Obchodní válka

Na trzích začal zrychlovat výprodej státních dluhopisů, takže se citelně zvyšují výnosy, ukazují v úterý burzovní statistiky. Týká se to jak amerických dluhopisů, tak vládních obligací jiných zemí, hlavně evropských. Mezi obchodníky sílí nervozita kvůli hrozbě zavádění dalších cel, jak avizoval americký prezident Donald Trump. Vliv na jeho postoj má neochota části evropských zemí vyhovět Trumpovi ve snaze ovládnout Grónsko.

Na trzích dál panuje zvýšená nervozita. Trumpovy celní hrozby a spor o Grónsko tlačí akcie dolů, zatímco zlato a stříbro míří prudce vzhůru.

Evropské akciové trhy v úterý pokračovaly v oslabování a navázaly na výrazné ztráty z předchozí obchodní seance.

Cena zlata se v úterý vyšplhala na nové historické maximum a znovu potvrdila svou roli jednoho z nejdůležitějších bezpečných přístavů v době geopolitické nejistoty. Impulzem k růstu byla především eskalace napětí mezi Spojenými státy a Evropou, kterou vyvolala snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa prosadit kontrolu nad Grónskem a současně pohrozit zavedením cel na dovoz z […]

Staronový americký prezident Donald Trump v úterý slaví rok od svého návratu do funkce. Za tu dobu vtrhl do domácí a hlavně zahraniční politiky doslova jako uragán, snad s ještě větší vervou než ve svém prvním, už tak výrazném období. Podívejte se, co všechno během svého druhého působení v Bílém domě za úvodní rok stihl.

Česko coby malý stát, který nemůže projektovat sílu a nemá než společná pravidla, musí trvat na jejich dodržování. Jasně se postavit na stranu Dánska ve sporu s Trumpem je naprosté minimum.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. února zavede 10% cla na dovoz z osmi evropských zemí – Británie, Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska a Finska. Od 1. června se mají cla zvýšit až na 25 %. Krok je součástí jeho politického tlaku souvisejícího s Grónskem a vyvolal novou vlnu obav o kondici evropské ekonomiky. Které sektory by novou celní zátěž pocítily nejsilněji?

Většina zákonodárců v Kongresu USA otevřeně hovoří o odvolání prezidenta Donalda Trumpa v případě, kdy by zabral Grónsko silou. Spor se tak přelije do neméně nebezpečné obchodní války, ale úsilí o rozvrat Evropské unie bude pokračovat.

Evropské akciové trhy se v pondělí dopoledne propadly do červených čísel. Panevropský index STOXX Europe 600 před 11 hodinou dopoledne ztrácel 1,2 procenta. Přes procento ztrácely i burzy v Praze a Německu. Investory znepokojilo oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v rámci snahy o převzetí Grónska uvalí dodatečná cla na některé evropské země.

Americký prezident Donald Trump o víkendu pohrozil novými cly na dovoz z osmi evropských zemí kvůli „koupi Grónska“. Trhy v pondělí znejistěly - akcie i kryptoměny klesají, zlato naopak posiluje.

Ceny zlata a stříbra se na začátku týdne vyšplhaly na nová historická maxima, když investory zasáhla další vlna geopolitické nejistoty spojená s obchodní politikou Spojených států.

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce unie reagovat na cla, kterými hrozí americký prezident Donald Trump evropským zemím.

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce unie reagovat na cla, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.

Evropská unie uvažuje, že zavede na zboží z USA dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur - v přepočtu 2,3 bilionu Kč. Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times. Plánem chce unie reagovat na cla, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce unie reagovat na cla, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.

Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.

Obchod mezi členskými státy EU klesl poprvé za téměř deset let – s výjimkou pandemického období. Děje se tak navzdory snahám o oživení jednotného trhu v reakci na hospodářské hrozby ze strany Číny a USA.

Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Británie ve společném prohlášení varovaly, že hrozby zavádění amerických cel narušují transatlantické vztahy a mohou vyvolat nebezpečnou spirálu eskalace. Země tak reagují na sobotní oznámení prezidenta USA Donald Trump, že Spojené státy od února zvýší dovozní cla vůči osmi evropským státům, dokud nebude uzavřena dohoda, na jejímž základě by Američané získali Grónsko. Francouzský prezident Emmanuel Macron zároveň varoval, že…

Hrozba nových amerických cel kvůli Grónsku vyvolala ostré reakce napříč Evropou. Prezident USA Donald Trump oznámil, že od února zvýší cla osmi evropským zemím, pokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi arktického ostrova. Evropská unie to považuje za nepřijatelný nátlak a chystá koordinovanou odpověď.

Americký prezident Donald Trump oznámil 25% cla na všechny země obchodující s Íránem. Peking reagoval okamžitě – v celní válce prý nejsou vítězové, ale své zájmy bude chránit rozhodně. Jde o další kolo eskalace, která může zasáhnout i české firmy. Článek Trump znovu tasí cla: Čína varuje, že se nebude dívat nečinně se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Uvalím 25procentní cla na země obchodující s Íránem. Takový zní poslední výstřel v celní válce, který vypálil americký prezident Donald Trump. Nařízení nabývá účinnosti okamžitě, uvedl Trump v příspěvku na Truth Social. Na koho tato cla nejvíc dopadnou? Není těžké uhodnout, že nová cla míří hlavně na Čínu.

Obchodní válka Spojených států s Čínou pokračuje. Američané se snaží oslabit čínskou kontrolu nad světovými přístavy. V Řecku vytváří konkurenci Pireu ovládanému Číňany. Zaměřili se na nedaleké město Elefsina. Díky němu by ve strategicky umístěné zemi mohli posílit svoji přítomnost a zvýšit export energie po celé Evropě.

Vztahy mezi Evropskou unií a Čínou připomínají na začátku roku 2026 spíše arktickou expedici než partnerství dvou ekonomických gigantů. Čínský export do Evropy je více než dvojnásobný oproti tomu, co Evropa dokáže prodat Číně. A evropské vývozy? Ty klesají. Článek Brusel a Peking: Když se z obchodního partnerství stává ledová plocha se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Evropská unie společně s Velkou Británií zaujaly vůči Spojeným státům reflexivně a důsledně podřízený postoj. Podle prestižního časopisu Foreign Affairs jde ale o cestu směřující k sebedestrukci silné Evropy.

Čína omezí export do Japonska – dotknout se to může až 40 procent zboží. Vztahy Pekingu a Tokia se vyostřily kvůli výrokům ohledně Tchaj-wanu. Japonci vzkázali, že by ho vojensky bránili. Čína spustila hospodářskou odvetu.

Nový mechanismus CBAM má srovnat konkurenční podmínky pro evropské výrobce, zároveň ale může zdražit zboží a vyvolat obchodní konflikty s Čínou, Indií i USA. První reakce naznačují, že dopady budou globální.

Diplomatickými linkami mezi Spojenými státy a Evropou v posledních týdnech otřásly špagety a více než 90% cla, která na ně chtěla americká administrativa uvalit. Nejde ale o první spor o potraviny. Právní a diplomatické bitvy o jídlo vede i Evropa. Mnohé z nich neblaze pocítili také čeští výrobci. Američtí milovníci těstovin si mohou zhluboka oddechnout.

Střely s plochou dráhou letu tomahawk jsou stejně jako jiné americké střely velmi přesné. Významnou měrou k tomu přispívají silné magnety ze samaria, pomocí nichž se nastavují ovládací plochy. Výhodou těchto magnetů je odolnost vůči vysokým teplotám. Samarium se však zpracovává takřka výhradně v Číně, která je jedním z největších výrobců magnetů z kovů vzácných zemin, kam patří i samarium, jež se využívá i v laserech a infrasenzorech.

