Obnovitelný zdroj

Před rokem, v polovině dubna 2023, skončil v Německu provoz tří posledních jaderných reaktorů. V jaderných elektrárnách Německo v té době vyrábělo již jen zhruba pět procent elektřiny.

Příznivé povětrnostní podmínky, kdy foukalo a svítilo slunce, paradoxně měly opačný efekt. Polský regulátor musel odstavit zařízení s celkovým výkonem 4,5 gigawattu, tedy zhruba dva Temelíny.

V budoucnu se má elektřina z obnovitelných zdrojů využívat tam, kde se vyrábí, aby její přebytky nezůstávaly nevyužity. Německo proto v současné době buduje na vhodném místě jednu ze svých největších výroben vodíku. Podívejte se, jak náš soused celý proces plánuje.

Zahájením ruské agrese na Ukrajině v roce 2022 se změnilo mnohé. Jednu z největších změn ale představoval postoj občanů Evropské unie k Rusku jakožto důvěryhodnému dodavateli energetických komodit. Rusko totiž nedodávalo do Evropy pouze plyn, u kterého je závislost EU nejviditelnější, ale také uhlí a ropu. Evropa tím byla postavena před morální dilema – odebírat ruské komodity a nepřímo tak podporovat ruské tažení na Ukrajině nebo čelit vážné hrozbě v podobě omezování dodávek plynu a elektřiny spojeného s propadem tuzemské ekonomiky? Evropská unie se nakonec rozhodla pro maximální omezení dovozu energetických komodit z Ruska a současně urychlení výstavby obnovitelných zdrojů, čímž měla posílit nezávislost unie v oblasti energetiky. Určitou měrou k tomu přispívá i Česká republika, ve které se po řadě let začaly opět stavět obnovitelné zdroje a plánovat velké fotovoltaické parky.

Energie z obnovitelných zdrojů v březnu pokryla 91 procent portugalské spotřeby elektřiny. Země se dlouhodobě snaží spotřebu obnovitelné elektřiny posílit, do roku 2030 z ní plánuje pokrýt 85 procent.

Kapacita zelené energie v globálním měřítku za posledních pět let vzrostla o 52 procent, píše ve zprávě mezinárodní organizace pro obnovitelnou energii IRENA. Za nejrozšířenější zpráva označila solární energii a za tahouna v této oblasti Asii.

Green Deal bude muset zvolnit tempo, jinak ho nezaplatíme. Dotace křiví trh a vyvolávají „šílené ceny“. Čistší energetika se prosadí, zaplatíme za ni ale určitou částí svého komfortu, soudí energetický expert Michal Macenauer.

Dodávky autobusů jsou naplánovány na konec roku 2025. Projekt předpokládá výrobu více než 1 500 tun vodíku z obnovitelných zdrojů.

Pod bruselským Atomiem se konal historicky první jaderný summit. Zúčastnili se ho představitelé z téměř 40 zemí celého světa. Energie z jádra zažívá nejpozději od ruské invaze na Ukrajinu renesanci. Do diskuse ale promlouvá více okolností, třeba geografické podmínky, které neumožňují rozvoj obnovitelných zdrojů. Ne všechny země ovšem sdílí nyní převažující jaderný optimismus, který opanoval Evropskou unii.

„Potřebujeme jadernou energii, především v těch zemích, které nemají takový potenciál vyrábět z obnovitelných zdrojů,“ zaznělo na světovém summitu.

Obnovitelné zdroje samy předčí uhelný průmysl, stačí dát podnikatelům i malým a středním obchodníkům šanci prosadit se na trhu, říká v rozhovoru europoslanec Mikuláš Peksa.

