Klimatické změny

Jihovýchodní Asii už několik dní sužují ničivé povodně, které si vyžádaly více než 1500 obětí a stovky dalších osob se pohřešuje. Vědci varují, že podobné extrémy budou kvůli klimatické změně častější. Kritiku si vysluhují i místní vlády za nedostatečnou přípravu i pokračující odlesňování.

Evropská komise (EK) se podle listu Handelsblatt chystá prolomit zákaz prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Deník to uvádí na základě rozhovoru s eurokomisařem pro dopravu Apostolosem Tzitzikostasem a informací od dvou zdrojů v EK. Komisař říká, že Brusel chce zohlednit nové technologie a aktuální vývoj.

Jednou vedro a sucho, jindy nekonečný déšť a povodně. Je tohle normální podnebí, nebo na vlastní oči vidíme důsledky globální klimatické změny? To už nám dnes vysvětlí Radim.

Evropa čelí suchu. Nejnovější analýza ukazuje, že se na kontinentu snižují zásoby vody. Podle odborníků je potřeba začít vodou šetřit, zaměřit se na její recyklaci a využívat přírodní řešení.

Bilance obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vzrostla nejméně na 174. Úřady pohřešují desítky dalších lidí, napsala agentura Reuters.

Německá vláda bude v Evropské unii prosazovat zmírnění zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Dohodly se na tom strany vládní koalice – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Informovali o tom jejich předsedové. Německo chce dosáhnout mimo jiné toho, aby bylo nadále možné prodávat automobily s vysoce efektivními spalovacími motory či vozy s hybridním pohonem.

Počet obětí povodní v jižním Thajsku se zvýšil na více než osmdesát, uvedla agentura AP s odkazem na úřady. Podle ministerstva bylo záplavami postiženo přibližně milion domácností a více než tři miliony lidí. Sousední Malajsie hlásí podle Reuters dvě oběti. S extrémním počasím se potýká také indonéský ostrov Sumatra, podle Reuters je tam přes šedesát mrtvých. Zasažena byla také Srí Lanka.

Komplexní pohled na povodňové nebezpečí v regionu, a to v minulosti i současnosti, nabízí publikace kolektivu autorů s názvem Povodně na Jesenicku: Historie, současnost a nejisté vyhlídky, kterou vydal Olomoucký kraj. Kniha zároveň propojuje odborné poznatky s osobními svědectvími. Představuje historické souvislosti, klimatologii, hydrologii, přírodní rizika, ochranu obyvatelstva i paměťovou stopu v krajině.

Pouhých padesát hodin po startu do vesmíru začal nový evropský satelit Sentinel posílat data o Zemi. Díky špičkovému radaru přináší vědcům zásadní informace o změnách světa.

Svět kvůli emisím skleníkových plynů míří k oteplení, které dalece přesahuje závazky Pařížské dohody a může lidem zásadně ztížit existenci. Státy se na summitu v Brazílii přesto neshodly na „receptu“ k odklonu od fosilních paliv.

V sobotu s v Brazílii konala klimatická konference COP30. I když delegáti ztrojnásobili objem peněz jakožto podporu na boj s klimatickými zeměmi těm nejchudším zemím, zásadní přelom konference nepřinesla, píše v komentáři majitel skupiny Amper Jan Palaščák.

Letošní klimatická konference COP30 v pátek oficiálně skončila, do historie se ale zapíše jako jedna z nejrozporuplnějších. V rámci setkání, jehož cílem je zabránit globálnímu oteplování, třeba nepadla zmínka o fosilních palivech.

Prestižní vědecký časopis Nature Communications publikoval výsledky rozsáhlého evropského výzkumu, který zkoumal dopady klimatických změn na růst stromů. Na studii se podílelo i několik tuzemských univerzit a akademických ústavů. Výsledky výzkumu jsou varující.

Téměř 200 zemí schválilo dohodu jednomyslně. Poté se však objevily nečekané komplikace.

