Klimatická změna

Změna klimatu, pandemie, politické neshody a války. Lidstvo jako druh je ohroženo nejen svým vlastním počínáním, ale také vnějšími vlivy. Podle biologů je velmi pravděpodobné, že v blízké budoucnosti může vyhynout. Kdo pak bude planetě Zemi vládnout?

Aljaška zaznamenala nejvyšší a zároveň nejnižší prosincové teploty, jaké doposud její obyvatelé zažili. Na ostrově Kodiak naměřili meteorologové téměř dvacet stupňů Celsia, zatímco ve vnitrozemském městě Fairbanks lidé prožili ty nejstudenější Vánoce za poslední století. Celá země se potýká s ledem, který pokrývá téměř vše a přetváří tak na některých místech krajinu na ledovou poušť.

Úspory energií, to byla v posledních desítkách let jen slovní vata. Nikoho moc nezajímaly. S aktuálním rapidním zdražováním se z úspor stává žhavé téma. ČEZ založil před pěti lety divizi Esco, která se zpočátku věnovala hlavně průmyslovým podnikům. Nyní letí hvězda Esco vzhůru. Uspořit za energie chce najednou každý. Esco začíná obsluhovat i menší firmy či obce. „Chodí za námi starostové, že to jejich voliči chtějí,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz šéf ČEZ Esco Kamil Čermák.

Po celém světě probíhá výzkum zaměřený na zmírnění škod na úrodách, které způsobují klimatické změny na planetě. Vědci proto řeší, jak zajistit dostatek potravin pro rostoucí populaci, napsal britský web Plant Based News.

Letos v létě jsem byla členem posádky lodi Sea Eagle, která se v rámci Operace Siso pořádané organizací Sea Shepherd zabývala v Tyrhénském moři nelegálním rybolovem.Na této misi jsem se setkala s kapitánkou Madeleine Habib.

Lesníci se stále častěji potýkají s tím, že hraboši ohryzávají kůru stromů nejenom v zimě, kdy je nedostatek jiné potravy, ale také během vegetační…

Klimatická jednání v Glasgow jsou u konce.V sobotních pozdních večerních hodinách Alok Sharma, předseda COP26, udeřil soudcovským kladívkem na znamení uzavřené dohody a zadržoval slzy.

Klimatická konference OSN ve skotském Glasgow dospěla ke svému konci. Jejím posledním – a vůbec nejvýznamnějším – bodem byl podpis společné dohody, která má nastavit pravidla, jež zajistí, že globální změna klimatu bude udržena v „přijatelné míře“. K summitu COP26 se upínala velká pozornost a velká očekávání. Jak tato očekávání dokázali nebo nedokázali státníci naplnit?

Jako členovi mezinárodní delegace iniciativy Plant-for-the-Planet se mi naskytla příležitost zúčastnit se největší světové konference ke klimatické krizi COP26 v Glasgow.Tryskáč či soukromé letadlo jsem narozdíl od Babiše, Bezose, Bidena či Johnsona (jemuž z Londýna jede jen trošinku pomalejší vlak) nevyužil.

Rusko se zavázalo, že se do roku 2060 stane uhlíkově neutrální. Ruský prezident Putin tak nečekaně otočil ve svém názoru na změnu klimatu. Dopady globálního oteplování si v posledních letech uvědomuje také stále více Rusů.

Klimatická konference v Glasgow je v polovině.Dílčími úspěchy, které ale zatím nestačí k odvrácení katastrofy, jsou přijaté závazky zemí proti odlesňování, na snížení produkce metanu a sliby odklonu od uhlí.

Nejlidnatější země světa hraje prim. Určí, jak to se světovým klimatem dopadne.

V souvislosti se změnou klimatu dochází k takzvaným větrným suchům, což bude znamenat problém pro produkci elektřiny z větrných parků. Letošní léto bylo z pohledu větru „nejsušší“ za posledních sedmdesát let.

Tuto neděli začíná nejdůležitější klimatický summit od doby uzavření Pařížské dohody.Ve skotském Glasgow se na čtrnáct dní sjede 120 hlav států a vlád z dvou stovek zemí celého světa, aby zajistili, že globální oteplování nepřekročí klíčových 1,5 °C.

