Klimatické změny

Česko jako – podle Babiše – „nejlepší místo pro život na celé planetě“ nám povážlivě usychá před očima. Chce to míň betonu, víc zdravého rozumu a trpělivosti.

Vláda Andreje Babiše ostře nastoupila do boje se suchem. Obnovila takzvanou Národní koalici proti suchu, kterou osobně povede premiér. Že půjde o úspěšnou akci, naznačují současné bouřky, které ovšem meteorologové předvídali mnoho dní dopředu.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) investovalo každou dostupnou korunu do boje se suchem, prohlásil šéf resortu Igor Červený (Motoristé) na tiskové konferenci po jednání vlády. Zmínil také Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. „Odpoutali jsme ho od náboženství oxidu uhličitého a zaměřili jej na zadržování vody v krajině,“ prohlásil Červený. Kolik peněz poputuje konkrétně na boj se suchem, ovšem nespecifikoval. Vládní činitelé také přiblížili, kdy budou v provozu slibované vodní přehrady.

Ochránci přírody a zemědělci vyzvali vládu, aby přislíbené čtyři miliardy korun na boj se suchem investovala smysluplněji. Místo stavby nových přehrad navrhují obnovu mokřadů, úpravu nevhodného odvodnění půdy a revitalizaci toků. Podle nich jsou betonové nádrže v době klimatické změny neefektivní.

Průměrná teplota Středozemního moře vystoupila v závěru minulého týdne na 28,5 °C, což se nikdy předtím nestalo. Lokálně jsou teploty až o 6 °C vyšší než obvykle. Obavy nyní vzbuzuje, jak v dalších týdnech na historický rekord zareaguje atmosféra.

Národní koalici pro boj proti suchu nově vede premiér Andrej Babiš (ANO). Poprvé zasedla v pondělí po jednání vlády.

Klimatologové z rakouské meteorologické služby (GeoSphere Austria) oznámili, že náš jižní soused má za sebou nejsušších 12 měsíců od roku 1850, kdy se začaly měřit srážky. Dlouhodobé sucho by neměly ukončit ani očekávané deště v tomto týdnu.

Teplota hladiny Středozemního moře již dosáhla tropických 30 °C. Takové teploty nejsou normální. Dokonce se odchylují od průměru o více než 5 °C. Takový stav mění charakter celé oblasti a vytváří ideální podmínky pro vznik silných bouří.

Letošní extrémní sucho podle bioklimatologa Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj.

Vavřín, zatím exotická ozdoba, si pomalu nachází cestu do českých zahrad. Zdroj

Vypadá to, že sucho v Rakousku v dohledné době neskončí. Země zaznamenala 12 nejsušších měsíců v historii měření, nejhorší je na východě.

Rakousko má za sebou nejsušších 12 měsíců od roku 1850, kdy měření začalo. Podle agentury APA to v pondělí oznámil meteorologický ústav GeoSphere Austria. Není pravděpodobné, že by období...

Minimálně poslední čtyři roky nám ukazují, že požáry takového výkonu a rozlohy se stávají běžnou součástí našeho života, uvedl k rozsáhlému požáru u chorvatského Omiše Martin Legner z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Obává se, že se nás to v Evropě bude týkat každoročně a budeme se muset naučit s tím žít a bojovat proti tomu. V Interview ČT24 řekl moderátorovi Jiřímu Václavkovi, že k příčinám těchto požárů řadí hlavně klimatické podmínky, skladbu lesa a také větry, „které neskutečným způsobem urychlují frontu požáru a ovlivňuji i jeho výkon“. Celou reportáž najdete zde.

„Češi se musejí připravit na to, že průběh ročních období bude jiný,“ říká k extrémnímu suchu šéf Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder. V rozhovoru zároveň vysvětluje, proč se po vlně...

V hlubinách největšího oceánu planety se dává do pohybu síla, která přepíše klimatické dějiny. Zatímco mnozí nad varováními jen mávnou rukou, skutečný dopad tohoto globálního giganta pocítíme všichni – a to na místě, kde to bolí nejvíce.

Letošní neobvykle intenzivní sucho způsobilo výrazný pokles hladiny Rýna. Jedna z největších evropských řek má na mnoha úsecích rekordně nízkou hladinu. Záběry z dronu ukazují, jak řeka vyschla v oblasti nedaleko města Mohuč.

Česko i jiné země v Evropě svírá sucho. Klesají hladiny řek i spodních vod a vyschlá půda praská. Dá se s tím ještě něco dělat, nebo už nám nezbývá nic jiného než se novým podmínkám přizpůsobit? A co nás čeká do budoucna?

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila.

V Aragonii na severovýchodě Španělska v neděli přišel o život voják, který pomáhal s hašením rozsáhlého lesního požáru. Podle agentury AFP to oznámil šéf regionální správy Jorge Azcón.

