Klimatické změny

Půdu svých předků dědili po generace, teď kvůli ní přicházejí o život. Ochránci klimatu z řad původních obyvatel umírají častěji než ti ostatní, uvádí německý server Deutsche Welle.

Areály, které živí milovníci sjezdového lyžování a podobných zimních sportů, vyhlížejí k zimě s nervozitou.Do lanovek a sněžných děl v minulosti mocně investovaly, ale podle expertů na klima má sněžit čím dál méně.

Většina obyvatel Moravskoslezského kraje považuje změnu klimatu za závažný problém - 58 procent lidí si myslí, že globální změna klimatu už začala, dalších deset procent ji očekává v blízké budoucnosti. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který provedl tým Institutu 2050 spolu se sociology z ústavu STEM. Šedesát procent dotazovaných se domnívá, že jejich bydliště bude v budoucnu ohrožovat sucho a 58 procent očekává letní vedra, řekl vedoucí výzkumného týmu Jan Krajhanzl.

Miliardám lidí hrozí, že v budoucnu budou žít v regionech, které budou kvůli globálnímu oteplování těžko obyvatelné. Odemykáme rozhovor s vědkyní, která nyní získala Cenu za komunikaci změny klimatu za rok 2022. Máte sto a jednu otázku týkající se změn klimatu, dopadů na člověka, krajinu, planetu? Polární ekoložka Marie Šabacká je hlasem rozumu. Předkládá fakta, těch se drží. „Pro mě je nepochopitelné, jak někoho nemohou přesvědčit fakta. Nejde jen o klima, ale třeba také o situaci okolo koronavirové pandemie,“ přemítá, zatímco během rozhovoru fakty podpírá výhled příštích desetiletí. Není to radostný obrázek, ale bylo by hloupé před ním zavírat oči. Tady je. Marie…

Americký prezident Joe Biden a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron se sešli ve Washingtonu D.C. Řešili spolu situaci na Ukrajině, energetickou spolupráci, či boj s klimatickou změnou.

O manželství pro homosexuály, legalizaci marihuany nebo změně klimatu debatovala se studenty pětice kandidátů na prezidenta.

Lidé v MS kraji mají obavu z přechodu k uhlíkové neutralitě. Vyplývá to z výsledků rozsáhlého průzkumu Institutu 2050. Moravskoslezský kraj si také jako první region v republice nechal vypracovat Adaptační strategii na dopady změny klimatu.

Velké klimatické hodiny se rozsvítily 29. listopadu v 18:00 na pražské Letné. Jejich číslo odměřuje čas, který zbývá k zamezení nezvratných změn klimatu. Hodiny na Letnou umístil Festival svobody v návaznosti na nedávné výročí 17. listopadu. Podle občanských iniciativ, které Festival svobody zastřešuje, představuje klimatická krize  jednu z nejvýraznějších hrozeb pro svobodu, mír a demokracii v ČR. Organizátoři to uvedli v tiskové zprávě.

Ukrajina sčítá škody, které jí ruská invaze způsobila na životním prostředí. Nejde jen o zničené lesy a pole, ale i o dopady na klima. Obnova škod spáchaných Rusy totiž vyprodukuje miliony tun emisí.

V pořadí čtvrtou laureátkou Ceny za komunikaci změny klimatu se včera stala polární bioložka Marie Šabacká. Organizátoři udělili i čestnou cenu ve stejné kategorii za celoživotní přínos. Získal ji genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám. Informují o tom pořadatelé ceny Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky.

Změna klimatu může mít vliv na vulkanickou aktivitu. Tání ledovců a sesuvy půdy totiž mají potenciál destabilizovat magmatickou komoru zamrzlé sopky, což může vést k erupci. Odborníci uvádějí, že tyto vulkány by časem vybuchly stejně, klimatické změny však mohou tyto procesy urychlit.

Praha je prvním evropským městem na východ od Berlína, kde se klimatické hodiny objevily.

Je to jenom strašení, nebo se máme doopravdy bát? Klimatické hodiny na Letné odpočítávají čas k mezníku, od kterého už prý není návratu.

