Klimatické změny

Tím, jak se otepluje, zarůstají některé lokality. Jejich původní obyvatelé pak uhynou, protože nemají kam jít, říká entomolog Petr Šípek.

Blokádou silnice na křižovatce mezi Vršovickou ulicí a ulicemi U Slavie a Bělocerkevskou v Praze začala v 8:30 série dnešních protestů ekologických aktivistů z hnutí Extinction Rebellion. Pohotovostní jednotka policie je ze silnice vytlačila a následně legitimovala. Při odpolední akci před budovou energetické společnosti ČEZ pak policie zadržela jednoho z aktivistů za sprejování na budovu. Ekologové také dopoledne vytvořili improvizované televizní studio před budovou České televize.

Nová Evropská komise ještě ani formálně nezahájila své funkční období a již představila ambiciózní plán na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Je jisté, že plánované změny budou vyžadovat velké investice a dotknou se ekonomiky jak celé Evropské unie, tak jednotlivých států. Podle hlavního analytika společnosti Euler Hermes, makroekonoma Alexise Garattiho, je se zaváděním plánovaných zelených opatření nutno počítat jako s rizikovým faktorem. Do budoucna ale tyto změny budou pro Evropu výhodné.

Občanští demokraté v minulém týdnu představili svůj nový politický program, který mluví o efektivním hospodaření. Ekonomickou část měl na starost mimo jiné i Jan Skopeček, který v rozhovoru pro Echo24 zároveň zhodnotil návrh státního rozpočtu pro rok 2020. ODS se v programu věnuje i tématu klimatických změn. Skopeček upozorňuje, že to byly právě vlády ODS v 90. letech, za jejichž působení se životní prostředí v ČR dramaticky zlepšilo.

Ekologičtí aktivisté z hnutí Extinction Rebellion zablokovali v soboru odpoledne na téměř 40 minut magistrálu v centru Prahy. Přes 40 lidí si lehlo na přechod pro chodce u Národního muzea. Všechny protestující z místa odnesla policie, jsou podezřelí z přestupku. Akce byla součástí protestní akce Velká rebelie za život, kterou v sobotu uspořádali aktivisté na Václavském náměstí. Organizátoři připravili hudební program, přednášky a workshopy.

Dotace do zateplování domů, snižování spotřeby aut nebo žárovek ve skutečnosti nepomáhají ochraně klimatu, ale naopak produkci emisí zvyšují. S tímto argumentem se Jaroslav Čížek z Prahy snaží přesvědčit českou vládu a poslance, aby vystoupili proti jednomu ze základních klimatických cílů Evropské unie, tedy zvyšování energetické účinnosti.

V Londýně se 19. září konala schůze davu aktivistů a několika odborníků z oblasti architektury, nazvaná Architecture of Emergency. Cílem setkání bylo v rámci panelové diskuze představit možné přístupy a reakce stavebního průmyslu ke klimatickým změnám. Přednášející a posluchači se víceméně shodli na tom, že je třeba zbavit globální stavitelství betonu.

Dvěma strašákům všech, kterým záleží na životním prostředí, prospívá možnost odvolávat se na hrozící klimatickou krizi. I přesto, že to nedává smysl.

Společnost JCDecaux ve spolupráci s firmou Greenville postavila v Praze na Hradčanské první zastávku MHD, jejíž střechu kryje zelený trávník. Jde o další ze série opatření, která mohou zvýšit komfort cestujících zároveň snížit dopady klimatických změn ve městě. Podobné zastávky již stojí v řadě světových metropolí – Paříži, Singapuru, Utrechtu nebo Sheffieldu.

Radikální zastánci boje proti změnám klimatu zahájili operaci s názvem Podzim rebelie. Policie už zasahovala v Berlíně i Amsterdamu.

Ekologičtí aktivisté z hnutí Extinction Rebellion (Vzpoura proti vyhynutí) v pondělí v řadě metropolí světa zahájili dvoutýdenní manifestace, jimiž vyzývají k urgentním krokům proti změnám klimatu. V některých městech, například v Berlíně, Londýně, Paříži nebo Amsterodamu, demonstranti blokovali dopravu, někde proti nim zasáhla policie. V Londýně zadržela policie přes 270 lidí, asi stovku demonstrantů zatkla policie v Amsterodamu.

