Mezinárodní vesmírná stanice

Posádka ISS se připravuje na obnovení počítačového systému a nové notebooky HP, které mají být uvedeny do provozu, zní mnohem schopněji než ty stárnoucí, které nahradí.

Mech je odolnější než lidé. Ve vesmírném vakuu, přilepený na vnější straně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), přežil devět měsíců.

Program Apollo kdysi přinesl USA prestiž a nové vědecké poznatky. Zároveň ale zatlačil do pozadí vývoj jiných technologií. Třeba takových, které by lidem umožnily ve vesmíru nejen přistát, ale i zůstat.

Čtvrtý týden třetí fáze základního astronautského výcviku v EAC byl zaměřený hlavně na operační základy pilotované mise a úvod do nového bloku věnovaného astronomii, astrofyzice a vědám o Zemi. Program byl tentokrát méně fragmentovaný a více „učebnový”.

Éra Apollo byla úspěchem mužů, program Artemis už zdaleka ne. Christina Koch, astronautka NASA s rekordním 328denním pobytem na ISS, se v dubnu 2026 vydala jako první žena k Měsíci. A její příběh ukazuje, že hranice vesmíru se posouvají právě i díky ženám.

Osmý letový den se nese ve znamení příprav na sobotní dopad do Pacifiku. NASA navíc překvapivě oznámila, že dva původně plánované testy ze středečního programu vypadly úplně.

Třetí týden měl spíše udržovací a rozvojový charakter bez výrazných milníků, ale s důrazem na systematické budování dovedností v několika oblastech. Pondělí dopoledne bylo věnováno pravidelnému psychiatrickému pohovoru, který je standardní součástí požadavků NASA a ESA, a jehož cílem je posoudit mentální zdraví astronauta. Odpoledne následoval druhý ponor se systémem SSDS. Nejprve proběhlo zopakování základních dovedností v malé hloubce, následně pokračoval výcvik přibližně v deseti metrech. Obsahově šlo o standardní procedury známé z rekreačního potápění, jako je kontrola vztlaku, řešení simulovaných problémů a práce s výstrojí, ale v odlišné konfiguraci. Používá se celoobličejová maska, záložní tlaková láhev a přívodní šňůra, která zajišťuje nepřetržitý přísun dýchací směsi a současně i komunikaci s povrchem. Důraz je kladen na přesné dodržování postupů a schopnost řešit situace bez ztráty kontroly nad okolním prostředím.

Kosmičtí fandové tleskají, běžní Američané jsou nadšeni míň. Půl století od návratu posledních lidí, kteří vstoupili na povrch Měsíce, zamířila k našemu kosmickému sousedovi nová pilotovaná kosmická loď. Avšak jen na jediný oblet bez „mezipřistání“. Tehdy šlo o reputační závod se Sovětským svazem. Teď jde Spojeným státům o to, aby je nepředběhla Čína. Běžní Američané však od kosmických letů čekají spíše užitečný přínos než dobrodružnou podívanou.

Na první pohled působí fotografie vyfocená astronautem NASA na Mezinárodní vesmírné stanici jako výjev vystřižený ze sci-fi filmu. Fialový, vejčitý objekt s podivnými „chapadly“ se volně vznáší. Snímek na sociálních sítích okamžitě vyvolal vlnu paniky i fascinace. Skutečnost však byla, jako často, mnohem přízemnější.

Astronaut Mike Fincke promluvil o tom, proč NASA vůbec poprvé provedla lékařskou evakuaci z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). A uvedl, že lékaři stále nevědí, co mu indispozici v podobě ztráty řeči přivodilo.

