Obchodní válka

„Pokud je při tom přistihneme, dostanou 50% clo, což je ohromná, opravdu ohromná částka.“ Těmito slovy Donald Trump v neděli pohrozil Pekingu v rozhovoru pro Fox News. Důvod? Americké zpravodajské služby tvrdí, že Čína chystá dodávku protivzdušných systémů Íránu. Jenže důkazy chybí, Peking vše popírá a Trump sám působí nejistě. Přesto hrozba visí ve vzduchu […] Článek Trump hrozí Číně 50% clem: Kvůli Íránu se schyluje k dalšímu střetu se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Liberální strana kanadského premiéra Marka Carneyho si v pondělních doplňovacích volbách zajistila parlamentní většinu, kterou dosud neměla. V noci na úterý o tom informovala agentura AP. Ta poznamenala, že liberálové nyní budou moci schvalovat zákony bez podpory opozičních stran.

Trumpova 25% cla vstoupila v platnost a automobilový průmysl reaguje okamžitě. Stellantis dnes zastavil výrobu v Kanadě, elektrický Dodge Charger propadl o 80 %, BMW ztrácí miliardy. A Česko? Není imunní.

Minulý týden proběhlo hned několik klíčových jednání v oblasti mezinárodního obchodu, která ovlivní Evropskou unii i Českou republiku. „Závislost naší ekonomiky na stabilním, předvídatelném mezinárodním obchodu je větší než u drtivé většiny států světa,“ říká v rozhovoru pro web iROZHLAS.cz expert na mezinárodní obchod Michal Parízek z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Když vidíme, že země jako Filipíny omezují spotřebu a počet pracovních dní, doufáme, že krize nebude trvat dlouho. Pokud by ale trvala měsíce, vracíme se do covidu, kdy jsme vypnuli hospodářství, říká šéf Linetu Tomáš Kolář.

Rok od chvíle, kdy Donald Trump slavnostně vyhlásil 'den osvobození', se nabízí otázka, co přesně se vlastně osvobodilo. Americká ekonomika? Globální obchod? Světový obchodní systém se v každém případě proměnil, je ale otázka, jestli tak docela podle původních představ amerického prezidenta.

Rozhodnutí Ottawy snížit cla na elektromobily vyrobené v Číně vyvolalo ve Washingtonu poplach. To, co je pro Kanadu krokem k diverzifikaci obchodu, představuje pro Spojené státy nebezpečnou trhlinu v jejich strategii zadržování čínského automobilového průmyslu.

Donald Trump odložil plánované setkání s čínským prezidentem „kvůli válce“. Pro Peking jde zároveň o problém i příležitost. Potvrzuje si, že Trump není stratég, ale je jen neschopný, říká pro SZ analytik Andrew Mertha.

Ve středu americká vláda oznámila rozsáhlé vyšetřování obchodních vztahů s řadou významných ekonomik včetně Číny, Evropské unie, Mexika a dalších třinácti zemí. Tento krok následuje poté, co americký Nejvyšší soud zrušil část předchozích rozsáhlých obchodních cel Trumpovy administrativy.

V Paříži v neděli po šesti hodinách skončil první den americko-čínských jednání o obchodní dohodě. Podle mluvčího amerického ministerstva financí budou rozhovory pokračovat v pondělí ráno, informovala…

Evropská unie by se neměla bát obchodní války s Čínou, pokud chce zabránit vlastní deindustrializaci.

Donald Trump právě píše další kapitolu do kroniky svých rozhodnutí s dalekosáhlým dopadem na geopolitiku, ekonomiku a kapitálové trhy. Ačkoliv jeho aktuální otočka – indikující snahu ukončit konflikt s Íránem stejně rychle, jako byl zahájen – působí překvapivě, až chaoticky, nese rukopis, který známe už z řady situací od jeho opětovného zvolení.

Oficiální údaje ukazují, že export v lednu a únoru vzrostl o více než 20 %, což je zatím rekordní číslo. Začátkem dubna se navíc Donald Trump do Číny sám chystá....

