Leopold II.

V rámci akce Open House Praha jsem se vypravila do Černínského paláce v sobotu 21.května. Napřed uvedu něco trochu z historie.

Belgie chce do Konga vrátit umělecká díla ukradená v koloniální době za vlády krále Leopolda II. Jako první z více než 80 tisíc artefaktů odevzdal belgický král Philippe tradiční africkou masku.

„Sladké jak láska a jemné jak políbení…“, zpívá se v klasické operetě Freda Raymonda „Sezona v Salcburku“ o této pochoutce. Málokterý salcburský dezert si získal takovou věhlas jako salcburské noky. Tušíte, jak se připravují? Každý, kdo přijede do Salcburku, se ptá po Mozartových koulích (Mozartkugel) a této dobrotě, která je pro zdejší město typická.

Stejně jako její teta, rakouská císařovna Sissi, po níž dostala své jméno, pocházela ze starobylého rodu Wittelsbachů. Stejně jako ona prožila nespoutané dětství na zámku Possenhofen a podobně jako ona se provdala do konzervativní rodiny. I ji potkalo několik rodinných tragédií…

Jako malý vyrůstal ve stínu dvou starších bratrů, a nikdo nepočítal s tím, že se někdy ujme trůnu. Jenže nečekaný vývoj událostí udělal z Leopolda II. velmi úspěšného panovníka, který skvěle ovládal umění diplomacie. Dokonce natolik, že zařídil, aby se z jeho manželky a milenky staly kamarádky.

Věnuje se zničení Bámjánských Buddhů, „uklizení“ postele Tracey Eminové i pálení trenýrek na Pražském hradě.

Marie Terezie byla jediná vládnoucí žena na českém trůně a jako taková u nás stále budí historickou pozornost. Významná habsburská panovnice učinila za své vlády hned několik zásadních rozhodnutí a reforem. Politika však není jedinou zajímavou vrstvou v příběhu Marie Terezie. Jaké zajímavosti se vážou k jejímu životu?

Hudební génius, který fascinoval posluchače už od raného dětství. Wolfgang Amadeus Mozart je kulturní pojem a jedna z nejvýznamnějších postav kultury lidstva. O to větší pýcha a potěšení přichází ve chvíli, kdy člověk zjistí, jak moc miloval naše hlavní město.

Krása baletní tanečnice Cléo de Mérode nenechala nikoho chladným. Muži jí doslova padali k nohám. Cléo neodolal ani belgický král Leopold II., který se v roce 1895 přišel podívat na její vystoupení. Od té doby mělo mezi nimi vzniknout jakési pouto, jenž je dodnes předmětem rozhovorů pařížské smetánky.

Čistky, hladomor, mučení, popravy, koncentrační a pracovní tábory. Chtěli prý vybudovat ráj na zemi, ale stvořili peklo.

Čtyřdílný seriál Stručné dějiny vyhlazování (Exterminate All the Brutes, u nás uvádí VOD platforma HBO GO) režiséra Raoula Pecka (I Am Not Your Negro) k sobě v tuzemském mediálním prostoru prozatím přitáhl minimální pozornost, což se tímto článkem nejspíš nezmění. Přitom jde o v pravém slova smyslu důsledně dotažené autorské dílo, které provokuje a vybízí k rozličným diváckým emocím. Kromě naštvání a defensivy vede například ke smíření, pokoře, empatii či katarzi.

Korunní princ Rudolf se jako správný císařský kavalír vydal do světa na cestu na zkušenou, kterou ukončil povolávací rozkaz do Čech. V Praze se ocitl jako mladý muž, který si přes všechnu práci, jež na něj čekala, mohl užívat relativní volnosti. A také si jí užíval...

Rozmach elektromobility v Evropě naráží na otázku, kde vzít suroviny na jejich výrobu.

Korunní princ Rudolf nevedl nijak šťastný život, deprese, výčitky a kapavka ho dovedly do stavu, kdy už nemohl dál žít. Přesto se ale dokázal postarat o všechno, co bylo důležité. Jak vypadaly poslední chvíle před tím, než se syn Františka Josefa I. a následník trůnu v pouhých třiceti letech rozhodl sáhnout na svůj život?

Nápad řídit stát jako firmu není úplně původní. Například Východoindická společnost si ve své době udělala monopol z pořádného kusu světa, včetně jeho obyvatel. Stejně tak řada dalších.

Hudební génius, který fascinoval posluchače už od raného dětství. Wolfgang Amadeus Mozart je kulturní pojem a jedna z nejvýznamnějších postav kultury lidstva....

