Moravský kras

Vydejte se s dětmi do podzemí, kde ožívá pravěk i vojenská historie. Medvěd Bruno vezme malé návštěvníky na cestu časem, na kterou jen tak nezapomenou.

Letošní zimu si budou silničáři na jižní Moravě pamatovat dlouho. Po letech teplých zim se konečně vrátilo počasí, které jim dalo pořádně zabrat. Jak…

Podzemí Moravského krasu ukrývá stopy světa, kde se v temnotě jeskyní střetávali obři doby ledové – jeskynní medvědi a lvi.

Máte doma školáka z Prahy 1–5, Blanska, Brna-města nebo Brna-venkova? Pak si v kalendáři tlustým fixem zakroužkujte termín 16.–22. února 2026. Přesně na

U Brna se po víc jak sto letech objevil vlk. Lidé mladého samce, který se nejspíš oddělil od původní smečky v Moravském krasu, viděli hned na několika místech. Začátkem měsíce se šelma objevila jen čtyři kilometry od Prýglu, o pár dní později ji fotografka zachytila u Devíti křížů u dálnice D1.

V srdci Moravského krasu se na vysoké ostrožně nad Pustým žlebem nachází zřícenina hradu Blansek. Vydejte se údolím říčky Punkvy na místo plné historie,

Dva měsíce může být uzavřena známá turistická trasa mezi propastí Macochou a Punkevními jeskyněmi v Moravském krasu na Blanensku, a to kvůli pátečnímu sesuvu skalního masivu. Místo leží v Pustém žlebu a v tomto kaňonu nelze nijak obejít. Průchod je sice zahrazen páskami, ale někteří turisté to ignorují. Podle ochranářů riskují život.

Zavřeno. Až dva měsíce. Na tak dlouho odhadují zástupci Lesů České republiky zákaz vstupu na lesní cestu mezi Sloupem a Punkevními jeskyněmi v Moravském krasu na Blanensku. Konkrétně do prostoru křižovatky se Salmovou stezkou nad světoznámými jeskyněmi. Jak už Deník informoval, oblíbenou turistickou trasu tam koncem minulého týdne zablokoval obří balvan, který se uvolnil ze skalního masivu. Jeho velikost odhadli ochránci přírody na deset krát deset metrů.

Jeskyně skrývají víc než jen krásu podzemí. Teď přichází šance ocenit ty, kteří se celý život starají o jejich ochranu, výzkum i zpřístupnění veřejnosti.

Chtěli jsme si s přáteli udělat výlet, a proto jsme podnikli tři cesty, navštívili tři jeskyně a zažili spoustu nádherných a nečekaných zážitků.

Turistickou cestu mezi Macochou a Punkevními jeskyněmi zavalil kus skály, je uzavřená. Navíc lze očekávat, že se odlomí další, větší kus. Na webu strážců přírody CHKO Moravský kras o tom informoval Antonín Tůma.

Turistickou cestu mezi Macochou a Punkevními jeskyněmi zavalil kus skály, je uzavřená. Navíc lze očekávat, že se odlomí další, větší kus. Na webu strážců přírody CHKO Moravský kras o tom v pátek informoval pracovník správy Antonín Tůma.

Turistickou cestu mezi Macochou a Punkevními jeskyněmi zavalil kus skály, je uzavřená. Navíc lze očekávat, že se odlomí další, větší kus. Na webu strážců přírody CHKO Moravský kras o tom dnes informoval Antonín Tůma.

Kus skalní stěny se nad ránem zbortil v Pustém žlebu v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras na Blanensku na silnici, která slouží jako turistická stezka. Zcela je proto uzavřena komunikace mezi Punkevními jeskyněmi ve žlebu a propastí Macochou, což je turisticky nejvytíženější stezka v krasu. Skála navíc hrozí dalším sesuvem.

Děti z jihomoravských dětských domovů se podívají zdarma do všech 14 jeskyní, které jsou v ČR běžně zpřístupněné. Jen v Moravském krasu mohou takto navštívit pět z nich. Vyplývá to z memoranda, které uzavřely Jihomoravský kraj a Správa jeskyní České republiky. V tiskové zprávě o tom v úterý informoval mluvčí Správy jeskyní Pavel Gejdoš.

