Marek Rojíček

Kolik nyní žije v Česku třeba Marií, Klausů, Horáčků nebo Anet, to řadový občan nemá šanci zjistit. Ministerstvo vnitra i Český statistický úřad (ČSÚ) informace o četnosti jmen a příjmení už sedm let tají a oblíbené webové stránky typu Kdejsme.cz či Nasejmena.cz přinášejí zastaralé údaje z roku 2016. Statistikou přitom každý rok pořádně zamíchají zesnulí i narození – v letech 2017 až 2022 v České republice přišlo na svět 663 964 dětí a naopak 725 993 osob zemřelo.

Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými. Předseda ČSÚ Marek Rojíček v pondělí řekl, že podle nové metodiky byly loni ve druhém pololetí ceny elektřiny i plynu v Česku pod průměrem Evropské unie, zatímco podle původní metodiky Česko patřilo mezi nejdražší země. Rojíček…

Ceny energií podle nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) lépe zachycují realitu, zřejmě většina zemí Evropské unie ceny takto počítá. Právě proto ceny v ČR podle nového výpočtu loni byly pod průměrem EU. ČTK to dnes řekl analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. Ze stejného důvodu, protože ČSÚ dosud namísto skutečně realizovaných cen zveřejňoval nabídkové, se oznámené ceny za druhé pololetí 2022 vyšvihly nahoru výrazně více než v jiných státech EU, dodal.

Český statistický úřad bude nově reportovat průměrné ceny energií skutečně placené domácnostmi a firmami. Nadále bude také pokračovat ve sbírání údajů o nabídkových cenách energií. O změně metodiky úřad informoval v pondělí. Podle premiéra Petry Fialy (ODS) má Česko dostatečné zásoby plynu a elektřiny na celou zimu.

Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými.

Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými.

Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ)…

Ceny energií v Česku nejsou nejdražší v EU, ale průměrné. Metodika výpočtu cen se změnila a ve statistikách se projeví příští rok. Dubnové údaje Eurostatu vycházely z ceníků a nereflektovaly, kolik odběratelé ve skutečnosti platí.

Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí dál mezičtvrtletně stagnovala. Pozitivní vliv investic, spotřeby a zahraniční poptávky kompenzovala nižší tvorba zásob. Pokračovalo zvolňování cenového růstu, uvedl portál ČSÚ.

Ekonomickou blbou náladou se nakazilo Česko. Tradičně silné strojírenství má problémy s růstem a nevzkvétá ani obvyklá dvojka – stavebnictví. Český statistický úřad nyní přišel s informací, že za první sedm měsíců letošního roku stavební produkce zatím meziročně klesla.

Počet žáků základních škol v uplynulém školním roce překonal hranici jednoho milionu. To zejména kvůli přílivu ukrajinských dětí. Údaje publikoval Český statistický úřad [ČSÚ].

Dětí v českých školách minulý školní rok přibylo, zejména kvůli přijímání ukrajinských dětí. Nejvíce, meziročně o 4,5 procenta, se zvýšil podíl žáků na základních školách. Bylo jich přes milion. Počet dětí v mateřských školách se zvýšil o 2,4 procenta na asi 370 000. Středoškoláků studovalo 463 200, o 3,8 procenta více než loni. Údaje Českého statistického úřadu ve čtvrtek představili jeho předseda Marek Rojíček s kolegyní Vendulou Kašparovou.

Počet dětí ve školách v Česku ve školním roce 2022/2023 oproti roku předchozímu vzrostl. Důvodem je zejména přijímání ukrajinských dětí na české školy. Nejvíce se zvýšil podíl žáků na základních školách. Bylo jich celkem 1,007.778, tedy meziročně o 4,5 procenta více. V mateřských školách se vzdělávalo asi 369.000 dětí, tedy meziročně o 2,4 procenta více. Na středních školách studovalo o 3,8 procenta více než loni, tedy celkem 463.200 studentů. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), které dnes novinářům představili předseda ČSÚ Marek Rojíček a Vendula Kašparová z odboru statistik rozvoje ČSÚ.

Stodská nemocnice uzavírá kvůli nedostatku dětských lékařů na letní prázdniny porodnici. Poslední rodičky přijme v pátek 30. června v 18 hodin. Gynekologické oddělení zůstává v provozu i o prázdninách.

