Klimatická změna

Austrálie jen za poslední tři roky ztratila téměř třetinu svých koal díky dlouhotrvajícímu vedru a častým požárům. Mladý pár z Německa se stal svědkem dojemného příběhu jedné hladové a opuštěné koaly, které svou pomocí nejspíš zachránil život.

V České republice, podobně jako v celé střední Evropě, se v důsledku klimatické změny pomalu zvyšují teploty a přibývá extrémních projevů počasí. Města jsou vzhledem k vysoké koncentraci obyvatel a současně vysokému zastoupení nepropustných povrchů vůči projevům změny klimatu obzvláště zranitelná.

Stromy v městských zástavbách trpí díky velmi náročným podmínkám. Neuvážená výsadba, ale i klimatické změny nebo vliv chemických látek přispívá k tomu, že některé stromy brzy uhynou. Brněnští vědci ale mají pro tyto situace řešení.

Městský soud v Praze dal za pravdu spolku Klimatická žaloba ČR a nařídil čtyřem tuzemským ministerstvům přijmout opatření, aby Česko plnilo závazky v rámci Pařížské dohody. Ministerstva ale podala kasační stížnost a stejně tak Klimatická žaloba ČR. Rozhodnutí bude přezkoumávat Nejvyšší správní soud.

Častým argumentem klimaskeptické scény je i to, že se vědci v otázce změny klimatu neshodnou. Jak je to ale s vědeckým konsenzem doopravdy? Přinášíme druhý díl seriálu o popíračství globálního oteplování.

Rozsáhlý lesní požár v národním parku České Švýcarsko by podle redaktora britského serveru The Guardian mohl být probuzením pro některé Čechy, kteří jsou stále skeptičtí ke klimatické změně.

Již několikátý den se hasiči i záchranné složky snaží zkrotit lesní požár v Českém Švýcarsku.S ohněm bojují i v dalších evropských zemích.

Kvůli globálnímu oteplování se mění nároky na krajinu i na péči o vodu. Skloubit všechny zájmy je přitom v mnoha případech obtížné. Vědci teď chtějí navrhnout strategii, jak obhospodařovat jihočeskou rybniční soustavu, aby rozvíjela staletou rybářskou tradici a přitom splňovala požadavky společnosti 21. století.

Česko se za posledních šedesát let oteplilo o dva stupně.To nám mnoho neřekne, ale můžeme uvést na příkladu, že podobná vlna veder jako nyní, která by v Brně, odkud píšu, dříve nastala jednou za deset let, v současnosti nastává asi třikrát za deset let.

Velkou část západní a jižní Evropy stále sužuje vlna vyčerpávajících a extrémních veder. Spalující horko, která trvá již několik dní, na některých místech neustává, ba naopak. Některé státy hlásí nové teplotní rekordy a hasiči mají stále plné ruce práce s obrovskými ničivými požáry.

Lesní požáry se v tuzemsku kvůli měnícímu se klimatu pozvolna stávají problémem.Každý rok totiž přibývá dnů, které jsou z hlediska vzniku požáru označovány za rizikové.

Obavy z uzavření dodávek plynu před zimou v Evropě stále sílí. Mnoho zemí tak připravuje do pohotovosti uhelné elektrárny, které byly chystané „na důchod“. Pokud půjde jen o krátkodobé řešení, neměl by to podle odborníků být problém ani pro klimatické závazky.

Náhlý skok cen emisních povolenek v kombinaci se záplavami a suchem způsobí největším bankám z eurozóny ztráty nejméně 70 miliard eur (1,7 bilionu korun). Ve svém prvním velkém klimatickém zátěžovém testu to uvedla Evropská centrální banka (ECB). Zjištění nemají vliv na výši kapitálu, který banky musejí mít v letošním roce.

Aby svět mohl dosáhnout klimatických cílů, bude muset nastat renesance jaderné energie. Tomu však brání celá řada problémů od politických po ryze ekonomické, vyplývá z aktuální zprávy Mezinárodní agentury pro energii.

Městský soud v Praze v průlomovém rozhodnutí vyhověl spolku Klimatická žaloba ČR a dalším žalobcům a nařídil státu urychleně a v souladu s jeho povinnostmi z evropského a mezinárodního práva přijmout nezbytná opatření pro zpomalení klimatické změny. Soudy v Česku tak rozhodly vůbec poprvé v historii.

