Klimatické změny

Herečka Jane Fonda se připojila k sociální síti TikTok. Sdílela několik cviků a pozvala fanoušky na aerobik, který proběhne každý pátek. Chce tak upozornit na klimatické změny. Nutno podotknout, že slavné hollywoodské hvězdě je již úctyhodných 82 let.

Rozhovor se zpěvákem Danem Bártou o desce Kráska a zvířený prach i o tom, jak mu do života zasáhla karanténa a co si myslí o ekologických aktivistech.

Zpochybňování závažnosti změn klimatu bylo donedávna doménou „alternativních vědců“ spřízněných s konzervativními think tanky. Dnes ale klimaskepse prosakuje do slovníku populistických stran.

Zítra centrum Prahy potemní. Mezi večerní půl devátou a půl desátou hodinou si lidé zhasnutím světel připomenou význam, jaký pro nás má příznivé životní prostředí. Smyslem akce Hodina Země je poukázat na skutečnost, že klimatické změny nemají zůstat bez pozornosti ani dnes. K lidem míří výzva, aby si stanovili osobní a konkrétní závazek pro snížení svého dopadu na klima.

Přehrady už nemusí čekat na jarní tání. Povodí Ohře začalo letos s napuštěním přehrad v Karlovarském kraji dříve než obvykle. Důvodem je letošní zimní počasí, kdy bylo jen minimum sněhu. Dnes to řekl mluvčí Povodí Ohře Jan Svejkovský.

Nejprve je třeba si ujasnit, že zemědělství je v zásadě lokální záležitostí a že je více ovlivněno krátkodobými výkyvy počasí, než vlastní klimatickou změnou. Vliv klimatu na zemědělství je tak spíše na úrovni změny pěstovaných plodin, chcete-li od pšenice ke kukuřici, od kukuřice k čiroku, a od čiroku k citrusům v horizontu 50 a více let.

Emise skleníkových plynů vztažené k potravinám tvoří 25 % celoroční globální uhlíkové bilance. Když už se rozhodnete bojovat s klimatickou změnou, je tedy naprosto logické soustředit svou pozornost na to, co jíte. Vaše volba, vyjádřená peněženkou či obsahem nákupního košíku, totiž může ze zmíněné čtvrtiny odebrat 29-70 %. Až potud je to vcelku jasné. Komplikace nastanou hned poté, co se rozhodnete onu pro planetu pozitivní změnu učinit. Ne každá strategie výběru potravin má skutečný efekt a často se ve snaze dobrat změny dobereme jen vyšších emisí. Kde nejčastěji chybujeme a jak to napravit? Na to se soustředí badatelé z univerzity v Leedsu. Píše o tom například The Conversation.

Z diskusního setkání „Architektura a krajina ve městě“, které se uskutečnilo dne 25. 2. 2020 v CAMP v Praze, vyplynulo, že modrozelená infrastruktura zůstává pro investory, ale i projektanty relativně novým, byť stále aktuálnějším tématem. Vhodně navržená opatření napomáhají výstavbě udržitelné architektury i adaptabilitě na klimatické změny v urbanizované krajině.

"Jehličnaté lesy, ve kterých máte jeden druh stejně vysokých stromů, jsou náchylnější," říká v rozhovoru Kirsten Thonickeová.

V posledních dvaceti letech prudce ubylo čmeláků. Nejprve se mínilo, že za to můžou hlavně pesticidy užívané v zemědělství, protože ty likvidují populace všech divoce žijících i domácích včel. Jenže čmeláci mizí i z krajiny, kde s pesticidy nepřijdou do styku. Podle britských vědců za to může klimatická změna. Tyto chundelaté včely totiž sice dokážou opylovat květy i při teplotě deseti stupňů Celsia, kdy včela medonosná křehne a zůstává v úle, ale neumějí se vyrovnat s extrémními výkyvy teplot.

Rada města Olomouce a následně i zastupitelstvo schválily na jaře loňského roku nový strategický dokument nazvaný „Hospodaření se srážkovými vodami – Cesta k modrozelené infrastruktuře“. Jeho smyslem je poskytnout samosprávě a projektantům konkrétní návody, jak postupovat při návrhu nových stavebních či rekonstrukčních projektů ve městě tak, aby se přímo na území Olomouce zadržovalo co nejvíce dešťových srážek a zmírňovaly se tak negativní dopady klimatických změn.

Podle průzkumu STEM souhlasí 84 procent Čechů s tím, že člověkem způsobené klimatické změny ohrožují budoucnost.

Písečné pláže po celém světě jsou v ohrožení. Podle studie by do konce století mohla vlivem klimatických změn zmizet až polovina z nich. Už do roku 2050 by se některá pobřeží mohla proměnit k nerozeznání. Důvodem je především stoupání hladin moří a oceánů. Informaci přinesl server CNN.

