Paměť národa

Taťána Lukešová musela během druhé světové války kvůli norimberským zákonům ukončit studium a skrývat se před nacisty. Její tatínek, který byl žid, utekl do zahraničí. Ale její maminka přišla na způsob, jak svou dceru zachránit.

David Dušek, předseda a jediný člen správní rady Knihovny Václava Havla, chce dál usilovat o pokračování této instituce. S bývalou první dámou Dagmar Havlovou hodlá jednat o poskytnutí osobnostních práv.

Projekce dokumentu (nominovaného na Českého lva) a následná debata o humanitárních misích a válce na Ukrajině. Hosté: David Van – režisér dokumentu Martin Ocknecht – organizátor pomoci Ukrajině za Paměť národa

V noci ze 7. na 8. října 1941 vtrhlo gestapo do bytů sokolských funkcionářů po celém protektorátu. Přes 1 500 zatčených. Za deset dní Heydrich ČOS úředně rozpustil. V Norimberku pak vysvětloval: Sokol byl nejnebezpečnější nepřátelskou organizací.

Novojičínští školáci doplnili archiv Paměti národa o vzpomínky dalších čtyř lidí. V rámci projektu Post Bellum “Příběhy našich sousedů” vytvořili z vyprávění místních pamětníků reportáže, které prezentovali v aule radnice.

Za čtení knih, kritická slova či domnělé sympatie ke komunismu hrozilo na Tchaj-wanu vězení i smrt. Pět nových svědectví zachycuje příběhy lidí, kteří přežili období Bílého teroru mezi lety 1949 a 1987.

Nová střecha, oprava fasády i záchrana historických prvků. České Budějovice zahájily první etapu rekonstrukce Kendeho vily v Otakarově ulici, kterou město před dvěma lety koupilo za 20 milionů korun. Kulturní památka s pohnutým osudem slouží jako místo pro vzdělávací programy, výstavy i připomínku moderních dějin.

Prestižní plzeňskou Cenu 1. června, kterou v minulosti získal třeba Václav Havel, si letos převzala ve věku 101 let pediatrička a plzeňská rodačka Jiřina Křížková. Ocenění si zasloužila především za odvahu, vytrvalost a morální integritu.

Co stojí člověka odmítnutí vstupu do strany? Pro Miroslavu Šandovou to znamenalo kariéru na vedlejší koleji – s pedagogickou fakultou jí nabízeli místo uklízečky. Třikrát řekla komunistům ne, přestože jí bylo jasné, že to zaplatí profesním omezením. Až po revoluci mohla ukázat, co v ní skutečně je.

V závěru nacistické okupace bylo na území Čech vysazeno několik sovětských výsadků, které měly za úkol kromě boje proti nacismu také potrestat ruské protistalinské struktury v čele s generálem Vlasovem.

Jako malá za války vítala letadla máváním, brzy ale poznala jejich ničivou sílu. Jarmila Kovařčíková v dětství prožila strach z bombardování, odboj v rodině i zatčení otce gestapem. Jarmila Kovařčíková, roz. Machačová, se narodila 3. prosince 1938 v Hranicích manželům Anděle (roz. Bělíkové) a Jaroslavu Machačovým. Celý život však prožila ve Valašském Meziříčí. Pod německou

Od narození vizionáře a nejúspěšnějšího českého podnikatele Tomáše Bati uplynulo sice přes 150 let, z jeho návodu na překonání hospodářské krize ovšem můžeme čerpat i dnes.

Jan Zrník z valašské Seninky prožil jako mladík únor 1945, kdy dva tisíce německých vojáků pod velením Otta Skorzenyho pátrali po zraněném partyzánském veliteli Murzinovi. Jeho rodina přitom partyzánům pomáhala, což znamenalo smrtelné nebezpečí – gestapo za takovou podporu popravovalo.

