Martin Bursík

V Ukrajině pomalu končí tuhá zima a přichází jaro. Před dvěma měsíci jsme měli být svědky masivní ruské protiofenzívy na východě Ukrajiny, která měla zásadním způsobem proměnit poměr sil na válečné frontě. K takovému průlomu nakonec nedošlo. Nyní se začíná mluvit o ukrajinské protiakci. Jaká je situace na bojišti a co můžeme v nadcházejících dnech očekávat? O tom jsme si v novém díle podcast Kolaps povídali s bezpečnostním analytikem Vojtěchem Bahenským z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Peace Research Center Prague. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Hostem Bulváru byl vedoucí týmu autorů pražského Klimatického plánu, který chce do roku 2030 snížit emise CO2 o 45%. Praha by se tak stala na změnu klimatu systematičtěji připraveným městem. „V Klimatickém plánu jsme i my zmínili nutnost zklidňovat město, která přináší větší bezpečí i pocit klidu, ve městě nemají dominovat auta. Obsahuje i návrh mýtného systému na základě analýzy různých scénářů možného fungování,“ říká Martin Bursík, který vedl Komisi pro udržitelnou energii a klima i práci na plánu. Poslechněte si celý podcast s Martinem Bursíkem o pražském Klimatickém plánu, ve kterém je řeč i o zahrádkářských koloniích a cirkulární ekonomice. ► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský

O čem dnes bude řeč? O nástroji na výrobu štěstí, kterému se říká vířivka. Pozvu vás na jednu z nejzajímavějších schůzek počátku 20. století. Konala se v pařížském hotelu Majestic, a v květnu to bude přesně sto let. No a vzpomenu na jednoho španělského architekta, který nechal “stopu” v Praze a k jehož budovám mám osobní vztah.

Byl politik, dnes je expert na klima a obnovitelné zdroje, a když se dvanáctileté dcery Martina Bursíka ptají ve francouzském lyceu, co dělá tatínek, tak odpovídá, že je ekolog. Mluvili jsme spolu krátce poté, co se s delegací pražského primátora vrátil ze summitu o klimatu v Glasgow. Ale povídali jsme si také o 17. listopadu a o tom, proč je to pro něj nejdražší svátek v roce.

Je společnost nejen v Česku svobodnější, než tomu bylo před rokem 1989, nebo naopak o své svobody přicházíme? A pokud je svobody méně, vadí nám to? „Za těch 32 let se stala nepředstavitelná věc. Stále si se svobodou nevíme rady. Ten pojem totiž neznamená nic v okamžiku, kdy svobodu máte, nepotřebujete ji a kdy nestrádáte nesvobodou. V okamžiku, kdy nesvobodu cítíte dennodenně, tak po ni toužíte jako po něčem, co vám dá křídla,“ shrnuje fotograf a investor Jan Dobrovský.

V péči o lesy se mnohdy neshodují ti, kdo ji realizují, tedy různé instituce státu. „Naše lesy, tak jak je máme nastavené mimo chráněná území, jsou v podstatě pole na dřevo,“ míní Vladimír Hula z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně. Biologové mimo jiné upozorňují na to, že v lesích je tma. „V tomto hodně zapracovala lesní škola a lesníci, že vnímáme vysoký les jako krásný. To, kam jdeme na houby. Z pohledu biologa je to poušť, stejně jako pole.“

Po osmi letech ve vládě míří hnutí ANO do opozice, a to přesto, že bude mít v nové sněmovně nejsilnější poslanecký klub. „ANO nikdy nezažilo opoziční roli. Bude to pro všechny jeho poslance úplně nová situace – po letech u moci se stávají opoziční stranou, která prohrává každé hlasování,“ připomíná komentátor serveru Seznam Zprávy Jindřich Šídlo. „Budeme opozicí tvrdou, kritickou,“ slibuje poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová.