Lotyšsko

Ruské ministerstvo v pondělí pohrozilo pobaltským zemím neupřesněnou reakcí, pokud přes své území nechají létat ukrajinské drony. K otázce přeletů ukrajinských dronů přes území pobaltských zemí se v úterý vyjádřili i ruští poslanci.

Zajímavá štace. Na té už více než rok působí mladý brankář Adam Dvořák (21). Odchovanec pražských Hájů od loňského února hájí branku lotyšské Jelgavy, kde je spolu s dalšími šesti krajany součástí české kolonie v tamní kabině. Nejen o svém angažmá v pobaltské zemi se mládežnický reprezentant rozpovídal v rozhovoru pro eFotbal.cz.

Americký prezident řekl, že silně zvažuje odchod z NATO. Jakékoliv omezení záruk ze strany USA by znamenalo ránu zejména pro země, které se snaží být ukázkovým spojencem.

Lotyšské školy připravují dospívající na možné hrozby ze strany Ruska. Součástí výuky je proto rozsáhlý výcvik národní obrany. Program, který patří k nejambicióznějším v Evropě, má posílit odolnost společnosti i propojit ruskojazyčnou menšinu se státem. Pro studenty to znamená, že vedle běžných předmětů tráví desítky hodin nácvikem střelby, orientace v terénu či krizových situací, píše web Politico.

„Reagujeme na poptávku a pokračujeme v diverzifikaci sítě,“ tvrdí dopravce.

Malé a rychlé obrněné vozidlo se silnou výzbrojí v obraně může útočníky zaskočit. Zasype je palbou, a pak rychle ustoupí do bezpečí.

Čeští fotbalisté do 19 let v závěrečném utkání elitní fáze kvalifikace podlehli 1:2 Dánsku a na mistrovství Evropy si nezahrají. Svěřenci trenéra Václava Jílka obsadili ve čtyřčlenné skupině třetí místo, bodovali pouze výhrou nad Lotyšskem. Na letní šampionát ve Walesu postoupil jejich dnešní soupeř.

Kyjev - Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová podle serveru RBK-Ukrajina v Kyjevě řekla, že nemá dobré zprávy, neboť nemůže s jistotou říct, že EU poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu Kč). Poskytnutí půjčky, která má klíčový význam pro další obranu Ukrajiny před ruskou agresí, blokuje Maďarsko. Budapešť také stále blokuje schválení dalšího balíku sankcí proti Rusku.

Bezpilotní letouny, které se v neděli dopoledne zřítily na jihovýchodě Finska, jsou podle tamního letectva spojeny s ukrajinskými útoky na ruské cíle v regionu. Podplukovník Johan Huovinen ze Švédské…

Reportéři Odkryto.cz pátrali v Lotyšsku po vazbách tuzemské hlavy pravoslavné církve Ilariona. Ten byl hostem tamního oligarchy Petra Avena napojeného na ruského prezidenta Vladimira Putina.

U města Kouvola na jihu Finska se v neděli zřítily dva drony. S odkazem na ministra obrany Anttiho Häkkänena to napsal server televize YLE. Úřady incident vyšetřují a zatím nemají informace o tom, že by někdo utrpěl zranění. Finské vzdušné síly uvedly, že nejméně jeden z bezpilotních letounů byl ukrajinský.

Dva drony se v neděli zřítily na území Finska nedaleko města Kuovola, uvedla tamní stanice Yle. Podle finského premiéra Petteriho Orpa se pravděpodobně jednalo o ukrajinské bezpilotní letouny. Finské letectvo kvůli nočním ukrajinským útokům na ruské přístavy v Baltském moři do vzdušného prostoru vyslalo dvě stíhačky F/A-18 Hornet.

Helsinky - U města Kouvola na jihu Finska se dnes zřítily dva drony. S odkazem na ministra obrany Anttiho Häkkänena to napsal server televize YLE. Úřady incident vyšetřují a zatím nemají informace o tom, že by někdo utrpěl zranění. Finské vzdušné síly uvedly, že nejméně jeden z bezpilotních letounů byl ukrajinský.

