Klimatická změna

Letošní Vánoce pravděpodobně zůstanou opět bez sněhu. Poslední opravdu bílé vánoční svátky zažila většina Česka v roce 2010.

Jedním z potenciálně nejzávažnějších důsledků klimatické změny je kolaps oceánského proudění známého jako Golfský proud. Dopady něčeho takového by byly nedozírné. Island proto jako první stát na světě označil tuto možnost za otázku národní bezpečnosti a existenční riziko.

Němečtí vědci spočítali, že dopady změn klimatu povedou v následujících 26 letech ke snížení globálních příjmů o zhruba 19 procent. Způsobí to především extrémní výkyvy počasí, které poničí majetek. Zvýšené teploty ale ovlivní i zemědělství či produktivitu práce. Podle studie se lidstvu vyplatí investovat do ekologičtějších technologií, protože finanční škody způsobené změnou klimatu značně převyšují náklady na její zmírnění.

Slábnoucí gravitace Antarktidy způsobí přesun vody především směrem k rovníku. Studená voda na povrchu sice ochladí vzduch, ale ohřeje hlubiny. Tropické ostrovní státy budou čelit největšímu nárůstu mořské hladiny.

Švýcaři dnes v celostátních referendech výraznou většinou odmítli jak zavedení branné povinnosti pro všechna pohlaví, tedy i pro ženy, tak speciální daň pro nejbohatší občany, která měla financovat boj proti klimatické změně. První odhady naznačují, že oba návrhy skončily drtivým nesouhlasem drtivé většiny voličů. Volební místnosti se zavřely ve 12 hodin středoevropského času.

Nejen české pivo stojí na prahu velké proměny. Klimatické extrémy totiž zásadně ovlivňují chmel, tedy surovinu, která po staletí utváří pověstnou hořkost i aroma oblíbeného nápoje. Vědci proto zkoumají nové způsoby, jak udržet chuťový charakter piva i v době, kdy tradiční pěstování chmele začíná narážet na své limity. A právě tato snaha otevírá dveře odvážným nápadům, které mohou jednou změnit celé pivovarnictví.

Více než 80 zemí se na klimatické konferenci OSN COP30 v Belému shodlo na nutnosti odklonu od fosilních paliv v boji proti globálnímu oteplování.

Globální emise z fosilních paliv dosáhnou v roce 2025 nového rekordu. Třicet pět států včetně Česka úspěšně snižuje emise při zachování růstu. Cíl udržet oteplení pod 1,5 °C je již prakticky nedosažitelný.

Když se řekne popularizace vědy, málokdo si představí žánr, který dokáže čtenáře dojmout, rozesmutnit a zároveň mu otevřít oči. Přesně to se však daří geologovi Petru Brožovi a ilustrátorce Lucii Škodové ve volném pokračování jejich úspěšné knihy Geostorky aneb lidské osudy ve stínu geověd. Druhý díl navazuje na stejný osvědčený formát – propojení strhujících, a často skutečných, lidských a zvířecích osudů s exaktními fakty geověd, tentokrát s hlavním tématem rezonujícím celou naší planetou: globální změnou klimatu.

Začíná klimatická konference COP30 v brazilském Belému. Podle šéfa Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie (IRENA) Francesca La Camery by měla na konferenci hlavní roli hrát udržitelná biopaliva. Diskuse se zaměří také na sociální dopady energetické transformace. Státy navíc představí nové klimatické závazky a zhodnotí dosavadní pokrok v rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Summit se koná […]

Brána do podsvětí neboli Batagajský kráter na Sibiři se neustále rozšiřuje. Mizí domy a unikající plyn způsobuje škody i klimatické změny.

Blokování slunečního záření, takzvané solární geoinženýrství, může v budoucnu pomoci zpomalit globální oteplování. Současně ale představuje obrovské riziko, pokud by s ním někdo začal jednat na vlastní pěst. Upozorňuje na to nová zpráva britské Královské společnosti.

