Martha Issová

Když spolu pracují manželé, občas to může být velmi vyostřené. Své o tom ví Martha Issová, která se při natáčení nového filmu po boku svého vyvoleného Davida Ondříčka dostala do situace, kdy padaly rozdílné názory a došlo i na několik tichých večerů. O tom promluvila v rozhovoru pro eXtra.cz.

Na 60. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech se představila také jedna očekávaná novinka českých kin. Jmenuje se Kluci to vidí jinak než holky a stojí za ní uznávaný režisér David Ondříček. V autorské komedii vypráví o lidech v současné Praze, kteří se v různých fázích života snaží zjistit, kým jsou, co vlastně chtějí a zda naplnili své sny. Premiéra je naplánovaná na 22. října.

Obvykle si na závěrečném červeném koberci povídáme pouze s herečkou Marthou Issovou, tentokrát přizvala k rozhovoru i manžela, režiséra Davida Ondříčka. Prý ať si to taky užije. Otázkou je, zda byla nakonec ráda.

V sobotu večer se konalo slavnostní zakončení 60. ročníku karlovarského filmového festivalu. Na červeném koberci si dámy daly záležet na tom, aby vynesly krásné a luxusní róby. A nechyběli ani hvězdní zahraniční hosté.

Spolupráce s jejím mužem, režisérem Davidem Ondříčkem, s nímž má dvě dcery a jsou spolu patnáct let, by se stále ještě dala spočítat na prstech jedné ruky. „Teď je to třetí,“ řekla Super.cz herečka Martha Issová.

Na 60. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech se představily hned dva jeho filmy. Klasiku Šeptej (1996) zhlédl také prezident Petr Pavel se ženou Evou. V ten samý den, ve čtvrtek, představil režisér David Ondříček i svou novinku. Jmenuje se Kluci to vidí jinak než holky a vrací se s ní ke svým filmovým začátkům, vypráví v ní příběh svých vrstevníků. Obsadil do ní i svou ženu, herečku Marthu Issovou. A právě o jejich práci pohovořili v Seznam filmovém studiu.

Na karlovarském filmovém festivalu už je i herečka Martha Issová. A pořád se prý dojímá. Vyprávěla nám i příběh, jak se setkala se svojí nejoblíbenější herečkou Juliette Binoche.

„Nemůžeš mít snadný a morální život. Dohromady to nejde,“ říká Daniel Stach v dalším rozhovoru z eventu Čestmír LIVE, který navazuje na debatu s Marthou Issovou a Markem Orko Váchou. Spolu s Danielou Brzobohatou mluví o veřejnoprávních médiích, odvaze říkat věci nahlas i o tom, proč podle nich Česká televize nemá být závislá na politicích. Stach říká, že silná veřejnoprávní média hájí proto, že mu to přijde správné a připomíná, že instituce nemá stát na jednom člověku: „Česká televize nemá být postavená na mně. Ta tady má být bez Dana.“ Brzobohatá přiznává, že ji roky ve veřejnoprávní televizi naučily opatrnosti. „Mně třeba dělá velký problém říct otevřeně svůj názor na veřejnosti,“ říká a dodává, že v sobě pořád cítí „autokorekci“ a potřebu pečlivě volit slova, aby se někoho nedotkla. Přesto se shodují, že veřejnoprávní televize má smysl bránit. Rozhovor je ale zároveň hravý a lidský: Stach zdraví publikum šimpanzí řečí, vysvětluje černé díry, mluví o vodním slalomu i o tom, proč ho odjakživa zajímalo „proč“. „Dělám vlastně jenom to samé pořád dál, jenom vysvětluju černé díry,“ říká. Do řeči přijdou i Zrádci, z nichž Stach podle svých slov neviděl ani jeden celý díl, ale jejich koncept zná. Do podobné hry by prý šel jen za podmínky, že nebude zrádce. Brzobohatá naopak popisuje, jak náročné pro ni ve Zrádcích bylo lhát, když viděla, že to ostatním ve hře ubližuje. „To mi dělalo vyloženě fyzicky zlé,“ říká. Zároveň ale přiznává, že jí Zrádci změnili život i tím, že díky nim potkala Čestmíra. K práci přitom přistupuje tvrdě: „Když musím, tak musím. Tečka.“ Divák podle něj nemá poznat únavu, špatnou náladu ani to, že za jedním dílem Hyde Parku Civilizace stojí stovky stran přípravy. Brzobohatá popisuje podobnou zkušenost z moderování, kdy jí bylo fyzicky zle, ale musela akci dokončit: „Posledních třicet minut jsem měla víceméně mžitky před očima a bojovala jsem sama se sebou.“ Přesto oba mluví i o radosti z práce. „Strašně bych přála všem lidem, aby měli takovou práci, která je nabíjí,“ říká Brzobohatá. Stach zase vysvětluje, že ho dlouhodobě nabíjí smysl a dopad toho, co dělá: když se díky pořadu propojí vědecké týmy, když učitelé pouštějí Hyde Park Civilizace ve školách nebo když někdo začne dělat vědu právě díky němu. A i když působí jako člověk, který zvládne mluvit o čemkoli kdykoli, doma podle svých slov skoro nemluví. „Myslím, že člověk má mluvit, jenom když má co říct,“ říká a dodává jedno ze svých kancelářských „mouder“: „Ticho je nejsilnější nástroj mluvy.“ Proč by Daniel Stach nechtěl být zrádcem ve Zrádcích? Může soukromý podcast za paywallem nahradit veřejnoprávní médium? A proč jsou podle něj ti největší lidé často nejvíc v pohodě? I to se dozvíte v rozhovoru. CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 74 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR

Lenka Termerová se po delší době objevila ve společnosti při příležitosti slavnostní premiéry nového filmu Pět švestek, ve kterém ztvárnila jednu z hlavních rolí. V zářivém řeckém prostředí natáčela od rána do večera, ale jak sama přiznává, dobrodružná práce stála za to. V rozhovoru pro eXtra.cz se však oblíbená umělkyně rozpovídala nejen o novém snímku, ale otevřeně i o své dceři Marthě Issové a jejích úspěších.

„Láska jsou malé, drobné, konkrétní skutky,“ říká kněz Marek Orko Vácha na živém natáčení podcastu Čestmír Live, kde se spolu s herečkou Marthou Issovou potkal před publikem v rozhovoru o tom, jak hledat radost ne ve velkých gestech, ale v obyčejných chvílích, slovech a rozhodnutích, která děláme každý den. Issová mluví o odpoledni s dcerou, při kterém si uvědomila, jak je vděčná za to, že může zažívat takovýhle věci, i o tom, že rodičovství je pro ni zdroj obrovské vděčnosti i bolesti. Právě děti ji podle jejích slov přivedly k tomu, aby se na chvíli zastavila. „Byla bych velice nerada, kdyby mi to jen tak proteklo mezi prsty,“ říká o společných chvílích, které chtěla opravdu prožít. A dodává, že někdy člověk potřebuje „ticho a klid“, aby se mohl ponořit do sebe nebo jen poslouchat, kam ho život vede. Vácha na to navazuje úvahou o kontemplaci jako schopnosti vidět obyčejné věci tak, že před nimi člověk „padá do extáze“. I proto podle něj záleží na tom, co říkáme druhým i sami sobě. Slova podle něj nejenom informují, ale taky performují a když člověk u druhého pojmenuje dobrou vlastnost, může ho tím „rozsvítit“. Stejně důležité je podle něj hlídat si, „co si fasujeme do hlavy“ - zvlášť v době válek, zahlcení, sociálních sítí a nenávistných komentářů. „Radost není emoce, to je defaultní tovární nastavení člověka,“ říká a varuje před závistí, křivdami i myšlenkami, které člověka stahují dolů. Issová přiznává, že komentáře dřív četla, ale přestala, protože jí nedělaly dobře. „Došla jsem k tomu, že to není obraz můj, ale obraz toho člověka, který to píše,“ říká. Stejná zkušenost ji vede i k opatrnějšímu přemýšlení o vlastním veřejném hlasu. V rozhovoru se vrací k době Přemluv bábu i k tomu, proč dnes necítí stejnou potřebu někam si stoupnout a něco říkat. „Teď momentálně tuhle potřebu nějak nemám,“ říká, přestože dění ve společnosti podle svých slov obrovsky prožívá. „Miluju to tady a přeju si, aby ta země byla na dobrý cestě,“ říká. Vácha k tomu přidává otázku, co bychom chtěli zanechat jako svoje závěrečné poselství, kdybychom měli možnost napsat ho dětem nebo vnoučatům. A když přijde řeč na odpočinek, obrací běžnou představu naruby. „Nežiju proto, abych pracoval, ale pracuju proto, abych žil,“ říká. Proč je podle Váchy odpuštění jako otočit kohoutkem? Proč Issová raději naslouchá, než aby znovu veřejně burcovala? A jak se dá v dnešním světě chránit radost, aniž by člověk před realitou zavíral oči? Poslechněte si celý rozhovor. CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR

Jednu z hlavních hrdinek nového filmu Jana Svěráka Pět švestek ztvárňuje maminka Marthy Issové, herečka Lenka Termerová. Natáčení s kolegy, jako byl Oldřich KaiSer, Dana Syslová a Jan Vlasák, pro ni bylo inspirativní.