Devadesát miliard eur. Taková suma má pomoci Ukrajině udržet se na nohou – a zároveň se stala předmětem jednoho z nejostřejších střetů uvnitř Evropské unie za poslední měsíce. Tentokrát nejde o klasický spor mezi Bruselem a Budapeští. Viktor Orbán si vyměnil názory s lotyšskou premiérkou Evikou Silini, která maďarské blokování půjčky označila za „nepřijatelné"a obvinila Budapešť z vydírání. Orbán reagoval ostře – a konflikt eskaloval. Článek Maďarsko versus Lotyšsko o budoucnosti Ukrajiny se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Evropské zkušenosti s opevněním – od selhání Maginotovy linie po úspěch Mannerheimovy linie – ve stínu války na Ukrajině znovu ožívají. Pobaltské státy kvůli ruské hrozbě budují společné obranné pásmo, které má zpomalit případnou invazi a získat čas pro příchod spojenců NATO.

Červená Karkulka na kraji lesa? Ne tak docela. Rodinný dům, stojící v místech, kde Riga už přestává být městem a stává se lotyšskou vesnicí, totiž k nápadně červené barvě přidává i jasně bílou. Tam, kde se z dřevěného pláště stává střecha. I proto obydlí působí svěže, coby neočekávané zjevení.

Zatoulané drony naložené výbušninami, znepokojivé zprávy od tajných služeb i pravidelné výhrůžky ze sousedního Ruska. Pobaltské státy se připravují na to, že by se mohly dříve či později stát dalším cílem Vladimira Putina. Po několika vpádech dronů v posledních dnech Estonsko, Lotyšsko a Litva zintenzivňují své obranné strategie na zemi i ve vzduchu. Trénují se evakuace a v plánu je i protidronová zeď táhnoucí se od hranic s Finskem až na jih Evropy.

Ruská Leningradská oblast čelila historicky prvnímu leteckému útoku od druhé světové války, který poškodil ropný terminál a vojenský ledoborec.

Drony, které se ve středu zřítily na estonském a lotyšském území, byly ukrajinské, potvrdily vlády pobaltských republik. Oba přiletěly z ruského území, kde se účastnily útoku na ropná zařízení. Jeden z nich narazil do komína estonské elektrárny.

Do komína elektrárny Auvere v estonském okrese Ida-Viru narazil ve středu brzy ráno dron, který přiletěl z ruského vzdušného prostoru. Estonsko incident odsoudilo jako důsledek ruské agrese proti Ukrajině. Další bezpilotní letoun se zřítil na lotyšské území.

V Estonsku a Lotyšky explodovaly drony mířící z Ruska. Podle tamních úřadů se jednalo o stroje, které Kyjev nasadil do útoku na ruské cíle ve Finském zálivu Baltského moře a do Pobaltí zabloudily pod vlivem rušení.

Dron, který přiletěl z ruského vzdušného prostoru, narazil ve středu do komína elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Virumaa.

Lotyšsko oznámilo narušení svého vzdušného prostoru dronem, který přiletěl z Ruska. Jeho trosky byly nalezeny v okrese Krāslava, uvedl generální štáb lotyšských ozbrojených sil.

Tallinn/Riga - Drony, které během noci vletěly do estonského a lotyšského vzdušného prostoru z Ruska a havarovaly, byly podle úřadů v Tallinnu a Rize ukrajinské stroje, které Kyjev nasadil do útoku na ruské cíle ve Finském zálivu Baltského moře a do Pobaltí zabloudily pod vlivem rušení. Nikdo nebyl zraněn, uvedla agentura DPA.

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.

Státy na východní hranici NATO pozorují s neklidem, co se děje jen několik desítek kilometrů od nich. Rusko si podle satelitních snímků chystá půdu k potenciálnímu úderu.

