Klimatická změna

Kůrovec, dosud spojovaný především s ničením stromů v rozlehlých lesích, se přesouvá i do městských parků. Bojovat s ním nyní začali například v Liberci nebo v Praze.

V posledních dvou až třech letech není po zimě půda v Jihlavě kvůli minimu sněhových srážek dostatečně prosycená vodou. Situace se každým rokem zhoršuje, zásoba půdní vody klesá a čím dál níž se posouvá i hladina spodní vody.

Zpět do přírodních koryt se vrátily Zádolský potok a jeho levostranný přítok vrátily na Svitavsku. V nivě se tak zase drží voda, která dříve odtékala napřímeným zahloubeným korytem.

V Evropě v souvislosti s koronavirovou pandemií sílí hlasy po zrušení či omezení zelené politiky. Výjimkou není ani Německo, které sice chystá rekordní podporu podnikatelům i obyvatelům, ale dramatickému propadu se nicméně stejně nevyhne. Bavorský premiér Markus Söder proto vyzval k pozastavení takzvaných zelených daní, kvůli nimž mají Němci jednu z nejvyšších cen elektřiny v Evropě.

Češi podle průzkumu ustupují od své pozice klimatických skeptiků. Donutily je k tomu mizící lesy a vysychající studny. Směrem k uhlíkové neutralitě se jim ale také moc nechce. Nevědí, co to znamená, a bojí se o pracovní místa.

Na horách je sněhu poskrovnu, nížiny ho letos skoro neviděly. Vodu, která teď protéká řekami a potoky, a zdá se, že je jí dostatek, máme „na dluh“. Pokud nebude jaro chladné a deštivé, bude tato voda v létě chybět a Česko bude závislé jen na srážkách.

V severském státě, kde lyže patří k národní kultuře asi jako v USA baseball nebo v Česku pivo a fotbal, se vlivem klimatické změny potýkají s palčivým problémem: rekordní teploty v lednu donutily i Oslo zahájit umělé zasněžování děly. Místní měli výkyv za „špatný den, co se nebude opakovat.“ Teď Norové lyžují na prvních vnitřních sjezdovkách v zemi nikoliv kvůli vichru a vánicím, ale teplu.

Ekologové z hnutí Greenpeace počítali, na kolik lidstvo vyjde používání fosilních paliv. Došli k sumě osmi miliard dolarů denně, tedy téměř tři biliony dolarů za rok. Taková suma by naplnila český státní rozpočet na 45 let.

Nejen státní lesy chtějí po českých lesnických školách, aby je zásobovaly kvalifikovanou pracovní silou, která pomůže zvládnout kůrovcovou kalamitu. Moderní lesníci však potřebují moderní učebnice. Školy proto volají po výměně odborných publikací ze 70. let. Vydavatelé je nevyslyšeli, pedagogové si proto chtějí pomoci sami.

Amazon čelí v posledních týdnech tlaku zaměstnanců na odpovědnější přístup společnosti k životnímu prostředí. Největší internetový prodejce už kvůli porušení interních pravidel pohrozil několika z nich vyhazovem. Někteří si z toho ale nic nedělají a protestují dál. Nejnovější výzvu podepsalo přes 300 zaměstnanců.

Premiéru Babišovi jsem důchodovou reformu vysvětlila, jestli ji pochopil, nevím, říká šéfka Komise pro spravedlivé důchody a rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Věří, že se reforma důchodů hýbe dopředu a že projde aspoň technická varianta, která dá státu několik let na nalezení komplexnějšího řešení. V rozhovoru popsala taky radikalizaci společnosti kvůli daním, nutnost naslouchat mladé generaci v otázce klimatu a svůj feminismus.

Mrzí mě, že ve vedení ODS nemáme ženy, nejsme machistická strana, říká europoslanec a nový místopředseda strany Alexandr Vondra. Chce pomoct zemi a připouští, že by mohl příští rok kandidovat do Poslanecké sněmovny. Kontroverzní řeporyjský starosta Pavel Novotný podle něj řekl v projevu na kongresu ODS hluboké pravdy, které by měla strana poslouchat. Vondra tvrdí, že by si měli Češi dávat vyšší cíle. A za národního ptáka by chtěl ledňáčka říčního.