Politici mají podle politologa Lukáše Valeše před sebou důležitý úkol. Musejí najít shodu ohledně dlouhodobé strategie, jak řešit v Česku sucho a jeho dopady. Valeš se odkázal i na očekávání občanů, kteří v takto zásadních otázkách doufají v konsenzus bez ohledu na stranickou příslušnost. Komentátor Reflexu Viliam Buchert tvrdí, že Motoristé v čele resortu životního prostředí (MŽP) by měli předložit konkrétní opatření, která se budou zamlouvat i opozičním stranám.

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Řekl to v rozhovoru s ČTK. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.

Kamarádi z jižní Moravy je považovali za blázny, když jim Pechovi řekli o svých plánech pěstovat ve velkém melouny na Vysočině. Jenže se změnou klimatu rodinná farma ukazuje, že je to možné i ve výšce 600 metrů nad mořem. Stánek u silnice poblíž Olešné na hlavním tahu mezi Jihlavou a Pelhřimovem je už týden plný oblých zeleně žíhaných plodů. V letošním horkém létě tady začalo melounobraní zhruba o dva týdny dříve.

Na téměř čtvrtině meteorologických stanic v Česku měřicích přes 30 let v neděli padly teplotní rekordy. Nejtepleji bylo ve Strážnici na Hodonínsku, kde naměřili 37,6 stupně Celsia. ČTK to sdělili...

Člověk je přizpůsobivý a technicky vybavený. Přežije, ale v jakém stavu? Aktuálně se škvaříme a netušíme jaká bude zima a zda nepřijde opačný extrém. Ani vědci si netroufnou věštit z křišťálové koule.

Letošní houbařská sezona patří k nejhorším v historii. Na vině je horko a sucho. Houbaři tak mají po celé republice útrum. Navíc hrozí, že se podobné scénáře budou v budoucnu opakovat.

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) se rozchází s premiérem Andrejem Babišem (ANO) v postoji k problematice sucha. Ve speciálu Česká politika na CNN Prima NEWS řekl,…

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.

Příbramsko má v archivech desítky autentických záznamů o počasí, neúrodách a epidemiích. Věra Smolová, vedoucí archivu, dlouhodobě vypisuje zmínky z kronik a pamětí — a ukazuje se, že klimatické výkyvy nejsou žádná novinka. Naši předci se s nimi potýkali stejně jako my: povodně, sucha, extrémní zimy, teplé Vánoce, drahota i nemoci.

Zatímco tradiční plodiny, jako je kukuřice, v suchých obdobích výrazně ztrácejí na výnosu, čeští zemědělci mají k dispozici bělozrnnou odrůdu čiroku zrnového Rufuss.

Rybářské revíry v Blansku a jeho širokém okolí se mohou těšit z přítomnosti jedné z nejzajímavějších ryb tuzemských vod: úhoře říčního. O udržení a posílení populace této ikonické ryby se intenzivně stará blanenská pobočka Moravského rybářského svazu, který jako jediný v povodí Moravy zajišťuje dovoz a vysazování úhořů. Na lov právě dovezených samiček si však rybáři musejí počkat do roku 2030.

El Niño v Tichém oceánu rychle zesiluje a podle současných prognóz může patřit mezi nejsilnější zaznamenané případy. Letos přitom může být tento fenomén opravdu extrémní, což bude mít vliv i na podzim a zimu v Evropě.

Evropská unie plánuje nasadit prozatím tři vrtulníky a dvě letadla pro hašení mohutného lesního požáru na východě Belgie, uvedla v sobotu eurokomisařka pro řešení krizí Hadja Lahbibová. Pomoc podle...

Tepelné ostrovy - oblasti, které vykazují znatelně vyšší teploty než okolí - nevznikají jen ve městech. V menší míře se objevují i v zemědělské krajině, z níž postupně zmizela velká část vegetace. Vedra jsou hůře snesitelná.

Pro šampaňské platilo po generace jednoduché pravidlo: hroznům prospěje pomalé zrání v chladnějším klimatu. Jenže to se mění. V Champagne letos začíná historicky nejčasnější sklizeň a vinaři řeší, zda se jim i v rozpálené Francii podaří zachovat chuť, která jejich víno proslavila.

Letošní rok se určitě jako další zařadí mezi nejsušší roky, které jsme v zažili od začátku tisíciletí. Sucho nás bezprostředně ohrožuje a propisuje se do mnoha oblastí fungování naší planety a nás lidí. Ne každé sucho, ale má stejné dopady a my vám představíme, jak se od sebe jednotlivé typy sucha liší.

