Mytologie

Když Christopher Nolan uváděl 17. července 2026 do kin svou Odysseu, bylo jasné, že se ne vždycky tak úplně držel předlohy. Ale některé věci upozadil až moc – bohužel stejně jako mnoho lidí před ním.

Chrám býval zároveň domem boha, hospodářským centrem i oporou vládce. Starověká víra určovala řád společnosti, podobu měst i vztah člověka ke smrti.

Koně, moře, podzemí a zemětřesení… Věci, které na první pohled spolu nemají vůbec nic společného. A přece je dávné legendy, lidové pohádky i podvědomí psychicky nemocných lidí podivným způsobem vzájemně propojují.

Adolf Hitler patří k nejzkoumanějším osobnostem moderních dějin. Kromě jeho politických rozhodnutí a válečných zločinů se kolem něj po desetiletí šíří také řada legend o okultismu, tajných společnostech a magických rituálech.

Spolu s čerstvým velkofilmem Christophera Nolana The Odyssey se vrací otázka: popisoval Homér reálný svět? Zatímco Hollywood sází na triky, vědci hledají za Kyklopy či čarodějnicemi skutečné fosilie, víry a jedovaté rostliny. Jak dodává geolog Václav Cílek, mýty k nám promlouvají s překvapivou přesností.myto

Byl Homér geniální lhář, nebo s chladnou přesností popsal šílené dobrodružství, které se skutečně stalo? Tam, kde si vědci po staletí bezradně lámali hlavy nad neskutečnými příběhy mořeplavce Odyssea, přinesl zásadní zvrat až britský mariňák Ernle Bradford. Vyzbrojen tvrdými zkušenostmi z paluby plachetnice dokázal, že za každým děsivým monstrem v eposu se ve skutečnosti skrývá reálné námořní nebezpečí a neúprosná fyzikální fakta.

Zapomeňte na historii jako na uzavřený soubor faktů. Spisovatel a badatel Otomar Dvořák vrací do hry postavy z učebnic a bere jim jistoty hotových výkladů.

Když se řekne nejsilnější nebo nejvýznamnější slovanský bůh, většinu lidí napadne Perun. Jenže to bylo možná složitější. Snahu o porozumění slovanskému duchovnímu světu nám realita dost komplikuje.

Vstupte do světa mýtických bohů, hrdinů a dalších stvoření. Řecká mytologie je plná fascinujících příběhů, které formovaly západní kulturu. Otestujte své znalosti v našem kvízu.

Krvavý orel patří k nejděsivějším symbolům vikingské historie. Podle starých ság měli Vikingové svým nepřátelům rozřezat záda, oddělit žebra od páteře a vytáhnout plíce tak, aby připomínaly orlí křídla. Opravdu se tento rituál odehrával?

Keltové uctívali kromě bohů i některé rostliny a zvířata. Náboženské obřady vykonávali druidové, ale existovaly i jiné kněžské skupiny. Keltové slavili čtyři hlavní svátky. Ohlasy jejich mytologie najdeme v legendách z Francie, Irska i Walesu.

Slovanští předkové nevěřili v nebe a peklo. Smrt pro ně byla jen změna směru, duše odcházely a zase se vracely, přesně jako stěhovaví ptáci.

Věřili jste mýtu o nekonečném růstu populace? Věda teď nabízí tvrdá fakta. Místo udušení z přelidnění čelíme přesně opačnému problému. Co to znamená pro vaši budoucnost?

V Evropě se skrývají místa, kde se voda stala hrobem i tajemstvím. Povídačky o zmizelých městech pod hladinou lákají zvědavce k pobřežím, jezerům i zaplaveným údolím. Pojďme se potopit do těchto skrytých dějin.

Pokud si myslíte, že bungee jumping je výstřelek moderní doby pro znuděné adrenalinové nadšence, ostrov Pentecost v souostroví Vanuatu vás vyvede z omylu.

Pele, bohyně ohně a sopek, uvrhne kletbu na každého, kdo z Havajských ostrovů odnese jakýkoliv kus horniny. Skály, kameny i písek prý považuje za své děti a udělá cokoli, aby je ochránila. Přesto se čas od času najde někdo, kdo pověst ignoruje a poté toho také hořce lituje.

