Odposlechy

S novým bezpečnostním prvkem přišla taxislužba Bolt, která pomocí své aplikace umožní svým řidičům, aby nahrávali zvukový záznam cestujících. Novou funkci bude možné aktivovat pouze během probíhající jízdy a záznam se uloží na zašifrovaný cloud po dobu 24 hodin. „Pokud do uplynutí této doby ani jedna strana nenahlásí žádný související incident zákaznické podpoře Boltu, bude nahrávka automaticky nevratně smazána,“ informuje společnost Bolt.

Bývalý předseda vlády Petr Nečas (ODS) dvakrát křivě svědčil u soudu ve prospěch své manželky Jany (dříve Nagyové). Dnes se na tom shodl odvolací soudní senát, který Nečasovi potvrdil roční podmíněný trest a peněžitý trest ve výši 100 tisíc korun.

Ve vojenské policii před krátkým časem vznikala údajně pofidérní spiklenecká buňka, která budovala tým, jenž měl účelově shromažďovat informace „o všem a všech“.

Předseda senátu Okresního soudu Praha-východ Michal Matouš dne dopoledne vynesl rozsudek ve známé kauze Bereta. Oproti návrhu obžaloby udělil dva nepodmíněné tresty navíc. S nejvyšším – 40 měsíců za mřížemi – odešla pražská žalobkyně Dagmar Máchová. Při znalosti spisového materiálu je nutné konstatovat, že soud v podstatě jen okopíroval práci policie a žalobkyně Lenky Bradáčové.

Jen výtkou za drobné pochybení skončil případ odposlechů, které byly několik měsíců prováděny ve výslechových místnostech Věznice Brno-Bohunice. Tehdy byly zaznamenány i hovory mezi obhájcem a klientem, aniž by ovšem došlo k jejich následnému zničení.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) možná získá právo využívat v řízeních o kartelech policejní odposlechy nebo záznamy ze sledování lidí. Předpokládá to pozměňovací návrh poslanců Evy Decroix a Marka Bendy (oba ODS), který se ve Sněmovně zřejmě dostane do vládní novely zpřesňující požadavky na fungování antimonopolního úřadu a na jeho zástupce.

Na sněmovním výboru pro obranu panovala dnes velmi hustá atmosféra. Výbor řešil odchod šéfa vojenské policie Otakara Foltýna. Ekonomický deník informoval o dvou závažných okolnostech, které s Foltýnovým odchodem úzce souvisejí.

Nedávné odhalení úniků informací v Bezpečnostní informační službě naznačuje, že se civilní kontrarozvědka mohla věnovat nejbližšímu okolí prezidenta republiky Miloše Zemana. Včetně sledování a nasazení zpravodajské techniky.

Vyšetřovací návštěva europoslanců v Polsku přinesla „šokující informace” o používání sledovacího softwaru Pegasus proti osobám považovaným za nepřátele vlády. Na závěr dvoudenní mise to řekl lídr delegace Evropského parlamentu Jeroen Lenaers. Europoslanci nevidí ze strany Varšavy snahu problém eliminovat a vyzývají k zásahu Evropskou komisi.

Bývalý slovenský generální prokurátor Dobroslav Trnka v týdnu opět stanul před bratislavským okresním soudem. Důvodem byl případ utajení nahrávek Gorila. Soud jeho stíhání zastavilí. Rozhodnutí není pravomocné. Státní zástupce na něj podal stížnost. Pokud by Trnka chtěl prokázat svou nevinu, může podat žádost o pokračování v případu, upozornil slovenský zpravodajský server Aktuality.sk.

Ekonomický deník včera zveřejnil výbušnou informaci, že v Bezpečnostní informační službě fungoval léta supertajný tým, do kterého přitékaly ty nejcitlivější informace. Členové týmu měli přístup do všech databází BIS, a přestože byli zařazeni do odborů služby, jejich vedoucí neměli o náplni jejich práce ani ponětí.

V Bezpečnostní informační službě fungoval léta supertajný tým, do kterého přitékaly ty nejcitlivější informace. Tým podléhal bývalému řediteli Jiřímu Langovi a dle svědectví mu takzvaně kryl záda. Členové týmu měli přístup do všech databází BIS, a přestože byli zařazeni do odborů služby, jejich vedoucí neměli o náplni jejich práce ani ponětí.

Studená válka byla v plném proudu a špionáž jela na plné obrátky. V šedesátých letech sice nebyly technologie na takové úrovni jako dnes, o to větší kreativitu ale tajné služby jednotlivých zemí předváděly.