Evropské státy včetně Česka počítají s tím, že vodík bude hrát významnou roli v přechodu na obnovitelné zdroje energieTřeba u Ústí nad Labem už společnost Orlen Unipetrol buduje areál, jehož cílem je ročně vyrobit zhruba 4500 tun zeleného vodíkuDalší významné projekty vznikají rovněž v Moravskoslezském a Karlovarském kraji. Jablonecká firma Devinn pak pro změnu zase vytvořila unikátní vodíkový nákladní vůz Evropská unie chce být do roku 2050 uhlíkově zcela neutrální. Aby se ale povedlo tohoto ambiciózního cíle dosáhnout, bude nutné využívat poměrně rozsáhlý energetický mix. Jednou z jeho důležitých složek se má podle odborníků stát i takzvaný „zelený“ vodík, který je vyrobený pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Praha - Vláda dnes schválila návrh novely energetického zákona, která zavádí do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Ve Sněmovně to po jednání vlády řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Novela by podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) měla zlepšit řízení výkonové rovnováhy v soustavě, odběratelům by měla například umožnit regulaci spotřeby podle aktuálních cen energií. Dosud úprava těchto podmínek v české legislativě scházela, což komplikovalo její rozvoj.

Dekarbonizační plány a energetická bezpečnost Evropské unie si neodporují, naopak můžou jít ruku v ruce, shodují se odborníci, které oslovila ČTK. Na energetickou bezpečnost je možné nahlížet z více úhlů. Již nyní je jasné, že vysokouhlíkové zdroje dlouhodobě neznamenají budoucnost v evropské energetice. Nejlepším řešením pro větší rozvoj obnovitelných zdrojů energie je integrace napříč evropskými státy, řekl ČTK analytik Tomáš Jungwirth Březovský z Asociace pro mezinárodní otázky.

Praha - Dekarbonizační plány a energetická bezpečnost Evropské unie si neodporují, naopak můžou jít ruku v ruce, shodují se odborníci, které oslovila ČTK. Na energetickou bezpečnost je možné nahlížet z více úhlů. Již nyní je jasné, že vysokouhlíkové zdroje dlouhodobě neznamenají budoucnost v evropské energetice. Nejlepším řešením pro větší rozvoj obnovitelných zdrojů energie je integrace napříč evropskými státy, řekl ČTK analytik Tomáš Jungwirth Březovský z Asociace pro mezinárodní otázky.

Nová metoda na výrobu vodíku je výrazně účinnější, bezpečnější a levnější než v současnosti používané elektrolyzéry. Vynález by mohl pomoci lépe ukládat energii získanou z obnovitelných zdrojů.

Jen málokterá země na světě umí z obnovitelných zdrojů vyrobit tolik elektrické energie, aby jí tato energie pokryla celou vlastní spotřebu. Kde to zvládají nejlépe, do jaké míry se k těmto zemím blíží Česká republika a co nám nejvíce brání ve využívání energie z obnovitelných zdrojů popisuje v rozhovoru pro Newstream Patrícia Čekanová z Asociace komunitní energetiky ČR.

Opatření na úsporu energií i peněz zvýší jak kvalitu života, tak soběstačnost a bezpečnost celé země.

Největší projekt SOLEK Zdeňka Sobotky. Elektrárnu Leyda v Chile navštívil český ministr průmyslu Jozef Síkela

Jihoamerická země sází na zelené technologie, do roku 2050 chce být uhlíkově neutrální. Český Solek Holding proto v Jižní Americe podniká už deset let.

Asijské země v posledních letech dohánějí cestu za uhlíkovou neutralitou, rekordní množství spalovaných fosilních paliv to ale ztěžuje.

Podíl veškeré energie spotřebované v budovách napříč Evropskou unií aktuálně činí 40 %. Budovy jsou tradičně velkým zdrojem emisí skleníkových plynů. Inovace v oblasti obnovitelných zdrojů energie však znamenají, že budovy mohou být díky nim mnohem energeticky účinnější, což z nich činí klíčový prvek v přechodu na novou energetiku.

Velká část nových obnovitelných zdrojů bude fotovoltaických, větrné parky v Česku vznikají jen pomalu.

