Koncentrační tábor Osvětim

Významný kardinál žijící ve Vatikánu dnes připomněl 80. výročí smrti v plynové komoře Edith Steinové, která se stala katoličkou poté, co konvertovala z judaismu. Kanadský kardinál Michael Czerny, který se narodil v Brně, za ni sloužil mši nedaleko vyhlazovacího tábora v Osvětimi a připomněl přitom osud své vlastní rodiny židovského původu pod vládou nacistů, napsala agentura AP.

Dana Vávrová (9. 8. 1967-5. 2. 2009) rozhodně nebyla herečkou jedné role, přesto si ji všichni dodnes spojují hlavně s postavou Leontýnky z dětské hudební komedie Ať žijí duchové! (1977). Když film přišel do kin, všechny holčičky chtěly vypadat jako ona a pubertální kluci si na ni tajně mysleli. Roztomilé okaté dívence zajistila role mimořádnou popularitu, a ještě dlouho po odvysílání filmu na ni lidé na ulici volali „Leontýnko!“

Adolf Hitler plánoval vybudovat „tisíciletou“ říši obývanou národem „čisté“ rasy. Počátek vyhlazování židů a jiných pro nacisty nevhodných ras se datuje již k roku 1933.

Zemřela sestra Arnošta Lustiga Hana Hnátová. Bylo jí 98 let.

V noci na pátek zemřela v Praze sestra spisovatele Arnošta Lustiga Hana Hnátová, která stejně jako její o dva roky mladší bratr přežila holokaust.…

V noci na pátek zemřela v Praze sestra spisovatele Arnošta Lustiga Hana Hnátová, která stejně jako její o dva roky mladší bratr přežila holokaust. Bylo jí 98 let.

Hana Hnátová stejně jako její o dva roky mladší bratr přežila holokaust

V noci na dnešek zemřela v Praze sestra spisovatele Arnošta Lustiga Hana Hnátová, která stejně jako její o dva roky mladší bratr přežila holokaust. Bylo jí 98 let. ČTK o tom informovala její rodina.

S Felixem Kolmerem o audienci u papeže, útěku z Osvětimi a o tom, že si musíme pomáhat

Ve věku 100 let zemřel v pátek Felix Kolmer, celoživotní nadšený skaut, vědec a muž, který přežil několik koncentračních táborů. ČTK to potvrdil předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek. Svou nedobrovolnou pouť po koncentračních táborech začal Kolmer v Terezíně, odkud dokonce mohl utéct, neboť znal únikovou cestu ven. Jak řekl před časem v rozhovoru s ČTK, neudělal to, aby uvnitř zůstal někdo, kdo by v případě smrtelného ohrožení vězňů je dokázal zachránit.

Ve věku 100 let dnes zemřel Felix Kolmer, celoživotní nadšený skaut, vědec a muž, který přežil několik koncentračních táborů. ČTK to potvrdil předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek. Svou nedobrovolnou pouť po koncentračních táborech začal Kolmer v Terezíně, odkud dokonce mohl utéct, neboť znal únikovou cestu ven. Jak řekl před časem v rozhovoru s ČTK, neudělal to, aby uvnitř zůstal někdo, kdo by v případě smrtelného ohrožení vězňů je dokázal zachránit.

V tomto týdnu si připomeneme zejména smutné události. V roce 1942 našli úkryt rodiny Anne Frankové, jejíž deník později její otec zveřejnil. Na Hirošimu byla svržena atomová bomba a také byla nalezená mrtvá Marilyn Monroe.

V Národním památníku na Vítkově dnes začala putovní výstava Genocida Romů za druhé světové války. Koná se při příležitosti Dne romského holokaustu a v žižkovském monumentu potrvá do 15. prosince.

Radnice některých městských částí dnes vyvěsily romskou vlajku. Například Praha 7 nebo Praha 8 si tak dnes připomínají mezinárodní Den romského holocaustu. V noci z 2. na 3. srpna 1944 došlo k tragické události, kdy nacisté zavraždili poslední vězně z takzvaného cikánského rodinného tábora v Osvětimi-Březince.

Aby se historie neopakovala, je třeba porozumět tomu, co znamená nenávist, ponižování a ponižování rodiny, kteří ji zažívají, tvrdí slovenská prezidentka.

