Mytologie

Legenda tvrdí, že Hitler čerpal moc z magické relikvie. Historická data, laboratorní analýzy a archivy ale ukazují jiný obraz: místo kouzel spíš chladnou práci s mýtem.

Jednou v roce nastává den, kdy se voda podle starých Slovanů nechová jako obyčejná tekutina. 19. ledna, během svátku zvaného Vodokres, měla voda ztrácet svou všednost a stávat se nositelkou očisty, síly a paměti života. Nešlo o spěch ani o rozum – šlo o ticho, chlad a hluboký respekt k přírodě.

Stalo se vám to už několikrát. Letmý pohled na mobil, na hodinky, na displej v autě. A znovu ta stejná kombinace: 12:21. Neplánovaně. Opakovaně.

Žen bychom si měli umět vážit jako dárkyní života. Namísto toho, zvláště ve středověku, byly právě tyto bytosti, z nichž vzešel nový život, obětovány ohni jako čarodějnice.

Když se řekne slovanská mytologie, nejspíš vám naskočí jména jako Perun nebo Veles… A také celá řada „potvor“, za což můžete zejména legendární Zaklínač od Andrzeje Sapkowského. Jenže ono to nebývá vždycky tak jednoznačné.

Byla Eva skutečně první? Staré legendy vyprávějí o Lilith – ženě stvořené z prachu a rovné Adamovi, která raději zvolila vyhnanství než podřízenost. Poznejte fascinující příběh rebelky, která se z démona noci stala symbolem absolutní svobody.

Seděla shrbená pod tíhou let i vlastních výčitek. Její syn skončil ve vězení a ona si už roky klade stejnou otázku: kde udělala chybu? V mrazivém předvánočním podvečeru přišla hledat odpověď, úlevu a možná i naději, že bolest, kterou v sobě nosí, jednou vystřídá odpuštění – sobě i jemu.

Někdy to zní velmi přesvědčivě: křesťanství je prý jen převlečené pohanství, ženy na tom kdysi byly lépe a víra se šířila hlavně zlatem a mečem. Myšlenkově úlevné. Jenže lidské dějiny i lidská srdce bývají složitější než elegantní zkratky.

Sága Sigurd a Gudrun je z jiného světa než ty předešlé. Není ze středověkých rytířských dvorů, ale z Islandu. Je mnohem starší – a je nadčasová, protože dodnes chápeme, co kdo udělal a proč.

Ještě dřív, než elektřina rozehnala tmu a než mapy přesně pojmenovaly každý kout krajiny, měl svět kolem lidí svá tajemství. Pojďme je odhalit.

Jen ten nejmocnější bůh může v bitvě svým oddaným darovat vítězství i smrt. A takovým bohem je Ódin, severský vládce bojovníků, otec veškerenstva. Co však tato stěžejní postava germánské mytologie přináší do našich běžných životů?

V rozlehlé poušti Gobi se skrývá jedna z největších záhad kryptozoologie. Místní legendy hovoří o obrovském červovi, který údajně žije pod pískem a zabíjí své oběti jedovatou kyselinou nebo elektrickým proudem. Je legendární Olgoj chorchoj skutečný, nebo je to jen mýtus?

Kanadskou divočinu občas rozeznívá zvláštní, těžko zařaditelný zvuk, který vyvolává mezi místními i turisty otázky. V roce 2019 se u Velkých jezer objevily zprávy o neznámém tvoru pohybujícím se v okolních lesích.

Nový majitel Bílých lázní se už několik minut marně snaží otevřít dveře místnosti, v níž probíhaly koupele. Nedaří se mu to patrně i proto, že zpoza dveří slyší zlověstné škrábání a tlumené chichotání.

Obří monstra jako Godzilla v reálném světě neobstojí – jejich vlastní váha by jim rozdrtila kosti a trhala svaly. Astrofyzici Neil deGrasse Tyson a Charles Liu vysvětlují, proč fyzika, biomechanika a evoluce staví tomuto snu nekompromisní hranice.

