Koncentrační tábor Osvětim

Britský BBC Music Magazine zařadil renomovaný český soubor Pavel Haas Quartet mezi deset nejlepších světových smyčcových kvartet. A to nejen těch současných, žebříček zmiňuje slavná hudební tělesa napříč celým posledním stoletím.

Nová kniha o Anně Frankové, jejíž rodina se dva roky skrývala v zadním traktu jednoho z amsterdamských domů, rozkryla 77 let starou záhadu. Kdo ji „prásknul“ gestapu? Viníkem zřejmě překvapivě není nacista toužící po moci, ale oběť režimu, která se jen snažila zachránit vlastní rodinu. Židovský notář.

V koncentračním táboře měla jako židovka najít smrt. Lily Ebert však nejenom přežila holocaust, ale dnes se i těší ze své početné rodiny. Původem Maďarka…

ROZHOVOR – Pedagog, lektor a spisovatel Marek Herman o tématu rodiny a roli otce. Jak se jí zhostit co nejlépe? „Od ultimátní autority až po muže, jenž dokáže dětem vyjádřit bezpodmínečnou lásku. Postava otce prochází v novém století evolucí, která zásadně mění jeho roli v rámci rodiny a společnosti. Osvobození od stereotypů, ale i nové výzvy, které neznaly generace před námi.“ To vše přináší zásadní otázky o tom, kdo vlastně otec v dnešní době je, jaká je jeho role a místo v rodinném portrétu. Odpovědi hledá Marek Herman. Vystudovaný pedagog vyučoval na gymnáziu a později na vysoké škole teorii osobnostního rozvoje a sebepoznání, napsal úspěšné publikace, vyprodává semináře. Za své postoje a prezentace sklízí i kritiku. Ve čtvrtek 13. ledna v online přednášce Soumrak a znovuzrození otců přiblíží poznatky ze své praxe. Přinášíme rozhovor připravený při této příležitosti:

Ghetto Terezín je symbolem utrpení Židů na území bývalého protektorátu. První transport tam nacisté vypravili v listopadu 1941. Byl v něm i tehdy devatenáctiletý Felix Kolmer z Prahy. „Celkem nás bylo 342, já měl číslo 76. V České republice jsem už asi poslední žijící, ale jinde ve světě možná ještě někdo z transportu je,“ myslí si vystudovaný fyzik, jenž je přesvědčený, že přežil koncentrační tábory včetně Osvětimi i díky tomu, že pomáhal ostatním.

Příběh Fredyho Hirsche, německo-židovského uprchlíka, který utekl ze své rodné země do Československa a rozhodl se svůj život obětovat dětem, je jen velmi málo známý. Možná i proto, že se otevřeně hlásil ke své homosexualitě. Stal se však vůdčí osobností výchovy a vzdělávání dětí a mládeže v terezínském ghettu a koncentračním táboře Osvětim-Březinka.

Když jsem byl v polovině sedmdesátých let vysokoškolským studentem v City College of New York, známý židovský filosof a esejista Elie Wiesel zde měl přednáškový kurs určený výhradně pro děti těch, kdo přežili holokaust.

Rodačce ze slovenských Levic bylo 98 let.

Když se řekne Osvětim, okamžitě se každému vybaví koncentrační tábor, ve kterém se děly doslova hrůznosti. V tomto koncentračním a vyhlazovacím táboře zemřelo více než milion lidí především židovské rasy. Bohužel zde umíraly také děti a jedním z nich byla Czesława Kwoka. Proč bude tento článek právě o této dívence?

Nechtěl se stát spisovatelem. Psaní pro něj ale bylo způsobem, jak svým životem nést trauma holokaustu. Spisovatel Arnošt Lustig se narodil 21. prosince 1926 – právě před 95 lety.

Osm 26minutových dílů nové televizní dokumentární série z cyklu Příběhy 20. století skládá dohromady skoro čtyřhodinový obraz osudu českých Židů od konce první republiky až do návratu těch přeživších po konci války. Kdo neviděl, měl by. I kvůli současnosti. Druhý program ČT dokumenty vysílal vždy v neděli v podvečer, od konce října do poloviny prosince, celkem osm dílů třetí

O Slovence Soně Valentové (*3. 6. 1946) se říkalo, že má nejkrásnější oči ze všech československých hereček. Ladislav Chudík (✝91) ale dodával, že na nich má smutný závoj. Čeští diváci ji mají spojenou především se slavným historickým dramatem Kladivo na čarodějnice (1969), v němž hrála děkanskou kuchařku Zuzanu, která se stala jednou z obětí fanatického inkvizitora Bobliga. Publikum uchvátila nejen svým strhujícím výkonem, ale také odvahou, kdy se v jedné scéně objevila v rouše Evině.