Druhý týden byl zaměřený hlavně na pochopení infrastruktury, procesů a nástrojů, které stojí za každodenním provozem ISS. Méně „hands-on“, víc systémové pochopení toho, jak celý ekosystém funguje. Pondělí začalo přednáškou na téma „ISS Communications & Tracking“. Přehled komunikační architektury ISS, retranslační satelity (TDRSS), pozemní segment, datové toky, pokrytí a latence. Ke komunikaci se používají především pásma S-Band (2 až 4 GHz) a Ku-Band (12 až 18 GHz). Space-to-Ground hlasovou komunikaci zajišťují až čtyři samostatné kanály. ISS kromě americké konstelace TDRSS (provozováno NASA, hlavní uživatel americké ministerstvo obrany) až donedávna využívala i evropský retranslační systém EDRS. Ten ale v polovině března 2026 ukončil svoji činnost. V současné době jsme tedy zcela závislí na americké infrastruktuře. Ruský segment samozřejmě využívá ruskou analogii TDRSS pod názvem Luč (paprsek). Pro přímé spojení stanice se využívá pásmo VHF a síť pozemních stanic v USA a Rusku. UHF pásmo se používá pro spojení během EVA. Pro spojení s radioamatérskými stanicemi se používá hlavně vybavení v modulu Columbus, včetně dedikovaných antén (systém Col HAM).

Nový vědecký výzkum přináší znepokojivé poznatky pro možnou budoucnost lidstva ve vesmíru. Ukazuje se, že v podmínkách mikrogravitace lidské spermie ztrácejí schopnost orientace a nedokážou se tak efektivně dostat k vajíčku. Tento objev může zásadně ovlivnit možnosti reprodukce během dlouhodobých vesmírných misí i plány na osídlení jiných planet.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v lednu oznámil první evakuaci Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) za její pětadvacetiletou historii.

Bizarní útvar s fialovými „chapadélky“ plující v prostředí mikrogravitace na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vyvolal mezi internetovými uživateli poněkud rozruch poté, co dané obrázky zveřejnil na síti X i Instagramu americký astronaut Don Pettit. Tento astronaut z NASA však jen sdílel fotografii brambory, kterou vypěstoval během svého dřívějšího pobytu na orbitální stanici.

Vesmírný prostor si většinou nespojujeme s pachy a vůněmi. A přesto může být i čich smyslem, který nám pomáhá vesmíru lépe porozumět. Voní totiž dost rozmanitě.

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu v neděli odstartovala ruská nosná raketa Sojuz-2.1a s nákladní kosmickou lodí Progress MS-33. Ta se v úterý ve 14:40 SEČ připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), konkrétně k modulu Poisk v ruském segmentu orbitálního komplexu. Zakotvení u stanice nebylo možné provést v automatickém režimu, zapotřebí byla asistence posádky z paluby ISS.

KRÁTCE: Agentura Reuters v pondělí zveřejnila neobvyklé záběry pořízené z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v časných ranních hodinách 27. prosince 2025. Podle odborníků, kteří je analyzovali, zřejmě zachycují ruské balistické rakety letící na Kyjev a výbuchy způsobené ukrajinskou protivzdušnou obranou. ISS proletěla nad ukrajinským hlavním městem kolem 01:56–01:59 hodin kyjevského času, kdy byly snímky pořízeny. Jsou na nich vidět dvě jasné čáry, které protínají záběr ze severovýchodu směrem k městu, než zmizí uprostřed výbuchů. Rollo Collins, vedoucí vyšetřovatel v neziskové organizaci zabývající se vyšetřováním na základě otevřených zdrojů Centre for Information Resilience, uvedl, že objekty viditelné na snímcích „rozhodně nejsou letadla“ a odpovídají balistickým raketám nebo možná střelám Kinžal.

