Paměť národa

Přesně před 77 lety osvobodila Rudá armáda asi nejtragičtější místo moderních dějin – tábor v blízkosti polského městečka Osvětim. Dnes si připomínáme památku 6 milionů obětí holocaustu, bylo mezi nimi i 70 tisíc Čechů a Moravanů.

Pamatujete si ještě, že v devadesátých letech si ODS vymýšlela neexistující sponzory a na věřitele ČSSD se dokonce střílelo? Že byly strany, které kvůli půjčkám dokonce zmizely ze scény? Politika zkrátka něco stojí.

„Záleželo na osobních prioritách. A pro mě bylo důležité, abych žila v souladu sama se sebou.“ Tak vysvětluje Jarmila Stibicová z Pardubic důvody, proč se rozhodla podepsat prohlášení Charty 77.

V pondělí zemřela Marta Szilárdová, rodačka ze slovenských Levic, která přežila holokaust a společně se svou mladší sestrou i pochod smrti. Bylo jí 98…

Rodačce ze slovenských Levic bylo 98 let.

Bývalý ředitel Vlastimil Stratílek starší v roce 1951 přišel do práce a slyšel: „Koukej odsud vypadnout!“ V ten den byl v továrně založené v roce 1899 jeho tatínkem a dědečkem pamětníka naposledy.

Doba normalizace přinesla ztrátu nadějí a rezignaci lidí na veřejném angažmá. Přesto se tehdy zrodilo environmentální hnutí mládeže založené na dobrovolnictví, hnutí kde mohla znít i kritika komunisty devastovaného životního prostředí.

Jak v Česku odcházejí ministři předčasně z politiky? A je to ve všech případech výhra, když politik položí funkci, odejde z politiky a s důvěrou se nechá „očistit“ skrz trestní stíhání?

Byl jednou ze stěžejních osobností českých dějin 20. století. Václav Havel nás opustil před deseti lety. Jak na něj vzpomínali lidé, kteří se s ním setkali? V koláži vzpomínek na prvního českého prezidenta nechybí ani hlas jeho samého.

U příležitosti desátého výročí skonu prvního českého prezidenta – a bezesporu stěžejní osobnosti českých dějin 20. století – přinášíme koláž vzpomínek pamětníků, kteří vyprávěli pro Paměť národa. Nechybí mezi nimi ani výpověď samotného Václava Havla.

Přiznávám se, že mnoha věcem v dnešní době nerozumím. Možná jsem už stará a svět je jinde. Ale když se podívám do minulosti, nezdá se, že by svět byl úplně jinde než kdykoliv předtím. Možná jen prožíváme něco, co se čas od času vyskytne, jakési vzedmutí chaosu, nenávisti, zhloupnutí a fanatismu, které se vynořují pokaždé, když dojde k rozvalu institucí a k nedosažitelnosti spravedlnosti. Vypadá to, že k takovým propadům dochází po hlubokých krizích, jakými jsou válečné konflikty nebo násilné revoluce, hladomory a epidemie, ale možná ani hluboká krize takovým propadům předcházet nemusí, stačí dlouhodobý marasmus.

Improvizovaný obchodní dům, který vznikl v bývalém Domu nábytku v Jablonci nad Nisou díky iniciativě Zachraňte Vánoce, si po týdnu provozu připravil pro návštěvníky několik novinek.

Dne 12. prosince v 17:40 vysílá ČT 2 v premiéře osmý závěrečný díl nové dokumentární série Paměti národa a České televize. Věnovali jsme ji obětem šoa z českých zemí - a především posledním žijícím svědkům.

Podzemí Machoňovy pasáže v centru Pardubic prošlo zásadní rekonstrukcí. Společnost Paměť národa tu vybudovala svůj první Institut, interaktivní expozici o dějinách 20. století. Podobnou nemají dosud nikde ve střední Evropě.

