Mezinárodní vesmírná stanice

Astronauti na ISS údajně přijali preventivní opatření na úkryt poté, co opravy na ruském modulu Zvezda, který má dlouhodobé problémy, vyvolaly nové obavy ohledně úniku vzduchu.

To, že na přechodovém tunelu PrK modulu Zvezda na Mezinárodní kosmické stanici, jsou trhliny, není nic nového. Stejně tak se ví, že agentura Roskosmos se po celou dobu snaží omezovat tyto úniky, jak je to jen možné. NASA trhliny považuje za riziko, které si zaslouží velmi bedlivé sledování. NASA a Roskosmos spolupracují na určení prvotní příčiny těchto prasklin a Roskosmos tuto záležitost řeší pomocí provozních opatření ke zmírnění dopadů a pravidelných částečných oprav. Když se objevily nové úniky, rozhodl se Roskosmos přistoupit dnes, 5. června, k rozsáhlejší opravě.

Nečekaný rozruch zažili v pátek odpoledne středoevropského času astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Tamní posádka kvůli únikům vzduchu v ruském modulu dostala pokyn ukrýt se v kosmické lodi Crew Dragon a připravit se na možnou evakuaci. Ruský kosmonaut se měl zatím pokoušet o opravy modulu. Ty však byly přerušeny a členové posádky se opět mohli vrátit na stanici.

Astronauti na palubě Mezinárodní vesmírné stanice dostali v pátek od NASA pokyn, aby se připravili na případnou evakuaci, zatímco ruská posádka opravovala únik vzduchu ve své části stanice. Po dvou hodinách NASA rozkaz odvolala.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.

ISS (oběžná dráha) - Posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) dnes kvůli úniku vzduchu z ruského modulu dostala pokyn ukrýt se ve svých kosmických lodích a připravit se na možnou evakuaci, americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) později poplach ukončil a povolil astronautům návrat do orbitálního komplexu. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila. Roskosmos podle tiskových agentur sdělil, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.

NASA stahuje návrh na přepracování své strategie přechodu z Mezinárodní vesmírné stanice na komerční stanice, který byl ostře kritizován společnostmi, které tyto stanice vyvíjejí.

Lékař a bývalý paralympijský sportovec John McFall se má stát prvním člověkem s tělesným postižením, který bude pracovat ve vesmíru. Informovala o tom britská média, podle nichž se má zúčastnit mise americké společnosti Vast a pobývat na první komerční vesmírné stanici na světě Haven-1, jejíž vypuštění je plánováno na rok 2027. Spolupráci s Vast podle agentury AFP oznámila také Francie, díky tomu v příštím roce vyšle do vesmíru dva astronauty.

Na úvod květnových Vesmírných výzev si připomeneme průběh mise IFT-12. Pak se podíváme na výbuch rakety New Glenn při statickém zážehu. Následovat budou starty evropsko-čínské družice SMILE a nákladní kosmické lodi Dragon 2 na misi CRS-34. Dále přijdou na řadu plány NASA na lunární stanici a první letošní ruský výstup do volného kosmického prostoru. Další reportáže se […]

Od roku 2019 se v modulu Zvezda Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) nahromadily mikroskopické trhliny, které zkoušely trpělivost inženýrů na zemi i členů posádky na oběžné dráze. Nyní nová epizoda obavy...

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) stále uniká vzduch. Ukazuje to, jak velkou výzvou je údržba desítky let staré stanice, jejíž životnost se chýlí ke konci.

Minulý týden ve čtvrtek bylo možné z našeho území pozorovat přelet Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), jak se prohání před Měsícem. Podobná situace nastává na různých místech i několikrát za měsíc, její zachycení ale vyžaduje přesné načasování, protože průlet trvá necelou sekundu. V neděli pak stanice prosvištěla před Sluncem.

