Linka Bezpečí

Většina lidí ví, kde chce žít, pracovat nebo jet na dovolenou. Ale jen málokdo si dovolí přemýšlet o tom, kde by chtěl zemřít. Přitom právě tato volba může výrazně ovlivnit poslední období života – nejen pro samotného člověka, ale i pro jeho blízké. S poradkyní Cesty domů Annou Skořepovou mluvíme o tom, proč si většina lidí přeje zemřít doma, jaké jsou reálné možnosti péče v závěru života a proč má smysl o těchto přáních mluvit v rodině dřív, než bude pozdě.HOST: PhDr. Anna Skořepová - je koordinátorkou poradny a poradenská pracovnice v neziskové organizaci Cesta domů. Vystudovala sociální práci a sociální politiku na FF UK. Absolvovala výcvik krizové intervence a telefonické a chatové krizové intervence. Je certifikovanou poradkyní pro pozůstalé.Kapitoly:00:00 Úvod a představení tématu00:00:35 Kde lidé chtějí zemřít a co za tím stojí00:03:40 Proměna přání a hledání nejlepší varianty00:05:05 Poradna Cesty domů a tlak na pečující00:08:03 Jaké je pracovat s tématem umírání00:09:02 Hospic a paliativní péče: představy a realita00:12:19 Pro koho je hospic vhodný a jak se volí forma péče00:16:06 Proč o přáních mluvit dopředu v rodině00:19:02 Jak otevřít těžké téma a co pomáhá00:21:40 Když se přání rodiny a umírajícího liší00:24:50 Kvalita života, bolest a závěrPodcastová minisérie O smrti a umírání otevírá téma, o kterém se často mluví jen šeptem – nebo vůbec. V rozhovorech s lidmi, kteří se tomuto tématu věnují, hledáme odpovědi na otázky, které si dříve či později klade každý z nás: Jak mluvit o smrti blízkých? Jak doprovázet umírající? Co může pomoci při truchlení?Posluchačům nabízíme inspiraci i podporu v tomto důležitém tématu a povzbuzení k otevřenějším rozhovorům o smrti v rodinách a vztazích. Právě takové sdílení nám může přinést větší autenticitu i vzájemnou blízkost.Projekt vznikl za podpory Nadačního fondu Uniqa v Nadaci Pontis.Podporujte Linku bezpečí.

Ztráta je zkušenost, která se dotýká každého z nás, ale pokaždé jinak. Když zemře někdo blízký, přichází smutek, vztek, vina i chvíle, kterým sami nerozumíme. V tomto dílu mluvíme o tom, co truchlení dělá s tělem i psychikou, proč na něj neexistuje správný návod a jak být nablízku člověku, který ztrátou prochází. Uslyšíte také, proč mlčení někdy bolí víc než neobratná slova a proč radost nezrazuje smutek.HOST: Mgr. Eliška Hronešová - je poradenská pracovnice a administrátorka internetové poradny v neziskové organizaci Cesta domů. Vystudovala sociální pedagogiku na FHS UTB ve Zlíně. Absolvovala základní a navazující kurz krizové intervence a kurzy zaměřené na psychosociální podporu pečujících a pozůstalých, včetně rodičů, kteří prochází perinatální ztrátou. Je certifikovanou poradkyní pro pozůstalé. Kapitoly:00:00 Úvod a představení tématu ztráty00:41 Co je ztráta a proč mluvit o smrti napřímo03:21 Jak se projevuje truchlení v těle i psychice06:40 Vztek, očekávání okolí a mýty o truchlení11:41 Jak dnes rozumíme truchlení a vztahu k zemřelému15:08 Pocity viny a co pozůstalí často prožívají19:29 Co říkat a neříkat lidem po ztrátě24:03 Úleva, radost a naděje po ztrátě26:02 Závěr a kam se obrátit pro pomocPodcastová minisérie O smrti a umírání otevírá téma, o kterém se často mluví jen šeptem – nebo vůbec. V rozhovorech s lidmi, kteří se tomuto tématu věnují, hledáme odpovědi na otázky, které si dříve či později klade každý z nás: Jak mluvit o smrti blízkých? Jak doprovázet umírající? Co může pomoci při truchlení?Posluchačům nabízíme inspiraci i podporu v tomto důležitém tématu a povzbuzení k otevřenějším rozhovorům o smrti v rodinách a vztazích. Právě takové sdílení nám může přinést větší autenticitu i vzájemnou blízkost.Projekt vznikl za podpory Nadačního fondu Uniqa v Nadaci Pontis.Podporujte Linku bezpečí.

