Marie Horáková

S trochou nadsázky se dá říct, že jediná deska dívčí kapely Dybbuk zní jako Wet Leg. Akorát skoro o čtyřicet let dříve. Kultovní dívčí kapela vznikla v roce 1981, tehdy ještě pod názvem Plyn, a rozpadla se v roce 1987, kdy se většina členek transformovala do kapely Zuby Nehty. Jejich retrospektivní debut vyšel až v roce 1991. Dodnes udivuje svým svěžím post-punkem a upřímnou výpovědí holek kolem dvacítky o životě v osmdesátých letech v Československu. Dybbuk byla kultovní dívčí punková kapela. V roce 1981 založily Pavla Slabá, Hana Řepová a Marka Míková hudební skupinu Plyn. O tři roky později se skupina přejmenovala na Dybbuk a přibrala další členky, Kateřinu Jirčíkovou a Evu Trnkovou. Skupina, která se postupem času přetransformovala v Zuby nehty, procestovala kus světa, vystoupila na mnoha festivalech, nahrála šest alb, vytvořila hudbu k několika divadelním představením a stále aktivně působí v Čechách i v zahraničí.

Publikaci Umění vytvářet vzpomínky s podtitulem Jak si užít a zapamatovat šťastné okamžiky, kterou napsal dánský autor Mike Wiking, představuje knihovnice Helena Stejskalová. „Přibližuje, jak si aktivně vytvářet a zapamatovat to hezké, co jsme zažili,“ říká. Dále pořad přináší rozhovor s Petrem Bobkem o jeho povídkové knize Stopem na konec světa.

Dystopický román, který napsala německá autorka Juli Zeh, představuje knihkupkyně Veronika Kučerová. „Zavádí čtenáře do nepříliš vzdálené budoucnosti, kde v Evropě vystřídala demokracii jako vládnoucí systém takzvaná Metoda. To je autoritářský zdravotnický systém, jehož hlavním cílem je zdraví člověka,“ prozrazuje. Dále pořad přináší rozhovor se spisovatelem Janem Bauerem o jeho nové knize Temné osudy Habsburků a jejich příbuzných.

Nový příběh z pera Marky Míkové nazvaný Kabát a kabelka představuje knihovnice Helena Jelínková. „Je pohádkou pro děti i dospělé. Text knížky je velmi poetický a příběh je aktuálně zasazen do prvního roku koronavirové pandemie,“ prozrazuje. Dále pořad přináší rozhovor s Martinou Adlerovou o její knize Ostrov žen.

Při rehabilitaci agresivních psů pomáhá Emilii Miluši Baco její vlastní převychovaný Conan. „Když jdeme do práce, říkám mu: ‚Pomáhej, jsi trenér‘. Když tu roli přijme, tak ví, že jeho reakce budou jiné než přirozené. Musí reagovat pracovně, tedy že na agresi nebude odpovídat agresí, ale klidem,“ popisuje autorka knížek Bude dobrej a Je dobrej. Jak si nad ním získala autoritu? Jak vést vzájemnou komunikaci se zvířetem ke prospěchu obou?