Paměť národa

Praha - Z projektu Paměti národa od organizace Post Bellum z exekutivních pozic odchází Martin Kroupa, zůstává členem správní rady. Oznámil to dnes na sociální síti X, kde napsal, že odchází z vlastní vůle. Souběžně s tím spouští nový projekt s názvem Strong Europe. Jeho cílem je s Ukrajinou pořádat kurzy odolnosti, navrhovat konkrétní legislativní úpravy nebo připravovat informační kampaně.

Zatímco čeští dárci v pomoci Ukrajině nepolevují, stát se chystá na výrazné rozpočtové škrty, které mohou ochromit desítky humanitárních projektů. Předseda správní rady Post Bellum Martin Kroupa v pořadu Spotlight News upozorňuje na paradox: český rozpočet na ukrajinských uprchlících vydělává, přesto vláda omezuje podporu tam, kde Česko tradičně budovalo svůj mezinárodní vliv.

Na samém konci války, v době, kdy už v části Evropy panoval mír, zahynuly za otřesných podmínek tisíce lidí – jen proto, že byli Židé nebo političtí odpůrci nacismu. Kruté století připomíná jeden z tragických transportů smrti.

Přežil gulag, bojoval v nejtvrdších bitvách druhé světové války a byl třikrát raněn. Válečný veterán plukovník ve výslužbě Jan Ihnatík oslavil začátkem března úctyhodné 104. narozeniny. S manželkou žije v Ostravě.

Nezisková organizace Post Bellum (Paměť národa) uspěla se svým projektem „Prostor svobodného projevu“ (Free Speech Space) v prestižním výběru pro označení Evropského dědictví (European Heritage Label) pro rok 2025. To získala mimo jiných i rozhledna Poledník na Šumavě. Síť pamětihodností propojující čtrnáct míst ve všech krajích České republiky, připomínajících boj za svobodu slova a svobodný přístup k informacím, byla Evropskou komisí vybrána mezi nové držitele tohoto evropského ocenění. Slavnostní předání ocenění proběhne v dubnu 2026 na oficiálním ceremoniálu v Bruselu.

Série požárů továren na severu Čech zaměstnala ve druhé polovině osmdesátých let hasiče i kriminalisty. Dopadli desítky pachatelů včetně jednoho příslušníka Pohotovostního pluku VB, který do party rovněž patřil. Právě on kvůli akcím záškodníků jako jediný skončil ve vězení. Nejprve propukl požár v noci na 26. září 1986 v Severočeských papírnách (SEPAP) Štětí. Další následovaly

Jako třináctiletý slyšel Plastiky a měl pocit, že do tohoto světa patří. V undergroundu pak objevil svobodu i komunitu lidí. Vladimír Drápal „Lábus“ dnes této hudbě dává znít, mimo jiné za pár dní na mimořádném koncertě k padesáti letům od procesu s undergroundem.

Barbora Šťastná už dlouhá léta jako editorka Paměti národa zpracovává příběhy, které mají být zaznamenány. Tentokrát z nich vznikla kniha Exoti, povídky o jinakosti.

Jaké to je, když vám ze dne na den seberou majetek, svobodu a právo rozhodovat o svém osudu? To si na vlastní kůži vyzkoušeli žáci devátého ročníku Základní školy Tomáše...

O tragickém poválečném polním soudu a hromadném hrobu čtyř popravených mužů z června 1945 se v kronikách dochovalo jen pramálo informací. Obnova Kaunznerova kříže poblíž Stružné u Karlových Varů má krajině zle poznamenané novodobou historií pomoci vrátit paměť a důstojnost.

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.

Rozhledna Poledník se stala místem Evropského dědictví (European Heritage Label). Do prestižního výběru ji nominovala nezisková organizace Paměť národa. V minulosti měl Poledník pod krycím názvem Topas vojenské využití. Sloužil jako radiostanice ke sledování leteckého a pozemního provozu v sousedním Německu a také jako odposlechová stanice a rušička televizního a rozhlasového signálu vysílačů umístěných za hranicemi. Ocenění uděluje Evropská unie lokalitám, které významně přispívají k porozumění evropským dějinám a hodnotám, jako jsou demokracie, lidská práva či solidarita.