U Metronomu na pražské Letné se včera vpodvečer rozsvítily obří Klimatické hodiny. Osm metrů vysoké a 35 metrů široké ukazatele zobrazují čas zbývající k odvrácení nezvratných změn klimatu, jak jej uvádí server Climate Clock. Hodiny, které budou v provozu do 12. prosince, nechalo na Letnou umístit uskupení Festival svobody. Praha je prvním evropským městem na východ od Berlína, kde byly klimatické hodiny instalovány.

Hodiny nechala na Letnou umístit organizace Festival svobody.

Z Letné teď na centrum Prahy shlíží osmimetrové hodiny, které odměřují čas, který lidstvu zbývá k zastavení nezvratných klimatických změn. Podle organizátorů je to sedm let. Digitální hodiny budou na místě do 12. prosince.

Osm metrů vysoké a 35 metrů široké digitální číselníky vedle letenského metronomu budou odměřovat čas, který zbývá k zamezení nezvratných změn klimatu. Odpočítávat začnou v úterý v 18 hodin. A času už mnoho není.

Terčem klimatických aktivistů byly v poslední době zejména obrazy v galeriích, v Německu se však tentokrát jedna dvojice zaměřila na koncert vážné hudby. Beethovena se jim ale na moc dlouhou dobu přerušit nepovedlo. Přilepili se totiž k tyči dirigentského pultíku, která šla snadno vysunout. Což pořadatelé záhy i učinili.

Společnost bez sebereflexe má jednu nepříjemnou vlastnost. Ztrácí se v ní paměť. V Česku si tak velká část lidí, kteří dnes kritizují studentské stávky za klima, nepamatuje, že před pár lety nebyla klimatická krize v našem veřejném prostoru vůbec téma.

„Tak nám zkrachovala 27. světová klimatická konference (COP 27)!“ řekl by dobrý voják Švejk. Dodávám, že se tentokrát konala v egyptském Šarm Aš Šajchu ve dnech 6. – 20. listopadu 2022).

Rob Hirst, sedmašedesátiletý australský rocker, mezi svými vrstevníky vyčnívá. Jeho kapela Midnight Oil je velmi aktivistická a snaží se provokovat důraznými texty o rasismu a ničení životního prostředí.

Emise skleníkových plynů je možné transportovat pod mořské dno, kde se promění v kámen.Nesmysl?

Pátá nejnáchylnější země světa na změnu klimatu, přesto mimo zájem světa. V Iráku se prohlubuje krize způsobená nedostatkem vody a stále větším suchem. Situaci z terénu popisuje pro Seznam Zprávy humanitární pracovník.

Na svazích hory Chimborazo v Andách vědci zkoumali, jak rostliny šplhají do vyšších nadmořských výšek, kde hledají příznivější klima.

Klimatické změny zřejmě nevěstí nic nového. Předpověd je dokonce velmi znepokojivá. V Čechách bude v roce 2050 nesnesitelné klima jako v Austrálii.

Kanadská vláda zveřejnila svoji vůbec první strategii pro přizpůsobení se změnám klimatu. Počítá s investicemi ve výši 1,6 miliardy kanadských dolarů (asi 28 miliard korun), které mají obcím pomoci s dopady globálního oteplování.

Přechod z fosilních paliv na čisté zdroje by mohl EU kromě k přírodě šetrnější ekonomiky pomoci i k nezávislosti na dodávkách z Ruska. Jenže budování zelené infrastruktury má svá rizika v podobě závislosti na Číně a dalších nedemokratických režimech kvůli materiálům potřebným pro její výstavbu. Evropská unie hledá, jak z toho ven. Na společné analýze se podílely české výzkumné instituce.

Závěry klimatické konference COP27 vzbuzují rozporuplné emoce.Na jedné straně jsme se přiblížili ke klimatické spravedlnosti, na straně druhé jsou závazky ke snížení emisí skleníkových plynů stále méně ambiciózní.

Rozhovor s Faustinem Vuningomou, rwandským národním klimatickým koordinátorem a členem panafrické aliance klimatické spravedlnosti.