Zpráva The Emissions Gap Report 2021: The Heat Is On je každoročně vydávaný dokument, v němž Program OSN pro životní prostředí (UNEP) shrnuje situaci okolo globálního oteplování. Predikce stále nevypadají dobře.

Evropská legislativa přichází s obří porcí regulací. Důsledkem nevyhnutelně budou významná narušení trhu s vážnými dopady.

Maďarská vláda je proti zdanění, které chce Brusel uvalit na majitele domů a automobilů kvůli tzv. boji proti změně klimatu.

Společnost Saxo Bank publikovala svůj výhled na letošní čtvrté čtvrtletí na globálních trzích, obsahující kromě tipů, do čeho investovat, také informace o nejrůznějších makroekonomických trendech, které budou mít dopady na investory i trhy. V sedmém ze série článků dostává slovo Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank.

Změny klimatu považují v Česku za závažný problém více než čtyři pětiny lidí ve věku od 15 do 20 let. Dvě třetiny mladých pokládají za důležité, aby Česká republika snižovala své emise skleníkových plynů bez ohledu na postup jiných zemí. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků průzkumu, který připravila katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a organizace Green Dock ve spolupráci s organizací Člověk v tísni.

Již desetiletí se vědci zabývají výzkymy, jejichž cílem je najít opatření, která by dokázala eliminovat negativní dopady globálních klimatických změn. Nejnovější výzkum naznačuje, že jedním z nejúčinnějších obranných aktivit lidstva může být poměrně prosté vysazování nových lesů.

Nízké křovinaté porosty okupují miliony kilometrů čtverečních bývalých travnatých plání. Je to na pohled zelená krajina, v níž je ovšem skoro všechno špatně.

Kvůli klimatické krizi hrozí v následujících letech nedostatek kávy, čokolády, sóji i palmového oleje. To bude v konečném důsledku znamenat, že potraviny budou podražovat.

Radní v Ústí nad Labem doporučí zastupitelstvu schválení připojení města k Paktu starostů a primátorů za klima a energii. To by mohlo pomoci městu ve sdílení poznatků ke snižování emisí skleníkových plynů.

V Liberci se teď 3+1 v paneláku na sídlišti prodává za čtyři a půl milionu. Ještě před třemi lety to byla cena velkého domu. Takzvaně obyčejní lidé mají pech. Nezbývá než zapracovat na karmě pro příští životy.

Co má společného klimatická změna se způsobem, jakým se přepravujeme? Zvýšit povědomí veřejnosti o vlivu dopravy na čistotu ovzduší si vzali za cíl členové spolku AutoMat. V sérii krátkých vzdělávacích videí předávají principy udržitelnosti v dopravě zábavnou formou.

V Česku se zatím postarali o dostatečnou zásobu vody deště a tající sníh. Na jaře tedy problém se suchem nebude, tvrdí vědci. Sucha se ale obávají v průběhu roku. V posledních devíti měsících měla Morava víc vody v půdě než Čechy, to je poprvé za 200 let. S postupnou klimatickou změnou také častěji přicházejí dlouhé a intenzivní deště, které způsobují povodně.

Prestižní vědecký časopis Nature sestavil žebříček témat, která budou vládnout výzkumu v roce 2021. Zájem vědců bude formovat především koronavirus či klimatická změna, ale dostane se i na objevování vesmíru.

Za posledních 250 let stálo za každým dalším stupněm lidského pokroku využití dostupnější a koncentrovanější energie. Koncentrovanější energie, od dřeva přes uhlí po další fosilní paliva, umožňuje nejen vznik nových průmyslových odvětví, ale i vyšší produktivitu a bohatší společnost.

Střechy velkých budov celé pokryté hustou zelení se v posledních letech staly snem a mantrou mnoha ekologických aktivistů. O zavedení povinnosti je budovat uvažuje už více měst. Nejdále zatím zašly středočeské Říčany, kde zastupitelé v rámci změnu územního plánu rozhodli, že všechny nové budovy se střechou větší než 300 metrů čtverečních musí mít takzvané zelené střechy, uvádí oficiální web říčanské radnice. Osobně si myslím, že jde spíše o ekologický aktivismus než řešení problému.