Když se zkraje roku objevily na kabátech některých demonstrantů protestujících v centru Prahy proti očkování žluté Davidovy hvězdy s nápisem „neočkovaný“, odsoudila to nejen Federace židovských obcí, Nadační fond obětem holocaustu nebo mnozí politici.

Před rychnovskou synagogou najdete památník se jmény 58 rychnovským židovských obětí druhé světové války. Hana Dobešová je jednou z mála, která holocaust rychnovských Židů přežila. Tento týden oslavila 101. narozeniny. Mezi její spoluvězně v Terezíně patřil další rychnovský rodák, novinář, scénárista, humorista a spisovatel Karel Poláček.

Byli jiní a kvůli tomu trpěli. Řeč je o rodině Ovitzových, transylvánských Židech, kterým byla diagnostikována achondroplazie, což je genetická mutace způsobující nízký vzrůst. Kvůli tomu padli do oka šílenému lékaři Josefu Mengelemu. Stali se jeho pokusnými králíky a zároveň oběťmi nelidského mučení.

Před válkou žila v Pardubicích v Nerudově ulici židovská rodina Wernerova. Tatínek prodával jako obchodní cestující pro firmu Kudrnáč gumové podpatky pro dámskou obuv. Maminka se starala o osmiletou Lenku a desetiletého Pavla. Když obdrželi v roce 1942 obsílku do Terezína, maminka napekla sušenky. Lenka zemřela v ghettu na zánět mozkových blan. Rodiče se pak soustředili, aby zachránili aspoň

Holocaust má na svědomí šest milionů životů. Tak velké číslo se někdy vzpírá pochopení. A právě proto je důležité poznat co nejvíce příběhů lidí, kteří se do tohoto nacistického pekla dostali. Jedním z nich byla i čtrnáctiletá polská dívka Czesława Kwoka.

Co se odehrávalo v nacistických táborech lze jen těžko pochopit. Intriky, kterých zde bylo hojně využíváno k oklamání obětí, bývaly až děsivě odporné.

Celá jeho rodina v Osvětimi zahynula. Jeho pěsti ho udržely naživu. Jako boxer byl nucen bojovat pro zábavu německých důstojníků, kteří vedli nechvalně proslulý koncentrační tábor. Sázky byly vysoké. Ti, kteří zápas vyhráli, mohli žít a znovu bojovat, zatímco ti, co prohráli, byli posláni do plynové komory. Zdroj

O tom, že byl nacismus jeden z nejzrůdnějších totalitních režimů, nemůže být pochyb. Postupem času ale jeho historická stopa mizí. Přiživší svědkové pomalu umírají a písemné svědectví nemá takovou sílu. I proto vznikl projekt Faces of Auschwitz. Připomíná například i mladou dívku Czesławu Kwoku. Zdroj

Z koncentračního tábora by každý hledal cestu ven jakýmkoli způsobem. I kdyby si ji měl proboxovat. Takový se ale našel jen jeden, který měl na to nadání, sílu a vytrvalost. Salamo Arouch se narodil jako Salamone, ale „ne“ ze svého jména později vypustil, a do paměti lidí se zapsal jako řecký boxer židovského původu, který přežil holokaust proto, že svým boxerským uměním bavil nacistické důstojníky v Osvětimi.

Židovská obec v Praze odsuzuje jakékoliv srovnání problémů neočkovaných lidí s tím, co Židé prožívali za druhé světové války.

Válečné historické drama Zpráva, film režiséra Petera Bejbaka vychází ze skutečného příběhu vězňů Vrby a Wetzlera, kteří svou zprávou zachránili mnoho lidských životů.

Český divadelní a filmový herec Miloš Kopecký patří mezi nejvýznamnější osobnosti české kinematografie. Za svůj život vytvořil neuvěřitelných 800 filmových postav. Osud si s ním občas velmi pohrál. Nucené práce v táboře, smrt prvorozené dcery nebo psychické onemocnění. I když navenek působil suverénně, uvnitř byl rozpolcen a velmi silně ovlivňován svým duševním onemocněním.

„Pátrali jsme o osudu maminky, která o svém pobytu v Terezíně svým dětem nikdy nic neřekla. Tím, kdo objevil až neuvěřitelné okolnosti jejího života, je její nejstarší syn, Čechoameričan Frank Frištenský, ze slavného zápasnického rodu, do něhož se Hana po válce přivdala. „S Frankem jsme knihu napsali společně,“ říká v rozhovoru pro portál Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz) spoluautor knihy, publicita Pavel Baroch.