Devatenácté století není jen érou páry, vynálezů a elegantních plesů. Je to také doba, kdy salony ovládnou duchové, létající stolky a tajemné seance při svíčkách. Vyvolávání mrtvých se stává doslova módou a spiritismu propadají nejen obyčejní lidé, ale i slavní spisovatelé, politici nebo vědci.

Ganga je nejposvátnější řeka indického subkontinentu – pro téměř 1,2 miliardy hinduistů zosobňuje bohyni a symbol duchovní očisty. Zároveň však patří k nejvíce zamořeným vodním tokům světa. Denně do ní přitékají miliardy litrů odpadních vod.

Středověk byl obdobím, kdy lidé věřili, že svět není tvořen jen tím, co vidíme. Nemoci, neštěstí nebo náhlé změny počasí si často vysvětlovali působením neviditelných sil, zlých duchů, kleteb nebo démonů. V takovém prostředí byla ochrana naprosto klíčová. A protože neexistovala moderní medicína ani vědecké vysvětlení, lidé se obraceli k tomu, co měli k dispozici, tedy k přírodě, symbolům a rituálům, které se předávaly z generace na generaci.

V pátém století našeho letopočtu se nad Británií stahovala mračna. Přicházel definitivní konec starého světa. Římské legie, které na ostrově po staletí udržovaly pořádek a bezpečí, byly definitivně staženy zpět na kontinent, aby bránily hroutící se srdce impéria. Opuštěný ostrov se stal snadnou kořistí pro dravé germánské kmeny Sasů, Anglů a Jutů. Zdálo se, že keltská civilizace a zbytky římské kultury budou nemilosrdně vymazány z mapy dějin. V této době se odehrál střet, který na půl století zastavil saský příval a dal vzniknout největšímu mýtu britské historie.

Velikost bot, délka prstů, výška nebo výrazný nos. Lidová moudra i internetové „zaručené tipy“ slibují rychlý odhad, realita je ale mnohem méně efektní. Výzkumy sice našly několik slabých souvislostí, žádná z nich však není natolik přesná, aby z ní šel udělat spolehlivý návod pro běžný život.

Příběh z roku 1021 o tom, jak levoboček knížete Oldřicha a perucké pradleny Boženy legitimizoval svůj nárok na dědictví, patří k jedněm z nejromantičtějších v našich dějinách.

Za zdmi starého hradu se skrývá víc než jen historie. Když se setmí a vítr začne zpívat mezi kameny, prý se vrací… žena, která nikdy neměla zemřít. Černá paní ze Sovince – příběh zahalený tajemstvím

Investujete každoročně několik set až tisíc korun do zázračných přípravků, které slibují zbavit vaše tělo „nánosů zimních toxinů“? Pokud ano, pravděpodobně se stáváte obětí jednoho z nejúspěšnějších marketingových mýtů moderní doby.

Jméno nám neotevírá jen první kapitolu života, do které vstupujeme jako jedinečná bytost.

Je to jedna z temných kapitol historie Svědků Jehovových.

Torii jsou fascinující brány, které v Japonsku tvoří posvátnou hranici mezi světem lidí a říší božstev. Tento článek vás provede jejich bohatou historií, symbolikou rumělkové barvy a mýty o jejich vzniku.

Slované vyznávali polyteistické náboženství, úzce spjaté s přírodou a uctíváním předků. Zároveň věřili, že je obklopují tajemné bytosti, které je mohou pozitivně nebo negativně ovlivnit.

Lidé věřili legendám, mýtům a zázračným příběhům víc než skutečnosti. Některé víry stály život, ničily osudy a dokazují, jak nebezpečná může být slepá víra v to, co neexistuje.

Představte si Arnolda Schwarzeneggera, jak sedí v róbě a předstírá, že umí háčkovat. Něco podobného zažil Héraklés, největší hrdina antiky. Za vraždu ho odsoudili k trestu horšímu než smrt. Sloužil jako otrok královně Omfalé.