Starobylým městům Ur a Babylon, kolébce lidské civilizace, hrozí zánik. Krajina čelí klimatickým změnám, které se na nich čím dál víc podepisují.

Spolek Klimatická žaloba se domáhal toho, aby soudy uznaly nečinnost ministerstev při snižování emisí skleníkových plynů jako nezákonný zásah do jejich základních práv. Nejvyšší správní soud však jejich žalobu zamítl a Ústavní soud nyní tento postup potvrdil. Podle nálezu nelze po ministerstvech požadovat konkrétní míru snižování emisí, pokud taková povinnost nevyplývá z platného právního rámce.

Krátkodobé vystavení extrémně vysokým či nízkým teplotám spojila švédská studie s nárůstem úmrtnosti u pacientů se srdečním selháním. Největší nárůst úmrtí na kombinaci externích teplot a nemocného srdce zaznamenala v letech 2014 až 2021.

Jižní oceán působí jako klimatický nárazník.

Gates se ve své eseji vymezil proti "apokalyptickým pohledům" ekologických alarmistů a přehodnotil svůj postoj ke globálnímu oteplování.

Zakladatel softwarové firmy Microsoft a americký miliardář Bill Gates tvrdí, že se v odhadech dopadu klimatických změn mýlil. Tyto změny podle něj nepovedou k zániku lidstva, i když mohou způsobit vážné problémy.

Jeseníky zažívají klimatickou proměnu. Analýza Českého hydrometeorologického ústavu odhaluje znepokojující trend – průměrná roční teplota vzduchu ve výškách nad tisíc metrů nad mořem vzrostla…

Na Islandu byli poprvé v přírodě nalezeni tři komáři Culiseta annulata. Objevu předcházela rekordní vedra v květnu a rychlé oteplování ostrova. Není jisté, zda se populace uchytí; experti váhají s přímým propojením.

Desítky let bojujeme proti znečištění ovzduší, proti smogu, kyselým dešťům a dalším jedovatým látkám vypouštěným do atmosféry. Odsíření průmyslu a dopravy je jedním z největších environmentálních úspěchů moderní civilizace, který zachránil miliony životů a zdevastované ekosystémy. Jenže tento triumf s sebou přinesl nečekaný paradox.

Češi se nejvíc obávají světové ekonomické krize. Vysoko jsou i válka, migrace a Green Deal. Co čekat od emisních povolenek po roce 2027 a koho zasáhnou?

Globální meteorologický fenomén La Niña má silný vliv nejen na místech, kde vzniká, ale jeho projevy se propisují až do střední Evropy, včetně České republiky. Může tak ovlivnit i podobu blížící se zimy.

ANO, Česko se otepluje skoro dvakrát rychleji než svět. Od 60. let se tu oteplilo o víc než 2 °C, globální průměr oteplení je 1,2 °C. Tyto 2 °C u nás znamenají trojnásobný počet tropických dnů, kůrovce, fatální sucho, neúrodu kvůli extrémnímu teplu v únoru a květnovým mrazům nebo stoleté povodně. To jsou fakta za posledních pár let.

Proč Green Deal není ekonomická sebevražda, ale záchrana vaší peněženky? Když někdo řekne, že nás „Zelená dohoda pro Evropu“ žene do chudoby a mluví o strachu z regulací, tak už ale často neví, proč ty regulace vznikají, co znamenají a jak nám v budoucnu pomohou. Pojďme si říci něco o bezpečnosti, energetické závislosti, o kvalitních potravinách, moderním průmyslu a silné ekonomice v Evropě, která udává trendy.

Odliv kvalifikovaných zdravotnických pracovníků směrem do západních států EU se může nyní jevit jako řešení pro bohatší země, z dlouhodobého hlediska je ale neudržitelný, varuje europoslanec András Kulja. Maďarský křesťanský demokrat je zpravodajem zprávy o krizi v oblasti zdravotnického personálu. Europoslanec András Kulja (z frakce EPP) se nezaměřuje pouze na otázku pracovní síly.

