Klimatické změny

Třicet miliard ročně na to, aby se našim dětem žilo stejně příjemně jako nám, je nic, říká rektor České zemědělské univerzity, profesor Petr Sklenička.

Seznam Zprávy přinášejí výběr pěti analýz, které vám v červenci možná unikly. Vydatné čtení vhodné třeba k vodě nebo pro víkendový letní večer…

Málokde na světě se člověk může pohybovat po lese tak volně jako právě v Česku. V souvislosti s rozsáhlými požáry u Hřenska by mohlo dojít k zpřísnění. Tamní katastrofu podle všeho zavinil lidský faktor. Nehrozí tedy, že si v časech klimatických změn budeme muset při výletech zvyknout na větší restrikce, které doporučují někteří lesničtí experti? Smířil by se národ houbařů s tím, pokud by přibylo přírodních zákoutí, kam se zkrátka nesmí? Nezavedou se kvůli omezení počtu lidí v lese houbařské průkazy podobné těm rybářským?

Podle patnáctileté studie o běžném ptáku sýkoru modřince jsou ptáci kvůli změně klimatu méně barevní. Ztrácí se tak křiklavé peří a ohrožuje se přežití našich opeřených přátel, kteří se spoléhají na opeření, aby přilákali partnery. Panují obavy, že tento jev by mohl snížit počet nových mláďat, uvedl server Newsweek.

Rozsahem výjimečný požár, který postihnul oblast Národního parku Českosaské Švýcarsko u Hřenska, vyvolal řadu diskuzí na téma jeho příčin. Řada komentujících jej považuje za další z důkazů působení změny klimatu, jiní upozorňují na rozhodnutí ponechat na místě kůrovcem zničené smrkové porosty, apod. Pokusme se na problém podívat optikou jednotlivých komponent rizika, a to nikoliv s cílem odhalit, kdo, nebo co je na vině vzniku požáru, ale z hlediska toho, jak riziko požárů ve volné přírodě do budoucna zmírňovat.

V České republice, podobně jako v celé střední Evropě, se v důsledku klimatické změny pomalu zvyšují teploty a přibývá extrémních projevů počasí. Města jsou vzhledem k vysoké koncentraci obyvatel a současně vysokému zastoupení nepropustných povrchů vůči projevům změny klimatu obzvláště zranitelná.

Používání soukromých tryskáčů je z hlediska klimatu mnohem škodlivější než létání komerčními linkami. Řada celebrit neváhá létat ani na krátké vzdálenosti, kdy let trvá pouhých 15 minut.

Nedaleko vrcholů Jungfrau a Mönch na Aletschském ledovci ve švýcarských Alpách byly nalezeny trosky letadla, které se zřítilo v roce 1968. K nálezu přispěla změna klimatu a tání ledovce. S odkazem na švýcarskou policii o tom informovala agentura AFP.

Na Aletschském ledovci ve švýcarských Alpách ve čtvrtek našli vrak letadla, které se zřítilo v roce 1968. Zbytky letadla se objevily nedaleko vrcholů Jungfrau a Mönch. K nálezu přispěla změna klimatu a tání ledovce. S odkazem na švýcarskou policii o tom informovala agentura AFP.

Podle nové studie jsou ptáci původem z evropského kontinentu méně zbarvení než před 15 lety.

Floridské mořské želvy se potýkají s unikátním problémem, který ještě zhoršují klimatické změny. Nedávné vlny veder způsobily, že písek na některých plážích byl tak horký, že téměř každá narozená želva byla samice.

Trvá to již od jara letošního roku: Česko se potýká s nebývalým počtem lesních požárů. Oheň v Národním parku České Švýcarsko překvapil všechny svým masivním rozšířením. Budou lesní požáry nový fenomén české krajiny a kdo za ně může?

Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová je vystudovaná ekonomka, takže se logicky cítí být silná v kramflecích v ekonomických otázkách. Má jasné názory na to, jak by se mělo řešit zdražování energií. Šla by cestou zvyšování daňových slev. Obává se, že drahé energie zasáhnou i lidi, kteří takový problém dosud nemuseli řešit.

Společnost se se změnou klimatu musí naučit žít a připravit se na ni, shodují se odborníci. Zatím se to ale příliš neděje.

Papež František se nedávno opět vyjádřil ke spalujícím horkům, která souží řadu států světa. Problematiku klimatu nazval ve své encyklice Laudato si’ „obecným dobrem“. Žádná země ani jednotlivec ...

Už je to téměř dvacet let, co ropný gigant BP vydal kalkulačku, která měla lidem pomoci zjistit, jakým způsobem se do jejich životů, od dojíždění do práce až po nákup potravin, dostává uhlík. Podle agentury Bloomberg byla tato kampaň velmi úspěšná: zpopularizovala samotnou myšlenku individuální "uhlíkové stopy" a odpovědnost přenesla na jednotlivce.

Na střechách se sklonem do 20° se například nově navrhuje povinnost umísťovat vegetační vrstvu. Novelizace se týká již existujících stavebních předpisů z dílny Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR).