V neděli po poledni jsme společně sledovali start rakety Sojuz-2.1a z opravené rampy 31/6 kosmodromu Bajkonur. Start byl úspěšný a nákladní kosmická loď Progress MS-33 dosáhla oběžné dráhy. Během nedělního odpoledne ale začaly z Ruska přicházet nemilé zprávy. Jak informoval Michal Václavík z české kosmické kanceláře, se na lodi nevyklopila jedna z dvojice antén 2ASF-M-VKA systému Kurs-NA zajišťujícího automatické připojení k ISS. V dalších hodinách sice probíhaly snahy o její vyklopení, ale nebyly úspěšné. Proto agentura Roskosmos rozhodla, ež využije záložní řešení. Sergej Kuď-Sverčkov na palubě ISS bude s pomocí systému dálkového ovládání TORU manévrovat s lodí Progress a zavede ji na dokovací port modulu Poisk. Zítra dopoledne nás navíc čeká pokus o start rakety Electron, která má vynést dvě evropské testovací družice z programu CELESTE, které mají ověřit technologie pro navigační systémy na nízké oběžné dráze. Z obou událostí Vám nabídneme živě a česky komentované přenosy.

Společnost TransAstra chce již brzy zahájit unikátní vesmírnou misi jménem New Moon. Jejím cílem je doletět k malému asteroidu blízko Země, přehodit kolem něj jakýsi velký pytel a následně ho dopravit ke speciální kosmické lodi, která z něho vytěží cenné kovy či vodu. Pokud se to povede, mohlo by to výrazně snížit množství letů, jejichž hlavním účelem je přeprava materiálů ze Země do vesmíru.

Společnost TransAstra chce již brzy zahájit unikátní vesmírnou misi jménem New Moon. Jejím cílem je doletět k malému asteroidu blízko Země, přehodit kolem něj jakýsi velký pytel a následně ho dopravit ke speciální kosmické lodi, která z něho vytěží cenné kovy či vodu. Pokud se to povede, mohlo by to výrazně snížit množství letů, jejichž hlavním účelem je přeprava materiálů ze Země do vesmíru. Kolem naší Země se pohybuje velké množství relativně malých asteroidů, respektive planetek, které už dlouho přitahují pozornost odborníků. Tyto vesmírné objekty jsou zajímavé hlavně z toho důvodu, že jsou bohaté na různé uhličitany, křemičitany a kovy, a to včetně mnoha vzácných minerálů, jež by se lidstvu mohly hodit.

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu v neděli ve 12:59 SEČ úspěšně odstartovala ruská nosná raketa Sojuz-2.1a s nákladní kosmickou lodí Progress MS-33, která se má v úterý připojit k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), informovala ruská vesmírná agentura Roskosmos. Šlo o první start z opravené startovací rampy číslo 31.

Magneticky řízení nanoroboti z Česka, tedy zařízení o velikosti viru, by se mohli stát důležitými pomocníky při záchraně životů. Mohli by totiž narušovat biofilmy, které zvyšují odolnost bakterií v lidském těle proti antibiotikům a dezinfekci. Unikátní výzkum vezme do vesmíru budoucí astronaut Aleš Svoboda. Za vědce tam udělá důležité testy.

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.

Jak bude probíhat český výzkum na ISS? Na budoucích pilotovaných vesmírných misích se mohou velkou měrou podílet vodní řasy i chytré oblečení. Prozkoumejte unikátní experimenty českých vědců, které otestuje astronaut Aleš Svoboda přímo na oběžné dráze.

Dva astronauti NASA na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) se chystají obléct si skafandry a vstoupit do vakua vesmíru a vy můžete tuto událost sledovat živě. První vesmírná procházka NASA po téměř roce začne přibližně v 8:00 ET ve středu 18. března. Přečtěte si více o podrobnostech, jak […] Tento příspěvek se poprvé objevil na Digital Trends.

Představte si robota. Teď si ho představte znovu tentokrát tak malého, že je srovnatelný s virem. Právě taková zařízení vyvíjí tým z ostravské VŠB, Technické univerzity ve spolupráci se společností TRL Space a chystá je na Mezinárodní vesmírnou stanici. Jejich mise? Bojovat s bakteriemi, které běžná antibiotika nezastaví. Projekt nese název CONREX (Czech Orbital Nanorobotic Experiment) a 17. března 2026 vstoupil do nové etapy. Po úspěšném dokončení úvodní fáze a podpisu kontraktu s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) začíná tým pracovat na detailním inženýrském návrhu experimentálního modulu.