K boji proti změně klimatu chce dánská vláda přistoupit razantněji, než tomu bylo doposud. Vyzvala Evropskou unii k tomu, aby od roku 2040 zakázala ve všech členských zemích prodej vozidel se spalovacími motory.

Režisér Ondřej Štefaňák si vzal do parády známý román Josefa Pánka Láska v době globálních klimatických změn a převedl ho na divadelní prkna.

Do roku 2050 je Velká Británie jako celek schopna snížit své emise skleníkových plynů na nulu. Skotsku se to podaří již o pět let dříve, ve Walesu je reálný potenciál snížit emise do roku 2050 o 95 %. Studie, o kterou požádala sama britská vláda, představuje konkrétní strategii, jak může země pomocí dostupných technologií a zvýšení životní úrovně Britů naplnit závazek, ke kterému se přihlásila ratifikací Pařížské úmluvy.

Evropská unie nebude na prosincové klimatické konferenci v Chile prezentovat přísnější závazek omezení zplodin k roku 2030. Po pátečním jednání zástupců vlád unijních zemí v Lucemburku to uvedl český ministr životního prostředí Richard Brabec.

Nynější brownfield Bubny-Zátory má 110 hektarů a je velký skoro jako pražské Staré Město. Během dvaceti let se má stát domovem pro zhruba 25 tisíc lidí.

Tuzemská média stále zlehčují závažnost klimatické krize. Nedávno to předvedl týdeník Respekt v souvislosti s projevem Grety Thunberg v OSN.

Podle vědců tato událost nesouvisí s klimatickými změnami, ale je částí normálního cyklu šelfových ledovců.

Největší obavy z nedostatku vody mají podle průzkum lidé nad 60 let a a obyvatelé obcí s méně než 1000 obyvateli.

V současné době se zejména v souvislosti s klimatickou změnou mluví o nahrazení energie z fosilních paliv energií z obnovitelných zdrojů. Když se řeknou obnovitelné zdroje, patrně vám naskočí energie z vody, slunce, větru a někomu i biomasa. Avšak na jednu se zřejmě stále zapomíná – na energii samotné planety. Geotermální energii.

Především je nutné podotknout, že je trochu obtížné se vyznat v tom, co vše se vlastně v OSN v New Yorku v týdnu od 20. do 29. září dělo – bylo zde zorganizováno více velkých akcí, které nějakým způsobem souvisely s klimatickou změnou – dohromady pět různých summitů a k tomu zde probíhala také všeobecná rozprava Valného shromáždění OSN, kde se hodně klimatická změna též probírala. Uskutečnilo se například zvláštní zasedání k Cílům udržitelného rozvoje OSN, byl zde také Klimatický summit mládeže. Přímo ke klimatické krizi zde však proběhla akce s názvem 2019 UN Climate Action Summit a toto zasedání trvalo pouze jeden den (pondělí 23. září 2019).

Lesnická katastrofa století. Tak hodnotí lesníci v Německu současnou devastaci lesů, spojenou se suchem a rozšířením škůdcům. Z Německa mizí nejen smrky, zasažené lýkožroutem smrkovým, ale i mnoho dalších druhů stromů. Les má přitom v německé historii takřka mýtickou pověst, figuruje v mnoha literárních dílech i dětských pohádkách. To, co se nyní s německými lesy děje, proto přitahuje pozornost médií i politiků možná ještě více než v Česku.

Švýcarský umělecký kurátor a pedagog, majitel galerie a iniciátor umění ve veřejném prostoru Klaus Littman se rozhodl svérázným způsobem upozornit na fakt, který poslední dobou čím dál tím bolestněji vnímáme na vlastní oči. Les je ohroženým druhem. Pro svou instalaci nazvanou For Forest si vybral fotbalový stadion Hypo-Arena (dříve Wörthersee) v rakouském Klagenfurtu. Jeho střed osázel třemi stovkami vzrostlými stromů. Zjistit, jaké pocity ve vás „monument změny klimatu“ vyvolá, můžete do 27. října 2019.

