Ladislav Pešek

Charismatický herec s ostře řezanými rysy měl horkou krev a slabost pro ženy. Josef Bláha byl skvělý společník, ovšem jen pokud jej něco nenaštvalo. To si pak dovolil být ostrý i vůči předsedkyni Svazu dramatických umělců Jiřině Švorcové.

Některé filmy se pravidelně vracejí na televizní obrazovky a jejich hlášky znají celé generace. Jiné postupně zmizí z pozornosti diváků, přestože v sobě ukrývají překvapivé příběhy i hvězdné obsazení. Právě k nim patří jeden nenápadný snímek z konce padesátých let, který si zaslouží znovu objevit.

Vánoce bez Popelky? V českých domácnostech naprosto nemyslitelná věc. Jenže zatímco miliony diváků, starých i mladých, každoročně usedají k barevné klasice s Libuší Šafránkovou, v archivu České televize se práší na jiný, mnohem starší klenot. O starší Popelku ale mladí lidé nestojí a dokonce se jí i vysmívají.

Možná se to stalo i vám: postavili jste se vedle skupinky školáků a chtě nechtě jste slyšeli jejich rozhovor. Pokud jste nepochopili, o čem mluvili, nemusíte z toho mít nervy. Nejste totiž sami.

Na obrazovce působí jako bezstarostná hudební pohádka plná humoru a písniček. Ve skutečnosti ale Šíleně smutnou princeznu provázelo dramatické natáčení, nervozita i nečekané zásahy osudu.

Přívětivý čert Omnimor, dětinský král z Pyšné princezny i vrchní kuchař. Stanislav Neumann obdaroval generace Čechů nezapomenutelnými pohádkovými postavami. Jako horlivý komunista se však v Národním divadle podílel na čistkách.

Zákulisí natáčení pohádky Obušku, z pytle ven! přineslo zvířecí tragédii, zdravotní problémy hlavního představitele i spory tvůrců o celkovou stopáž snímku.

Když se potkají dva lidé s nezkrotnou fantazií, vznikne příběh plný záměn, lží a nečekaných zvratů. Roztomilý člověk patří mezi klasické české komedie, které baví i po desítkách let. V čem tkví jeho kouzlo a proč stojí za to se k němu vracet?

Život Ladislava Peška nebyl jen sledem ikonických filmových rolí, ale i příběhem nenaplněné lásky. Za jeho laskavým úsměvem se skrývala křehkost i osobní dramata, o nichž se dlouho nemluvilo.

Z Národního divadla odešel, když měl kariéru před sebou a v exilu pracoval pro Svobodnou Evropu. Martin Štěpánek se po letech vrátil jako herec i ministr, ale postupující rakovinu nakonec odmítl dál snášet.

Úsměvná studentská komedie Škola základ života mohla skončit sebevraždou hlavní postavy. Natáčení zachránil upravený scénář i štědře zaplacená holá hlava.

Oblíbená pohádka Šíleně smutná princezna skrývá víc než jen písničky. Za jejími kulisami se odehrála tragédie, triky s výškou i nucené zásahy tehdejších cenzorů.

Zítra se bude tančit všude, Smrt stopařek, Muž na radnici, Rodáci. Všechny zmíněné tituly mají jedno společné, objevil se v nich herec Zdeněk Buchvaldek, ve své době ikona socialistické kinematografie srovnatelná snad jen s Jiřinou Švorcovou.

Film ze školského prostředí z roku 1938 s názvem Škola základ života je už dnes skutečným skvostem československé předválečné kinematografie. Právě kvůli svému komediálnímu…

Když v roce 1939 vtrhla do kin komedie Cesta do hlubin študákovy duše, nikdo netušil, že se z ní stane kulturní dědictví, které bude bavit i diváky v 21. století. Režisér Martin Frič tehdy vytvořil dílo, které s neuvěřitelnou lehkostí …

TAJNOSTI SLAVNÝCH: Do vínku jí osud nadělil všechno, co si jen mohla přát, a zpočátku také její životní dráha, kterou si vybrala, vypadala velmi slibně.