Hezkých pár měsíců (od října 2025) nedošlo na ISS k žádnému výstupu do volného kosmického prostoru. Kdybychom navíc hledali zatím poslední výstup ze západního segmentu stanice, museli bychom jít v historii až do května 2025. Nyní ale čekání končí - NASA totiž naplánovala další dva výstupy do volného kosmického prostoru, přičemž první z nich (Americký výstup z ISS s pořadovým číslem 94) je naplánován už na zítřek (18. března) od 14:00 SELČ a měl by trvat přibližně šest a půl hodiny. Do skafandrů EMU se obléknou Američanka Jessica Meir, pro kterou to bude 4. výstup do volného prostoru, a její krajan Christopher Williams, který zažije v tomto směru premiéru. Úkolem dvojice je vystoupit z přechodové komory modulu Quest a připravit energetický okruh 2A na budoucí instalaci svinovacího fotovoltaického panelu iROSA. NASA jako obvykle připravila přímý přenos, který začne už v 11:30.

Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude oznámení o převozu rakety SLS zpět na rampu a informace ohledně připravované mise Artemis II, která poprvé od roku 1972 vezme lidi do oblasti Měsíce. V dalších tématech nás čeká sedmý start rakety Firefly Alpha, který byl konečně úspěšný, podíváme se na odlet zásobovací lodě Cygnus či testování vylepšené verze japonské rakety H3. Přeji […]

Mezinárodní kosmická stanice by mohla nad našimi hlavami létat déle, než jsme si ještě donedávna mysleli. Orbitální laboratoř, která od listopadu roku 2000 hostila desítky posádek má být podle aktuálních plánů stažena z oběžné dráhy v roce 2030. Ovšem nový návrh zákona o autorizaci NASA odkládá tento termín o dva roky, a to na 30. září 2032. Cílem prodloužení služby je snaha „vyhnout se mezeře v nepřetržitém pobytu lidí na oběžné dráze a s tím spojenými možnostmi a tím pádem předání vedoucího postavení Číně, než budou připravené komerční kosmické stanice,“ napsal Výbor Senátu USA pro obchod, vědu a dopravu v souhrnu návrhu zákona, který schválil ve středu 4. března.

Vesmírná agenda přechází z resortu dopravy pod ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Důvodem je podle informací ze středy rostoucí význam kosmických aktivit pro českou ekonomiku. Pod resort se tak přesouvá i projekt Česká cesta do vesmíru, který vznikl za vlády bývalého premiéra Petra Fialy (ODS). Jeho součástí je i příprava mise českého astronauta na oběžnou dráhu v rámci mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

NASA se chystá uskutečnit svůj první výstup do vesmíru na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) po téměř roce, čímž ukončí neobvykle dlouhou přestávku v této činnosti. Pravdou je, že NASA plánovala výstup do vesmíru na začátek ledna, ale odvolala ho poté, co jeden ze dvou zúčastněných astronautů zažil vážné zdravotní potíže, které nakonec […] Tento příspěvek se poprvé objevil na Digital Trends.

Mezinárodní vesmírná stanice měla podle současných plánů skončit v roce 2030. Nový návrh amerického Kongresu ale počítá s prodloužením jejího provozu až do roku 2032. Důvod je jednoduchý. Spojené státy nechtějí přijít o přítomnost na oběžné dráze dřív, než vzniknou nové stanice.

Kosmotýdeník se bude v hlavním tématu soustředit na oznámení, které definitivně potvrzuje, že změny týkající se rakety SLS budou zahrnovat druhý stupeň Centaur V. Ten nahradí stále se prodražující stupeň EUS a také zmrazí další vývoj SLS. V dalších tématech se podíváme na odlet lodi HTV-X od Mezinárodní kosmické stanice, vývoj nosiče Miura 5, španělské společnosti PLD a havárii japonské rakety KAIROS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v lednu oznámil první evakuaci čtyřčlenné posádky v pětadvacetileté historii Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). O sedm týdnů později jeden z astronautů Mike Fincke přiznal, že právě on měl zdravotní problémy, kvůli nimž musela NASA přistoupit k tomuto historickému okamžiku, a vesmírná agentura to potvrdila. I přesto incident vzbuzuje otázky.