Co člověk na konci života skutečně prožívá, čeho se bojí a co od svých blízkých opravdu potřebuje? V rozhovoru s Pavlem Dubou otevíráme téma umírání z pohledu těch, kteří odcházejí – bez iluzí, ale s velkým respektem k jejich zkušenosti. Mluvíme o bolesti, blízkosti, o tom, kdy je potřeba být nablízku a kdy naopak umět ustoupit, i o tom, proč poslední chvíle nemusí vždy vypadat tak, jak si je představujeme.HOST: Mgr. Pavel Duba - je psychosociální pracovník a psychoterapeut, který v Cestě domů působí od roku 2019 a vede zde Podpůrné služby. Má výcvik ve skupinové dynamické psychoterapii, krizové intervenci i motivačních rozhovorech a specializuje se také na paliativní péči a práci se ztrátou. Doprovází klienty a jejich blízké v domácím prostředí, pomáhá v sociálních otázkách a nabízí terapeutickou podporu nemocným i rodinám během péče i v období truchlení.Kapitoly:00:00 Úvod a představení hosta01:19 Jak vypadá doprovázení člověka na konci života04:49 Otevírání těžkých témat a co ještě unést06:14 Dá se na smrt připravit a hraje roli věk?10:31 Co lidé na konci života vnímají jako nejdůležitější12:15 Bolest, důstojnost a možnosti paliativní péče15:35 Léky, opiáty a vědomí umírajícího20:22 Blízkost, samota a poslední chvíle22:13 Jak mohou blízcí pomoci a čemu se vyhnout24:52 Vědomí blížícího se konce a závěrPodcastová minisérie O smrti a umírání otevírá téma, o kterém se často mluví jen šeptem – nebo vůbec. V rozhovorech s lidmi, kteří se tomuto tématu věnují, hledáme odpovědi na otázky, které si dříve či později klade každý z nás: Jak mluvit o smrti blízkých? Jak doprovázet umírající? Co může pomoci při truchlení?Posluchačům nabízíme inspiraci i podporu v tomto důležitém tématu a povzbuzení k otevřenějším rozhovorům o smrti v rodinách a vztazích. Právě takové sdílení nám může přinést větší autenticitu i vzájemnou blízkost.Projekt vznikl za podpory Nadačního fondu Uniqa v Nadaci Pontis.Podporujte Linku bezpečí.

Co říct, když slova nestačí, a jak být nablízku člověku, kterému se blíží konec jeho života? S Petrou Černou z Cesty domů mluvíme o tom, jak s vážně nemocným vhodně komunikovat. A proč má smysl mluvit otevřeně o této situaci i s dětmi? Jakou roli hraje loučení, jaké mohou být formy. Tento díl nabízí oporu všem, kdo hledají způsob, jak v těžkých chvílích prostě být.HOST: Mgr. Petra Černá - Vystudovala sociální práci na FF UK. Absolvovala výcvik krizové intervence a kurzy zaměřené na práci s umírajícími, na podporu jejich blízkých a na různé přístupy v práci s pozůstalými (mezi jinými kurz Práce s tělem v kontextu truchlení, Děti a ztráta). V letech 2020–2025 pracovala v Cestě domů jako vedoucí poradny a poradenská pracovnice. V Cestě domů nyní pracuje jako vedoucí sociálních služeb a poradenská pracovnice.Kapitoly:00:00 Úvod a téma dílu00:54 Jak mluvit s blízkým, když se blíží konec04:17 Rozhovor s blízkým vs. s kolegou či známým06:03 Mlčení, otevřenost a ochrana před pravdou10:19 Loučení: kdy, jak a co má smysl říct13:23 Komunikace s lékaři a právo na informace17:18 Paliativní tým a kde hledat pomoc20:10 Děti, nemoc, rozloučení a pohřeb23:50 Je nutné se rozloučit? A co smíření27:19 ZávěrPodcastová minisérie O smrti a umírání otevírá téma, o kterém se často mluví jen šeptem – nebo vůbec. V rozhovorech s lidmi, kteří se tomuto tématu věnují, hledáme odpovědi na otázky, které si dříve či později klade každý z nás: Jak mluvit o smrti blízkých? Jak doprovázet umírající? Co může pomoci při truchlení?Posluchačům nabízíme inspiraci i podporu v tomto důležitém tématu a povzbuzení k otevřenějším rozhovorům o smrti v rodinách a vztazích. Právě takové sdílení nám může přinést větší autenticitu i vzájemnou blízkost.Projekt vznikl za podpory Nadačního fondu Uniqa v Nadaci Pontis.Podporujte Linku bezpečí.