Pocitově to tak bylo, o tom žádná. Jenže je klíčové si uvědomit, že globální oteplování se neměří podle jednoho léta v jedné části světa.

Kniha Jak ztratit Zemi, s podtitulem Dějiny včerejška (v originále Losing Earth: A Recent History) amerického spisovatele a novináře Nathaniela Riche je zásadní historickou reportáží z jednání vědců, politiků a fosilních lobby. Je o tom, jak lidstvo v kritickém desetiletí 1979 až 1989 promarnilo reálnou šanci zásadně ovlivnit dopady klimatické změny.

Celosvětově se prosperita - ekonomický růst měří pomocí HDP (Hrubého domácího produktu). OSN by ráda změnu: "Je třeba měřit i sociální a environmentální aspekt". Hledá se tak nový ukazatel, který by tohle vše zohlednil. Nejde jen o výkřiky ekologů a organizací v sociální sféře, podobně se k tomu staví dlouhá řada ekonomů.

Lyžařská střediska se pomalu chystají na zimu a musí počítat s tím, že kvůli zvyšování průměrné teploty pozvolna ubývá dnů se sněhovou pokrývkou.Postupující klimatická změna tak nutí provozovatele lyžařských středisek k investicím do infrastruktury, která zajistí umělý sníh a co nejdelší provoz během roku.

Kritika předpovědí počasí patří k českému koloritu, ale Český hydrometeorologický ústav je ve svých predikcích úspěšný. Předpovědi na den dopředu jsou z 97 % spolehlivé.

V posledním článku o klimatické změně se zaměříme na ekonomickou racionalitu investic, která souvisí s klimatickou změnou. Odpůrci razantních klimatických opatření argumentují, že dekarbonizace je drahá a brzdí růst. Zastánci naopak tvrdí, že nečinnost by byla mnohem dražší – jen ty náklady nejsou hned vidět, projeví se v budoucích škodách a v současnosti je lze […]

Odpovídajícím způsobem roste podíl těch, kteří jsou vůči klimatické změně buď skeptičtí, nebo přímo kritičtí a zpochybňují, že za ni může člověk.

Bílý nátěr na střeše odráží slunce a výrazně snižuje teplotu. Bílé střechy pomáhají ochlazovat rozpálená města a bojovat s tepelným ostrovem. V zimě bílá střecha díky kvalitní izolaci vůbec nevadí a šetří.

Vznikající hurikány nadělají více škody, než se myslelo. A bude to nejspíš ještě horší . Obvyklá sezóna hurikánů začíná dříve, a končí později. Navíc jsou hurikány silnější, a i po příchodu na pevninu neztrácejí tak rychle svoji sílu. Také jejich počet se rok od roku zvyšuje. Jako příčinu vidí vědci změnu klimatu. Čím dál rychlejší oteplování oceánů, které se pak zbavují tohoto tepla silnějšími a ničivějšími bouřemi a hurikány.

Extrémní výkyvy počasí ničí sklizeň na indických čajových plantážích a ohrožují budoucnost čajového průmyslu. Zároveň přetvářejí globální obchod, jehož hodnota se odhaduje na více než 10 miliard dolarů ročně. Zatímco produkce stagnuje i v dalších klíčových zemích, pokles indického vývozu, který loni tvořil 12 procent světového obchodu, by mohl vést k růstu cen. Klesající výnosy zvyšují tlak na průmysl, který se už teď potýká s klesajícími maržemi a vysokým zadlužením, což firmám ztěžuje reinvestice do plantáží, výměnu stárnoucích keřů a vývoj odrůd odolných vůči změnám klimatu.