Za rok 2023 můžeme Číně připsat pozoruhodný a možná trochu překvapivý rekord – solární elektrická výrobní kapacita vzrostla o 55,2 procenta na 216,9 gigawattu energie.

Obnovitelné zdroje ano, ale bez našich peněz. Nový výzkum ukazuje, že lidé po celém světě si jsou vědomi problémů, které způsobuje využívání fosilních paliv a nutnosti přechodu na obnovitelné zdroje. 70 % lidí ale není ochotno za změny, které jsou k tomu nutné platit.

V žebříčku zemí nejvíce využívajících obnovitelné zdroje energie jsou na vrcholu převážně státy západní Evropy, využívají vítr, Slunce, atom a vodu. Více než polovinu energie z obnovitelných zdrojů vyrábí Švédsko, Norsko a Island.

Jádro a zelené obnovitelné zdroje. Na nich bude Česko podle nové nové státní energetické koncepce z pera resortu průmyslu ministra Jozefa Síkely stavět svou energetiku do roku 2050. Vzhledem k tomu, že i my se vzhledem k plnění cílů evropského Green Dealu musíme energeticky přeorientovat a odstřihnout se od uhlí, počítá současná vláda s jeho koncem v roce 2033. Reálně k němu ale může dojít mnohem dřív. Vzhledem k tomu, jaká nyní nastala situace kolem výstavby nových jaderných bloků, také není…

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) aktualizovalo dokument Politika ochrany klimatu (POK), podle kterého do roku 2030 bude Česko získávat třetinu energie z obnovitelných zdrojů a spotřebu sníží o pětinu. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě. Nyní se k dokumentu mohou vyjadřovat ostatní ministerstva a odborová sdružení v připomínkovém řízení.

Česká energetika má do budoucna stát na jaderné energii a obnovitelných zdrojích, jejich podíl by se měl v příštích desetiletích minimálně zdvojnásobit. Počítá s tím aktualizovaná Státní energetická koncepce. Návrh také počítá s využitím zemního plynu jako přechodného paliva a postupný útlum uhlí do roku 2033. Jde o první aktualizaci koncepce od roku 2015.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) aktualizovalo dokument Politika ochrany klimatu (POK), podle kterého do roku 2030 bude Česko získávat třetinu energie z obnovitelných zdrojů a spotřebu sníží o pětinu. Ministerstvo to dnes uvedlo v tiskové zprávě. Ode dneška se k dokumentu mohou vyjadřovat ostatní ministerstva a odborová sdružení v připomínkovém řízení.

Cílem Česka je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

V Česku dlouhodobě chybí legislativní úprava důležitých prvků moderní energetiky – akumulace energie a agregace flexibility. Jejich dosud zanedbávanou roli ve státních energetických strategiích má nyní řešit další novela energetického zákona, známá jako LEX OZE III.

Zejména Keňa je na černém kontinentu průkopníkem využívání geotermální energie. Vláda plánuje rozšířit tento druh zelených elektráren ze současných 900 MW až na 5 GW. Zájem o tento zdroj projevily i státy Etiopie, Burundi, Rwanda, Zambie, Tanzanie a Uganda.

Česká republika může do roku 2030 navýšit svůj podíl obnovitelných zdrojů (OZE) na celkově spotřebě ze současných přibližně 18 procent až na 33 procent. Stát by to proto měl promítnout do upravovaného Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (NKEP). Ministerstvo průmyslu a obchodu k tomu vyzvaly oborové organizace. Původní státní návrh NKEP z loňska počítal s podílem obnovitelných zdrojů 30 procent, EU však tento cíl doporučila navýšit.