Jak děti truchlí, když se jejich svět změní ztrátou někoho blízkého? Se Sylvií Stretti ze Sdružení Vigvam mluvíme o tom, jak děti prožívají smrt v různém věku, co od dospělých opravdu potřebují, proč je důležité mluvit pravdivě a citlivě a jak může vypadat cesta zpět k životu i po těžké ztrátě.Host: Mgr. Sylvie Stretti - terapeutka, zakladatelka a ředitelka poradny VIGVAM. Vystudovala dvouobor Husitská teologie a psychosociální studia na Husitské teologické fakultě UK v Praze. Je absolventkou výcviku Systemická rodinná terapie. Krizové intervenci se věnovala 12 let na Lince bezpečí a Lince EDA.Kapitoly:00:00 Úvod – truchlení a ztráta02:08 Jak dlouho truchlení trvá03:40 Teorie truchlení a čtyři úkoly podle Wordena09:13 Dual Process Model – střídání bolesti a obnovy10:23 Jak děti prožívají smrt blízkého13:30 Kdy u dětí zpozornět16:00 Děti a pohřeb – jak se rozloučit19:25 Truchlení dětí podle věku27:55 Teenageři a rizikové chování30:23 Návrat dítěte do školy34:48 Jak dlouho děti truchlí36:16 ZávěrPodcastová minisérie O smrti a umírání otevírá téma, o kterém se často mluví jen šeptem – nebo vůbec. V rozhovorech s lidmi, kteří se tomuto tématu věnují, hledáme odpovědi na otázky, které si dříve či později klade každý z nás: Jak mluvit o smrti blízkých? Jak doprovázet umírající? Co může pomoci při truchlení?Posluchačům nabízíme inspiraci i podporu v tomto důležitém tématu a povzbuzení k otevřenějším rozhovorům o smrti v rodinách a vztazích. Právě takové sdílení nám může přinést větší autenticitu i vzájemnou blízkost.Projekt vznikl za podpory Nadačního fondu Uniqa v Nadaci Pontis.Podporujte Linku bezpečí.

Když zemře spolužák, nezasáhne to jen jednu lavici, ale celý třídní kolektiv i dospělé kolem něj. Se Sylvií Stretti z poradny Vigvam mluvíme o tom, jak takovou tragickou zprávu ve škole citlivě sdělit, proč je důležité mít krizový plán, jaké reakce mohou u dětí přijít a co jim i pedagogům pomáhá v prvních dnech, týdnech i měsících po ztrátě.Host: Mgr. Sylvie Stretti - terapeutka, zakladatelka a ředitelka poradny VIGVAM. Vystudovala dvouobor Husitská teologie a psychosociální studia na Husitské teologické fakultě UK v Praze. Je absolventkou výcviku Systemická rodinná terapie. Krizové intervenci se věnovala 12 let na Lince bezpečí a Lince EDA.Kapitoly:00:00 Úvod a představení tématu00:44 Jak školy řeší úmrtí spolužáka a kdy pomáhá VIGVAM04:42 První kroky po úmrtí: jak zprávu sdělit třídě07:26 Co děti po sdělení potřebují a jaké reakce jsou normální10:12 Sebevražda, sourozenci a citlivá komunikace ve třídě13:54 Pietní místo, rozloučení a rizika nevhodného přístupu16:37 Které děti mohou být zranitelnější a jak poznat ohrožení19:50 Dlouhodobé truchlení ve škole: pohřeb, výročí a návrat k tématu22:31 Kdy už jde o trauma a je potřeba externí pomoc25:47 Jak mohou učitelé bezpečně pracovat s výročími a vzpomínkou27:41 Závěr a kontakty na pomocPodcastová minisérie O smrti a umírání otevírá téma, o kterém se často mluví jen šeptem – nebo vůbec. V rozhovorech s lidmi, kteří se tomuto tématu věnují, hledáme odpovědi na otázky, které si dříve či později klade každý z nás: Jak mluvit o smrti blízkých? Jak doprovázet umírající? Co může pomoci při truchlení?Posluchačům nabízíme inspiraci i podporu v tomto důležitém tématu a povzbuzení k otevřenějším rozhovorům o smrti v rodinách a vztazích. Právě takové sdílení nám může přinést větší autenticitu i vzájemnou blízkost.Projekt vznikl za podpory Nadačního fondu Uniqa v Nadaci Pontis.Podporujte Linku bezpečí.