Nejen skotská whisky zažívá krizi. Zisky z prodeje oblíbeného alkoholu za poslední roky neustále klesají. Může za to především Trumpova obchodní válka, která komplikuje život výrobcům nápoje nejen ve Skotsku, ale také ve Spojených státech.

I kvůli kanadskému bojkotu a obchodní válce zažívají američtí producenti lihovin těžké časy. Výrobce oblíbeného bourbonu Jim Beam oznámil, že výrobu ve své klíčové palírně v Kentucky zastaví na celý příští rok, upozornil server BBC.

Vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií se nelepší. Trumpova administrativa v úterý zahájila „útok“ na regulační politiku Bruselu a obvinila Evropskou unii z cíleného poškozování amerických technologických společností. Úřad obchodního zmocněnce Spojených států (USTR) v bezprecedentně ostrém prohlášení varoval, že pokud EU a její členské státy neupustí od současného kurzu, Washington sáhne k tvrdým odvetným opatřením.

Donald Trump, který jinde označuje vysoké ceny za „demokratický podvod“, nyní otevírá státní kasu, aby zachránil svou klíčovou voličskou základnu. Američtí farmáři doplácejí na obchodní válku s Čínou a prezident jim posílá 12 miliard dolarů jako „most“ do lepší budoucnosti. Peking totiž zatím odebral jen zlomek slíbené sóji a ministr financí Bessent otevřeně přiznává: Naši zemědělci se stali rukojmími geopolitiky.

Evropa se pouští do mimořádného úsilí o znovuvyzbrojení. Její zbrojní firmy ale svádí boj o klíčovou složku moderních zbraní: kovy vzácných zemin, které jim před nosem hbitě vykupují američtí konkurenti.

Čínský export se potýká s největším poklesem od února letošního roku. Americká cla, která se po říjnové dohodě ustálila na 47 %, výrazně omezila přístup druhé největší ekonomiky světa na její kdysi klíčový trh. Svět se tak ocitá v obchodní válce, která zasahuje i Evropu a Českou republiku.

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že jeho celní politika zachránila svět před hospodářskou krizí. Nejvyšší soud USA ale tento týden řeší, zda měl vůbec právo cla uvalit. Verdikt může zásadně omezit prezidentskou moc v oblasti obchodu.

Jednotu států v regionu prověřil summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství, takzvaného APECu. Schůzku hlav jednadvaceti zemí, která se konala v Jižní Koreji, však zastínila dlouho očekávaná schůzka prezidentů Číny a Spojených států, která přinesla příměří v obchodní válce. Samotného APECu už se Donald Trump nezúčastnil, což podle odborníků může oslabit jeho důvěryhodnost v regionu.

Bílý dům se chystá oznámit, že čínské závody nizozemského výrobce čipů Nexperia obnoví dodávky. Uvádí to zdroj agentury Reuters. Nizozemská vláda a společnost Nexperia se k věci odmítají vyjádřit. Německo ale vítá známky zlepšení situace ohledně dodávek čipů po oznámení Číny, že uvolní zákaz vývozu automobilových komponentů Nexperia do Evropy. Čipy od Nexperie jsou zásadní pro automobilový průmysl, jejich nedostatek ohrožuje výrobu.

Americký prezident Donald Trump označil své čtvrteční jednání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem za mimořádný úspěch. Setkání na okraj summitu APEC v jihokorejském Pusanu přineslo konkrétní dohody o snížení cel a obnovení obchodu – po měsících napětí, kdy se cla mezi mocnostmi vyšplhala až na trojciferné hodnoty.

Dvě velmoci hledaly cestu k utišení obchodní války. Spojené státy a Čína si každoročně vymění zboží a služby v přepočtu za biliony korun, při čtvrtečním setkání Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga ale zdaleka nešlo jen o obchod.

Prezidenti USA a Číny se dohodli na ročním příměří v obchodní válce. Dohoda zahrnuje i uvolnění cel okolo polovodičů a vzácných kovů. Snad se svítá na lepší časy a stabilitu cen.

