Klimatické změny

Ekologický aktivismus se „vymkl kontrole,“ „zašlo to příliš daleko“. Známý ekologický aktivista, spisovatel a ekolog Michael Shellenberger, který byl v roce 2008 označen časopisem Times titulem „Hrdina životního prostředí,“ a který dlouhodobě šířil varování před klimatickou změnou, zveřejnil teď článek, ve kterém se veřejnosti omlouvá za vyvolání paniky kolem klimatické krize a přiznává, že se bál dříve hájit pravdu.

Deník Aktuálně.cz přináší další díl pravidelného přehledu informací o klimatických změnách.

Petr Sklenička (1964) je rektor České zemědělské univerzity v Praze a koordinátor univerzitního Centra pro vodu, půdu a krajinu. Podílí se na projektu Chytrá krajina, jehož cílem je zjistit, „jak by měla krajina vypadat po roce 2050, aby obstála v konfrontaci s klimatickou změnou“.

Britský zoolog Matthew Baylis v rozhovoru popisuje souvislost mezi změnou klimatu a pandemiemi.

Od koronaviru zpět k normálu. Firmy se vracejí k otázce ekologie a klimatické změny.

Klimatická změna způsobuje oteplení v arktických oblastech. Oteplení prodlužuje vegetační období a nová studie ukazuje, že arktičtí predátoři z Grónska odpovídají na klimatickou změnu větším množstvím potomstva. Může větší množství predátorů ovlivnit potravní řetězce Grónska?

Stadion ponese název Climate Pledge Arena jako symbol boje s klimatickými změnami. Rekonstrukce skončí v roce 2021 před vstup nového klubu do NHL.

Prestižní Reuters Institute, spadající pod neméně prestižní oxfordskou univerzitu, zpracoval průzkum veřejného mínění s akcentem na klimatické změny. Odpovědi 80 000 respondentů ze 40 zemích světa lze shrnout s tím, že klimatické změně je přikládán velký význam všude. Ne všichni ji ale vnímají jako zásadní téma k řešení, anebo život přímo ohrožující skutečnost. Píše o tom Digital News Network.

O změně klimatu není možné mluvit pořád jen jako o blížící se apokalypse, říká v rozhovoru environmentální psycholog Jan Krajhanzl.

Příliš nerozumím tomu proč je dobře si ničit půdu, vodu a krajinu ve které žijeme, která nás živí, která je pro nás domovema bude snad domovem pro naše děti a vnuky.

Ruské sibiřské město Verchojansk hlásí nový teplotní rekord. V sobotu meteorologové naměřili 38 stupňů Celsia, napsala agentura AP.

Když člověk vidí, jak moc nedávná opatření kvůli šířícímu se koronaviru zasáhla světovou ekonomiku, podruhé se už tento scénář nezopakuje. Německému deníku Handelsblatt to ve velkém rozhovoru řekl filozof Richard David Precht, který se skrz své knihy proslavil zejména jako popularizátor filozofických témat. Některá opatření podle něj byla zjevně přehnaná a stát by měl do budoucna zvážit vyšší zdanění online firem.

Podle švédské klimatické aktivistky Grety Thunbergové ukázala pandemie koronaviru, že svět je schopen „jednat s nezbytnou silou“ pokud čelí globální krizi. Stejně razantně by podle ní měl jednat i v boji se změnami klimatu.

Je to pár týdnů, co skoro všechny noviny psaly o tom, že v Česku je největší sucho za 500 let a vyžívaly se v pochmurném popisu blízké i vzdálené suché budoucnosti. Dnes jsou média pro změnu plná záplav. Co z toho plyne? Předpovědi meteorologů a klimatologů, které sahají za horizont dvou tří dnů, nejsou o moc věrohodnější než věštění z křišťálové koule.

Podle nových modelů klimatických změn bychom měli přehodnotit prozatímní nejhorší scénáře. Klima je podle nich mnohem citlivější na emise oxidu uhličitého.

