Leopold II.

Evropa oslavovala pokrok, ale v Kongu umíraly miliony lidí kvůli ziskům z kaučuku. Vše odkryla odvážná žena. Alice Seeley Harrisová objela svět se snímky, ze kterých běhal mráz po zádech. Jak vypadal boj rané aktivistky proti mocnému králi?

Od konce středověku kladla šlechta důraz na vzdělávání a Habsburkové v tom nepředstavovali žádnou výjimku. Co všechno museli ovládat mladí arcivévodové a arcivévodkyně?

Pokud jde o mezinárodní slávu, žádné české vězení se nevyrovná brněnskému Špilberku, který se německy píše stejně jako příjmení jednoho slavného hollywoodského režiséra. Původně jde o gotický hrad, který ve druhé polovině 13. století nechává na stejnojmenném skalnatém vrchu vystavět český král Přemysl Otakar II. (1233-1278) jako své moravské sídlo.

Stalo se tak před necelými dvěma sty lety a tím, kdo položil základy tomuto významnému průmyslovému kolosu, byl syn českého krále Leopolda II. olomoucký arcibiskup kardinál Rudolf Jan Habsbursko-Lotrinský.

Měl svou vlastní milující rodinu, svůj kmen, své sny a volný život v přírodě. Pak ale přišli bílí muži v drahých oblecích a s puškami v rukou. V roce 1906 se celá newyorská společenská smetánka chodila o víkendech hromadně bavit do zoo v Bronxu.

Hostinec U Černého orla byl jedním z nejslavnějších a nejstarších brněnských zájezdních hostinců. Stával v horní části dnešní Orlí ulice, konkrétně na místě dnešních domů č. 5 a 7.

Často se zdůrazňují genealogické zásluhy Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského. Pravda - čerstvá lotrinská krev zdegenerovaným Habsburkům skutečně pomohla, to nelze upřít! Jenže dva ze čtyř jejich synů doživších se dospělosti zůstali bezdětní. O pokračování rodu se tak zasloužili Ferdinand Karel Antonín, ale především pozdější císař Leopold II., který byl v záležitosti potomstva nebývale produktivní. Kdo byla jeho mimořádně plodná manželka?

Jejich jména se do dějin nezapsala jen díky vítězstvím. Hrdinové tohoto článku jsou známí svými krutostmi, krvelačností a podlostí.

Není příliš známo, že tato mimořádně vzdělaná žena strávila část svého raného dětství v Brně. Narodila se totiž jako Marie Tereza Habsburská d'Este a byla jedinou dcerou modenského vévody Ferdinanda Karla Viktora, kterého vojenská kariéra zavála právě do moravské metropole. Není bez zajímavosti ani to, že byla spřízněná s mnoha evropskými vládnoucími rody a v jejím rodokmenu se to skvělo samými vznešenými jmény…

Nestarala se jen o svou krásu, ale i o blaho svého lidu. Alžběta Gabriela Bavorská, neteř slavné Sissi, se přátelila s Coco Chanel, ale i s čínskými a sovětskými komunisty…

Jan Sladký Kozina byl úspěšný sedlák a velmi charizmatický muž. Do historie se však zapsal jako jedna z hlavních postav povstání Chodů. Spíše než život ho proslavila jeho smrt, konkrétně legendární věta: Lomikare! Do roka a do dne! Ve skutečnosti však na plzeňském popravišti řekl něco zcela jiného.

Když se někdo rozhodne vstoupit do armády, musí počítat s tím, že přijde chvíle, kdy si nebude jist, zda se dožije zítřka. Jedinou útěchou mu může být to, že se mu podaří splnit důležitou misi, díky níž se stane slavným. Anebo může přežít jako důstojník britské armády Sir Adrian Carton de Wiart, který se po desítkách zranění dožil 83 let.

„Prapor Monako“ je ironická přezdívka pro velké množství ukrajinských milionářů a miliardářů, kteří prchli z válkou zdecimované země do prosluněného Monaka. Před válkou Ruska proti Ukrajině, která trvá již téměř půl roku, utekli mnozí ukrajinští milionáři a miliardáři na Azurové pobřeží, kde jsou ale celému světu na očích, upozornil list Ukrajinska pravda. „Obscénní množství neslušně bohatých ukrajinských uprchlíků“ ironicky překřtil na „prapor Monako“. Videoreportáž zaznamenala již statisíce…

Před válkou Ruska proti Ukrajině, která trvá již téměř půl roku, utekli mnozí ukrajinští milionáři a miliardáři na Azurové pobřeží, kde jsou ale celému světu na očích, upozornil list Ukrajinska pravda.