Po letech napětí a obchodních válek mezi Spojenými státy a Čínou se zdá, že se karta obrací. Washington i Peking začínají chápat, že konfrontace nikomu neprospívá a že obě ekonomiky jsou na sobě příliš závislé, než aby si mohly dovolit skutečný rozchod. Čtvrteční schůzka Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga potvrdila ochotu obou stran ke kompromisům a trhům dala další důvod k optimismu.

Washington/Peking - Americký prezident Donald Trump označil dnešní setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem za "úžasné" a na desetibodové stupnici mu dal známku 12. Ale dohoda, které oba státníci dosáhli, se jeví spíše jako křehké příměří v obchodní válce, jejíž základní příčiny zůstávají nevyřešené, napsala agentura Reuters.

Čínské akcie nyní pozitivně reagují na výsledek jihokorejského jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Je totiž patrné, že dochází k trvalejšímu obchodnímu příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Takové příměří lze však spíše chápat jako kupování si času, aby mohly obě země „nabrat dech“ a posílit v relativním klidu studené obchodní války své pozice pro další možný „horký“ střet v zápase o globální dominanci.

Čínské akcie nyní pozitivně reagují na výsledek jihokorejského jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Je totiž patrné, že dochází k trvalejšímu obchodnímu příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Takové příměří lze však spíše chápat jako kupování si času, aby mohly obě země „nabrat dech“ a posílit v relativním klidu studené obchodní války své pozice pro další možný „horký“ střet v zápase o globální dominanci.

Výsledkem schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Jižní Koreji je rámcová dohoda, která ze strany Číny zahrnuje obnovení nákupů sóji z USA, pozastavení omezení vývozu vzácných zemin na jeden rok a snížení cel na čínské zboží ze strany USA o deset procent. Trump označil setkání, které trvalo zhruba hodinu a 40 minut, za úžasné. Čína a USA by se měly vyvarovat začarovaného kruhu vzájemných odvetných opatření, řekl po summitu státníků Si. Agentura Reuters ovšem míní, že dohoda se zdá spíše křehkým příměřím v obchodní válce, jejíž základní příčiny zůstávají nevyřešené.

Americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se po třetí hodině ráno středoevropského času setkali v jihokorejském Pusanu. Podle Trumpa se dohodli na všech otázkách ohledně vzácných zemin, Čína nemá bránit jejich vývozu, díky čemuž USA sníží cla na čínský dovoz ze současných 57 na 47 procent. Jednání prezidentů trvalo zhruba dvě hodiny. O Tchaj-wanu podle šéfa Bílého domu nemluvili.

Americký prezident Donald Trump naznačuje ochotu k ústupkům vůči Číně, aby zmírnil napětí v obchodním konfliktu. Po měsících tvrdé rétoriky a rekordních cel se obě mocnosti přibližují k dohodě, která by mohla přinést úlevu nejen jim, ale i zbytku světa – včetně Česka.

Trump chystá dohodu s Čínou, která může ukončit obchodní válku. USA jednají tvrdě a přímo, zatímco Evropa zůstává bez jasné strategie. Rostoucí závislost na Číně ohrožuje její průmysl i bezpečnost.

Zatímco Donald Trump znovu tasí celní zbraně proti Číně, země jihovýchodní Asie se ocitají v pozici, kterou nečekaly – někteří z nich se stávají nečekanými vítězi, jiní platí daň za to, že stojí příliš blízko špatné strany barikády. Region s kombinovaným HDP kolem 4 bilionů dolarů se mění v ekonomické bojiště, kde se rozhoduje o budoucnosti globálního obchodu.

Washington a Peking se přiblížily kompromisu. Rámcová dohoda o obchodních vztazích uklidnila investory a poslala akcie po světě vzhůru. Japonský index Nikkei poprvé v historii přesáhl 50 tisíc bodů. Nahoru míří také akcie v USA.