Je až s velkým podivem, jak se Oto Klempíř dokonale vyšvihl na českou politickou scénu. V jeho bývalé kapele JAR se musí jednotlivým členům ještě nyní docela hodně zdvihat žaludky. No, pracoval s nimi jako kamarád a výborný hudebník, takže se nejspíše jeho minulost spojená s StB neřešila. Není se čemu divit. Asi by se neřešila ani v současné době, nicméně některá prohlášení tohoto ministra a jeho neustálá snaha o nové financování České televize a změnu mediálního zákona jsou maximálně zarážející. Pak navíc vyplouvají na povrch nová fakta.

Petr Miller byl mužem, bez kterého by dělníci v listopadu 1989 zůstali doma. Z kováře pražské ČKD se stal ministr práce a sociálních věcí. Co přišlo po pádu z politiky, by málokdo čekal: šel si pro podporu na úřad, který sám pomáhal zakládat.

Dnes 27. května si připomínáme 84 let od operace Anthropoid, tedy od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který provedli

Ministr kultury Oto Klempíř nedonášel jen na vzdálené známé. Archivní svazky ukazují, že hlásil i na spolubydlícího, kamarády a gymnazistku, s níž později začal chodit.

Po návratu z koncentračních táborů čekalo přeživší holokaustu hledání rodin, prázdné domovy i zjištění, že válka pro ně neskončila osvobozením. Jak vypadal návrat do Československa po roce 1945?

Publikace 100 let paměti východních Čech přináší svědectví lidí, kterým totalita změnila život. Vypráví o židovském chlapci, jenž v Terezíně našel osudovou lásku, i o ženě, které komunistický režim vzal milovaného muže.

Jako malá za války vítala letadla máváním, brzy ale poznala jejich ničivou sílu. Jarmila Kovařčíková v dětství prožila strach z bombardování, odboj v rodině i zatčení otce gestapem.

Co prožívala teenagerka v okupované Praze? Alena Majkusová viděla tanky, učila se v němčině, ztratila příbuzné popravené za pomoc parašutistům a přežila bombardování i ostřelování z letadla. Válka ji zastihla ve věku, kdy měla chodit do školy – místo toho stavěla barikády.

Téměř zaplněný byl v sobotu pavilon P na brněnském výstavišti, kde se historicky poprvé v České republice koná sjezd sudetských Němců. K vidění byly nejen kroje, ale zájemci mohli sledovat, jak se vyrábí například krajky. Připravené jsou přednášky, koncerty i příběhy odsunutých Němců. Na výstaviště zavítal i dramatik a politik Milan Uhde, který v neděli převezme nejvyšší vyznamenání Sudetoněmeckého krajanského sdružení, a to Evropskou cenu Karla IV.

Celkem 237 běžců včetně dětí se zúčastnilo Běhu pro Paměť národa v Olomouci. Do Smetanových sadů, kde se v sobotu uskutečnil, dorazili z nejrůznějších pohnutek. Jednu však měli společnou. Podporu natáčení osudů pamětníků, kteří obstáli v těžkých historických chvílích a jsou pro nynější generaci inspirací. Vybralo se na ni cca 70 tisíc korun.

To, že Oto Klempíř spolupracoval s komunistickou tajnou policií StB, je už nějakou dobu známo. Méně známé jsou však detaily jeho schůzek s agenty. Současný ministr kultury měl například udat i dívku, se kterou posléze začal chodit, jak uvedl Reportéři ČT.

Projekt Příběhy našich sousedů od organizace Paměť národa každoročně propojuje generace přes autentické vzpomínky pamětníků. Žáci základních a středních škol mapují silné životní příběhy lidí, kteří prožili konec války, padesátá léta nebo sametovou revoluci, a vytvářejí z nich reportáže i animace.

