Koncentrační tábor Osvětim

V půdním divadle Magdeburských kasáren v Terezíně zazněla v sobotu v podání studentů gymnázia z německého Wülfrathu dětská opera Brundibár.

Gisella Perlová byla maďarsko-rumunská gynekoložka, kterou v roce 1944 deportovali s manželem a synem do koncentračního tábora v Osvětimi, protože byli Židé. Ani zdaleka netušila, jakých hrůz se zde stane svědkem.

Jeden z nejúspěšnějších filmů Stevena Spielberga. Krásně zpracované válečné drama z období druhé světové války. Příběh se odehrává v okupovaném Polsku do kterého přijíždí Oskar Schindler, coby neúspěšný obchodník, ale s vizí o bohatství.

Národní park Ojców nabízí klidný útěk do jurských vápencových krasů a údolí. Podzim vám nabídne nádhernou paletu barev pouhých 20 kilometrů od Krakova.

2. září 1945 bylo osmdesáté výročí od doby, kdy došlo ke skončení druhé světové války. Války, která přinesla nejenom miliony mrtvých, ale také spoustu změn pro celé lidstvo. Kolik informací o této, v pořadí již druhé světové válce, víte?

Byl to válečný zločinec, přesto trestu unikal ještě více než 40 let od skončení druhé světové války. Paradoxně mu v útěku do Jižní Ameriky pomohli jeho bývalí nepřátelé. Za přispění USA mohl tento sadistický nacista žít svůj druhý život v Bolívii.

Do koncentračních táborů bylo za druhé světové války deportováno přes šest tisíc českých Romů a Sintů.

Příběh polské katolické rodiny Ulma je skutečným příkladem statečnosti a lidskosti během druhé světové války. Józef Ulma a jeho manželka Wiktoria byli katolickými Poláky žijícími ve vesnici Markowa v jihovýchodním Polsku. Byli to lidé, kteří měli pevné morální zásady a velkou soucitnost.

V Novém Jičíně byl odhalen první Kámen zmizelých. Tyto mosazné dlaždice vsazené do chodníku připomínají osudy lidí, kteří byli nacisty zavražděni v koncentračních táborech.

U Oder, na tamním startovišti na kopci Vladař, se v úterý vážně zranil rogalista. Šestatřicetiletý muž po pádu z výšky skončil v péči lékařů a musel být transportován do nemocnice vrtulníkem.

Překvapivě za krásného letního dne se ve Frýdlantě u jezu na řece Ostravici sešli otužilci, kteří společně zahájili novou sezonu. Šanci začít s otužováním měli především začátečníci, které by opravdu studená voda mohla od koupání odradit.

Tragická dopravní nehoda se v úterý odpoledne stala v Brumovicích-Skrochovicích na Opavsku. Po střetu s dodávkou tam zemřel čtyřiapadesátiletý cyklista, který zřejmě nedal projíždějícímu vozidlu přednost v jízdě.

V archeoparku v Chotěbuzi na místě bývalého středověkého sídla čekal na děti i dospělé noční výlet. A nebyl to jen výlet. Děti při něm musely prokázat notnou dávku odvahy, ale i důvtipu.

Karvinská regionální knihovna celý rok oslavovala se svými čtenáři 100. výročí svého vzniku. Sérii akcí uzavřel knižní jarmark, který byl letos ve větším stylu než obvykle.

Betonovo-travnatá plocha u Sousoší komunistů naproti radnice Ostravy-Jihu se promění ve velkou taneční párty. Stane se tak v sobotu 23. září a hlavní hvězdou bude anglický DJ, který momentálně žije v Německu Mark Reeve. Smyslem události je zviditelnit tuto lokalitu, která je v současné době zanedbaná, chátrá a zaslouží si oživení.

Více než dva měsíce byla mimo povoz pobočka Knihovny města Ostravy na ulici Dr. Martínka v Hrabůvce. a to kvůli rekonstrukci vzduchotechniky v celém objektu kulturního domu K-trio, ve kterém sídlí.

Zahrádkáři z Karvinska se opět po roce sešli s veřejností, aby jim ukázali své letošní výpěstky a pochlubili se i svou úrodou. Návštěvníci mohli obdivovat nejtěžší rajčata i papriky a také hodnotit aranžmá, které k výstavě vytvořili školáci.

Karvinské moře je vyhledávanou lokalitou místní obyvatel i návštěvníků ze širokého okolí. Nově tady díky dotacím MSK kraje přibylo i nové plovoucí molo.