Evropská unie by měla začít využívat své ekonomické páky vůči Číně mnohem tvrději, tvrdí nová studie. Podle ní je čínské hospodářství zranitelnější, než se zdá. Někteří analytici varují, že EU na takovou strategii není připravena.

Cesta k tomu, aby se z Číny stal světový lídr ve výrobě solárních panelů, dalších zelených technologií nebo elektroaut, začala před jedenácti lety na každoročním shromáždění vrcholných politiků. To probíhá i nyní a také letos si strana odhlasuje novou pětiletku, která určí, jakým směrem se bude ekonomika vyvíjet. Analytička čínského týmu AMO Paulína Ovečková se domnívá, že bude stavět na tom, co nastavil 11 let starý plán.

Není to ani rok a zdá se to jako před tisíci životy. Pokud si to nepamatujete, zde je malé pozadí: Spojené státy a Čína se zhruba před rokem pustily do války.

Moskva se chystá posílat ropu na Kubu, i když s opatrností. Zdroje z ruského velvyslanectví sdělily, že "brzy plánuje dodávat ropu a její deriváty jako humanitární pomoc", aniž by upřesnily, kdy se tak stane.

Kanada by ráda zdanila dosud nedotečenou divizi Applu, což se Americe hodně nelíbí. Není sice jediná, ale je první. Mohlo by to vyvolat obchodní válku.

Vedle celních změn může trhy v týdnu ovlivňovat také geopolitika, a to opět zejména z hlediska kroků Donalda Trumpa. Co se týče jednotlivých titulů, oči investorů upírají zrak k Nvidii, která své výsledky odtajní ve středu po uzavření trhů.

Nejvyšší soud USA zasadil doposud největší ránu politické agendě Donalda Trumpa. Pátečním rozhodnutím zrušil drtivou většinu cel, která prezident od svého návratu do funkce uvalil na desítky států.

Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní porážku u Nejvyššího soudu, který označil jeho plošná cla za nezákonné překročení pravomocí. Místo zklidnění situace však Bílý dům okamžitě vytáhl nový zákon a ohlásil další vlnu poplatků.

Nejvyšší soud USA se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře zkritizoval. V noci na sobotu SEČ podepsal nařízení o zavedení nového desetiprocentního globálního cla, vstoupit v platnost má v úterý.

Roky jim hrálo do karet úplně všechno, přesto se nedokázaly dostat za hranici nízkých desítek procent podílu na světovém trhu. Teď jim berou jen část výhod a prodeje okamžitě váznou. Rázný postup Číňanů proti dumpingovým cenám jejich vyhlídky jen zhoršuje.

Indie vyjednává s USA o obchodní dohodě a z tohoto důvodu se indické rafinerie začínají vyhýbat ruské ropě. Podle agentury Reuters se indické rafinerie vyhýbají jakýmkoli nabídkám na dodávky ruské ropy během března a dubna.

Americká firma Meta narušuje hospodářskou soutěž v evropském bloku a může způsobit nenapravitelné škody, varovala eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Teresa Riberaová. Učinila tak v souvislosti s blokováním konkurence, kterého se dopouští chatovací aplikace WhatsApp, když do svého prostředí pouští jen vlastní model umělé inteligence. Spor může dále zhoršit vztahy na obou stranách Atlantiku.

Indie možná dočasně omezuje ruskou ropu, ale Čína ji přebírá rekordním tempem. Sankce paradoxně posilují rusko-čínské vazby a mění mapu globálního obchodu s ropou.

Světovou ekonomikou loňský rok otřásaly celní eskapády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Firmy i vlády se musely vyrovnávat s neustále se měnícími cly, dohodami a výjimkami. Příjmy americké státní pokladny teď po prvotním nárůstu už ale zůstávají na stejné úrovni.

Americký automobilový gigant Ford se ocitl v centru politického víru poté, co deník Financial Times informoval o údajných jednáních s čínským technologickým titánem Xiaomi ohledně společného podniku pro výrobu elektromobilů na americké půdě. Obě společnosti spekulace razantně popřely, odhalily však tím narůstající napětí mezi ekonomickými zájmy a geopolitickými realitami. Pikantní detail? Šéf Fordu Jim Farley osobně jezdí s vozem Xiaomi SU7 a nechce se ho vzdát – zatímco Washington zuří nad pouhými spekulacemi o spolupráci.