„Vypadá jako velmi šťastné mladé děvče,“ napsal ironicky americký prezident Donald Trump na svůj Twitter o Gretě Thunbergové. Švédské dívce, která ve svých 16 letech přeplula Atlantik a vystoupila v OSN s emotivním projevem určeným světovým politickým špičkám s jasným poselstvím: ochrana životního prostředí nepočká, musíte jednat. Kdo je takhle dívka, která během jednoho roku donutila svět přemýšlet o klimatické změně?

Předsedkyně kanadské strany Zelených má problém. Napila se z plastového kelímku a dokonce se neprozřetelně nechala vyfotit. Její kolegové to navíc ještě zpackali, když pomocí photoshopu „přičarovali“ recyklovaný kelímek s ocelovým brčkem. Evropská komise má problém. Vyčlenila dalších několik milionů euro na soukromou leteckou dopravu svých členů. Luisa Neubauer (německá zelená aktivistka) má problém. Létala si po celém světě. A podnikatel David Macháček, který u nás rozjel byznys se slaměnými ekologickými brčky, má problém. Vozí je totiž z Číny (letecky!).

Změny klimatu jsou dnes jedním z hlavních témat, které hýbou světem. A jak podotýká Martin Dočkal z ČVUT, začíná nám tu být trochu horko. A sám coby technik a inženýr dodává, že co jsme dokázali pokazit, bychom měli být schopni i opravit.

Zástupci Německa, Rakouska a Lucemburska hlasovali proti tomu, aby jádro a uhlí byly v budoucích letech zařazeny na seznam zdrojů, na které lze uplatnit certifikát udržitelných investic. Ostatními členy EU byly přehlasováni. Plán zelených investic se posouvá až do roku 2022, kdy se bude posuzovat znovu.

Goldman Sachs vydali analýzu dopadů změn klimatu na život ve městech. A není to nikterak radostné čtení.

Jiný premiér v zahraničí, jiný doma. Tedy ne že by se zásadně lišilo chování Andreje Babiše na venkovním kolbišti a v českém rybníčku. I část jeho domácích kritiků ale snad musí uznat, že Babišovo vystupování ve věcech migrace, euroatlantických vazeb či klimatických změn není až tak špatné. A že by to u některých politiků, doma snad stravitelnějších, mohlo být pro Česko i horší.

Česká republika za posledních třicet let po pádu komunistického režimu urazila náročnou cestu, který nebyla snadná a během které tehdejší politici učinili řadu chyb. V projevu na Valném shromáždění OSN to prohlásil český premiér Andrej Babiš s tím, že Česku se nyní hospodářsky daří. Dodal, že země si přeje silnou Evropskou unii, která se bude angažovat v řešení světových problémů. Zdůraznil také, že všechny země musí plnit své klimatické závazky.

S významným českým ekologem o tom, proč jsou Češi k otázkám životního prostředí laxní a proč tak jako tak bude v budoucnu nutné výrazně omezit spotřebu.

Tento týden se v sídle OSN v New Yorku uskutečnil dlouho očekávaný klimatický summit. Je samozřejmě typickým paradoxem doby, že se na něm sešli představitelé zemí, které mají na svědomí devastaci naší planety a snaží se ekologické hrozby zlehčovat. Předmětem jejich výsměchu se stávají nejen odborníci, ale i aktivisté, kteří dokázali zalarmovat veřejnost na celém světě.

Od roku 2005 roste hladina moří dvaapůlkrát rychleji než průměrně ve 20. století.

Etnolog Mnislav Zelený Atapana se na začátku září vrátil z další návštěvy Amazonie. Peruánský kmen navštívil po 46 letech, přesto si ho všichni, které tehdy potkal, dobře pamatovali. V rozhovoru s Pavlem Štruncem populární vyznavač indiánského stylu života vysvětluje svá stanoviska k amazonským požárům, změně klimatu i západnímu styl života, který podle něj absolutně nerespektuje přírodu. Proč má pochyby o studentském hnutí Fridays for Future? Z jakého důvodu si Brazilci nenechají mluvit do kácení lesů? A v čem je současné pojetí demokracie nebezpečné? Podívejte se na rozhovor v úvodu článku.

