Marek Rojíček

Česko se stalo exportně orientovanou, úspěšnou tržní ekonomikou. Produktivita práce před rokem 2008 zaznamenávala rychlý růst, nyní je patrná její stagnace. Je nutné změnit hospodářskou strukturu tak, aby produktivita rostla. Neboť dobře placený člověk uživí více důchodců.

Výrazně vyšší a blíží se západním zemím. Tak se vyvinula produktivita práce v Česku za 30 let členství v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). K jejímu růstu přispěl zejména růst zahraničních investic, řekl ve čtvrtek na tiskové konferenci předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček. Růst byl podle něj nejsilnější do roku 2008, od začátku pandemie covidu-19 česká produktivita práce, čili efektivní využití času, stagnuje.

Praha - Produktivita práce v Česku se za 30 let členství v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) výrazně zvýšila a přiblížila se západním zemím. K jejímu růstu přispěl zejména růst zahraničních investic, řekl dnes na tiskové konferenci předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček. Růst byl podle něj nejsilnější do roku 2008, od začátku pandemie covidu-19 česká produktivita práce stagnuje.

Praha - Český statistický úřad (ČSÚ) připravil pro zájemce on-line kvíz, ve kterém si mohou vyzkoušet své znalosti z různých oblastí statistiky. Studentům je určený oblíbený projekt Minisčítání, který jim zábavnou formou přibližuje svět statistiky. Práci statistiků mají veřejnosti přiblížit také komiksové příspěvky se superhrdinou Datamanem, které bude úřad zveřejňovat na sociálních sítích, nebo výstava v budově ČSÚ v Praze. Tyto a další aktivity úřad připravil při příležitosti Světového dne statistiky, který připadá na dnešek. Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě.

Dědění křestního jména z otce na syna je tradicí, která sahá hluboko do historie a je spojena s rodovou kontinuitou, identitou a často i hrdostí. V některých kulturách bývá jméno otce téměř samozřejmou volbou pro prvorozeného syna. V jiných zemích od této praxe naopak rychle ustupují,někdy ve jménu individuality, jindy z čistě praktických důvodů.

Říká se, že zvítězit je těžké, ale prvenství obhájit ještě složitější. Nejoblíbenějším jménům se to v České republice daří již dlouhé roky. Mezi chlapci narozenými v loňském roce bylo opět nejvíce Jakubů, mezi dívkami Elišek.

Rodiče se při výběru jmen inspirují filmy, seriály, i staročeštinou. Loni pojmenovali novorozence téměř sedmi tisíci různými jmény.

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) si mezi nejoblíbenějšími českými jmény i v roce 2024 drželi prvenství Eliška a Jakub, přičemž Jakub je nejčastějším chlapeckým jménem již od roku 2011 a Eliška od roku 2012. Obliba jmen Šimon a Ondřej naopak klesla.

Mezi chlapci narozenými v roce 2024 bylo nejvíce Jakubů, mezi dívkami Elišek. Obě jména si udržují první pozici v oblíbenosti už po více než dekádu. Jakub je nejoblíbenějším chlapeckým jménem od roku 2011 a Eliška nejoblíbenějším dívčím jménem od roku 2012.

Podle průzkumu Českého statistického úřadu (ČSÚ) se v Česku loni opět narodilo nejvíce Jakubů a Elišek. Narodili se ale i Platon a Leonardo.

Novorozenci dostali v minulém roce nejčastěji jméno Eliška či Jakub. Tato dvojice vítězí od roku 2012. Meziročně se téměř nezměnila ani jména na druhých a třetích místech. U chlapců je to stejně jako v roce 2023 Matyáš a Jan, u dívek bylo druhé nejčastější jméno Viktorie, změna nastala na třetím místě, jak informoval předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček. Mezi rodiči narůstá obliba jmen Sebastian, Amálie a Mia, naopak klesá u jmen Šimon a Marie.

I v roce 2024 se nejpopulárnějšími jmény mezi rodiči novorozenců staly Jakub a Eliška. Jakub se na první příčce drží již od roku 2011, Eliška kraluje od roku 2012. Obliba jmen jako Šimon a Ondřej klesala, vyplývá ze statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ). Do první dvacítky jmen se poprvé dostalo jméno Sebastian. Mezi zhruba 84 tisíci narozenými dětmi se objevila i velmi neobvyklá jména, jako například Mikael, Tristan či Anakin.