Ústavní soud zrušil rozhodnutí o zastavení trestního stíhání Městským státním zastupitelstvím v Praze. Rozhodl se na základě kritiky znaleckých posudků, v nichž bylo uvedeno, že Lubomír Štrougal a Vratislav Vajnar „nejsou schopni vnímat smysl soudního řízení“.

Proč prosazoval přímou volbu českého prezidenta už začátkem devadesátých let Václav Havel? Kdo po něm tuto myšlenku převzal? A vrátíme se někdy k parlamentní prezidentské volbě?

Nové Muzeum totalit v Pardubicích se má oficiálně otevřít pro veřejnost v lednu. Jeho provozovatelé doufají, že už bude lepší epidemická situace. Expozice se…

Desáté výročí úmrtí dramatika a někdejšího prezidenta Václava Havla připomene v Brně 18. prosince debata, venkovní výstava fotografií nebo koncert. Sérii akcí pod hlavičkou…

Na silvestra 1948 zatkla Státní bezpečnost rodinu Indrákových – tatínka, maminku a jejich nezletilou sedmnáctiletou dceru Jarmilu. Jaký měli důvod je ničit? Podle vyšetřovatele se dopustili velezrady, protože u sebe nechali přespat špiona ze západu.

Po loňské pauze vynucené pandemií mohlo zaplněné auditorium pražského Národního divadla 17. listopadu tleskat laureátům Cen Paměti národa. Zároveň se při této příležitosti sešlo Kolegium Paměti národa.

V neděli 21. listopadu v 17:40 vysílá ČT 2 v premiéře pátý díl nové dokumentární série Paměti národa a České televize. Věnovali jsme ji obětem šoa z českých zemí - a především posledním žijícím svědkům.

Jaké vzpomínky měli v roce 1989 studenti gymnázia Jindřich Šídlo a tehdejší disident Jan Dobrovský? A co svědčilo krátce před listopadem 1989 o erozi režimu? K podcastu Paměti národa jsme pozvali studenty pražských gymnázií.

Letošní 11. listopad, Den válečných veteránů, jsme se v Paměti národa rozhodli krom jiného připomenout speciálním veřejným natáčením podcastu Dobrovský & Šídlo s generálem Petrem Pavlem v Divadle pod Palmovkou.

Skaut, politický vězeň a především slušný člověk Jiří Lukšíček převezme dnes večer Cenu Paměti národa. „Ocenění pro osobnosti, které ve svých životech prokázaly, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou jen prázdná slova“.

Proč jste se v patnácti letech rozhodl studovat gymnázium v Příbrami? V Praze jste nenašel školu podle svého gusta?

Její táta Zoltán měl lékárnu, maminka Vilma se starala o domácnost. Byla jedináček a užívala si pěkné dětství. Jenže pak musela nastoupit do vagónu, ve kterém se dříve převážel dobytek. Lásku, světlo a vůně vystřídal strach, tma a zápach.

Den válečných veteránů - tedy výročí konce 1. světové války - jsme se v Paměti národa rozhodli připomenout speciálním natáčením podcastu Dobrovský & Šídlo s generálem Petrem Pavlem v Divadle pod Palmovkou.

Charitativní listopadová aukce Galerie Kodl nabídne výtvarná díla současných umělců.

Lidé po celém světě dnes vzpomínají na válečné veterány. Právě jedenáctého listopadu před 103 lety podepsaly tehdejší velmoci mírovou smlouvu po první světové válce. Symbolem významného dne se stal vlčí mák, který lidé nosí například v klopě. Do oslav a šíření povědomí o hrdinech bojů se tradičně zapojuje i jihomoravská Paměť národa.

11. listopadu si každoročně připomínáme den, kdy skončila první světová válka. Zároveň je to Den válečných veteránů. Na oficiální pietní akci na Masarykově náměstí v Hradci Králové přišla necelá dvacítka lidí. Většina místních vyrazila na Velké náměstí vítat svatého Martina.

