Komunismus

U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovil on-line deník Aktuálně.cz několik desítek osobností veřejného života a svých spolupracovníků.

Snímek šíří představu, že internet může nabourat společenské pořádky podobně jako parní stroj ukončil feudalismus.

Poslanci KSČM ještě nevzdali snahu o zdanění církevních restitucí.

Vojenský soud ve Varšavě vydal evropský zatykač na devadesátiletého soudce Stefana Michnika, který měl v padesátých letech zneužívat své postavení k likvidaci politických oponentů vládnoucího režimu. Vyhověl tak žádosti komise Ústavu paměti národa, který se zabývá zločiny nacismu a komunismu. Ústav to uvedl na svém webu. Michnik žije ve Švédsku, které ho už v minulosti odmítlo vydat.

Miroslav Pich nebyl jen úředníkem Státní bezpečnosti (StB). Svoji práci bral jako poslání a pro splnění úkolů neváhal i zabíjet. Osobně při výslechu zavraždil nejméně dva lidi. Jednoho ubil vlastníma rukama, druhého zastřelil a zahrabal. Neštítil se mlátit a mrzačit i ženy. Ani jemu se nakonec nevyhnuly stranické čistky, i ve vězení ale Pich věrně sloužil dál straně a udával na spoluvězně, jak mohl. Po revoluci byl následně rehabilitován jako skuteční političtí vězni.

Česká kancelář globální právní firmy White & Case uspořádala přesně měsíc před výročím 17. listopadu oceněníhodnou akci nazvanou 30 let svobody. Nešlo o samoúčelnou oslavu, na níž by se u dobrého rautu v Mramorovém sálu Lucerny potkalo pár důležitých lidí, ale o ukázkovou filantropii. Právníci totiž zcela potlačili sami sebe a dali veškerý prostor Paměti národa a obětem komunistických represí.

Letos se poběží na počest Františka Zahrádky.

Skauting pro ně znamená víru v lidské dobro, pomoc slabším, ale i nesmiřitelný boj se zlem, a tedy i totalitou v jakékoliv podobě.

Ladislav Kořínek nebo John L. Brom? Čech, který něco skutečně dokázal a málokdo ho zná.

Zjistit, kolik uprchlíků před komunismem se po roce 1989 natrvalo vrátilo domů z emigrace, je dnes ještě obtížnější než určit počet těch, kdo z Československa utekli. Přesná statistika jednoduše neexistuje.

V únoru 1990 hodnotil čtyřicetiletou komunistickou diktaturu v Československu jako zklamání. „Mělo se to dělat jinak,“ řekl tehdy. Ve svých pamětech z roku 2009 pak kritizoval „ožebračením statisíců lidí“, které přinesl kapitalismus po roce 1989. Jeden ze symbolů normalizace Lubomír Štrougal byl přes 30 let členem vedení vládnoucí komunistické strany a téměř po celou dobu normalizace (skoro 19 let) předsedou federální vlády.

Komentář Martina Kováře: Za necelý měsíc, 17. listopadu 2019, uplyne třicet let ode dne, kdy se v naší zemi začal fakticky hroutit – podobně jako v ostatních zemích tzv. sovětského či východního bloku – komunismus. K této pro většinu obyvatel nečekané, dramatické změně došlo jak v důsledku zjevného úpadku československého komunistického režimu, v jehož smysluplnost a úspěšnou budoucnost už nevěřili, až na výjimky, ani jeho samotní vůdci, tak v důsledku mezinárodněpolitického vývoje, tj. především stále zřejmějšího (nejen) ekonomického kolapsu Sovětského svazu, ponuré „říše zla“, jak jej nazval americký prezident Ronald Reagan. K osobnostem, které k pádu komunismu významně přispěly, patřil podle většiny současníků i historiků rovněž papež Jan Pavel II., od jehož nástupu na svatý stolec uplynulo v těchto dnech jednačtyřicet let.

