Komunistická strana Číny

Ruský prezident Vladimir Putin dorazí do Pekingu v úterý večer místního času a přivítá ho čínský ministr zahraničí Wang I. Podle Putinova poradce Jurije Ušakova se akce odehraje podle stejného scénáře jako v případě nedávné návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Dne 16. května 1966 schválilo vedení Komunistické strany Číny dokument, který vešel do dějin jako „Oběžník z 16. května“. Ve skutečnosti se právě v ten den rozběhl jeden z nejradikálnějších a nejničivějších experimentů komunistické ideologie 20. století – čínská kulturní revoluce, plným názvem Velká proletářská kulturní revoluce.

Před 60 lety začala jedna z nejkrvavějších epoch v čínské historii. Přestože původně slibovala „vdechnout nový život myšlence socialismu“ a zaklínala se slovem „kulturní“, ve skutečnosti rozvrátila čínskou ekonomiku, rozbila rodiny a zastavila vzdělávání v celé Číně. Především v ní ale zemřely až dva miliony lidí. Velká čínská kulturní revoluce je dodnes varovným mementem.

Návštěva Donalda Trumpa v Pekingu začala symbolickým gestem. Čínská státní média odsunula amerického prezidenta na vedlejší stránky a hlavní prostor věnovala jiným tématům.

Šéf polské kontrarozvědky Rafal Syrysko nedávno popsal čínské aktivity v Evropě slovy, která zní téměř poeticky: „Není to sprint, ale dlouhý pochod." Jenže na rozdíl od Maovy legendární pouti z třicátých let minulého století jde tentokrát o pochod jiného druhu – systematickou kampaň za budování pozitivního obrazu autoritářského modelu přímo v srdci liberálních demokracií. Článek Čínský „dlouhý pochod“ do Evropy: Když autoritářství nosí oblek od Armaniho se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Čína je jako bezdomovec, co se měsíce nemyl, ale jednoho dne si navlékl na míru ušitý oblek od Armaniho. Z dálky oslňuje svět, ale jakmile přijdete blíž, ten strukturální zápach vás srazí na kolena.

Návštěva předsedkyně tchajwanské strany KMT v Číně z pohledu Tchaj-wanu.

Vláda zamítla předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) cestu speciálem na Tchaj-wan, kam měl jet s podnikatelskou delegací. Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) je Tchaj-wanu věnována až nadstandardní pozornost. S tím nesouhlasí bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS), podle kterého má Vystrčil na cestu vládním speciálem nárok. Předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (Motoristé) nevidí důvod, proč by Vystrčil měl jet zrovna nyní. Podle poslankyně Kateriny Demetrashvili (Piráti) se diplomatické vztahy musí udržovat, tím spíš, když jsou dobré. Nedělní debatu vedl Martin Řezníček.

Na konci 50. let zahájil předseda Komunistické strany Číny Mao Ce-tung radikální experiment, který měl během několika let proměnit agrární zemi v průmyslovou velmoc. Od projektu známého jako Great Leap Forward, tedy Velký skok vpřed, se čekal obří úspěch. Výsledek ale připomínal spíš pád do prázdna.

Čínský sen narazil do zdi. Komunistická strana vyměnila sociální smlouvu za systém, který z vás udělá psance rychleji, než si stihnete vygooglit, proč vaše děti polykají pesticidy.

Peking: Si Ťin-pching v pátek s ohledem na možný summit s Donaldem Trumpem na čínské půdě nasadil vypočítavý diplomatický tah a otevřel dveře pekingského Velkého sálu lidu Čeng Li-wun, předsedkyni Kuomintangu, známé také jako Čínská nacionalistická strana, která je hlavní opoziční silou na Tchaj-wanu.

Čína se nachází v bodě zlomu. Po desetiletích, kdy byl ekonomický růst vykoupen devastací krajiny a toxickým smogem, se Peking rozhodl pro radikální řez. Dne 12. března 2026 byl přijat monumentální Zákoník o ekologii a životním prostředí. Tento dokument, obsahující 1 242 článků, však není jen o čistším vzduchu. Je to legislativa země, která pochopila, že ovládnutí environmentálních norem je nejen cesta k lepšímu životnímu prostředí, ale také nejkratší cesta ke globální ekonomické dominanci.

Tři demokratickí senátoři vyzvali prezidenta Donalda Trumpa, aby zablokoval čínským automobilkám stavbu továren v USA a dovoz čínských aut z Mexika i Kanady. Podle senátorů by přítomnost čínských výrobců v USA mohla ohrozit domácí automobilový průmysl a představovat riziko pro národní bezpečnost.