Rozloučení nemusí patřit jen smrti. Provází nás v mnoha důležitých chvílích života a pomáhá nám přijmout, že se něco zásadního proměnilo. V tomto dílu mluvíme o tom, proč jsou rituály důležité, co se stane, když chybí, a jak může vypadat poslední rozloučení tak, aby bylo opravdu léčivé pro ty, kdo zůstávají. Uslyšíte také, proč má smysl mluvit o vlastních přáních včas a proč do loučení patří i děti.HOST: Mgr. Pavel Duba - je psychosociální pracovník a psychoterapeut, který v Cestě domů působí od roku 2019 a vede zde Podpůrné služby. Má výcvik ve skupinové dynamické psychoterapii, krizové intervenci i motivačních rozhovorech a specializuje se také na paliativní péči a práci se ztrátou. Doprovází klienty a jejich blízké v domácím prostředí, pomáhá v sociálních otázkách a nabízí terapeutickou podporu nemocným i rodinám během péče i v období truchlení.Kapitoly:00:00 Úvod: proč jsou rozloučení v životě důležitá00:49 Smysl rituálů a co se děje, když chybí04:38 Jak může vypadat rozloučení mimo klasický pohřeb08:23 Přání zemřelého vs. potřeby pozůstalých12:14 Proč je důležité smrt a rozloučení opravdu prožít14:01 Má smysl plánovat vlastní pohřeb dopředu17:14 Děti na pohřbu: ano, a jak je citlivě zapojit22:16 Připomínání po letech, výročí a memoriály24:45 Hlavní poselství epizody25:19 KonecPodcastová minisérie O smrti a umírání otevírá téma, o kterém se často mluví jen šeptem – nebo vůbec. V rozhovorech s lidmi, kteří se tomuto tématu věnují, hledáme odpovědi na otázky, které si dříve či později klade každý z nás: Jak mluvit o smrti blízkých? Jak doprovázet umírající? Co může pomoci při truchlení?Posluchačům nabízíme inspiraci i podporu v tomto důležitém tématu a povzbuzení k otevřenějším rozhovorům o smrti v rodinách a vztazích. Právě takové sdílení nám může přinést větší autenticitu i vzájemnou blízkost.Projekt vznikl za podpory Nadačního fondu Uniqa v Nadaci Pontis.Podporujte Linku bezpečí.

V životě se stávají i tak smutné věci, jako je smrt někoho blízkého. Jak se dá něco takového zvládnout? To můžete zjistit v dnešním příběhu malého kluka.Tento díl je součástí podcastu Utržené sluchátko pro 8–11leté děti, ale nejen pro ně. V krátkých epizodách se děti setkávají se starostmi a situacemi, které denně zažívají. Od vrstevníků slyší, jak si poradit např. se zradou kámošky, poznámkou, strachy atd. Své využití jistě najdou i pedagogové při výuce nebo formování vztahů a empatie. Poslechněte si s dětmi i ostatní díly:SpotifyYouTubeTento díl pro děti jsme zařadili do naší podcastové minisérie O smrti a umírání. Ta v ostatních epizodách otevírá téma, o kterém se často mluví jen šeptem – nebo vůbec. V rozhovorech s lidmi, kteří se tomuto tématu věnují, hledáme odpovědi na otázky, které si dříve či později klade každý z nás: Jak mluvit o smrti blízkých? Jak doprovázet umírající? Co může pomoci při truchlení?Posluchačům nabízíme inspiraci i podporu v tomto důležitém tématu a povzbuzení k otevřenějším rozhovorům o smrti v rodinách a vztazích. Právě takové sdílení nám může přinést větší autenticitu i vzájemnou blízkost.Projekt vznikl za podpory Nadačního fondu Uniqa v Nadaci Pontis.Podporujte Linku bezpečí.

