Komunismus

Komunisté vyjednávají s ANO o podmínkách tolerance vlády. Otevřeli pět témat a některá z nich jsou pro premiéra Babiše stravitelná. Jejich vlajkovou lodí je prodloužení dovolené, jež může poškodit desítky tisíc malých firem, a posílení státní moci, včetně zestátňování celých odvětví.

Film Slávka Horáka „Havel“ bude nejvýraznější filmovou událostí letošního léta. Do kin vstoupí 23. července, poté otevře festival Letní filmová škola v Uherském Hradišti. Prvního českého prezidenta přitom nemá jen velebit. „Film je o tom, jak se ze soukromé osoby stala veřejná osoba, disident,“ popisuje v rozhovoru pro INFO.CZ Slávek Horák. „Václav Havel měl své chyby, jako každý člověk, a jeho zápas s nimi byl velice zajímavý. A to je vlastně v tom filmu na prvním místě, právě o tom je,“ dodává.

Přesně před 60 lety přijalo Národní shromáždění novou ústavu, v níž deklaratorně vyhlásilo, že se Československo stalo socialistickým státem. Nejmarkantnějším vizuálním symbolem této změny se stala nová podoba státního znaku - ostříhaný lev s pěticípou hvězdou místo korunky, který se navíc přestěhoval z francouzského rytířského štítu na husitskou pavézu.

Komunisté chtějí pět týdnů dovolené pro všechny výměnou za podporu vlády. ANO a ČSSD návrh projednají, opozice se na něj dívá skepticky a považuje ho jen za předvolební krok, který by zaměstnavatelům ani zaměstnancům nepomohl.

Magazín Harper´s v úterý zveřejnil otevřený dopis, v němž 150 osobností společenské, akademické a kulturní sféry volá po zachování svobody slova, která dostává na frak nejen ve Spojených státech, ale i v západní Evropě. Někteří signatáři už museli svůj podpis odvolat, jinak by jim mohl klidně hrozit vyhazov z práce. Jakkoliv se celá debata může zdát pohledem z Česka poněkud absurdní, měli bychom ji pozorně sledovat, protože i v tuzemsku se s takzvanou „cancel culture“ (volně přeloženo mazací kulturou) a jejími stoupenci můžete setkat.

Komunisté žádají po hnutí ANO podporu pro svůj návrh na prodloužení zákonné dovolené pro zaměstnance o týden nejméně na pět týdnů. Předseda KSČM Vojtěch Filip po odpoledním jednání se zástupci vládního hnutí novinářům dále řekl, že dalším sporným bodem jednání byla možnost vrátit se k otázce banky komerčního typu v rukou státu. Celkově předložili komunisté pět nových požadavků k dosavadním sedmi, které jsou součástí toleranční smlouvy. Dalším požadavkem je podle prvního místopředsedy a šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka solární daň.

Toleranční patent mezi hnutím ANO a KSČM je plněn, jedinou výjimkou je ustanovení týkající se možného vytvoření jediné zdravotní pojišťovny. Shodli se na tom ve čtvrtek při společném jednání premiér a šéf ANO Andrej Babiš a předseda komunistů Vojtěch Filip při více než hodinové schůzce ve Sněmovně. Komunisté také přišli s novými návrhy, jako například pět týdnů dovolené či zřízení státní banky.

Nominace za červen 2020! Druhým rokem pokračujeme v projektu Hvězdy Reflexu. Jeho smyslem je hledat ty, kteří mají na svědomí často nenápadné, a přesto hvězdné chvíle naší země. Podle nás je životně důležité ukázat, že lidé schopní odvážných, užitečných a inspirativních skutků ještě existují, jakkoli to během konzumace denního zpravodajství a sociálních sítí možná tak nevypadá.

„Z podzemní církve do labyrintu svobody“ je podtitul autobiografie Tomáše Halíka, která se nyní v USA stala nejlepší knihou roku 2019 v oblasti náboženství.

TOP 09 žádá o azyl pro obyvatele Hongkongu, kterým hrozí nebezpečí ze strany čínské komunistické vlády.