Posunout školní rok kvůli vedrům zní na první dobrou rozumně. Jenže sotva ministr školství Robert Plaga (za ANO) přiznal, že se takové debatě nebrání, spustila se pod články vlna nesouhlasu.

O faktu, že současná sucha jsou všudypřítomná, nelze nijak pochybovat. I sebevětší popírači oteplování planety nyní raději mlčí. My jsme vyrazili na pomezí Jeseníků a Rychlebských hor podívat se na Velké mechové jezírko, které se nachází nedaleko Rejvízu. I tady bylo sucho více než patrné. Pojďme ale od začátku, tedy od našeho příjezdu autem na samotný Rejvíz, který se stal výchozím bodem krátké procházky.

Žně finišují a drtivá většina hlavních obilovin a olejnin je „pod střechou“.Srovnání s výsledky předchozích deseti let prokazuje plný dopad klimatického rozvratu na rentabilitu zemědělské produkce a hospodaření v krajině.

Vlnám veder se mnohdy nestačí bránit pouhým zapnutím větráčku nebo vypitím sklenice studeného nápoje. Extrémní teploty si tak žádají nekompromisní řešení. Společnost SDRS představila vynález, do kterého se lidé v boji proti horku zavírají celí.

Nebývale horké léto zažívá letos celá republika. Jenže zatímco někde je změna oproti dlouhodobému normálu zanedbatelná, na řadě míst vzrostla průměrná maxima až o extrémních pět stupňů. Analýza,...

Stromy ve městech nejsou jen okrasou, ale důležitou součástí veřejného zdraví – nová studie ukazuje, že jejich úbytek souvisí s vyšší úmrtností.

Podoba rekonstrukce náměstí Jiřího z Poděbrad vyvolala letos v červnu velké emoce. Kritici hodnotí mimo jiné to, že velká část náměstí se skládá z otevřeného prostoru bez dostatečného množství zeleně. Jiní naopak říkají, že jde o kvalitní veřejný prostor. Náměstek pražského primátora pro oblast územního a strategického rozvoje a volební lídr hnutí STAN Petr Hlaváček například výslednou podobu označil za velmi povedenou, lídr SPD Milan Urban mluví o „naprosté katastrofě“.

Vládní koalice vyhlásila hydrologický výjimečný stav kvůli nelegálně migrujícímu africkému vzduchu. V ohrožení jsou odvlhčovače, suchá vína i poslanecký mandát Petra Fialy.

V mnohých českých řekách a potocích i navzdory nočním bouřkám protékají jen jednotky procent vody obvyklé pro srpen. V řadě oblastí jsou průtoky nižší než během suchého roku 2018 a menší toky už vysychají.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) má nového šéfa. Petr Moravec, který do čela nastoupil v červnu, neplánuje měnit dlouhodobou vizi ochrany hor, ale připouští, že se instituce nevyhne personálním změnám. Kvůli úsporám nařízeným ministerstvem životního prostředí visí nad částí zaměstnanců otazník. Jasno o případném propouštění by mělo být do konce roku.

Za sucho v Evropě může z velké části klimatická změna, která zvyšuje teploty, ale také změny povětrnostních situací nad Evropou. Podle nové studie vědců z Lipské univerzity tyto změny představují přibližně 55 procent pozorovaného trendu letního sucha.

Letošní léto bude ve Velké Británii podle britské meteorologické služby (Met Office) nejspíše nejteplejším a možná i nejsušším v historii měření. Na mnoha místech v Anglii nepršelo už více než 50 dní, v obci Wisley dokonce už skoro dva měsíce.

Jsme v srpnu 2018. Globální společnost v té době prochází krizí důvěry v tradiční autority: politiky, korporace i experty. Na potemnělé politické nebe má ale brzy vyjít hvězda, která svou září oslní až oslepí stamiliony lidí.

Haná patří k nejúrodnějším oblastem Česka. Jenže její výhoda stojí na něčem, co jsme dlouho považovali za samozřejmost: na dostatku vody. Představme si, že se podmínky podobné letošnímu suchu budou opakovat dalších deset let. Ne jednou za deset let, ale znovu a znovu. Změní se zemědělství, krajina, ceny potravin, ekonomika měst a obcí i způsob, jakým budeme stavět domy a přemýšlet o tom, kde chceme žít. Haná by nezmizela. Ale mohla by přestat být Hanou, jakou známe.

Není ještě možné říct, že letošní léto je extrémní. Až s odstupem času lze vyhodnotit, jak se současná vedra vymykají průměru, říká Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V každém případě však podle něj data potvrzují, že se v Česku velmi rychle otepluje. Přichází doba mírných zim, v létě veder a bouřek. Žádné jaro a žádný podzim.

Extrémní, výjimečné či výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na víc než 88 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je...