Nejen Polsko, ale také pobaltské státy přistupují k budování různých opevnění doplněných o různé typy zátarasů. Vzniká tak skutečný „Východní val“? Státy NATO sousedící s Ruskem a Běloruskem přikročily k rozhodnutí, že budou investovat do své obrany, a to nejen do rozvoje schopností svých ozbrojených sil, ale také do zřízení opevnění u své východní hranice.

„Neexistuje žádná přímá vojenská hrozba,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová. O její zemi se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu hovoří jako o možném dalším cíli. Ministryně ale upozorňuje na to, že nebezpečí hybridních hrozeb se týká všech zemí NATO. Novou taktikou Ruska je podle ní najímání zranitelných lidí, aby páchali sabotáže.

Průzkum terénu, výstavba opevnění i řízené detonace. To vše nacvičují čeští vojáci na mnohonárodnostní misi NATO v Pobaltí. V Litvě i Lotyšsku jich dohromady slouží kolem 150 – ze 153. ženijního praporu v Olomouci a 102. průzkumného praporu v Prostějově. Tento týden obě bojová uskupení navštívil prezident Petr Pavel.

Představitelé osmi zemí Evropské unie apelovali na Brusel, aby zakázal vstup do Schengenského prostoru osobám, které slouží či sloužily v řadách ozbrojených sil Ruské federace. Argumentují bezpečnostn…

Čeští vojáci zajišťují v Litvě a Lotyšsku od roku 2018 mimo jiné obranu východního křídla NATO a rozvoj mezinárodní spolupráce. V minulosti se podíleli na ochraně lotyšského nebe. Tento týden je během oficiální cesty Pobaltím navštívil prezident Petr Pavel. Význam misí v regionu roste, i kvůli rostoucím ruským provokacím. Podle Pavla si státy jako Lotyšsko nebo Litva uvědomují, jakým problémům čelí také proto, že sousedí s Ruskem a Běloruskem. Z tohoto důvodu zvyšují výdaje na obranu, Litva letos na skoro 5,5 procenta HDP. Prezident země Gitanas Nauseda sice kritizoval státy, které neplní závazky vůči NATO, ale právě čeští vojáci zlepšují podle Pavla vzájemné vztahy. „Jsme spolehlivým spojencem našich partnerů, kteří nás vnímají jako důvěryhodného spojence, který s nimi jde i do toho těžkého,“ uvedl český prezident. Aktuálně v regionu působí na 150 vojáků z tuzemska, na základně v litevské Rukle jich teď slouží pod německým velením kolem stovky, v Adaži v Lotyšsku kolem pěti desítek.

Lídři Estonska, Litvy, Lotyšska, Polska, Finska, Švédska, Německa a Rumunska předsedovi Evropské rady Antóniovi Costovi a předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové zaslali dopis, ve kterém je vyzývají k zavedení zákazu vstupu do Schengenského prostoru pro bývalé ruské vojáky. Ti podle dopisu pro Evropu představují bezpečnostní riziko.

TV Nova prodala licenční práva na Metodu Markovič: Hojer do pěti evropských zemí. Distribuci zajišťuje německá ZDF Studios. Co to znamená pro českou tvorbu?

Rukla (Litva) - Prezident Petr Pavel dnes na vojenské základně v litevské Rukle ocenil přístup českých vojáků, kteří jsou podle něj spolehlivým partnerem spojenců. V Rukle nyní pod vedením Německa působí Češi ze 102. průzkumného praporu generála Karla Palečka z Prostějova. Jsou součástí předsunutých sil Severoatlantické aliance, které posilují východní křídlo NATO. Pavel už ve středu navštívil české vojáky v Lotyšsku.

Hranice není jen čára na mapě, ale místo, kde se v praxi rozhoduje o bezpečnosti nás všech. Prezident Petr Pavel navštívil litevsko-běloruskou hranici, aby na vlastní oči prověřil ochranu vnějšího per…

/Komentář/ Okamura pak označuje politiku své strany jako vlasteneckou, jen už dále nedefinuje, k jaké vlasti se obrací. Každoročně 12. března si v ČR připomínáme vstup ČR do NATO, k němuž došlo v roce 1999.

