Komunismus

V porovnání s dnešními obřími nákupními centry nacpanými nepřeberným množstvím nejrůznějších produktů všeho druhu byly komunistické „sámošky“ slabým odvarem, obzvlášť tehdy, když regály v nich zely prázdnotou a na všechno se stály fronty. Přesto se na tuto dobu často vzpomíná s nostalgií, zejména na vůně, které si pamatujeme, a na cukrovinky, co už dnes neseženeme.

Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh neparlamentní Komunistické strany Československa (KSČ) na zrušení části trestního zákoníku, která umožní postihovat propagaci komunismu. Důvodem odmítnutí je neoprávněnost navrhovatele, což znamená, že se soud obsahem návrhu věcně nezabýval. Vyplývá to z přehledu plenárních věcí na webu ÚS.

V návrhu, který podala neparlamentní Komunistická strana Československa symbolicky 17. listopadu, kritizuje především jeho diskriminující povahu a nepřiměřený zásah do politických práv a svobod. Návrh podpořila i KSČM.

Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh neparlamentní Komunistické strany Československa (KSČ) na zrušení části trestního zákoníku, která umožní postihovat propagaci komunismu. Důvodem odmítnutí je neoprávněnost navrhovatele. To znamená, že se soud obsahem návrhu věcně nezabýval, vyplývá z přehledu plenárních věcí na webu ÚS. The post Žádná diskriminace ani zastrašování. Skalní komunisté neuspěli appeared first on Česká justice.

Brno - Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh neparlamentní Komunistické strany Československa (KSČ) na zrušení části trestního zákoníku, která umožní postihovat propagaci komunismu. Důvodem odmítnutí je neoprávněnost navrhovatele, což znamená, že se soud obsahem návrhu věcně nezabýval. ČTK to zjistila z přehledu plenárních věcí na webu ÚS.

Komunistická vláda v Československu je součástí našich dějin stejně jako milník 1968. Tomuto tématu se věnuje spisovatel a monarchista Jan Drnek v románu Orákulum - Paměti nomenklaturního prognostika, z něhož pochází níže uvedený úryvek.

Přesně před 36 lety, 4. prosince 1989, zrušila vláda výjezdní doložky. Skončila éra ponižujícího prošování o cestu na Západ a tisíce Čechů vyrazily k hranicím.

Využití formulace novely trestního zákoníku, která má od ledna umožnit postihování propagace komunismu, není podle experta na extremismus Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity v Brně zatím jasné. Vzejde až z judikatury, pokud to nebude změněno či zrušeno.

Praha - Využití formulace novely trestního zákoníku, která má od ledna umožnit postihování propagace komunismu, není podle experta na extremismus Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity v Brně v současnosti jasné a vzejde až z judikatury, pokud to nebude změněno či zrušeno. Pokud bude novela využita, zřejmě se takové případy dostanou až k Ústavnímu soudu či dokonce k Evropskému soudu pro lidská práva, který už dříve judikoval, že ne všechny formy komunismu odůvodňují zásah proti nim ve smyslu evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, sdělil Mareš ČTK.

Za socialismu se to zkratkami jen hemžilo. Ne snad že bychom jim rozuměli lépe než mluvě dnešní mládeže, ale museli jsme se je naučit, jinak to nešlo. Významy byly v té době skryté za kombinacemi písmen, a přesto každý věděl, o co jde. Kontrola nad každým detailem byla běžnou součástí řízení společnosti, proto se spousta věci proměnila v kombinaci několika velkých písmen. Byla to éra, kdy se mluvilo v šifrách a kdo jim nerozuměl, ten byl podezřelý. Jak si socialistické zkratky pamatujete dnes?

KSČM si nechala vypracovat analýzu, podle které jí i jejím členům hrozí od ledna perzekuce. Na vině je novela trestního zákoníku, která umožní postih za propagaci komunismu. Co se v analýze píše a má vyděsit řadové straníky?

Praha, 1945. Do slavné vily na Hanspaulce vtrhli muži s puškami. „Vlasta Burian?“ „Ano, to jsem já.“ „Jste zatčen za kolaboraci s nacisty.“ Herec, který před týdnem ještě bavil tisíce lidí, teď stojí mezi vrahy. V cele vedle něj spí příslušníci SS.

Mikulášská tradice má kořeny v křesťanské legendě, přežila totalitní režimy, které se ji snažily potlačit a dnes je unikátem jak v Česku, tak na Slovensku. Pojďme se podívat, jak vše začalo a jak se tradice, spojující lidové zvyky s vírou, vyvíjela.