Legenda tvrdí, že Hitler čerpal moc z magické relikvie. Historická data, laboratorní analýzy a archivy ale ukazují jiný obraz: místo kouzel spíš chladnou práci s mýtem.

Jednou v roce nastává den, kdy se voda podle starých Slovanů nechová jako obyčejná tekutina. 19. ledna, během svátku zvaného Vodokres, měla voda ztrácet svou všednost a stávat se nositelkou očisty, síly a paměti života. Nešlo o spěch ani o rozum – šlo o ticho, chlad a hluboký respekt k přírodě.

Stalo se vám to už několikrát. Letmý pohled na mobil, na hodinky, na displej v autě. A znovu ta stejná kombinace: 12:21. Neplánovaně. Opakovaně.

Žen bychom si měli umět vážit jako dárkyní života. Namísto toho, zvláště ve středověku, byly právě tyto bytosti, z nichž vzešel nový život, obětovány ohni jako čarodějnice.

Když se řekne slovanská mytologie, nejspíš vám naskočí jména jako Perun nebo Veles… A také celá řada „potvor“, za což můžete zejména legendární Zaklínač od Andrzeje Sapkowského. Jenže ono to nebývá vždycky tak jednoznačné.

Byla Eva skutečně první? Staré legendy vyprávějí o Lilith – ženě stvořené z prachu a rovné Adamovi, která raději zvolila vyhnanství než podřízenost. Poznejte fascinující příběh rebelky, která se z démona noci stala symbolem absolutní svobody.

Seděla shrbená pod tíhou let i vlastních výčitek. Její syn skončil ve vězení a ona si už roky klade stejnou otázku: kde udělala chybu? V mrazivém předvánočním podvečeru přišla hledat odpověď, úlevu a možná i naději, že bolest, kterou v sobě nosí, jednou vystřídá odpuštění – sobě i jemu.

Někdy to zní velmi přesvědčivě: křesťanství je prý jen převlečené pohanství, ženy na tom kdysi byly lépe a víra se šířila hlavně zlatem a mečem. Myšlenkově úlevné. Jenže lidské dějiny i lidská srdce bývají složitější než elegantní zkratky.

Sága Sigurd a Gudrun je z jiného světa než ty předešlé. Není ze středověkých rytířských dvorů, ale z Islandu. Je mnohem starší – a je nadčasová, protože dodnes chápeme, co kdo udělal a proč.

Ještě dřív, než elektřina rozehnala tmu a než mapy přesně pojmenovaly každý kout krajiny, měl svět kolem lidí svá tajemství. Pojďme je odhalit.

Jen ten nejmocnější bůh může v bitvě svým oddaným darovat vítězství i smrt. A takovým bohem je Ódin, severský vládce bojovníků, otec veškerenstva. Co však tato stěžejní postava germánské mytologie přináší do našich běžných životů?

V rozlehlé poušti Gobi se skrývá jedna z největších záhad kryptozoologie. Místní legendy hovoří o obrovském červovi, který údajně žije pod pískem a zabíjí své oběti jedovatou kyselinou nebo elektrickým proudem. Je legendární Olgoj chorchoj skutečný, nebo je to jen mýtus?

Kanadskou divočinu občas rozeznívá zvláštní, těžko zařaditelný zvuk, který vyvolává mezi místními i turisty otázky. V roce 2019 se u Velkých jezer objevily zprávy o neznámém tvoru pohybujícím se v okolních lesích.

Nový majitel Bílých lázní se už několik minut marně snaží otevřít dveře místnosti, v níž probíhaly koupele. Nedaří se mu to patrně i proto, že zpoza dveří slyší zlověstné škrábání a tlumené chichotání.

Obří monstra jako Godzilla v reálném světě neobstojí – jejich vlastní váha by jim rozdrtila kosti a trhala svaly. Astrofyzici Neil deGrasse Tyson a Charles Liu vysvětlují, proč fyzika, biomechanika a evoluce staví tomuto snu nekompromisní hranice.