V prostorách Kulturního centra ve Frýdlantu nad Ostravicí byla slavnostní vernisáží zahájena ojedinělá výstava obrazů rodáka Ferdiše Duši.

Umělecká škola AVE ART uspořádala už tradiční sympozium prostorových forem. Umělečtí kováři v rámci něj letos tvoří dvě plastiky. Jedna z nich bude po dokončení umístěna v Jubilejní kolonii v Hrabůvce.

Kraj patří dlouhodobě mezi významné podporovatele hasičů a to jak dobrovolných, tak profesionálních. Nyní zastupitelé schválili 35 milionů korun, za které budou nakoupeny nové cisterny i moderní technika. Peníze půjdou i na opravy zbrojnic.

Početná parta s velkým srdcem se sešla pod Lysou horou, aby jako dobrovolníci na její vrchol vyvezli 16 vozíčkářů. Někteří z nich byli na nejvyšším vrcholu Moravskoslezských Beskyd poprvé a jak sami řekli, vlastními silami by se tam nikdy nedostali.

Ostravské Třebovice mají novu sportovní halu, která se stala dominantou této městské části. Díky svým úctyhodným rozměrům bude sloužit jako zázemí pro klub Blue Volley Ostrava a samozřejmě také místním spolkům v čele s úspěšnými sportovními gymnastkami.

Již potřiadvacáté se sjely posádky nablýskaných autoveteránů na rallye Trofeo Niké Jeseníky. Historická auta projela Olomouckým a Moravskoslezským krajem a zakončila svou pouť v horských lázních Karlova Studánka.

Hasiči v noci na úterý 12. září zasahovali v Ostravě-Jihu. V tamní části Výškovice byl asi patnácti minut před třetí hodinou ranní nahlášen požár bytu. Za jeho příčinou zřejmě stojí elektrická koloběžka. Hasiči zachránili dva lidi z balkonu ze zasaženého bytu.

V Novém Jičíně byl odhalen první Kámen zmizelých. Tyto mosazné dlaždice vsazené do chodníku připomínají osudy lidí, kteří byli nacisty zavražděni v koncentračních táborech.

Policie v Pasově odstraňovala předvolební plakáty s nápisem „Alles für Deutschland“ („Vše pro Německo“), jehož používání je trestné vzhledem k tomu, že šlo v minulosti o heslo nacistů. Plakáty patřily některému z kandidátů protestní pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) v nadcházejících bavorských zemských volbách.

Věhlasu bitvy u Stalingradu nebo vylodění v Normandii zpráva z Osvětimi nedosahuje, přesto jde o zásadní moment druhé světové války.

V Bloku 5 bývalého vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka se před jednotlivými částmi expozice denně zastaví tisíce lidí. Prohlíží si hromady kufrů, brýlí, protéz nebo bot. Právě těch se ve sbírkách polského muzea nachází desítky tisíc. Ty dětské teď čeká postupná konzervace. Dvouletý program má odvrátit rozklad památky na utrpení nejmladších obětí genocidy. Návštěvníci muzea si ale ničeho nevšimnou, konzervátoři pracují bez omezení expozice.

Jedna z nejhrůznějších kapitol druhé světové války jsou pokusy šíleného doktora Josefa Mengeleho, které prováděl na vězních v koncentračním a vyhlazovacím komplexu Osvětim. Ačkoliv by se mohlo zdát, že za své otřesné činy draze zaplatil, bylo to všechno úplně jinak.

Pochod z Osvětimi do Žiliny - Vrba Wetzler memorial.

Bavorský vicepremiér Hubert Aiwanger po skandálu s 35 let starým antisemitským letákem zůstává ve funkci. Dnes to v Mnichově oznámil bavorský premiér Markus Söder. Ke svému rozhodnutí řekl, že se mu nečinilo snadno a že není pochyb, že se Aiwanger jako středoškolák dopustil chyb, rozhodující jsou ale podle něj současné vicepremiérovy postoje. Söder rovněž ujistil, že antisemitismus nemá v Bavorsku místo. Aiwanger je šéfem Svobodných voličů (FW), kteří jsou koaličním partnerem Söderovy Křesťansko-sociální unie (CSU). Obě strany chtějí po říjnových volbách dál společně vládnout.