Volba jména pro miminko patří k důležitým rozhodnutím. Není se čemu divit. Jménem se oslovujeme každý den, objevuje se ve všech oficiálních dokumentech a je naší vizitkou ve společnosti. Češi přitom dokáží být při pojmenovávání svých potomků poměrně kreativní a stále častěji se objevují i druhá či třetí jména. Zatímco u dívek rodiče častěji sahají po méně běžných a originálních variantách, u chlapců zpravidla dávají přednost tradičně znějícím jménům. V roce 2024 si prvenství mezi nejčastěji dávanými jmény novorozencům udržela dvojice Eliška a Jakub, jak uvádí data Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Nejoblíbenějšími jmény, která rodiče loni dali potomkům, jsou Eliška a Jakub. Oznámil to ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ), podle jehož statistik Eliška vévodí žebříčkům nejoblíbenějších jmen již od roku 2012 a Jakub ještě o rok déle.

Praha - Novorozenci dostali v minulém roce nejčastěji jméno Eliška či Jakub. Tato dvojice vítězí od roku 2012. Meziročně se téměř nezměnila ani jména na druhých a třetích místech. U chlapců je to stejně jako v roce 2023 Matyáš a Jan, u dívek bylo druhé nejčastější jméno Viktorie, změna nastala na třetím místě. Annu vystřídala Sofie. Novináře o tom dnes informoval předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček. Mezi rodiči narůstá obliba jmen Sebastian, Amálie a Mia, naopak klesá u jmen Šimon a Marie. V roce 2024 se narodilo zhruba 84.000 dětí, meziročně o zhruba 7000 méně.

Příčky nejpopulárnějších jmen v Česku opět obsadila jména Jakub a Eliška, která se na prvních pozicích umisťují pravidelně už přes 10 let. Jakub od roku 2011 a Eliška od roku 2012. Vyplývá to ze zveřejněných statistik Českého statistického úřadu, na které ve čtvrtek upozornil server iDNES.cz.

Loňský pokles inflace na 2,4 procenta z předloňských 10,7 procenta při stále poměrně svižném zvyšování výdělků způsobil, že reálná mzda v roce 2024 po třech letech vzrostla. Vzhledem k inflační smršti z předchozích let ale zůstává kupní síla Čechů na úrovni roku 2018.

Spotřebitelské ceny loni v ČR stouply v porovnání s rokem 2023 v průměru o 2,4 %.

Spotřebitelské ceny v roce 2024 meziročně vzrostly o 2,4 %, což bylo o 8,3 procentního bodu méně než v předchozím roce. Růst cenové hladiny byl tažen zejména cenami v oddíle bydlení. na snižování cenové hladiny, působil vývoj cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.

Prosincová inflace, kdy ceny meziročně vzrostly o tři procenta a meziměsíčně klesly o 0,3 procenta, byla příjemným překvapením. Pokud se nestane něco extrémního, v lednu se tempo růstu spotřebitelských cen vrátí pod tři procenta, řekla dnes novinářům viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová. Podle ní se tím zvyšuje pravděpodobnost, že uvolňování měnové politiky bude moct začátkem letošního roku pokračovat. Zamrazilová také uvítala ohlášené zveřejňování předběžného údaje o inflaci, které chystá Český statistický úřad (ČSÚ), podle ní pomůže s rozhodováním bankovní rady.

Český statistický úřad nově zavádí předběžné odhady inflace, které budou dostupné rychleji a mají pomoci především České národní bance při jejím rozhodování o měnové politice.

Prosincová inflace, kdy ceny meziročně vzrostly o tři procenta a meziměsíčně klesly o 0,3 procenta, byla příjemným překvapením. Pokud se nestane něco extrémního, v lednu se tempo růstu spotřebitelských cen vrátí pod tři procenta, řekla v pondělí novinářům viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová.

Prosincová inflace, kdy ceny meziročně vzrostly o tři procenta a meziměsíčně klesly o 0,3 procenta, byla příjemným překvapením. Pokud se nestane něco extrémního, v lednu se tempo růstu spotřebitelských cen vrátí pod tři procenta, řekla dnes novinářům viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová.

Prezident Petr Pavel se přímo v sídle Českého statistického úřadu na pražské Skalce seznámil s prací statistiků, kteří v Česku působí kromě centrálního pracoviště i ve všech krajích. V doprovodu předsedy úřadu Marka Rojíčka si mimo jiné prohlédl technologické zázemí budovy, výpočetní centrum či volební zpracovatelský sál. S Markem Rojíčkem pak společně jednali o roli nezávislé oficiální statistiky ve společnosti.