Americká vláda pokračuje v demontáži ekologické politiky předchozích administrativ. Naposledy přidala na seznam zboží s padesátiprocentním clem díly pro větrné elektrárny a zahájila vyšetřování jejich stavby. Po odstoupení od Pařížské dohody o změně klimatu chystá také další velký krok. Ze soupisu rizik pro veřejné zdraví plánuje vyškrtnout dopady globálního oteplování. Na základě toho americká Agentura pro ochranu prostředí doposud regulovala škodlivé emise z aut, elektráren nebo těžebního průmyslu.

Podle druhé nejcitovanější klimatické studie loňského roku hrozil do konce století propad světové ekonomiky o 62 % oproti roku 2015. Byla však chybná.

Brazilský antimonopolní úřad pozastavil platnost takzvaného sójového moratoria, jehož cílem bylo zmírnit odlesňování Amazonského pralesa. Brazilská pobočka ekologické organizace Greenpeace to označila za velký krok zpět, který podle ní zmaří šance země na splnění jejích klimatických cílů. Podle deníku The Guardian jde o další opatření, jež poškodí image brazilské vlády, která se prezentuje jako ochránce Amazonie a v listopadu hostí klimatickou konferenci OSN.

V Česku se trvale usadil komár japonský. Tento invazní druh je schopný přenášet virová onemocnění, jako jsou západonilská horečka, horečka dengue nebo chikungunya, uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle Jiřího Černého z České zemědělské univerzity (ČZU), který se na výzkumu podílel, nepředstavuje zatím komár japonský pro lidi v tuzemsku bezprostřední riziko.

Rok 2024 přinesl rekordní počet dnů s nebezpečným vlhkým vedrem. Vědci posunuli hranice přežití člověka na nižší teplotu mokrého teploměru. Extrémní vlhkost a teplo jsou součástí provázaných klimatických změn.

Částice z požárů jsou toxičtější a způsobují čtrnáctkrát více úmrtí. Studie analyzovala data o úmrtnosti od půl miliardy Evropanů. I málo kouře zhoršuje respirační a kardiovaskulární onemocnění.

Americké ministerstvo energetiky koncem července zveřejnilo zprávu, která nabízí kritický a alternativní pohled na vědecké důkazy o vlivu emisí CO₂ a dalších skleníkových plynů na klima USA. Zpráva zdůrazňuje nejistoty, slabiny modelů a nadhodnocování rizik v běžných vědeckých přístupech. Kritika akademické obce na sebe však nenechala dlouho čekat.

Zvyšování hladiny moře může do konce tohoto století ohrozit známé sochy moai z Velikonočního ostrova.Nejde o jedinou památku UNESCO, která bude čelit projevům klimatické změny.

Přívalové povodně po intenzivním dešti si na severu Pákistánu a v Indii celkem vyžádaly přes dvě stovky mrtvých v rozmezí 24 hodin, uvedly v pátek odpoledne SELČ tamní úřady. Původní odhady uváděly nejprve 49 a pozdější bezmála 120 mrtvých. Pět mrtvých si v oblasti vyžádalo také zřícení záchranářské helikoptéry. Tuzemské ministerstvo zahraničí nemá informace, že by mezi evakuovanými byli i Češi, sdělil mluvčí Daniel Drake.

Od šedesátých let se zvedla teplota o dva stupně Celsia, v létě o tři stupně a počet tropických dnů narostl trojnásobně, uvedl klimatolog Pavel Zahradníček v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. V pátek má vlna veder v Česku vrcholit teplotami až 38 stupňů Celsia. Horké vlny jsou podle Zahradníčka častější a intenzivnější než v minulosti, což negativně dopadá na krajinu, lidské zdraví i živočichy. Upozorňuje, že adaptační opatření měst bývají často nedomyšlená.

V letních měsících vyhledává stín a zeleň olomouckých parků stále více lidí. Kvůli klimatické změně je ale potřeba obměnit jejich podobu i stromy, které v nich rostou. Vedení města proto nechává vysadit nové, odolnější, druhy stromů, aby zvládly extrémně horká léta.

