Marek Rojíček

Výdaje na výzkum a vývoj dosáhly v roce 2021 podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) rekordních 122 miliard korun. To znamená meziroční nárůst o 7,5 procenta a proti roku 2020 navýšení o 8,5 miliardy korun.

Deník se před blížícím se Svátkem zesnulých podíval na čísla o zemřelých i na finanční náklady, které s uctěním památky blízkých souvisí.

Prostředky vynakládané na výzkum a vývoj v Česku dosáhly v roce 2021 rekordních 122 miliard korun. Oproti roku 2020 se tyto výdaje meziročně zvýšily o 7,5 %.

Průměrná teplota v nejčastěji obývané místnosti se u zhruba třetiny domácností v Česku dlouhodobě drží na 22 stupních Celsia. Zhruba pětina domácností topí na 23 stupňů, přibližně stejný podíl uvádí 21 stupňů.

V roce 2021 zemřelo 139 891 obyvatel Česka, nejvíce od konce druhé světové války. Ve srovnání s rokem 2020 byl počet zemřelých vyšší o 10,6 tisíce, oproti roku 2019 pak o 27,5 tisíce. Více než jednu šestinu zemřelých v roce 2021 (18 procent) měl na svědomí covid-19 a byl nejčastější příčinou smrti.

Český statistický úřad uveřejnil data ze Sčítání 2021 o bytech. Z údajů lze vyčíst informace o obydlenosti, počtech obytných místností, počtech osob v bytě žijících, celkových výměrách i právním důvodu užívání.

V Česku bylo loni 4,48 milionu obydlených bytů, o 9,1 procenta více než v roce 2011. Nejčastěji mají byty v Česku rozlohu 60 až 79 metrů čtverečních a tři obytné místnosti. Vyplývá to z výsledků loňského sčítání, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

V České republice bylo loni 4,48 milionu obydlených bytů, o 9,1 procenta více než v roce 2011. Nejčastější mají byty v Česku rozlohu 60 až 79 metrů čtverečních a tři obytné místnosti. Vyplývá z výsledků loňského sčítání, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

V loňském roce zemřelo nejvíce obyvatel Česka od konce druhé světové války. Více než jednu šestinu měl na svědomí koronavirus. Druhá nejčastější příčina smrti byla chronická ischemická choroba srdeční.

Meziroční inflace za první čtvrtletí činila 11,2 procenta. Ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím 2021 spotřebitelské ceny stouply v prvním čtvrtletí o 6,3 procenta, což bylo nejvíce od roku 1993. Ceny rostou u naprosté většiny položek spotřebního koše, tahounem ale jsou energie, bydlení a potraviny. V samotném květnu dosáhla meziroční inflace 16 procent a je třetí nejvyšší v EU. Uvedl to v polovině minulého měsíce předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček. Redakce ŽivotvČesku.cz ohledně inflace položila tři dotazy ekonomickému expertovi Pirátů Mikuláši Ferjenčíkovi (35).

Onemocnění podlehlo téměř 25 500 lidí.

Loni v Česku meziročně zemřelo o 10,6 tisíce lidí více. V porovnání s rokem 2019 pak o 27,5 tisíce lidí více. Celkem u nás v roce 2021 zemřelo 139 891 obyvatel. Nejvíce loňských úmrtí připadá na onemocnění covid-19.

Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek zveřejnil výši meziroční inflace za první čtvrtletí letošního roku, která činila 11,2 procenta. Ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím 2021 spotřebitelské ceny v prvním čtvrtletí stouply o 6,3 procenta, což bylo nejvíce od roku 1993. Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka (33) jsou podstatné příčiny vysoké inflace. Pro ŽivotvČesku.cz zároveň popsal, jak chce vláda problém řešit.

Nejstarším okresem je naopak Jeseník. Nejvíce cizinců žije v Praze. Třetina obyvatel Prahy má vysokoškolské vzdělání.

Sedmnáctý srpen je dnem, kdy vzpomínáme na jednu z největších ponorkových katastrof na světě. Přesně před dvaadvaceti lety se totiž celý svět, který s napětím sledoval pokusy o záchranu námořníků z poškozené ruské ponorky Kursk, dozvěděl, že Rusko všem o osudu 118 členů posádky lhalo a všichni jsou mrtví. Záchranná akce, kdy celý svět nabízel pomoc a mapovala ji snad všechna média na světě od ABCnews po Irishtimes, tak měla tragický konec.