Praha - Prezident Petr Pavel dnes navštívil Český statistický úřad (ČSÚ) jako další státní instituci, s jejímž působením se za svého mandátu seznamuje. V letošním roce už takto navštívil všechny tři české tajné služby. Předseda ČSÚ Marek Rojíček na úvod návštěvy seznámil prezidenta se základní činností úřadu, který mimo jiné zajišťuje sčítání lidu, zpracování výsledků voleb nebo vydávání hospodářských či demografických statistik.

Od začátku tisíciletí se zmenšila výměra zemědělské půdy i počet farem. Méně je chovatelů hospodářských zvířat, roste počet zemědělců zabývajících se pouze rostlinnou výrobou. Stále více hospodářství vyžívá moderní technologie a automatizované systémy.

Český zdravotnický systém je na 10. místě zemí nejhůře připravených na stárnutí populace, možné další epidemie, nárůst chronických chorob a podobné výzvy. Vyplývá to z analýzy Healthcare Readiness Index (Indexu připravenosti zdravotnictví), která srovnává 27 evropských zemí. V kterých oblastech jsme nejslabší?

Nejoblíbenější jména dětí byla loni stejná v Česku i na Vysočině, tedy Jakub a Eliška, informovali statistici. V kraji na pomezí Čech a Moravy se ale narodilo stejně jako Elišek také Viktorií.

Praha - Letošní volby do Evropského parlamentu vyhrálo opoziční hnutí ANO, bude mít sedm z celkem 21 mandátů vyhrazených pro Českou republiku. Druhá skončila koalice vládních stran Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), která obsadí šest křesel. Na třetím místě se překvapivě umístila koalice hnutí Přísaha a strany Motoristé sobě, která získala dva mandáty. Rovněž dva europoslance bude mít koalice Stačilo! vedená KSČM, páté skončilo vládní hnutí STAN také se dvěma mandáty. Zklamáním dopadly volby pro další vládní stranu Piráty, kteří budou mít v europarlamentu jen jediného zástupce, stejně jako koalice opozičního hnutí SPD s neparlamentní Trikolorou. Ostatní uskupení nedosáhla na pětiprocentní hranici. K volbám přišlo v pátek a sobotu 36,45 procenta voličů, což byla nejvyšší účast od vstupu Česka do Evropské unie. Výsledky voleb v neděli hodinu před půlnocí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) na tiskové konferenci a na volebním webu.

Volební místnosti v Česku se uzavřely. Okrskoví volební komisaři poté ve 14:00 hlasy pro jednotlivé kandidáty spočítají a odešlou Českému statistickému úřadu stejně jako u jiných typů voleb. Statistici je zapečetí, neboť se zveřejněním výsledků budou muset počkat do nedělních 23:00, až skončí hlasování i v dalších zemích EU. Nejdéle se bude čekat na Itálii.

Úderem dnešní druhé hodiny odpolední odstartovaly v Česku volby do Evropského parlamentu. V tuzemsku probíhají tradičně ve dvou dnech, tedy v pátek (do 22:00) a v sobotu (od 8:00 do 14:00). První výsledky se lidé dozví po uzavření poslední volební místnosti v Evropské unii, tedy v neděli večer.

Jméno, jako určení budoucnosti. Snaha o originálnost nebo osvědčená česká klasika? Rodiče se na jméně svých potomků rozhodují všemožnými způsoby. Jaká jména byla mezi Pražany v roce 2023 nejoblíbenější? Podívejte se na přehled.

Nejpopulárnějšími jmény mezi rodiči nově narozených dětí byla loni stejně jako o rok dříve Jakub a Eliška. Jakub se v čele žebříčku drží od roku 2011, Eliška od roku 2012. Na dalších místech se v případě chlapců umístil Matyáš a Jan, u dívek Viktorie a Anna. Novinářům to dnes řekl předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček. Z první dvacítky vypadla jména Petr a Veronika. Loni se podle dat úřadu v Česku narodilo asi 91 200 dětí.

Nejpopulárnějšími jmény mezi rodiči nově narozených dětí byla loni stejně jako o rok dříve Jakub a Eliška. Jakub se v čele žebříčku drží od roku 2011, Eliška od roku 2012. Na dalších místech se v případě chlapců umístil Matyáš a Jan, u dívek Viktorie a Anna. Ve čtvrtek to řekl předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček. Z první dvacítky vypadla jména Petr a Veronika. Loni se podle dat úřadu v Česku narodilo asi 91 200 dětí.