Extrémy v počasí jsou prvkem, který čím dál tím více negativně ovlivňuje globální ekonomiku a světové dodavatelské řetězce. V současné době sice v médiích rezonují spíše jiná témata, ale globální klimatická změna, která se projevuje právě ve zmíněných extrémech. Velice vážná situace je z tohoto pohledu v americké Kalifornii.

Výrobce ikonické asijské omáčky sriracha, která je dnes neoddělitelnou součástí téměř všech asijských restaurací hlásí potíže s výrobou. Sucho, které se stále zhoršuje totiž postihlo i dodávky základní komponenty omáček - chilli papričky.

Většinu skleníkových plynů na Novém Zélandu má na svědomí zemědělství, zejména ovce a skot. Země tak představila návrh zákona, podle něhož by zemědělci kupovali emisní povolenky. Výnosy z jejich prodejů by pak šly na výzkum v této oblasti, upozornila agentura Reuters.

Hrál se zrovna třetí set pátečního semifinálového duelu French Open mezi Casperem Ruudem a Marinem Čiličem, když na tenisový kurt vstoupila žena, poklekla vedle postranního sloupku sítě, uvázala si kolem krku drát a připevnila ho k síti. O síť se následně opřela a zůstala klečet. Na bílém tričku měla nápis: “Zbývá nám 1028 dnů”.

Alpy se podle vysoce kvalitních satelitních snímků mění z bílých kopců na zelené. Globální oteplování totiž napomáhá stále rychlejšímu tání sněhu a rozvoji mnoha druhů rostlin, pro které dosud místní prostředí bylo nehostinné.

Jsme přímými svědky procesu, kdy život na Zemi s nebývalou rychlostí ztrácí svoji pestrost – navždy mizí různé druhy rostlin, živočichů i hub.Tempo vymírání je přitom o jeden až dva řády rychlejší než v posledních deseti milionech let.

Pojďme sázet spoustu stromů, zastavíme klimatickou změnu.Tak jednoduché to ale není. Sázet stromy je fajn z hlediska biodiverzity, v rozpálených městech se navíc také budou brzy hodit. Jen nelze očekávat, že tím lidstvo vyřeší hrozbu změny klimatu. Snadná řešení jsou svůdná, ale pro řešení komplexních problémů nefungují.

Světová meteorologická organizace v nové zprávě ukazuje na další loňské překročení rekordů, jež ukazují na stále zrychlující tempo klimatické změny. Podle OSN přitom stále máme šanci zachránit planetu i pro další generace.

Ve svém manifestu se střelec, podezřelý z útoku v americkém Buffalu, vyznával z touhy „zabít co nejvíce černochů“ a vymezoval se proti uprchlíkům. Ekofašismus se rozmáhá všude po světě.

Životní prostředí v Česku je páté nejhorší v Evropské unii. Uvádí to analýza České spořitelny (ČS) a iniciativy Evropa v datech. Hůře dopadlo pouze Irsko, Řecko, Lucembursko a Kypr.

Lesních požárů by v Česku mohlo v souvislosti s klimatickou změnou v příštích letech rychle přibývat. Většině z nich se ale dá podle odborníků vyvarovat jen tím, že se lidé budou chovat ohleduplněji. Většina požárů je totiž způsobena odhozenými nedopalky, vypalováním trávy nebo rozděláváním ohně na nevhodných místech.

Britští meteorologové upravili míru pravděpodobnosti, že v následujících pět letech dojde ke zvýšení globální průměrné teploty o 1,5°. Podle odhadů je tak téměř jisté, že budou hodnoty stanovené Pařížskou klimatickou dohodou překročeny.

Co slíbil, to splnil. Od nástupu Jaira Bolsonara do úřadu brazilského prezidenta nabrala deforestace Amazonie na intenzitě. Dubnová data o snižování počtu stromů byla nejvyšší v historii a dosavadní rekord z loňského roku překonala o 75 procent.

Německá vláda prý zvažuje úpravy daně z přidané hodnoty na potraviny podle toho, jaká je jejich klimatická stopa. Některé potraviny by tak mohly rychle podražit. U těch lokálních by naopak mohlo dojít k poklesu.

Obnovitelné zdroje energie a elektromobily mají v budoucnu sehrát klíčovou roli v oblasti snižování závislosti Evropy na dodávkách fosilních paliv ze zbytku světa.Starý kontinent nicméně podle nedávné studie čelí kritickému nedostatku surovin, které budou pro transformaci energetiky nezbytné.

