tanků a dalších bojových vozidel. Levnou, ale účinnou techniku, která má výhody i pro životní prostředí, do svých plánů na obranu země zavádí také Finsko, Lotyšsko a Polsko.

Vliv letectví na globální oteplování je nezanedbatelný. Vědci z Cambridge vypozorovali, že hlavní problém může představovat vznik kondenzačních stop. Jejich eliminací může nastat výrazný pokles tvorby skleníkových plynů.

Pod hladinou rovníkového Tichého oceánu se hromadí výjimečně velká zásobárna teplé vody.

Teplota oceánu roste a formuje se mimořádně silné El Niño. Tento jev zhorší extrémní sucha, rozsáhlé záplavy a požáry. Experti očekávají v roce 2027 rekordní teploty po celé planetě.

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?

Zveme vás na letošní Summit Světových škol, který proběhne 15. června 2026. Tématem letošního ročníku je  Každý může pomoci. I ty.

Silná erupce podmořské sopky Hunga Tonga–Hunga Haʻapai v roce 2022 možná odhalila překvapivou zbraň proti klimatické změně. Vědci zjistili, že erupce spustila nečekanou chemickou reakci, která částečně odstranila z ovzduší silný skleníkový plyn metan.

Pražské vodovody a kanalizace si Vás dovolují pozvat na odborný seminář, který se zaměří na jedno z nejpalčivějších témat současnosti i budoucnosti – dostupnost a kvalitu vody v měnícím se světě. Akce s názvem „VODA – SUCHO: ČESKO A SVĚT 2050“ se uskuteční ve středu 20. května 2026 od 9:00 v historických prostorách Státní akta, […]

Do jihoargentinského města Ushuaia se chystá tým zdravotnického institutu z Buenos Aires, aby získal více informací o tom, zda se právě z této oblasti mohl dostat hantavirus na palubu výletní lodi Hondius. Informovala o tom v úterý místní média. Experti se snaží zjistit, kde se nakazili první cestující, pravděpodobně nizozemský manželský pár, který na virus minulý měsíc zemřel a který předtím cestoval po několika zemích Jižní Ameriky.

Sedm desetiletí, přes sto dokumentů, všechny kontinenty. Průvodce deseti seriály, které z Davida Attenborougha udělaly hlas přírody – a bez nichž se žádný seznam přírodopisných filmů neobejde.

Lesy odolnější klimatické změně chce pěstovat Plzeň, která je s více než 4000 hektary lesů jedním z největších vlastníků lesů mezi městy a obcemi v ČR. S budováním odolnosti začínají městští lesníci už od sazeniček. Postupně mění způsob jejich pěstování v lesní školce Čtyrák z prostokořenných sazenic na sazenice obalované. ČTK to řekl vedoucí lesní školky Vít Fišer ze Správy veřejného statku města PIzně . Stromky pěstované v sadbovačích mají kolem kořenů i rašelinný bal a při výsadbě do lesa se mnohem lépe uchytí než prostokořenné holé stromky. Významné je to zejména v suchých letech. Ročně se v městských lesích vysází 300.000 až 400.000 sazenic stromků, uvedl Fišer. Letos na jaře začali ve školce, která stromky pěstuje na pěti hektarech, se strojovou výrobou obalovaných sazenic. Linka plata po 24 sadbovačích o objemu asi 0,3 litru naplní rašelinným substrátem s granulkami postupně uvolňovaného hnojiva, na další stanici stroj do každého sadbovače usadí semínko a následně jej zahrne substrátem a posype perlitem, který sníží vysušování. Sadbovače se převezou na plochu pod mostovou závlahou, která může malé sazenice zavlažovat, přidávat hnojivo, případně postřik. Město pro školku loni koupilo za zhruba 600.000 Kč mostovou závlahu, pod kterou se vejde až 250.000 sazenic stromků, pořídilo secí linku a ještě letos plánuje koupit mostovou závlahu nad další záhon sazenic, řekl náměstek pro dopravu a životní prostředí Aleš Tolar . „Pěstujeme hlavně sazenice borovice lesní, té je asi 60 procent a 40 procent zbytku je mix sazenic - nejvíce dubu zimního i letního, ale máme tady sazenice například lípy, jedle, buku, javoru, smrku, modřínu,“ vyjmenoval Fišer. Pokud jde vše dobře, semínko borovice v sadbovači začne klíčit a růst během dvou až tří týdnů. „Na školce je rozpěstováno k milionu sazenic ve věku nula až čtyři roky. Čtyři roky tady máme jen jedli bělokorou, která trvá nejdéle. Jinak většina sazenic jde po dvou letech do lesa, to má kolem 35 až 40 centimetrů,“ uvedl Fišer. Školka podle něj ročně vyprodukuje přes 300.000 sazenic. U obalovaných sazenic je klíčivost a úspěšnost pěstování 95 až 96 procent. Snadnější je i následná péče o takové sazeničky. Stromky pěstované postaru v řádcích, se musí několikrát ročně zbavovat plevele. „Jenom na pletí prostokořenných sazenic na poli tady trvale působilo okolo 15 lidí, dnes jednu plochu mostové závlahy s obalovanou sazenicí opečovává trvale jen jeden člověk,“ řekl Fišer. Obalované sazenice se lépe ujímají po výsadbě a zpočátku rostou rychleji, což ušetří peníze za sekání trávy kolem vysazených stromků, řekl vedoucí oddělení lesního hospodářství SVSMP Milan Sekáč. „Vloni jsme zvýšili podíl obalovaných sazenic oproti prostokořenným z 20 procent na přibližně 40. Letos na podzim jich chceme mít už 60 až 70 procent. Do budoucna bychom chtěli poměr obalovaných sazenic stále navyšovat. Bez strojového vybavení včetně mostové závlahy by to šlo jen těžko,“ dodal Sekáč. Plzeň 12. května