Při procházce Smetanovými sady v Plzni narazíte v těchto dnech na malé ohraničené políčko plné ručně vyrobených vlčích máků. Instalovala je tam organizace Post Bellum, která pořádá sbírku a venkovní výstavu ke Dni válečných veteránů. Tento den se celosvětově slaví 11. listopadu, u příležitosti konce první světové války. Květy vlčího máku pokrývaly hroby vojáků padlých na západní frontě a staly se proto symbolem tohoto svátku.

Prlov, Ploština, Juříčkův mlýn v Leskovci… místa, kde se nacisté mstili českému obyvatelstvu za pomoc odbojářům. Místa, která jsme mohli před časem navštívit s lidmi z Klubu přátel Paměti národa, a setkat se tu se svědkem tehdejších událostí Janem Hronkem.

Park Paměti národa v Jablonecké ulici v Liberci zbarví rudé květy vlčích máků. Organizace Paměť národa se tak snaží připomenout Den válečných veteránů u příležitosti výročí konce první světové války.

Už minulé pondělí začala sbírka ke Dni válečných veteránů. Až do konce měsíce se po celé České republice prodávají květy vlčího máku. Cílem je připomenout statečnost těch, kteří bojovali za svobodu a demokracii na válečných frontách. V samotný Den válečných veteránů 11. listopadu se veřejnost v Hradci Králové setká u makového pole na Masarykově náměstí.

Lidé po celé Evropě si připomínají smutné výročí tzv. Křišťálové noci, při které před třiaosmdesáti lety zahynulo téměř sto Židů. Událost připomíná rovněž jihomoravská Paměť národa prostřednictvím čištění kamenů zmizelých, které slouží jako vzpomínka na oběti holocaustu.

Co všechno patří do pravomocí Senátu a proč je dobré ho mít v okamžiku politické nebo ústavní krize? Proč se volby do něj nemají konat ve stejném termínu jako do Poslanecké sněmovny? A jaké má klíčové pravomoci?

Staroměstská radnice je v plamenech, kolem se střílí, lidé jsou v budově uvězněni. Kdo by se pokusil dovnitř proniknout, riskoval by svůj život. Dnes stoletá Marie Dubská to udělala.

Před dvaceti lety začala skupina novinářů a historiků natáčet vzpomínky válečných veteránů z 2. světové války. Po pěti letech svůj zájem rozšířili na další skupiny pamětníků 20. století. Dnes je jejich sbírka „Paměť národa“ třetí největší na světě. Před nimi se nachází jen úctyhodné projekty SHOA režiséra Stevena Spielberga a sbírka washingtonského United States Holocaust Memorial Museum. Stovky

Hustá tma. Dva torpédoborce uprostřed noci prořezávají divoké vlny moře. Blíží se k severoafrickému přístavu Tobruk. Z paluby se ozývají podivné zvuky. Mnozí z 634 československých vojáků mají mořskou nemoc. Před osmdesáti lety, 21. října 1941 připlouvají do písečného pekla, hájit západní úsek strategické bašty Spojenců před dotírajícími italskými a německými nacistickými jednotkami. Československému pěšímu praporu velí podplukovník Karel Klapálek. Letošního výročí se nedožil už žádný z hrdinů, na začátku roku ve 101 letech zemřel Bernard Papánek, rodák z Vracova na Hodonínsku byl podle informací projektu Paměť národa posledním žijícím veteránem od Tobruku.

Mužů, kteří se za války aktivně postavili nacistům, nebylo málo. A mnozí z nich proto, aby mohli bojovat, odešli na Západ. Tam nasazovali svoje životy, snažili se osvobodit svoji vlast, do které se toužili vrátit. Jak by se ale rozhodovali, kdyby tušili, co je doma v režii komunistického režimu čeká? Jedním z takových byl i Otakar Černý.