Indické rytmy, bubny a flétny zněly za potlesku přítomných diváků poslední březnovou sobotu pražským Top Hotelem.Jaggi Vasudev alias Sadhguru do hlavního města dorazil v rámci svého stodenního motocyklového turné napříč Evropou, Blízkým východem a Indií s kampaní Zachraňme půdu.

Svět se neustále vyvíjí a mění, konstantou posledních let ale zůstává varování vědců, že prudký rozvoj naší civilizace sebou nese i značné riziko. Myšlenku na globální klimatickou změnu již politici a společnost akceptovali. Problém je ve způsobech, jak jí udržet na uzdě. Změna globální průměrné teploty by neměla v zájmu celého lidstva překročit hodnotu 1,5 stupně Celsia. Zatím bohužel míříme podstatně výše. A nejnovější zpráva klimatického panelu OSN mluví o tom, že rizika jsou možná ještě větší, než jak jsme si mysleli.

Komunikační platforma Co bude dál?oslovila tuzemské experty zabývající se klimatickou změnou, aby okomentovali aktuální šestou část hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

Vyrazili jsme do Školního lesního podniku Mendelovy univerzity ve Křtinách, abychom na vlastní oči viděli, jak se na tisících hektarů hospodaří v souladu s přírodou, a přitom efektivně. Naším průvodcem byl Lumír Dobrovolný.

Zatímco východem Evropy zmítá zničující válka, horké chvilky zažívají i polární oblasti. A spolu s nimi i klimatologická komunita, která si jen obtížně dokáže vysvětlit, co se právě děje.

Reakce světa na klimatickou změnu je stále pomalá. Podle zprávy panelu OSN bude velkým problémem i dočasné oteplení nad 1,5 °C. Čas na reakci se přitom podle odborníků rychle krátí.

Je složité si představit, že se dnes po vyprahlé saharské poušti proháněla stáda skotu, hrály si zde děti a půda nabízela dostatek jedlých rostlin. Vyspělá civilizace se na Sahaře objevila asi kolem roku 8 500 př.n.l. Díky archeologickému výzkumu dnes víme, jak lidé žili a kam odešli.

Čína se ráda pochlubila, že právě skončené zimní olympijské hry v Pekingu byly uhlíkově neutrální, o čemž někteří experti silně pochybují. A aktuální rozhodnutí čínských úřadů vybudovat tři nové uhelné doly za 3,8 miliardy dolarů (asi 81,6 miliardy korun) svědčí o tom, že země draka se své zvyšující závislosti na uhlí jen tak nezbaví, uvedl server Bloomberg.

Snižování emisí, intenzivní čištění od prachu nebo moderní vozidla v MHD. Nejen to jsou řešení, kterými se Ostrava snaží o zboření dlouholetého PR špinavého města. Z kdysi ošklivého káčátka se tak pomalu stává vzor pro ostatní jak bojovat se znečištěním.

Je tam extrémní horko, extrémní sucho a ještě k tomu půda zasolená mořskou vodou. Saúdská Arábie je místem, kde čeští výzkumníci mohou zkoumat plodiny, které ve vyhrocených podmínkách přežijí a ještě dají úrodu. Poznatky se, bohužel, mohou kvůli změně klimatu hodit i u nás.

Miliardář Karel Komárek zavětřil velkou příležitost. Jeho energetická společnost MND zkoumá možnosti ukládání zkapalněného oxidu uhličitého hluboko pod zem.

Otepluje se. Podle klimatologických normálů asi o půl stupně Celsia za dekádu. Podle klimatologa Miroslava Trnky můžeme očekávat podobný trend i v následujícím období.

Množství silného skleníkového plynu metanu v atmosféře podle vědců stále rychle roste. Plyn je přitom pro globální oteplování mnohem větším problémem než oxid uhličitý, který je denně řešeným tématem.

Vědci z britské univerzity upozorňují na stále větší hrozbu, kterou s sebou přináší klimatická změna pro biologickou rozmanitost. Rostliny kvůli vyšším teplotám a mírným zimám rostou dříve, čímž může dojít k potížím v celém ekosystému.

Změna klimatu, pandemie, politické neshody a války. Lidstvo jako druh je ohroženo nejen svým vlastním počínáním, ale také vnějšími vlivy. Podle biologů je velmi pravděpodobné, že v blízké budoucnosti může vyhynout. Kdo pak bude planetě Zemi vládnout?