Co se stane, když do Prahy počátku 20. století dorazí neporazitelný soukromý detektiv, vyzbrojený geniálním mozkem, nejmodernějšími udělátky a bleskově naučenou češtinou? Nick Carter sice hravě louská záhady v New Yorku, ale v českých hospůdkách nad orosenou sklenicí piva zjišťuje, že u nás věci fungují přece jen trochu jinak.

Ladislav Pešek se stal obětí mánie fanynky, která se podepisovala jako Divá Bára. Aby ji zachránil, opustil milovanou Jiřinu Štěpničkovou a vstoupil do svazku, jenž ho uvrhl do pětileté úzkosti i do nebezpečného hledáčku nacistického gestapa.

Měl to být sen, ale přišlo peklo. Ladislav Pešek chtěl z Národního divadla utéct před drsným drilem režiséra Hilara. Proč musel slavný herec povinně jíst citrony a cvičit na hrazdě, aby uspěl?

Jestlipak odhalíte, kdo vyrostl z pohledné slečny na fotografii z 60. let minulého století? Poprvé si ji pro filmování vybrali v základní škole. Rodiče o tom neměli ponětí. Původně se totiž chtěla věnovat úplně jinému oboru, archeologii. Na konkurz se vypravila sama a hned získala hlavní roli ve filmu z roku 1956. To jí ještě nebylo šestnáct let.

Nedávno se na blogové platformě objevil článek o herci Stanislavu Neumannovi, který oblíbeného herce označil za zarytého komunistu, což se vzhledem k jeho válečným zkušenostem dalo pochopit, ale také za člověka, který všem svým kolegům škodil a všichni ho nenáviděli.

Asi málokdo může říct, že jeho poslední role byla tou životní. Herečka Jarmila Kurandová ovšem ano. Filmovou babičku si zahrála ve svých jedenaosmdesáti letech, překonala všechny její předchozí role.

Komedie Cesta do hlubin študákovy duše vznikala v roce 1939 tajně po nocích. Pešek byl stejně starý jako jeho učitel a Marvan hrál starce ve třiceti.

Herečka Irena Kačírková prožila život plný zvratů. Hvězda pohádky Byl jednou jeden král čelila tlaku StB, bojovala s rakovinou a skrývala rodinná tajemství.

Ladislav Pešek se narodil se 4. 10. 1906 v Brně, po otci se jmenoval Pech. Ten byl kočovným hercem, stejně jako další členové rodiny, odmalička jezdil na štace. Během pobytu v Mladé Boleslavi chodil krátce do místní obecné školy, to mu bylo sedm.

Když se řekne Ladislav Pešek, většina lidí si vybaví laskavý hlas, noblesu staré herecké školy a role, na které se nezapomíná. Kam jezdil tento slavný herec odpočívat?

Na filmovém plátně rozdával smích, v dabingu dal hlas největšímu francouzskému komikovi všech dob. František Filipovský byl mistrem drobných rolí a velkých gest. Jenže než se stal hercem, zažil věci, které by vydaly na válečný román plný chudoby, smrti a lidské zoufalství.

Kdo by neznal Krkonošské pohádky, večerníčkový televizní seriál o bájném vládci Krakonošovi natočený režisérkou Věrou Jordánovou. První díly vznikly v roce 1973. Předcházela mu ale černobílá pohádka, v níž se objevili stejní herci.

„Vášnivá pusa jako Brigitte Bardotová a smutné oči jako Jeanne Moreau.“ Tak popsal Irenu Kačírkovou jeden z jejích současníků. Byla fascinující a zároveň osamělá. Měla všechno k tomu, aby byla šťastná. Ale osud jí přisoudil jinou roli.

Známý normalizační zpěvák, svého času idol dívčích srdcí, Jiří Štědroň dostal po revoluci druhou šanci a mohl se tak vrátit k tomu, co ho naplňuje. Neobešlo se to bez výčitek.

Ladislav Pešek se proslavil hned několika rolemi, nejznámější je však postava chudého muzikanta z pohádky Obušku, z pytle ven!. Herec se snažil vždy rozdávat úsměv a radost i v reálném životě. Osud k němu samému ale nebyl moc přívětivý. Celý život totiž miloval jednu ženu, kterou si nikdy nevzal, jak informoval Český rozhlas.