Snížená spotřeba domácností a investice do bydlení výrazně zpomalily národní hospodářství. Pozitivním jevem bylo květnové zvolnění růstu cen průmyslových a zemědělských dodavatelů.

Česká ekonomika se v 1. čtvrtletí 2023 snížila, HDP poklesl mezičtvrtletně o 0,4 %, na domácnosti dopadly vysoké ceny, což se projevilo snížením domácí poptávky, naopak zahraniční poptávka po českém zboží ekonomiku podržela.

Česká republika stále patří v nákladech práce mezi chudší polovinu států Evropské unie. Mzdy ale u nás rostou rychleji než v západních zemích a rozdíly se proto snižují. ČR také dokáže přilákat nejlépe placené manažery a specialisty z Východu. Krajské rozdíly ve mzdách se nezvětšují, Praha však zůstává svým trhem práce výjimečná.

Hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí stagnoval. Pokračoval reálný propad spotřeby domácností a nižší byla i tvorba zásob. Na druhé straně sílila zahraniční poptávka, což se projevilo silným růstem hrubé přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu.

Ceny energií nejsou v České republice nízké, nehrozí ale skokové nárůsty. Po jednání s dodavateli energií to řekl premiér Petr Fiala (ODS). S dodavateli přitom primárně řešil ve čtvrtek statistiky, podle kterých se v České republice ceny plynu meziročně zvýšily nejvíce v Evropské unii.

Češi přibrzdili v plození potomků. Během loňského roku rapidně klesla porodnost, byla druhou nejnižší v historii samostatné České republiky. Jednou z hlavních příčin je současná složitá ekonomická situace. Navíc se do rodičovského věku dostaly populačně slabší ročníky. Důvodů, proč se lidé, hlavně ženy, rozhodují pro dobrovolnou bezdětnost je ale daleko víc. Jaké jsou nejčastější?

V České republice se v roce 2022 narodilo nejméně dětí za posledních 18 let. Na vině je podle odborníků hned několik faktorů. Jedním z nich je i zvyšující se věk rodiček.

Po přechodném zvýšení v roce 2021 se loni v Česku prohloubil pokles počtu narozených dětí. Meziročně se jich narodilo o jedenáct procent méně. Jde o nejvyšší propad od poloviny 90. let.

Penze by se měly začít odvozovat úplně jinak, moderně, futuristicky. O celém systému by se mělo uvažovat na úrovni 21. století.

Česká ekonomika v roce 2022 celkově vzrostla, ale dynamika HDP během roku zpomalovala. Hlavní podíl na tom měla klesající spotřeba domácností. Ty byly zasaženy reálným propadem výdělků způsobeným prudkým růstem cen, uvedl portál ČSÚ.

Z pohledu vývozu si Slovensko dlouhodobě udržuje postavení našeho druhého největšího obchodního partnera, naopak u dovozu pokleslo za posledních třicet let z druhé příčky až na místo páté. Obchodní bilanci si s naším východním sousedem udržujeme po celou dobu od rozdělení v kladných hodnotách, uvedl portál ČSÚ.

O vítězi druhého kola volby prezidenta rozhodlo 28.1. 2023 celkem 5 759 197 platných hlasů. Petr Pavel uspěl ve 4 024 obcích, Andrej Babiš ve 2 165 obcích. K rovnosti hlasů došlo v 65 obcích. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.

Počet dětí, které průměrně porodí každá Češka, za posledních deset let vzrostl. Loni toto číslo dosáhlo hodnoty 1,83, což je nejvíc od roku 1992 a současně jedno z nejvyšších v Evropě. Zároveň Češky mateřství stále více odsouvají. Jejich věk při narození dítěte je průměrně 30,4 let. „Intenzita plodnosti rostla a v roce 2021 dosáhla nejvyšší úrovně od roku 1992. Podle dat z roku 2020 tak Česká republika patřila v Evropě k nadprůměrným. Do roku 2021 pak plodnost ještě vzrostla,“ uvedla Magdalena Baštecká z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Výdaje na výzkum a vývoj dosáhly v roce 2021 podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) rekordních 122 miliard korun. To znamená meziroční nárůst o 7,5 procenta a proti roku 2020 navýšení o 8,5 miliardy korun.

