Moravský kras

Čtyřicet metrů pod zemí, ve světě tmy, úzkých průlezů a lanových žebříků, rozhoduje víc než síla hlavně odvaha a klidná hlava. Speleoferata v Ostrově u Macochy není obyčejný výlet, ale podzemní dobrodružství, na které se nezapomíná.

Jedna byla modrá, druhá červená - obě dobře naladěné a s přepravkou plnou malých skleniček naplněných barvami. Brzy ráno nasedly do autobusu mířícího na jižní okraj Moravského krasu za svým posláním.

Ze zchátralé hospodářské stodoly na Blanensku vznikl společenský sál pro 130 lidí – a funguje dodnes.

Moravský kras slaví 70 let. Výročí připomenou exkurze, otevřené jeskyně i říjnová konference v Blansku.

Rybáři se snaží o návrat lipana podhorního do řeky Svitavy na Blanensku. Zástupci těchto ryb v uplynulých desetiletích z toků v Česku téměř všude vymizeli. Rybáři proto pro jejich návrat hledali specifická místa, na nichž mají ryby alespoň nějakou šanci na přežití. Například v Blansku budou žít „pod ochranou úřadu práce“.

Pět hodin pod zemí, žebříky, voda a Chodba vzdechů, které jeskyňáři říkají jinak. Rudické propadání může navštívit každý, kdo si troufá. Držte si klobouky - pardon, gumáky. Jinak vám do nich nateče.

Macocha v Moravském krasu nepůsobí jenom jako geologický úkaz. Když stojíte na vyhlídce a díváte se dolů do tmy, máte pocit, že propast dýchá. Místní říkají, že tady země „pamatuje víc, než by měla“. A právě proto se z ní stal symbol tajemství, strachu i fascinace, místo, kde se realita mísí s legendami.

Lesy a louky, které dnes působí klidně a přirozeně, skrývají překvapivě bohatou středověkou minulost. Vědci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně se podíleli na vzniku nové naučné stezky mezi Vysočany a Holštejnem na Blanensku. Projekt využívá moderní metody, díky nimž lze zaniklé vesnice ze 14. století poznávat bez výkopů. Návštěvníci si pozoruhodně zachovalou podobu středověkého osídlení zobrazí přímo v terénu pomocí 3D rekonstrukcí.

/FOTO, VIDEO/ Dobrovolní hasiči uctili ve velkém patrona svatého Floriána. V neděli ovládla městys Křtiny na Blanensku tradiční hasičská pouť. Už třiadvacátá.

Ochranáři v Moravském krasu počítají čerstvě vylíhnuté sokoly stěhovavé, zatím jich je sedm. ČTK to řekl René Bedan, který tyto vzácné dravce v Moravském krasu sleduje dlouhodobě. Sokoli v Moravském krasu zahnízdili opět po roce. Uzavřená je turistická trasa u jeskyně Jáchymka, aby lidé ptáky nerušili.

Do skalních bytů se původně stěhovali lidé, kteří si nemohli dovolit nic lepšího. Poslední ženu, která na našem území přes 80 let obývala jeden z nich, museli nakonec vystěhovat téměř násilím.

Zatím sedm mláďat sokolů stěhovavých se v uplynulých dnech vylíhlo v Moravském krasu na Blanensku. V hnízdě, které je přímo nad momentálně uzavřenou turistickou stezkou vedoucí přes jeskyni Jáchymku v Josefovském údolí, jsou hned čtyři sokolíci. V rezervaci Vývěry Punky jsou dvě hnízda, v jednom jsou tři mláďata, v dalším se budou teprve klubat.

Sokoli stěhovaví se po dvou letech vrátili na stěnu nad jeskyní Jáchymka v Moravském krasu a zahnízdili. Ze čtyř vajec se v těchto dnech líhnou mláďata, ochranáři proto omezili průchod jeskyní i pohyb v okolí. Klid je teď pro vzácné dravce zásadní.