Patřila mezi první ženy v české advokacii. Za války vedla kancelář místo vězněného manžela, starala se o děti i pronásledované příbuzné a po únoru 1948 sama čelila ponižování a zákazům komunistického režimu. Ludmila se narodila 29. srpna 1900 v Benešově do rodiny, kde spravedlnost a veřejná služba byly hodnotami předávanými z generace na generaci. Její

Tradiční brněnská Pouť smíření, jež proběhne v sobotu, letos silněji než jindy upozorňuje na téma odsunu českých Němců, od něhož uplynulo osmdesát let. Při debatách o této historické události a kolektivní vině často ztrácíme ze zřetele, že odsun postihl jednotlivé lidi, z nichž každý měl svůj osud a příběh.

Bývalé radiotelegrafní vysílací středisko u Litovle na Olomoucku, které za totality sloužilo k rušení svobodného zahraničního rozhlasového vysílání, se stalo součástí projektu Free Speech Space Paměti národa. Ten představuje místa spojená s bojem za svobodu slova a svobodný přístup k informacím.

Bombardování Brna v letech 1944–1945 si vyžádalo stovky obětí a poznamenalo celé město. Nejničivější nálet proběhl 20. listopadu 1944, kdy během půl hodiny dopadlo na Brno přibližně dva a půl tisíce pum. Pamětnice Daruše Burdová vzpomíná na hrůzné okamžiky, kdy jako dvacetiletá sledovala padající bomby.

Petr Pavel (64) je velký milovník sportu. Zúčastnil se charitativního běhu, který věnoval připomínce boje za svobodu. Prezident překvapil nejen energií a kondicí, ale také neformálním vzhledem, na který nejsou lidé u hlavy státu příliš zvyklí. Sociální sítě okamžitě zaplavily stovky pozitivních reakcí.

Prezident Petr Pavel se opět zapojil do společného běhu se svými zaměstnanci, který tentokrát nesl silný symbolický význam. Lidé v komentářích obdivují jeho formu i podporu projektu.

Z plánovaného průlomu za pár dní se stala padesátidenní opotřebovací bitva. Hlavní cíl, pomoc Slovenskému národnímu povstání, splněn nebyl. Československý sbor zaplatil přes šest tisíc ztrát.

V letech 1944 až 1945 bylo na území protektorátu Čechy a Morava vysazeno velké množství parašutistů ze Sovětského svazu. Kruté století tentokrát líčí dramatický příběh jednoho z výsadků, označeného jako Jan Kozina.

Za všechny, kteří se nevzdali, dnes poběží v pražské oboře Hvězda účastníci 11. ročníku charitativního Běhu pro Paměť národa. Akce, která se během května koná i v dalších městech, připomíná příběhy politických vězňů, válečných veteránů, obětí holokaustu a bojovníků za svobodu. Výtěžek ze startovného využije organizace Post Bellum na natáčení vzpomínek pamětníků do sbírky Paměť národa, na vzdělávání a pomoc hrdinům.

Její tatínek byl pilotem, ona sama později pracovala v aerolinkách. Mnoho klíčových okamžiků jejího života ji propojilo s letectvím a létáním. Letos 22. dubna pětadevadesátiletá Dagmar Hamšíková vyrazila na svou nejdelší, poslední cestu – tentokrát bez letenky. Seznámení jejích rodičů ve dvacátých letech minulého století připomínalo příběhy z dobových dívčích románů. Český stíhací pilot Josef

Zbyněk Janovský a Mirko Juna zažili zákazy Junáka za nacismu i komunismu, okupaci v roce 1968 i zájem StB. Přesto u skautingu zůstali celý život a po roce 1989 pomáhali obnovit oddíly v Jilemnici a okolí.

Osud protikomunistických odbojářů Josefa a Ctirada Mašínových, kteří v 50. letech minulého století dramaticky utekli z komunistického Československa na Západ, je známý. Příběh jejich sestry Zdeny Mašínové už méně.