Předseda Židovské obce v Praze František Bányai na sociálních sítích okomentoval srovnávání opatření proti šíření covidu-19 s holokaustem. Zástupci církví už dříve vyjádřili nevoli k chování odpůrců očkování proti nemoci covid-19, kteří se na demonstracích označili žlutou židovskou hvězdou.

Od vzniku židovského ghetta v Terezíně uplynulo 24. listopadu osmdesát let. Pamětníci o něm mluví jako o “zločinu, na který by se nemělo zapomínat.” Jak na svůj pobyt vzpomínají bývalé vězenkyně? A jakým způsobem se dokázaly navzájem povzbudit, aby přežily další den?

Starý indián vypráví svému vnukovi o dvou vlcích uvnitř každého člověka. Jeden je zlý a druhý dobrý. „A který zvítězí?“ ptá se vnouček. „Ten, kterého krmíš,“ zní odpověď starce.

Starý indián vypráví svému vnukovi o dvou vlcích uvnitř každého člověka. Jeden je zlý a druhý dobrý. „A který zvítězí?“ ptá se vnouček. „Ten, kterého krmíš,“ zní odpověď starce.

Ceny Paměti národa, kterými společnost Post Bellum oceňuje pamětníky zlomových momentů 20. století, ve středu v Národním divadle dostaly čtyři osobnosti. Ceny uděluje Post Bellum od roku 2010 lidem, kteří se za svého života zachovali v těžkém životním okamžiku hrdinně či se nezpronevěřili svým životním postojům.

Ceny Paměti národa, kterými společnost Post Bellum oceňuje pamětníky zlomových momentů 20. století, dnes v Národním divadle dostaly čtyři osobnosti. Jsou jimi Jarmila Stibicová, která podepsala Chartu 77, mnohokrát ji zatkla StB, a přitom se nenechala zlomit. Lívia Herzová svým odhodláním zachránila v Osvětimi život matce. Jiří Lukšíček organizoval skautskou odbojovou skupinu a strávil za to šest let v uranových lágrech. František Vaczula byl vězněn za pokus o útěk přes hranice a strávil tři roky v těžkých podmínkách oddílů Pomocných technických praporů, tedy táborů nucených prací.

Byl jedním z prvních diplomatů, kteří využili diplomatickou imunitu k ochraně uprchlíků. Tisíce přeživších holokaustu unikly nacistům jen díky jeho hrdinství. Přezdívali mu proto „Anděl z Budapešti“. Je smutné, že v jeho rodné zemi zesnulého španělského zachránce Ángela Sanz Brize dnes téměř neznají.

Pro filmovou adaptaci autobiografické knihy Alfréda Wetzlera „Čo Dante nevidel“ se rozhodl scénárista Peter Bebjak. Premiéra byla odsunuta o celých osm měsíců, nyní konečně máme příležitost strhující příběh shlédnout na filmových plátnech.

Její táta Zoltán měl lékárnu, maminka Vilma se starala o domácnost. Byla jedináček a užívala si pěkné dětství. Jenže pak musela nastoupit do vagónu, ve kterém se dříve převážel dobytek. Lásku, světlo a vůně vystřídal strach, tma a zápach.

Od osvobození tábora smrti uběhne brzy 77 let a svědků jeho hrůz již mnoho nezbývá. Ti poslední připomínají a varují před hrůzami holokaustu.

Hledáte zajímavý vánočně laděný příběh? Prožíváte možná podobnou situaci, kdy se rozvádíte a hledáte možná útěchu v knize? Tak právě vám je určena novinka, jejíž název je Veselé Vánoce, Kristýno!  Kristýna Hessová, je po čtyřicítce čerstvě rozvedená, má dobrou práci v muzeu a snaží se vybudovat nové bydlení.

Únosce malé dívky měl velmi podivnou zálibu. K činu ho inspirovala jeho bizarní sbírka, které se měla malá Cleo stát živou součástí. Dívenku našli ve stavu, který celou teorii, ze které vstávají vlasy na hlavě i těm nejotrlejším policistům, potvrdil.

„Na Blogosféře jsem publikoval článek s názvem ´Soucit s nemocným jako universální emoce?´, který byl 26.10. publikován i na serveru Neviditelný pes. Tam se rozvinula, aspoň pro mne, zajímavá debata,“ píše lékař Tomáš Vodvářka, který na zmíněný komentář (na Blogosféru se dostanete prostým kliknutím na medailónek autora pod článkem) navazuje ve svém dnešním textu.