Deník se před blížícím se Svátkem zesnulých podíval na čísla o zemřelých i na finanční náklady, které s uctěním památky blízkých souvisí.

Prostředky vynakládané na výzkum a vývoj v Česku dosáhly v roce 2021 rekordních 122 miliard korun. Oproti roku 2020 se tyto výdaje meziročně zvýšily o 7,5 %.

Průměrná teplota v nejčastěji obývané místnosti se u zhruba třetiny domácností v Česku dlouhodobě drží na 22 stupních Celsia. Zhruba pětina domácností topí na 23 stupňů, přibližně stejný podíl uvádí 21 stupňů.

V roce 2021 zemřelo 139 891 obyvatel Česka, nejvíce od konce druhé světové války. Ve srovnání s rokem 2020 byl počet zemřelých vyšší o 10,6 tisíce, oproti roku 2019 pak o 27,5 tisíce. Více než jednu šestinu zemřelých v roce 2021 (18 procent) měl na svědomí covid-19 a byl nejčastější příčinou smrti.

Český statistický úřad uveřejnil data ze Sčítání 2021 o bytech. Z údajů lze vyčíst informace o obydlenosti, počtech obytných místností, počtech osob v bytě žijících, celkových výměrách i právním důvodu užívání.

V Česku bylo loni 4,48 milionu obydlených bytů, o 9,1 procenta více než v roce 2011. Nejčastěji mají byty v Česku rozlohu 60 až 79 metrů čtverečních a tři obytné místnosti. Vyplývá to z výsledků loňského sčítání, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

V České republice bylo loni 4,48 milionu obydlených bytů, o 9,1 procenta více než v roce 2011. Nejčastější mají byty v Česku rozlohu 60 až 79 metrů čtverečních a tři obytné místnosti. Vyplývá z výsledků loňského sčítání, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

V loňském roce zemřelo nejvíce obyvatel Česka od konce druhé světové války. Více než jednu šestinu měl na svědomí koronavirus. Druhá nejčastější příčina smrti byla chronická ischemická choroba srdeční.

Meziroční inflace za první čtvrtletí činila 11,2 procenta. Ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím 2021 spotřebitelské ceny stouply v prvním čtvrtletí o 6,3 procenta, což bylo nejvíce od roku 1993. Ceny rostou u naprosté většiny položek spotřebního koše, tahounem ale jsou energie, bydlení a potraviny. V samotném květnu dosáhla meziroční inflace 16 procent a je třetí nejvyšší v EU. Uvedl to v polovině minulého měsíce předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček. Redakce ŽivotvČesku.cz ohledně inflace položila tři dotazy ekonomickému expertovi Pirátů Mikuláši Ferjenčíkovi (35).

Onemocnění podlehlo téměř 25 500 lidí.

Loni v Česku meziročně zemřelo o 10,6 tisíce lidí více. V porovnání s rokem 2019 pak o 27,5 tisíce lidí více. Celkem u nás v roce 2021 zemřelo 139 891 obyvatel. Nejvíce loňských úmrtí připadá na onemocnění covid-19.

Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek zveřejnil výši meziroční inflace za první čtvrtletí letošního roku, která činila 11,2 procenta. Ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím 2021 spotřebitelské ceny v prvním čtvrtletí stouply o 6,3 procenta, což bylo nejvíce od roku 1993. Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka (33) jsou podstatné příčiny vysoké inflace. Pro ŽivotvČesku.cz zároveň popsal, jak chce vláda problém řešit.

Nejstarším okresem je naopak Jeseník. Nejvíce cizinců žije v Praze. Třetina obyvatel Prahy má vysokoškolské vzdělání.

Sedmnáctý srpen je dnem, kdy vzpomínáme na jednu z největších ponorkových katastrof na světě. Přesně před dvaadvaceti lety se totiž celý svět, který s napětím sledoval pokusy o záchranu námořníků z poškozené ruské ponorky Kursk, dozvěděl, že Rusko všem o osudu 118 členů posádky lhalo a všichni jsou mrtví. Záchranná akce, kdy celý svět nabízel pomoc a mapovala ji snad všechna média na světě od ABCnews po Irishtimes, tak měla tragický konec.

Nejmladší populace v České republice žije podle statistiků v okresech Praha-východ a Praha-západ, naopak „nejstarším“ okresem je Jeseník. Tato i další lokální data vycházející z loňského sčítání lidu zveřejnil v pátek Český statistický úřad (ČSÚ).