Smrt koně, malinové bonbony od Peška i výprask, který pobouřil. Jak se vlastně natáčela pohádka Obušku, z pytle ven a jaké zajímavosti se s ní pojí?

Pohádku Šíleně smutná princezna má na svědomí režisér Bořivoj Zeman, který se už před jejím vznikem proslavil Pyšnou princeznou a pohádkou Byl jednou jeden…

Patřila k nejkrásnějším herečkám své doby, ale bohužel se ocitla ve špatné době. Irena Kačírková (†60) měla talent na to stát se velkou hvězdu. Do srdcí televizních diváků se zapsala jako Drahomíra z krásné pohádky Byl jednou jeden král. Bohužel její oslnivý vzhled se tehdy nehodil soudruhům pro role obyčejných žen režimu. Herečka jim navíc nešla na ruku a odmítala donášet na kolegy.

Když se na Vánoce objeví v programu Zlatovláska, je téměř jisté, že v obýváku zavládne klid, cukroví zmizí rychleji než obvykle a alespoň na chvíli se zastaví čas. Pohádka z roku 1973 má kouzelný příběh, který stojí za připomenutí.

Jedovaté kulisy, skrytá ideologie a dramatické osudy představitelů ústředních postav. Pohádka Hrátky s čertem rozhodně není tak poetická, jak by se na první pohled mohlo zdát. Své by o tom mohly vyprávět herci Alena Vránová, Eva Klepáčová i Antonín Šůra.

Šíleně smutná princezna skrývá víc, než by se čekalo. Vystřižené scény, vtípky i chybičky dělají z pohádky filmový skvost.

Komedie Martina Friče vznikala uprostřed dusivé atmosféry heydrichiády, přesto divákům nabídla lehkost a únik z temnoty doby. Příběh naivního úředníčka Valentina Plavce, který podlehne falešné výhře v loterii, vznikal za přísného dohledu a přesto se stal jedním z nejoblíbenějších filmů své éry.

Josef Bláha patřil mezi přední herce Divadla na Vinohradech. U diváků získal na popularitě díky svým rolím inspektora Brůžka z televizního seriálu Hříšní lidé města pražského nebo díky roli akademika Richarda v seriálu Návštěvníci.

První láska spáchala sebevraždu a on si to vyčítal celý život. Režisér Jasný mu u slivovice řekl, že během jediného dne zažije tři okamžiky s minimální šancí na přežití. Radoslav Brzobohatý mu nevěřil, ale v listopadu 1971 to začalo.

Ilja Racek se narodil 24. června 1930 v Praze. Jeho otec byl profesor a měl sen, že se jeho syn stane zemským školním inspektorem. Jenže na něj měl mnohem větší vliv dědeček Adolf. Byl velký bohém, naučil ho milovat knihy a umění, ale i hrát mariáš.

Ladislav Pešek prožil slávu i osobní drama. K manželství ho donutila posedlá fanynka, která hrozila sebevraždou. V sobotu ho připomene film Život je krásný.

Kultovní film Cesta do hlubin študákovy duše se vrací na obrazovky. Vznikl v době okupace a skrývá víc, než se zdá na první pohled.

Představitelka nádherné Zlatovlásky s dlouhými zářivými blonďatými vlasy na své nejvýraznější angažmá nevzpomíná v dobrém. Naopak o něm už nechce ani slyšet. Jorga Kotrbová dávno nehraje a díky pohádkovému jmění je za vodou.

Dětství Jiřího Štěpničky bylo plné zkoušek. Matka skončila ve vězení, on vyrůstal sám, přesto z něj vyrostl respektovaný herec.

Postava Filipa ve Starcích na chmelu, outsidera, který je pro svou individualitu a lásku vyloučen z kolektivu, se stala prorockou alegorií jeho vlastního osudu. Stejně jako jeho hrdina i Vladimír Pucholt odmítl hrát podle pravidel systému.

Říkali mu Švorcová v kalhotách, stal se symbolem kladného socialistického hrdiny. Když se na obrazovkách v 70. letech objevil seriál Muž na radnici, stal se jeho hrdina František Bavor zosobněním ideálního předsedy MNV. Byl dobrotivý, obětavý, vždy připravený naslouchat lidem a řešit jejich problémy.