Kvantové počítače potřebují k provozu obrovská kvanta elektřiny. Bez čistých zdrojů bude jejich rozvoj ekologickou katastrofou.

Lesy, které budou lépe odolávat klimatické změně. Takový záměr mají plzeňští lesníci, kteří mění způsob pěstování sazenic v lesní školce Čtyrák na Bílé Hoře. Přešli totiž na strojovou výrobu obalovaných sazenic lesních stromů. Takové dřeviny se pak lépe ujmou a více vydrží. Plzeň je jedním z největších vlastníků lesů mezi městy a obcemi v Česku. Lesníci každoročně vysadí průměrně 400 tisíc sazenic jehličnanů i listnáčů.

Čeští dárci přispěli přes 169 milionů. Tornádo, které se v červnu roku 2021 přehnalo přes jižní Moravu, si vyžádalo šest životů a desítky zranění.

Ledovec roky tiše hromadí led – a pak se bez varování pohne stokrát rychleji než normálně. Nová studie poprvé zmapovala všechny takové ledovce světa: je jich přes 3 100 a 81 z nich dnes přímo ohrožuje obydlená území.

Války na Předním východě a v severní Africe nejsou vzdáleným dramatem, které se nás netýká. Jak ukazuje kniha Lenky Hrabalové Neúrodný půlměsíc, klimatická změna, úbytek vody, devastace krajiny a ozbrojené… The post Libanon hoří a s ním i iluze, že se nás to netýká appeared first on Proboha!.

Všechny mayské nížiny potkal kolem roku 1000 stejný osud: úpadek měst. Lidé je opustili a les se ujal své vlády. Systém bohatých a mocných měst klasického mayského období ohraničeného roky 300 a 900 n. l. se zhroutil a zbývající obyvatelé se přesunuli k moři v severní části poloostrova Yucatán. Vědci se dnes domnívají, že hlavní příčinou tohoto úpadku bylo sucho spojené s klimatickou změnou. Jenže sucho v tom zřejmě zdaleka nebylo samo.

Nová iniciativa má doplnit tradiční klimatické summity COP, které jsou stále častěji kritizovány za pomalý postup i silný vliv ropného a plynárenského průmyslu.

Pražské ulice by se v následujících letech měly proměnit a zbarvit se více do zelena. Město chce totiž testovat odolné druhy stromů, které mohou výrazně ochladit okolí. Metropole se tím chce připravit na dopady klimatické změny.

Oslabení oceánského proudění může přinést severozápadní Evropě kruté zimy. Kolaps mořských proudů zároveň urychlí probíhající globální oteplování. Vědci potřebují k definitivnímu potvrzení tohoto trendu další desetiletí.

Moderní hospodaření s vodou a rozvoj zeleně. To jsou hlavní body nové strategie pro boj s klimatickou změnou, kterou si nechal připravit čtvrtý městský obvod. Na materiálu pracoval šestičlenný tým pod vedením Jana Koppa z Katedry geografie Fakulty ekonomické Západočeské univerzity.

Svým nadšením dokázal strhnout miliony lidí. Ukázal planetu Zemi od oceánských hlubin až po ledové póly a za svou kariéru získal desítky čestných doktorátů i prestižních ocenění. V pátek britský přírodovědec David Attenborough oslavil rovných sto let. O přírodě natáčel v době, kdy se považovala za nevyčerpatelnou. Dnes je jedním z těch, kteří nejhlasitěji varují před jejím ohrožením.