Od ledna začne platit novela trestního zákoníku, která obsahuje mimo jiné trestní postih propagace a podpory komunistické ideologie. Komunismus bude postaven na úroveň nacismu.

Od ledna bude hrozit za propagaci komunismu pět let. A novela trestního zákoníku žene KSČM do kouta. Vedení řeší, zda stranu přejmenovat, rozpustit, nebo přesunout pod Stačilo!, aby si zachránilo vliv. I miliardový majetek.

Komunisté se ptají, co se pro ně změní od ledna, kdy začne platit novela, která by policii umožňovala stíhat propagaci komunistické ideologie a používání s ní spojených znaků. Jak zjistil investigativní tým Radiožurnálu, KSČM si nechala vypracovat dvě analýzy, podle kterých jsou rizika značná. O tom, co dál, se rozhodne na mimořádném sjezdu KSČM 13. prosince. V Radiožurnálu o tom mluví Jan Šlesinger z katedry trestního práva Univerzity Palackého.

Narodila jsem se v roce 1989 - dobu socialismu jsme ve škole probrat nestihli, dobové filmy považují tehdejší realitu a specifický slovník za samozřejmost, ale ne všechno se dá pochopit z kontextu…

Byly jich tisíce, dnes jejich jména často už téměř nikdo nezná. Ve 20. století zaniklo na území Česka tolik obcí, že jejich seznam už asi nikdy nebude kompletní. Pamětníci mizí, a tak dříve živé vesnice často připomínají už jen opuštěné hřbitovy v lesích. V posledních letech ale klíčí snahy tyto zaniklé osady alespoň připomínat – jednou z nich je i nová publikace.

Partyzánské hnutí se ve velké vlastenecké válce pod bedlivým dohledem „strany a vlády“ a NKVD rodilo velmi těžce. Do konce roku 1942 ho držely nad vodou hlavně kádry a ideje, významnější logistická podpora nastala až v roce 1943.

Přežil španělskou chřipku i smrt svého syna a manželky. Zapojil se do odboje, byl britským agentem a učil na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Nebýt totalitního režimu, kdo ví, kam až by to Jana Hlaváčová dotáhla. Bohužel „křídla“ jí „přistřihli“ soudruzi, když se v jejich očích provinila proti rudé diktatuře. Herečku ale nezlomili.

Před 35 lety skončila vláda jedné strany. Komunističtí poslanci v čele s Jakešem jednomyslně zrušili článek 4 ústavy. Byla to jejich politická sebevražda.

Náměstí 9. května v Boskovicích, oslavující svým názvem ukončení II. světové války tak, jak si jej připomínali komunisté, zůstane možná bez změny názvu. Město totiž nechalo obyvatele o názvu hlasovat. Do akce se zapojilo 915 z celkem 12 500 obyvatel, přičemž 675 jich navrhuje název ponechat. Konečné slovo ve věci bude mít prosincové zastupitelstvo.

Pojednání o povstáních a vzpourách vězňů ve stalinských koncentrácích za polárním kruhem: ve Vorkutlagu, Uchtpečlagu a Sevpečlagu v Komijské republice. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Přes Čukotku na Fidži a zpět – 2.

27. listopadu uplynulo 73 let od rozsudku v procesu s Rudolfem Slánským. Přečtěte si, jak Gottwald rozhodl o osudu přítele a proč se vysílalo se zpožděním.

Touha po svobodě byla silnější než dráty i kulky. Cena byla život. Příběhy těch, které režim umlčel, dnes znovu mluví.

Temná éra politických procesů ukazuje, jak totalitní moc proměnila soudy v nástroj strachu, manipulace a bezpráví.

Bohuslav Ečer se kvůli komunistům málem stal zapomenutým mstitelem Čechů a Slováků. Přitom se podílel na dopadení jednoho z největších válečných zločinců, nacisty K. H. Franka, spoluzodpovědného za Lidice a Ležáky, který se při výslechu sesypal.

Jiskry, pionýr a SSM. Jak komunistický režim formoval děti k poslušnosti, oddanosti a víře v Sovětský svaz. Tři organizace, které ovlivnily celé generace.

O levicových intelektuálech, zaprodaných zločinnému komunistickému režimu a ideologii třídní nenávisti, a temné ruské duši prosakující i z děl Dostojevského, Arcybaševa, Šalamova i Solženicyna, jejímž zhmotněním byl stalinismus a je putinismus.