Komiks Paměti národa získal cenu Muriel 2025 České akademie komiksu za nejlepší krátký komiks. Autoři komiksu s titulem Jaromíra Kočnarová a editor knihy Těžká rozhodnutí, v níž vyšel, popisují, jak hledali rovnováhu mezi věrností svědectví a dramatizací.

V Československu 70. a 80. let byly neoficiální náboženské aktivity pod dohledem StB a byly označovány za protistátní činnost. Víra žitá mimo kontrolu režimu znamenala výslechy, ztrátu práce i postihy rodin. V příběhu Josefa Hanulíka víra pod tlakem moci obstála. Režim se nebál modlitby; obával se toho, že se lidé modlí, tedy scházejí se bez

Označení European Heritage Label je oceněním Evropské unie pro pamětihodnosti s mimořádným významem pro evropské dějiny a hodnoty.

Patřil k nejtvrdším zastáncům sovětské linie a spolupodepsal dokument, jenž předcházel okupaci. Fakta z archivů dodnes budí otázky.

Ivan Trojan byl mezi těmi, které pozval prezident Petr Pavel na setkání s podporovateli Ukrajiny na Pražském hradě. Herec v rozhovoru pro eXtra.cz popsal, jakým způsobem pomáhá napadené zemi a co v něm čtyři roky trvající konflikt vzbuzuje za emoce.

Praha - Česká republika pokračuje v podpoře Ukrajiny, i když je to takový způsob chytrá horákyně. Na debatě se studenty a akademiky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy to dnes řekl prezident Petr Pavel. Je rád, že se podařilo přesvědčit nejen premiéra Andreje Babiše (ANO), ale i ministry, že má muniční iniciativa pokračovat. Připomněl, že iniciativa pokračuje bez české finanční účasti.

Kulturní stanice Galaxie na pražských Hájích připravuje od 23. února do 1. března Týden pro Ukrajinu – sérii akcí, které reflektují největší vojenský konflikt v Evropě od druhé světové války. Program propojí divadlo, osobní svědectví, výstavu i benefiční aktivity a nabídne prostor pro sdílení zkušeností i konkrétní pomoc.

V týdnu od 23. února do 1. března probíhá v Kulturní stanici Galaxie na pražských Hájích akce věnovaná největšímu vojenskému konfliktu v Evropě od druhé světové války. Návštěvníky Týdne pro Ukrajinu čeká v Galaxii např. benefiční představení Dejvického divadla, výstava, přednášky i přímá svědectví účastníků konfliktu.

Osobní postoje jej stavěly na vedlejší kolej, navzdory tomu byla jeho největší rolí postava komunistického novináře Julia Fučíka. Do divácké paměti se ale nejvíce zapsal jako hrabě Drákula z televizního černobílého filmu.

Praha - Většina Čechů souhlasí s tím, aby vláda poskytovala Ukrajině, která se čtyři roky brání ruské agresi, humanitární pomoc a diplomatickou podporu. Zhruba čtvrtina je pro finanční a vojenskou podporu. K ukrajinským uprchlíkům, kteří žijí v Česku, mají ale lidé přetrvávající, mírně negativní postoj. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS pro server Novinky.cz.

Zatímco na olympiádě v Itálii sváděl boj se zvůlí pořadatelů ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč, na bezpečnostní konferenci v Mnichově prezident Volodymyr Zelenskyj sháněl další podporu a pomoc pro celou zemi. A milióny Ukrajinců sváděly boj o přežití na konci čtvrtého roku války, kterou na jejich území rozpoutalo putinovské Rusko.

Modrožlutá vlajka Ukrajiny vlaje od dnešního odpoledne před libereckou radnicí. A vlát tam bude i zítra, v den 4. výročí vpádu Ruské federace na Ukrajinu. Vyvěšení vlajky je podle města symbolickou podporou Ukrajině a jejím občanům.