Chceme zbourat status quo a nastavit nové standardy, jsme součást řešení problémů lidstva, říká zakladatel Heaven Labs Jakub Krejčík, který stojí za značkou Mana. Nabízí náhradu jídla a teď přichází s rostlinným burgerem, který má lidem chutnat a zároveň být šetrnější k planetě. Klíčové je ale podle Krejčíka změnit náš pohled na jídlo.

Není v současnosti mnoho lidí, které je možné nazvat popírači globální klimatické změny, a to dokonce ani mezi takzvanými klimaskeptiky. Na INFO.CZ jsme často upozorňováni, že by konzervativní tábor měl rovněž nabídnout řešení změn, k nimž bezpochyby dochází. Ve své podstatě platí, že konzervativci varují (ostatně jako někteří klimatologové) před unáhleným přijímáním opatření, které mohou nadělat více škody než užitku. Nejdůležitější součástí možné celospolečenské shody je reflektování reality, což se neděje zejména ze strany politiků. Lidem nelze namlouvat, že je možné dosáhnout uhlíkové neutrality, aniž by se zásadně změnily podmínky pro život. Pokud nebudou vědět, co je čeká, opatření masově odmítnou a s bojem proti klimatické změně bude konec. Pokusil jsem se dát dohromady malý přehled „skutečností“, jež bude třeba odkrýt, pokud není snaha dosáhnout uhlíkové neutrality jen prázdná proklamace.

Etnolog Mnislav Zelený Atapana se na začátku září vrátil z další návštěvy Amazonie. Peruánský kmen navštívil po 46 letech, přesto si ho všichni, které tehdy potkal, dobře pamatovali. V rozhovoru s Pavlem Štruncem populární vyznavač indiánského stylu života vysvětluje svá stanoviska k amazonským požárům, změně klimatu i západnímu styl života, který podle něj absolutně nerespektuje přírodu. Proč má pochyby o studentském hnutí Fridays for Future? Z jakého důvodu si Brazilci nenechají mluvit do kácení lesů? A v čem je současné pojetí demokracie nebezpečné? Podívejte se na rozhovor v úvodu článku.

Německá vláda sklízí silnou kritiku za to, že sice schvaluje klimatické balíčky, ale sama nejde příkladem. Krátce poté, co kabinet v pátek schválil další opatření ke snížení emisí, odletělo pět ministrů čtyřmi různými stroji do USA.

Německo začíná řešit v souvislosti s bojem proti klimatickým změnám vážný problém, který se zřejmě brzy bude týkat i mnoha dalších zemí. Aby splnilo své závazky ke snížení emisí skleníkových plynů, bude muset zmírnit, nebo zcela zrušit některé zákony na ochranu přírody a životního prostředí.

Jak stavět ekologicky, udržitelně a energeticky nenáročně je podle architekta Jakuba Ciglera úkol, který mají architekti, projektanti, stavebníci a výrobci materiálů teprve před sebou. Srpnový rozhovor, který poskytl portálu Sdružení pro architekturu a rozvoj, zveřejňujeme s jeho souhlasem.

Celosvětový hladomor. Doba ledová. Voda a jídlo na příděl. Maledivy pod vodou. Arktida bez ledu. V Británii počasí jako na Sibiři. Hrůzostrašné předpovědi s ohledem na klimatické podmínky nejsou v historii země nic nového. Existují od nepaměti a několik desetiletí k jejich šíření paradoxně přispívají i velmi seriózní média jako New York Times, Washington Post, The Guardian, TIME, The Independent či USA Today. Datace zaručené apokalypsy se přitom většinou odhadují na pěkné, dobře zapamatovatelné letopočty – 1975, 1980, 2000, 2015. A jejich autory často nebyli aktivisté, ale vědci – geologové, biologové, klimatologové.

Na půdu, krajinu a zemědělství je zaměřena nová zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Vyplývá z ní, že bez zásadních řešení v produkci potravin a péči o krajinu nebude možné splnit požadavky Pařížské klimatické dohody z roku 2015 ani zajistit dostatek potravin pro světovou populaci.

Městská část Praha 12 vyhlašuje dotační program v oblasti životního prostředí na rok 2020. V tiskovém prohlášení, které bylo zaslané Našemu REGIONu, budou podporovány zejména činnosti spojené s realizací mitigačních a adaptačních opatření v souvislosti se změnou klimatu, podporou biodiverzity a záchranných stanic pro volně žijící živočichy, případně s podporou institucí pečujících o zachráněná/odchycená zvířata (útulky).