Po krátké nemoci zemřel ve věku 59 let právní aktivista Tomáš Pecina. Působil jako programátor, překladatel a bloger, ale známý byl především tím, že usiloval o transparentnost soudnictví a svobodu projevu.

Ukrajinská Besarábie je domovem různých etnik, která zde společně prošla válkou, poválečným hladem i sovětizací. Čtyři příběhy ukazují, jak Gagauzové, Moldavané, Bulhaři či Ukrajinci prožívali tlaky doby, a přesto si udrželi vlastní identitu.

Politik se ohání láskou k historii, přitom ale tvrdí, že 17. listopad řídila KGB s Moskvou. Historická fakta, panika StB i podpis smlouvy se Sověty tuto teorii jednoznačně vyvracejí. 17. listopad byl spíše chaotickým selháním, než precizním plánem.

Ano, málokdo to ví, ale není tomu tak dávno, kdy v ZOO Dvůr Králové (dnes Safari park Dvůr Králové) došlo k jen těžko představitelnému incidentu. Doslova přes noc tam totiž zemřelo velké množství žiraf.

Podoba vánočních svátků za tzv. socialismu se od té dnešní v mnohém lišila. Přesto je ale třeba vyzdvihnout to, že i přes snahu tehdejšího režimu si lidé jejich podstatu vzít nenechali.

Neparlamentní Komunistická strana Československa (KSČ) navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část trestního zákoníku, která umožní postihovat propagaci komunismu. Podle strany, která se názvem hlásí k odkazu předlistopadových komunistů, jde o nepřiměřený zásah do politických práv a svobod. Strana návrh podala 17. listopadu, tedy v den, který v roce 1989 odstartoval sametovou revoluci.

Neparlamentní Komunistická strana Československa (KSČ) navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část trestního zákoníku, která umožní postihovat propagaci komunismu. Podle strany, která se názvem hlásí k odkazu předlistopadových komunistů, jde o nepřiměřený zásah do politických práv a svobod. Strana návrh podala 17. listopadu, tedy v den, který v roce 1989 odstartoval sametovou revoluci.

Ivan Piak snil od mládí o tom, že bude brázdit moře na plachetnici. Totalitní režim v tehdejším Československu mu to však dlouhá léta znemožňoval. Emigrovat se nakonec neodvážil, ale po roce 1989 si svůj námořnický sen splnil. Dnes vzpomíná na divoké zážitky z vojny, první vlastní loď i cesty po Středozemním moři.

Jaký byl listopad 1989? Podle novin, které 36 let odpočívaly na půdě, hodně hektický. Podívejte se, jak se měnila nálada ve společnosti den po dni. Nejdřív se demonstrace bagatelizovaly…

České dějiny znají celou řadu statečných žen, které se postavily totalitním režimům minulého století. Takovou byla též profesorka Růžena Vacková, která si prošla nacistickým i komunistickým vězením.

Kterýkoli důstojník se při plnění svých povinností mohl po jednání s generálem Mechlisem velmi snadno dostat do trestního tábora GULAGU nebo přímo na popraviště. Týkalo se to dokonce i vojenských novinářů.

Máme v rodině nějaký ten dorost a chodí k nám jejich přátelé a kamarádi. A tak si občas sedneme a debatujeme o všem možném. Nedávno přišla řeč na to, jaké vlastně byly Vánoce v ČSSR, když jsem já byla dítě. No, přiznám se, že bych radši odpovídala na lehčí otázku. Žijeme dnes v tak odlišné době, že možná nebudou ani chápat, o čem to mluvím. Jak vysvětlit, že nic nebylo, ale přesto jsme všechno měli?

Dalibor Janda vystoupil jako host na křtu nového alba kapely Ortel. Svými slovy rozvířil na sociálních sítích žhavou diskusi.

Česká společnost si nedávno připomněla 17. listopad, jeden z nejdůležitějších dnů našich moderních dějin. A zatímco si připomínáme odvahu těch, kteří tehdy vyšli do ulic, současně čelíme otázce, jak si…

Osud Aleně Vránové do cesty přivedl dvě velké lásky. City, emoce, drama. Nic z toho v jejich vztazích nechybělo. Bohužel kvůli svým partnerům měla často ze života peklo. Nakonec raději zůstala sama.