Před válkou Ruska proti Ukrajině, která trvá již téměř půl roku, utekli mnozí ukrajinští milionáři a miliardáři na Azurové pobřeží, kde jsou ale celému světu na očích, upozornil list Ukrajinska pravda. "Obscénní množství neslušně bohatých ukrajinských uprchlíků" ironicky překřtil na "prapor Monako". Videoreportáž zaznamenala již statisíce zhlédnutí.

V rámci akce Open House Praha jsem se vypravila do Černínského paláce v sobotu 21.května. Napřed uvedu něco trochu z historie.

Belgie chce do Konga vrátit umělecká díla ukradená v koloniální době za vlády krále Leopolda II. Jako první z více než 80 tisíc artefaktů odevzdal belgický král Philippe tradiční africkou masku.

„Sladké jak láska a jemné jak políbení…“, zpívá se v klasické operetě Freda Raymonda „Sezona v Salcburku“ o této pochoutce. Málokterý salcburský dezert si získal takovou věhlas jako salcburské noky. Tušíte, jak se připravují? Každý, kdo přijede do Salcburku, se ptá po Mozartových koulích (Mozartkugel) a této dobrotě, která je pro zdejší město typická.

Stejně jako její teta, rakouská císařovna Sissi, po níž dostala své jméno, pocházela ze starobylého rodu Wittelsbachů. Stejně jako ona prožila nespoutané dětství na zámku Possenhofen a podobně jako ona se provdala do konzervativní rodiny. I ji potkalo několik rodinných tragédií…

Jako malý vyrůstal ve stínu dvou starších bratrů, a nikdo nepočítal s tím, že se někdy ujme trůnu. Jenže nečekaný vývoj událostí udělal z Leopolda II. velmi úspěšného panovníka, který skvěle ovládal umění diplomacie. Dokonce natolik, že zařídil, aby se z jeho manželky a milenky staly kamarádky.

Věnuje se zničení Bámjánských Buddhů, „uklizení“ postele Tracey Eminové i pálení trenýrek na Pražském hradě.

Marie Terezie byla jediná vládnoucí žena na českém trůně a jako taková u nás stále budí historickou pozornost. Významná habsburská panovnice učinila za své vlády hned několik zásadních rozhodnutí a reforem. Politika však není jedinou zajímavou vrstvou v příběhu Marie Terezie. Jaké zajímavosti se vážou k jejímu životu?

Hudební génius, který fascinoval posluchače už od raného dětství. Wolfgang Amadeus Mozart je kulturní pojem a jedna z nejvýznamnějších postav kultury lidstva. O to větší pýcha a potěšení přichází ve chvíli, kdy člověk zjistí, jak moc miloval naše hlavní město.

Krása baletní tanečnice Cléo de Mérode nenechala nikoho chladným. Muži jí doslova padali k nohám. Cléo neodolal ani belgický král Leopold II., který se v roce 1895 přišel podívat na její vystoupení. Od té doby mělo mezi nimi vzniknout jakési pouto, jenž je dodnes předmětem rozhovorů pařížské smetánky.

Čistky, hladomor, mučení, popravy, koncentrační a pracovní tábory. Chtěli prý vybudovat ráj na zemi, ale stvořili peklo.

Čtyřdílný seriál Stručné dějiny vyhlazování (Exterminate All the Brutes, u nás uvádí VOD platforma HBO GO) režiséra Raoula Pecka (I Am Not Your Negro) k sobě v tuzemském mediálním prostoru prozatím přitáhl minimální pozornost, což se tímto článkem nejspíš nezmění. Přitom jde o v pravém slova smyslu důsledně dotažené autorské dílo, které provokuje a vybízí k rozličným diváckým emocím. Kromě naštvání a defensivy vede například ke smíření, pokoře, empatii či katarzi.

Korunní princ Rudolf se jako správný císařský kavalír vydal do světa na cestu na zkušenou, kterou ukončil povolávací rozkaz do Čech. V Praze se ocitl jako mladý muž, který si přes všechnu práci, jež na něj čekala, mohl užívat relativní volnosti. A také si jí užíval...

Rozmach elektromobility v Evropě naráží na otázku, kde vzít suroviny na jejich výrobu.

Korunní princ Rudolf nevedl nijak šťastný život, deprese, výčitky a kapavka ho dovedly do stavu, kdy už nemohl dál žít. Přesto se ale dokázal postarat o všechno, co bylo důležité. Jak vypadaly poslední chvíle před tím, než se syn Františka Josefa I. a následník trůnu v pouhých třiceti letech rozhodl sáhnout na svůj život?

Nápad řídit stát jako firmu není úplně původní. Například Východoindická společnost si ve své době udělala monopol z pořádného kusu světa, včetně jeho obyvatel. Stejně tak řada dalších.

Hudební génius, který fascinoval posluchače už od raného dětství. Wolfgang Amadeus Mozart je kulturní pojem a jedna z nejvýznamnějších postav kultury lidstva....