V Moravském krasu leží jeskyně, která nepřitahuje krásou, ale historií. Býčí skála ukrývá jeden z nejvýznamnějších nálezů pravěku.

Bezmála hektar lesa ve stráni nad Návesním rybníkem v Ostrovu u Macochy v Moravském krasu letos obnovují Lesy ČR. Nejdříve se les prosvětlil těžbou přestárlých smrků, borovic a modřínů, takže prostor dostaly stromky, které se samy přirozeně ujaly ze semen mateřských dřevin. „Aktuálně uklízíme klest a do začátku května doděláme další práce včetně úpravy lesní cesty. Odstraníme nánosy na krajnicích a vyrovnáme koleje, protože linka se plně využívala při odvozu dřeva,“ řekl černohorský lesní správce z Lesů ČR Štěpán Pospíšil. Celou zprávu najdete zde.

V Kateřinské jeskyni v Moravském krasu objevili středověkou penězokazeckou dílnu. Není se co divit, že byla tak ukrytá. Za výrobu padělaných peněz hrozily brutální tresty, včetně uvaření v horkém oleji zaživa.

Jarní oteplení je každoročně spojeno s velkým stěhováním žab a některých dalších obojživelníků. Mezi drobnými živočichy a vytouženými vodními lokalitami však často stojí strašák v podobě silnic. Pod koly aut jich pravidelně hynou tisíce. Aby je ochránili před tímto osudem, staví dobrovolníci podél vytipovaných komunikací speciální bariéry. Někteří též žáby vlastnoručně přenáší.

Přemýšlíte, kam vyrazit s rodinou o víkendu? Vydejte se pod zem a zažijte dobrodružství, které vaše děti zaručeně nadchne! Připravili jsme pro vás pět

Češi jsou mistři ve sběru jedlých pochutin. Milují houby, lesní plody nebo třeba medvědí česnek. Právě tato voňavá bylinka ve formě zelených koberců v těchto dnech pokrývá lesy. Sezona medvědího česneku začala díky teplému počasí na jihu Moravy už v březnu. Lidé ale surovinu vhodnou na výrobu pesta, salátů nebo třeba pomazánek loví i v těchto dnech.

Většina lidí jezdí na hrady za nábytkem a obrazy. My jsme ale kousek od dálnice D1 objevili místo, kde historie ožívá v zatopených lomech. Prozkoumali jsme hrad Lipnice i takzvaný památník odposlechu.

Začala turistická sezona v Moravském krasu. Po zimní pauze se opět rozjela lanovka mezi Macochou a Punkevními jeskyněmi, turisty sveze i vláček. Otevřená je už i pěší trasa Pustým žlebem, kterou na začátku roku uzavřel nebezpečný sesuv skal.

Jako z dobrodružného osvícenského románu je životní příběh hraběte Huga Františka Salma. Pozoruhodné osudy člověka, který byl vizionářem, podnikatelem, badatelem i podporovatelem vědy, umění a všeho nového, se snaží zachytit hraný dokumentární film Proti proudu, který Česká televize uvede 7. dubna ve 20:55 na ČT2.

Jeskyně po zimě znovu otevírají a lákají rodiny na speciální programy. Vyrazte za neandrtálci, podzemními jezery i dobrodružnými prohlídkami pro děti.

Po zimní pauze se znovu otevírají zpřístupněné jeskyně po celém Česku. Mezi nimi i Chýnovská jeskyně u Tábora, která patří k těm nejstarším turistickým v zemi a v níž pět měsíců spali netopýři. Správci očekávají, že i letos dorazí tisíce návštěvníků.

Pustý žleb v centru Moravského krasu, přesněji řečeno stezka spojující vstup do Punkevních jeskyní a vyhlídku nad propastí Macochou, je opět průchozí. Podniku Lesy ČR se podařilo odstranit tuny sutě ze skalního masivu, který ji zatarasil. Ochranáři vítají, že se práce stihly ještě před prvním dubnovým víkendem, kdy začíná turistická sezona.