POZNÁMKA. Generace Z vyrostla v prostředí permanentních katastrof. Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že má ve srovnání s předchozími generacemi mnohem větší možnosti, jak plánovat svou budoucnost, jejím životním pocitem je trvalá krize. Hned na začátku století praskla první internetová bublina a Dotcom krize byla na světě. V roce 2007 následovala finanční a hypotéční krize.

Arktický led zachránil velryby grónské před vyhubením. Skryl je před lovci v době, kdy jich bylo pobito přes 250 000. Dnes tentýž led mizí a arktickými vodami projíždí stále více obřích lodí.

To, že lidé mění klima na Zemi je nevyvratitelný fakt. Už s tím asi nic nenaděláme. Na co se tedy můžeme připravit? A Bude se taková změna týkat nás samých, nebo až našich dětí?

Vědci nazývají jev, ke kterému došlo loni v létě na jihovýchodě Aljašky, megatsunami. Několik měsíců studovali následky obrovské vlny, která vznikla, když se část aljašské hory zřítila do moře. Nyní přišli s informací, že šlo o druhý největší jev svého druhu, který byl kdy zaznamenán.

Celý profesní život spojil s lesem – od prvních kroků po boku svého otce až po působení na pozici ředitele odboru Biskupské lesy Ostravsko-opavká diecéze . V rozhovoru se ohlíží za proměnami českého lesnictví, popisuje vlastní zkušenosti s kalamitami i budováním nové organizace a přidává jasný vzkaz mladé generaci lesníků. Pocházíte z lesnické rodiny a v oboru jste prakticky celý profesní život. Můžete porovnávat různé etapy – od dob předrevolučních po porevoluční časy, restituce, současnou potřebu přizpůsobit lesy klimatické změně… Ale lze to vůbec? Nebo jsou jednotlivé etapy natolik odlišné, že bylo z Vaší strany vždy potřeba čelit naprosto nové výzvě? Hodnotit a zároveň popisovat etapy vývoje lesnictví mohu opravdu jen od období, kdy jsem se jako syn lesníka a myslivce poprvé s hospodařením v lesích a jejich správci setkal. Bylo to na počátku šedesátých let minulého století, kdy jsem se vlastně poprvé díky svému otci dostal do kolektivu lesníků a myslivců a doslova hltal jejich vyprávění o lese a práci v něm. To spolu s pochůzkami v lese mně tak učarovalo, že jsem od svých šesti let neuvažoval o jiném povolání než lesnickém. Celý rozhovor najdete zde.

Korporáty, které svět začal vnímat jako celoplanetární predátory si našly novou cestu do našich srdcí toužících po udržitelnosti. Nic se nezměnilo, jen nám za to účtují tučnou přirážku.

České přehrady se rychle oteplují a s nimi se mění i podmínky pro život ve vodě. Dlouhodobý výzkum vědců z Akademie věd ČR ukazuje, že teplota povrchové vody roste napříč republikou a v létě už překonává dřívější hodnoty o více než dva stupně.

Lesy nejen v České republice v posledním desetiletí stále častěji čelí působení vlivu klimatické změny, která oslabuje zdravotní stav a stabilitu porostů. Přesto se situace podle dat Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) začíná postupně zlepšovat, o čemž svědčí významný pokles škod. K tomu pomohl i o něco příznivější průběh počasí v posledních letech....

Reklamy na šťavnaté burgery, výhodné letenky nebo velká auta postupně mizí z ulic. Některá evropská města začínají omezovat propagaci věcí, které zatěžují klima. Není to jen gesto, spíš docela cílený zásah do toho, co lidé denně vidí.

GLOSA / Všichni si pamatujeme silné prohlášení čerstvě jmenovaného ministra životního prostředí Petra Macinky (Motoristé), který v prosinci po nástupu do úřadu prohlásil: "Především bych chtěl uklidni…

Krize v Hormuzkém průlivu urychluje světové debaty o odklonu od fosilních paliv. V Kolumbii se minulý týden sešli zástupci 57 zemí na konferenci, která je označována jako mezník v klimatické diplomacii. Již loňský rok je přitom vnímán jako zlom v globálním energetickém sektoru kvůli zastavení růstu výroby elektřiny z fosilních paliv. Třeba v Rusku si

České lesy trápí sucho. Dle dat ze začátku května se dvě třetiny lesů nachází ve stavu vysokého, nebo dokonce extrémně vysokého stresu. „S postupující klimatickou změnou se dá předpokládat, že sucha budou déletrvající, častější a intenzivnější, proto bychom z pohledu dřevin měli volit ty, které jsou k suchu více tolerantní,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu DendroNetwork v rámci Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Jan Krejza. V rozhovoru rozebírá nejen rizika spjatá se suchem, ale i kůrovcovou kalamitu, skladbu dřevin či vliv veřejnosti. Celý článek najdete zde.