Falešné krápníky, tajné dohody a slavný speleolog v hlavní roli. Příběh, který se tvářil jako zapomenuté historické odhalení, znejistil Moravský kras. Ve skutečnosti jde o jednu z nejchytřejších mystifikací posledních let.

Hromady lidských kostí, lebek, ale také artefaktů nejrůznějšího charakteru napovídají, že se v Býčí skále v Moravském krasu před staletími odehrálo něco mimořádného. Co to však mohlo být? Teorií vzniklo mnoho, ale správnou odpověď věda stále nemá.

Proces fotosyntézy, při níž rostliny za využití slunečního světla získávají důležité živiny, je považován za naprosto klíčový. Jak se však ukázalo, ne každá rostlina ho pro svou existenci potřebuje. Buk z Moravského krasu na Blanensku se obejde i bez něj.

Zatímco moravští archeologové hlásí unikátní objev figurativního umění z doby lovců mamutů, na druhém konci světa v indonéských jeskyních padají historické rekordy. Rok 2026 se zapisuje do učebnic dějepisu hned dvakrát,

/FOTO/ V lesích v Moravském krasu na Blanensku zaujal české vědce unikátní strom. Není mimořádný svojí velikostí. Zmíněný buk je totiž vysoký jen jeden metr. Jedná se však o albína, nemá ani jeden zelený list. Přitom zelené barvivo je nezbytné pro fotosyntézu, při níž rostliny s využitím slunečního záření přeměňují jednoduché uhlíkaté látky na cukry. Ty jsou zdrojem energie pro růst i další životní pochody. Jak je to možné, když stáří stromu je podle odborníků zhruba třicet let?

Odborníci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) zkoumají mimořádný případ bílého buku v Moravském krasu, který postrádá chlorofyl a není schopen fotosyntézy,…

Na pomezí Blanenska a Prostějovska se dlouhodobě vyskytuje několik vlků. Kromě nich se tu pohybuje jeden či dva jedinci, z nichž jeden zavítal i do chráněné krajinné oblasti Moravský kras.

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl, a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.

Metr vysoký buk žije třicet let bez chlorofylu díky cizím cukrům. Genetika vyloučila výmladek a potvrdila srůst kořenů s jiným dárcem energie. Strom postrádá ochranu a slouží jako sladká potrava pro hladovou zvěř.

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.

V hlubokých lesích Moravského krasu na Blanensku roste 30 let buk albín s pohádkově bílými listy, který je světovou raritou. Vědci si lámou hlavu nad tím, jak vznikl a jak vůbec může přežívat, když v něm neprobíhá fotosyntéza, která rostlinám poskytuje životadárný cukr.

Odborníci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) zkoumají mimořádný případ bílého buku v Moravském krasu, který postrádá chlorofyl a není schopen fotosyntézy, přesto přežívá přibližně tři desetiletí.

Archeologové popsali vzácný nález z Moravského krasu – rytinu koní starou přibližně 15 tisíc let. Vědci z Akademie věd ČR identifikovali blok vápence s vyobrazením hlavy a krku koně z poslední doby ledové.

Novou chloubou Moravského krasu se stal v uplynulých dnech model korálového útesu z prvohor. Právě v té době se utvářelo vápencové podloží chráněné krajinné oblasti, v níž lze najít přes 1140 jeskyní. Model, který se nachází v expozici Domu přírody Moravského krasu u turistického střediska Skalní Mlýn, vznikal rok a není žádnou fikcí. Na jeho podobě se podíleli vědci, aby se korálový útes co nejvíce přiblížil realitě.

/VIDEO/ Na kameře to byl jen mžik. Sotva pár vteřin. Přesto se pro ochránce přírody jednalo o velmi vzácný moment. Na fotopasti totiž zachytili v severní části Moravského krasu vlka obecného. V této chráněné krajinné oblasti tak měli vůbec poprvé prokazatelně doložený pohyb zmíněné šelmy.