Americkému astronautovi Mikeu Finckeovi, kvůli jehož zdravotním potížím americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v lednu předčasně stáhl čtyřčlennou posádku mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), se už daří dobře. Osmapadesátiletý Fincke, který se sám identifikoval jako ten s potížemi na ISS, aktuálně pokračuje ve standardní rekonvalescenci po letu do vesmíru ve středisku NASA v texaském Houstonu.

Nad nočním Kyjevem se z oběžné dráhy objevují záblesky raketového útoku. Časosběr z ISS zachycuje exploze i reakci protivzdušné obrany.

Záznam z ISS zachycuje raketový útok na Kyjev z oběžné dráhy. Noční panorama protínají exploze i činnost protivzdušné obrany.

Za incident na úrovni smrtelných katastrof raketoplánů Challenger a Columbia označil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nezdařilou misi kosmické lodi Starliner společnosti Boeing v roce 2024, při které dva astronauti uvázli na několik měsíců ve vesmíru. Šéf NASA Jared Isaacman řekl, že špatné vedení v Boeingu vedlo k potížím se Starlinerem a manažerům v NASA vytkl, že nezajistili rychlejší návrat astronautů z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Mělo to být osm dní rutinního testu, skončilo to jako devítiměsíční drama v zajetí vesmíru. Nově uzavřené vyšetřování NASA odhaluje, že loď Starliner od Boeingu dělily od katastrofy jen drobnosti. NASA události z roku 2024 klasifikovala jako nehodu typu A, testovací let Starlineru se tak ocitl ve stejné kategorii jako katastrofy raketoplánů Challenger a Columbia, při nichž zahynulo 14 lidí.

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.

Mise s cílem vyslat záložního astronauta Evropské kosmické agentury (ESA) a bojového pilota Aleše Svobodu na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) bude v letech 2026 a 2027 financována z rozpočtu ministerstva obrany namísto ministerstva dopravy. V pondělí vláda schválila alokaci peněz v kapitole resortu obrany, jak informovala mluvčí dopravy Alena Mühl.

Na spolufinancování české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) se bude i nadále podílet Ministerstvo obrany. Cílem národní mise je vyslat na ISS majora Aleše Svobodu, záložního astronauta Evropské kosmické agentury (ESA) a bojového pilota Armády ČR. Stát projekt označuje za strategický s přínosem pro technologický rozvoj a konkurenceschopnost České republiky i pro schopnosti založené na lidském kapitálu, výcviku a práci s vyspělými technologiemi.

Ve výšce 250 mil nad Zemí jsou výhledy z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) bezkonkurenční a vždy zanechají obrovský dojem na astronauty, kteří mají to štěstí tam pobývat. Zena Cardman z NASA, která se v lednu vrátila z ISS po návštěvě trvající něco přes pět měsíců, tento týden sdílela nádherný časosběr […] Tento příspěvek se poprvé objevil na Digital Trends.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) oznámil šestou soukromou misi k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Vybrala k ní společnost Vast se sídlem Long Beach. Start proběhne nejdříve v létě 2027. Oznámení je pro vesmírnou agenturu zásadní, navazuje totiž spolupráci s jedním z klíčových hráčů na trhu, který chce na oběžné dráze postavit kosmickou stanici. NASA oznámila start v době příprav na budoucnost bez ISS, jejíž provoz skončí kolem roku 2030. Nahradí ji soukromé vesmírné stanice, na které se chce spoléhat i agentura.

Čeští vědci chystají výzkum ve vesmíru. Třináct unikátních projektů brzy zamíří na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Zmapovali jsme, jak české experimenty a astronaut Aleš Svoboda pomohou v medicíně, při těžbě na Marsu i v boji s kosmickým zářením.