Jak jinak než absurdně reagovat na slova, jež pronesl Dalibor Janda, když se rozhodl pokřtít album Tomáše Ortela. V předvečer 17. listopadu totiž účastník Festivalu politické písně Sokolv a trojnásobný Slavík publiku sdělil, že byl za komunismu umlčován podobně jako Tomáš Hnídek dnes. Samozřejmě v plném sále na koncertě, který nikdo nikomu nezakázal.

Euforie z vítězství a setkání na demarkační linii krátce sblížily Východ se Západem, než mezi ně dopadla železná opona. V takových chvílích se nevyplácí propadnout závislosti na něčem nedostupném.

V období komunismu existovalo jen málo diktatur tak krutých a prolezlých korupcí jako ta rumunská. Po dlouhé roky ji ovládal manželský pár, který si dopřával neomezený přepych a moc, zatímco běžní lidé zápasili s hladem a živořili v bídě.

Před 130 lety se narodil generál Alois Liška. Legionář, velitel československých jednotek za II. světové války ve Francii a Anglii a hrdina bojů o přístav Dunkerque. Doma ho komunisté hodlali zlikvidovat, Liška ale se skupinou spolubojovníků dokázal za dramatických okolností utéct do Anglie.

Světová výstava Expo 67 v kanadském Montrealu patří k těm nejčastěji připomínaným. Silnou stopu na ní zanechalo i Československo, třeba skrze projekt socialistického města budoucnosti: ETAREA.

Jednou Dalibor Janda vyrazí bez dcery Jiřiny Anny a hned je z toho haló. Zpěvák zamířil na křest Tomáše Ortela a při té příležitosti pronesl na pódiu pár slov. Nejen jeho fanoušci se nestačili divit. V němém úžasu si vyslechli, jak Hurikán za komunismu trpěl a ceny dostávali jiní.

Dvacáté století je bezednou studnicí příběhů, které dodnes inspirují i děsí. Mezi takové patří i příběh Karla Strmisky, četníka a později příslušníka SNB, který skončil na komunistické šibenici.

17. listopad je patrně nejvýznamnější český státní svátek. Minimálně co se týče veřejných aktivit české společnosti. Hlavní události se dějí na Národní třídě, kam postupně kdokoliv, včetně téměř všech českých politiků, přichází uctít odkaz sametové revoluce. I letos však příchod různých politiků doprovázel pískot a negace ze stran občanů. Není však možnost, že můžeme pískat na jakéhokoli politika oním odkazem sametové revoluce?

Cenu Paměti národa si v pondělí 17. listopadu převzalo v Národním divadle pět osobností z Česka, Slovenska a Ukrajiny, které čelily politickému tlaku a postavily se komunismu. Ocenění získali Milena Sedláčková a Jaroslav Vrbenský z Česka, Fedor Gál a Emil Sedlačko ze Slovenska a Nadija Kalinčenkovová z Ukrajiny. O tom, kteří lidé letos dostanou ocenění, informovala už v páteční tiskové zprávě společnost Post Bellum.

Cenu Paměti národa získalo pět osobností z Česka, Slovenska a Ukrajiny, které čelily politickému tlaku a postavili se komunismu. Letošními laureáty tak jsou Milena Sedláčková a Jaroslav Vrbenský z Česka, Fedor Gál a Emil Sedlačko ze Slovenska a Nadija Kalinčenkovová z Ukrajiny. Šestnáctý ročník Cen Paměti národa se konal v Národním divadle.

KOMENTÁŘ. Tento text byl původně připomínkou výjimečného a statečného filosofa Ladislava Hejdánka, který už dávno před listopadem 1989 varoval, že neslušná hloupost většiny české společnosti nezmizí s odstraněním komunistického režimu. Měli jsme ho víc poslouchat… K pochopení všech našich polistopadových omylů a naivity třeba pomůže další Hejdánkův, ještě mnohem starší, citát: „O pravdě se nehlasuje.

Ženy, jež se v SSSR věnovaly nejstaršímu povolání, čekal nezáviděníhodný osud. Nejdřív si je sověti snažili převychovat a zřídili pro ně zvláštní profylaktoria. Pro ty nenapravitelné tu pak byl výjimečný trest – speciální gulag jen pro prostitutky.

Sametová revoluce byla proces změny režimu, který započal 17. listopadu 1989, kdy se odehrála první velká studentská demonstrace, proti níž zasáhla SNB. Důležitých dnů a událostí však bylo mnohem víc. Podívejte se na chronologický přehled, který končí zvolením Václava Havla prezidentem.