Že jsme každý jiný, ví i malé dítě. Ale i přesto odlišnost může někdy zraňovat. V dnešním příběhu je to o barvě pleti, odlišnost ale může být v čemkoliv. Lišíš se něčím i ty? A víš čím?Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace RSJ, studio AudioTech.Spolufinancováno Evropskou unií a Safer Internet Centrum ČR.

Proč si některé rodinné vzorce neseme celý život? A proč si generace často přestávají rozumět, i když chtějí to samé — blízkost, jistotu a přijetí? S klinickým psychologem Janem Kulhánkem mluvíme o generačních rozdílech, mezigeneračním přenosu, respektu k jinakosti i o tom, jestli je rodina náš osud. Otevřený rozhovor o vztazích, které nás formují víc, než si často připouštíme.Host: Mgr. Jan Kulhánek klinický psycholog, psychoterapeut, supervizor a lektor . Klientelu tvoří děti, dospívající i dospělí. Převážně nabízí individuální konzultace, rád pracuji i s páry a celou rodinou.Kapitoly:00:00 Generace a jejich proměny02:45 Jazyk mladých a generační identita06:16 Konflikty mezi rodiči a teenagery09:49 Proč si generace nerozumí13:12 Respekt, tolerance a jinakost17:47 Unschooling a nové přístupy ke vzdělávání19:19 Mezigenerační přenos a vztahové vzorce24:29 Trauma a epigenetický přenos27:30 Je možné změnit rodinné vzorce?Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation.Spolufinancuje: Evropská unie a Safer Internet Centrum ČR.Podporujte nonstop provoz Linky bezpečí.Díky Vaší podpoře dokážeme:✓ být tu pro dítě na telefonu kdykoli nás potřebuje, bez ohledu na denní dobu,✓ pracovat s akutním krizí a v řadě případů odvrátit fatální jednání, ✓ zklidnit situaci a pomoci dítěti najít bezpečnější řešení, nebo navázat další pomoc,✓ věnovat se důležitým preventivním programům.Pracujeme nonstop, ale bez dárců by to nebylo možné. Děkujeme.

Hlásili jste se na gympl a nevyšlo to? Nejste v tom sami. Holka v dnešním příběhu je na tom podobně.Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace RSJ, studio AudioTech.Spolufinancováno Evropskou unií a Safer Internet Centrum ČR.

Proč nás vlastní děti dokážou vytočit víc než kdokoliv jiný? A co se vlastně děje ve chvíli, kdy už „přeteče hrnek“? Psycholožka Hana Aníčková otevřeně mluví o mateřském vzteku, frustraci, pocitech selhání i o tom, proč není potřeba být dokonalým rodičem. Poslechněte si epizodu o emocích, které zažívá mnohem víc rodičů, než se zdá.HOST: Mgr. Hana Vaníčková se pohybuje na Lince bezpečí už od roku 2001. Poslední roky před mateřskou dovolenou působila jako vedoucí směny. Po mateřské nastoupila jako konzultantka na Rodičovské lince. Momentálně působí jako vedoucí chatu Linky bezpečí, pracuje v emailových poradnách - pro děti i pro rodiče a současně jako konzultantka chatu Rodičovské linky. Vystudovala jednooborovou psychologii na UK v Praze. Působí jako dula v rámci Českých dul. Je také studentkou psychoterapeutického výcviku v Biosyntéze. Věnuje se lektorování a vedení podpůrných a růstových skupin. Jejím srdcovým spoluautorským projektem je Vztek matek.Kapitoly:00:00 Vztek matek: tabu, které se mění01:43 Proč rodičovství otevírá nové podoby vzteku03:07 Jak poznat vztek a kdy už ubližuje05:21 Potlačený vztek a jeho dopady06:52 Spouštěče a první kroky k regulaci10:12 Praktické techniky zklidnění15:34 Proč nás děti dokážou tolik spustit17:49 Výčitky, vina a pocit selhání20:05 Sebepřijetí, laskavost a práce s chybou23:34 Tlak na dokonalé rodičovství27:03 Sebevědomí matek a péče o vlastní potřeby28:52 Malé kroky a nedokonalost v rodičovství30:06 ZávěrPartneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation.Spolufinancuje: Evropská unie a Safer Internet Centrum ČR.Podporujte nonstop provoz Linky bezpečí.Díky Vaší podpoře dokážeme:✓ být tu pro dítě na telefonu kdykoli nás potřebuje, bez ohledu na denní dobu,✓ pracovat s akutním krizí a v řadě případů odvrátit fatální jednání, ✓ zklidnit situaci a pomoci dítěti najít bezpečnější řešení, nebo navázat další pomoc,✓ věnovat se důležitým preventivním programům.Pracujeme nonstop, ale bez dárců by to nebylo možné. Děkujeme.