Prototyp evropského skafandru pro použití v útrobách kosmické lodi / stanice (IVA = intravehicular activity) vyvinutý v rámci programu zahájeného agenturou CNES dorazil na Mezinárodní kosmickou stanici v kosmické lodi Dragon 2. Oblek bude na stanici testovat francouzská astronautka Sophie Adenot. Projekt EuroSuit byl zahájen v prosinci 2023 v rámci národního programu Spaceship FR, jehož cílem bylo posílení vývoje klíčových technologií potřebných pro budoucí pilotované výpravy mimo nízkou oběžnou dráhu Země.

Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené mise SOVA-S Evropskou kosmickou agenturou. Dále nás čeká krátké zhodnocení mise IFT-12, podíváme se také na přípravy na start čínské pilotované mise Shenzhou 23, či na konec vyšetřování anomálie druhého stupně rakety New Glenn. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Evropský skafandr EuroSuit je na ISS. Otestuje ho evropská astronautka Sophie Adenot. Skafandr je navržen pro použití v kosmické lodi.

Ve vesmíru strávila téměř rok, vědci na ní testovali, jak funguje ve vesmíru ženské tělo. Nyní se vrátila z další historicky přelomové mise. Oblétla měsíc a na cestě zachránila celou posádku.

To, co se v lednu zdálo jako vyřešený problém, se opět stalo bolestí hlavy pro manažery Mezinárodní vesmírné stanice. NASA ve čtvrtek potvrdila, že z ruského segmentu orbitálního komplexu opět uniká vzduch do vesmírného vakua, a to jen několik měsíců poté, co americká agentura i její ruský protějšek Roskosmos oznámily, že se situace díky postupným kontrolám a aplikaci nových vrstev těsnicího materiálu stabilizovala.

Ve čtvrtek večer bylo možné v Česku zachytit Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), jak letí před měsíčním kotoučem; celá situace trvala pouhou sekundu. K takovému úkazu u nás sice dochází i několikrát do měsíce, nicméně v tomto případě byla ISS dost vysoko na to, aby bylo možné zachytit i detaily její konstrukce, jako solární panely či větší moduly.

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.

NASA plánuje pokračovat ve výměně posádek Mezinárodní vesmírné stanice přibližně každých šest měsíců, přičemž zvážila i delší pobyty.

Český záložní astronaut Evropské kosmické agentury Aleš Svoboda dokončil třetí a závěrečnou fázi základního astronautského výcviku v Kolíně nad Rýnem. Pro budoucí misi na Mezinárodní vesmírnou stanici, kterou Česko plánuje na rok 2027, jde o klíčový milník. Před armádním pilotem teď stojí specifická příprava na konkrétní úkoly na orbitě. Brzy se také dozvíme, kterého letu se vlastně zúčastní. Major Aleš Svoboda má základní astronautský výcvik za sebou. V pondělí 4. května 2026 oficiálně uzavřel třetí, dvouměsíční fázi přípravy v Evropském středisku astronautů (EAC) v Kolíně nad Rýnem. Pro českou cestu do vesmíru je to po dlouhé řadě tiskových konferencí konečně

Po vyhodnocení letového harmonogramu na Mezinárodní kosmickou stanici NASA i další partneři přizpůsobili termíny startů několika nadcházejících misí. Tato aktualizace harmonogramu lépe sladí plánování misí, logistiku a načasování nadcházejících letů s cílem podpořit provoz kosmické stanice. V dnešním článku si představíme nejčasnější možné příležitosti ke startům pilotovaných i nákladních misí s americkou účastí / podílem. Jde tedy o termíny NET (No Earlier Than = Ne dříve než) a u každého ještě bude záviset na operační připravenosti.

S našimi komentovanými přenosy je to různé. Někdy třeba i pár týdnů není žádný a pak se jich najednou do pár po sobě jdoucích dnů sejde hned několik. A občas nastane i situace, kdy se několik přenosů sejde v rozmezí pouhých pár hodin! Takový maraton si dáme právě v noci z pondělka na úterý. Nejprve se podíváme na přílet nákladní lodi Progress k Mezinárodní kosmické stanici a poté bychom měli být svědky startu Atlasu V s družicemi Amazon Leo. Jak můžete sami vidět, bude to zajímavá a pestrá noc. Ať si pustíte naše přenosy oba, nebo jen jeden z nich, budeme moc rádi.