Protože dnešní politické dění se točí (kromě pandemie) zejména okolo klimatu a do této oblasti by měly také směřovat jedny z největších částí národních i nadnárodních rozpočtů (Green Deal), probíhá na toto téma už řadu let mezi odbornou i laickou veřejností ostrý střet dvou názorových proudů. Ten první proud (mainstream) se na základě klimatických modelů snaží dokázat, že za většinou klimatických změn stojí člověk a zejména jeho vypouštění jinak zcela neškodného plynu CO2. Důsledkem vypouštění CO2 do atmosféry pak podle různých scénářů má být zvýšení teploty na Zemi, sucho, větší počet extrémních jevů počasí, rychlý nárůst hladin oceánů a další negativní jevy a s nimi spojená zvýšená migrace a přesun obyvatelstva na Zemi. Plánovaná opatření směřují k tzv. „uhlíkové neutralitě“, kdy rozdíl mezi vypouštěným CO2 do ovzduší a uloženým CO2 bude nulový nebo alespoň minimální.

V poslední době se pozornost lidí obrátila ke koronaviru a problémům s ním spojených včetně nedostatečné připravenosti na pohromy tohoto typu. Do pozadí se trochu dostala klimatická změna, Greta Thunbergová, snižování emisí či uhlíková stopa a obecně dopady klimatické změny.

Ve vesnici, které hrozí, že bude muset ustoupit rozšiřování dolu, zahráli členové německých orchestrů Beethovenovu skladbu na oslavu přírody.

V přírodě je všechno provázáno se vším.

Server Aktuálně.cz přináší další díl pravidelného přehledu informací o klimatických změnách.

Než budeme pokračovat v objasňování teorie biotické pumpy, chtěl bych na několika zdánlivě jednoduchých příkladech uvést zoufalou míru nevědomosti v oblasti klimatického poznání, o kterých se nepíše ani nemluví, a přesto jsou považovány za samozřejmé.

Bojovat s klimatickými změnami je stále více potřeba. Program OSN pro životní prostředí (UNEP) uděluje pravidelně čestné ocenění Champions of the Earth. Titulem se obvykle může pyšnit země výrazně se zasazující o ochranu přírody prostřednictvím naplňování závazků v boji proti klimatickým změnám. V roce 2019 se šampionem stala Kostarika. V čem se můžeme inspirovat?

Hrozba klimatické změny, uhlíková stopa domácností a běžných činností, k tomu ještě kritická úloha rozhodnutí jednotlivce a směs doporučení, které mohou tohle všechno ovlivnit. Aktuální srovnávací studie Univerzity v Leedsu nic z této tradiční sestavy nevynechává, a přesto je do jisté míry průlomová. Proč? O tom píše například Independent.

Zelená dohoda pro Evropu je pojem, který nyní slýcháme stále častěji. Ne všem je ale jasné, co si pod tímto pojmem představit. Proto jsem se rozhodl tento dokument jednoduše představit a vysvětlit, proč ho považuji za důležitý.

V současné době jsou známy čtyři teorie, které se pokoušejí vysvětlit současné problémy lidstva – náhlou klimatickou změnu, která se projevuje růstem globálního oteplování, rychlým nárůstem koncentrace CO2 v atmosféře, doprovázené celou řadou lokálních či regionálních výkyvů počasí jako jsou ničivé záplavy, extrémně silné bouře i údery sucha.

Klimatická změna chystá tropickým lesům nejistou budoucnost. Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že i v teplejších podmínkách mohou tropické lesy nadále ukládat velké objemy uhlíku, pokud ovšem současně omezíme produkci skleníkových plynů. Na zmíněné studii se podíleli i tři vědci z České republiky.

Klimatická změna, nemoci, nedostatek kyslíku, cestování časem. Sci-fi 2067 má prostě všechno.

Klimatická změna připravuje tropickým lesům nejistou budoucnost. Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že i v teplejších podmínkách mohou tropické lesy nadále ukládat velké objemy uhlíku, pokud ovšem zároveň omezíme produkci skleníkových plynů a denní teplota nebude přesahovat 32 °C. Na studii se podíleli i tři vědci z Česka.

Podle nových výzkumů vedených britským rostlinným fyziologem Mattem Daveym z Univerzity v Cambridgi může růst teplot a další klimatické změny na Antarktidě vytvářet a šířit „zelený sníh“. V tomto případě se nehovoří o povrchu pokrytém mechy či trávou, ale řasami. Jednobuněčné organismy se leckde vyskytují s takovou hustotou, že jsou jejich květy dokonce viditelné až z vesmíru.

Koronvirová pandemie ne a ne utichnout. Není to ale úplně poprvé, kdy se obavy o životy lidí objevily. Právě o tom je komentář Jakuba Vraného, novináře, kterého problematika změn na planetě dlouhodobě zajímá, a který si nyní můžete přečíst. Starost o zdraví širokých mas obyvatel měly vládnoucí vrstvy opravdu již dávno předtím, než byla zavedena současná přísná protipandemická opatření. A dokonce ještě předtím, než v minulém století došlo k ustavení moderních států a zavedení zákonů na ochranu veřejného zdraví.