Moravské divadlo uvede v pátek v premiéře inscenaci Jejich sestra, která se inspiruje osudy žen rodiny Mašínových. Hra vychází z příběhu Zdeny Mašínové, sestry protikomunistických odbojářů Josefa a Ctirada, kteří za dramatických okolností utekli na počátku 50. let z komunistického Československa na Západ.

Poblíž zdi Věznice Valdice leží zaoraný trestanecký hřbitov s ostatky stovek lidí. Spočívá tam i devět politických vězňů z 50. let včetně spisovatele, novináře a filmaře Lomikara Kleinera. S…

„Ve společné práci s muži dokazují ženy nejlépe svou rovnoprávnost,“ prohlásil v roce 1949 Antonín Zápotocký. Komunistický režim hlásal osvobození žen, ve skutečnosti ženy měly hlavně pracovat a rodit.

Posledních 81 let paní Hermanová přichází položit květinu k pomníku svého otce. Projekt Paměť národa se pokusil zjistit, kdo ho v květnu 1945 udal. Archivní stopy vedou ke konkrétnímu četníkovi, jistotu ale nepřinášejí. Můj táta byl milionovej člověk, spravedlivej. Rád pomáhal lidem. Působil v podzemním odbojovém hnutí, ale to jsme za války vůbec nevěděli. Tak

Mikuláš Kroupa vede organizaci Post Bellum, která přináší svědectví přeživších války. Jaký je v režimu Out of Office? Proč doporučuje film Spasitel? A proč nedá dopustit na březovou kůru?

V bývalém protileteckém krytu ve Svatavě u Sokolova je ode dneška interaktivní expozice, která připomíná osudy žen vězněných za druhé světové války v tamním ženském koncentračním táboře. Tábor byl osvobozen 7. května před 81 lety americkou armádou. Expozici nazvanou Každá z nás měla v očích strach vytvořilo sdružení Paměť národa spolu s městysem Svatava.

V bývalém protileteckém krytu ve Svatavě na Sokolovsku vznikla interaktivní expozice, která připomíná osudy žen vězněných za druhé světové války v tamním ženském koncentračním táboře. Tábor osvobodila 7. května 1945 americká armáda. Expozici nazvanou Každá z nás měla v očích strach vytvořilo sdružení Paměť národa spolu s městysem Svatava.

Sokol – tohle hnutí nebylo jen o nějakém tělocviku. Je důležité si připomínat, že bylo také důležitou složkou domácího odboje. A to hned v několika zcela odlišných historických etapách.

Dvojčata z domu na náměstí Po roce 1939 se Uherské Hradiště ocitlo pod dohledem okupační správy a postupně se proměňovalo i fungování každodenního života. Přibývala omezení, zákazy shromažďování a s postupem války se staly součástí reality také sirény a pobyt v krytech.

Na pomezí pražských Vinohrad, Žižkova a Strašnic se nachází Hagibor. Území původně vlastnila židovská obec a za protektorátu se stalo jedním z posledních míst, kde se židovské děti mohly scházet, hrát si a sportovat. Zasloužil se o to zejména Fredy Hirsch.

Kolik stojí svoboda a jsme ochotni tuto cenu zaplatit? Právě tuto otázku otevře už v pátek 1. května LIBÉ RTY STAGE, alternativní scéna Slavností svobody, kterou připravuje Paměť národa. Nově u Divadla J. K. Tyla nabídne během svátečního odpoledne a večera propojení veřejné debaty s hudebním programem. Mezi diskutujícími budou zkušení zahraniční i čeští novináři.

Trampové milovali svobodu a komunistický režim zneklidňovali už jen tím, že se nechtěli nikde organizovat. Jak je ale trestat za to, že tráví čas v přírodě? Na čundry za normalizace vzpomínají trampové i bývalý příslušník StB.

Paměť národa se i letos zapojí do programu Slavností svobody v Plzni hned několika akcemi. V pátek 1. května připraví tradiční Běh pro Paměť národa.