Posádka ISS se připravuje na obnovení počítačového systému a nové notebooky HP, které mají být uvedeny do provozu, zní mnohem schopněji než ty stárnoucí, které nahradí.

Mech je odolnější než lidé. Ve vesmírném vakuu, přilepený na vnější straně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), přežil devět měsíců.

Nové skafandry pro lunární mise Artemis a Mezinárodní vesmírnou stanici nemusí být hotové dříve než po konci dekády, varuje zpráva generálního inspektora NASA.

Během roku 2025 dosáhlo z ruského území oběžné dráhy Země pouhých 17 raket, což je číslo, které Rusko staví na úroveň Nového Zélandu a představuje nejhorší výsledek od roku 1961, kdy se počítalo pouze devět startů.

Program Apollo kdysi přinesl USA prestiž a nové vědecké poznatky. Zároveň ale zatlačil do pozadí vývoj jiných technologií. Třeba takových, které by lidem umožnily ve vesmíru nejen přistát, ale i zůstat.

Čtvrtý týden třetí fáze základního astronautského výcviku v EAC byl zaměřený hlavně na operační základy pilotované mise a úvod do nového bloku věnovaného astronomii, astrofyzice a vědám o Zemi. Program byl tentokrát méně fragmentovaný a více „učebnový”.

Éra Apollo byla úspěchem mužů, program Artemis už zdaleka ne. Christina Koch, astronautka NASA s rekordním 328denním pobytem na ISS, se v dubnu 2026 vydala jako první žena k Měsíci. A její příběh ukazuje, že hranice vesmíru se posouvají právě i díky ženám.

Málokdo dokáže přesně určit okamžik, kdy našel své povolání, ale Christina Kochová ano: bylo to, když se podívala na plakát visící na zdi jejího pokoje.

Když snímky z mise Artemis II ukázaly, že se naše družice změnila v cosi jako basketbalový míč plující ve tmě, mnoho lidí si položilo stejnou otázku: proč letět tak daleko, když jsme měli letět na Měsíc?

Osmý letový den se nese ve znamení příprav na sobotní dopad do Pacifiku. NASA navíc překvapivě oznámila, že dva původně plánované testy ze středečního programu vypadly úplně.

Třetí týden měl spíše udržovací a rozvojový charakter bez výrazných milníků, ale s důrazem na systematické budování dovedností v několika oblastech. Pondělí dopoledne bylo věnováno pravidelnému psychiatrickému pohovoru, který je standardní součástí požadavků NASA a ESA, a jehož cílem je posoudit mentální zdraví astronauta. Odpoledne následoval druhý ponor se systémem SSDS. Nejprve proběhlo zopakování základních dovedností v malé hloubce, následně pokračoval výcvik přibližně v deseti metrech. Obsahově šlo o standardní procedury známé z rekreačního potápění, jako je kontrola vztlaku, řešení simulovaných problémů a práce s výstrojí, ale v odlišné konfiguraci. Používá se celoobličejová maska, záložní tlaková láhev a přívodní šňůra, která zajišťuje nepřetržitý přísun dýchací směsi a současně i komunikaci s povrchem. Důraz je kladen na přesné dodržování postupů a schopnost řešit situace bez ztráty kontroly nad okolním prostředím.

Kosmičtí fandové tleskají, běžní Američané jsou nadšeni míň. Půl století od návratu posledních lidí, kteří vstoupili na povrch Měsíce, zamířila k našemu kosmickému sousedovi nová pilotovaná kosmická loď. Avšak jen na jediný oblet bez „mezipřistání“. Tehdy šlo o reputační závod se Sovětským svazem. Teď jde Spojeným státům o to, aby je nepředběhla Čína. Běžní Američané však od kosmických letů čekají spíše užitečný přínos než dobrodružnou podívanou.