Evropská kosmická agentura ve spolupráci s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír a soukromou firmou SpaceX o víkendu vypustila na orbitu satelit Michael Freilich, jenž má velmi přesně měřit zvyšování hladin oceánů.

Veronika Ambrozyová a Veronika Endrštová jsou autorkami online kurzu o klimatické změně z dílny Člověka v tísni, který je určen jak pro pedagogy, tak pro každého zájemce s přístupem k internetu. Od začátku letošního roku může široká veřejnost díky kurzu proniknout do tématu samostatně a bez potřeby lektora. Autorky kurzu získali za jeho tvorbu ocenění v letošním ročníku soutěže E.ON Energy Globe v kategorii Vzdělávání.

Má za sebou úctyhodnou televizní a filmovou kariéru a nedávno dokonce „zbořil Instagram“. Britský přírodovědec David Attenborough poodkrývá tajemství přírody už přes šedesát let. A čím dál hlasitěji mluví o změnách klimatu.

Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe se vymezil proti tvrzení, že zvýšení průměrné roční teploty může pozitivně ovlivnit českou ekonomiku. K takovému závěru nedávno dospěl analytický tým společnosti Deloitte ČR.

Konec spalovacích motorů. To hlásí území Kalifornie, které od roku 2035 pustí do prodeje jen vozidla, která mají nulové emise.

S obnovou lesů po kůrovci, suchu a vichrech ve všech čtyřech vojenských újezdech pomohou na podzim vojáci. Armáda se tak zapojí do přeměny skladby lesů ve vojenských lokalitách z převažujících smrkových na druhově pestré lesy.

Masivní ledová pokrývka Grónska zaznamenala v loňském roce rekordní čistou ztrátu 532 miliard tun, to podle nových zjištění bije na poplach nárůstu hladiny moře. Loňský úbytek hmotnosti ledovce byl minimálně o 15 % vyšší, než činil rekord z roku 2012, ještě více alarmující jsou dlouhodobé trendy.

/FOTOGALERIE/ Aktivisté z hnutí Animal Rebellion převlečení za krávy a za ovoce v Brně opět bojovali předstíranou smrtí proti mlékárenskému průmyslu. Protestovali v supermarketu v brněnském obchodním centru Vaňkovka. Podle nich mají živočišné produkty negativní dopad na životní prostředí.

Členové spolku Klimatická žaloba ČR chtějí žalovat českou vládu, neboť podle nich nečiní dost v boji s klimatickou krizí. V případě úspěchu by měl podle nich soud přimět státní orgány k větší aktivitě. Zástupci spolku, který čítá 77 členů z řad vědců, právníků, zemědělců i studentů, plánují podat žalobu na podzim. Inspirovali se žalobami v zahraničí. Spolek, který vznikl loni, to uvedl v dnešní tiskové zprávě. Vyjádření ministerstva životního prostředí ČTK shání.

Na konci roku 2019 vydala vědecká skupina CLINTEL (Climate Inteligence) světovou klimatickou deklaraci „There is no climate emergency“. Zde na Ekolistu jsem ji v překladu publikoval 13. 6. 2020. Protože se nad touto deklarací strhla rozsáhlá diskuze, a to jak nad jejími odbornými, tak politickými aspekty, navazuji na ni tímto příspěvkem a pokusím se rozebrat jednotlivé body Deklarace detailněji. Protože se k Deklaraci již dříve vyjádřili také odborníci na klimatologii a zástupci IPCC v ČR (například Radim Tolasz), můžeme názory obou stran mezi sebou porovnat a dopátrat se tak toho, kde můžeme hledat vědecký odraz objektivní reality a co jsou jen politické proklamace.

Klimatické změny jsou neúprosné a od přelomu milénia se ztratila z alpských ledovců přibližně šestina ledu. Potvrzuje to zveřejněná studie vědců z Erlangensko-norimberské univerzity, která vyšla ve známém časopisu Nature Communications.