Dvakrát musel do uprchnout do zahraničního exilu. Téměř celá jeho rodina skončila v plynových komorách Osvětimi. Pavel Tigrid byl pro své zanícené protikomunistické postoje trnem v oku komunistické strany, jejíž autoritu podrýval ze zahraničí. Pavel Tigrid, vlastním jménem Pavel Schönfeld, se narodil 27. října 1917 do česko-židovské rodiny. Hned po narození byl pokřtěn. Rodina totiž…

V Bloku 5 bývalého vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka se před jednotlivými částmi expozice denně zastaví tisíce lidí. Prohlíží si hromady kufrů, brýlí, protéz nebo bot. Právě těch se ve sbírkách polského muzea nachází desítky tisíc. Ty dětské teď čeká postupná konzervace. Dvouletý program má odvrátit rozklad památky na utrpení nejmladších obětí genocidy. Návštěvníci muzea si ale ničeho nevšimnou. Konzervátoři pracují bez omezení expozice.

Poprask kolem antisemitského plakátu, který měl před 35 lety stvořit bavorský vicepremiér Hubert Aiwanger, otřásá necelých šest týdnů před zemskými volbami Bavorskem. Politik se brání, že pamflet, který si dělá legraci z holocaustu, prý napsal jeho bratr a v Aiwangerově tašce se ocitl náhodou.

Když Britové hlasovali o vystoupení z Evropské unie, pravděpodobně nikdo z nich netušil, jaké dopady bude mít případné vystoupení. Nyní se začíná projevovat vedlejší účinek brexitu. Hudebníci přicházejí o práci napříč Evropou.

Bavorský vicepremiér Hubert Aiwanger čelí kritice za antisemitský leták, který podle deníku Süddeutsche Zeitung vyrobil na střední škole. Aiwanger to však odmítá a pohrozil žalobou, píše agentura DPA. Leták označil za nechutný bavorský premiér Markus Söder, který vyzval k prošetření záležitosti, která se týká jeho koaličního partnera.

Bezprecedentní skandál ohledně hrubého zlehčování holokaustu propukl několik týdnů před říjnovými volbami v Bavorsku. Týká se zemského vicepremiéra, ministra hospodářství a šéfa strany Svobodní voliči (FW) Huberta Aiwangera, jehož středové uskupení je koaličním partnerem Křesťanskosociální unie (CSU) bavorského premiéra Markuse Södera.

Před 80 lety byl nad Biskajským zálivem sestřelen Vilda Jakš, legendární boxer a později letec RAF, podle jehož osudu vznikl slavný film Pěsti ve tmě. Jakš nebyl jedinou českou sportovní hvězdou, jejíž život utnula některá ze světových válek. Mnozí sportovci byli opravdoví hrdinové.

Při pietním shromáždění k uctění památky obětí holokaustu Romů a Sintů na Moravě zazněla slova vyjadřující obavu z opakování historie.

Koho by napadlo, že i v tak ponurém prostředí, kde se denně děly nelidské zločiny, se může zrodit láska. A tahle navíc byla zakázaná. Aby se desátník SS zamiloval do židovské dívky, to tehdy bylo nemyslitelné. Přesto se to stalo.

Lidé dnes na místě bývalého tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku uctili památku obětí holokaustu Romů a Sintů. Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková v pietním proslovu zdůraznila, že vyhraňování se k různým menšinám nesmí být již nikdy součástí politické kultury. Letos uplyne 80 let od vypravení hromadného transportu romských mužů, žen a dětí z Hodonína u Kunštátu do koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Většina z transportovaných se nikdy nevrátila, řekla ČTK mluvčí Muzea romské kultury Karolina Spielmannová.

Byly mu teprve tři roky, když mu byl diagnostikován diabetes 1. typu. Tehdy se psal rok 1928 a nikdo z jeho židovské rodiny ještě tenkrát netušil, jak krutý osud ho čeká. Ernest Sterzer se však nikdy nevzdal. Nejen, že přežil pobyt v koncentračním táboře, ale dokonce si i navzdory tomu, že přišel o zrak, dokázal vybudovat nový život v New Yorku.

V pátek 18. srpna se v Hodoníně u Kunštátu uskuteční pietní shromáždění k uctění památky obětí holokaustu Romů a Sintů na Moravě. Akce se bude konat na místě bývalého tzv. cikánského tábora, kde byli za druhé světové války nuceně internováni Romové a Sintové z Moravy a Čech. Většina z nich byla deportována do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau, kde zahynula. V samotném hodonínském táboře zemřelo podle posledních výzkumů 207 osob, včetně dětí.