Historie filmu a herectví je plná významných osobností, jejichž dílo ovlivnilo kulturní dění i životy diváků, od ikonických amerických herců po české tvůrce a současné mezinárodní osobnosti, včetně nedávného odchodu francouzského herce Michela Blanca.

Herec Ladislav Pešek byl jedna z největších hvězd československé kinematografie. Všichni ho milovali pro jeho dobrotu a talentovanost. Právě jeho velké srdce ho ale málem zničilo. Když odmítl fanynku Renatu Kuhovou, začala mu vyhrožovat sebevraždou. A protože byl citlivý člověk, podlehl vydírání a vzal si ji. Manželství s Divou Bárou, jak si říkala, ho málem stálo život.

Jedno dětské slovo na hranicích mohlo zničit vše. V létě 1981 vsadil herec Martin Štěpánek vše na jednu kartu a s rodinou uprchl za svobodou. Byla to cesta od slávy na prknech Národního divadla k anonymitě emigranta.

Ladislav Pešek se rád předváděl a rozdával radost. Na svou dobrosrdečnou povahu ale doplatil, když se nechal citově vydírat od labilní ctitelky, se kterou se pod nátlakem oženil.

Bylo mu třicet jedna let, když stanul před oltářem se ženou, kterou nemiloval. Ruce se mu lehce třásly a na čele cítil studený pot. Svatba měla být nejšťastnějším dnem života – místo toho se pro něj stala noční můrou.

Která mladá žena není krásná. To ale není zásluha. Ovšem kdybychom neměli protivnou tetičku z Takové normální rodinky, o moc bychom přišli. Její námluvy s Oldřichem Novým jsou hereckým koncertem. Původně měla být operní pěvkyní, ale její hlas na to nestačil. Naštěstí, pro nás diváky.

Představte si ženu, která tančila na jevišti Národního divadla, zářila v černobílých filmech první republiky a pak, v temnotě komunistického režimu, strávila deset let za mřížemi.

Oběť zcela jistě byla. Ale než se tak stalo, byla hvězda, divadelní i filmová. A nebyla to jen Maryša, Štěpničková sehrála desítky rolí. Byla prototypem venkovské ženy, tak ji režiséři nejčastěji obsazovali. Narodila se však ve špatný čas – válka, komunistický převrat, vězení. To vše ji semlelo.

Ne vždy má člověk v životě na růžích ustláno. Své by o tom mohl vyprávět známý československý herec. Ten se proslavil nejen svými filmovými a divadelními rolemi. Hojně diskutovaným byl i jeho vztah s psychopatickou manželkou. Ta mu téměř zničila život i kariéru.

FOTOGALERIE: Kdo jiný a lépe by mohl hovořit o Longenovi - herci, režisérovi a dramatikovi, než zase jen herci samotní. Některý z nich Longena poznal jako hereckého partnera na jevišti či ve filmovém studiu, další jen jako dramatika či scenáristu. Vyjma Jaroslava Marvana, Ladislava Peška a Emana Fialy, jejichž postřehy ze spolupráce s Longenem jsem vypsal z jejich vzpomínek (knižních i novinových), všechny ostatní citované herce jsem navštívil.

Klasická česká pohádka, která patří k těm nejoblíbenějším. V roce 1956 se zrodil film, který měl nejen hvězdné obsazení a humor, který baví i dnes, ale i scénu, která se některým zdála příliš odvážná. Možná je to dobou, možná prostě jen někdo nemá rád takové scény, ale tahle klasika je skvělá právě díky všem scénám, které v ní jsou.

Jiří Hálek (10. 9. 1930) o sobě sice oblibou prohlašoval, že je potomek básníka Vítězslava Hálka, ale šlo o mystifikaci. Narodil se totiž jako Hugo Frischmann, matka byla Němka, otec inženýr chemie, patřil k nadšeným ochotníkům, ale i skvěle maloval.

František Němec trpí „prokletím“ herců, které nějaká role proslaví tak, že si ho s ní diváci už navždy identifikují. U něj to byl horolezec Luboš z komedií Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny. 9. srpna mu bylo 82 let.