Brněnský kriminalista Vladimír Machala se nabídl jako svědek, který může doložit aféru s odposlechy ve vazební věznici v Brně-Bohunicích. Machala tak zareagoval na trestní oznámení někdejšího žalobce Nejvyššího státního zastupitelství Libora Nedorosta, které v souvislosti s Machalovou kauzou Nedorost podal. Machala stojí s kolegyní před soudem poté, co vyšetřovali machinace s brněnskými městskými byty.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nebylo na rozdělování sportovních dotací za ministryně Kateřiny Valachové vůbec připravené a s aktivní účastí představitelů sportu se při přípravě jejich rozdělování počítalo. Státní zástupce tak „zcela odhlédl od dalších důkazů“ a spolehl se pouze na selektivně vybrané odposlechy.

Nová epizoda úspěšné reality show, ve které dochází k výměně manželek, tentokrát divákům přinese nečekanou a šokující podívanou. Náhradní maminka Petra (29) si totiž se svým dočasným partnerem Emanuellem (41) nepadne úplně do oka. Podezírá ho totiž, že k ní není upřímný, a zdá se jí, že se chová zvláštně. Vše navíc vyvrcholí, když přijde na to, že ji v bytě tajně odposlouchává. Pro ŽivotvČesku.cz k poměrně emotivnímu a kontroverznímu dílu promluvila režisérka pořadu.

Kauza nezákonného odposlouchávání rozhovorů obhájců s klienty ve vazební věznici Brně-Bohunicích nadále eskaluje. Právník a někdejší brněnský advokát Libor Nedorost kvůli odposlechům podal „jako občan“ trestní oznámení na Nejvyšší státní zastupitelství.

Kvůli odposlechům hovorů advokátů s klienty v brněnské věznici padlo trestní oznámení. Bylo podáno na Nejvyšší státní zastupitelství, které nyní řeší, jak s ním naložit. Na to, že v brněnské věznici nezákonně odposlouchávali pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci rozhovory advokátů s klienty, upozornil Ekonomický deník na přelomu roku.

Aféra s odposlechy v brněnské vazební věznici bobtná a bobtná. Dostala se už i na parlamentní půdu, kde se jí zabývala kontrolní komise přezývaná Velké ucho. Zatím nevynesla svůj verdikt. Ekonomický deník, který na nelegální šmírování obhájců s klienty upozornil, nyní ověřuje další případy.

Vyšetřování na půl roku nařízených odposlechů ve všech výslechových místnostech věznice v Brně-Bohunicích se po úterním jednání sněmovní komise „Velké ucho“ příliš neposunulo. Vrchní státní zástupce z Olomouce Ivo Ištvan totiž nezprostil mlčenlivosti dozorujícího žalobce, takže zástupci České advokátní komory nemohli být na nejpodstatnější části jednání.

To, že brněnský městský soud povolil půlroční plošné odposlouchávání deseti výslechových místností ve vazební věznici v Brně-Bohunicích Generální inspekci bezpečnostních sborů, je podle Unie obhájců nepřípustné. Je možné, že nahrávky obsahují i stovky hodin porad vazebně stíhaných s jejich advokáty. Unie v nejnovějším stanovisku žádá orgány o vyšetření rozsahu a zákonnosti situace ve věznici.

Šéfové vojenské policie mají velký problém. Před nedávnem koupili přístroj na ochranu proti odposlechu. Ovšem proti regulím. Na velitelství vojenské policie kvůli tomu před časem zasahovala Generální inspekce bezpečnostních sborů, jak vyplývá ze zjištění Ekonomického deníku. Vedoucí představitelé si na sklonku roku zadělali na pořádný malér.

Advokáti nikdy nebyli nejpopulárnější vrstvou obyvatelstva. Jedním z důvodů je i to, že právní pomoc lidé obvykle vyhledávají v nepříjemných životních situacích. „Vezměte si, že se rozvádíte, manžel vás připraví o půlku majetku a na konci dostanete ještě fakturu od advokáta,“ říká v rozhovoru nový předseda České advokátní komory Robert Němec.

Česká advokátní komora „se silným znepokojením“ zaznamenala informaci o tom, že s povolením soudce Městského soudu v Brně docházelo po dobu šesti měsíců ke sledování a odposlouchávání deseti výslechových cel ve vazební věznici Brno-Bohunice. Informaci o plošném odposlouchávání přinesl jako Ekonomický deník.

Česká advokátní komora „se silným znepokojením“ zaznamenala informaci o tom, že s povolením soudce Městského soudu v Brně docházelo po dobu šesti měsíců ke sledování a odposlouchávání deseti výslechových cel ve vazební věznici Brno-Bohunice. Informaci o plošném odposlouchávání přinesl jako Ekonomický deník.