Vlci se na pomezí Blanenska a Prostějovska pohybují už delší dobu, teď ale udělali další krok. Jeden z nich se objevil přímo v Moravském krasu, kde ho v lesích zachytila fotopast. Jde o vůbec první jasně potvrzený důkaz, že se tato šelma do známé chráněné oblasti skutečně vrátila.

Kormoráni si umí poradit i v současném mrazu, kdy led pokryl hladinu většiny řek i nádrží, čímž jim znemožnil lov ryb. Hejno těchto mohutných černých ptáků se nově usadilo na Jakubově jezeře v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, které díky vodě z podzemí v říčce Punkvě nezamrzá. V této části krasu nebyli kormoráni pozorováni deset let.

Hoteliéři si po letech covidového utrpení mnou ruce. Loni vzrostly rezervace i ceny - někdy i dvouciferně. Neodradilo to ani českou klientelu.

Na pomezí Blanenska a Prostějovska se dlouhodobě vyskytuje několik vlků. Kromě nich se v oblasti pohybuje jeden či dva jedinci, z nichž jeden zavítal i do chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras. Vyplývá to z cíleného mapování, které zahrnuje terénní pochůzky i využití fotopastí. Právě jedna z nich zaznamenala nedávno průchod vlka v lese v severní části CHKO. Jde tak o první jednoznačně doložené pozorování vlka v Moravském krasu.

V severní části chráněné krajinné oblasti Moravský kras na Blanensku se zabydleli vlci. Jejich návrat do této lokality s více než tisícovkou jeskyní je klidný a obešel se bez napadání hospodářských zvířat. Informace o vlcích v krasu obdrželi ochranáři před dvěma roky. Až nyní tak získali jasný důkaz: Je jím snímek z fotopasti. Vlci se budou šířit dál.

Ochránci přírody v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras poprvé zaznamenali přítomnost vlka. Jeho průchod lesem v severní části oblasti zachytila fotopast.

Blansko - Ochránci přírody v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras poprvé zaznamenali přítomnost vlka. Jeho průchod lesem v severní části oblasti zachytila fotopast. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) Karolína Šůlová.

Vědci odhalili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 000 let, tedy z konce podle poslední doby ledové.

Nedávná nehoda v Moravském krasu a záchrana vedená profesionálními záchranáři, mi v mnoha směrech připomněla naprosto amatérskou záchrannou akci v jeskyních Cango v jižní Africe před několika lety, na níž jsem se shodou okolností podílel.

V jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu objevil mezinárodní tým archeologů pod vedením badatelů z brněnského Archeologického ústavu AV ČR přibližně 15 000 let starou rytinu. Vápencový blok s vyřezaným motivem koně, jenž byl kdysi částí jeskynní stěny, je výjimečným svědectvím magdalénského umění a nepřímo dokládá existenci nástěnného umění v tuzemských jeskyních, které dosud nebylo přímo nalezeno. Objev svědčí o tom, že figurativní jeskynní umění nepatřilo pouze k západoevropskému regionu. Výsledky tohoto výzkumu zveřejnil renomovaný odborný časopis Journal of Paleolithic Archaeology.

Archeologové objevili kamenný blok z jeskyně Švédův stůl v Moravském krasu, na němž našli vyryté motivy pravěkých koní staré přibližně 15 000 let. Jde o mimořádný nález, který nemá ve střední Evropě obdoby. Tyto rytiny byly zřejmě vytvořeny v jeskyni na konci poslední doby ledové, v době lovců sobů, a mohly sloužit k dosud neznámým rituálům.

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.

/FOTO/ Léta ležel nenápadný kus vápence zcela bez povšimnutí ukrytý ve vyvezených sedimentech před jeskyní Švédův stůl v Moravském krasu. V údolí Říčky poblíž Ochozské jeskyně a jeskyně Pekárna na Brněnsku. Jako další značné množství kamene a hlíny, než na něj před časem narazil při výzkumu mezinárodní tým archeologů a připsal si velmi cenný nález. Rytinu koňské hlavy a krku starou přibližně patnáct tisíc let.