Nejen české pivo stojí na prahu velké proměny. Klimatické extrémy totiž zásadně ovlivňují chmel, tedy surovinu, která po staletí utváří pověstnou hořkost i aroma oblíbeného nápoje. Vědci proto zkoumají nové způsoby, jak udržet chuťový charakter piva i v době, kdy tradiční pěstování chmele začíná narážet na své limity. A právě tato snaha otevírá dveře odvážným nápadům, které mohou jednou změnit celé pivovarnictví.

Výzva, která bude v dalších letech stále naléhavější, nese (nejen) v Evropě jméno dekarbonizace. Dokáže Česko ve snižování emisí držet krok? Ptáme se experta Ondráše Přibyly, ředitele projektu Fakta o klimatu.

Mechanismus kolapsu oceánů je univerzální.

Papež Lev XIV. ve vzkazu pro klimatickou konferenci COP30 vyzdvihl nutnost razantnějších klimatických kroků, které povedou k „spravedlivějším ekonomickým systémům“. Politici nemají dostatek vůle řešit klimatické problémy.

Závod o nejvýkonnější větrnou turbínu na moři má nový rekord. Čínské společnosti představily stroje o výkonu 20 MW a 26 MW, jejichž stavba byla dříve považována za nemožnou. Jak tato technologická monstra fungují a jak obstojí proti zuřivým tajfunům a sžíravé korozi?

Domorodý kmen Mundurukú zablokoval vstup na klimatickou konferenci OSN COP30 v Brazílii, čímž protestuje proti infrastrukturním projektům v Amazonii a požaduje setkání s brazilským prezidentem.

Mezinárodní agentura pro energii ve svém novém výhledu předpokládá, že poptávka po ropě a zemním plynu se bude zvyšovat až do poloviny stoletíRostoucí vliv LNG, pomalejší rozvoj obnovitelných zdrojů i politická nejistota tak odkládají očekávaný konec fosilních palivSvět se tím vzdaluje od cílů Pařížské dohody a cesta k uhlíkové neutralitě bude delší, než se čekalo Globální energetický systém prochází hlubokou proměnou, kdy lidstvo hledá rovnováhu mezi spolehlivými dodávkami a ústupem od fosilních paliv. Napětí mezi energetickou bezpečností a dekarbonizací se odráží i v nové analýze Mezinárodní agentury pro energii (IEA), která přináší obrat v pohledu na budoucí poptávku po ropě a plynu. Aktuální scénář totiž neočekává dosažení jejího vrcholu během další dekády, jak IEA uváděla ve svých předchozích prognózách.

Stovky miliard tečou do snížení skleníkových plynů a výsledek bude přinejlepším méně strašný, než lidstvo doufalo. Pařížskou dohodu o udržení růstu oteplování neplní skoro nikdo, ale všichni investují do čistých technologií.

Měsíce trvající maraton o snižování emisí skleníkových plynů v EU dospěl k dalšímu klíčovému bodu. Evropský parlament schválil cíl snížit je o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Pro hlasovalo 379 členů Parlamentu.

V létě jsou kvůli změně klimatu v Česku výrazně horší vedra, v zimě ubývá sněhu a mrazu, jaro začíná dřív. Ale co podzim? Ten oteplování dlouho odolával, ale v posledních dekádách se už i toto roční období začíná citelně měnit.

Vyprahlé pouště, žíznivá města a déšť, který přichází jen na přivolání. Spojené arabské emiráty (SAE) investují miliony dolarů do programu umělého vyvolávání deště, který má pomoci řešit dlouhodobý nedostatek vody – i za cenu sporů o jeho účinnost a dopadů na životní prostředí.

Klimatické jevy El Niño a La Niña mohou v budoucnu projít zásadní proměnou. Podle nové studie by se jejich cykly v tropickém Pacifiku mohly stát pravidelnějšími a výrazně intenzivnějšími. Bude to mít dopad na teplotní i srážkové vzorce po celém světě.

