Obchodní válka

Není to ani rok a zdá se to jako před tisíci životy. Pokud si to nepamatujete, zde je malé pozadí: Spojené státy a Čína se zhruba před rokem pustily do války.

Moskva se chystá posílat ropu na Kubu, i když s opatrností. Zdroje z ruského velvyslanectví sdělily, že "brzy plánuje dodávat ropu a její deriváty jako humanitární pomoc", aniž by upřesnily, kdy se tak stane.

Kanada by ráda zdanila dosud nedotečenou divizi Applu, což se Americe hodně nelíbí. Není sice jediná, ale je první. Mohlo by to vyvolat obchodní válku.

Vedle celních změn může trhy v týdnu ovlivňovat také geopolitika, a to opět zejména z hlediska kroků Donalda Trumpa. Co se týče jednotlivých titulů, oči investorů upírají zrak k Nvidii, která své výsledky odtajní ve středu po uzavření trhů.

Nejvyšší soud USA zasadil doposud největší ránu politické agendě Donalda Trumpa. Pátečním rozhodnutím zrušil drtivou většinu cel, která prezident od svého návratu do funkce uvalil na desítky států.

Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní porážku u Nejvyššího soudu, který označil jeho plošná cla za nezákonné překročení pravomocí. Místo zklidnění situace však Bílý dům okamžitě vytáhl nový zákon a ohlásil další vlnu poplatků.

Nejvyšší soud USA se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře zkritizoval. V noci na sobotu SEČ podepsal nařízení o zavedení nového desetiprocentního globálního cla, vstoupit v platnost má v úterý.

Roky jim hrálo do karet úplně všechno, přesto se nedokázaly dostat za hranici nízkých desítek procent podílu na světovém trhu. Teď jim berou jen část výhod a prodeje okamžitě váznou. Rázný postup Číňanů proti dumpingovým cenám jejich vyhlídky jen zhoršuje.

Indie vyjednává s USA o obchodní dohodě a z tohoto důvodu se indické rafinerie začínají vyhýbat ruské ropě. Podle agentury Reuters se indické rafinerie vyhýbají jakýmkoli nabídkám na dodávky ruské ropy během března a dubna.

Americká firma Meta narušuje hospodářskou soutěž v evropském bloku a může způsobit nenapravitelné škody, varovala eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Teresa Riberaová. Učinila tak v souvislosti s blokováním konkurence, kterého se dopouští chatovací aplikace WhatsApp, když do svého prostředí pouští jen vlastní model umělé inteligence. Spor může dále zhoršit vztahy na obou stranách Atlantiku.

Indie možná dočasně omezuje ruskou ropu, ale Čína ji přebírá rekordním tempem. Sankce paradoxně posilují rusko-čínské vazby a mění mapu globálního obchodu s ropou.

Světovou ekonomikou loňský rok otřásaly celní eskapády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Firmy i vlády se musely vyrovnávat s neustále se měnícími cly, dohodami a výjimkami. Příjmy americké státní pokladny teď po prvotním nárůstu už ale zůstávají na stejné úrovni.

Americký automobilový gigant Ford se ocitl v centru politického víru poté, co deník Financial Times informoval o údajných jednáních s čínským technologickým titánem Xiaomi ohledně společného podniku pro výrobu elektromobilů na americké půdě. Obě společnosti spekulace razantně popřely, odhalily však tím narůstající napětí mezi ekonomickými zájmy a geopolitickými realitami. Pikantní detail? Šéf Fordu Jim Farley osobně jezdí s vozem Xiaomi SU7 a nechce se ho vzdát – zatímco Washington zuří nad pouhými spekulacemi o spolupráci.

Propad prodejů v prodejích i tržbách. Tak vloni dopadl trh s luxusními švýcarskými hodinkami podle čerstvých dat Federace švýcarského hodinářského průmyslu. Přímo i nepřímo se na tom podepsal vláda Donalda Trumpa. I tak ale USA zůstávají největším odbytištěm pro luxusní hodinky.

Představte si, že Američani budou stupňovat tlak a výhrůžky vůči Dánskému království. Nedáš Grónsko: tumáš clem po hlavě. Může se malinké Dánsko ekonomickému obrovi nějak vzepřít? Pohrozit něčím na oplátku? Udělat něco, co by ho opravdu zabolelo? Myslíme, že pár možností jsme našli. Vyzkoušejte v kvízu, jestli je taky vidíte.