Na Karvinsku si oprávněně stěžují na nezvládnutou pandemii koronaviru. Doly OKD, ze kterých se rozšířilo virové onemocnění, vlastní společnost Prisko, jejímž jediným akcionářem je Ministerstvo financí. To mělo už dávno nařídit zastavení těžby a pokusit se zabránit šíření choroby. Navíc na Karvinsku si vlastně stěžují i sami na sebe, protože v posledních letech vždy masově volili hnutí ANO, sociální demokracii, komunisty a Okamurovu SPD. A to jsou dvě vládní strany, které mají v popisu práce krizi řešit. Navíc jim vydatně pomáhá vládnout i KSČM.

Poslanci dali zelenou stravenkovému paušálu, který by umožnil vyplácet příspěvek na stravné do výplaty. Návrh v prvním čtení podpořila i opozice. Naopak sociální demokraté a komunisté byli opatrnější.

Dnes se 85 let dožívá dalajlama. Nestojí v čele žádného státu, armády ani ekonomiky, a přesto se stal světovým vůdcem.

Osud významných historických osobností lze často upravit k obrazu svému. Mrtvý se nemůže bránit a lidé mají tendenci si odkaz mnohých idealizovat, či naopak znevažovat. Jinak tomu není ani v případě mistra Jana Husa. Příběh kazatele, který zemřel kvůli tomu, že chtěl církev reformovat zevnitř, si každý rok připomínáme státním svátkem a poněkud překvapivě to byly totalitní režimy, které si příběh kazatele velmi oblíbily. Jak se to projevovalo?

Politik může být milován, politik může být nenáviděn, ale politik se nikdy nesmí stát směšným.

Jan Novák Milana Kunderu nemá rád, to je cítit od první stránky jeho knihy Kundera: Český život a doba. Píše o něm, jako by ho chtěl nachytat při činu a říct: Vidíte? Takový on ve skutečnosti byl.

Dohody s komunisty nikdy za mnoho nestály. Nyní to znovu dokázali ti čínští, kteří se rozhodli zlikvidovat svobody Hongkongu, přestože se zavázali je respektovat. Když v roce 1997 Čína přebírala správu území od Británie, dělo se tak na základě slibu respektovat tam vládu práva a svobodu slova. Vymyslel se pro to slogan „jedna země, dva systémy“. Tento stav měl trvat minimálně padesát let. Nyní, hodinu před 23. výročím předání Hongkongu, Peking tento slib porušil.

Kniha Jana Nováka, který byl českým čtenářům až doposud znám především díky rozsáhlé biografii bratrů Mašínových s názvem „Zatím dobrý“ (2004), s jednoduchým, zato všeříkajícím názvem „Kundera. Český život a doba“ vyvolala v posledních týdnech nejen v literárních kruzích značný rozruch. Novák totiž na bezmála devíti stech stranách vylíčil Kunderův osobní život a jeho dílo (do odchodu do Francie v roce 1975) spíše kriticky než s obdivem, zejména pokud jde o jeho „komunistické období“, včetně udavačské aféry, s níž přišel před lety týdeník Respekt. 

V roce 1938 už Evropou obcházel strach z další války a v Praze se konal výroční X. Všesokolský slet. Obrovská akce byla ukázkou síly československého národa, který v tom roce slavil teprve dvace let samostatné existence. Mnoho z těch, kteří se zde představili, bohužel v následujících letech položili životy v boji proti Hitlerově mašinérii.

Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny v pátek jednal o navýšení schodku rozpočtu na rekordních 500 miliard korun. Ten by poslanci měli projednat v závěrečném čtení příští týden ve středu. Z několika desítek pozměňovacích návrhů z řad vládních i opozičních poslanců podpořil výbor pouze ty komunistické, jež navrhují přesuny za 2,3 miliardy korun. Ostatní návrhy neuspěly.

Státní rozpočet s půlbilionovým schodkem jde do finále. Rozpočtový výbor sněmovny v pátek opět odmítl opoziční návrhy na úspory. Uspěli jen komunisté s miliardami pro zdravotníky. Sněmovna o rozpočtu rozhodne příští středu.

Něco za něco. Tak funguje podpora menšinové vlády ze strany komunistů. Ti teď vymýšlejí, o co si řeknou, aby tolerovali vládu i v jejím posledním roce.