Okamžitě po nedávném úmrtí zpěváka Karla Gotta se objevily rozdílné pohledy na jeho vztah k režimu před rokem 1989. Na jedné straně byl nejčastěji připomínán podpis anticharty, na straně druhé byl některými pamětníky Gott připomínán jako odpůrce komunistů.

Československé dějiny se mohly ve druhé polovině 20. století ubírat úplně jiným směrem. To kdyby vyšel plán majora Květoslava Prokeše a právníků Jaroslava Borkovce a Rudolfa Hrbka na ozbrojenou změnu režimu: svržení komunistů a obnovení demokracie. Dodnes ale pokus o takzvaný Prokešův puč, nebo také Borkovcův převrat, obestírá řada tajemství. Celé snažení skončilo obřími politickými procesy se 170 lidmi, během nichž padlo šest trestů smrti.

Jiří Trnka, český vizionář animovaného filmu, zemřel před padesáti lety. Jeho dílo i za komunismu dokázalo překročit hranice. Ve filmu Jiří Trnka: Nalezený přítel jde po jeho stopách francouzský režisér Joël Farges.

Kdo by neznal muže s buřinkou, knírkem, hůlkou, potrhanými kalhoty a přehnaně velkými boty. Postava tuláka, kterého ztvárnil v několika filmech geniální král černobílé grotesky Charlie Chaplin, nevyvolávala pouze smích, ale také nepříjemné společenské otázky. Kritika politických poměrů obsažená v jeho filmech z něj v poválečných Spojených státech učinila veřejného nepřítele číslo 1.

António Costa není populista hrozící migrací ani mladý a neokoukaný charismatický lídr. Ne, je to celoživotní politik z tradiční strany, v jejíchž barvách kandiduje už desítky let. Přesto v Portugalsku přesvědčivě zvítězil a příští čtyři roky bude premiérem. Co stojí za jeho úspěchem?

V Česku vidíme prvky normalizace, Babišova média jsou plně ovládnutá, už se bojí i v těch veřejnoprávních, říká hudebník a politik Michael Kocáb. Je na ně podle něj velký tlak, i přes politické obsazování rad. Tvrdí, že visegrádská čtyřka by se měla zrušit a že premiér jako bývalý komunista jejím prostřednictvím znovu spojuje Sovětský svaz. V rozhovoru taky otevřeně vzpomíná na praktiky StB a porevoluční dobu.

Enver Halil Hodža (albánsky Enver Hoxha, 16. října 1908 – 11. dubna 1985) pocházel ze zámožné muslimské rodiny a od svého strýce převzal myšlenku nezávislé Albánie, která byla tehdy pod vládou Turků. Bohužel na to šel přes komunismus.

Hrdina od Zborova, jeden z nejvlivnějších českých důstojníků za druhé světové války, divizní generál. Hned po komunistickém puči si však vysloužil jinou nálepku: velezrádce a špion. Významného představitele protinacistického odboje okamžitě sesadili a zákeřně zatkli.

Čekalo se to, ale i tak to stojí za pozornost. Rozhodnutím o protiústavnosti zdanění církevních náhrad fakticky končí tažení proti tomu, aby stát alespoň finančně odčinil jeden ze zločinů komunismu. Je to také jeden z mála korektivů uplatněných na to, co vládní většina za asistence Hradu v poslední době zavádí a předvádí. A za povšimnutí stojí i samotná argumentace Ústavního soudu.

Debaklem skončila snaha vlády Andreje Babiše a komunistů sebrat církvím peníze v podobě zdanění finančních náhrad z restitucí. Návrh neobstál u Ústavního soudu, na který se ihned po podepsání zákona prezidentem Milošem Zemanem obrátili opoziční poslanci a senátoři. Pro komunisty se tak jedná o konec jejich snahy dodatečně zdanit církve. Proti rozsudku se totiž nemohou odvolat a podle ústavního právníka Jana Kysely ani obrátit na jiné instituce.