Kosmická loď Crew Dragon Freedom společnosti SpaceX, která v pátek odstartovala z floridského kosmodromu, se v sobotu po zhruba 34 hodinách připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Na palubě lodi byli Američané Jessica Meirová a Jack Hathaway, Francouzka Sophie Adenotová a Rus Andrej Feďajev.

Na Mezinárodní vesmírnou stanici po 34hodinovém letu dorazila vesmírná loď Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou. V kosmu chtějí zkoumat bakterie způsobující zápal plic nebo interakci mezi rostlinami a jinými organismy.

Po včerejším úspěšném startu Falconu 9 s kosmickou lodí Crew Dragon Freedom se můžeme dnešní večer těšit na její připojení k Mezinárodní vesmírné stanici přibližně 34 hodin po startu. Posádka ISS se tak na nějakou dobu rozšíří o čtyři nové astronauty, konkrétně Američanku Jessicu Meir, Američana Jacka Hathawaye, Francouzsku Sophie Adenot a Rusa Andreje Feďajeva. Podle plánu se má Crew Dragon připojit na dokovací port modulu Harmony v 19:15 našeho času a samozřejmostí je i náš česky komentovaný přenos.

Zástupci agentury NASA a firmy Vast podepsali dohodu o šesté výpravě komerčních astronautů na ISS, která podle oficiální zprávy NASA cílí na start z Floridy nejdříve v létě 2027. Pro nás je významné, že právě šesté komerční výpravy se má zúčastnit Aleš Svoboda, přičemž se hovořilo o jeho startu někdy na přelomu let 2027 a 2028. Výhodou je, že ČR měla uzavřené předběžné dohody s oběma společnostmi, které se ozakázku ucházely - Vastem i Axiom Space. NASA ve svém článku připomíná, že jde o první výběr této firmy pro takovou zakázku na ISS, což podle agentury podtrhuje její dlouhodobé snahy o posílení kosmické ekonomiky a rozšiřování příležitostí pro soukromý sektor na nízké oběžné dráze Země.

Po neobvyklém incidentu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kdy musela NASA minulý měsíc předčasně evakuovat astronauty z důvodu zdravotního problému jednoho člena posádky, odstartovala dnes ráno z Cape Canaveral na Floridě nosná raketa Falcon 9. Ta vynese do vesmíru kosmickou loď Crew Dragon.

Mys Canaveral - Kosmická loď Crew Dragon společnosti SpaceX, která v pátek odstartovala z floridského kosmodromu, se dnes po zhruba 34 hodinách připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informovala o tom společnost SpaceX na síti X. Na palubě lodi jsou Američané Jessica Meirová a Jack Hathaway, Francouzka Sophie Adenotová a Rus Andrej Feďajev.

když se Astronaut Ron Garan podíval z okna Mezinárodní vesmírné stanice, pochopil, že všechno, co nás ve škole učili o hranicích, ekonomice a prioritách, je jedna velká lež.

Společnosti SpaceX a NASA odložily start dalšího pilotovaného letu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám v koridoru vzestupu. Tým zajišťující start původně plánoval start na středu 11. února, ale nyní se snaží, aby se Crew-12 dostala do vzduchu o den později, ve čtvrtek. Čtěte dál pro kompletní […] Tento příspěvek se poprvé objevil na Digital Trends.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažívá neobvyklé období. Od poloviny ledna na ní pracují pouze tři lidé. Jeden Američan a dva Rusové. To je na orbitální laboratoř, která normálně funguje se sedmičlennou posádkou, opravdu málo. NASA proto uspíšila start další rotační mise a čtveřice nových astronautů by měla odstartovat již ve čtvrtek 12. února. Původně se s misí Crew-12 počítalo na 15. února. Jenže okolnosti donutily NASA jednat rychleji. Proč je na stanici tak pusto? Důvod je bezprecedentní. 15. ledna se ze stanice předčasně vrátila posádka mise Crew-11, a to kvůli zdravotnímu stavu jednoho z členů. Šlo o vůbec první zdravotní