Planeta Země, na které žijeme, je rozpoznatelná pro svou typicky modrou barvu a mrakové zahalení.

Fotbalové mistrovství světa se poprvé nehraje na jaře nebo v létě. V obvyklém termínu se totiž v zemích kolem Perského zálivu teploty pohybují často kolem čtyřiceti stupňů. Kvůli změně klimatu se stále častěji mění nejen termíny turnajů, ale i pravidla některých sportů – FIFA například povolila povinné přestávky na pití kvůli horku. Vlastní klimatickou strategii si schválily i německé fotbalové kluby. Jak klimatické změny ovlivňují sportovce i diváky?

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Světoví lídři dosáhli na klimatickém summitu COP27, pořádaném v Egyptě ve městě Šarm aš-Šajch, historické dohody o financování ztrát a škod. Co ale tato dohoda znamená a jaká úskalí ji čekají?

Na Ministerstvo životního prostředí se v české politice často nahlíží jako na „vedlejší“, nepotřebný úřad. Klimatická krize by nás měla přimět tento přístup rychle přehodnotit.

Klimatické změny nepřináší jen extrémní výkyvy teplot, třeskuté mrazy, sucho či záplavy. Jedním z efektů, který se s nimi pojí, je i pravděpodobné zvýšení četnosti výskytu fotometeorického jevu, duhy. Do roku 2100 bychom je měli vídat častěji.

Zastaralý lesní zákon brání lesníkům ve změně lesů připravených na změnu klimatu. Odborníci tak žádají ministerstvo zemědělství, aby připravilo několik nejdůležitějších legislativních změn, které by to měly změnit.

Zástupci lesníků, akademiků i ochránců přírody se shodli, jak by měla vypadat novela lesního zákona. Nelíbí se jim současný byrokratický systém, který nebere v potaz měnící se podmínky v lesních ekosystémech. Nové požadavky sepsali pro Ministerstvo zemědělství.

Invaze „klimalepičů“ se přiblížila na třicet kilometrů k českým hranicím. Dva studenti a jedna studentka se přilepili k asfaltu před mostem Nibelungů a způsobili tím hodinový dopravní kolaps v Linci.

Evropa je rozpačitá z výsledků klimatického summitu COP27. Podle Alexandera Ače z Akademie věd ČR jsou pochyby namístě. „Sedmadvacetkrát politici slibovali, že problém začnou efektivně řešit. A opět jdeme opačným směrem,“ říká.

Letošní konference o změně klimatu COP27 v Egyptě, která navazuje na podněty z konference COP26, nabízí příležitost realizovat loňské závazky a řešit problémy, jako například zabezpečení potravin, které vyvstaly v souvislosti s nedávnými klimatickými pohromami a vojenským konfliktem na Ukrajině.

Třebaže by se z minulého týdne mohlo zdát, že se v univerzitních stávkách za klima angažuje většina českých studentů, čísla to vidí jinak. Kupříkladu prohlášení iniciativy Univerzity za klima, která stávky zastřešovala, podepsalo k 21. listopadu necelých 500 lidí, zatímco podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vysoké školy v tuzemsku studuje asi 300 tisíc studentů.

Postupující čas ubírá prostor racionálnímu plánování složitého klimatického manévru. Poroste podíl improvizací, chaosu. Ale kolik omylů a ztrát provázelo přechod od komunismu ke kapitalismu? A zvládli jsme to.

Česko zvažuje také možnost spolupořádání s jinou zemí východní Evropy. COP28 bude probíhat ve Spojených arabských emirátech. Pořádání konference může přinést mezinárodní prestiž a příjmy z cestovního ruchu, ale také intenzivní dohled médií.

Modelování změn klimatu v průběhu historie naší planety potvrdilo významnou roli mechanismu silikátového zvětrávání. Podle vědců funguje jako stabilizátor globálního klimatu...