Sněmovna bude projednávat návrh KSČM na povinných pět týdnů dovolené pro všechny zaměstnance. Ačkoli by poškodil desítky tisíc malých a středních firem a rozděluje koalici, není bez šance. Část rezortů ANO je proti, ale ČSSD a premiér Babiš ho ve vládě podpořili.

Úředníci ministerstva zdravotnictví musejí na poslední chvíli předělat úhradovou vyhlášku. Z pátečního jednání premiéra Andreje Babiše a ministra zdravotnictví Vojtěcha Adama s šéfem komunistů Vojtěchem Filipem vyplynulo, že se bude muset z rezerv zdravotních pojišťoven uvolnit zhruba 11 miliard korun.

Vojtěch je nejdéle sloužícím předsedou české politické strany. A to znamená, že jeho chystaný pád bude mimořádně tvrdý. Když se podívá do dějin své strany, musí být úplně vyděšen. Další díl satirického pořadu Jindřicha Šídla.

Stalo se, co nikoho nemohlo překvapit, možná s výjimkou sociální demokracie.

Bez lidí, kteří v okresních a krajských městech zakládali Občanská fóra a na Slovensku Veřejnost proti násilí, by komunismus před 30 lety nepadl.

Alter ega Václava Havla a Ludvíka Vaculíka se potkávají U Fleků s uměleckou podobou Philipa Rotha a zatímco pozdější prezident podepisuje na toaletě smlouvu na zahraniční vydání svých děl, „Vaculda“ soutěží s americkým spisovatelem o to, kdo zná více indiánských kmenů. A Siouxe, Mohykány i Komanče vypisuje úhledným rukopisem na pivní tácek. To všechno přímo před očima Státní bezpečnosti, v přiznané absurditě celé této situace a s využitím klišé, že pod svícnem bývá největší tma. Právě atmosféra celé této scény naplno vystihuje snímek Pražské orgie, který právě vstoupil do českých kin.

2. DÍL SERIÁLU ADVOKÁTI PROTI TOTALITĚ | Advokát Jiří Křížek (1893-1970) patřil k předním českým intelektuálům, hovořil pěti jazyky a za první republiky bez problémů fungoval v těch nejvyšších kruzích. Pracoval pro šlechtice i ambasády. Po Únoru 1948 pomáhal Heliodorovi Píkovi, následně se ale sám stal obětí vykonstruovaného politického procesu. Komunisti ho přiřadili k Miladě Horákové a poslali ho na 22 let do vězení.

Značná část lidstva měla směřovat ke komunismu, ale nebylo vlastně úplně jasné, jak by měl komunismus konkrétně vypadat.

Pražské orgie, to je senzační a poněkud zavádějící název snímku Ireny Pavláskové podle předlohy Philipa Rotha. Zní až pornograficky, ale příznivci erotiky mohou zůstat v klidu. Jde o posmutnělou komedii o komunismu 70. let a na dnešní poměry je to cudné dílko.

Bývali kolegové, ale pak je rozdělil komunistický režim. Zatímco Karel Gott vystupoval a zpíval dál, Martě Kubišové to pro její nesouhlasné postoje komunisté zakázali. „Karel mi stokrát řekl, že ho to mrzí a že se měl přidat na naši stranu. Bylo to pro něj očistné,“ řekla Kubišová v rozhovoru, který Deníku N poskytla krátce poté, co se dozvěděla o zpěvákově smrti.

Generál Pavel dělá to, co dělal Zeman: je v kontaktu s lidmi, nabízí se jim. Muž, který dovede zabít rukou, zápaďák, který kdysi býval komunistou.

Legendární zpěvák Karel Gott se kromě hudby celý život vášnivě zajímal i o politiku. Domníval se, že politiky řídí nějaká vyšší moc, například ilumináti, která rozhoduje o tom, co se ve světě stane. Loni v září mi rozhovoru, který jsme spolu natáčeli, řekl: „Nechci podporovat žádnou stranu, ale je pravda, že někdy se politikou zabývám víc než hudbou a mám hodně silné názory.“ A skutečně. Velmi kriticky se při našich setkáních vyjádřil o jiné legendě československého umění, herci Janu Werichovi.

Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová v centrále KSČM vyjednávali podporu pro návrh státního rozpočtu na příští rok. Příslib, že komunisté plán podpoří při konečném hlasování, nedostali. Bude se ještě jednat o zdravotnictví. Zdá se, že partaj si našla nového otloukánka. Šéfovi rezortu Adamu Vojtěchovi není v tom případě co závidět. A českému zdravotnictví taky ne.

Orgány komunistické státní policie experimentovaly s hypnózou, drogami a různými technikami vědecké kontroly mysli, ale k praktickému nasazení těchto technik u vyslýchaných a u vězňů zřejmě nedošlo. Uvádí to zajímavá zpráva CIA, která byly odtajněna v roce 1994. Elektronická verze je datována rokem 2000. Co vlastně komunistické režimy v této věci skutečně dělaly, aspoň co víme o tom, co je doložitelné?

Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (za ODS) čelí obvinění za příspěvky na Twitteru, které měly údajně podněcovat k usmrcení poslance Zdeňka Ondráčka (KSČM). Bývalý bulvární novinář Ondráčka kritizoval během jeho květnové účasti na oslavách Doněcké lidové republiky, jejíž existenci Česká republika oficiálně neuznává. A výroky o vlastizradě či usmrcení tajnou službou aktuálně rozpoutaly další mediální kolotoč kolem osoby „zkušeného recidivisty“. A Novotný nikterak neskrývá, že zkušenosti z minulých kauz hodlá využít. Deníku FORUM 24 sdělil nejnovější podrobnosti v případu.

Příběhy slavných špionů bývají pestré a napínavé, ne však vždy tak docela pravdivé. To platí i o Richardu Sorgem. Pro SSSR pracoval jako přesvědčený komunista, zpravodajská práce mu však zřejmě přinášela i osobní uspokojení a lichotila jeho ješitnosti. Mnohé o něm však nevíme dodnes.

Vlny selských nepokojů opakovaně otřásaly německými státy. Když se do čela další selské rebelie postavil vzdělaný teolog a rozený vůdce Thomas Müntzer, stal se z rozdrobených houfů úderný oddíl o síle několika tisíc mužů. Ale v rozhodující bitvě byli sedláci překvapeni a rozprášeni. A jejich vůdce čekal krutý trest.

Před 70 lety vznikla Čínská lidová republika. Komunisté v zemi vládnou dodnes. Přinášíme velkou grafiku, která mapuje jejich perzekuce.

Mocenské postavení Andreje Babiše se v předvečer očekávaných podzimních protestů zdá pevnější než kdykoli dříve. Poté, co se zbavil trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo, se opozice jeví snad až na Piráty zcela dezorientovaně. Už předtím se Babišovi navíc podařilo s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem a prezidentem Milošem Zemanem vyřešit spor nejen o ministra kultury, ale také zdánlivě přemrštěné rozpočtové požadavky sociálních demokratů. V pátek mu na rozpočet kývli také komunisté. Posledním místem, kde Babiš čelí nějakému vditelnějšímu odporu, je tak ulice.

Pokud je někdo dlouhá desetiletí nejznámějším Čechem, a navíc je to nesmírně populární zpěvák, vládnoucí moc (ať je jakákoli), toho logicky využije. V případě Karla Gotta to tak dělali v minulosti komunisté, při listopadové revoluci v roce 1989 ho použil Václav Havel a teď dělá to samé premiér Andrej Babiš i prezident Miloš Zeman. Důvod je pořád stejný – přes Gotta, dokonce i když je po smrti, lze získat u velké části veřejnosti politické body.

Projekt České advokátní komory Advokáti proti totalitě, k němuž INFO.CZ spouští jako mediální partner tento týden velký seriál, nás doslova provede dějinami 20. století. „Vybrali jsme deset advokátů, kteří působili v různých obdobích 20. století. Někteří se narodili na konci 19. století, naopak někteří zahajovali svou advokátní kariéru na konci 60. let či dokonce až v 70. letech. Několik z nich čelilo oběma totalitním systémů, které ve 20. století existovaly na československém území,“ popisuje v rozhovoru pro INFO.CZ odborný garant projektu historik Petr Blažek, který působí v Ústavu pro studium totalitních režimů.