Poláci brání svou národní hrdost a víru, Maďaři národní výlučnost, Češi svůj konzum a drancující, utilitární vztah k přírodě.

Jedna z největších osobností světového sportu podrobněji reagovala na nedávné výčitky klimatických aktivistů. Ti jej v lednu kritizovali za marketingovou spolupráci s bankou Credit Suisse.

Návštěvníci se mohou těšit na tematické hosty i bohatý doprovodný program.

Změny klimatu v České republice stále více ovlivňují vývoj krajiny. Pět extrémně suchých let v řadě, které se začaly projevovat od roku 2015, se podepsalo na stavu volné přírody i zemědělských pastvin.

Ekolog Bedřich Moldan k článku v Učitelských novinách: "Je to dezinformace a fake news v krystalicky čisté podobě." Jak si s tím mají učitelé poradit?

Bezos je podle žebříčku magazínu Forbes se 131 miliardami dolarů (tři biliony korun) nejbohatším člověkem na světě.

Změny klimatu a jejich dopad na krajinu a život lidí se staly hlavním motivem letošního festivalu filmů o lidských právech Jeden svět. Dvanáctý ročník přehlídky představí 133 dokumentů ze 60 zemí. Od 5. do 14. března je budou moci vidět diváci v Praze, poté se akce přesune do 35 dalších měst v Česku a také do Bruselu. Festival pořádá společnost Člověk v tísni. Organizátoři dnes program představili na tiskové konferenci. Za letošní festivalový slogan si vybrali úsloví "Až naprší a uschne".

Maledivy, stát nacházející se na shluku ostrovů a atolů v Indickém oceánu, bývá v souvislosti s dopady klimatických změn často zmiňován, jako „první oběť“. Minimální nadmořská výška totiž činí tento stát do krajnosti náchylným vůči stoupající hladině moře. To ale neznamená, že by tu k přírodě chovali nějaké zvláštní ohledy. O kuriózním až nelogickém počínání místních referuje AtlasObscura.

Co rok, to nějaké přírodní katastrofy, které signalizují nezvratné klimatické změny. Na požáry v Austrálii budeme vzpomínat jako na jednu z největších ekologických katastrof vůbec.

S geologem Václavem Cílkem o vědecké pýše, klimatickém potrubí a poučení, které nabízí Budapešť.

Na letošním zasedání Světového ekonomického fóra sice ve vzduchu bez ustání bzučelo sousloví „klimatická akce“, přesto ale enivornmentální vyhlídky planety nevypadají radostně. Překážky jsou tři: popírání klimatické změny, ekonomická stránka snižování emisí skleníkových plynů a politika zmírňování dopadů, respektive to, že na ni nejspíš chudí budou doplácet víc než bohatí.

Španělský politik Josep Borrell při debatě v Bruselu naznačil, že aktivisté si neuvědomují dopady opatření, po kterých volají.

Vikingové se po generace obávali náhlé změny klimatu, která v šestém století ve Skandinávii vyhubila polovinu jejich populace. Důkaz obsahuje kámen s runovým nápisem.

Australané kritizují vládu, že podcenila ničivé požáry, které téměř čtyři měsíce svírají celou zemi.

Podle britského přírodovědce Davida Attenborougha lidstvo v boji proti klimatické změně dospělo do "krizového momentu". Popularizátor vědy známý i z televizních dokumentů v rozhovoru s BBC varoval, že cíle vlád pro nadcházející dekády nejsou v tomto směru pro záchranu planety dostačující.

Ze závěrů průzkumu veřejného mínění, zadaného asociací Eurogas, vyplývá, že občané vybraných členských států EU nejsou ochotni měnit způsob vytápění svých domácností v rámci boje proti změně klimatu a upřednostňují způsoby jiné. Nejvýznamnějším faktorem jsou pro spotřebitele náklady spojené se změnou vytápění.

I když je Německo mezi světovými lídry v boji proti změnám klimatu, jakmile jde o cestování na dovolenou, jdou veškeré „klimatické“ ohledy stranou. Vyplývá to z nové celonárodní studie. Zůstává po ní otázka: Jak přesvědčit Němce, aby přestali být národem cestovatelů nebo cestovali klimaticky udržitelným způsobem?

Technologie ani sázení stromů nás nezachrání, říká ekolog Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Máme méně než deset let, pak nám dojde „uhlíkový rozpočet“ a situace se může rychle zhoršovat, včetně kolapsu ekosystémů. Ač tvrdí, že za změnu klimatu a oteplování skutečně může člověk a že důkazy jsou nesporné. Apeluje na odklon od fosilních paliv, omezení létání, ale taky vyšší daně zejména pro bohaté.