Třináctiletá Urszula Kaczmarek je považována za tragickou vzpomínku na to, jak se v koncentračním táboře Kinder-KL Litzmannstadt, kterému se přezdívalo i „malá Osvětim“, zacházelo s polskými dětmi. Její příběh a krutý osud není pro slabé povahy. Odhaluje totiž bez příkras bestialitu Třetí říše.

Židovská dívka Anne Franková se i s rodinou dva roky schovávala před nacisty v Amsterodamu. Vedla si deník, který zůstal v úkrytu i poté, co byli prozrazeni a deportováni do koncentračního tábora Osvětim. Poslední záznam Anne Frankové pochází z 1. srpna 1944...

Spojenecké jednotky vstupující na bývalé nacistické území na konci druhé světové války čelily srdcervoucím scénám nemyslitelných zvěrstev.

Po desítkách let, kdy na místě bývalého romského koncentračního tábora stál vepřín, konečně začala jeho demolice. Budování skutečného pietního místa na ni naváže.

Na počátku prosince roku 1942 vznikl v Lodži koncentrační tábor, kterému se přezdívalo „malá Osvětim". Byl určený pro děti od 6 do 16 let. Na všechny tam čekalo fyzické a psychické týrání. A takový nedostatek jídla, že si z hladu začaly žvýkat vlastní ruce.

Eva Clarke, dcera Angličana a Češky, se narodila v koncentračním táboře Mauthausen 29. dubna 1945. Na svobodu se dostala i se svou matkou, když tábor osvobodili američtí vojáci. Jak se její rodiče dostali do Mauthausenu a co tam zažili? A jaký byl další osud Evy Clarke?

Exploze velké pneumatiky s vysokým tlakem vzduchu je životu nebezpečnou záležitostí se srovnatelně ničivou účinností jako výbuch pyrotechnické nálože. Řidič kamionu v polské Osvětimi nejspíš přehnal hustící tlak u jedné z pneumatik. Následná detonace jej odmrštila hlavou na tvrdou část kamionu tak nešťastně, že na místě přišel o život.

Spolek Hanácký Jeruzalém nedávno v ulicích Prostějova uložil další Kameny zmizelých za oběti holocaustu. U domu číslo 25 v ulici Vápenice šlo o kameny za Evu Bergerovou a Zdenku Bergerovou ve věku jedenáct a čtrnáct let a za jejich maminku Mínu Bergerovou, všechny zavražděné v Osvětimi.

Přežila Terezín i Osvětim, přišla o oba milované rodiče a jen zázrakem unikla pochodu smrti. Přeživší holokaustu Eva Erbenová přijela z Izraele do Česka, aby tu představila svoji novou knihu vzpomínek nazvanou Cesta. Vrací se v ní do šťastného dětství, které násilně přerušila druhá světová válka.

Jasenovac je synonymem pro lidské utrpení a hrůzu. V tomto nechvalně známém koncentračním táboře mladí ustašovci páchali ty nejkrvavější zločiny a slitování neměli opravdu s nikým.

3500 zavražděných židovských mužů, žen a dětí. Před 78 lety nacisté za dva dny zlikvidovali takzvaný Terezínský rodinný tábor v Osvětimi. Památku všech obětí připomněl Památník ticha v pražském Veletržním paláci pietním koncertem. Biblické písně Antonína Dvořáka zazpívala operní pěvkyně Dagmar Pecková.

V Letech na Písecku začne 22. července demolice bývalého vepřína, v jehož místě stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Vznikne tam Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách. Náklady demolice by neměly přesáhnout 110 milionů korun, které na ni dal stát. Ten vepřín odkoupil před čtyřmi lety. Výstavba památníku bude stát desítky milionů. Část by měly uhradit norské fondy a část stát.

Náklady demolice by neměly přesáhnout 110 milionů korun, které na ni dal stát.

Bývalý vepřín v Letech na Písecku, kde za 2. světové války stál romský koncentrační tábor, se začne bourat 22. července. Na místě vznikne památník holokaustu.

V Letech na Písecku začne 22. července demolice bývalého vepřína, v jehož místě stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Vznikne tam Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách. Náklady demolice by neměly přesáhnout 110 milionů korun, které na ni dal stát. ČTK to dnes řekla Karolina Spielmannová, mluvčí Muzea romské kultury, které památník vybuduje. Stát vepřín odkoupil před čtyřmi lety. Výstavba památníku bude stát desítky milionů. Část by měly uhradit norské fondy a část stát.