Režisérka a publicistka z A2larmu Apolena Rychlíková dala s dalšími levicově zaměřenými mladými lidmi dohromady knihu Budoucnost, ve které se každý z nich snaží definovat, co pro něj levice znamená. Rychlíková v rozhovoru pro Deník N popisuje, jak to má s levicí včetně komunistů ona sama. Dcera z intelektuální a majetkově zajištěné rodiny se stále setkává s útoky, že nemá co mluvit o životě chudých, když sama jejich starosti nezná. Má na to jasnou odpověď: „Vím, že některé zkušenosti nikdy nezažiju. A pořád si musím hlídat, aby se z toho nestal nějaký patetický shit, kdy bych mluvila ve jménu někoho, kdo na to má jiný pohled. Musíme zkoumat, co ti lidé opravdu chtějí.“

Komunisté v čele s Vojtěchem Filipem chtějí změnit podmínky pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Vládu chtějí tlačit do zavedení dvojí daně pro fyzické osoby, což kabinet dosud odmítal. Zástupci vlády i KSČM by měli o podmínkách podle ČTK jednat příští týden.

O podmínkách tolerance menšinové vlády hnutí ANO a ČSSD v posledním roce jejího mandátu bude KSČM s ANO jednat příští týden. Komunisté avizovali, že hodlají změnit podmínky spolupráce v souvislosti z dopady koronavirové epidemie na ekonomiku. Vládu chtějí tlačit do zavedení dvojí daně pro fyzické osoby. Vyšší zdanění firem přitom kabinet dosud odmítal. Předseda KSČM Vojtěch Filip dnes ČTK řekl, že předpokládá jednání ve formátu tři na tři.

Připomínka sedmdesát let staré justiční vraždy Milady Horákové otevřela staré i nové rány. A zbavila nás iluze, že "nejsme jako oni".

Dne 30. června 1945 vznikl z výnosu tehdejšího československého ministerstva vnitra Sbor národní bezpečnosti, jehož součástí byla také Státní bezpečnost. Od svého založení fungovala pod plnou kontrolou Komunistické strany Československa (KSČ) a brzy se stala nejobávanější represivní složkou totalitního aparátu.

Andrej Babiš je mužem mnoha tváří. Tu je premiérem, tu miliardářem, jindy zase „býval agentom“. V uplynulém týdnu se představil také v netradiční roli astrologa a agrověštce. Proč si „matka Země“ a ministr Plaga přejí omezit víceletá gymnázia? Stojí za pádem komunistického autonomního experimentu v Seattlu „otěc Slunce“ a jeho nesprávné postavení v ascendentu dotačního střelce prolínajícího se s ublíženci? A proč by se Jan Hamáček měl řídit radou španělského krále Juana Carlose? Podívejte se na celou epizodu, která vám na rozdíl od horoskopu sice štěstí nepřinese, ale zaručeně pobaví.

Miladu Horákovou a další oběti politických procesů si v Novém Jičíně připomněla veřejnost setkáním na Masarykově náměstí. Oficiálně se k pietnímu aktu připojila i radnice a na úředních budovách zavlál vedle vlajky České republiky černý prapor.

Zdeněk Toman – šéf zahraniční rozvědky, schopný, ale bezohledný obchodník s obrovskou mocí dostává úkol od komunistické strany. Sehnat peníze, které straně vyhrají volby. Tomana, který se neštítil ničeho, šmeliny, intrik ani podvodů a vydírání ztvárnil Jiří Macháček.

Pražský magistrát nechá v létě prozkoumat sondou hromadný hrob na ďáblickém hřbitově, aby určil přesné místo uložení ostatků Zdeny Mašínové. Pokud je odhalí, budou exhumovány a uloženy do rodinného hrobu. Archeologická sonda je posledním způsobem prověření místa uložení ostatků. ČTK to dnes sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Praha se domluvila se Zdenou Mašínovou mladší na vyzvednutí ostatků její matky na konci loňského března. Následně město ustavilo expertní skupinu, která místo zkoumá. Zdena Mašínová starší, která byla vězněna nacisty i komunisty, byla pohřbena do hromadného hrobu.

Zavražděná politička Milada Horáková čtyři roky před svou smrtí při projevu na půdě Národního shromáždění varovala před tím, aby se lidové soudy nedopouštěly stejných praktik jako například gestapo během druhé světové války. Už v únoru 1946 Horáková upozorňovala, že soudci musí soudit výhradně na základně platných právních norem a nikdy ne na základě nepodložených obvinění.

Miladu Horákovou a další oběti politických procesů si v Novém Jičíně připomněla veřejnost setkáním na Masarykově náměstí. Oficiálně se k pietnímu aktu připojila i radnice a na úředních budovách zavlál vedle vlajky České republiky černý prapor.