Propad prodejů v prodejích i tržbách. Tak vloni dopadl trh s luxusními švýcarskými hodinkami podle čerstvých dat Federace švýcarského hodinářského průmyslu. Přímo i nepřímo se na tom podepsal vláda Donalda Trumpa. I tak ale USA zůstávají největším odbytištěm pro luxusní hodinky.

Představte si, že Američani budou stupňovat tlak a výhrůžky vůči Dánskému království. Nedáš Grónsko: tumáš clem po hlavě. Může se malinké Dánsko ekonomickému obrovi nějak vzepřít? Pohrozit něčím na oplátku? Udělat něco, co by ho opravdu zabolelo? Myslíme, že pár možností jsme našli. Vyzkoušejte v kvízu, jestli je taky vidíte.

KOMENTÁŘ / Donald Trump předstírá, že může cokoliv. Běh událostí ale nakonec ukázal, že jsou to opět jen řeči. Obchodní válku s Evropou si dovolit nemůže, jak prozradilo mimo jiné i velmi rychlé staže…

Evropská unie se rozhodla zpřísnit pravidla pro dodavatele technologií v kritické infrastruktuře. Čína na to reagovala ostře – mluví o protekcionismu a hrozí odvetou. Jde o legitimní ochranu před kybernetickými hrozbami, nebo jen o další kapitolu obchodní války mezi Západem a Východem? Článek Brusel versus Peking: Když kybernetická bezpečnost narazí na obchodní zájmy se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Evropské akcie dnes posilují po zprávě, že americký prezident Donald Trump ustoupil od dodatečných cel, která chtěl uvalit na vybrané evropské země v rámci své snahy o získání kontroly nad Grónskem.

Americké akciové trhy ve středu zažily prudké oživení poté, co prezident Donald Trump ustoupil od hrozby zavedení cel vůči evropským spojencům v rámci sporu o Grónsko.

Americký prezident Donald Trump měl ve středu projev na každoročním Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Většinu času strávil vychvalováním sebe a své administrativy za pokroky, které USA od jeho návratu do Bílého domu podle něj vykonaly. Nejočekávanější ale bylo jeho vyjádření ke Grónsku. Ohledně toho Trump poprvé vyloučil, že by si je mohl podmanit silou.

Trumpova snaha o ovládnutí Grónska a znovuotevření obchodní války mezi Spojenými státy a Evropskou unií není globálním trhům podle očekávání po chuti. Nedochází přitom k tradičnímu útěku investorů do bezpečí, kdy při poklesu akcií rostou ceny dluhopisů a posiluje dolar.

Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska a s tím související opětovné rozdmýchání obchodní války mezi USA a Evropskou unií není globálním trhům podle očekávání po chuti. Nedochází přitom k tradičnímu útěku investorů do bezpečí, kdy při poklesu cen akcií rostou ceny dluhopisů a posiluje dolar.

Éra věčných ústupků a opatrného našlapování EU kolem Donalda Trumpa může skončit. Německo se teď po vzoru Francie přiklání k tvrdšímu postoji, pokud Trump nepřestane vyhrožovat Grónsku i dalším evrops…

Bezprecedentní hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa evropským spojencům kvůli Grónsku nutí lídry EU přijít rychle s plánem, jak se postavit jeho agresivním plánům na ovládnutí největšího ostrova světa a zavedení sankčních cel na evropské země. Francouzský prezident Emmanuel Macron chce požádat Unii o aktivaci takzvané obchodní „bazuky“.

Americký prezident moc dobře ví, že v obchodní válce s Evropou nemůže prohrát. Proto by Evropa měla začít vyjednávat. V pořadu Zprávy Plus to k aktuálnímu vývoji ohledně Grónska řekl poslanec Jindřich Rajchl (PRO). Podle něj se Česko mělo začít více starat o své občany a nezajímat se o Grónsko.