Americký miliardář maďarského původu George Soros poskytne jednu miliardu dolarů (22,7 miliardy korun) pro spuštění projektu globální univerzity, aby tak čelil autoritářským režimům a klimatickým změnám. Prohlásil to podle agentury Bloomberg ve čtvrtek na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s tím, že autoritáře a klimatické změny považuje za hrozby, které ohrožují přežití civilizace.

Lyžování, snowboarding a další zimní sporty spojené s teplotami pod bodem mrazu a sněhovou pokrývkou, už zřejmě nikdy nebudou jako dřív. Lyžařská sezóna se zkracuje a s ní ubývá i míst, kde je možné lyžovat na přírodním sněhu. Důvodem je globální oteplování způsobené klimatickou změnou.

Půdní a vodní zdroje jsou dnes vytěžovány bezprecedentním tempem, což v kombinaci s klimatickými změnami klade zásadní překážky schopnosti lidstva uživit sebe samotné. Takové je hlavní pesimistické poselství zprávy pro OSN, pod kterou je podepsáno 100 expertů z dvaapadesáti zemí. Píše o tom New York Times.

Zhruba dva a půl milionu Čechů každoročně vycestuje za hranice. „Stále více lidí si dovolenou v zahraničí může dovolit. Cestování rozšiřuje obzory, jeho větší dostupnost je cestou, jak si lépe porozumět a lépe vnímat svět, ve kterém žijeme,“ říká PR manažer v oblasti cestovního ruchu ze společnosti Travel Advance Jan Osúch. Měli bychom se stydět létat? Jak ovlivní případné zdanění leteckého paliva cenu cestování? A jak se cestovní kanceláře nebo hotely mají vyrovnávat s výzvami ekologické udržitelnosti? Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku.

České konzervativce to může překvapit. Mladý předseda rakouských lidovců Sebastian Kurz se dohodl na vládě s liberální Stranou zelených. V nové vládě vytvoří superministerstvo pro změnu klimatu, které ještě navíc povede bývalá ředitelka ekologické organizace. Nedávno podepsaná koaliční dohoda pak obsahuje průřez zelenými řešeními od energetiky přes dopravu po péči o krajinu nebo redukci odpadů.

Německá kancléřka Angela Merkelová chce ve svém projevu večer na Silvestra varovat před nečinností ohledně snižování emisí a záchraně klimatu.

Prezident Miloš Zeman pronesl vánoční projev, který byl pozoruhodný především tím, že v něm neřekl vůbec nic nového. Tedy snad kromě výzvy, abychom „nezůstávali v bublinách svých názorů a abychom dokázali přemýšlet i o názorech opačných“.

Královna v tradičním projevu na Boží hod vánoční také uvedla, že letošní rok nebyl pro Británii ani pro královskou rodinu jednoduchý.

Ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe) Michal Marek označil včerejší názory prezidenta Miloše Zemana na klimatické změny za nepřijatelné a tragické. Zeman ve vánočním poselství řekl, že si není jistý, zda je rozhodujícím faktorem oteplení planety činnost člověka. Člověk stojí za klimatickou změnou a zpochybňovat to je krajně nezodpovědné, řekl Marek novinářům. Biolog a ekolog David Storch nepovažuje Zemanovy názory na klima za kontroverzní. Většina odborníků se sice shodne, že klimatické změny alespoň zčásti způsobil člověk, dokázat to ale nelze, míní.

Poslední dva měsíce je Austrálie sužována nejhorší vlnou extrémních veder a rozsáhlých požárů v historii. Meteorologové zhoršování těchto jevů připisují na vrub změně klimatu.

Slovem letošního roku se podle vydavatelů anglického výkladového Collinsova slovníku stalo slovní spojení „klimatická stávka“. Mezi desítkou vybraných výrazů je ale i „BoPo“, což je zkratka pro body positive, jež označuje názor, že by lidé měli být pyšní na svůj vzhled, nebo i u nás známé označení „influencer“. Podívejme se, co by mohla být slova roku u nás. O některá jako vždy v posledních letech se zasloužil premiér Andrej Babiš.

Na Tchaj-wanu chci mluvit o lidských právech, pronásledování Ujgurů jsem vytknul čínskému velvyslanci, říká předseda Senátu Jaroslav Kubera. Trvá na cestě na Tchaj-wan, čínskému tlaku neustoupí a doufá pak i v návštěvu Číny. Znepokojuje ho ale odvolání šéfa NÚKIB Navrátila, jde podle něj o důvod k demonstracím. V Senátu je připraven podpořit kandidáta prezidenta Zemana na Ústavního soudce Pavla Šámala. A prozradil, co pronese v novoročním projevu.