Prezident Petr Pavel pokračuje ve své cestě po Pobaltí. V Lotyšsku ve středu navštívil české vojáky působící na základně Severoatlantické aliance (NATO) v Adaži. Tuzemských ženistů se ptal na jejich zkušenosti a spolupráci v mezinárodní jednotce, řešil s nimi ale i třeba na příděl jídla. Někteří z vojáků reportérovi CNN Prima NEWS popsali, jaké to je žít, cvičit a udržovat bojovou pohotovost v zemi hraničící s Ruskem. Pavel se v pátek podíval i na základnu NATO v litevské Rukle.

Dokumentární film Smrti smrt lotyšského režiséra Dāvise Sīmanise řeší jednu z nejstarších lidských otázek: je smrt skutečně konečná, nebo ji lze jednou překonat? Snímek vznikl v česko-lotyšské koprodukci a má podobu filmové eseje, která propojuje filozofii, vědu i osobní úvahy …

Ádaži (Lotyšsko) - Prezident Petr Pavel dnes hovořil s českými vojáky na základně v Lotyšsku o spolupráci s dalšími zeměmi, ale i o možnostech sportovního vyžití. Po neformální diskusi s vojáky poobědval. Na misi v Lotyšsku pod vedením Kanady aktuálně působí zhruba 50 Čechů, většina ze 153. ženijního praporu z Olomouce. Pavel základnu navštívil už v roce 2024.

Česká republika se může dostat do izolace, pokud se nebude zajímat o problémy v zahraničí a nebude je chtít řešit. Během státní návštěvy Lotyšska to na dotaz CNN Prima NEWS řekl prezident Petr Pavel. Zmínil, že část tuzemských politiků se chová, jako by se jich věci za našimi hranicemi, například válka na Ukrajině či íránský konflikt, vůbec netýkaly. Pavel rovněž dodal, že s premiérem Andrejem Babišem (ANO) chce znovu řešit otázku obranných výdajů.

Česko a Lotyšsko sdílejí podle lotyšského prezidenta Edgarse Rinkévičse podobný pohled na konflikt na Blízkém východě. Neměl by ale zastínit situaci na Ukrajině, řekl v úterý v Rize po jednání se svým českým protějškem Petrem Pavlem. Podle české hlavy státu bude mít blízkovýchodní konflikt přímý dopad na Evropu, a je tudíž v jejím zájmu o důsledcích diskutovat a hledat společný přístup.

Státy na severu Evropy a Pobaltí chtějí být připravené, pokud by Rusko zaútočilo. Co nejrychleji by chtěli odsunout civilisty do bezpečí.

Česká hlídka je pravidelný formát z dílny 90minut, který každý týden přináší čerstvé informace o výkonech našich reprezentantů v zahraničí.

Necelých 90 milimetrů mělo ochránit Pobaltí před ruským útokem. Kvůli rozdílu mezi rozchodem evropské (1435 mm) a ruské (1520 mm) železniční sítě by totiž Rusové nebyli schopní rychle převážet vojska, naopak to mělo region spojit se zbytkem Evropy. „Infrastrukturní projekt století“ Rail Baltica se staví, jeho dokončení se ovšem stále odsouvá. A v Pobaltí kvůli tomu roste napětí.

Jelgava se v posledních měsících stala takovou vděčnou destinací pro české fotbalisty. Je jich tu poměrně dost, nyní se navíc přidává i Slovák v podobě gólmana Samuela Belaníka, který bude konkurentem pro Čecha Adama Dvořáka. Zlín ho pouští bez těžkého srdce.

Rusové posilují vojenskou přítomnost u hranic zemí NATO. Připravují se na možný konflikt velkého rozsahu. Pokud budou zrušeny sankce, budou schopni doplnit veškerý arzenál a vybudovat armádu větší až…

Téma bezpečnosti včetně posílení východního křídla Severoatlantické aliance bude řešit prezident Petr Pavel při cestě do Pobaltí, kam i s manželkou Evou odcestuje v pondělí 9. března. Součástí delegace bude i skupina podnikatelů z oborů biotechnologií, obrany, bezpečnosti a dopravy.