Krutovládu nelze přisuzovat jen diktátorům, ale i šlechtě. Leopold II. Belgický toužil po bohatství, a tak začal s kolonizací Afriky. Aby si zajistil absolutní poslušnost, neváhal použít i ty nejbrutálnější metody. Lidé si však takové činy pamatují. Letos byla v Belgii stržena jedna z jeho soch, zbylé byly postříkány červenou barvou značící krveprolití.

Úřady vyšetřují smrt muže, kterého soudě podle záběrů sdílených na sociálních sítích zaklekl policista. Tentokrát se ale nejedná o příběh ze Spojených států, nýbrž z Belgie.

Belgický král Philippe se v úterý jako první panovník své země omluvil za násilí, krutosti a ponižování, kterých se Belgičané dopouštěli v době koloniální nadvlády v Kongu, dnešní Demokratické republice Kongo.

Belgický král vyjádřil hlubokou lítost… A to Demokratické republice Kongo, bývalé kolonii Belgie, za „utrpení a ponížení“, které jeho národ při kolonizaci tohoto afrického regionu způsobil.

Král Philippe se dnes jako první belgický panovník omluvil za násilí, krutosti a ponižování, kterých se zástupci jeho země dopouštěli v době koloniální nadvlády v Kongu. Učinil tak v dopise, který zaslal prezidentovi Félixovi Tshisekedimu u příležitosti dnešního 60. výročí nezávislosti Konžské demokratické republiky. Aktuální debatu o belgické koloniální minulosti vyvolaly demonstrace, které následovaly po smrti amerického černocha George Floyda.

Na seznam historických postav, které se ve sledu posledních událostí staly trnem v oku, přibyl Woodrow Wilson. Univerzita v Princetonu došla k závěru, že jeho „rasistické smýšlení a politika“ nejsou hodny pojmenování budov školy.

Už nějaký čas s podivem sleduji obrazoborecký – či, v tomhle případě, spíš sochoborecký cvrkot.

Na mnoha místech v Belgii byly poničeny sochy bývalého panovníka Belgie Leopolda II. Minulý týden pachatelé polili červenou barvou sochu krále Baudouina I. Oba bývalí panovníci byli kritizováni za svůj rasismus. V Bruselu byla stržena z podstavce busta Leopolda II. a v centru belgické metropole někdo červenou barvou potřísnil královu sochu.

Po událostech v USA lidé v Belgii boří a ničí sochy krále Leopolda II., za jehož vlády zemřely v Kongu miliony lidí.

Ještě u nás ani nedozněla debata o odstranění sochy Stalinova maršála Koněva, a už se rozjel nový verbálně vyostřený spor o návrat mariánského sloupu na Staroměstské náměstí. Nejsme v tom sami. Ve Spojených státech se s novou vášní rozhořel konflikt týkající se soch vojenských a politických vůdců Konfederovaných států amerických. V Británii se odstraňují pomníky otrokářům. V Antverpách úřady přesunuly do muzea sochu belgického krále Leopolda II. Spory o historickou paměť komunit i národů odpovídají svou intenzitou dnešní vyhrocené době.

V Belgii mizí pomníky krále Leopolda II., který zotročoval Kongo. Na sochách Winstona Churchilla se objevují nápisy, že byl rasista.

Nikoho dnes již nepřekvapí, že součástí armád křížových výprav byly i ženy. Nejčastěji se jednalo o ženy rytířů, služebné nebo prostitutky. Byly mezi nimi však i ty, které se přímo účastnily boje po boku mužů. Nejznámějším případem byla Eleonora Akvitánská, která se zúčastnila druhé křížové výpravy. Nicméně bylo vícero žen, které si své místo v historii určitě zaslouží.

Ben Affleck bude režírovat drama King Leopold’s Ghost, které je inspirováno skutečnými historickými událostmi. Zprávu přinesl internetový magazín Deadline Hollywood. Scenáristou chystaného snímku bude Farhad Safinia (Apocalypto).

Před 245 lety se Marie Terezie Habsburská rozhodla, že vydá Všeobecný školní řád pro všechny císařsko-královské země, který mimo jiné obsahoval i zavedení šestileté povinné školní docházky. Připomeňme si toto významné výročí desítkou zajímavostí o pozoruhodné panovnici, která byla jedinou vládnou ženou na českém trůně.

Protože už blízký hrad Buchlov šlechtě co do vybavení i vzhledu nestačil, vznikl v sedmnáctém století v jeho těsné blízkosti mnohem zdobnější a útulnější bratránek – zámek Buchlovice. Dnes můžeme obdivovat jeho nádherné interiéry i půvabné zahrady, ovšem napoleonské války mohly všechno nenávratně změnit.