Evropskou energetiku čeká v následujících dvaceti letech velká transformace spojená s odchodem od uhlí k obnovitelným zdrojům. Už v roce 2030 by podle odhadů produkce mělo 60 % vyrobené elektřiny v EU pocházet z OZE, v roce 2035 by měl tento podíl vystoupat už ke třem čtvrtinám. OZE tak budou mít čím dál tím větší vliv na tvorbu velkoobchodní (burzovní) ceny elektřiny v EU.

Elektromobily jsou naší budoucností. Důvodem jejich rozšíření je nejenom to, že je jejich provoz bezemisní, ale také jejich schopnost akumulovat elektřinu a v pravý okamžik ji dodávat do sítě.

Zelená vodítka pro investory, takzvaná ESG kritéria, kterými už nyní firmy musejí prokazovat svou udržitelnost, jsou pro byznysové prostředí už skoro normálem. Plněním povinností týkajících se snižování emisí může být i to, jak moc zelenou energii firmy odebírají. Mohou si proto za pevnou cenu domluvit dlouhodobou dodávku elektřiny z obnovitelného zdroje.

Svaz průmyslu a dopravy v rámci energeticko-klimatickém plánu navrhuje dopracovat přehlednější cíle budování obnovitelných zdrojů i pečlivější přípravu financování.

Pro rozšíření fotovoltaiky a lehčí přechod k obnovitelným zdrojům je stěžejní flexibilita a zřízení agregátorů flexibility. I v tomto případě jsme dva roky pozadu oproti evropské směrnici.

Přeprava zemního plynu přes oceán až do Česka vyprodukuje více než stonásobek emisí oproti současné přepravě uhlí. Naopak u uhlí vzniká výrazně více emisí při spalování. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Evropa v datech, podle níž je tak z dlouhodobého hlediska nejvhodnější kombinace jaderné energie a obnovitelných zdrojů.

Usnesení přijaté zákonodárci EU vyzývá k vytvoření evropské strategie pro urychlení zavádění geotermální energie a investic do ní. Podle usnesení, které minulý týden přijal Evropský parlament, zpomalují rozvoj geotermální energetiky složité vnitrostátní předpisy a časově náročné povolovací procesy.

Obrovský zájem o instalace obnovitelných zdrojů, který se vzedmul v roce 2022, přetrvává i v distribuční síti společnosti EG.D, která elektrickou energií zásobuje jih Čech a Moravy, Vysočinu a části Olomouckého a Zlínského kraje.

Pražské společenství pro obnovitelné zdroje je mladá městská firma, která má za úkol napomáhat Pražanům a pražským institucím v tom, aby ušetřili za elektřinu díky obnovitelným zdrojům.

Lze se obejít bez dodavatele elektřiny? Startup bezDodavatele nabízí propojení těch, kteří elektřinu vyrábějí ekologicky. Ti si ji navzájem dodávají a mají tak šanci fungovat bez klasických dodavatelských firem.

Do sedmi let by Česko mělo třetinu své energie vyrábět z obnovitelných zdrojů, žádají organizace zabývající se ochranou klimatu i Evropská komise. Nově na něj přistupuje i české ministerstvo životního prostředí. Petr Hladík (KDU-ČSL) pro Radiožurnál řekl, že bude usilovat o to, aby se tento cíl objevil ve finální verzi Národního energeticko-klimatického plánu (NEKP). Na té začal Hladíkův resort spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu pracovat.

Přechod Česka na obnovitelné zdroje staví před dodavatele energií nový problém: jak zajistit stabilitu elektrické sítě, když zrovna nesvítí a nefouká? S řešením mají pomoci nové tarify, které odmění domácnosti za omezení spotřeby v době, kdy je elektřiny v síti málo.

Portugalsko v roce 2023 vyrobilo 61 % elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, což je pro tuto republiku rekord. Cílem země je do roku 2030 získat udržitelným způsobem 85 % elektřiny.

Abychom dokázali splnit cíle, které si národy zadaly na COP28, je třeba ztrojnásobit kapacitu obnovitelných zdrojů do roku 2030, vychází z nové studie Mezinárodní agentury pro energii.