Nejmladší populace v České republice žije podle statistiků v okresech Praha-východ a Praha-západ, naopak „nejstarším“ okresem je Jeseník. Tato i další lokální data vycházející z loňského sčítání lidu zveřejnil v pátek Český statistický úřad (ČSÚ).

Češi platí výrazně víc za elektřinu, plyn a bydlení, ale i benzin a naftu či naprostou většinu potravin. Inflace je nejvyšší od devadesátých let.

Loni v Česku zemřelo o 23 procent více lidí než v posledních letech před pandemií covidu. Úmrtnost v letech 2020 a 2021 výrazně rostla u 55 až 74letých, v průměru o 16 %. V součtu u nás loni zemřelo 139,6 tisíce osob.

Příjmy desetiny nejbohatších domácností se zvýšily o 50 tisíc korun, u desetiny nejchudších jenom o tisíc, takže po započtení inflace tito lidé zchudli.

Česko má za sebou rok, kdy zemřelo nejvíce lidí od druhé světové války. Na vině je jednoznačně covid, shodují se odborníci.

V roce 2021 zemřelo v Česku nejvíce lidí od 2. světové války. Podle předběžného hlášení bylo zemřelých dokonce o 10 tisíc více než v pandemickém roce 2020. Většinu nadúmrtí má na svědomí nemoc covid-19.

V Česku loni zemřelo téměř 140 000 lidí, nejvíce v poválečné historii, uvedl na svém webu Český statistický úřad (ČSÚ). V roce 2021 zemřelo o více než 10 000 lidí více než v prvním roce pandemie a průměrná délka života žen i mužů se snížila.

Loni v Česku zemřelo 139 600 lidí, nejvíc od konce druhé světové války. Ve srovnání s rokem 2020, tedy prvním rokem pandemie koronaviru, zemřelých přibylo o víc než 10 000. Na svém webu to dnes uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), podle kterého jde o dosud dostupné údaje z hlášení o úmrtí. U žen i mužů klesla podle statistiků naděje dožití, tedy věk, kterého se pravděpodobně dožijí.

Loni v Česku zemřelo 139 600 lidí, nejvíc v poválečné historii. Zemřelých bylo o víc než 10 000 víc než v prvním pandemickém roce 2020. Na svém webu to v úterý uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), podle kterého jde o dosud dostupné údaje z hlášení o úmrtí. U žen i mužů klesla podle statistiků naděje dožití, tedy věk, kterého se pravděpodobně dožijí.

Loni v Česku zemřelo 139 600 lidí, nejvíc v poválečné historii. Zemřelých bylo o víc než 10 tisíc víc než v prvním pandemickém roce…

Loni v Česku zemřelo 139 600 lidí, nejvíc v poválečné historii. Zemřelých bylo o víc než 10 000 víc než v prvním pandemickém roce 2020.

V Česku loni zemřelo 139 600 lidí, nejvíc v poválečné historii. Zemřelých bylo o víc než 10 tisíc víc než v prvním pandemickém roce 2020.

Loni v Česku zemřelo 139.600 lidí, nejvíc od konce druhé světové války. Ve srovnání s rokem 2020, tedy prvním rokem pandemie koronaviru, zemřelých přibylo o víc než 10.000. Na svém webu to dnes uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), podle kterého jde o dosud dostupné údaje z hlášení o úmrtí. U žen i mužů klesla podle statistiků naděje dožití, tedy věk, kterého se pravděpodobně dožijí.

Podle předběžných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) zemřelo loni v Česku nejvíce lidí v poválečné historii. Jednalo se o 139 600 osob, což je zhruba o 10 tisíc více než v roce 2020.

Proč jsou čísla vzešlá z loňského sčítání lidu jiná než u podobných statistik vydávaných průběžně, vysvětlil šéf ČSÚ Marek Rojíček. Doplnil také, co zajímavého ukázaly první výsledky sčítání: např. pokračující vylidňování některých částí země.

Práce na dálku se nyní zřejmě stává běžnou součástí pracovního života. V roce 2021 umožňovalo zaměstnancům alespoň částečně pracovat z domova šedesát procent podniků a více než polovina firem pravidelně komunikovala skrze online platformy.

Může jít o ezoteriky i bývalé katolíky, říká sociolog Dušan Lužný.

Příjmy českých domácností v roce 2020 se meziročně zvýšily, a to až o pět procent. Mohou za to zejména příspěvky od státu. Průměrný roční čistý příjem na osobu dosáhl částky 220 100 korun.