Riga - Česko a Lotyšsko sdílejí podle lotyšského prezidenta Edgarse Rinkévičse podobný pohled na konflikt na Blízkém východě. Neměl by zastínit situaci na Ukrajině, řekl dnes v Rize po jednání se svým českým protějškem Petrem Pavlem. Podle české hlavy státu bude mít blízkovýchodní konflikt přímý dopad na Evropu, a je tudíž v jejím zájmu o důsledcích diskutovat a hledat společný přístup.

Deset evropských zemí, včetně Německa a Polska, připravuje společné plány pro případnou evakuaci civilistů přes hranice.

Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 znovu otevřela staré obavy a připomněla, že historie se v tomto regionu nikdy úplně neuzavřela. Pobaltské státy proto zbrojí, cvičí a připravují se na možnost, kterou by ještě před pár lety většina Evropy považovala za nepředstavitelnou. Jak se pobaltské země připravují na možný konflikt s Ruskem?

Od invaze na Ukrajinu v únoru 2022 začalo Rusko podle západních tajných služeb přeměňovat stovky, možná tisíce, jinak nenápadných domů a bytů po celé Evropě na odposlouchávací stanoviště a potenciální sklady zbraní. Jde o „citlivé nemovitosti“ poblíž vojenských a strategických objektů, uvedl list The Telegraph.

Miliardy eur pro podporu a na pomoc východním regionům Evropské unie má zaručit iniciativa EastInvest. Ve čtvrtek ji podepíší Evropská komise a Evropská investiční banka (EIB). Celkově by mělo jít o prostředky až do výše 28 miliard eur (678 miliard korun). Mají pomoci oblastem v blízkosti Ukrajiny, Ruska a Běloruska.

Brambory máme doma téměř neustále. Vaříme je, pečeme, mačkáme, strouháme – často bez velké pozornosti. A přesto právě z této obyčejné suroviny vznikla jídla, která dnes bodují v celosvětovém žebříčku. A právě tady začíná příběh, který může Čechy potěšit a zároveň lehce poškádlit. V elitní stovce podle TasteAtlas má své místo i české jídlo. Jenže naši slovenští sousedé se v žebříčku vyšvihli ještě o kousek výš. A rozdíl? Ten je spíš v detailech než v samotné podstatě.

Prezident Petr Pavel ve středu opět vyrazil na soukromou cestu do jedné ze zemí EU. Bližší podrobnosti hradní kancelář nesdělila, mluvčí Hradu Vít Kolář jen doplnil, že Pavel vyrazil na lyže do Alp. Do práce se hlava státu vrátí v pondělí 2. března. Prezident byl na dovolené už koncem ledna, kdy spolu se známými jezdil na motorce po Španělsku.

V jihovýchodním Estonsku začala instalace prvních vojenských bunkrů v rámci budování tzv. Baltské obranné linie. Informaci zveřejnilo v oficiálním oznámení Estonské centrum pro obranné investice a převzala ji zahraniční média včetně agentury Bloomberg. Projekt, který má být dokončen do roku 2027, je součástí širšího posilování obrany východního křídla NATO.

Nový archeologický objev významného pohřebiště z doby kamenné přináší překvapivé poznatky o tom, jak si pravěké společnosti rozdělovaly role. V hrobech v Zvejnieki, jednom z největších evropských hřbitovů z doby kamenné, byly nalezeny nástroje a další předměty, které byly dříve automaticky spojovány především s muži – například lovecká výbava. Analýza ostatků však ukázala, že tyto předměty byly ukládány i k ženám a dětem. Informoval o tom server Earth.

Dva lidé v Lotyšsku v sobotu uvázli na ledové kře v Baltském moři. Proudy je zanesly několik kilometrů od pobřeží. V neděli o tom informuje agentura DPA. Z kry pak záchranáři dvojici vytáhli pomocí lodního jeřábu.