Fanouškovské “škádlení mezi kamarády” s antisemitským podtextem bylo podle anglického soudu za hranou. A tak jedenadvacetiletý fanoušek Chelsea Nathan Blagg stráví osm týdnů ve vězení. Za několik rasistických zpráv směřovaných na soupeře z Tottenhamu zveřejněných na sociálních sítích v průběhu šesti měsíců.

Angličan Nathan Blagg míří za mříže. Fanoušek londýnské Chelsea na sociální síti Twitter urážel příznivce konkurenčního Tottenhamu. Antisemitské a rasistické nadávky doprovodil Blagg fotografiemi koncentračního tábora v Osvětimi a hajlujícího muže. Londýnský soud ho za to potrestal nepodmíněným odnětím svobody na osm týdnů.

Soud v Tel Avivu rozhodl po nátlaku přeživších holokaustu, že zastaví dražbu tetovacích nástrojů, které se používali v koncentračním táboře Osvětim. O tom, zda bude dražba pokračovat, se rozhodne při soudním stání 16. listopadu.

Ministerstvo financí v pátek odeslalo omluvu vnučce Ferdinanda Peroutky za výroky prezidenta Miloše Zemana. Hlava státu o uznávaném novináři tvrdila, že napsal článek "Hitler je gentleman", proti čemuž se Terezie Kaslová ohradila. Ministerstvo omluvu odeslalo v reakci na říjnové rozhodnutí soudu.

Ministerstvo financí odeslalo v pátek vnučce novináře Ferdinanda Peroutky omluvu za výroky, které na Peroutkovu adresu pronesl prezident Miloš Zeman. Resort o tom informoval v tiskové zprávě. Zeman novináři přiřkl autorství článku Hitler je gentleman.

Některá dvojčata, která se stala obětí děsivých experimentů "anděla smrti", byla moc malá na to, aby si z té doby cokoliv pamatovala. Jiná ale takové štěstí neměla a dodnes se snaží vyrovnat s horory, které se jim zaryly hluboko do paměti. Jejich vzpomínky na zvrácené pokusy doktora Mengeleho jsou jen pro silné povahy.

Capesiův příběh je zarážející. Byť byl několikrát zatčen, na čas zadržen a souzen, žádného velkého trestu se mu nedostalo. Stále trval na své nevině.

Co v té chvíli řecký Žid Yitzhak Ganon prožíval, si nikdo z nás nedokáže představit. Josef Mengele mu totiž v Osvětimi bez jakéhokoli umrtvení vyřízl z těla ledvinu. To v Yitzhakovi vyvolalo silné trauma z bílých plášťů. Vyhýbal se jim dlouhých 65 let. Jeho děsivý příběh vyšel najevo až v roce 2009, kdy jej postihl infarkt.

Izraelský soud dnes pozastavil aukci sbírky nástrojů, které sloužily k tetování vězňů v nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Reagoval na protesty lidí přeživších holokaust. Aukce vyvolala pobouření a sklidila kritiku od ředitele izraelského památníku holokaustu Jad vašem.

Máte rádi cestování? Chcete si na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to je cestovat jako novinářka? Neváhejte, popadněte deku, hrnek voňavé kávy či čokolády a pusťte se do čtení.

Během mobilizace v roce 1938 se v pohraničí zúčastnil potyček s henleinovci. V den vypuknutí druhé světové války ho zatklo gestapo. Přežil ty nejtvrdší nacistické koncentráky, dvakrát připravoval útěk. Po osvobození Osvětimi se přidal k československé armádě.

Dne 16. října 1941 odjel první z pěti vlaků, které vezly do ghetta v Lodži celkem pět tisíc lidí. Šoa jich přežilo 277. Pojem „transport“ provázel židovské oběti nacismu nepřetržitě od konce 30. let do roku 1945. V letech 1939-1941 byli Židé v protektorátu zbaveni majetku a občanských práv. V září 1941 vyvrcholilo jejich vydělení z většinové společnosti příkazem, že musí nosit viditelné

V květnu roku 1943 přijal vyhlazovací tábor v Osvětimi v Polsku nového lékaře, kterým byl dvaatřicetiletý Josef Mengele. Zde si poté díky svým odporným a zvráceným experimentům na lidech vysloužil přezdívku „Anděl smrti“ a stal se nejobávanějším lékařem všech dob.

Martin Davidovitch byl prvním výsadkářem padlým ve službách Izraele. Přežil koncentrační tábor v Osvětimi i Mathausenu, po skončení druhé světové se účastnil vojenského cvičení v Československu, kde byl nešťastnou náhodou zabit. Po 73 letech si pro jeho tělo do Prahy přiletěla izraelská armáda, která ostatky pochová v Izraeli.