V souvislosti s děsivými experimenty na vězních v Osvětimi byl nejvíce zmiňován Josef Mengele, přezdívaný také jako Anděl smrti. Avšak již dávno před ním s drastickými lékařskými experimenty v Osvětimi začal Heinrich Himmler.

Domovy pro seniory jsou v nouzi. Poskytovatelé sociálních služeb stále nevědí, kolik peněz jim stát doplatí na provoz a péči. Kvůli vysoké inflaci a cenám energií části z nich dochází prostředky a musí tak některé činnosti omezovat.

Maria Mandel, zvaná Bestie z Birkenau, vždy toužila po vlastním táborovém orchestru. Chtěla, aby dosud oblíbená hudba ještě více deprimovala lidi odsouzené na smrt. Kapela totiž vyhrávala pokaždé, když je esesáci začali hnát do plynových komor.

Proslulý vyšetřovatel Státní bezpečnosti a otec známého komunistického politika se stal symbolem komunistického zla. Jeho život plynul ve znamení neustálého boje, nejdříve s chudobou, poté s nacisty. Mnozí si z koncentračního tábora odnesli stejné šrámy na duši i těle jako on, málokdo si však svou bolest vybíjel na jiných lidech.

Angela Orosz je jedno ze dvou dětí, o nichž víme, že se narodily v Osvětimi a přežily. Až v sedmi letech si poprvé uvědomila, že je něco jinak. Když ji ve škole požádali, aby napsala místo svého narození, zjistila, že se nazývá Osvětim. Vůbec nevěděla, o co jde. To slovo se jí ale od počátku nelíbilo. Pravdu pochopila o řadu let později.

Ve spravedlnost se v našem světě věří jen velmi těžko, obzvlášť když existují příběhy jako ten Klause Barbieho. Navzdory tomu, že tento sadistický vrah mučil, zneužil, zabil anebo poslal do plynových komor tisíce lidí včetně dětí, u soudu za svoje činy stanul až na sklonku života.

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary patří mezi ty nejvýznamnější, největší a nejoblíbenější akce. Festival pravidelně přichází s velkorysou nabídkou filmů a již tradičně láká hvězdy největšího formátu, které si do Varů přijíždí užít filmovou atmosféru i bujaré večírky. Známé tváře si však především jezdí převzít Křišťálový glóbus – cenu, která je v rámci festivalu udělována již od roku 1948. Jaké nejslavnější filmy a události se zapsaly do historie KVIFFu?

Osvětimské muzeum tvrdí, že se stalo terčem "primitivní" ruské propagandy, kterou ruské úřady šířily po sociálních sítích. Údajně zmanipulované fotografie zachytily nálepky s protiruskými slogany v areálu někdejšího vyhlazovacího tábora, který v okupovaném Polsku zřídili němečtí nacisté.

Osvětimské muzeum tvrdí, že se stalo terčem „primitivní“ ruské propagandy, kterou ruské úřady šířily po sociálních sítích. Údajně zmanipulované fotografie zachytily nálepky s ...

Ve věku 100 let zemřela v úterý v domově sociální péče v pražském Hagiboru Lisa Miková, která přežila koncentrační tábor v Osvětimi. Informoval o…

Ve věku 100 let zemřela v úterý v domově sociální péče v pražském Hagiboru Lisa Miková, která přežila koncentrační tábor v Osvětimi. ČTK o tom dnes informoval historik Werner Imhof. Před dvěma lety Miková převzala na německém velvyslanectví v Praze státní vyznamenání Kříž za zásluhy, které jí udělil německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Ocenění získala za snahu o smíření mezi Čechy a Němci a za dlouhodobé předávání svých vzpomínek mladé generaci.

/ARCHIVNÍ FOTO/ Regionální muzeum v Chrudimi, které v letech 1980 až 1990 vykonávalo správu Památníku v Ležákách, uchovává ve svých sbírkách kromě fotografií vypálené osady a poválečných pietních aktů i několik předmětů pocházejících z Ležáků. Jde mimo jiné o mlýnské kolo, smaltovanou ceduli s nápisem Válcový mlýn Jindřich Švanda, hrneček poškozený ohněm či dámské boty.

Prošla odbojem, koncentračním táborem i normalizačním útlakem – s Rivou Krieglovou se život vskutku nemazlil, i když i ona jednu dobu patřila k prominentům komunistického režimu.

Ve Valašských Kloboukách na Zlínsku bude v pátek odhaleno devět kamenů zmizelých. Připomenou příslušníky tamní židovské komunity, kteří zahynuli za druhé světové války v koncentračních táborech.