V Jihočeském kraji žilo loni 631 801 obyvatel. Za deset let jich o 3 465 přibylo. Průměrný věk byl 43,2 roku. Tři procenta obyvatel tvořili lidé s cizím státním občanstvím. Věřících byla loni mezi Jihočechy téměř třetina všech. Vyplývá to z prvních výsledků loňského sčítání lidu, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Online se sečetlo 85 procent obyvatel, což je podle ČSÚ velký a nečekaný úspěch. Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejnil první výsledky loňského prvního online Sčítání 2021, které se konalo ve 46 dnech, od 27.

Vánoční čas je co do počtu dobrovolných odchodů ze světa historicky nejbezpečnějším obdobím. Nejhorší je v tomto ohledu naopak jaro a začátek léta, kdy si sahá na život nejvíce Čechů. Od devadesátých let jsou to mnohem častěji muži, kteří k tomu ve většině případů volí oběšení nebo zastřelení. Krizový je ale také blížící se Nový rok. Ačkoliv u nás počet sebevražd dlouhodobě klesá, je Česko stále nad evropským průměrem. Překvapivě mnohem lépe jsou na tom Slováci, kteří se v sebevražednosti…

V Česku spáchá někdo sebevraždu v průměru každých 7 hodin a 11 minut. Přestože sebevražednost v zemi již 50 let klesá, stále jsme na tom hůře než je průměr EU. Svůj život výrazně více dobrovolně ukončují muži, ukazují statistiky.

Nově vydaná Statistická ročenka zohledňuje Covid-19 v mnoha ohledech. Vývoj v Česku ovlivnila loni koronavirová pandemie ve velkém. Koronavirus dopadl loni podle statistiků na většinu oblastí života.

Lidé v Česku stále častěji využívají internet. Kromě nákupu oblečení nebo elektroniky si touto cestou v poslední době také objednávají jídlo. Podle Českého statistického úřadu je online objednávek z restaurací o polovinu více než loni. Zvýšil se i počet těch, kteří přes internet komunikují s úřady.

Výdaje na výzkum a vývoj v Česku  dosáhly v roce 2020 rekordních 113,4 miliard korun, výrazně se však zpomalilo tempo jejich růstu. Nárůst počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji se přitom téměř zastavil.

Český statistický úřad ukončil včera večer zpracování výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přepočtem hlasů na mandáty. Volební účast dosáhla 65,43 %, v poslaneckých lavicích zasedne historicky nejvíce žen.

Úderem 8, hodiny začal druhý den voleb do Poslanecké sněmovny. Budeme je živě sledovat celý den.

Od roku 2000 poklesl počet zemědělských subjektů, zvláště těch zabývajících se živočišnou výrobou. Snížila se výměra obhospodařované půdy, stavy zvířat i počet pracujících v zemědělství. Více se hospodaří na vlastní zemědělské půdě a také v režimu ekologického zemědělství.

Od roku 2000 klesl počet zemědělských subjektů, zvláště těch zabývajících se živočišnou výrobou. Ubývá především zemědělců – fyzických osob, mírně se zvýšil počet společností s ručením omezeným. Snížila se výměra obhospodařované půdy, stavy zvířat i počet pracujících v zemědělství. Naopak více se hospodaří na vlastní zemědělské půdě. Vyplývá to z rozsáhlého zemědělského šetření, jehož výsledky včera zveřejnil Český statistický úřad.

Pracovníků v zemědělství ubylo za 20 let o 26,9 procenta na 176.815 lidí. Po přepočtení na plně zaměstnané jde o úbytek o 45,3 procenta na 95.372 osob, uvedli dnes na tiskové konferenci ohledně zemědělského sčítání, tedy tzv. Agrocenzu, zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ). V podnicích fyzických osob se zvýšil počet rodinných pracovníků o 4,3 procentního bodu na 38,9 procenta.

Očkování prý není proti variantě delta tak účinné jako imunita, která se vyvíjí v těle infikovaných lidí covidem-19, tvrdí studie. Analýza je však nejistá, přiznávají vědci.

Nemoc covid-19 byla v uplynulém roce druhou nejčastější příčinou úmrtí v Pardubickém kraji. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Prozatímní statistiky z roku 2021, kdy si země prošla další vlnou pandemie, jsou však ještě děsivější.