Krutovládu nelze přisuzovat jen diktátorům, ale i šlechtě. Leopold II. Belgický toužil po bohatství, a tak začal s kolonizací Afriky. Aby si zajistil absolutní poslušnost, neváhal použít i ty nejbrutálnější metody. Lidé si však takové činy pamatují. Letos byla v Belgii stržena jedna z jeho soch, zbylé byly postříkány červenou barvou značící krveprolití.

Úřady vyšetřují smrt muže, kterého soudě podle záběrů sdílených na sociálních sítích zaklekl policista. Tentokrát se ale nejedná o příběh ze Spojených států, nýbrž z Belgie.

Belgický král Philippe se v úterý jako první panovník své země omluvil za násilí, krutosti a ponižování, kterých se Belgičané dopouštěli v době koloniální nadvlády v Kongu, dnešní Demokratické republice Kongo.

Belgický král vyjádřil hlubokou lítost… A to Demokratické republice Kongo, bývalé kolonii Belgie, za „utrpení a ponížení“, které jeho národ při kolonizaci tohoto afrického regionu způsobil.

Král Philippe se dnes jako první belgický panovník omluvil za násilí, krutosti a ponižování, kterých se zástupci jeho země dopouštěli v době koloniální nadvlády v Kongu. Učinil tak v dopise, který zaslal prezidentovi Félixovi Tshisekedimu u příležitosti dnešního 60. výročí nezávislosti Konžské demokratické republiky. Aktuální debatu o belgické koloniální minulosti vyvolaly demonstrace, které následovaly po smrti amerického černocha George Floyda.

Na seznam historických postav, které se ve sledu posledních událostí staly trnem v oku, přibyl Woodrow Wilson. Univerzita v Princetonu došla k závěru, že jeho „rasistické smýšlení a politika“ nejsou hodny pojmenování budov školy.

Už nějaký čas s podivem sleduji obrazoborecký – či, v tomhle případě, spíš sochoborecký cvrkot.

Na mnoha místech v Belgii byly poničeny sochy bývalého panovníka Belgie Leopolda II. Minulý týden pachatelé polili červenou barvou sochu krále Baudouina I. Oba bývalí panovníci byli kritizováni za svůj rasismus. V Bruselu byla stržena z podstavce busta Leopolda II. a v centru belgické metropole někdo červenou barvou potřísnil královu sochu.

Po událostech v USA lidé v Belgii boří a ničí sochy krále Leopolda II., za jehož vlády zemřely v Kongu miliony lidí.

Ještě u nás ani nedozněla debata o odstranění sochy Stalinova maršála Koněva, a už se rozjel nový verbálně vyostřený spor o návrat mariánského sloupu na Staroměstské náměstí. Nejsme v tom sami. Ve Spojených státech se s novou vášní rozhořel konflikt týkající se soch vojenských a politických vůdců Konfederovaných států amerických. V Británii se odstraňují pomníky otrokářům. V Antverpách úřady přesunuly do muzea sochu belgického krále Leopolda II. Spory o historickou paměť komunit i národů odpovídají svou intenzitou dnešní vyhrocené době.

V Belgii mizí pomníky krále Leopolda II., který zotročoval Kongo. Na sochách Winstona Churchilla se objevují nápisy, že byl rasista.

Nikoho dnes již nepřekvapí, že součástí armád křížových výprav byly i ženy. Nejčastěji se jednalo o ženy rytířů, služebné nebo prostitutky. Byly mezi nimi však i ty, které se přímo účastnily boje po boku mužů. Nejznámějším případem byla Eleonora Akvitánská, která se zúčastnila druhé křížové výpravy. Nicméně bylo vícero žen, které si své místo v historii určitě zaslouží.

Ben Affleck bude režírovat drama King Leopold’s Ghost, které je inspirováno skutečnými historickými událostmi. Zprávu přinesl internetový magazín Deadline Hollywood. Scenáristou chystaného snímku bude Farhad Safinia (Apocalypto).

Před 245 lety se Marie Terezie Habsburská rozhodla, že vydá Všeobecný školní řád pro všechny císařsko-královské země, který mimo jiné obsahoval i zavedení šestileté povinné školní docházky. Připomeňme si toto významné výročí desítkou zajímavostí o pozoruhodné panovnici, která byla jedinou vládnou ženou na českém trůně.

Protože už blízký hrad Buchlov šlechtě co do vybavení i vzhledu nestačil, vznikl v sedmnáctém století v jeho těsné blízkosti mnohem zdobnější a útulnější bratránek – zámek Buchlovice. Dnes můžeme obdivovat jeho nádherné interiéry i půvabné zahrady, ovšem napoleonské války mohly všechno nenávratně změnit.