Už v úterý si Ukrajina, Evropa a svět připomenou neblahé čtvrté výročí začátku ruské invaze na Ukrajinu. Česko se od počátku snažilo napadené zemi pomoci – humanitárně i posilováním její obrany. Mezi organizacemi, které v této pomoci vytrvaly, jsou například Team 4 Ukrajine, Dárek pro Putina nebo Paměť národa. Ta například pomáhá ukrajinským jednotkám bojujícím v Sumské oblasti na severu Ukrajiny.

V rámci Slánského procesu pykaly i manželky a děti odsouzených. Za vykonstruovaná obvinění svých mužů a otců zaplatily ztrátou svobody, přicházely o vše. I o víru ve spravedlnost a ve stranu.

„Vážím si všech lidí, kterým není osud a budoucnost Ukrajiny lhostejný. Nemůže přece být lhostejný nám, kteří jsme něco podobného zažili. Ta válka se nás týká. A jestli nám někdo říká, že už jsme z války unaveni, tak se staví lhostejně k naší vlastní budoucnosti,“ řekl tisícům lidí, kteří zaplnily pražské Staroměstské náměstí, český prezident Petr Pavel. Na shromáždění k výročí ruské agrese Společně za Ukrajinu přišel i osmadvacetiletý učitel Pavel z Prahy: „Vnímám to jako svoji občanskou povinnost. Chci vyjádřit svůj názor a stát na správné straně.“

Na Staroměstském náměstí se konalo shromáždění na podporu Ukrajiny. Řečníci vyzvali k pokračující pomoci a obraně svobody a demokracie.

Oto Klempíř udal StB kamaráda kvůli přeloženým dopisům i dalšího kvůli marihuanovým mejdanům, jichž se účastnil. Udání zasáhlo i Martina Semráda, vyhozeného z pedagogické fakulty, a dívku, kterou ozna…

Pražské Staroměstské náměstí si v sobotu připomnělo čtvrté výročí zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu.

Na budějovickém náměstí se dnes odpoledne u makety ruského dronu začaly scházet stovky lidí, aby vyjádřily podporu Ukrajině. Akce, kterou uspořádala iniciativa Společně udržme demokracii, má připomenout pokračující válku i hodnoty svobody a bezpečí.

Dění na Ukrajině nemůže Čechy „nechat lhostejnými“, protože něco podobného zažili a válka na Česko „přímo i nepřímo“ dopadá. Prohlásil to prezident Petr Pavel v sobotu odpoledne na pražském Staroměstském náměstí na akci Společně za Ukrajinu!, která se koná k blížícímu se čtvrtému výročí války na Ukrajině. „To není jen ukrajinská válka, je to svým způsobem i naše válka,“ řekl Pavel. Vyzval také vládu k podpoře Ukrajiny do doby, „než bude dosaženo spravedlivého míru“. Zmínil i svou radost z…

Slovy o potřebě solidarity skončilo na pražském Staroměstském náměstí zhruba dvouhodinové shromáždění k čtvrtému výročí napadení Ukrajiny Ruskem. Podle odhadů policistů se ho účastnilo do 8000 lidí. Stovky sympatizantů Ukrajiny se po ukončení akce vydaly centrem Prahy na Smíchov k pomníku ukrajinského básníka a buditele Tarase Ševčenka. Akci, kterou pořádaly organizace Paměť národa, Člověk v tísni, Milion chvilek pro demokracii, Díky, že můžem a Evropský kongres Ukrajinců, otevřel prezident Petr Pavel. Vystoupil i ukrajinský velvyslanec Vasil Zvaryč.

Za druhé světové války se v Krušných horách nacházel důl Sauersack – místo, kde nacisté těžili cín pro válečný průmysl. Pracovali zde dělníci z celé Evropy i váleční zajatci z Rudé armády, kteří čelili krutým podmínkám.

V sobotu v 15 hodin začala na Staroměstském náměstí akce Společně za Ukrajinu.