Jak si představit hrozby, kterým bychom jako lidstvo měli čelit? Možná, že klimatickou krizi nerozlousknou vědci a jejich data, ale romány. Literatura dokáže rozproudit představivost jako máloco.

Dvě třetiny australského Velkého bariérového útesu vykazují největší míru pokrytí korály za 36 let. Podle vědců může nicméně kvůli své křehkosti a náchylnosti brzy opět začít mizet.

Přírodní požáry mají zpravidla jednoho společného jmenovatele – první jiskrou bývá v drtivé většině případů člověk. Růst průměrné globální teploty přímo za jejich vznikem nestojí, významně ale přispívá k jejich šíření. Požáry jsou ohroženy přitom jak přírodní oblasti, tak i velké aglomerace.

Katastrofické následky větší změny klimatu, které mohou zahrnovat i vyhynutí lidstva, neberou vědci dostatečně vážně – říká nová studie. Studie uvádí, že extrémně vysoké…

Kolaps italského ledovce na hoře Marmolada, jenž si začátkem července vyžádal jedenáct obětí, nutí vědce klást si otázku, jak zabránit podobným událostem v následujících letech. Oteplování nenabízí optimistický výhled.

Letos je přihlášeno 67 projektů.

Všudypřítomné požáry, případy zdravotních potíží kvůli práci v nesmírném vedru. Extrémně horkých dní přibývá i na Pyrenejském poloostrově, stejně jako hořících lesů a dnů sucha. Zvyšuje se teplota vody i hladina moře, ubývá písečných pláží. Klimatická změna není ve Španělsku vzdálenou budoucností – už nastala.

Stromy v městských zástavbách trpí díky velmi náročným podmínkám. Neuvážená výsadba, ale i klimatické změny nebo vliv chemických látek přispívá k tomu, že některé stromy brzy uhynou. Brněnští vědci ale mají pro tyto situace řešení.

Česko má za sebou největší požár v historii národních parků a s vysokými teplotami nebojují jen hasiči - koncem týdne zemi opět čekají silná vedra. Je na vině změna klimatu? A jak se jí bránit?

Dopady emisí vodíku na globální klimatickou změnu jsou dle americké neziskové výzkumné instituce EDF vyšší, než bylo dosud známo. Nové poznatky o jejich vlivu mohou zásadně ovlivnit rozvoj vodíkové energetiky, na kterou sází i Evropská unie.

Mezinárodní tým vědců zkoumal vlnu veder, která se před dvěma týdny prohnala Velkou Británií. Na některých místech ostrovů ukazovaly teploměry přes rekordních 40 stupňů Celsia. Odborníci se shodují, že klimatická změna podobné extrémní projevy počasí zesiluje. Mezinárodní tým si ale položil otázku, jak moc se podepsala na této konkrétní události.

Z hlediska počasí bývá riziko vzniku požárů největší v okolí velkých měst a vodních nádrží s pitnou vodou. Podobně jako České Švýcarsko je na tom i NP Podyjí, řekl klimatolog a koordinátor projektu FireRisk Miroslav Trnka.

Český hydrometeorologický ústav hlásí velmi vysokou až mimořádnou aktivitu komárů. Příčinou jsou současné vysoké teploty a vlhkost vzduchu.

Podle ekopsychologa Jana Krajhanzla sílí v Češích přesvědčení, že se klimatická změna skutečně odehrává. Tady a teď. Neví ale, co s tím.

Českou republiku v posledních letech zasáhly již dvě významné přírodní katastrofy. Před rokem řádilo na jižní Moravě ničivé tornádo a letos se musí hasiči stále ještě vypořádávat s devastujícím požárem v Českém Švýcarsku. Obě události vyvolaly bouřlivou debatu, zda je jejich důvodem klimatická změna. Odborníci se shodují, že vytváří podmínky pro snadný vznik požárů, loňské tornádo však s globálním oteplováním souviset nemuselo.

Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko je podle experta brněnské Mendelovy univerzity Petra Čermáka důkazem, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Ostatně hasiči letos na jaře za jediný měsíc zasahovali u více než dvou tisíc požárů v přírodním prostředí, což je nejvíce v historii.

Lidé mohou ode dneška v soutěži Adapterra Awards svými hlasy podpořit projekty, které pomáhají českým městům, budovám či krajině s adaptací na změnu klimatu. Vybírat mohou z 18 projektů, které postoupily do finále čtvrtého ročníku celostátní soutěže. Počinu, který od veřejnosti získá nejvíce hlasů, bude udělena Cena sympatie. Vítěze dalších soutěžních kategorií vybere odborná porota. Výsledky pořadatelé vyhlásí 2. listopadu. Soutěž pořádá Nadace Partnerství a společnost Integra Consulting pod záštitou ministerstva životního prostředí.

Anonymní skupina Tyre Extinguishers, bojující proti změně klimatu, od tohoto března vypustila podle agentury Bloomberg pneumatiky téměř 6,5 tisíce vozů SUV v Rakousku, Kanadě, Francii, Německu, na Novém Zélandu, v Nizozemsku, Švédsku, Velké Británii a USA. Dorazí i do Česka?