Na scéně se objeví svědectví služebné z domu na břehu jezera. V pět hodin ráno spatří dívka na hladině velké zvíře s dlouhým krkem, jako má žirafa, malou hlavou a dvěma krátkýma předníma nohama. Také ona je ze svého zážitku celá bez sebe a svěří se své paní. V této atmosféře se v prosinci roku

Podzim je období mezi světlem a tmou, kdy příroda ztiší dech a lidé odjakživa věřili, že se otevírá prostor pro věci mezi nebem a zemí. Není divu, že se právě v tomto čase zrodilo množství pověr, které přetrvávají dodnes. Některé působí úsměvně, jiné mají zvláštní kouzlo, ale všechny v sobě nesou kousek pradávné moudrosti.

Naši předci si různé jevy vysvětlovali zásahy bohů a existencí mytických bytostí. Jak se však později ukázalo, ne všechna bájná stvoření byla jen výplodem lidské fantazie.

Podivný objekt vypadající jako hlava s dlouhým krkem se objevil nad hladinou skotského jezera Loch Ness. Místní věří, že záběr ukazuje legendární Lochnesskou příšeru. Důkazy však stále nejsou prokazatelné.

Staré pověsti české jsou pokladnice plná fascinujících příběhů, které formovaly národní identitu po staletí. Jsou to příběhy o bájných hrdinech, princeznách, statečných knížatech, ale i o válkách a intrikách.

Japonské legendy se neomezují jen na městské přízraky. Hluboké lesy a opuštěné domy jsou domovem bytostí, které nahánějí hrůzu. Mohou být příběhy o horských čarodějnicích a děsivých rituálech založeny na skutečných událostech, nebo jde o varování před nebezpečím, které se skrývá v lesích a horách?

Dlouhé týdny už Říši středu sužuje nebývalé horko. Podle lidí za to může devět slunečních ptáků spalujících zem. Císař se proto obrátí na legendárního reka jménem I, který údajně umí létat. Ten se vznese do vzduchu a bestie zastřelí.

V japonských řekách se údajně vyskytuje tvor, který připomíná obrovského tuleně. Má ale tvář jako opice, dlouhé drápy a sílu, díky níž dokáže usmrtit tucet statných mužů! Žádné zvíře odpovídající tomuto popisu ale neexistuje.

Na palouku, ozářeném stříbřitým svitem měsíce, se vznášejí lehkonohé, nadpozemskykrásné dívky. Na záda jim spadají dlouhé rozpuštěné vlasy – zlaté, stříbrné či rusé. Kolem jejich štíhlých těl vlají průsvitné látky utkané z mlhy a měsíční příze.

Jaké legendy si vyprávějí po staletí kanadští indiáni? Lochnesská příšera patří bezesporu k nejznámějším záhadným tvorům žijícím pod hladinou hlubokých vod. O podobném monstru se však už od dávných dob vyprávějí legendy v různých dalších koutech světa.

Perníková chaloupka. Pro mnohé je to synonymum dětství, pro jiné varování před nebezpečím. Příběh o sourozencích Jeníčkovi a Mařence, kteří se ztratí v lese a najdou domek postavený z perníku a cukroví, je jednou z nejznámějších pohádek na světě.

Lidé po celém světě jsou fascinováni záhadnými tvory, jejichž existence nebyla nikdy potvrzena. Jedním z takových tvorů je i japonský tsuchinoko, had s podivně tvarovaným tělem, který se podle legend umí kutálet, mluvit a pít alkohol.

Pod rušným Torontem se nachází spletitá síť podzemních tunelů, kde se podle svědectví zrodila jedna z nejzáhadnějších městských legend – příběh o děsivém tvoru z Cabbagetownu.

Slavné jezero se nachází ve skotském údolí Great Glenn 16 metrů nad hladinou moře. Vzniklo před 250 miliony let vlivem aktivity zemské kůry a pohybu ledovce. Je druhým největším v celém Skotsku. Proč je právě jezero Loch Ness ideálním místem pro úkryt bájného tvora?

Jednorožec, bájné zvíře podobné bílému koni s rohem na čele, je od nepaměti symbolem čistoty, nevinnosti a kouzel. I když se v moderní kultuře objevuje hlavně ve fantasy literatuře a pohádkách, staré texty, od Bible přes antické spisy až po středověké legendy, naznačují, že jeho příběh může mít reálný základ.