Záměr vytvořit speciální fond pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu, na kterém se shodli zástupci klimatické konference COP27 v Egyptě, je krokem k narovnání dlouhodobě nespravedlivé situace. Míní tak Klimatická koalice, která sdružuje ekologické organizace v Česku. Zatímco v otázce dopadů klimatické krize je výsledek COP27 úspěchem, v oblasti snižování emisí jde o fiasko, uvedla koalice.

Chudší země světa vítají dohodu z klimatické konference COP27 o vytvoření nového fondu, který jim má kompenzovat škody způsobené změnami klimatu. Je to podle nich krok ke klimatické spravedlnosti. Podle analytiků je fond zatím jen na papíře a bude nutné sledovat, jak se ho podaří naplnit.

Okupační stávky studentů, vrcholné summity politiků. Ale co každý z nás? Jaká je naše osobní uhlíková stopa? Jsem z toho trochu lítostivý. Podrobnosti přidám později, na úvod jen základ: Snažím se žít opravdu střídmě – dobrá, víno do toho nepočítejme. Mám na mysli vstřícně k přírodě, ekologicky. Vždyť svého času jsem byl tak trochu i aktivista. A jaká je tedy asi moje osobní uhlíková stopa? Co byste řekli? Budete zřejmě podobně překvapeni jako já – jsem na hraně udržitelnosti. Chápete? Kdo teda tu stopu má? Kdo ji má opravdu hezkou? Mám dětem tkát lněné oblečky a bydlet v nevytápěné jurtě?…

Vikingové znali sílu přírody. Své obavy ze změny klimatu vytesali do kamene.

I když snad už každá automobilka slíbila nadobro skončit s auty na fosilní paliva a mohutně investuje do elektrifikace, na boj s klimatickou krizí to nestačí a svět hledá další řešení. Vedle lapačů CO2 to nově mohou být i řasy.

Úleva i rozčarování byly vidět na účastnících summitu COP27, když shromáždění dospělo k dohodě. Zástupci téměř 200 zemí o ní debatovali o 36 hodin déle, než se plánovalo. Výsledkem je domluva na vzniku fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu zvláště zranitelným zemím, popsal pro Radiožurnál první český ministr životního prostředí Bedřich Moldan z TOP 09, nyní zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Vikingové znali sílu přírody. Svůj strach se změny klimatu vytesali do kamene.

Chudší země světa vítají dnešní dohodu z klimatické konference COP27 o vytvoření nového fondu, který jim má kompenzovat škody způsobené změnami klimatu. Je to podle nich krok ke klimatické spravedlnosti. Podle analytiků je fond zatím jen na papíře a bude nutné sledovat, jak se ho podaří naplnit.

Výsledky klimatické konference COP27 vzbuzují v evropských státech pocity naděje i frustrace. Berlín, Londýn či Paříž sice vítají dohodu na vzniku speciálního fondu pro zranitelné země, závazek ke snížení emisí skleníkových plynů je ale podle nich málo ambiciózní.

Výsledky klimatické konference COP27 vzbuzují v evropských státech pocity naděje i frustrace. Berlín, Londýn či Paříž sice vítají dohodu na vzniku speciálního fondu pro zranitelné země, závazek ...

Podle evropských politiků je závazek ke snížení emisí skleníkových plynů málo ambiciózní.

Záměr vytvořit speciální fond pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu, na kterém se shodli zástupci klimatické konference COP27 v Egyptě, je krokem k narovnání dlouhodobě nespravedlivé situace. Uvedla dnes v tiskové zprávě Klimatická koalice, která sdružuje ekologické organizace v Česku. Zatímco v otázce dopadů klimatické krize je výsledek COP27 úspěchem, v oblasti snižování emisí jde o fiasko, uvedla koalice.

Letošní sezóna tropických cyklón se pomalu chýlí ke konci a vědci postupně vyhodnocují data, nakolik jsou tyto extrémní projevy počasí ovlivněné klimatickými změnami. A zdá se, že i letošní rok potvrdí dosavadní poznatky – růst průměrné globální teploty nezvyšuje počet tropických cyklón, ale zvyšuje jejich intenzitu.

Výsledkem dvoutýdenní klimatické konference je schválení finanční pomoci chudším zemí, jež ovlivňují změny klimatu.