Na trzích začal zrychlovat výprodej státních dluhopisů, takže se citelně zvyšují výnosy, ukazují v úterý burzovní statistiky. Týká se to jak amerických dluhopisů, tak vládních obligací jiných zemí, hlavně evropských. Mezi obchodníky sílí nervozita kvůli hrozbě zavádění dalších cel, jak avizoval americký prezident Donald Trump. Vliv na jeho postoj má neochota části evropských zemí vyhovět Trumpovi ve snaze ovládnout Grónsko.

Na trzích dál panuje zvýšená nervozita. Trumpovy celní hrozby a spor o Grónsko tlačí akcie dolů, zatímco zlato a stříbro míří prudce vzhůru.

Evropské akciové trhy v úterý pokračovaly v oslabování a navázaly na výrazné ztráty z předchozí obchodní seance.

Cena zlata se v úterý vyšplhala na nové historické maximum a znovu potvrdila svou roli jednoho z nejdůležitějších bezpečných přístavů v době geopolitické nejistoty. Impulzem k růstu byla především eskalace napětí mezi Spojenými státy a Evropou, kterou vyvolala snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa prosadit kontrolu nad Grónskem a současně pohrozit zavedením cel na dovoz z […]

Staronový americký prezident Donald Trump v úterý slaví rok od svého návratu do funkce. Za tu dobu vtrhl do domácí a hlavně zahraniční politiky doslova jako uragán, snad s ještě větší vervou než ve svém prvním, už tak výrazném období. Podívejte se, co všechno během svého druhého působení v Bílém domě za úvodní rok stihl.

Česko coby malý stát, který nemůže projektovat sílu a nemá než společná pravidla, musí trvat na jejich dodržování. Jasně se postavit na stranu Dánska ve sporu s Trumpem je naprosté minimum.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. února zavede 10% cla na dovoz z osmi evropských zemí – Británie, Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska a Finska. Od 1. června se mají cla zvýšit až na 25 %. Krok je součástí jeho politického tlaku souvisejícího s Grónskem a vyvolal novou vlnu obav o kondici evropské ekonomiky. Které sektory by novou celní zátěž pocítily nejsilněji?

Většina zákonodárců v Kongresu USA otevřeně hovoří o odvolání prezidenta Donalda Trumpa v případě, kdy by zabral Grónsko silou. Spor se tak přelije do neméně nebezpečné obchodní války, ale úsilí o rozvrat Evropské unie bude pokračovat.

Evropské akciové trhy se v pondělí dopoledne propadly do červených čísel. Panevropský index STOXX Europe 600 před 11 hodinou dopoledne ztrácel 1,2 procenta. Přes procento ztrácely i burzy v Praze a Německu. Investory znepokojilo oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v rámci snahy o převzetí Grónska uvalí dodatečná cla na některé evropské země.

Americký prezident Donald Trump o víkendu pohrozil novými cly na dovoz z osmi evropských zemí kvůli „koupi Grónska“. Trhy v pondělí znejistěly - akcie i kryptoměny klesají, zlato naopak posiluje.

Ceny zlata a stříbra se na začátku týdne vyšplhaly na nová historická maxima, když investory zasáhla další vlna geopolitické nejistoty spojená s obchodní politikou Spojených států.

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce unie reagovat na cla, kterými hrozí americký prezident Donald Trump evropským zemím.

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce unie reagovat na cla, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.

Evropská unie uvažuje, že zavede na zboží z USA dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur - v přepočtu 2,3 bilionu Kč. Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times. Plánem chce unie reagovat na cla, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce unie reagovat na cla, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.

Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.

Obchod mezi členskými státy EU klesl poprvé za téměř deset let – s výjimkou pandemického období. Děje se tak navzdory snahám o oživení jednotného trhu v reakci na hospodářské hrozby ze strany Číny a USA.

Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Británie ve společném prohlášení varovaly, že hrozby zavádění amerických cel narušují transatlantické vztahy a mohou vyvolat nebezpečnou spirálu eskalace. Země tak reagují na sobotní oznámení prezidenta USA Donald Trump, že Spojené státy od února zvýší dovozní cla vůči osmi evropským státům, dokud nebude uzavřena dohoda, na jejímž základě by Američané získali Grónsko. Francouzský prezident Emmanuel Macron zároveň varoval, že…