V jednom z předešlých dílů „Konec pohlavků? Co říká nový zákon o výchově dětí“ jsme otevřeli toto citlivé téma z pohledu zákona a jeho dopadů. Dnes na něj navazujeme z praxe Linky bezpečí. S Hankou Píšovou se zaměříme na to, s čím se děti na Linku nejčastěji obracejí, jak své zkušenosti s násilím popisují a jak s nimi naši konzultanti v rozhovorech pracují, aby jim pomohli najít bezpečí a další kroky.HOST: Mgr Hanka Píšová - Hanka je s Linkou bezpečí spojená už od roku 2000. Postupně prošla všemi rolemi konzultantské práce – od konzultantky přes vedoucí směny a vedoucí e-mailové poradny až po současnou pozici vedoucí služeb Linky bezpečí.Obsah:00:00 Násilí na dětech a proč o něm mluvit00:55 Jaké formy týrání děti popisují01:42 Skryté signály: úzkosti, deprese a sebepoškozování03:03 Dlouhodobé dopady na bezpečí, sebevědomí a vztahy05:14 Když si rodič uvědomí vlastní zranění z dětství06:24 Hranice násilí: facka, ponižování i systematické týrání08:16 Proč děti vnímají násilí jako normální10:02 Jak dítě sbírá odvahu zavolat o pomoc11:46 Co se děje při hovoru na Lince bezpečí15:08 Jak hledat bezpečné kroky a komu se svěřit17:43 Krizové situace a bezprostřední ohrožení19:11 Nárůst kontaktů kvůli ubližování dětem20:27 Možnosti a limity Linky bezpečí21:43 Když dítě volá kvůli sobě nebo kamarádovi23:00 ZávěrPartneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation.Spolufinancuje: Evropská unie a Safer Internet Centrum ČR.Podporujte nonstop provoz Linky bezpečí.Díky Vaší podpoře dokážeme:✓ být tu pro dítě na telefonu kdykoli nás potřebuje, bez ohledu na denní dobu,✓ pracovat s akutním krizí a v řadě případů odvrátit fatální jednání, ✓ zklidnit situaci a pomoci dítěti najít bezpečnější řešení, nebo navázat další pomoc,✓ věnovat se důležitým preventivním programům.Pracujeme nonstop, ale bez dárců by to nebylo možné. Děkujeme.

Hejt není názor je název kampaně, kterou už podruhé rozjela televize Nova ve spolupráci s produkční společností Barletta a neziskovými organizacemi Safezona, Linka bezpečí a Nepanikař. Během prvních pár dní kampaň dosáhla na miliony uživatelů a připojila se k ní i konkurenční televize Prima. Na Expres FM kampaň probereme s jednou z protagonistek, herečkou, zpěvačkou, modelkou a moderátorkou Snídaně s Novou Kateřinou Pechovou a Radkou Novotnou z organizace Nepanikař. Nenávistné komentáře na sociálních sítích představují rostoucí fenomén s prokazatelným dopadem na duševní zdraví uživatelů, zejména mladých lidí. Vedou ke zvýšenému stresu, úzkosti i snížení sebevědomí a mohou způsobit pocity izolace. Herci Jiří Langmajer, Sandra Nováková, Martha Issová, Patricie Solaříková, Karolína Lipowská, moderátorská dvojice Kateřina Pechová a Dominik Vršanský a novinářka Zdislava Pokorná se stali tvářemi kampaně Hejt není názor. Protagonisté nejprve na kameru čtou komentáře, s nimiž se běžně v online prostředí setkávají. Od těch nejvulgárnějších nadávek, přes otevřené výhrůžky až po přání smrti. Poté autory nenávistných komentářů kontaktují a pozvou je na osobní schůzku, kde mohou svůj pohled sdělit terči svých komentářů do očí.