Klimatická změna rozhýbala Středozemní moře. Téměř polovina komerčně významných ryb během dvou desetiletí změnila svůj areál výskytu, což zasahuje rybáře, ekosystémy i rovnováhu regionu.

České lesy trápí sucho. Dle dat ze začátku května se dvě třetiny lesů nachází ve stavu vysokého, nebo dokonce extrémně vysokého stresu. „S postupující klimatickou změnou se dá předpokládat, že sucha budou déletrvající, častější a intenzivnější, proto bychom z pohledu dřevin měli volit ty, které jsou k suchu více tolerantní,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu DendroNetwork v rámci Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Jan Krejza. V rozhovoru rozebírá nejen rizika spjatá se suchem, ale i kůrovcovou kalamitu, skladbu dřevin či vliv veřejnosti.

Sucho, teplo, vítr a pak i požáry. Takový scénář bude Česku kvůli oteplování hrozit stále častěji. Pokrok v hašení a prevenci může zásadně pozitivně ovlivnit podobu jeho posledního bodu. Je ale jisté, že to bude stále pracnější.

Český hydrometeorologický ústav se pustil do vyvracení fám ohledně větrných elektráren, které se už nějaký čas šíří i českým internetovým prostorem. Typicky jde o nepodložená tvrzení, podle kterých dokážou.

Chřibská (Děčínsko) - Hasičům se dnes podařilo snížit plochu požářiště v národním parku České Švýcarsko z původních více než 100 hektarů na pět hektarů. Letecké hašení skončilo a hasiči zatím nepředpokládají, že by vrtulníky v oblasti nadále pomáhaly. ČTK to řekl mluvčí krajských hasičů Tomáš Kalvoda. Les vzplál mezi Rynarticemi a Dolní Chřibskou v sobotu odpoledne. Požár dostali hasiči pod kontrolu v pondělí večer, dnes večer v Českém Švýcarsku začalo pršet.

Větrné parky se v posledních týdnech znovu dostávají do centra pozornosti. Důvodem je výrazné sucho, které někteří spojují s jejich přítomností v krajině. Vědecké studie však neprokázaly významný vliv na srážky. Upozorňují ale na možné lokální efekty, například vyšší četnost blesků či nárůst nočních teplot.

Moderní hospodaření s vodou a rozvoj zeleně. To jsou hlavní témata nově připravovaného dokumentu čtvrtého plzeňského obvodu. Chce se tak připravit na změnu klimatu a především na sucho, které už teď trápí většinu Česka. Plány chce radnice představit veřejnosti a naplánovala i přednášku uznávaného hydrologa Bohumíra Janského, který stojí za světově uznávaným objevem pramenů řeky Amazonky.

Začátek léta v Evropě se blíží a v médiích se proto jako každý rok začínají množit zprávy o pozorování žraloků. Částečně jde jistě o jistou bulvárnost, celý fenomén ale stojí za prozkoumání.

Vodní elektrárny přitom pokrývají až k 70 procent rakouské výroby. Tající ledovce ale nyní mění předvídatelnost a spolehlivost energetického mixu.

Jak se hasí obří požáry ve volné přírodě a jaké poznatky se mohou hodit, si vyslechli účastníci brněnské konference, na níž přednášeli Američané, kteří se dlouhou profesní kariéru věnují právě požárnímu managementu v národních parcích USA. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe nejsou všechny zkušenosti zcela přenositelné, ale pomáhají například českým hasičům při zahraničních misích v jižní Evropě a také ukazují, jak se mění požáry v souvislosti s klimatickou změnou, která je může činit méně předvídatelnými a intenzivnějšími, řekl Trnka ČTK.

Světové oceány mohou hrát v klimatické změně větší roli, než si vědci dosud mysleli. Nová studie naznačuje, že moře mohou nenápadně zesilovat globální oteplování prostřednictvím produkce metanu, jednoho z nejsilnějších skleníkových plynů, který se v ovzduší drží kratší dobu než oxid uhličitý, je ale silnější. Dlouhodobou záhadou bylo, proč se metan uvolňuje i z povrchových vod oceánů, které obsahují kyslík. To odporuje tradiční představě, že metan vzniká pouze v prostředí bez kyslíku.