Oba mé dědečky zabili komunisté, naši rodinu ničili celou dobu, kdy byli u moci. A 30 let po revoluci KSČM lže dál a drží u moci vládu, která mlčí.

Dojemné scény a srdcervoucí záběry z vykonstruovaných politických procesů z padesátých let v tehdejším Československu dnes mohou budit dojem, že je z hlediska práva vše již dávno zapomenuto. Není tomu tak.

Není jednodušší způsob, jak si udělat náhled na to, jaké názory zastávají funkcionáři KSČM, než otevřít komunistické Haló noviny a začíst se do textů, které zde publikují známí i méně známí politici Komunistické strany Čech a Moravy. Neexistuje lepší výkladní skříň postojů nejen předních představitelů partaje, ale i těch regionálních. Obrázek, který se člověku naskytne, je však ještě horší, než by jeden čekal.

Před neuvěřitelnými pětačtyřiceti lety se na televizních obrazovkách poprvé objevil seriál Chalupáři. Přesně to bylo 23. listopadu 1975. Od té doby mezi diváky vstupuje s železnou pravidelností. Není snad léto, které by s sebou nepřeneslo tuto seriálovou trvalku. Jinak tomu není ani letos.

Sedmdesáté výročí politické vraždy Milady Horákové přináší zvláštní paradoxy. Odsoudil ji i premiér Andrej Babiš, který svoji vládu opírá o toleranci KSČM, která se dodnes hlásí k odkazu Vítězného února a stále je v ní mnoho vyznavačů gottwaldovské éry.

Komiks Zdeňka Ležáka a Štěpánky Jislové Milada Horáková (vydalo Argo) vznikl ke smutnému výročí popravy statečné političky, která se nebála stát zpříma ani při politickém procesu, který končil rozsudkem smrti. Moment – popravy? První věta a hned slovo do pranice. Nyní je v oblibě říkat, že Milada Horáková nebyla popravena, popravují se přece zločinci. Podle nového slovníku byla zavražděna.

Politička Milada Horáková dokázala, že hrdinství není kýč a je zásadní trvat na svobodě, řekli dnes při pietě u jejího pomníku ve Sněmovní ulici v Praze zástupci organizace Post Bellum. Památku Horákové, která se stala před 70 lety obětí justiční vraždy, a dalších obětí komunistického režimu tam dnes uctilo asi 50 lidí. Zazněla také společná modlitba a státní hymna.

Pro Miladu Horákovou, která se stala před 70 lety obětí justiční vraždy, byly pravda, poctivost a spravedlnost hodnotou cennější než její život. Na pietním aktu k uctění památky obětí komunismu to řekl šéf Senátu Miloš Vystrčil.

Podle místopředsedy Sněmovny Petra Fialy (ODS) je komunismus zločinný režim všude na světě.

Pro političku Miladu Horákovou, která se stala před 70 lety obětí justiční vraždy, byly pravda, poctivost a spravedlnost hodnotou cennější než její život. Na dnešním pietním aktu k uctění památky obětí komunismu na pražském Újezdě to řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle místopředsedy Sněmovny Petra Fialy (ODS) je komunismus zločinný režim všude na světě. Oba politici připomněli, že komunistická strana podporuje současnou vládu.

Historik Jiří Kocián v rozhovoru pro deník Právo popsal události, které předcházely monstrprocesu s bývalou národněsocialistickou poslankyní Miladou Horákovou. Česko si nyní připomíná 70. výročí její vraždy komunistickým režimem.

Víte o tom, že se u nás komunisté v roce 1920 neúspěšně pokusili o komunistický puč? Historický článek z roku 1921 vám prozradí, jaký krvavý průběh převratu komunisté plánovali i jakým způsobem následně komunističtí poslanci o svém neúspěšném pokusu o převrat lhali.

My lidé potřebujeme své ikony. Velikány, k nimž se budeme vztahovat. Vzory, jejichž štít je čistý, čest neposkvrněná a ideje daleko přesahující náš vlastní obzor. Středověk měl své svaté, novověk technické génie. Doba moderní své revolucionáře.

Na budovu pražského sídla KSČM v ulici Politických vězňů byl v rámci pietní akce u příležitosti 70. výročí vraždy Milady Horákové komunisty od půlnoci do brzkých sobotních hodin promítán její portrét a filmové úryvky z jejího monstrprocesu. KSČM sdělila, že k pořádání akce nebyla požádána.