Přes dvacet metrů široký obrazec přesýpacích hodin v kruhu vysekali aktivisté v noci na úterý do pole s řepkou u Doubravic nad Svitavou na Blanensku. Upozorňují tím na změny klimatu i na škodlivost pěstování velkých lánů řepky.

V posledních letech prožíváme nebývalé sucho. Stejně však jako klimatické změny, ani nedostatek vody není omezen hranicemi států. Nedávné lesní požáry nebo využití vody z bazénů k zalévání polí a zahrad ukázalo, že situace v Polsku začíná být kritická. Tamní vláda proto představila šestiletý plán boje proti suchu. Někteří experti jej ale kritizují a považují ho za zastaralý.

Za padesát let ode dneška by se jedna miliarda obyvatel planety Země, ale možná také 3 miliardy nebo dokonce více lidí, mělo pravidelně potýkat s teplotami srovnatelnými s dnešní Saharou. Alespoň tak to v hrubých obrysech naznačuje studie zveřejněná v žurnálu PNAS, ze které pak v až nepatřičně katastrofickém duchu čerpají velké zpravodajské domy. Skutečně? Jisté pochybnosti o tom vyjadřuje Conversation.

Tenistka Lucie Šafářová (33) s partnerem, hokejistou Tomášem Plekancem (37) , šéfkuchařka Kamu, zpěvák Tomáš Klus (33) nebo herečka Simona Babčáková (47) , to je pětice z celkem 13 osobností, které se zapojily do kampaně Naše planeta Asociace společenské odpovědnosti na podporu boje proti změně klimatu. Nafotil ji Jan Saudek, jenž celebrity ztvárnil jako tarotové karty.

Slavný fotograf Jan Saudek vytvořil sérii portrétů do kampaně Naše planeta. Zúčastnila se řada umělců a sportovců.

Tenistka Lucie Šafářová, hokejista Tomáš Plekanec, herečka Simona Babčáková, zpěvák Tomáš Klus, ekonom Tomáš Sedláček nebo polární vědkyně Marie Šabacká. To je jen část ze seznamu veřejně známých českých osobnostní, které se zapojily do kampaně Naše planeta Asociace společenské odpovědnosti na podporu boje proti změně klimatu. V rámci ní je zcela netradičně nafotil světoznámý český umělecký fotograf Jan Saudek. Kampaň je součástí Cen SDGs, kde se letos budou nově oceňovat i projekty bojující se změnou klimatu.

Víte, že kořeny rostlin a mikroby spolu obchodují? Jak nevyschnout? Kdo by měl být hybatelem komplexní obnovy krajiny? Přinášíme šest tipů na dokumenty, přednášky nebo on-line kurz o klimatických změnách, které stojí za to vidět. To vše v podání českých ekologů, klimatologů a dokumentaristů.

Dobrá zpráva pro oceány: Řasy se změnám klimatu umí přizpůsobit.

Dobrovolná izolace na Antarktidě se vědcům z Masarykovy univerzity prodloužila o další měsíc v karanténě na lodi. Teď se konečně dostali domů.

Klimatické změny by mohly v budoucnu zpomalit hurikány o zhruba 3,2 km/h. To sice může znít pozitivně, avšak ve výsledku by to vedlo k tomu, že dané oblasti pak budou zasaženy déle trvajícími silnými větry a dešti, upozorňují vědci, kteří využili klimatické modely k simulacím následného vývoje, klimatická data od roku 1950 a informace z nedávných bouří ke studiu hurikánů. Ty navíc mají úřadovat i letos.

Server Aktuálně.cz přináší další díl pravidelného přehledu informací o klimatických změnách.

Česká republika čelí rekordnímu suchu. Zelení senátoři usilují o ukončení používání jedů. V Olomouckém kraji sázíme stromy, které zadrží vodu v krajině a přispějí k obnově jejího historického rázu a podpoře fauny a flory. V Olomouci jsme iniciovali vysazení letniček, v Prostějově prosadili ukončení používání glyfosátu.