Vlny veder se s klimatickými změnami zintenzivňují. Trvají déle, jsou častější a teploměry atakují čím dál vyšší teploty. Mnoho lidí si proto logicky v této souvislosti může klást otázku: Kdy začne být příliš velké horko na běžné denní aktivity, a to i pro mladé, zdravé, dospělé lidi? Odpověď zaskočila i vědce.

Častým argumentem klimaskeptické scény je i to, že se vědci v otázce změny klimatu neshodnou. Jak je to ale s vědeckým konsenzem doopravdy? Přinášíme druhý díl seriálu o popíračství globálního oteplování.

V České republice se mění nálada politiků a veřejnosti vůči změnám klimatu, zatímco je milovaná oblast zalesněných hor v plamenech. O požáru v Národním parku České Švýcarsko to napsal britský levicový deník The Guardian. Zápach spáleniny, který se od pondělního rána začal šířit v až 200 kilometrů vzdálených městech, by podle listu mohl být bodem zvratu od hluboké skepse ke klimatickým změnám k plnému uznání globální krize.

Rozsáhlý lesní požár v národním parku České Švýcarsko by podle redaktora britského serveru The Guardian mohl být probuzením pro některé Čechy, kteří jsou stále skeptičtí ke klimatické změně.

Již několikátý den se hasiči i záchranné složky snaží zkrotit lesní požár v Českém Švýcarsku.S ohněm bojují i v dalších evropských zemích.

Meteorologové ve Spojeném království byli během rekordní vlny veder bombardováni nevybíravými nadávkami.

Etická témata spojená s vývojem technologií i změnou klimatu budou badatelé zkoumat v novém Centru pro environmentální a technologickou etiku. Mezinárodní tým vzniká při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR (FÚ AV) v Praze, uvedla za AV Eliška Zvolánková. Tým v budoucnu nabídne poradenství státní správě při přípravě souvisejících politik, zapojí se i do vysvětlování problémů rozvoje technologií a klimatické krize veřejnosti.

Klimatická změna, kůrovcová kalamita, lidský faktor včetně možného úmyslného žhářství a také pozdní a pomalý zásah příslušných orgánů. Požár v Národním parku České Švýcarsko trvá již od neděle a začíná další fáze, hledání viníka. Zmíněné argumenty využívají občané i politici k tomu, aby svalili vinu na to, či ono. Policie přitom uvádí, že sice má určité indicie, jak požár mohl vzniknout, zatím jí ale chybí svědectví, které by objasnilo příčinu. A tak lidé spekulují.

Poslední zpráva vědeckého panelu IPCC věnující se klimatické krizi je bez přehánění alarmující. Byla však málo slyšet, protože vyšla na konci února, tedy v době, kdy veškerou pozornost poutala začínající válka na Ukrajině.

Megan Swann je průkopnická kouzelnice, jejíž triky obsahují zásadní poselství o klimatu. Když se v roce 1992 narodila, svět magie, v níž tradičně dominovali muži, teprve začal ženám dovolovat, aby se připojily ke společnosti kouzelníků, píše Euro News.

Česká krajina je k požárům, jaký aktuálně zuří v Národním parku České Švýcarsko, podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka v posledních letech náchylnější. Klimatická změna, která přináší horká a suchá období, jednak zvyšuje riziko samotného požáru, ale také pravděpodobnost, že se rozhoří na větší ploše. Dalším rizikovým faktorem jsou návštěvníci lesů, kteří podle Čermáka neberou vážně zákazy a doporučení.

Vědci na Křivoklátsku zkoušejí, jak by mohla fungovat krajina ve druhé polovině 21. století.

Boj s ohněm v Českém Švýcarsku ještě neskončil. Zároveň už se ale rozjíždí debata o tom, co pohroma vypovídá o stavu české krajiny a způsobu její ochrany. „Jako společnost jsme nic nepochopili,“ říká přírodovědec Jakub Hruška.

Požár, který již pátý den zuří v Českém Švýcarsku, souvisí se změnou klimatu. Jan Dusík, náměstek ministryně životního prostředí pro řízení sekce ochrany klimatu, v rozhovoru popisuje, jak chce Česko podobným mimořádným situacím předcházet a kde na to vezme peníze.

Den, kdy lidstvo vyčerpá svůj roční „příděl“ vody, úrodné půdy či lesů, každý rok přichází dřív. Letos už 28. července.

Kvůli globálnímu oteplování se mění nároky na krajinu i na péči o vodu. Skloubit všechny zájmy je přitom v mnoha případech obtížné. Vědci teď chtějí navrhnout strategii, jak obhospodařovat jihočeskou rybniční soustavu, aby rozvíjela staletou rybářskou tradici a přitom splňovala požadavky společnosti 21. století.

Globální oteplování je už viditelné a tedy nepopiratelné, stejně jako to, že se na něm podílí člověk. Přesto doposud existuje mnoho jeho popíračů, není tu silné hnutí, které by požadovalo rychlý zásah proti změně klimatu a klima není předmětem mainstreamových každodenních diskusí.