Na první pohled působí fotografie vyfocená astronautem NASA na Mezinárodní vesmírné stanici jako výjev vystřižený ze sci-fi filmu. Fialový, vejčitý objekt s podivnými „chapadly“ se volně vznáší. Snímek na sociálních sítích okamžitě vyvolal vlnu paniky i fascinace. Skutečnost však byla, jako často, mnohem přízemnější.

Astronaut Mike Fincke promluvil o tom, proč NASA vůbec poprvé provedla lékařskou evakuaci z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). A uvedl, že lékaři stále nevědí, co mu indispozici v podobě ztráty řeči přivodilo.

Druhý týden byl zaměřený hlavně na pochopení infrastruktury, procesů a nástrojů, které stojí za každodenním provozem ISS. Méně „hands-on“, víc systémové pochopení toho, jak celý ekosystém funguje. Pondělí začalo přednáškou na téma „ISS Communications & Tracking“. Přehled komunikační architektury ISS, retranslační satelity (TDRSS), pozemní segment, datové toky, pokrytí a latence. Ke komunikaci se používají především pásma S-Band (2 až 4 GHz) a Ku-Band (12 až 18 GHz). Space-to-Ground hlasovou komunikaci zajišťují až čtyři samostatné kanály. ISS kromě americké konstelace TDRSS (provozováno NASA, hlavní uživatel americké ministerstvo obrany) až donedávna využívala i evropský retranslační systém EDRS. Ten ale v polovině března 2026 ukončil svoji činnost. V současné době jsme tedy zcela závislí na americké infrastruktuře. Ruský segment samozřejmě využívá ruskou analogii TDRSS pod názvem Luč (paprsek). Pro přímé spojení stanice se využívá pásmo VHF a síť pozemních stanic v USA a Rusku. UHF pásmo se používá pro spojení během EVA. Pro spojení s radioamatérskými stanicemi se používá hlavně vybavení v modulu Columbus, včetně dedikovaných antén (systém Col HAM).

Nový vědecký výzkum přináší znepokojivé poznatky pro možnou budoucnost lidstva ve vesmíru. Ukazuje se, že v podmínkách mikrogravitace lidské spermie ztrácejí schopnost orientace a nedokážou se tak efektivně dostat k vajíčku. Tento objev může zásadně ovlivnit možnosti reprodukce během dlouhodobých vesmírných misí i plány na osídlení jiných planet.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v lednu oznámil první evakuaci Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) za její pětadvacetiletou historii.

Bizarní útvar s fialovými „chapadélky“ plující v prostředí mikrogravitace na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vyvolal mezi internetovými uživateli poněkud rozruch poté, co dané obrázky zveřejnil na síti X i Instagramu americký astronaut Don Pettit. Tento astronaut z NASA však jen sdílel fotografii brambory, kterou vypěstoval během svého dřívějšího pobytu na orbitální stanici.

Vesmírný prostor si většinou nespojujeme s pachy a vůněmi. A přesto může být i čich smyslem, který nám pomáhá vesmíru lépe porozumět. Voní totiž dost rozmanitě.

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu v neděli odstartovala ruská nosná raketa Sojuz-2.1a s nákladní kosmickou lodí Progress MS-33. Ta se v úterý ve 14:40 SEČ připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), konkrétně k modulu Poisk v ruském segmentu orbitálního komplexu. Zakotvení u stanice nebylo možné provést v automatickém režimu, zapotřebí byla asistence posádky z paluby ISS.

KRÁTCE: Agentura Reuters v pondělí zveřejnila neobvyklé záběry pořízené z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v časných ranních hodinách 27. prosince 2025. Podle odborníků, kteří je analyzovali, zřejmě zachycují ruské balistické rakety letící na Kyjev a výbuchy způsobené ukrajinskou protivzdušnou obranou. ISS proletěla nad ukrajinským hlavním městem kolem 01:56–01:59 hodin kyjevského času, kdy byly snímky pořízeny. Jsou na nich vidět dvě jasné čáry, které protínají záběr ze severovýchodu směrem k městu, než zmizí uprostřed výbuchů. Rollo Collins, vedoucí vyšetřovatel v neziskové organizaci zabývající se vyšetřováním na základě otevřených zdrojů Centre for Information Resilience, uvedl, že objekty viditelné na snímcích „rozhodně nejsou letadla“ a odpovídají balistickým raketám nebo možná střelám Kinžal.