Nové důkazy měly přinést odposlechy a kamerové záznamy ze schůzek šéfa opozičních sociálních demokratů Fica, exministra vnitra Roberta Kaliňáka a dalších osob.

Slovenskem otřásají nahrávky rozhovorů bývalého premiéra a jeho věrných. Policie si na Fica troufla až tehdy, když ztratil moc. Slovenská policie zachytila na odposleších plány lidí z politiky, byznysu advokacie, jak ovlivňovat závažné kriminální kauzy s politickým podtextem. Na nahrávkách je zachycený i bývalý slovenský premiér Robert Fico, exministr vnitra Robert Kaliňák či syn bývalého policejního šéfa Tibora Gašpara. Scházeli se opakovaně v lovecké chatě, kde měla policie štěnice i kamery. Slovenská média případ popisují jako snahu Ficovy bývalé vládní garnitury zvrátit dosavadní pořádky a nastolit v zemi opět vlastní pravidla. A sám Robert Fico k nahrávkám zaujal postoj: ať…

Za nezákonné a v rozporu s demokracii označil v úterý slovenský expremiér Robert Fico odposlechy svých schůzek s advokáty vazebně stíhaných osob na myslivecké chatě na jihu země. Odmítl, že v souvislosti se zmíněnými setkáními spáchal trestný čin. Záznamy z odposlechů unikly do slovenských médií. Fico napadá, jakým způsobem dostala souhlas s odposlechem chaty. O její sledování žádala kvůli pytlákům.

Prezident Miloš Zeman si v roce 2018 vyžádal od BIS tajné informace. Tvrdí, že je nedostal, i když mu je měl premiér Babiš předat.

Použití odposlechů jako důkazů v kauze zneužití Vojenského zpravodajství bylo oprávněné a v pořádku. K tomuto závěru dospěl Nejvyšší soud (NS), který odmítl dovolání někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) Jany Nečasové i ostatních obžalovaných. Uvedl také, že soudy hodnotily důkazy logicky a přesvědčivě a že srozumitelně vysvětlily, proč obhajobě obžalovaných neuvěřily. ČTK má usnesení NS k dispozici.

Prezident Miloš Zeman v sobotu v Lánech přivítal premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO). Spolu s expertní skupinou projednávali rozpočet. Premiér chtěl s prezidentem ale mluvit také o odposleších. Zeman totiž nedávno řekl, že Bezpečnostní informační služba (BIS) odposlouchávala lidi v jeho okolí.

Pražský Městský soud dnes bude další den v tomto týdnu řešit kauzu úniku odposlechů lobbisty Romana Janouška z Bezpečnostní informační služby. Obžalováni jsou bývalý šéf Věcí veřejných a exministr dopravy Vít Bárta a někdejší důstojník BIS Jan Petržílek. Vyslechnuto má být celkem sedm svědků, další výpovědi mají být se souhlasem účastníků jen čteny. Dnes byl v plánu i výslech Romana Janouška. Podle zjištění Ekonomického deníku se ale lobbista, toho času dlící ve výkonu trestu (odpykává si 4,5 roku vězení za autonehodu), omluvil. Ekonomický deník podrobně kauzu popisuje.

Spor mezi Hradem a premiérem Andrejem Babišem nabírá na obrátkách. A divadelník Jan Hrušínský přilil svou trošku oleje do ohně. Je to noční můra České republiky, tvrdí.

„Bezpečnostní informační služba by se neměla zabývat některými odposlechy, protože to jí nepřísluší," uvedl prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Parlamentní listy . Důkazy pro to nepředložil, dokonce nechtěl své obvinění rozvést s tím, že to za pár dní poví Blesku.

Bez trestu vyvázla u plzeňského krajského soudu šestatřicetiletá žena, která čelila obžalobě z těžkého ublížení na zdraví a hrozilo jí až 12 let vězení. Žaloba vinila ženu z toho, že před rokem měla svému čtyřměsíčnímu synovi způsobit vážná zranění. Dítě mělo zlomená obě předloktí a ložiskové pohmoždění obou čelních laloků mozku. Obžalovaná vinu striktně odmítala. Podle soudu se nepodařilo zjistit přesný mechanismus zranění, nenašly se ani důkazy, které by nade vší pochybnost ženu či někoho jiného ze skutku usvědčily.

Olomoucká korupční kauza Vidkun, která trvá od podzimu 2015 a k soudu se znovu dostala po více než půl roce, se bude celý tento týden odehrávat za zavřenými dveřmi.

Kdo se ocitl v odposleších s Berbrem, nebude na ligu delegován. Tak se vyjádřil pan Melo Pereira, nový šéf komise rozhodčích. Týká se to trojice sudích. Zatímco duo Královec a Ardeleanu mlčí, Pavel Rejžek nechápe, zač je trestán.