Na scéně se objeví svědectví služebné z domu na břehu jezera. V pět hodin ráno spatří dívka na hladině velké zvíře s dlouhým krkem, jako má žirafa, malou hlavou a dvěma krátkýma předníma nohama. Také ona je ze svého zážitku celá bez sebe a svěří se své paní. V této atmosféře se v prosinci roku

Podzim je období mezi světlem a tmou, kdy příroda ztiší dech a lidé odjakživa věřili, že se otevírá prostor pro věci mezi nebem a zemí. Není divu, že se právě v tomto čase zrodilo množství pověr, které přetrvávají dodnes. Některé působí úsměvně, jiné mají zvláštní kouzlo, ale všechny v sobě nesou kousek pradávné moudrosti.

Naši předci si různé jevy vysvětlovali zásahy bohů a existencí mytických bytostí. Jak se však později ukázalo, ne všechna bájná stvoření byla jen výplodem lidské fantazie.

Podivný objekt vypadající jako hlava s dlouhým krkem se objevil nad hladinou skotského jezera Loch Ness. Místní věří, že záběr ukazuje legendární Lochnesskou příšeru. Důkazy však stále nejsou prokazatelné.

Staré pověsti české jsou pokladnice plná fascinujících příběhů, které formovaly národní identitu po staletí. Jsou to příběhy o bájných hrdinech, princeznách, statečných knížatech, ale i o válkách a intrikách.

Japonské legendy se neomezují jen na městské přízraky. Hluboké lesy a opuštěné domy jsou domovem bytostí, které nahánějí hrůzu. Mohou být příběhy o horských čarodějnicích a děsivých rituálech založeny na skutečných událostech, nebo jde o varování před nebezpečím, které se skrývá v lesích a horách?

Dlouhé týdny už Říši středu sužuje nebývalé horko. Podle lidí za to může devět slunečních ptáků spalujících zem. Císař se proto obrátí na legendárního reka jménem I, který údajně umí létat. Ten se vznese do vzduchu a bestie zastřelí.

V japonských řekách se údajně vyskytuje tvor, který připomíná obrovského tuleně. Má ale tvář jako opice, dlouhé drápy a sílu, díky níž dokáže usmrtit tucet statných mužů! Žádné zvíře odpovídající tomuto popisu ale neexistuje.

Na palouku, ozářeném stříbřitým svitem měsíce, se vznášejí lehkonohé, nadpozemskykrásné dívky. Na záda jim spadají dlouhé rozpuštěné vlasy – zlaté, stříbrné či rusé. Kolem jejich štíhlých těl vlají průsvitné látky utkané z mlhy a měsíční příze.

Jaké legendy si vyprávějí po staletí kanadští indiáni? Lochnesská příšera patří bezesporu k nejznámějším záhadným tvorům žijícím pod hladinou hlubokých vod. O podobném monstru se však už od dávných dob vyprávějí legendy v různých dalších koutech světa.

Perníková chaloupka. Pro mnohé je to synonymum dětství, pro jiné varování před nebezpečím. Příběh o sourozencích Jeníčkovi a Mařence, kteří se ztratí v lese a najdou domek postavený z perníku a cukroví, je jednou z nejznámějších pohádek na světě.

Lidé po celém světě jsou fascinováni záhadnými tvory, jejichž existence nebyla nikdy potvrzena. Jedním z takových tvorů je i japonský tsuchinoko, had s podivně tvarovaným tělem, který se podle legend umí kutálet, mluvit a pít alkohol.

Pod rušným Torontem se nachází spletitá síť podzemních tunelů, kde se podle svědectví zrodila jedna z nejzáhadnějších městských legend – příběh o děsivém tvoru z Cabbagetownu.

Slavné jezero se nachází ve skotském údolí Great Glenn 16 metrů nad hladinou moře. Vzniklo před 250 miliony let vlivem aktivity zemské kůry a pohybu ledovce. Je druhým největším v celém Skotsku. Proč je právě jezero Loch Ness ideálním místem pro úkryt bájného tvora?

Jednorožec, bájné zvíře podobné bílému koni s rohem na čele, je od nepaměti symbolem čistoty, nevinnosti a kouzel. I když se v moderní kultuře objevuje hlavně ve fantasy literatuře a pohádkách, staré texty, od Bible přes antické spisy až po středověké legendy, naznačují, že jeho příběh může mít reálný základ.

Pod vlivem dnešních pohádek si nejspíš hejkala představíme jako poněkud nešikovné a pomatené strašidlo, kterého není třeba se nijak zvlášť bát. Naši předkové však považovali hejkala za jednoho z nejnebezpečnějších obyvatel lesa vůbec!