Příběh začíná vyprávěním osudu babičky, narozené v roce 1909, nejkrásnější dívky na malém městě, kterou její otec „provdal" jako konkubínu za starého generála.

Zatímco Západ pálí kapacity v sérii globálních krizí, Peking mlčí. Není to slabost, ale chladný kalkul. Čína si buduje strategickou výhodu a čeká, až se její soupeři vyčerpají sami. Dnešní ticho z Východu mění světový řád.

Čínský komunistický režim by se podle Senátu neměl vměšovat do volby budoucího tibetského duchovního vůdce dalajlamy, i když území Tibetu ovládá. Senátoři se na tom ve středu shodli na závěr své březnové schůze na návrh senátního výboru pro lidská práva. Čínské velvyslanectví v Praze v minulosti podobné aktivity označovalo za vměšování se do vnitřních záležitostí Číny.

Souhvězdí na čínské vlajce symbolizuje jednotu, vděk a podřízenost malých hvězd (dělníci, rolníci, drobná buržoasie a vlastenecký kapitalismus) vůči hvězdě velké, hvězdě patřící straně komunistické.

Oproti převládajícím obavám Čína podle amerických rozvědek neplánuje na příští rok invazi na Tchaj-wan. Píše se to v nové výroční zprávě o globálních hrozbách, která přichází v době, kdy Peking zvyšuje tlak na ostrov častými válečnými manévry. Jedním z důvodů by mohly být pokračující čistky napříč obranným sektorem asijské velmoci.

Aliance Číny a Ruské federace se postupně přežívá. Komunistická diktatura řadí novou rychlost a zabírá pozice, které USA dobrovolně pod vedením Donalda Trumpa vyklízí. Konflikt v Íránu pak může souboj o světovou dominanci ukončit šach-matem.

Jediný zpravodajský odhad změnil obranné plánování v Tichomoří a rozpoutal závody ve zbrojení, které stále pokračují.

RECENZE. Představte si, že u vašich dveří jednoho dne zazvoní neznámý muž, řekne, že je něco jako váš strýček a jeden týden v měsíci u vás bude bydlet. To, co zní jako začátek humoristické povídky od Šimka a Grossmanna, je realita ujgurských rodin v Sin-ťiangu. „Strýček či tetička“ jsou rodilí Číňané, mají stranickou knížku a

Čína je dlouhodobě známá svou snahou často utlačovat etnické menšiny nebo je násilím začleňovat do většinové společnosti. Nyní bude tato tendence upevňovat čínský patriotismus ještě vyšší. Nejznámější byly tábory pro...

Možná změna konfigurace čínského vojenského vedení, které se téměř rozpadlo kvůli korupci, bude jedním z klíčových témat výročního zasedání zákonodárného sboru.

Každý březen se v Pekingu koná nejdůležitější politické shromáždění Číny – tzv. „dvě zasedání“. V čem se letošní ročník liší a proč si tato zasedání zachovávají svůj politický význam, přestože mají převážně ceremoniální charakter?

Čína schválila nový zákon, který se týká 55 etnických menšin v zemi. Podle vlády posílí modernizaci a národní jednotu. Kritici zákona ale upozorňují na to, že oslabí identitu lidí, kteří nepatří k většinovému etniku Chanů, a oslabí jejich jazyková a kulturní práva. „Tento způsob socialistické legalizace můžeme sledovat i v jiných oblastech, než je národnostní politika,“ říká sinolog Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu Akademie věd.

Neuvěřitelné osudy odvážných lidí, jejichž víru se totalitnímu režimu nepodařilo zlomit, odhalují málo známou stránku čínské historie.

Cesta k tomu, aby se z Číny stal světový lídr ve výrobě solárních panelů, dalších zelených technologií nebo elektroaut, začala před jedenácti lety na každoročním shromáždění vrcholných politiků. To probíhá i nyní a také letos si strana odhlasuje novou pětiletku, která určí, jakým směrem se bude ekonomika vyvíjet. Analytička čínského týmu AMO Paulína Ovečková se domnívá, že bude stavět na tom, co nastavil 11 let starý plán.

Čína plánuje na nadcházejících pět let nejnižší ekonomický růst od začátku 90. let, zřejmě si tak chce uvolnit ruce k řešení problémů. Chystá ale také omezení práv etnických menšin.

Čistky v PLA míří do vrcholu velení a z „boje s korupcí“ dělají mechanismus řízení loajality. V zemi, kde armáda slouží straně, je disciplína politický nástroj – a může mít dopad i na schopnost jednat v krizi.