Zástupci 63 zemí světa v pondělí na summitu v New Yorku představili své plány na boj proti klimatickým změnám. Slíbili například vyšší příspěvky do fondu OSN na pomoc méně rozvinutým zemím nebo uhlíkovou neutralitu. Konference se neobešla ani bez jízlivých poznámek amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na Twitteru se tentokrát zaměřil na emotivní projev aktivistky Grety Thunbergové.

Projev šestnáctileté švédské aktivistky Grety Thunbergové na klimatickém summitu v New Yorku vyvolává ostré i pochvalné reakce i mezi českými politiky. Světové vůdce ve velmi emotivním proslovu zkritizovala za jejich nečinnost v boji proti změnám klimatu. Europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský kvituje, že se otevřelo téma životního prostředí, poslankyně za ANO Barbora Kořanová hovoří o fanatismu.

Podle premiéra se Česko o klimatické změny stará, na rozdíl od řady jiných států.

Následky klimatických změn jsou stále rychlejší a intenzivnější, uvedla v nové studii Světová meteorologická organizace (WMO) den před klimatickým summitem OSN v New Yorku. Podle studie bylo například posledních pět let nejteplejších v historii, zrychlilo se zvyšování hladiny moří a přibylo emisí skleníkových plynů.

Fauna přestává stíhat reagovat na měnící se klima. Hrozí vyhynutí milionů druhů, varuje nový výzkum. A ukazuje to na příkladu ptáků, kteří by měli být nejflexibilnější.

Včerejší vystoupení klimatické aktivistky Grety Thunberg v OSN by se dalo přinejmenším popsat jako mírně dramatické. Mladá Švédka během svého krátkého projevu stihla se slzami v očích vytknout světovým leaderům jejich nezájem o globální změnu klimatu. Řadu novinářů pak zaujalo její krátké setkání s Donaldem Trumpem natolik, že mu věnovali celé články.

Mladí ekologičtí aktivisté, kteří se v sobotu shromáždili na vůbec prvním mládežnickém summitu OSN o klimatu, vyzvali k mnohem radikálnějšímu boji s klimatickými změnami. Na setkání vystoupila i mladá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová. Summit, kterého se podle světových agentur účastní více než sedm set mladých aktivistů, se koná v New Yorku.

Mladí ekologičtí aktivisté, kteří se v sobotu shromáždili na vůbec prvním mládežnickém summitu OSN o klimatu, vyzvali k mnohem radikálnějšímu boji s klimatickými změnami. Na setkání vystoupila i mladá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová. Summit, kterého se podle světových agentur účastní více než sedm set mladých aktivistů, se koná v New Yorku.

Vtipné hlášky se objevovaly nejčastěji na různých transparentech, někteří demonstranti ale přišli na protest i v zajímavých kostýmech.

Balíček opatření na ochranu klimatu, na němž se dnes dohodla německá koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), vyjde podle listu Süddeutsche Zeitung asi na 50 miliard eur (1,3 bilionu korun). Finance mají být k dispozici od letoška do roku 2023. Státní rozpočty mají i přesto v příštích letech zůstat bez deficitu.

Píše se pátek 20. září a po celém světě se pořádá další série protestů, které mají upozornit na problematiku klimatických změn. Tentokrát je stávka otevřená všem lidem, nejen studentům, a zaměstnanci velkých technologických firem včetně

Extrémně nákladné expedice trvající víc než rok se bude účastnit 600 expertů. Stát má přes pět milionů korun denně.

Český boj proti změnám klimatu se v poslední době omezil na psychologické profily Grety Thunbergové. Už to stačilo. Je čas zas na něco racionálního.

Summit pro klimatickou akci OSN, který se koná během nadcházejícího víkendu v New Yorku, má především potvrdit závěry Pařížské dohody o ochraně klimatu.

Příští týden v New Yorku začne ostře sledovaný summit OSN věnovaný změnám klimatu. Ekologové upozorňují světové lídry, že pokud lidé nezmění své chování k planetě, život, jak ho známe, se nenávratně změní. Přední klimatolog Radim Tolasz v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak bude Země vypadat v následujících desetiletích.

Švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová vytkla americkým zákonodárcům, že v boji se změnami klimatu nedělají dost. „Vím, že se snažíte, ale ne dost. Promiňte,“ vzkázala v úterý speciální „klimatické“ komisi amerického Kongresu s tím, aby si „nechala svou chválu“ a raději něco udělala, píše BBC. Dochází k tomu jen několik dní před zahájením klimatického summitu OSN v New Yorku, kterého se šestnáctiletá středoškolačka zúčastní.

Dnes je v Německu Den D. Mělo by se možná říkat Den K. Dnes se sejde německá vláda, aby nastavila strategii boje proti klimatickým změnám, sestavila plán, jak snížit emise oxidu uhličitého na úrovně, k nimž se Německo zavázalo v pařížské smlouvě. Vládní strany se už týdny předhánějí, kdo bude rozumnější, či naopak radikálnější. Sociální demokraté by rádi zvedli daně, křesťanští demokraté by šalamounsky rozšířili obchodování s emisními povolenkami a nechali by pracovat dotační peníze, jimiž by vláda podpořila ekologickou výstavbu.

Babiš připomněl, že Česko se hlásí k cíli uhlíkové neutrality v roce 2050, má ale obavy z dopadu na konkurenceschopnost průmyslu.

Odborníci z Finska, Singapuru a USA analyzovali projekce, jakým způsobem se bude zvyšovat poptávka po solární energii, jež by měla napájet klimatizace do konce století. Došli k tomu, že nároky na energii se zvýší 35násobně na 14 000 TWh ročně. Tento segment trhu se ve finančním vyjádření zvýší z 50 miliard dolarů ročně na 1,5 bilionu dolarů.

Německá vláda chce do roku 2023 dát kolem 40 miliard eur (bilion korun) na boj proti klimatickým změnám. Podle listu Die Welt s tím počítají předběžné plány koalice CDU/CSU a SPD kancléřky Angely Merkelové, jejichž definitivní podobu chce vláda schválit v pátek. Investice do elektromobilů, alternativních pohonů nebo rozvoje železniční dopravy mají vést k tomu, že spolková republika splní své klimatické závazky pro rok 2030. Opozice plány kritizuje.

Nizozemský socialista Frans Timmermans si sice nesplní sen a nestane se předsedou nové Evropské komise, nicméně zoufat nemusí. Výkonný místopředsednický post v týmu Ursuly von der Leyenové spolu s portfoliem zelené politiky a bojem proti klimatickým změnám dělá z osmapadesátiletého politika jednoho z nejmocnějších evropských aktérů. Co od něj čekat?

Švédsko přišlo o svůj nejvyšší vrchol, který byl tvořen ledovcem na jižní straně hory Kebnekaise. Vědci jeho zmenšování pozorují už léta, ale kvůli rozsáhlým klimatickým změnám nyní vrchol roztál natolik, že ztratil status nejvyššího místa ve Švédsku.

Švédská aktivistka Greta Thunbergová, která stála u zrodu celosvětového hnutí mladých lidí pro boj se změnami klimatu, v pátek přijela do Washingtonu. Ona a dalších asi 1500 demonstrantů, z nichž většina byli školáci, pochodovali městem a skandovali hesla poblíž Bílého domu. Požadovali, aby vlády zemí začaly konat a zastavily globální oteplování, omezily spotřebu fosilních paliv a vyhnuly se kolapsu životního prostředí.

Trumpa a další pochybovače nepřesvědčím, doufám však, že se budou informovat od skutečných vědců a odborníků, prohlásila také švédská aktivistka.

Evropská komise zveřejnila data veřejného průzkumu týkajícího se postoje občanů EU ke klimatické změně a k boji proti změně klimatu. V ČR se průzkumu zúčastnilo 1 019 lidí. Z těchto lidí si 71 % myslí, že klimatická změna je velmi vážným problémem. Veřejný průzkum byl proveden v 28 členských zemích EU v dubnu 2019. Celkem bylo osobně dotazováno 27 655 respondentů.