Nejpopulárnějšími jmény mezi rodiči nově narozených dětí byla loni stejně jako o rok dříve Jakub a Eliška. Jakub se v čele žebříčku drží od roku 2011, Eliška od roku 2012. Na dalších místech se v případě chlapců umístil Matyáš a Jan, u dívek Viktorie a Anna. Informoval o tom předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček. Z první dvacítky vypadla jména Petr a Veronika.

Pokud byste na dětském hřišti chtěli přivolat nejvíc dětí, pak zavolejte Jakube a Eliško. Tato dvě jména totiž už několik let za sebou patří mezi ta nejoblíbenější, tedy nejčastější.

Jak jsou na tom české rodiny finančně? To se snaží ukázat série článků, ve kterých vás seznamujeme ze zcela konkrétními rozpočty zcela konkrétních rodin. Dnes jsme se podívali i do aktuálních statistik.

Čisté příjmy českých domácností vzrostly v roce 2022 o 7,7 %, kvůli inflaci však reálně klesly o 6,5 %. Výdaje na bydlení pak loni vyrostly o 21,7 procenta a měsíčně tak na ně domácnost vydávala 8299 korun, uvedl to dnes ČSÚ.

Průměrnému Čechovi bude na konci století přes 50 let a před sebou bude mít naději na další čtyři desítky let života.

Hrubý domácí produkt ČR ve 3. čtvrtletí meziročně klesl o 0,7 % a mezičtvrtletně o 0,5 %. Nižší byla tvorba zásob, spotřeba domácností, investice i zahraniční poptávka. Rostla jen vládní spotřeba.

Budoucnost řady států lze v některých ohledech velmi přesně predikovat. Česká republika není výjimkou. Její demografický vývoj pro následující desetiletí je už nyní jasný a vyhlídky to nejsou příliš povzbudivé. Vhled do nich přináší Český statistický úřad.

Praha - Život v Česku se začal po covidovém propadu znovu prodlužovat. Podle předběžných údajů by střední doba dožití mohla letos u mužů dosahovat 77 let a už žen 83 let. Překročit by tak mohla dosud nejlepší výsledky z roku 2019 před epidemií. Na tiskové konferenci to dnes řekla demografka Českého statistického úřadu (ČSÚ) Michaela Němečková. ČSÚ zveřejnil projekci demografického vývoje do roku 2101. Podle ní by se do konce století život v Česku mohl proti dnešku protáhnout u mužů skoro o 12,5 roku a u žen o víc než 9,5 roku. Podle vývoje doby dožití by se měl nově každý rok padesátníkům stanovovat důchodový věk. Počítá s tím návrh reformních změn penzí.

Bude se jmenovat po tátovi. Nebo po dědovi, pradědovi... Takové rozhodnutí činí hodně lidí, kteří čekají potomka. Zpravidla se týká kluků, holčičky dostávají jména po matce či babičce podstatně méně často. A jaké jméno se nyní nejčastěji dědí? Vítězem je jednoznačně Antonín.

Eliška a Jakub jsou už více než deset let nejoblíbenějšími jmény, která rodiče dávají svým dětem. Druhou a třetí příčku pro rok 2022 obsadili Jan, Matyáš, Viktorie a Anna. Vyplývá to z dat uvedených Českým statistickým úřadem. Roste ale popularita jmen exotičtějších či víceslovných. Vloni se tak narodili například Maverick či Gaia.

Statistiku - jinými slovy žebříček - nejpopulárnějších dětských jmen za rok 2022 opět ovládli Jakub a Eliška. Dlouhodobě nejoblíbenějším jménem je ale Jan, který byl loni mezi chlapci na druhé příčce. Druhé nejčastější jméno pro dívky byla Viktorie, následovala ji na třetím místě Anna, vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek oznámil Český statistický úřad. Výběr jména pro budoucího potomka patří k příjemným povinnostem budoucích rodičů, v každé rodině se však tohoto úkolu zhostí po svém. Mezi neobvyklá jména se pak v loňském roce zařadil Maverick a třeba Gaia. Pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil odborník pravděpodobné důvody vedoucí k tomu, že rodiče zvolí neobvyklé jméno pro svého potomka.