S blížícím se termínem zasedání nejdůležitějšího zákonodárného orgánu Číny pokračují pečlivé stranické čistky. Si Ťin-pching opět sáhl do řad svých vojenských důstojníků.

Čínský prezident Si Ťin-pching pogratuloval Kim Čong-unovi k opětovnému zvolení do čela severokorejské strany, čímž posílil symbolické i strategické spojenectví mezi oběma zeměmi. Přes historické napětí a rozdílné zájmy zůstává Čína pro izolovaný režim v Pchjongjangu klíčovým partnerem.

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) ve čtvrtek vydala video, kterým vyzývá čínské důstojníky, aby se stali informátory. Chce tak využít případné vlny nespokojenosti, již mohla vyvolat nedávná čistka v čínském armádním vedení. Podobně CIA loni v květnu usilovala o nábor členů vládnoucí Komunistické strany Číny.

Po posledních čistkách zůstali v Ústřední vojenské komisi Komunistické strany Číny již pouze dva členové: Si Ťin-pching jako předseda a Čang Šen-min jako místopředseda.

Potlačení svobod v Hongkongu bylo úklidem na vlastním dvorku, tvrdí takzvaní realisté. A Tchaj-wan? Jihočínské moře? Himaláj, kde pramení veletoky? Nejen Ruska, ale i Číny je nutné se ptát, kde končí. A tam postavit plot.

Česká kontrarozvědka BIS a policie poprvé v historii sáhly k nástroji, který rozděluje domácí politickou scénu i justici na nesmiřitelné tábory. Zatčení čínského lobbisty a novináře Jang I-minga z 22. ledna představuje historický milník v boji proti vlivu cizích mocností. The post Test nového trestného činu: Ústavní soud může otevřít cestu z vazby zadrženému Číňanovi appeared first on Česká justice.

Vedení čínské armády se otřásá v základech. V posledních letech z ní zmizelo několik vysoce postavených generálů. O uplynulém víkendu byl z velení odstaven i druhý nejmocnější muž čínských ozbrojených sil, generál Čang Jou-si. Obvinění jsou vážná: špionáž pro Spojené státy a korupce. Podle analytiků se ovšem za vším skrývá mocenský boj prezidenta Si Ťin-pchinga.

V polovině ledna zatkla česká policie čínského občana kvůli obvinění ze špionáže. Muž pracoval pro čínský deník Guangming Daily ovládaný Komunistickou stranou Číny.

Pád jednoho z nejmocnějších mužů čínské armády rozpoutal spekulace o neshodách o přístupu k Tchaj-wanu i možnosti vojenského převratu. Může v tak uzavřeném a přísně kontrolovaném systému armáda skutečně představovat hrozbu?

Čínský autoritářský prezident Si Ťin-pching měl v Pekingu rozjet rozsáhlé čistky. Za oběť jim padl generál Čang Jou-sia, který byl doposud první místopředsedou Ústřední vojenské komise Komunistické strany Číny a byl označován za dvojku režimu hned za hlavou státu. Jde o překvapivé vyústění, protože generál je s prezidentem spjat i rodinnými vazbami a mělo se za to, že patří mezi jeho nejloajálnější pobočníky. Informují o tom zahraniční média.

Čína proměnila svou nejjižnější provincii v masivní experiment s volným obchodem a nejrozsáhlejším otevřeným přístavem na světě. Scénář ve stylu Hongkongu se však nejspíš nekoná – část analytiků o ostrově mluví jako o „návnadě“.

Čínský prezident nařídil zatčení generála Čanga Jou-siho a odstranil tak posledního vlivného rivala, který se dokázal stále mocnějšímu Si Ťin-pchingovi postavit. Absolutní kontrola nad Čínou je nyní v rukou jediného muže.

Česká policie zadržela muže, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Podle zdrojů Radiožurnálu působil obviněný Jang I-ming v Česku roky, a to v roli pražského zpravodaje pro čínský deník Guangming Daily. „Někteří bývalí redaktoři takových deníků potvrzují, že mezi zahraničními dopisovateli je dokonce až polovina zpravodajců, tedy špionů,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus analytička projektu Sinopsis Kateřina Procházková.

Čína má velký problém. Tím je její ekonomika. Donald Trump tomuto problému se svou politikou v době, kdy se země stále potýká s pomalým postcovidovým oživením, nestabilitou v sektoru nemovitostí a velmi slabou spotřebitelskou poptávkou, jistě nepřidá. Trumpova politika je však jen třešničkou na problémovém dortu, který si soudruzi v Pekingu upekli sami.