Naše země čelí nejhoršímu suchu za posledních 500 let. Navzdory nedávným dešťům je na 94 % procentech rozlohy Česka nedostatek vody. Větrné a teplé počasí navíc umocňuje výpar a krajina tak usychá před očima. Stránky novin a obrazovky televizí začínají plnit zprávy o lesních požárech (na jaře!), nedostatku vláhy pro zemědělství i nízkém stavu vody v řekách a přehradních nádržích. Postupující změna klimatu tak o sobě dává vědět, a nás by to mělo nutit přemýšlet o budoucnosti.

České Budějovice mají schválenou žádost o dotaci z Norských fondů v rámci výzvy Oslo, která se zaměřuje na zmírnění negativních dopadů změn klimatu na úrovni městských sídel.

Oči médií i veřejnosti jsou momentálně z velké části obrácené ke koronavirové krizi. Jak ale varují vědci i zemědělci, neustále se zhoršuje i krize klimatická. Letošní zima byla teplá, nebyl sníh a už v dubnu krajinu znovu sevřelo mocné sucho.

V září roku 2019 se Kostarika dočkala nejvyšších poct, když jí Program OSN pro životní prostředí (UNEP) udělil čestné ocenění Champions of the Earth. Za způsob, jakým se tato země zasazuje o ochranu přírody a jak hluboce naplňuje své ambiciózní závazky v boji proti klimatickým změnám. Dosavadní úspěch Kostarice rozhodně upřít nelze, ale cesta, jakou se k němu ubírá, vyvolává otázky. Různý úhel pohledu nabízí unenvironment.org a třeba magazín Vox.

Je to co dělám pro změnu klimatu důležité? Toto je jedna z nejčastějších a nejnepříjemnějších otázek v době klimatické krize. Mohu jako jednotlivec vyřešit problém tak velký, nebo to může svět vyřešit pouze tehdy, když velcí lídři v oblasti obchodu a vlády učiní rozsáhlé strukturální změny?

Země by se měly poučit jak z epidemie koronaviru, tak z historicky nevídaného období sucha a zaměřit se na ekologičtější fungování. Shodli se na tom světoví státníci i čeští experti.

Katastrofální sucho, o němž mluvil ministr životního prostředí Richard Brabec, pociťují i další evropské státy. Němci znepokojeně sledují pokles hladiny Rýna a doufají, že je květen zachrání od druhého suchého léta za sebou.

Celé Česko v současné době řeší koronavirovou epidemii, která ochromila společnost i tuzemské hospodářství, a to včetně zemědělství. Farmářům chybí brigádníci z východní Evropy. K tomu se přidaly březnové mrazíky a dubnové sucho.

Greta Thunbergová, švédská aktivistka usilující o důslednější boj proti klimatickým změnám, obrátila v době krize způsobené koronavirem svou pozornost k lepší ochraně dětí před nákazou. Podpořila totiž nákup mýdla, ochranných roušek, rukavic a dalších hygienických pomůcek, napsala dnes agentura Reuters.

Svět by měl bojovat se změnami klimatu se stejnou vervou, jako tomu je u současné koronavirové pandemie. To ve středu 22. dubna v rámci Dne Země uvedla Organizace spojených národů (OSN).

Domorodé obyvatelstvo dnes tvoří méně než 5 % světové populace. Často bývají vůči změně klimatu nejzranitelnější. Když se ale podíváme na jejich modely fungování, už před tisíci lety vyvinuli systémy, které umí udržovat vláhu v půdě a jdou ruku v ruce s udržitelností.

KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Evropa končí s uhlím. Státy zřizují uhelné komise, konec doby uhelné zvěstují jako příchod spasitele a vypnutí poslední uhelné elektrárny vždy náležitě oslavují. Dopadne to ale většinou tak jako nyní v Rakousku. Naši jižní sousedé sice v dubnu slavně skoncovali s uhelnou elektřinou, o to více jí ale plánují potichu dovážet ze zahraničí.

Pro mnoho lidí jsou „klimatičtí aktivisté“ a „ochránci přírody“ totéž, ale ve skutečnosti je mezi těmito skupinami lidí významný rozdíl.

Současná debata o konzervativním socialismu nastoluje otázku sociální spravedlnosti a patriotismu. Sociální spravedlnost je cílem a patriotismus cestou.

Části Spojených států a Mexika se od roku 2000 potýkají s opakujícími se vlnami sucha. Ty by podle vědců mohly vlivem změn klimatu kulminovat v největší sucho, které oblast zasáhlo za posledních 1200 let.