Národní divadlo

Představíme vám Elišku Jirsovou, která vyrůstala v Týništi nad Orlicí, kde dělala své první taneční krůčky. Pak se našla v současném tanci, který také vystudovala na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. A od té doby je všude, kde se něco důležitého tanečního odehrává. Tančí v prestižních českých souborech a má zkušenost i z Národního divadla.

Režijní duo SKUTR – Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka – představuje na jevišti Státní opery vlastní výběr z rozsáhlého cyklu epických básní, který v patnácti knihách shrnuje více než 250 řeckých a římských mýtů. Jejich společným jmenovatelem jsou fyzické i metafyzické proměny. Podle jakého klíče volili příběhy, se kterými se setkáme? Proč je Minotaurus v této inscenaci vybaven zrcadlem místo hlavy? Jak se divadelní herec může vyrovnat s písní, jejíž kouzlo bylo podle mýtu nadlidské? A proč právě tyhle příběhy staré přes dva tisíce let popisují svět, který dobře poznáváme? Podcastem provází dramaturg inscenace Róbert Štefančík, uslyšíte také režijní duo SKUTR – Lukáše Trpišovského a Martina Kukučku – a hereckou dvojici Pavlínu Štorkovou a Radúze Máchu, kteří ztvárnili ústřední příběhy Ariadny a Thésea či Eurydiky a Orfea. V podcastu zazní ukázky a hudba z inscenace Proměny.

Co se vám vybaví, když se řekne Frankenstein? Možná vás překvapí, že slavné dílo britské autorky Mary Shelley nepředstavuje jen hrůzné zelené monstrum se šrouby v hlavě, jak ho známe z popkultury. Román z roku 1818 se ve skutečnosti věnuje mnohem hlubším tématům – osamění, přijetí druhými i touze po blízkosti. Režisérka Petra Tejnorová v inscenaci Činohry Národního divadla skládá tomuto zásadnímu dílu poctu a zve diváky na cestu napříč krajinami i vnitřními světy. To vše v podmanivé, lehce děsivé a zároveň magické gotické estetice. V čem se netvor ukazuje být lidštější, než bychom čekali? Jak inscenace pracuje s principy live cinema? Jaké možnosti přineslo zasazení děje na jevištní točnu? A proč je příběh vědce, který nedokáže nést odpovědnost za své dílo, stále aktuální? Epizodou provází dramaturgyně Nina Jacques, uslyšíte také herce Petra Vančuru v roli netvora a scénografa Antonína Šilara. V podcastu zazní ukázky a hudba z inscenace Frankenstein.

V centru Prahy, kousek od Národního divadla, se nachází místo, kde se po procházce metropolí můžete natáhnout na trávník a odpočinout si. Ptáci zpívají, vy se díváte na Pražský hrad nebo na Boženu Němcovou, jejíž pomník stojí pár kroků od vás. A když zatoužíte po ještě lepším výhledu, seběhnete po schůdcích k Vltavě, půjčíte si šlapadlo a kocháte se.

S hudbou v krvi se již narodila, sama si jako dítě vybrala housle, ale pak se podle svých slov zamilovala do divadla a konkrétně do opery. V současnosti připravuje v Národním divadle premiéru opery Kolotoč Václava Trojana, která zde zazní úplně poprvé.

Farářův konec - světec naruby nebo podvodník a lhář? Zneuznaný kostelník z pražské farnosti se vydává na český venkov hledat své štěstí. Za bouřky zakotví v jedné vesnici, kde ho duchovně vyprahlí místní pasují do role faráře. Objevuje tak život komunity, která se hemží groteskními typy, a současně se v něm ozývá svědomí. V podobenství o české povaze nasvěcuje falešný farář svou vnitřní rozporuplností celou vesnici. “Dává tomu oči,” jak popisuje v podcastu Šimon Krupa. Co vše kostelník vidí a kam až ho situace dožene? Poslechněte si, díky čemu se zkušený herec původem z Ostravy cítil ve spolupráci s režisérem Janem Mikuláškem bezpečně a svobodně, jak se mu hrálo na scéně Dragana Stojčevskeho i jak přemýšlí o víře. Moderuje Jitka Kostelníková. V epizodě uslyšíte ukázky a hudbu z inscenace Farářův konec.