Turistická cesta mezi Macochou a Punkevními jeskyněmi je po odstřelu kusu skály, který hrozil zřízením, znovu otevřená. ČTK to řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Na stezku se nejdříve zřítil kus skály na začátku února, další kus ale hrozil zřízením. Střelmistři jej odpalem odstranili minulý týden, cestu ale nejdříve bylo třeba úplně uvolnit.

Oblíbená turistická trasa mezi Macochou a Punkevními jeskyněmi je znovu průchozí. Po nebezpečném sesuvu skály a následném odstřelu rizikového masivu se stezka konečně otevřela veřejnosti. Odborníci ale upozorňují, že i nadále je potřeba držet se vyznačené cesty.

Nejstrmější lanovka v Česku – v Moravském krasu – nyní znovu vozí turisty. Provozovatel ji přes zimu vybavil novým elektrickým zařízením, má výkonnější motor a je napojená na centrální dispečink v Rakousku. Rekonstrukce navázala na třicetileté výročí provozu. Kabiny překonají 130 výškových metrů u propasti Machocha za dvě minuty. Pro některé návštěvníky je to šance stihnout prohlídku Punkevních jeskyní. Pro jiné zkouška odvahy, pokud mají strach z výšek. Na strmou dráhu budou vzpomínat také montéři, kteří ji po třiceti letech provozu přes zimu zmodernizovali. Změnily se hlavně takzvané vnitřnosti lanovky ukryté ve strojovně. Od počátku svého provozu v devadesátých letech svezla lanovka přes čtyři a půl milionu cestujících.

Čekají nás čtyři dny volna a byla by škoda je prosedět doma. Kam vyrazit?Podívejte se na výběr, který potěší děti, dospělé, milovníky tradic i přírody.

Jižní Morava se začíná před turisty profilovat nejen jako vinařský, ale také pivovarský region. Řadu let existující Tišnovskou pivní stezku letos doplňují na začátku…

Cestování do zahraničí je sice lákavé, ale často náročné na čas i rozpočet. Přitom i v Česku existují lokality, které svou atmosférou připomínají slavné světové destinace. Sama jsem byl překvapena, jak snadno lze v tuzemsku najít místa, kde na chvíli zapomenete, že nejste v cizině. Vybrali jsme čtyři, která rozhodně stojí za návštěvu.

Zpřístupněné jeskyně zahajují sezónu. Ve Sloupsko-šošůvských se vrací Velikonoce s neandrtálci i speciální prohlídky.

Většina jeskyní láká na krápníkovou výzdobu. Býčí skála u Adamova má ale úplně jinou pověst. Je to místo největšího pravěkého masakru na našem území. Prozkoumali jsme vnitřek jeskyně i cestu k ní, která vede hlubokým údolím mimo hlavní silnice.

/FOTO/ Sobota 28. března byla letošním termínem jarního turistického pochodu Za sněženkou do Krasu. Letošního již 43. ročníku, který byl znovuobnoven sportovním oddílem TJ ASK Blansko v roce 2017, se na cestu na čtyřech  různých dálkových trasách vydalo téměř 400 turistů.

Nástěnné kresby staré přes sedm tisíc let, pravěké přívěsky z plžích ulit i stopy středověkých penězokazců. To vše ukrývá Kateřinská jeskyně v Moravském krasu, která nově nabízí speciální archeologické prohlídky.

Vavřinec (Blanensko) - Do Kateřinské jeskyně v Moravském krasu se dnes vydaly první dvě skupiny návštěvníků, kteří přišli na speciální archeologickou prohlídku. Archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci zde začali s výzkumem v roce 2022 a jejich nálezy byly natolik zajímavé, že stálo za to se o ně podělit s těmi, kteří o takovou prohlídku mají zájem, řekla dnes ČTK po úvodní prohlídce průvodkyně Dagmar Ludmila Toušková, která se zároveň jako studentka archeologie na výzkumu podílí.