Přijímačky skončily, ale stres často zůstává. Jak dětem pomoci zvládnout tlak, vnitřního kritika i nejistotu z výsledků? V rozhovoru s Janou Kyriakou otevíráme téma práce se stresem, laskavosti k sobě a toho, proč by se dovednosti pro život měly učit stejně jako matematika nebo čeština.HOST: Jana Kyriakou se věnuje socioemočnímu učení, wellbeingu a práci se stresem ve školách prostřednictvím rozvíjení mindfulness. Je také zakladatelkou organizace SemWell.Obsah:00:00 Přijímačky skončily, ale stres ne01:44 Jak funguje stres v těle04:00 Co pomáhá po přijímačkách06:14 Jak poznat přetížení08:09 Vnitřní kritik13:23 Laskavost k sobě15:23 Katastrofické scénáře19:24 Kdy hledat pomoc20:20 Proč učit děti seberegulaci21:23 Mindfulness a škola24:54 Jak se mění přístup škol27:55 Individuální přístup k dětem29:05 Co by ve škole mělo přibýt32:05 ZávěrPartneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation.Spolufinancuje: Evropská unie a Safer Internet Centrum ČR.Podporujte nonstop provoz Linky bezpečí.Díky Vaší podpoře dokážeme:✓ být tu pro dítě na telefonu kdykoli nás potřebuje, bez ohledu na denní dobu,✓ pracovat s akutním krizí a v řadě případů odvrátit fatální jednání, ✓ zklidnit situaci a pomoci dítěti najít bezpečnější řešení, nebo navázat další pomoc,✓ věnovat se důležitým preventivním programům.Pracujeme nonstop, ale bez dárců by to nebylo možné. Děkujeme.

Empatie je dnes považována za základní hodnotu ve výchově, ale i v pomáhajících profesích. Máme být chápaví, validovat emoce a být stále citliví. Jenže co když právě přílišná empatie někdy bere dětem odolnost, rodičům jistotu a profesionálům potřebný odstup? V této epizodě budeme mluvit o tom, kdy empatie skutečně pomáhá a kdy je lepší nastavit hranici a empatii odložit.HOST: Mgr. Pavla Čípková působí jako vedoucí směny a krizová interventka na Lince bezpečí. Specializuje se na problematiku psychických potíží dětí a dospívajících, včetně práce s těmi, kteří uvažují o sebevraždě nebo se potýkají se sebepoškozováním. Kromě přímé práce na Lince bezpečí se věnuje také lektorské činnosti a vzdělávání v oblasti krizové intervence .Obsah:00:00 Úvod: Co je empatie a kdy škodí00:44 Co empatie skutečně znamená02:07 Emoční zralost a hranice02:45 Empatie v rodičovství04:06 Proč empatie nestačí06:46 Přeempatie a přepečování09:14 Praktické příklady z rodičovství10:39 Proč děti potřebují frustraci11:40 Dopady na odolnost dětí12:49 Jak poznat „příliš empatie“14:32 Hledání hranic v praxi17:33 Kdy je nutné jednat bez empatie19:04 Krizové situace a rozhodování20:47 Empatie v pomáhajících profesích22:36 Hranice odborníka24:33 Empatická únava a vyhoření26:01 Kdy změnit směr27:18 Když je empatie na škodu klientovi28:52 Empatie a hranice jako celek29:29 ZávěrPartneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation.Spolufinancuje: Evropská unie a Safer Internet Centrum ČR.Podporujte nonstop provoz Linky bezpečí.Díky Vaší podpoře dokážeme:✓ být tu pro dítě na telefonu kdykoli nás potřebuje, bez ohledu na denní dobu,✓ pracovat s akutním krizí a v řadě případů odvrátit fatální jednání, ✓ zklidnit situaci a pomoci dítěti najít bezpečnější řešení, nebo navázat další pomoc,✓ věnovat se důležitým preventivním programům.Pracujeme nonstop, ale bez dárců by to nebylo možné. Děkujeme.