Český statistický úřad (ČSÚ) pravidelně na podzim zveřejňuje žebříček nejoblíbenějších jmen, která dávají rodiče svým dětem. Za rok 2022 je opět nejoblíbenějším jménem pro holčičku Eliška. Pro chlapce rodiče nejčastěji vybírali jméno Jakub. Roste ale zároveň i obliba dvouslovných jmen.

Kolik nyní žije v Česku třeba Marií, Klausů, Horáčků nebo Anet, to řadový občan nemá šanci zjistit. Ministerstvo vnitra i Český statistický úřad (ČSÚ) informace o četnosti jmen a příjmení už sedm let tají a oblíbené webové stránky typu Kdejsme.cz či Nasejmena.cz přinášejí zastaralé údaje z roku 2016. Statistikou přitom každý rok pořádně zamíchají zesnulí i narození – v letech 2017 až 2022 v České republice přišlo na svět 663 964 dětí a naopak 725 993 osob zemřelo.

Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými. Předseda ČSÚ Marek Rojíček v pondělí řekl, že podle nové metodiky byly loni ve druhém pololetí ceny elektřiny i plynu v Česku pod průměrem Evropské unie, zatímco podle původní metodiky Česko patřilo mezi nejdražší země. Rojíček…

Ceny energií podle nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) lépe zachycují realitu, zřejmě většina zemí Evropské unie ceny takto počítá. Právě proto ceny v ČR podle nového výpočtu loni byly pod průměrem EU. ČTK to dnes řekl analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. Ze stejného důvodu, protože ČSÚ dosud namísto skutečně realizovaných cen zveřejňoval nabídkové, se oznámené ceny za druhé pololetí 2022 vyšvihly nahoru výrazně více než v jiných státech EU, dodal.

Český statistický úřad bude nově reportovat průměrné ceny energií skutečně placené domácnostmi a firmami. Nadále bude také pokračovat ve sbírání údajů o nabídkových cenách energií. O změně metodiky úřad informoval v pondělí. Podle premiéra Petry Fialy (ODS) má Česko dostatečné zásoby plynu a elektřiny na celou zimu.

Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými.

Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými.

Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ)…

Ceny energií v Česku nejsou nejdražší v EU, ale průměrné. Metodika výpočtu cen se změnila a ve statistikách se projeví příští rok. Dubnové údaje Eurostatu vycházely z ceníků a nereflektovaly, kolik odběratelé ve skutečnosti platí.

Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí dál mezičtvrtletně stagnovala. Pozitivní vliv investic, spotřeby a zahraniční poptávky kompenzovala nižší tvorba zásob. Pokračovalo zvolňování cenového růstu, uvedl portál ČSÚ.

Ekonomickou blbou náladou se nakazilo Česko. Tradičně silné strojírenství má problémy s růstem a nevzkvétá ani obvyklá dvojka – stavebnictví. Český statistický úřad nyní přišel s informací, že za první sedm měsíců letošního roku stavební produkce zatím meziročně klesla.

Počet žáků základních škol v uplynulém školním roce překonal hranici jednoho milionu. To zejména kvůli přílivu ukrajinských dětí. Údaje publikoval Český statistický úřad [ČSÚ].

Dětí v českých školách minulý školní rok přibylo, zejména kvůli přijímání ukrajinských dětí. Nejvíce, meziročně o 4,5 procenta, se zvýšil podíl žáků na základních školách. Bylo jich přes milion. Počet dětí v mateřských školách se zvýšil o 2,4 procenta na asi 370 000. Středoškoláků studovalo 463 200, o 3,8 procenta více než loni. Údaje Českého statistického úřadu ve čtvrtek představili jeho předseda Marek Rojíček s kolegyní Vendulou Kašparovou.

Počet dětí ve školách v Česku ve školním roce 2022/2023 oproti roku předchozímu vzrostl. Důvodem je zejména přijímání ukrajinských dětí na české školy. Nejvíce se zvýšil podíl žáků na základních školách. Bylo jich celkem 1,007.778, tedy meziročně o 4,5 procenta více. V mateřských školách se vzdělávalo asi 369.000 dětí, tedy meziročně o 2,4 procenta více. Na středních školách studovalo o 3,8 procenta více než loni, tedy celkem 463.200 studentů. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), které dnes novinářům představili předseda ČSÚ Marek Rojíček a Vendula Kašparová z odboru statistik rozvoje ČSÚ.

Stodská nemocnice uzavírá kvůli nedostatku dětských lékařů na letní prázdniny porodnici. Poslední rodičky přijme v pátek 30. června v 18 hodin. Gynekologické oddělení zůstává v provozu i o prázdninách.