Když krásná božská dcera Mwambwa dospěla, její otec se do ní zamiloval. Tak přišla mezi bohy zkáza.

Legenda praví, že Mínótauros se narodil krétské královně, kterou svedl bílý býk. Její manžel nestvůrné dítě zavřel do spletitého labyrintu. Démonické bytosti s býčí či buvolí hlavou však najdeme i v jiných mytologiích…

Dlouhá desetiletí se tradovala historka, že polští jezdci-huláni odvážně zaútočili na německé obrněnce s téměř středověkou výzbrojí v podobě šavlí a pík. Tento mýtus mající poukazovat na polskou pošetilost a zaostalost ve věcech vojenských má obdivuhodně tuhý kořínek, a dokonce se objevuje i v seriózní literatuře.

Slavný a hrůzu nahánějící vůdce vikingů Sigurd Eysteinsson, zvaný Mocný, se stal asi jediným člověkem v historii, kterého zakousla hlava bez těla. Podle severských ság šlo o okamžitou odplatu ze záhrobí za podraz, který Sigurd narafičil na nepřítele.

Mrazivá židovská legenda vypráví o dybukovi – duši zemřelého hříšníka, která odmítá odejít na onen svět a zmocní se živého člověka. Posedlému nezbývá nic jiného než zoufalý boj o vlastní tělo a duši. Tyto staré příběhy dodnes nahánějí hrůzu.

Legendární monstrum z jezera Loch Ness je jedním z neslavnějších záhadných tvorů. Teď to ale vypadá, že by jeho tajemství mohlo být odhaleno! Novozélandský vědec se totiž chystá provést analýzu vody z jezera.

Řecký hrdina Achilles zuří. „Jak si to mohl dovolit!“ vykřikuje, když se dozví, že mu král Agamemnón, na jehož straně v trojské válce bojuje, odňal jeho kořist – krásnou otrokyni Bríseovnu. „Odmítám dále bojovat, dokud mě Agamemnón neodprosí a dívku mi nevrátí,“ rozhodne se nakonec.  To však ještě netuší, co se záhy stane.

V dětství nám rodiče a prarodiče vyprávěli před spaním pohádky, aby nás uspali. Rozhodně ne proto, aby nás vystrašili. Jedna z těchto klasických pohádek, Červená Karkulka, byla ve svých původních verzích cokoliv jiného, jen ne pohádka na dobrou noc.

Někteří badatelé jsou přesvědčeni, že se pekelní psi pohybují v přesně vymezených hranicích určitých lokalit. Je to tak údajně proto, že se na daných místech ukrývají vzácné poklady, které ohnivá monstra ochraňují.

Amazonky byly podle řecké mytologie národem bojovných žen, které se cvičily v boji a ponechávaly si veškerou moc nad veřejným životem. Skutečně existovaly? Podle Homéra se svými schopnostmi v boji zcela vyrovnaly každému muži. Údajně sídlily mezi Černým a Kaspickým mořem a byly zvány „Amazonky“, což ve starořečtině znamená „bez prsou“.

Pradávné příběhy se hemží šelmami, ptáky i tvory, které bychom dnes sotva potkali v reálném světě. Bohové se v nich mění v dravé orly, něžné labutě nebo býky, zatímco běžná zvířata na oplátku dostávají lidské vlastnosti, hlas i duši.

V odlehlých a zasněžených končinách Himálaje se po staletí šeptá o obrovském, tajemném tvorovi – Yettim. Tato legenda, která fascinuje lidi po celém světě, se nyní stala předmětem našeho zkoumání. Přestože je setkání s Yettim, jak ho zachytila umělá inteligence, pouhou fikcí, touha po jeho objevení neutichá.

Zvěsti o návštěvnících z kosmu Nomo pocházejí od afrického kmene Dogonů. Tyto bytosti prý připomínaly mořské panny, nicméně jejich podoba byla spíše odpudivá… Podle jedné verze naši planetu na čas navštívily před tisíci lety a pak zase odletěly.

Golem je dost možná nejslavnější pražskou pověstí. Příběh o hliněné figuře stvořené Rabim Löwem zná skutečně každý. Odrazil se nějak ve skutečnosti?