Ani dekáda od ukončení politiky jednoho dítěte v Číně nestačila na vyrovnání se s jejími následky. Za klesající porodností se schovává i kulturní trauma a hluboká nejistota ohledně budoucnosti.

Tradiční kultura na střeše světa mizí pod nánosem rudé barvy a povinné výuky čínštiny, zatímco svět jen tiše přihlíží.

Spousta lidí tvrdí, že „rozhovory“ ministra Zůny s Radimem Fialou z SPD připomínaly něco mezi „výpověďmi“ obžalovaných při procesech v 50. letech, a tím, co obvykle říkají na kameru rukojmí držení teroristy.

Čínská armáda v pondělí oznámila, že se pozemní, námořní, vzdušné a raketové jednotky chystají na velké vojenské cvičení u Tchaj-wanu. Cílem má být vyslat „vážné varování“ proti jakýmkoli snahám o nez…

V Pekingu se konalo studijní zasedání Politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny. Zasedání se zaměřovalo na správu a kontrolu internetu a jeho program se týkal i využívání takových nástrojů, jako je například umělá inteligence (AI).

Byly skoro čtyři hodiny ráno, když se země pod čínským Tangshanem začala rozpadávat na kusy. Během pouhých 16 sekund se hornické město proměnilo v hromadu trosek a tisíce lidí zůstalo uvězněných pod sutinami

V čínské ekonomice je na první pohled vše v pořádku. Průmyslová výroba i HDP roste a podíl Číny v sektorech obnovitelných zdrojů, výroby automobilů nebo polovodičů je vyšší než kdy dříve. Čísla jsou ale zmanipulovaná a Čína má zásadní problémy.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varuje před kybernetickými aktivitami čínských společností I-S00N a Integrity Tech.

Kampaň skupiny APT31, spojovaná s čínskou zpravodajskou službou, opakovaně útočí na jednu ze sítí ministerstva zahraničí. NÚKIB varuje před společnostmi, které spolupracují s čínskými bezpečnostními a zpravodajskými složkami.

V nedělních volbách v Hongkongu už smí kandidovat jen „patrioti“. Peking stále silněji svírá svůj ostrov kapitalismu, kroky skrývá za vlastenectví a národní bezpečnost. Z města mizí občanská práva a stagnuje i tamní známá burza.

Čistky v Číně se jen v říjnu dotkly 11 generálů a více než 2 500 členů Komunistické strany Číny i ozbrojených sil. Od svého červencového zmizení se Si Ťin-pching stále neúnavně zbavuje předních generálů v Čínské lidové armádě.

Čína v úterý vyslala k vlastní orbitální stanici Tchien-kung (Nebeský palác) bezpilotní kosmickou loď Šen-čou 22 (Božská loď), která má sloužit jako návratové plavidlo pro tříčlennou posádku a odstranit bezpečnostní rizika na stanici.

Trojice čínských kosmonautů, která zůstala na oběžné dráze v prostorách čínské vesmírné stanice Tchien-kung (Nebeský palác) neplánovaně o zhruba týden déle, se tento pátek vrátila na zemský povrch. S odvoláním na čínskou státní televizi to napsala agentura AFP. Jejich původní návratový modul „nesplňuje požadavky pro bezpečnou cestu zpět“.

V tichosti, avšak s monumentální symbolikou, se na námořní základně v Sanya na ostrově Hainan odehrála událost, která přepisuje dějiny moderního válečnictví a naznačuje směřování globální mocenské rovnováhy. Čína oficiálně uvedla do aktivní služby svou nejnovější chloubu – letadlovou loď Fujian. Toto plavidlo, s trupovým číslem 18, není jen dalším přírůstkem do rostoucí čínské flotily, ale představuje skutečný technologický skok vpřed.

Francouzsko-ujgurská akademička Dilnur Reyhanová před třemi lety v rámci protestu na okraji Paříže rozlila červenou barvu na banner čínské ambasády. Číňané ji zažalovali, poté žalobu stáhli, případ byl ale nyní bez vysvětlení obnoven. Situaci, kterou nepamatují ani její právníci, komplikuje i zapojení francouzské prokuratury. „Můj pocit je, že mě francouzská vláda obětovala, aby potěšila prezidenta Si Ťin-pchinga,“ říká pro iROZHLAS.cz.

Na věčné časy a nikdy jinak? To už v Česku dobře známe. Ovšem to bratrské přátelství, z něhož se mezi Čínou a Sovětským svazem vyvinula vražedná paranoia, mělo o dost jiný průběh. A vyústilo i v docela jiná opatření. V podzemí Pekingu vyrostla síť propojených krytů, doslova celé město pod městem.