Dva slovenští osvětimští vězni Rudolf Vrba a Alfréd Wetzler dokázali v dubnu 1944 téměř nemožné: utéct z tábora smrti, ukázat světu mašinérii holocaustu. Příběh nově zpracoval britský novinář Jonathan Freedland v knize Únik z Osvětimi: Opravdový příběh Rudolfa Vrby.

Všichni jsme si vědomi toho, jaké nelidské hrůzy páchali Nacisté na vězních koncentračních táborů. Většině z nás přijde až nereálné, jaké zvěrstva byli tito lidé schopni udělat. Své poslední chvíle před smrtí v plynové komoře zvěčnila Vilma Grünwaldová v dopise na rozloučenou pro svého muže. A z toho, co v něm stálo, jde mráz po zádech.

Extrémně důležitý příběh rodilého Čechoslováka pozná mezinárodní publikum.

Za druhé světové války prošli koncentračními tábory Hodonínek nebo Lety. Řada jejich příbuzných zahynula v Osvětimi nebo na pochodech smrti. Svědectví českých a slovenských Romů a Sintů, jejichž život poznamenala válka a nacistické represe, přináší nová online databáze svedectviromu.cz. Unikátní web spustilo Pražské fórum pro romské dějiny na den památky holokaustu Romů.

Během krátkých čtyř let, pod vedením Adolfa Hitlera a jeho nacistickými jednotkami, zahynulo v Osvětimi více než 1,1 milionu lidí.

Tento týden si celá Evropa připomínala 79.  výročí zavraždění přes čtyř tisíc Romů a Sintů, k němuž došlo v noci z 2. na 3. srpna 1944 při likvidaci tzv. cikánského rodinného tábora Auschwitz-II Birkenau. Evropský parlament 2. srpen v roce 2015 ustanovil Dnem památky romského holokaustu. Každoročně se u této příležitosti koná pieta na místě utrpení, v sekci BIIe památníku Auschwitz-Birkenau.

Přemýšleli jste někdy o tom, zda by se tyran jako Adolf Hitler mohl dostat k moci i v naší době? Pojďme si tuto mrazivou úvahu rozebrat s ohledem na dnešní společenské normy, technologické prostředí a politickou kulturu.

Bádáme-li o životech původních moravských Romů, můžeme většinou jen zpřesňovat a prohlubovat znalosti, které již před námi shromáždili a utřídili historici (především Ctibor Nečas a Jiří Hanzal) či instituce jako Muzeum romské kultury. Při zpracovávání detailních případových studiích na nás však tu a tam vyskočí objev s velkým O. K jednomu takovému došlo při bádání o rozšířené rodině Ištvánů z Radějova, obce ležící na hranicích se Slovenskem, asi 5 km od Strážnice.

Za druhé světové války prošli koncentračními tábory Hodonínek nebo Lety. Řada jejich příbuzných zahynula v Osvětimi nebo na pochodech smrti. Svědectví českých a slovenských Romů a Sintů, jejichž život poznamenala válka a nacistické represe, přináší nová online databáze svedectviromu.cz. Unikátní web spustilo Pražské fórum pro romské dějiny na den památky holokaustu Romů.

Ve středu 2. srpna si svět připomíná Památný den romského holokaustu. Jde o příležitost k připomenutí tragické noci z 2. na 3. srpna 1944, kdy nacisté vyhladili takzvaný „cikánský tábor“ v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau poblíž polského města Osvětim, uvádí Muzeum romské kultury. Během jediné noci tehdy v plynových komorách zahynulo přibližně 4300 starších osob, nemocných, osiřelých dětí a matek s dětmi. Na území dnešního Česka existovaly dva koncentrační tábory pro Romy – v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku.

Že mezi námi byli, jsou a budou lidé, kteří ostatním rádi způsobují bolest, ve které se vyžívají, je jasné. Z krutostí některých takových lidí, kteří právě tímto způsobem rezonují v dějinách lidstva, máme dodnes husí kůži. Pojďme si společně připomenou některé z těch nejkrutějších.

Ve středu 2. srpna uplyne 79 let od tragické noci, kdy z 2. na 3. srpna 1944 nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor v Osvětimi-Březince. V plynových komorách koncentračního tábora i přes aktivní odpor tehdy zavraždili podle nejnovějších studí až 4300 Romů. Každoročně 2. srpna si proto Romové z celé Evropy tento den připomínají jako Památný den romského holokaustu. Vzpomínka letos proběhne tradičně také přímo na místě koncentračního tábora v Osvětimi.