Mají na svědomí jediné procento uhlíkových emisí, ale na jejich dopady doplácejí nejhůř. Zimbabwe se potýká s neobvykle dlouhým obdobím sucha, které podle odborníků do budoucna ohrozí životy nejméně 45 milionů lidí v jižní Africe. Lidé už teď přežívají díky potravinové pomoci na jediném jídle denně. V tom lepším případě. V kombinaci s hyperinflací, 80% nezaměstnaností a vysokou úmrtností dobytka se země dostává do nebezpečného bodu zlomu.

Dva týdny nestačily státníkům z celého světa, aby se dohodly na společném postupu v boji s klimatickou změnou. Podle aktivistů klimatický summit OSN včera skončil výhrou států, pro které je uhlí a nafta důležitější než ochrana životního prostředí.

Nepodařilo se překonat zejména rozpory okolo trhu s emisními povolenkami.

Kdo zhlédl tiskovou konferenci českého premiéra Andreje Babiše před odjezdem na summit Evropské unie v Bruselu, jejímž hlavním bodem je boj proti klimatickým změnám, byl svědkem toto, proč Česká republika na mezinárodním poli nemá váhu, která by odpovídala její velikosti a relativní ekonomické úspěšnosti.

Dokládat negativní vliv klimatických změn a ničivé sucho tím, že světu ukážete půlku snímku Viktoriiných vodopádů, respektive tu polovinu, která je v momentálním nedeštivém období vyschlá pravidelně pokaždé, není úplně dobrá ukázka férové práce žurnalistů. Je to podobné, jako demonstrovat zhoubný vliv globálního ochlazení a příchodu nové doby ledové do Čech lednovými únorovými ze Sněžky.

Novojičínská radnice se intenzivněji věnuje projevům extrémů počasí na životní prostředí. V souvislosti se změnou klimatu připravuje katalog adaptačních opatření, na dané téma uspořádala i veřejný seminář.

Grónská ledová pokrývka taje mnohem rychleji, než se původně myslelo. Tání ohrožuje stovky milionů lidí a přibližuje některé nevratné dopady klimatické nouze. V Madridu mezitím jedná OSN o změně klimatu.

Lidstvo už se potřebuje smířit s tím, že je úplně jedno, zda je změna klimatu přirozená či způsobená člověkem – klíčové je, že tu zkrátka je a ovlivňuje prostředí, v němž žijeme.

Momentálně zatopené centrum Benátek není zrovna dobrým příkladem působení klimatických změn, ale spíše ničivých důsledků neřízeného cestovního ruchu a k zástavbě nešetrné infrastruktury. V poslední dekádách se tu totiž změnila charakteristika turismu a turistů: výrazně přibylo těch, kteří se do města dopravují na palubách výletních lodí. Kvůli nim došlo k prohloubení laguny a zvýšení splavnosti kanálů, které teď ohrožují město záplavami. Píše o tom Environmental Justice Atlas.

Po celá desetiletí lákaly Viktoriiny vodopády na hranici Zimbabwe a Zambie miliony turistů. Dlouhé sucho ale Viktoriiny vodopády, pýchu řeky Zambezi, proměnilo ve vysychající potůček. Místním prodejcům klesají kvůli úbytkům turistů zisky, země přicházejí o hlavní zdroj elektrické energie a vědci se obávají dalších dopadů klimatických změn.

Klimatické změny mají negativní dopad i na lidské zdraví. U příležitosti klimatické konference OSN, která v pondělí začala v Madridu, to uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO). Kvůli změnám klimatu podle ní více lidí trpí tepelným stresem, extrémními výkyvy počasí i nemocemi, které přenáší komáři.

Mezi pěti sty lidmi vybranými na mládežnický summit OSN v New Yorku byly jen dvě Češky, jedna z nich byla devatenáctiletá studentka Lucie Smolková. Akce se konala od 21. do 23. září v rámci klimatické konference OSN, kde vystoupila i nejznámější současná aktivistka Greta Thunbergová.

Podle shromážděných dat se 64 procent českých občanů obává dopadů změny klimatu. 53 procent z nich si myslí, že dopad klimatické změny na Českou republiku bude špatný. O tom, že lidé vlastním chováním a aktivitami mohou přispět ke zmírnění změny klimatu, je přesvědčena nadpoloviční většina (54 procent) dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které zveřejnilo aktuální postoje české veřejnosti ke změně klimatu na zemi.

Z loňského individuálního protestu Grety Thunbergové před švédským parlamentem se stalo celosvětové hnutí. Tato drobná útlá holčička s copánky a pronikavým pohledem, které bude v lednu 17 let, si za rok stihla vydobýt slávu, ale i kritiku. Stala se symbolem boje proti klimatickým změnám. Nyní má dorazit i na konferenci OSN o změnách klimatu, která začíná v pondělí 2. prosince v Madridu.