KOMENTÁŘ / Donald Trump předstírá, že může cokoliv. Běh událostí ale nakonec ukázal, že jsou to opět jen řeči. Obchodní válku s Evropou si dovolit nemůže, jak prozradilo mimo jiné i velmi rychlé staže…

Evropská unie se rozhodla zpřísnit pravidla pro dodavatele technologií v kritické infrastruktuře. Čína na to reagovala ostře – mluví o protekcionismu a hrozí odvetou. Jde o legitimní ochranu před kybernetickými hrozbami, nebo jen o další kapitolu obchodní války mezi Západem a Východem? Článek Brusel versus Peking: Když kybernetická bezpečnost narazí na obchodní zájmy se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Evropské akcie dnes posilují po zprávě, že americký prezident Donald Trump ustoupil od dodatečných cel, která chtěl uvalit na vybrané evropské země v rámci své snahy o získání kontroly nad Grónskem.

Americké akciové trhy ve středu zažily prudké oživení poté, co prezident Donald Trump ustoupil od hrozby zavedení cel vůči evropským spojencům v rámci sporu o Grónsko.

Americký prezident Donald Trump měl ve středu projev na každoročním Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Většinu času strávil vychvalováním sebe a své administrativy za pokroky, které USA od jeho návratu do Bílého domu podle něj vykonaly. Nejočekávanější ale bylo jeho vyjádření ke Grónsku. Ohledně toho Trump poprvé vyloučil, že by si je mohl podmanit silou.

Trumpova snaha o ovládnutí Grónska a znovuotevření obchodní války mezi Spojenými státy a Evropskou unií není globálním trhům podle očekávání po chuti. Nedochází přitom k tradičnímu útěku investorů do bezpečí, kdy při poklesu akcií rostou ceny dluhopisů a posiluje dolar.

Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska a s tím související opětovné rozdmýchání obchodní války mezi USA a Evropskou unií není globálním trhům podle očekávání po chuti. Nedochází přitom k tradičnímu útěku investorů do bezpečí, kdy při poklesu cen akcií rostou ceny dluhopisů a posiluje dolar.

Éra věčných ústupků a opatrného našlapování EU kolem Donalda Trumpa může skončit. Německo se teď po vzoru Francie přiklání k tvrdšímu postoji, pokud Trump nepřestane vyhrožovat Grónsku i dalším evrops…

Bezprecedentní hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa evropským spojencům kvůli Grónsku nutí lídry EU přijít rychle s plánem, jak se postavit jeho agresivním plánům na ovládnutí největšího ostrova světa a zavedení sankčních cel na evropské země. Francouzský prezident Emmanuel Macron chce požádat Unii o aktivaci takzvané obchodní „bazuky“.

Americký prezident moc dobře ví, že v obchodní válce s Evropou nemůže prohrát. Proto by Evropa měla začít vyjednávat. V pořadu Zprávy Plus to k aktuálnímu vývoji ohledně Grónska řekl poslanec Jindřich Rajchl (PRO). Podle něj se Česko mělo začít více starat o své občany a nezajímat se o Grónsko.

Na trzích začal zrychlovat výprodej státních dluhopisů, takže se citelně zvyšují výnosy, ukazují v úterý burzovní statistiky. Týká se to jak amerických dluhopisů, tak vládních obligací jiných zemí, hlavně evropských. Mezi obchodníky sílí nervozita kvůli hrozbě zavádění dalších cel, jak avizoval americký prezident Donald Trump. Vliv na jeho postoj má neochota části evropských zemí vyhovět Trumpovi ve snaze ovládnout Grónsko.

Na trzích dál panuje zvýšená nervozita. Trumpovy celní hrozby a spor o Grónsko tlačí akcie dolů, zatímco zlato a stříbro míří prudce vzhůru.

Evropské akciové trhy v úterý pokračovaly v oslabování a navázaly na výrazné ztráty z předchozí obchodní seance.