Abychom dokázali splnit cíle, které si národy zadaly na COP28, je třeba ztrojnásobit kapacitu obnovitelných zdrojů do roku 2030, vychází z nové studie Mezinárodní agentury pro energii.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) dnes vyzvala k rychlejšímu zvyšování výroby energie z obnovitelných zdrojů. Nynější tempo nepovažuje za dostatečné ke splnění cílů stanovených na prosincovém klimatickém summitu COP28 v Dubaji. IEA to uvedla ve výroční zprávě o energii z obnovitelných zdrojů.

Plnění cílů v oblasti instalace obnovitelných zdrojů energie vypadá nadějně. Podle Mezinárodní energetické agentury bylo vloni instalováno o 50 % více kapacit v OZE, než tomu bylo rok předtím.

Německo poprvé vyrobilo víc než polovinu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Uruguay si jen s nimi vystačila celých pět měsíců. A Velká Británie spálila nejméně fosilních paliv za posledních 66 let. To jsou aspoň některé dílčí pro klima dobré zprávy za rok 2023. Ten byl jinak suverénně nejteplejší v měřené historii. Lidstvo se v něm – zatím snad jen na chvíli – přiblížilo podle vědců kritické hranici průměrného oteplení planety.

Česká republika musí zrychlit tempo renovací budov, aby dosáhla energetické účinnosti a dekarbonizace požadované evropskými směrnicemi, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Směrnice o energetické účinnosti a o obnovitelných zdrojích se po schválení Evropským parlamentem proti předešlým požadavkům zpřísnily. V reakci na ně vláda v říjnu přijala takzvaný klimaticko-energetický plán, který počítá ještě s ambicióznějšími cíli. K efektivnějšímu plnění plánu by mělo přispět rozšíření stávajících výzev na čerpání dotací z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) ministerstva životního prostředí (MŽP).

Stát poskytl v loňském roce 24 miliard v dotacích na výstavbu solárních elektráren a podle ministra životního prostředí by jejich instalovaný výkon mohl nahradit tři uhelné elektrárny. Jaké výhody může přinést komunální energetika? A jak mohou fotovoltaické panely chránit před růstem cen energií? „Ten, kdo bude mít na střeše solární panely, bude mít jistotu, že si většinu energie vyrobí sám,“ říká Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. Moderuje Vladimír Kroc.

Ty mají přinést řešení, díky kterým budou odborníci schopni upravovat chemické procesy, jež jsou základem přeměny a uchovávání energie z obnovitelných zdrojů. Na výzkum…

Celá řada evropských států se vrací k využití jaderné energetiky, nutnost jejího rychlého rozvoje zazněla i na jednání COP-28. Do komerčního provozu byl uveden první malý modulární reaktor, který lze zařadit k reaktorům IV. generace. Roste počet reaktorů třetí generace a zkušenosti s jejich výstavbou a provozováním. Přibývají státy, které plánují budovat nové bloky.

Německo navíc výrazně omezilo spalování uhlí. Jeho emise díky tomu klesly o 70 procent. Zbylou spotřebu země pokryla především solární a větrnou energií.

Německo loni vyrobilo 55 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, předloni to bylo 48,42 procenta. Dnes to oznámila Spolková agentura pro sítě, která plní funkci regulátora. Německo tak poprvé vyprodukovalo více než polovinu elektřiny z obnovitelných zdrojů, do roku 2030 chce takto získávat nejméně 80 procent elektrické energie.

Německo loni vyrobilo 55 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, předloni to bylo 48,42 procenta. Poprvé tak vyprodukovalo více než polovinu elektřiny z obnovitelných zdrojů, do roku 2030 chce takto získávat nejméně 80 procent elektrické energie.

Německo loni vyrobilo 55 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, předloni to bylo 48,42 procenta. Ve středu to oznámila Spolková agentura pro sítě, která plní funkci regulátora.