Posloucháte bonusovou epizodu podcastu Na tenké Lince – řízenou imaginaci bezpečného místa.Tuto epizodu jsme připravili jako praktický doplněk k tématům, o kterých v podcastu mluvíme. Často zmiňujeme jednoduché techniky, které mohou pomoci při stresu, přetížení nebo silných emocích – a imaginace bezpečného místa je jednou z nich. Nabízíme vám proto krátkou relaxaci, kterou si můžete kdykoli pustit a vyzkoušet.Technika pomáhá zklidnit tělo i mysl. Můžete ji využít při stresu, před náročnou situací, při přetížení nebo třeba pro lepší usínání. Pomáhá na chvíli zpomalit, nadechnout se a vrátit se k pocitu bezpečí a vnitřního klidu.V této verzi imaginace uslyšíte pouze průvodce, který vás celou imaginací provede krok za krokem. Můžete se tak plně soustředit na vlastní představy a nechat se vést tempem nahrávky.

Posloucháte bonusovou epizodu podcastu Na tenké Lince – řízenou imaginaci bezpečného místa.Tuto epizodu jsme připravili jako praktický doplněk k tématům, o kterých v podcastu mluvíme. Často zmiňujeme jednoduché techniky, které mohou pomoci při stresu, přetížení nebo silných emocích a imaginace bezpečného místa je jednou z nich. Nabízíme vám proto krátkou relaxaci, kterou si můžete kdykoli pustit a vyzkoušet.Technika pomáhá zklidnit tělo i mysl. Můžete ji využít při stresu, před náročnou situací, při přetížení nebo třeba pro lepší usínání. Pomáhá na chvíli zpomalit, nadechnout se a vrátit se k pocitu bezpečí a vnitřního klidu.Tato verze imaginace je natočená formou krátkého vnitřního dialogu a může sloužit jako příklad toho, jak mohou znít možné odpovědi. Žádná odpověď však není špatně – imaginace nemá pevné hranice a vše, co se ve vaší představě objeví, je v pořádku. Uslyšíte tedy nejen průvodce, ale i příklady odpovědí. Díky tomu si můžete lépe představit, jak může taková imaginace znít například tehdy, když ji rodič vede s dítětem, nebo jak může probíhat váš vlastní vnitřní rozhovor při představě bezpečného místa.Relaxace je vhodná pro děti i dospělé. Stačí jen naslouchat a nechat se vést.

„Dostane pár facek a je klid.“ Věta, kterou mnozí slyšeli v dětství – a někdy ji říkají i dnes. V Česku začala platit změna zákona, která jasně říká: děti se nemají vychovávat násilím. Co to ale znamená pro rodiče v každodenním životě? V podcastu s Hankou Píšovou z Linky bezpečí mluvíme o tom, proč se společnost posouvá k výchově bez ponižování, jak nastavovat dětem hranice bez facek a jak mohou rodiče změnit výchovné vzorce, ve kterých sami vyrůstali.HOST: Mgr Hanka Píšová - Hanka je s Linkou bezpečí spojená už od roku 2000. Postupně prošla všemi rolemi konzultantské práce – od konzultantky přes vedoucí směny a vedoucí e-mailové poradny až po současnou pozici vedoucí služeb Linky bezpečí.Obsah:00:00 Úvod – výchova bez pohlavků a nový zákon00:28 Co se mění v občanském zákoníku00:45 Co novela znamená v praxi03:34 Jak se řeší násilí v rodině04:52 Mýty a obavy rodičů06:08 Proč rodiče používají fyzické tresty08:18 Generační zkušenosti s tresty10:24 Hranice ve výchově bez násilí13:27 Dopady násilí na psychiku dítěte16:37 Agrese dětí a zkušenost z domova18:57 Co dělat při podezření na násilí22:35 Jaký signál vysílá nový zákon23:33 Kde mohou rodiče hledat pomoc25:05 ZávěrPartneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation.Spolufinancuje: Evropská unie a Safer Internet Centrum ČR.Podporujte Linku bezpečí.

Příprava na přijímačky je složitá sama o sobě. Když k tomu doma ještě někdo křičí, rozhodně to nepomáhá. Jak se s tím vypořádala dívka v našem příběhu? To si můžete poslechnout právě teď.Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace RSJ, studio AudioTech.Spolufinancováno Evropskou unií a Safer Internet Centrum ČR.