Led obvykle odráží více než 80 procent slunečního záření zpět do atmosféry. Ve chvíli, kdy se na ledovcích objeví řasa, sníh se zabarví, a absorbuje proto více tepla, čímž i rychleji taje.

Spolu s lesy kvůli kůrovci z krajiny zmizí i voda, obávají se lesníci. Paseky se vyhřejí i na 50 stupňů a voda se z nich rapidně vypařuje. Odlesnění může mít vliv na lokální klima v nejpostiženějších regionech, třeba na Vysočině.

Kůrovec, dosud spojovaný především s ničením stromů v rozlehlých lesích, se přesouvá i do městských parků. Bojovat s ním nyní začali například v Liberci nebo v Praze.

V posledních dvou až třech letech není po zimě půda v Jihlavě kvůli minimu sněhových srážek dostatečně prosycená vodou. Situace se každým rokem zhoršuje, zásoba půdní vody klesá a čím dál níž se posouvá i hladina spodní vody.

Zpět do přírodních koryt se vrátily Zádolský potok a jeho levostranný přítok vrátily na Svitavsku. V nivě se tak zase drží voda, která dříve odtékala napřímeným zahloubeným korytem.

Češi podle průzkumu ustupují od své pozice klimatických skeptiků. Donutily je k tomu mizící lesy a vysychající studny. Směrem k uhlíkové neutralitě se jim ale také moc nechce. Nevědí, co to znamená, a bojí se o pracovní místa.

Na horách je sněhu poskrovnu, nížiny ho letos skoro neviděly. Vodu, která teď protéká řekami a potoky, a zdá se, že je jí dostatek, máme „na dluh“. Pokud nebude jaro chladné a deštivé, bude tato voda v létě chybět a Česko bude závislé jen na srážkách.

V severském státě, kde lyže patří k národní kultuře asi jako v USA baseball nebo v Česku pivo a fotbal, se vlivem klimatické změny potýkají s palčivým problémem: rekordní teploty v lednu donutily i Oslo zahájit umělé zasněžování děly. Místní měli výkyv za „špatný den, co se nebude opakovat.“ Teď Norové lyžují na prvních vnitřních sjezdovkách v zemi nikoliv kvůli vichru a vánicím, ale teplu.

Ekologové z hnutí Greenpeace počítali, na kolik lidstvo vyjde používání fosilních paliv. Došli k sumě osmi miliard dolarů denně, tedy téměř tři biliony dolarů za rok. Taková suma by naplnila český státní rozpočet na 45 let.

Nejen státní lesy chtějí po českých lesnických školách, aby je zásobovaly kvalifikovanou pracovní silou, která pomůže zvládnout kůrovcovou kalamitu. Moderní lesníci však potřebují moderní učebnice. Školy proto volají po výměně odborných publikací ze 70. let. Vydavatelé je nevyslyšeli, pedagogové si proto chtějí pomoci sami.

Jak stavět ekologicky, udržitelně a energeticky nenáročně je podle architekta Jakuba Ciglera úkol, který mají architekti, projektanti, stavebníci a výrobci materiálů teprve před sebou. Srpnový rozhovor, který poskytl portálu Sdružení pro architekturu a rozvoj, zveřejňujeme s jeho souhlasem.

Na půdu, krajinu a zemědělství je zaměřena nová zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Vyplývá z ní, že bez zásadních řešení v produkci potravin a péči o krajinu nebude možné splnit požadavky Pařížské klimatické dohody z roku 2015 ani zajistit dostatek potravin pro světovou populaci.

Městská část Praha 12 vyhlašuje dotační program v oblasti životního prostředí na rok 2020. V tiskovém prohlášení, které bylo zaslané Našemu REGIONu, budou podporovány zejména činnosti spojené s realizací mitigačních a adaptačních opatření v souvislosti se změnou klimatu, podporou biodiverzity a záchranných stanic pro volně žijící živočichy, případně s podporou institucí pečujících o zachráněná/odchycená zvířata (útulky).