Blok vápence s vyobrazením hlavy a krku koně, který je z pozdního magdalénienu, našli vědci v jeskyni Švédův stůl.

Vědci odhalili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález podle nich představuje mimořádný doklad magdalénského umění sloužící jako nepřímý důkaz dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku.

Brno - Vědci odhalili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15.000 let, tedy z konce podle poslední doby ledové. Nález podle nich představuje mimořádný doklad magdalénského umění sloužící jako nepřímý doklad dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že figurativní jeskynní umění nebylo výsadou jen západní Evropy. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Lucie Peřinová ze Střediska společných činností Akademie věd ČR. Výsledky výzkumu publikoval časopis Journal of Paleolithic Archaeology.

Tma, chlad a labyrint úzkých chodeb až desítky metrů pod povrchem, kde se často protáhne sotva jeden člověk. Právě tam v případě nehod zasahují speleologičtí záchranáři. Jejich velitel ze stanice Čechy Michal Novák popisuje, proč v jeskyních může zachraňovat jen ten, kdo je roky zná, a jak vypadala nedávná a jedna z nejnáročnějších záchranných akcí v historii českého jeskynního záchranářství.

Speleologa Václava Adamce zachráněného v jeskyni v Moravském krasu v pátek propustili z Fakultní nemocnice Brno, čekat ho bude rehabilitace. Minulý týden ze soboty na neděli na záchraně jeskyňáře pracovaly desítky hasičů a speleozáchranářů. Na povrch ho záchranáři dokázali vytáhnout z běžně nepřístupné jeskyně po více než 20 hodinách. V pondělí byl operován na Klinice úrazové chirurgie.

Václava Adamce, kterého záchranáři z jeskyně v Moravském krasu vyprošťovali přes 20 hodin, propustili z fakultní nemocnice Brno. Podstoupil operaci spodního bérce. Předpokládá, že se po rehabilitaci pustí do stejné jeskyně znovu.

Jedno špatné došlápnutí v jednoduchém místě jeskyně Svážná studna v Moravském krasu vedlo k tomu, že si zkušený speleolog Václav Adamec okamžitě vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Ze soboty na neděli na jeho záchraně pracovaly desítky hasičů a speleozáchranářů. Na povrch ho záchranáři dokázali vytáhnout po více než 20 hodinách. V sobotu ráno přitom jeskyňář ještě jako dobrovolný hasič z Rájce-Jestřebí pomáhal odstraňovat popadané stromy na silnici. Řekl to novinářům v nemocničním pokoji, kde se zotavuje ze zranění, má zlomenou holeň.

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“

Jedno špatné došlápnutí v jednoduchém místě jeskyně Svážná studna v Moravském krasu vedlo k tomu, že si zkušený speleolog Václav Adamec okamžitě vyzkoušel fungování…

Jeskyňář, který se zranil při průzkumu v Moravském krasu, poprvé promluvil. Z nemocniční postele poděkoval Václav Adamec svým zachráncům a věří, že se do podzemí opět brzy vrátí. Podle lékařů ho čeká zhruba tříměsíční rekonvalescence. Záchrana uvázlého speleologa byla podle hasičů mimořádně náročná, zásah trval přes 20 hodin.

Vypadalo to jako divný sen, z něhož se nešlo probudit. Tak vzpomíná na své sobotní zranění v jeskyni Svážná studna v Rudici v Moravském krasu speleolog Václav Adamec. Špatné našlápnutí zhruba 85 metrů pod povrchem mu přivodilo komplikovanou zlomeninu holenní kosti pravé nohy. Spustilo to jednu z největších záchranných akcí v Česku.

Zlomenina hluboko v jeskyni spustila více než dvacetihodinovou záchrannou akci, kterou hasiči označili za mimořádnou. Zraněný jeskyňář v rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje průběh zásahu i své obavy o ostatní.

Pětačtyřicetiletý Václav Adamec, kterého v neděli po jedenadvaceti hodinách vytáhli zachránci z jeskyně Svážná studna u Rudice v Moravském krasu, se do ní plánuje vrátit znovu. Bál se pouze o kolegy a doba v podzemí mu uplynula rychle.