„Jdu s hlavou vztyčenou.“ Věta z posledního dopisu Milady Horákové, od jejíž popravy komunisty uplynulo v sobotu ráno 70 let.

Museum Kampa v den 70. výročí popravy doktorky Milady Horákové otevírá rozsáhlou výstavu věnovanou této osobnosti. Předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových spravující Museum Kampa Jiří Pospíšil, europoslanec a pražský zastupitel, deníku FORUM 24 popsal výstavu, ale vyjádřil se i k současné roli KSČM a její podpoře vlády.

Dnes si připomínáme 70. výročí popravy Milady Horákové. Mluvit o tzv. justiční vraždě je vlastně podivný eufemismus. Plakáty hlásající, že byla „zavražděna komunisty“, jsou zcela namístě. Jenže skutečnost byla mnohem horší. Oběsili ji českoslovenští komunisté, kteří byli poslušnými pomahači kremelských gangsterů. Tito „naši“ komunisté byli především vlastizrádci, kteří aktivně přispěli k přeměně Československa v gubernii agresivního sovětsko-ruského impéria.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) dnes uctí památku obětí komunismu. Jednou z nich byla právnička a politička Milada Horáková, kterou komunistický režim nechal po vykonstruovaném procesu popravit. Od její justiční vraždy dnes uplyne 70 let. Pietní shromáždění u památníku obětem komunismu na pražském Újezdě začne v 10:00. Později se šéf horní parlamentní komory přesune do obce Police u Jemnice na Třebíčsku, kde připomene památku padlých hrdinů při setkání k 75. výročí ukončení druhé světové války.

Plaketa na domě v centru hlavního města nově připomíná filozofa a historika Záviše Kalandru, který byl odsouzen k smrti v zinscenovaném procesu s Miladou Horákovou. Tabulku dnes umístili zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a Kalandrovi příbuzní jako součást projektu Poslední adresa, který upozorňuje na osudy obětí komunistického režimu. Právě byt v paláci Viktoria v Revoluční ulici byl posledním místem, kde Kalandra, od jehož popravy v sobotu uplyne 70 let, žil před svým zatčením.

KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | Kdyby mi někdo v polistopadové euforii, v devadesátých a ještě i v nultých letech, kdy jsme se složitě vypořádávali s komunistickou minulostí a stali se součástí Západu, řekl, že dnes budou ve střední Evropě mladí lidé sprejovat na sochy Winstona Churchilla hanlivé nápisy a označovat jej za zločince a že na druhé straně bude v Německu slavnostně vztyčena socha masového vraha Vladimira Iljiče Lenina, nevěřil bych mu. A přesto se to děje, právě tak vypadá naše současnost. Ještě jednou se proto ohlížím za událostmi posledních týdnů.

Autentické záznamy z vykonstruovaného procesu s právničkou Miladou Horákovou zazněly v pražském metru. Šlo o součást vzpomínkové akce k výročí smrti Milady Horákové, která byla před sedmdesáti lety popravena komunistickým režimem. První koláž nahrávek zazněla dopoledne a trvala přibližně tři minuty.

Česko si připomíná oběti komunistického režimu. První letošní pieta za Miladu Horákovou se konala v Brně.

Česko si v sobotu připomene smutné historické výročí. Před 70 lety komunisté zavraždili opoziční političku Miladu Horákovou. Tu režim nespravedlivě odsoudil ve vykonstruovaném procesu, ve kterém zazněly celkem čtyři rozsudky smrti. Jeden pro Miladu Horákovou, další pro Oldřicha Pecla, Záviše Kalandru a Jana Buchala. Čím si trojice mužů vysloužila nejvyšší možný trest?

U příležitosti sedmdesátého výročí justiční vraždy Milady Horákové zazněly z pražských sirén a rozhlasů v metru projevy ze zinscenovaného soudního procesu. Horáková byla za smyšlenou velezradu oběšena 27. června 1950 v pankrácké věznici. Akci zorganizovala iniciativa Milada 70: Zavražděna komunisty.

Karel Hrubý byl jedním ze 200 tisíc sociálních demokratů, kteří odmítli sloučení Československé sociální demokracie s KSČ, ke kterému došlo 26. června 1948. V roce 1955 putoval na deset let do vězení.

Autentické záznamy z vykonstruovaného procesu s právničkou Miladou Horákovou v pátek zazněly v pražském metru.