V neděli po poledni jsme společně sledovali start rakety Sojuz-2.1a z opravené rampy 31/6 kosmodromu Bajkonur. Start byl úspěšný a nákladní kosmická loď Progress MS-33 dosáhla oběžné dráhy. Během nedělního odpoledne ale začaly z Ruska přicházet nemilé zprávy. Jak informoval Michal Václavík z české kosmické kanceláře, se na lodi nevyklopila jedna z dvojice antén 2ASF-M-VKA systému Kurs-NA zajišťujícího automatické připojení k ISS. V dalších hodinách sice probíhaly snahy o její vyklopení, ale nebyly úspěšné. Proto agentura Roskosmos rozhodla, ež využije záložní řešení. Sergej Kuď-Sverčkov na palubě ISS bude s pomocí systému dálkového ovládání TORU manévrovat s lodí Progress a zavede ji na dokovací port modulu Poisk. Zítra dopoledne nás navíc čeká pokus o start rakety Electron, která má vynést dvě evropské testovací družice z programu CELESTE, které mají ověřit technologie pro navigační systémy na nízké oběžné dráze. Z obou událostí Vám nabídneme živě a česky komentované přenosy.

Společnost TransAstra chce již brzy zahájit unikátní vesmírnou misi jménem New Moon. Jejím cílem je doletět k malému asteroidu blízko Země, přehodit kolem něj jakýsi velký pytel a následně ho dopravit ke speciální kosmické lodi, která z něho vytěží cenné kovy či vodu. Pokud se to povede, mohlo by to výrazně snížit množství letů, jejichž hlavním účelem je přeprava materiálů ze Země do vesmíru.

Společnost TransAstra chce již brzy zahájit unikátní vesmírnou misi jménem New Moon. Jejím cílem je doletět k malému asteroidu blízko Země, přehodit kolem něj jakýsi velký pytel a následně ho dopravit ke speciální kosmické lodi, která z něho vytěží cenné kovy či vodu. Pokud se to povede, mohlo by to výrazně snížit množství letů, jejichž hlavním účelem je přeprava materiálů ze Země do vesmíru. Kolem naší Země se pohybuje velké množství relativně malých asteroidů, respektive planetek, které už dlouho přitahují pozornost odborníků. Tyto vesmírné objekty jsou zajímavé hlavně z toho důvodu, že jsou bohaté na různé uhličitany, křemičitany a kovy, a to včetně mnoha vzácných minerálů, jež by se lidstvu mohly hodit.

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu v neděli ve 12:59 SEČ úspěšně odstartovala ruská nosná raketa Sojuz-2.1a s nákladní kosmickou lodí Progress MS-33, která se má v úterý připojit k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), informovala ruská vesmírná agentura Roskosmos. Šlo o první start z opravené startovací rampy číslo 31.

Magneticky řízení nanoroboti z Česka, tedy zařízení o velikosti viru, by se mohli stát důležitými pomocníky při záchraně životů. Mohli by totiž narušovat biofilmy, které zvyšují odolnost bakterií v lidském těle proti antibiotikům a dezinfekci. Unikátní výzkum vezme do vesmíru budoucí astronaut Aleš Svoboda. Za vědce tam udělá důležité testy.

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.

Jak bude probíhat český výzkum na ISS? Na budoucích pilotovaných vesmírných misích se mohou velkou měrou podílet vodní řasy i chytré oblečení. Prozkoumejte unikátní experimenty českých vědců, které otestuje astronaut Aleš Svoboda přímo na oběžné dráze.

Dva astronauti NASA na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) se chystají obléct si skafandry a vstoupit do vakua vesmíru a vy můžete tuto událost sledovat živě. První vesmírná procházka NASA po téměř roce začne přibližně v 8:00 ET ve středu 18. března. Přečtěte si více o podrobnostech, jak […] Tento příspěvek se poprvé objevil na Digital Trends.