Americký prezident Donald Trump přistál v Tokiu, kde pokračuje v asijském turné zaměřeném na obchod a diplomacii. Vrcholem cesty má být jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které by mohlo přinést příměří v obchodní válce.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že zvýší cla na kanadské zboží o dalších 10 procent. K rozhodnutí došlo poté, co ho rozlítila reklamní kampaň z Ontaria, která využila citáty bývalého prezidenta Ronalda Reagana k kritice jeho obchodní politiky. Trump označil kampaň za podvodnou a obvinil Kanadu z nepřátelského jednání.

Čína hrozí omezením vývozu vzácných zemin, nezbytných pro výrobu čipů, baterií a elektromobilů. Pokud opatření vejde 8. listopadu v platnost, dotkne se i evropského průmyslu. „Evropa se stává obětí ekonomické války mezi USA a Čínou,“ uvedl ekonom Radek Špicar v Otázkách Václava Moravce. Vyjednávání amerického prezidenta Donalda Trumpa v Pekingu může podle ekonoma Petra Knapa sice „krátkodobě dopadnout dobře“, dlouhodobě je však Evropa ve slabší pozici. Oba hosté se shodli, že existují řešení a jedním z nich mohou být nové příležitosti v Africe.

Čína stupňuje své úsilí, aby oslabila roli dolaru jako dominantní měny ve světovém obchodě a finančních tocích. Zároveň prosazuje svůj jüan, což podle analytiků oslovených deníkem The Financial Times urychlí přechod od dolarového k multipolárnímu měnovému systému. Čínské zahraniční úvěry v jüanech v posledních letech prudce rostou, upozornil britský list.

Většinu výroby ze vzácných surovin v současnosti kontroluje Čína, a to od těžby přes rafinaci až po hotové produktyVzácné zeminy se ale používají do veškeré moderní elektroniky, a tak je nejen americké firmy nutně potřebují. Obnovení výroby v USA je navíc poměrně problematickéKromě vyřešení vztahů s Čínou hledá americká administrativa i alternativní zdroje, například na Ukrajině nebo v Grónsku Obchodní válka mezi USA a Čínou po několikaměsíčním příměří opět pokračuje, tentokrát kvůli vzácným kovům. Peking má totiž monopol na minerály, které se používají při výrobě elektromobilů, elektroniky nebo vojenských zbraní a v posledních měsících zpřísnil kontrolu nad jejich vývozem. Nově navíc čínské společnosti před odesláním vzácných kovů do zahraničí potřebují souhlas vlády.

Obchodní válka mezi Washingtonem a Pekingem je v plném proudu a přelévá se také do námořního či loďařského komerčního sektoru. Čína uvalila sankce na jihokorejskou společnost Hanwha Ocean, čímž chce narušit jihokorejsko-americkou spolupráci v oblasti stavby nových lodí.

Hospodářský růst Číny se v posledních třech měsících zpomalil na 4,8 procenta. To představuje nejmenší hodnotu za celý rokZa nepříznivou situací stojí především přetrvávající problémy na trhu s nemovitostmi a stupňující se obchodní napětí s USADalší vývoj druhé největší ekonomiky světa bude záležet především na podobě nového pětiletého plánu, o němž se bude diskutovat už tento týden Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem má velký vliv nejen na samotné Spojené státy, ale i na mnoho dalších zemí po celém světě. Potvrzuje to rovněž současné dění v Číně, jelikož tamní ekonomika se letos potýká s řadou nemalých problémů, za nimiž mimo jiné stojí právě politická rozhodnutí šéfa Bílého domu.

Nvidia v současnosti vyrábí ty nejvýkonnější grafické akcelerátory na světě a na čínském trhu dlouhou dobu dominovala, jenže obchodní válka mezi Čínou a USA celou situaci radikálně změnila.

Býčí trh ve Spojených státech slaví třetí narozeniny. Místo dortu se svíčkami ale přichází cla, kontroly a geopolitické šachy. Trump hlásí obchodní válku s Čínou a investoři sledují, co s náladou udělá výsledková sezona.