V Lidicích našli dosud neznámé deníky Emílie Rohlové. Začala je psát po válce, když se vrátila z koncentračního tábora. Během vypálení vesnice v noci z 9. na 10. června 1942 jí nacisté u Horákova statku zastřelili manžela, její matku později zavraždili v Osvětimi. Deníky adresovala své osmileté dceři Božence a doufala, že se s ní znovu setká. Malou Boženku ale nacisté zavraždili v Chelmnu spolu s ostatními lidickými dětmi.

Mrazivý pohled nabízí okolí železničního nádraží v Chrášťanech na trati Krupá-Kolešovice. Vyrůstají zde zlověstně vypadající táborové baráky s komíny, plot s ostnatými dráty i strážní věže, typické pro koncentrační tábor. Není ovšem opravdový. Zaniklá trať na Kolešovce opět přilákala filmaře, kteří zde budou natáčet americký celovečerní film Lucky Man.

Lidskost ve válce se zdá být protimluvem. Přesto se v souvislosti s utrpením často vyslovuje, že umí probouzí lásku. Svědčí o tom obrovská solidarita nejen finanční, kterou nyní zažíváme v souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu.

„V Osvětimi jste si připadali jako v nějakém hororovém filmu, kde jste spíš pozorovatelem než aktérem samotným.“ Kamila Sieglová tři roky putovala po koncentračních táborech, s tou zkušeností se vyrovnávala po celý život. Před několika dny se její příběh uzavřel.

Tragédii, která se před 80 lety udála v Lidicích, připomíná nové památné místo v Praze 6, nazvané Lidické ořešáky. Tvoří jej sedm statných stromů, které vyrostly z plodů, jež v obci vyhlazené nacisty v roce 1942 nasbírali dva šestnáctiletí hoši.

Právě dnes uplynulo 80 let od vypálení Lidic a vyvraždění obyvatel nacisty. O poválečném vývoji odkazu Lidic i o osudech jejich obyvatel vyprávěla v rozhovoru pro Právo historička Gabriela Havlůjová, která se příběhem Lidic zabývá od 13 let. Léta zde dělala průvodkyni, natočila řadu rozhovorů s pamětníky a dnes stojí v čele Spolku odboje.

Inscenaci o sportovci a skautovi, jenž pomáhal přežít vězňům v Terezíně i Osvětimi, uvádí pražské Divadlo Na zábradlí.

Připomínání holokaustu pomáhá ve Spojených státech odklánět pozornost od amerických problémů jako je násilí na černoších a genocida původních obyvatel, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy americký historik Barry Trachtenberg.

Vítězný film Anifilmu Kde je Anne Franková, který včera vstoupil do českých kin, chce hlavně mladým divákům připomenout pravý odkaz empatické puberťačky, jejíž deník z druhé světové války se stal bestsellerem. Premiéru měl snímek loni v Cannes a jeho autorem je izraelský filmař Ari Folman, známý i díky animovanému dramatu Valčík s Bašírem.

Osvětim byl jedním z nejhorších koncentračních táborů druhé světové války. A kdo si myslel, že už to nemůže být horší, mýlil se.

Soutěž Nejkrásnější české knihy roku zná oceněné tituly a autory za rok 2021. V každé kategorii byla vyhlášena tři místa, to první ocenilo ministerstvo kultury částkou 50 tisíc Kč.

Když se řekne Miloš Kopecký, většina lidí si představí výborného herce, zábavného člověka a také velkého sukničkáře. Oblíbený doktor Štrosmajer měl ale řadu děsivých tajemství, která ovlivnila celý jeho život, a to včetně velmi závažné duševní choroby.

Ve slavném Rommově filmu Obyčejný fašismus je spousta záběrů z filmových kronik. Stejně jako v dílech německé režisérky Leni Riefenstahlové. Průvody mužů v uniformách byly jasně a zřetelně spojeny s fašismem a militarismem. Jiný význam vojenské přehlídky už dávno nemají.

Za účasti vážených hostů z řad české diplomacie, politiky, židovské obce a rodiny oslavil včera na pražském Hagiboru 100. narozeniny profesor Felix Kolmer (1922), vězeň z Terezína, Osvětimi a Friedlandu, celoživotní skaut a světoznámý akustik.

Felix Kolmer prošel během druhé světové války třemi koncentračními tábory včetně Terezína a Osvětimi. Znáte jeho fascinující životní příběh?