Češi platí výrazně víc za elektřinu, plyn a bydlení, ale i benzin a naftu či naprostou většinu potravin. Inflace je nejvyšší od devadesátých let.

Loni v Česku zemřelo o 23 procent více lidí než v posledních letech před pandemií covidu. Úmrtnost v letech 2020 a 2021 výrazně rostla u 55 až 74letých, v průměru o 16 %. V součtu u nás loni zemřelo 139,6 tisíce osob.

Příjmy desetiny nejbohatších domácností se zvýšily o 50 tisíc korun, u desetiny nejchudších jenom o tisíc, takže po započtení inflace tito lidé zchudli.

Česko má za sebou rok, kdy zemřelo nejvíce lidí od druhé světové války. Na vině je jednoznačně covid, shodují se odborníci.

V roce 2021 zemřelo v Česku nejvíce lidí od 2. světové války. Podle předběžného hlášení bylo zemřelých dokonce o 10 tisíc více než v pandemickém roce 2020. Většinu nadúmrtí má na svědomí nemoc covid-19.

V Česku loni zemřelo téměř 140 000 lidí, nejvíce v poválečné historii, uvedl na svém webu Český statistický úřad (ČSÚ). V roce 2021 zemřelo o více než 10 000 lidí více než v prvním roce pandemie a průměrná délka života žen i mužů se snížila.

Loni v Česku zemřelo 139 600 lidí, nejvíc od konce druhé světové války. Ve srovnání s rokem 2020, tedy prvním rokem pandemie koronaviru, zemřelých přibylo o víc než 10 000. Na svém webu to dnes uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), podle kterého jde o dosud dostupné údaje z hlášení o úmrtí. U žen i mužů klesla podle statistiků naděje dožití, tedy věk, kterého se pravděpodobně dožijí.

Loni v Česku zemřelo 139 600 lidí, nejvíc v poválečné historii. Zemřelých bylo o víc než 10 000 víc než v prvním pandemickém roce 2020. Na svém webu to v úterý uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), podle kterého jde o dosud dostupné údaje z hlášení o úmrtí. U žen i mužů klesla podle statistiků naděje dožití, tedy věk, kterého se pravděpodobně dožijí.

Loni v Česku zemřelo 139 600 lidí, nejvíc v poválečné historii. Zemřelých bylo o víc než 10 tisíc víc než v prvním pandemickém roce…

Loni v Česku zemřelo 139 600 lidí, nejvíc v poválečné historii. Zemřelých bylo o víc než 10 000 víc než v prvním pandemickém roce 2020.

V Česku loni zemřelo 139 600 lidí, nejvíc v poválečné historii. Zemřelých bylo o víc než 10 tisíc víc než v prvním pandemickém roce 2020.

Loni v Česku zemřelo 139.600 lidí, nejvíc od konce druhé světové války. Ve srovnání s rokem 2020, tedy prvním rokem pandemie koronaviru, zemřelých přibylo o víc než 10.000. Na svém webu to dnes uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), podle kterého jde o dosud dostupné údaje z hlášení o úmrtí. U žen i mužů klesla podle statistiků naděje dožití, tedy věk, kterého se pravděpodobně dožijí.

Podle předběžných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) zemřelo loni v Česku nejvíce lidí v poválečné historii. Jednalo se o 139 600 osob, což je zhruba o 10 tisíc více než v roce 2020.

Proč jsou čísla vzešlá z loňského sčítání lidu jiná než u podobných statistik vydávaných průběžně, vysvětlil šéf ČSÚ Marek Rojíček. Doplnil také, co zajímavého ukázaly první výsledky sčítání: např. pokračující vylidňování některých částí země.

Práce na dálku se nyní zřejmě stává běžnou součástí pracovního života. V roce 2021 umožňovalo zaměstnancům alespoň částečně pracovat z domova šedesát procent podniků a více než polovina firem pravidelně komunikovala skrze online platformy.

Může jít o ezoteriky i bývalé katolíky, říká sociolog Dušan Lužný.

Příjmy českých domácností v roce 2020 se meziročně zvýšily, a to až o pět procent. Mohou za to zejména příspěvky od státu. Průměrný roční čistý příjem na osobu dosáhl částky 220 100 korun.