Cena zlata se v úterý vyšplhala na nové historické maximum a znovu potvrdila svou roli jednoho z nejdůležitějších bezpečných přístavů v době geopolitické nejistoty. Impulzem k růstu byla především eskalace napětí mezi Spojenými státy a Evropou, kterou vyvolala snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa prosadit kontrolu nad Grónskem a současně pohrozit zavedením cel na dovoz z […]

Staronový americký prezident Donald Trump v úterý slaví rok od svého návratu do funkce. Za tu dobu vtrhl do domácí a hlavně zahraniční politiky doslova jako uragán, snad s ještě větší vervou než ve svém prvním, už tak výrazném období. Podívejte se, co všechno během svého druhého působení v Bílém domě za úvodní rok stihl.

Česko coby malý stát, který nemůže projektovat sílu a nemá než společná pravidla, musí trvat na jejich dodržování. Jasně se postavit na stranu Dánska ve sporu s Trumpem je naprosté minimum.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. února zavede 10% cla na dovoz z osmi evropských zemí – Británie, Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska a Finska. Od 1. června se mají cla zvýšit až na 25 %. Krok je součástí jeho politického tlaku souvisejícího s Grónskem a vyvolal novou vlnu obav o kondici evropské ekonomiky. Které sektory by novou celní zátěž pocítily nejsilněji?

Většina zákonodárců v Kongresu USA otevřeně hovoří o odvolání prezidenta Donalda Trumpa v případě, kdy by zabral Grónsko silou. Spor se tak přelije do neméně nebezpečné obchodní války, ale úsilí o rozvrat Evropské unie bude pokračovat.

Evropské akciové trhy se v pondělí dopoledne propadly do červených čísel. Panevropský index STOXX Europe 600 před 11 hodinou dopoledne ztrácel 1,2 procenta. Přes procento ztrácely i burzy v Praze a Německu. Investory znepokojilo oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v rámci snahy o převzetí Grónska uvalí dodatečná cla na některé evropské země.

Americký prezident Donald Trump o víkendu pohrozil novými cly na dovoz z osmi evropských zemí kvůli „koupi Grónska“. Trhy v pondělí znejistěly - akcie i kryptoměny klesají, zlato naopak posiluje.

Ceny zlata a stříbra se na začátku týdne vyšplhaly na nová historická maxima, když investory zasáhla další vlna geopolitické nejistoty spojená s obchodní politikou Spojených států.

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce unie reagovat na cla, kterými hrozí americký prezident Donald Trump evropským zemím.

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce unie reagovat na cla, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.

Evropská unie uvažuje, že zavede na zboží z USA dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur - v přepočtu 2,3 bilionu Kč. Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times. Plánem chce unie reagovat na cla, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce unie reagovat na cla, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.

Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.

Obchod mezi členskými státy EU klesl poprvé za téměř deset let – s výjimkou pandemického období. Děje se tak navzdory snahám o oživení jednotného trhu v reakci na hospodářské hrozby ze strany Číny a USA.

Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Británie ve společném prohlášení varovaly, že hrozby zavádění amerických cel narušují transatlantické vztahy a mohou vyvolat nebezpečnou spirálu eskalace. Země tak reagují na sobotní oznámení prezidenta USA Donald Trump, že Spojené státy od února zvýší dovozní cla vůči osmi evropským státům, dokud nebude uzavřena dohoda, na jejímž základě by Američané získali Grónsko. Francouzský prezident Emmanuel Macron zároveň varoval, že…

Hrozba nových amerických cel kvůli Grónsku vyvolala ostré reakce napříč Evropou. Prezident USA Donald Trump oznámil, že od února zvýší cla osmi evropským zemím, pokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi arktického ostrova. Evropská unie to považuje za nepřijatelný nátlak a chystá koordinovanou odpověď.

Americký prezident Donald Trump oznámil 25% cla na všechny země obchodující s Íránem. Peking reagoval okamžitě – v celní válce prý nejsou vítězové, ale své zájmy bude chránit rozhodně. Jde o další kolo eskalace, která může zasáhnout i české firmy. Článek Trump znovu tasí cla: Čína varuje, že se nebude dívat nečinně se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Uvalím 25procentní cla na země obchodující s Íránem. Takový zní poslední výstřel v celní válce, který vypálil americký prezident Donald Trump. Nařízení nabývá účinnosti okamžitě, uvedl Trump v příspěvku na Truth Social. Na koho tato cla nejvíc dopadnou? Není těžké uhodnout, že nová cla míří hlavně na Čínu.