Íránská vláda plánuje pravidelně omezovat dodávky vody v Teheránu kvůli vysychání vodních nádrží. Informoval o tom ministr energetiky Abbás Alí Abádí. Země čelí největším vlnám sucha za několik desetiletí. Místní média již informovala o nočních výpadcích. Podle prezidenta Masúda Pezeškjána bude nutné obyvatele metropole evakuovat, pokud do konce roku nezaprší.

Pět mrtvých si zatím ve Vietnamu vyžádal tajfun Kalmaegi, který stomilionovou zemi zasáhl ve čtvrtek, píše agentura AFP. Na Filipínách počet obětí živlu stoupl na 188, dodala.

Jen loni a předloni byl říjen teplejší než letos. Průměrná teplota letos v říjnu byla o 1,55 stupně vyšší než v předindustriální éře.

Říjen 2025 byl celosvětově třetím nejteplejším říjnem v historii měření s průměrnou teplotou 15,14 °C. Vyplývá to z nové zprávy programu Copernicus.

Klimatický summit se v brazilském městě koná před konferencí COP30. Ve čtvrtek na plénu vystoupili například šéf OSN António Guterres nebo prezident hostující země Lula da Silva.

Největší filantrop posledních dekád představil světu svou novou pragmatickou kalkulaci. V době klesající pomoci chudým zemím dává dle něj záchrana životů před malárií větší smysl než boj o každou desetinu stupně globální teploty.

Evropská unie schválila klimatický závazek ke snížení emisí (NDC) pro rok 2035 v rozpětí 66,25 až 72,5 procenta oproti roku 1990, s nímž se chystá na nadcházející konferenci COP30. Závazek prošel jednomyslně.

Klimatická žaloba u soudu neuspěla. Ale k záchraně přírody se nedá prosoudit. Hlavní jsou postoje jednotlivců.

Podle spolku Klimatická žaloba je Česko příliš pasivní při snižování emisí skleníkových plynů a nečinnost čtyř ministerstev považuje za nezákonnou. Ústavní soud se s návrhem neztotožnil.

Stát by měl mít ambicióznější cíle v ochraně klimatu. Tvrdí to alespoň spolek Klimatická žaloba, který u české justice zatím marně tvrdil, že stát své závazky v ochraně přírody neplní a svou nečinností tak zasahuje do práv členů spolku. Svůj spor dotáhl spolek až k Ústavnímu soudu, tam ale nepochodil.

Hurikán Melissa způsobil na Jamajce katastrofální škody a ukázal, jak ničivě silný může být hurikán páté kategorie. Jeho řádění znovu otevřelo debatu o tom, zda je současná klasifikace hurikánů ještě dostatečná. Někteří vědci navrhují zavést šestou kategorii, jiní volají po přepracování celé stupnice.

Ministři životního prostředí EU se po 18 hodinách jednání dohodli na zmírnění klimatických cílů pro rok 2040. Povolenky ETS2 se odkládají na rok 2028.

Současná klimatická opatření nestačí, nárůst globální teploty se oproti loňskému roku snížil jen nepatrně. Už v těchto dnech se v Brazílii potkávají starostové stovek měst, kteří hodlají pracovat na zlepšování klimatu ve městech.

Evropský tlak na snižování emisí by mohl polevit. V Bruselu dnes zástupci zemí EU mají debatovat o klimatických cílech pro rok 2040, a to za situace, kdy už v září se jednotlivé státy nedokázaly na hranici snížení emisí do tohoto roku domluvit. Ve hře je tak i zmírnění původních cílů. Mluví se například o možnosti si cíle snížit nákupem zahraničních emisních kreditů či o odsunutí data konce spalovacích motorů, což vehementně prosazují některé evropské automobilky. Rakousko pak navrhlo opětovné…

Sedmnáct členských zemí Evropské unie včetně Česka podepsalo deklaraci, která vyzývá ke zjednodušení unijních průmyslových regulací, rychlejší digitalizaci a investicím do umělé inteligence (AI). Na tiskové konferenci po konferenci s názvem Friends of Industry to v pondělí v Berlíně oznámila německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová.