Hudbou i výstavou oslaví nezisková organizace Post Bellum na pražském Strahově 20. výročí vzniku archivu vzpomínek pamětníků Paměť národa.

V noci ze 14. na 15. prosince roku 1951 se skupina muklů ze šachty číslo 14 uranového dolu u Horního Slavkova pokusilo o útěk. Tehdejší události mapuje rozhlasový dokument Adama Drdy.

Hudbou i výstavou oslaví nezisková organizace Post Bellum na pražském Strahově 20. výročí vzniku archivu vzpomínek pamětníků Paměť národa. Oslava bude 14. října od 18:00 na jižní tribuně strahovského stadionu. Post Bellum, která pamětnický archiv spravuje, to uvedla v tiskové zprávě. Strahovská akce také odstartuje první ročník Festivalu Paměti národa, který přinese řadu akcí v Praze i v dalších městech Česka. Festival potrvá do 21. října.

Počínaje 6. říjnem představí pobočka Paměť národa Severní Čechy v městečku Hejnice stejnojmennou výstavu. Vypráví několik příběhů spjatých s Libereckým krajem. Z expozice vám přinášíme ochutnávku v podobě pěti krátkých medailonů.

V centru Ústí nad Labem se od úterý mohou lidé seznámit s příběhy pamětníků 20. století. Exteriérová putovní výstava vznikla pod hlavičkou Paměti národa a neziskové organizace Post Bellum. Zavítá i do Teplic, Litoměřic a Děčína.

V centru Ústí nad Labem se ode dneška mohou lidé seznámit s příběhy pamětníků 20. století. Exteriérová putovní výstava vznikla pod hlavičkou Paměti národa a neziskové organizace Post Bellum. Postupně zavítá do Teplic, Litoměřic a Děčína.

Co všechno jsme zažili s vládou Andreje Babiše? Na co všechno jsme si zvykli? Vyměnil víc ministrů než Petr Nečas? Všechno, co potřebujete vědět před volbami a co jste možná už radši zapomněli.

Po osmi letech éry Miloše Zemana a Andreje Babiše si řada lidí v Česku přeje změnu. Ale co od té změny čekat? Jak by také mohla vypadat? A je vůbec pravděpodobné, že k ní po volbách dojde?

V sobotu 11. září zemřel v Doksech plukovník ve výslužbě Josef Haisler. Zkonstruoval podvodní tank a od roku 1968 se podílel na protiinvazivním rozhlasovém vysílání. V minulosti byl oceněn například Poctou hejtmana za celoživotní přínos v boji za svobodu.

Vztah lásky a nenávisti – tak se dá popsat příběh Miloše Zemana a jeho postoj k tajným službám. Zeman se zpravodajskými službami po léta válčí a zároveň je využívá a zneužívá. Jak to dělá a co ho k tomu vede?

Unie Svobody, Strana zelených, Věci veřejné, Hnutí ANO 2011. Český volič často hledá novou a dokonalejší politickou stranu. A ono to nefunguje a nefunguje. Jakým vývojem jsme si od 90. let v tomto směru prošli?

Divadelní kroužky, ve kterých se mladí lidé budou moci seznámit s klíčovými historickými událostmi 20. století, chystá v Olomouci v nadcházejícím školním roce projekt Paměť národa. Přihlásit se mohou všichni ve věku od 11 do 19 let.

Liberec byl po Praze městem, ve kterém si srpnová invaze vyžádala nejvíce obětí: zemřelo zde 7 lidí, 48 bylo zraněno, dva lidé podlehli zraněním později. Okupační vojska zničila podloubí na náměstí. Z libereckého utajeného studia vysílali Václav Havel a Jan Tříska.

"Věděl jsem, že se účastním něčeho podlého, odporného," říká Zdzisław Bykowski.

Oční lékařka Blanka Brůnová, která stála v roce 1965 u zrodu prvního aplikačního střediska kontaktních čoček, slaví 90. narozeniny a stále přednáší vysokolským studentům.