Covid-19 byl podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni druhou nejčastější základní příčinou úmrtí. Podlehlo mu 10 539 lidí, tedy více než osm procent zemřelých. Dalším lidem významně zhoršil zdravotní stav a přispěl k jejich dřívějšímu úmrtí, řekl předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Dalším lidem zhoršil zdraví a přispěl k dřívějšímu úmrtí. Celkem s covidem v Česku dosud zemřelo přes 30 tisíc lidí.

Covidu podlehlo 10.539 lidí, tedy více než osm procent zemřelých.

COVID-19 byl podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni druhou nejčastější základní příčinou úmrtí. Podlehlo mu 10 539 lidí, tedy více než osm procent zemřelých. Dalším lidem významně zhoršil zdravotní stav a přispěl k jejich dřívějšímu úmrtí, řekl ve středu novinářům předseda ČSÚ Marek Rojíček. První základní příčinou smrti zůstala ischemická choroba srdeční, které podlehlo 19 171 osob, třetí cévní nemoci mozku (4 196).

Vloni v Česku zemřelo o 15 procent více lidí než v roce 2019. Nejčastější příčinou úmrtí byly srdeční choroby, jimž podlehlo 19 171 lidí. Druhou příčku žebříčku zaujímá onemocnění covid-19, ten byl základní příčinou u 10 539 zemřelých. Vyplývá to z úmrtních statistik, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

V letošním prvním čtvrtletí se již část české ekonomiky, především průmysl a na něj navázaný zahraniční obchod, začala zotavovat po pandemii koronaviru. Důvodem bylo, že tyto oblasti fungovaly bez omezení, což umožnilo jejich postupný návrat k předkrizové úrovni. Naopak část obchodu a služeb byla stále zasažena vládními opatřeními. Celkově česká ekonomika mezičtvrtletně i meziročně v prvním čtvrtletí vykázala pokles, přičemž ve většině zemí EU HDP stále zaostával za úrovní loňského prvního čtvrtletí. Z okolních zemí ekonomika mezičtvrtletně klesla v Německu, Slovensku a Rakousku. Vyplývá to z analýzy české ekonomiky v prvním čtvrtletí, o které na dnešní on-line tiskové konferenci informoval předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.

Opatření proti šíření onemocnění covid-19 dopadla na trh práce selektivně. Rozvíjelo se ICT, zdravotní a sociální péče byla pod velkým tlakem, jiná odvětví strádala. Pozoruhodným výsledkem je snížení mzdového rozdílu mezi muži a ženami.

Ve sčítání lidu vyplnilo a poslalo své údaje elektronicky podle odhadů statistiků 87 procent obyvatel Česka. Podíl je tak vyšší, než se podle průzkumu očekávalo. Statistici obdrželi přes 4,2 milionu formulářů on-line. Poštou pak dosud dorazilo 795.000 papírových tiskopisů. ČTK to dnes sdělil Český statistický úřad (ČSÚ). Sčítání se konalo od 27. března do 11. května. První výsledky budou na přelomu letošního a příštího roku.

V úterý končí sčítání lidu. Český statistický úřad (ČSÚ) doposud obdržel přes čtyři miliony elektronických formulářů a zhruba půl milionu listinných. Podle víkendových odhadů chybí ještě sečíst statisíce lidí. V závěrečných dnech ale skokově narůstá počet odeslaných formulářů od domácností, které nechaly vyplňováni na poslední chvíli. Nesečteným hříšníkům hrozí desetitisícová pokuta.

Už zítra končí Sčítání lidu 2021. Kdo se ještě nesečetl, má nejvyšší čas, protože sčítání je povinné a za neodeslání formuláře hrozí pokuta 10 tisíc korun. V Královéhradeckém kraji je aktuálně odeslaných 71 formulářů na 100 bytů.

I v Karlovarském kraji pokračuje sčítání lidu. Český statistický úřad (ČSÚ) dosud z našeho kraje obdržel 95 tisíc elektronických a přes 6 tisíc listinných formulář. Termín ukončení sčítání je 11. května.

Do středečního večera poslali lidé statistikům 3,3 milionu online formulářů. Jejich prostřednictvím se sečetlo celkem už více než šest a půl milionu občanů.

Sčítání lidu se posunulo do další fáze. Sčítací komisaři začali v sobotu roznášet listinné formuláře občanům, kteří se dosud nesečetli online. O termínu své návštěvy komisaři předem informovali v uplynulých dnech, kdy roznášeli oznámení o termínu distribuce. Oznámení s konkrétním termínem, kdy sčítací komisař přinese listinný formulář, dostali respondenti do poštovních schránek nebo ho našli vyvěšené na vstupních dveřích objektu.