Aljaška zaznamenala nejvyšší a zároveň nejnižší prosincové teploty, jaké doposud její obyvatelé zažili. Na ostrově Kodiak naměřili meteorologové téměř dvacet stupňů Celsia, zatímco ve vnitrozemském městě Fairbanks lidé prožili ty nejstudenější Vánoce za poslední století. Celá země se potýká s ledem, který pokrývá téměř vše a přetváří tak na některých místech krajinu na ledovou poušť.

Úspory energií, to byla v posledních desítkách let jen slovní vata. Nikoho moc nezajímaly. S aktuálním rapidním zdražováním se z úspor stává žhavé téma. ČEZ založil před pěti lety divizi Esco, která se zpočátku věnovala hlavně průmyslovým podnikům. Nyní letí hvězda Esco vzhůru. Uspořit za energie chce najednou každý. Esco začíná obsluhovat i menší firmy či obce. „Chodí za námi starostové, že to jejich voliči chtějí,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz šéf ČEZ Esco Kamil Čermák.

Po celém světě probíhá výzkum zaměřený na zmírnění škod na úrodách, které způsobují klimatické změny na planetě. Vědci proto řeší, jak zajistit dostatek potravin pro rostoucí populaci, napsal britský web Plant Based News.

Letos v létě jsem byla členem posádky lodi Sea Eagle, která se v rámci Operace Siso pořádané organizací Sea Shepherd zabývala v Tyrhénském moři nelegálním rybolovem.Na této misi jsem se setkala s kapitánkou Madeleine Habib.

Lesníci se stále častěji potýkají s tím, že hraboši ohryzávají kůru stromů nejenom v zimě, kdy je nedostatek jiné potravy, ale také během vegetační…

Klimatická jednání v Glasgow jsou u konce.V sobotních pozdních večerních hodinách Alok Sharma, předseda COP26, udeřil soudcovským kladívkem na znamení uzavřené dohody a zadržoval slzy.

Klimatická konference OSN ve skotském Glasgow dospěla ke svému konci. Jejím posledním – a vůbec nejvýznamnějším – bodem byl podpis společné dohody, která má nastavit pravidla, jež zajistí, že globální změna klimatu bude udržena v „přijatelné míře“. K summitu COP26 se upínala velká pozornost a velká očekávání. Jak tato očekávání dokázali nebo nedokázali státníci naplnit?

Jako členovi mezinárodní delegace iniciativy Plant-for-the-Planet se mi naskytla příležitost zúčastnit se největší světové konference ke klimatické krizi COP26 v Glasgow.Tryskáč či soukromé letadlo jsem narozdíl od Babiše, Bezose, Bidena či Johnsona (jemuž z Londýna jede jen trošinku pomalejší vlak) nevyužil.

Rusko se zavázalo, že se do roku 2060 stane uhlíkově neutrální. Ruský prezident Putin tak nečekaně otočil ve svém názoru na změnu klimatu. Dopady globálního oteplování si v posledních letech uvědomuje také stále více Rusů.

Klimatická konference v Glasgow je v polovině.Dílčími úspěchy, které ale zatím nestačí k odvrácení katastrofy, jsou přijaté závazky zemí proti odlesňování, na snížení produkce metanu a sliby odklonu od uhlí.

Nejlidnatější země světa hraje prim. Určí, jak to se světovým klimatem dopadne.

V souvislosti se změnou klimatu dochází k takzvaným větrným suchům, což bude znamenat problém pro produkci elektřiny z větrných parků. Letošní léto bylo z pohledu větru „nejsušší“ za posledních sedmdesát let.

Tuto neděli začíná nejdůležitější klimatický summit od doby uzavření Pařížské dohody.Ve skotském Glasgow se na čtrnáct dní sjede 120 hlav států a vlád z dvou stovek zemí celého světa, aby zajistili, že globální oteplování nepřekročí klíčových 1,5 °C.

Zpráva The Emissions Gap Report 2021: The Heat Is On je každoročně vydávaný dokument, v němž Program OSN pro životní prostředí (UNEP) shrnuje situaci okolo globálního oteplování. Predikce stále nevypadají dobře.

Evropská legislativa přichází s obří porcí regulací. Důsledkem nevyhnutelně budou významná narušení trhu s vážnými dopady.