V místnosti naproti kanceláři středočeské hejtmanky visí rušička nahrávání připomínající lustr. Stála 46 tisíc a je z éry, kdy kraji vládla Jaroslava Pokorná Jermanová.

Srbský prezident Alexandar Vučić řekl, že byl rok a půl odposloucháván. V rozhovoru, který poskytl bělehradskému listu Kurir uvedl, že o tom má důkazy. Poznamenal také, že má představu, kdo za tím stojí, ale žádná jména nesdělil.

Nejvyšší soud (NS) s konečnou platností potvrdil, že výsledky prostorových odposlechů povolených soudem lze použít jako platný důkaz, i když byly původně nasazeny kvůli jinému podezření. Zároveň vyjasnil konkrétní podmínky. Trestní kolegium ve středu schválilo dvě starší rozhodnutí k publikaci ve sbírce důležitých verdiktů, a to se společnou právní větou, která justici poslouží jako vodítko. Na použití odposlechů dosud existovaly různé názory.

Podle policie soudce slíbil, že pomůže firmě Metrostav k nižšímu trestu v Rathově kauze. Ve hře byl úplatek 50 milionů.

Ve Francii v pondělí stanou před soudem bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy, významný pařížský právník Thierry Herzog a někdejší soudce Gilbert Azibert.

V pátek 10. listopadu 2017 v deset hodin vešel do hotelu Holiday Inn v Brně místopředseda ANO 2011 a šéf Babišových poslanců Jaroslav Faltýnek. Měl tu schůzku s Karlem Feixem, šéfem společnosti Kapsch, která v zemi provozovala systém elektronického mýtného. S Feixem seznámil Faltýnka jeho letitý přítel z Prostějova, boss českého tenisu Miroslav Černošek.

Policie v loňském roce odposlouchávala podezřelé osoby v 5 319 případech. Oproti roku 2018 počet odposlechů drobně poklesl, o 193 případů, tedy o 3 a půl procenta. Podobně tomu bylo i u sledování. Z celostátních útvarů realizovala nejvíce odposlechů Národní protidrogová centrála. Z krajů bylo nejvíce odposlechů povoleno v hlavním městě. Zhruba 14 procent odposlechů a 12 procent sledování bylo přitom dle policejní analýzy neefektivních.

Jeden z čelních představitelů katalánské politické scény čelil možné vnitrostátní politické špionáži. Kdo stojí za nabouráním do aplikace WhatsApp?

Podle Nejvyššího soudu chyběly v příkazu k povolení odposlechů v případě Jany Nečasové (Nagyové) třeba informace, z jakých trestných činů je podezřelá.

Na pěti stranách Nejvyšší soud řekl, že odposlechy v případě bývalé šéfky kabinetu premiéra Jany Nečasové (dříve Nagyové) byly pořízeny nezákonně.

Spis podle ČT zůstane na Nejvyšším soudu, který ještě rozhodne o dovolání někdejší šéfky Nečasova kabinetu.

Nejvyšší soud označil odposlechy v kauze Jany Nečasové (dříve Nagyové) za nezákonné. Nepoužitelné jsou podle soudu i odposlechy dalších lidí z kauz, které spustil policejní zásah na Úřadu vlády v roce 2013 a které přispěly k pádu kabinetu Petra Nečase (ODS). Uvedla to dnes Česká televize (ČT). Mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček ČTK potvrdil, že rozhodnutí, které se týká odposlechů Nečasové, padlo koncem května. Jeho obsah mluvčí nekomentoval.

Slovensko v tomto týdnu zažilo razii na úřadu vlády. Elitní jednotka slovenské policie NAKA při ní zadržela čtyři lidi z vládní agentury pro elektronické služby (NASES) kvůli podezření z odposlouchávání vládní počítačové sítě Govnet, ale také telefonů. Zároveň na několika serverech zajistila podezřelá zařízení, která nyní zkoumají experti. Kdo by mohl za odposlechy stát, není zatím jasné. Zadržené policie již propustila, vyšetřování ale pokračuje dál.

Bývalý šéf fotbalové asociace Miroslav Pelta a další lidé v kauze sportovních dotací v současnosti čelí návrhu na podání obžaloby.

Hra na jeho teremin vypadá jako kouzlo. Interpret pohybuje rukama v blízkosti jakési krabice s anténami a vyluzuje z ní tak zvuky právem označované jako „hudba sfér“. Lev Sergejevič Těrmen část života prožil jako prominent v USA a zakusil i roky věznění v gulagu. Proč přesně, se už asi nikdy nedozvíme.