Česko bude proti cíli EU snížit emise o 90 procent do roku 2040. Hladík to považuje za nerealistický krok pro průmyslovou zemi, jakou je Česko.

Nejrozsáhlejší analýza svého druhu hodnotí, jak klimatická krize dopadá na lidské zdraví. Podle ní je největším rizikem rostoucí tepelná zátěž. Kvůli vedru dnes na světě umírá v průměru jeden člověk každou minutu.

Starobylým městům na jihu Iráku hrozí zánik. Tisíce let staré památky čelí erozi v důsledku klimatických změn. S rostoucím suchem se půda více zasoluje a soli následně ničí starobylé památky.

V důsledku zvyšujících se teplot zemře na světě každou minutu jeden člověk. Uvádí to výzkum londýnské univerzity UCL, podle něhož by se těmto úmrtím dalo předejít, pokud by se lidé chovali odpovědněji k životnímu prostředí. Nadměrné využívání fosilních paliv způsobuje toxické znečištění ovzduší, lesní požáry a stojí za šířením nemocí, píše list The Guardian. Klimatické změny tak každoročně připravují o život miliony lidí.

Motoristé chtějí rušit protierozní vyhlášku. Zároveň europarlament navrhl, aby zemědělci nemuseli brát ohled na erozi, když žádají o evropské dotace. Jenže co se stane, když přestaneme řešit erozi? A chceme to vůbec?

Otáčí a mění názor slavný Bill Gates? Americký miliardář, zakladatel technologického gigantu Microsoft a filantrop vyzval světové vlády, aby se při řešení klimatické krize soustředily nejen na snižování emisí, ale i na zlepšování zdraví, prosperity a celkového blahobytu lidstva. Uvedl, že klimatická krize není konec světa a během jejího řešení by se nemělo zapomínat ani na širší kontext a problémy lidského rozvoje, jako je chudoba a zdraví lidí.

Canon a fotograf Martin Strmiska ve „Světě nevídaném“ ukazují krásu i zranitelnost korálových útesů

Hurikán páté kategorie Melissa se stal jednou z nejsilnějších bouří v historii Atlantiku. Odborníci varují, že právě takové extrémy se s oteplováním atmosféry a oceánů stávají častějšími. Zatímco celkový počet tropických cyklon zůstává stabilní, podíl těch nejničivějších rychle roste.

Na východě Sibiře se před lety u městečka Batagaj otevřela rychle rostoucí propadlina. Každou sezónu ukusuje okraj lesa, mění mapu potoků a zároveň odhaluje vrstvy staré tisíce let. Ve stěnách se mimo jiné objevují pozůstatky dávno uhynulých zvířat.

Obyvatelnost Země definuje devět planetárních hranic (nebo mezí). Pokud dojde k jejich překročení, život na souši i v moři to vytlačí k okraji...

Sahara je největší horkou pouští na Zemi, ale nemuselo by tomu tak být napořád. Vědci z University of Illinois Chicago (UIC) ve své studii zjistili, že kvůli globálnímu oteplování by Sahara mohla být ve druhé polovině 21. století mnohem vlhčím místem.

Politici jednající o vládě slibují, že po nástupu k moci zarazí nové emisní povolenky. Šéf ANO Andrej Babiš ale dlouhodobě napadá i celý Green Deal. V podcastu 5:59 rozebíráme, v jakém momentu teď zelená transformace Evropy stojí.

Norský státní investiční fond, který je největší na světě, přiděluje umělé inteligenci klíčovou roli v ochraně svého portfolia v hodnotě dvou bilionů dolarů (42 bilionů Kč) před klimatickými riziky. Norges Bank Investment Management, která je správcem fondu, bude už v příštích letech využívat umělou inteligenci pro řadu úkolů. Rostoucí závislost fondu na AI zároveň znamená, že nebude muset najímat další lidi k řízení klimatických rizik, prohlásil jeho generální ředitel Nicolai Tangen.