Legendární Atlantidu kdysi ve svých spisech zmínil Platón a lidstvo se dodnes nemůže dopátrat, jestli skutečně existoval, nebo jde o výmysl. Občas ale milovníci záhad narazí na fascinující shody náhod a podivná svědectví.

Po staletí jsou na mnoha místech planety nacházeny podivné kostry a nástroje, které údajně dokládají existenci lidem podobné rasy velkého vzrůstu, která vládla světu dávno před nástupem člověka. Bohužel stále nevíme, zda se za těmito objevy skutečně ukrývá jedno z největších tajemství všech dob, nebo zda je to jen obyčejný podvod.

Možná jste si už někdy položili otázku: proč právě lev symbolizuje sílu. A proč je sova tak často spojována s moudrostí, zatímco kočka působí jako zosobněné tajemství. Není to náhoda. Za těmito symboly se skrývají staletí mytologie, filozofie a umění, které nám dodnes pomáhají popsat to, co slovy často nejde – odvahu, moudrost, tajemství, nezávislost.

Soumrak otevírá cestu temným silám, které je třeba světlem z ohně zahnat zpět, kam patří. Podle pověstí čarodějnice tropí lidem naschvály a před jejich kouzly je třeba se chránit. 30. dubna propukne pálení čarodějnic neboli filipojakubská či Valpuržina noc, která je plná magie.

Mohlo by se zdát, že se jednalo o českého superhrdinu. Vyzbrojen černým pláštěm a velkými pružinami na botách bojoval v období protektorátu s nacisty. Později se z něj ale stal fantom šmírák, který kradl spodní prádlo.

Mykénský král Eurystheus se klepe strachy. „Vrať tu bestii, odkud jsi ji vzal a už mi nikdy nechoď na oči,“ křičí přes zavřené dveře na Hérakla, jemuž u nohou sedí děsivý pes Kerberos. Pro toho si bájný rek musel dojít až do podsvětí, aby tak splnil králův úkol.

Střední Asie je obrovským kusem země plným tajuplných míst. Mezi ně bezpochyby patří i celá řada jezer, ve kterých mají podle starobylých legend přežívat pradávné obří nestvůry. A přestože se výskyt žádné z nich zatím nepodařilo spolehlivě potvrdit, mnozí o jejich existenci nepochybují.

Svědectví o tajemném mořském hadovi známe sice hlavně z historie, nepřestávají ale přicházet ani ve 20. století. Kromě výpovědí svědků se k nim navíc přidávají i další důležité důkazy – fotografie. Podle nedávné práce současného kryptozoologa Bruce Champagneho existuje na mořské hady přes 1200 odkazů!

V západoafrické Gambii je rozšířena legenda o podivném zvířeti označovaném jako Ninki-Nanka. Kryptozoologové souhlasí jen částečně. Proč? Podle nich se nejedná o legendu, ale o zvíře z masa a krve, které však současná věda zatím nepoznala.

Na pustinu lemovanou zčernalými balvany dopadají žhavé sluneční paprsky. Perseus míjí mrtvé jezero a otírá si z čela slaný pot. Když v dáli uslyší cosi zasyčet, rychle se otočí a podívá se do svého vyleštěného štítu… Kdyby totiž pohlédl Meduse, kterou se právě chystá zabít, přímo do tváře, na místě by stejně jako jeho předchůdci

Brazilská mytologie je zaplněna podivnými kreaturami. Mnoho bájných příběhů se týká povodí Amazonky. Není divu, protože tato oblast je stále v centru pozornosti zoologů a spoléhají na ni i kryptozoologové.

Svět Zaklínače není postaven jen na slovanské mytologii. Jaké mýty stály za zrodem nestvůr, které Geralt na Stezce potkal? To se dozvíte v reálném bestiáři monster z povídkové sbírky Poslední přání.

Skutečně mají nadpřirozené démonické bytosti divokých norských hor, fjordů a švédských lesů moc nad tímto drsným severským prostředím? Polobůh, karikatura člověka? Tyto bytosti údajně mohou vyvolávat bouře nejen v horách, ale i na moři.

Objevená podmořská hora se polohou i rysy podobá popisu Platóna.

Akaname znamená doslova „olizovač špíny“. Objevuje se zejména v koupelnách, kde svým dlouhým jazykem olizuje nečistotu ze zanedbaných koutů a spár. Raději si ale nepřejte, aby přišel uklidit i k vám.