Klimatická změna už dávno není jen intelektuálním tématem, ale každodenní součástí života. Své o tom vědí Britové, jejichž domy z velké části nezvládají vysoké teploty. Například v Londýně není stavěná na vedra více než polovina bytů. Doplácí na to zejména chudší vrstvy.

Je léto, takže míra průzkumů na libovolná témata je vyšší než obvykle. V záplavě balastu se občas objeví i něco vskutku pozoruhodného. Do této kategorie spadá také průzkum IPSOS na téma vztahů Čechů ke klimatické změně. Výsledky jsou totiž zarážející, šokující a vlastně už ani ne moc legrační.

Sběr hub může být jedním z faktorů poklesu populace některých druhů hub, zdaleka však není jediným.

Spojené státy trápí rostoucí počet úmrtí v důsledku takzvaných masožravých bakterií. Těmi se lze nakazit v teplé mořské nebo brakické vodě. Za nárůstem infekcí pravděpodobně stojí změna klimatu. Úmrtí kvůli masožravým bakteriím Vibrio vulnificus ve Spojených státech, konkrétně na jihovýchodním pobřeží, přibývá. Na infekci, která může způsobit nekrotizující rány, už podle NBC v Americe zemřelo přinejmenším 10 lidí.

Náklady na čistou, přesněji obnovitelnou energii prudce klesají, zatímco poptávka po ní výrazně roste. Situace pro dekarbonizaci světové ekonomiky z technického hlediska nikdy nevypadala lépe. Přesto je praktická realizace tohoto úkolu momentálně mimořádně náročná. Změna klimatu nikdy neznamenala jednoduchý proces.

Sopky dokážou pěkně zatřást celým světem. Když se rozzuří, neničí jen své okolí, ale mohou změnit počasí na druhé straně planety. Po těch největších výbuších následovaly roky, kdy nic nerostlo a lidé hladověli. Možná si říkáte, jak může sopka v Indonésii ovlivnit neúrodu třeba u nás v Evropě. Některé erupce však byly tak brutální, že smetly celé civilizace a změnily běh dějin.

Ceny potravin po celém světě prudce rostou a viníkem je čím dál častěji extrémní počasí způsobené klimatickou změnou.

Benátky patří se svou pozoruhodnou architekturou mezi nejkrásnější města světa. Jejich základy položili obyvatelé severní Itálie již v 5. století našeho letopočtu na měkkém podloží. A právě na něm stojí dodnes. Za jejich stabilitou nestojí beton ani moderní technologie, ale miliony dřevěných kůlů zatlučených do dna laguny. Budoucnost ale Benátkám příliš nepřeje – stavby se postupně propadají a hladina moře stoupá.

Ministerstvo životního prostředí uvolní v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace 950 milionů korun na energetické úspory ve veřejných budovách v uhelných regionech — v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Finanční podpora pomůže školám, nemocnicím, úřadům či dalším veřejným institucím s komplexním zateplením, výměnou vytápění, modernizací osvětlení i instalací fotovoltaiky. Výzvy budou spuštěny 14. srpna 2025.

Mor má většina z nás zafixovaný jako středověkou metlu lidstva, která už v dnešním světě není hrozbou. Nejsou tomu ale ani 2 týdny, co ve Spojených státech zabila člověka – a bakterie Yersinia pestis, která mor způsobuje, bývá skloňována i ve spojitosti s bioterorismem. Výzkum na tomto poli proto neustává a ve hře je i očkování.

Češi si poslední týdny stěžují na chladné léto. S jejich pocity ale nesouhlasí klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz.

Mořské vlny veder v posledních letech dosáhly bezprecedentní intenzity. Vědci vedou debatu o dosažení nevratného klimatického bodu zvratu. Důsledky ohrožují mořské ekosystémy, rybolov i život na kontinentech.