Obchodní válka Spojených států s Čínou pokračuje. Američané se snaží oslabit čínskou kontrolu nad světovými přístavy. V Řecku vytváří konkurenci Pireu ovládanému Číňany. Zaměřili se na nedaleké město Elefsina. Díky němu by ve strategicky umístěné zemi mohli posílit svoji přítomnost a zvýšit export energie po celé Evropě.

Vztahy mezi Evropskou unií a Čínou připomínají na začátku roku 2026 spíše arktickou expedici než partnerství dvou ekonomických gigantů. Čínský export do Evropy je více než dvojnásobný oproti tomu, co Evropa dokáže prodat Číně. A evropské vývozy? Ty klesají. Článek Brusel a Peking: Když se z obchodního partnerství stává ledová plocha se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Evropská unie společně s Velkou Británií zaujaly vůči Spojeným státům reflexivně a důsledně podřízený postoj. Podle prestižního časopisu Foreign Affairs jde ale o cestu směřující k sebedestrukci silné Evropy.

Čína omezí export do Japonska – dotknout se to může až 40 procent zboží. Vztahy Pekingu a Tokia se vyostřily kvůli výrokům ohledně Tchaj-wanu. Japonci vzkázali, že by ho vojensky bránili. Čína spustila hospodářskou odvetu.

Nový mechanismus CBAM má srovnat konkurenční podmínky pro evropské výrobce, zároveň ale může zdražit zboží a vyvolat obchodní konflikty s Čínou, Indií i USA. První reakce naznačují, že dopady budou globální.

Diplomatickými linkami mezi Spojenými státy a Evropou v posledních týdnech otřásly špagety a více než 90% cla, která na ně chtěla americká administrativa uvalit. Nejde ale o první spor o potraviny. Právní a diplomatické bitvy o jídlo vede i Evropa. Mnohé z nich neblaze pocítili také čeští výrobci. Američtí milovníci těstovin si mohou zhluboka oddechnout.

Střely s plochou dráhou letu tomahawk jsou stejně jako jiné americké střely velmi přesné. Významnou měrou k tomu přispívají silné magnety ze samaria, pomocí nichž se nastavují ovládací plochy. Výhodou těchto magnetů je odolnost vůči vysokým teplotám. Samarium se však zpracovává takřka výhradně v Číně, která je jedním z největších výrobců magnetů z kovů vzácných zemin, kam patří i samarium, jež se využívá i v laserech a infrasenzorech.

Nejen skotská whisky zažívá krizi. Zisky z prodeje oblíbeného alkoholu za poslední roky neustále klesají. Může za to především Trumpova obchodní válka, která komplikuje život výrobcům nápoje nejen ve Skotsku, ale také ve Spojených státech.

I kvůli kanadskému bojkotu a obchodní válce zažívají američtí producenti lihovin těžké časy. Výrobce oblíbeného bourbonu Jim Beam oznámil, že výrobu ve své klíčové palírně v Kentucky zastaví na celý příští rok, upozornil server BBC.

Vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií se nelepší. Trumpova administrativa v úterý zahájila „útok“ na regulační politiku Bruselu a obvinila Evropskou unii z cíleného poškozování amerických technologických společností. Úřad obchodního zmocněnce Spojených států (USTR) v bezprecedentně ostrém prohlášení varoval, že pokud EU a její členské státy neupustí od současného kurzu, Washington sáhne k tvrdým odvetným opatřením.

Donald Trump, který jinde označuje vysoké ceny za „demokratický podvod“, nyní otevírá státní kasu, aby zachránil svou klíčovou voličskou základnu. Američtí farmáři doplácejí na obchodní válku s Čínou a prezident jim posílá 12 miliard dolarů jako „most“ do lepší budoucnosti. Peking totiž zatím odebral jen zlomek slíbené sóji a ministr financí Bessent otevřeně přiznává: Naši zemědělci se stali rukojmími geopolitiky.

Evropa se pouští do mimořádného úsilí o znovuvyzbrojení. Její zbrojní firmy ale svádí boj o klíčovou složku moderních zbraní: kovy vzácných zemin, které jim před nosem hbitě vykupují američtí konkurenti.

Čínský export se potýká s největším poklesem od února letošního roku. Americká cla, která se po říjnové dohodě ustálila na 47 %, výrazně omezila přístup druhé největší ekonomiky světa na její kdysi klíčový trh. Svět se tak ocitá v obchodní válce, která zasahuje i Evropu a Českou republiku.