Česká advokátní komora finalizuje přípravy projektu Advokáti proti totalitě, který v listopadu připomene hrdinské příběhy celkem deseti obhájců. Stane se tak v rámci oslav 30. výročí sametové revoluce. Veřejnosti bude v sídle komory v Kaňkově paláci na pražské Národní třídě zpřístupněna výstava, která prostřednictvím osobních předmětů i zcela nových informací představí takové osobnosti, jakými byli Otakar Motejl, Dagmar Burešová či Kamill Resler. O významných advokátech rovněž vyjde stejnojmenná kniha a ve Velké porotní síni pražského Vrchního soudu, dějišti politických procesů, proběhne velká odborná konference.

Letiště v Pekingu bylo postaveno v rekordním čase čtyř let. Má být špičkou v oblasti využití informačních technologií. To znamená i novou úroveň bezpečnostních opatření, včetně rozpoznávání obličejů a zaznamenávání biometrických údajů pasažérů. Otevření letiště je součástí propagandistického programu k oslavám 70. výročí založení Čínské lidové republiky. Méně se režim chlubí tím, že o své domovy přišlo 20 tisíc lidí, aby mohla být stavba rychle realizována.

Eva Jiřičná je jedna z nejuznávanějších českých architektek. V roce 1968 jí úřady zakázaly vrátit se do Československa na dalších 21 let. Nemohla ani na pohřeb otce, kterého milovala. Komunismus podle ní společnost zničil a změní to snad až další generace. Z politiky jí vstávají vlasy hrůzou a v rámci Signal festivalu připravila instalaci, která by prý mohla vtipem přimět ke zlepšení i premiéra Babiše. Podle Jiřičné v Česku chybí odvaha ke stavění a pokrok se brzdí. Změna v pohledu na architekturu a veřejný prostor ale přijde, Jiřičná mluví o další sametové revoluci.

Vladimír Matura opakovaně vyslýchal spisovatele Ludvíka Vaculíka a Václava Havla. Ačkoli se sám považoval za intelektuála, který se s jejich rozhledem může rovnat, oba muži jím pohrdali a při výsleších absolutně nespolupracovali. Matura, který byl kapitánem Státní bezpečnosti (StB) to velice těžce nesl a kvůli nervovému vypětí opakovaně žádal o přeložení. „Estébák“, který vyrostl ve Francii a psychicky týral disidenty v okruhu Charty 77, nakonec skončil jako malíř krajinek pro oficiální návštěvy ministerstva vnitra.

Byl to skaut, sokol a velký vlastenec. Už v den okupace Československa přísahal, že bude proti nacistům bojovat tak usilovně, dokud je neporazí, nebo nezemře. A dodržel to. Jan Smudek dnes nepatří mezi příliš známé osobnosti odboje, přesto o jeho odvaze a střetech s nacisty vznikly dokonce už za války dva filmy. Jedním z nich byla i oscarová Casablanca. Příběh Jana Smudka, kterému se několikrát povedlo uniknout z obklíčení nacistů, je tématem dalšího dílu podcastu Černá historie, který na INFO.CZ připravuje Aneta Černá. Nový díl vychází každý lichý týden v sobotu ráno.

Pro ČSSD zásadní požadavek, aby stát dětem neplatičů alimentů měsíčně posílal 15 až 25 procent průměrné mzdy, naráží na odpor šéfky státní pokladny Aleny Schillerové (ANO) a také komunistů. Trvají na opatřeních, která mají vymáhání výživného zefektivnit. Předložit je dostalo za úkol ministerstvo spravedlnosti. Sporem o zálohované výživné, s jehož schválením sociální demokraté původně počítali už letos, se má koalice zabývat příští středu.