Pyrotechnici odstřelili v Pustém žlebu v centru Moravského krasu dva nebezpečně uvolněné skalní masivy, u nichž hrozilo, že se zřítí přímo na turistickou stezku. Ta spojuje vstup do Punkevních jeskyní s Horním můstkem nad propastí Macochou a ročně po ní projdou statisíce výletníků z celého světa. Stezka by měla být opět plně v provozu na Velikonoce.

Střelmistři v Moravském krasu odpalem odstranili kus skály, který hrozil pádem na turistickou cestu k Punkevním jeskyním. Dolů šlo asi 20 tun vápence. Turistická cesta je uzavřená od první poloviny února, kdy se na ni zřítil kus skály, otevřená by znovu měla být na Velikonoce. Informace uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Rys ostrovid je naší největší kočkovitou šelmou. Na českém území byl v minulosti vyhuben a teprve v poslední době se k nám vrátil. Naštěstí se zdá, že se mu u nás daří. Vydrží nám to?

V Moravském krasu po roce opět zahnízdili sokoli stěhovaví. Pár, který dlouhodobě obývá lokalitu kolem Jáchymky a Býčí skály, si letos vybral hnízdiště na Jáchymce. Samice už sedí na čtyřech vejcích, řekl ČTK René Bedan, který sokoly v této lokalitě sleduje dlouhodobě. Turistická trasa u jeskyně je tak uzavřená, aby lidé sokoly nerušili.

Střelmistři v Moravském krasu odpalem odstranili kus skály, který hrozil pádem na turistickou cestu k Punkevním jeskyním. Dolů šlo asi 20 tun vápence. Turistická cesta je uzavřená od první poloviny února, kdy se na ni zřítil kus skály, otevřená by znovu měla být na Velikonoce, sdělila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Hledáte místo, kde se historie potkává s dobrodružstvím? Zámek Blansko vás zavede z renesančních sálů s bohatou výzdobou až hluboko do pravěku Moravského

Vzácní sokolové stěhovaví si v Moravském krasu opět vybrali své tradiční hnízdiště. Pár, který dlouhodobě obývá okolí Jáchymky a Býčí skály, se letos rozhodl…

Nejrychlejší dravec planety se vrátil na Jáchymku. Sokoli stěhovaví opět hnízdí v Moravském krasu – samice už týden sedí na čtyřech vejcích. Sokolí pár střídá dvě hnízdiště u Jáchymky a Býčí skály, letos dal přednost prvnímu z nich.

Výjimečný sólový koncert Lenky Dusilové se uskuteční v sobotu 23. května od 19:00 hodin v autentickém prostředí Jeskyně Výpustek.

V Kateřinské jeskyni objevili archeologové nové stopy po středověkých padělatelích mincí. Navíc se chystají speciální prohlídky, které vás vezmou přímo do historie.

Archeologové našli další doklady o tom, že Kateřinská jeskyně v Moravském krasu u Blanska byla ve středověku dílnou padělatelů. Jde o kovové plátky, z nichž byly vyraženy plíšky ve tvaru mincí. Ležely u prohlídkové trasy, kterou od roku 1910, kdy byla jeskyně otevřena, prošly statisíce turistů. Věci z dílny se poprvé našly v roce 2022.

Archeologové objevili v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu další stopy středověkého penězokazectví. Kovové pláty související s paděláním mincí ležely po staletí jen kousek od prohlídkové trasy, kudy denně procházejí návštěvníci.

Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu další doklady padělatelské dílny. Zcela náhodou je objevili při obhlídce hlavního dómu, informovala Správa jeskyní ČR…

Archeologové objevili v Kateřinské jeskyni další doklady penězokazectví. Nález ležel poblíž prohlídkové trasy.