Pokud někdo říká, že ho válka unavuje, staví se lhostejně k naší budoucnosti, prohlásil v sobotu odpoledne prezident Petr Pavel na pražském Staroměstském náměstí na akci Společně za Ukrajinu! k blížícímu se čtvrtému výročí plnohodnotné ruské invaze do sousední země. Ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč následně poděkoval Čechům za podporu. Vystoupili také rodiče padlých českých dobrovolníků nebo svědci ruských zvěrstev. Shromáždění podobného rázu se konala i v dalších městech v republice.

Lidé si v Praze připomínají čtvrté výročí ruské agrese na Ukrajině. Kolem 13.30 se před Národním muzeem sešli účastníci Pochodu zmizelé vlajky. Ukrajinskou vlajku nesli z Václavského na Staroměstské náměstí. Tam se připojili ke shromáždění Společně za Ukrajinu!, kde vystoupil prezident Petr Pavel. Promluvit by tam měl ale třeba i bývalý hokejový brankář Dominik Hašek.

Na Staroměstském náměstí proběhlo shromáždění Společně za Ukrajinu. Na podporu země napadené Ruskem přišly tisíce lidí. Během odpoledne vystoupily kromě řady známých veřejných osobností také matky Čechů, kteří padli v boji za svobodu Ukrajiny. Shromáždění ke čtvrtému roku války doprovázely bezpečnostní opatření včetně uzavření Staroměstské radnice.

Na řadě míst v Česku si lidé připomínali čtvrté výročí války na Ukrajině. Největší akce se odehrála na Staroměstském náměstí v Praze, kde vystoupil prezident Petr Pavel. Dění jsme sledovali v online reportáži.

Zástupci iniciativy Dárek pro Putina v sobotu ráno instalovali maketu dronu šáhid na náměstí dr. Edvarda Beneše před libereckou radnicí. Je to připomínka čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu i faktu, že terčem agrese se může stát i Česko.

Emilie Kozubíková se nenarodila jako nevidomá. O zrak přicházela pozvolna a v době dospívání žila na pomezí světů vidících a nevidomých. A později jako předsedkyně organizace nevidomých dělala vše pro to, aby lidé se zrakovým handicapem nezůstávali v izolaci. „Do naší pekárny chodila nakupovat holčička, která na mě pokřikovala: ‚Slepoň, slepoň!‘ Nechtěla jsem to poslouchat.

Shromáždění, pochody či ukázky maket dronů v Česku připomenou čtvrté výročí vojenského vpádu Ruska na Ukrajinu. V Praze se uskuteční shromáždění Společně za Ukrajinu!, kterého se zúčastní i prezident…

Praha - Česko si dnes připomnělo shromážděními, pochody i výstavami čtvrté výročí začátku ruského útoku na Ukrajinu. Prezident Petr Pavel na akci v Praze poděkoval Čechům za podporu napadené země. Na setkáních promluvili také sami Ukrajinci nebo blízcí Čechů, kteří při konfliktu zahynuli. Shromáždění se konala také v dalších městech. Na náměstích skoro dvou desítek měst si lidé rovněž mohli prohlédnout makety dronů, které Rusko používá k útokům na Ukrajině.

Na pražském Staroměstském náměstí se v sobotu uskuteční shromáždění Společně za Ukrajinu, které připomene výročí ruské invaze a vyjádří podporu napadené zemi.

Blížící se čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu připomene v Česku řada akcí. Například v sobotu se sejdou lidé v Praze na Staroměstském náměstí, shromáždění se zúčastní i prezident Petr Pavel. V Hradci Králové si budou moct zájemci vyzkoušet pletení maskovacích sítí, v Liberci symbolicky ozdobí Strom Naděje. Chybět nebudou ani benefiční koncerty, výstavy, filmy i každoroční speciální vysílání Operace Naděje pořádané organizací Dárek pro Putina.

V sobotu 21. února od 15 hodin se na náměstí Míru ve Zlíně uskuteční shromáždění občanů Společně za Ukrajinu, které připomene smutné čtyřleté výročí ruské invaze na Ukrajinu. Na náměstí bude po celý den k vidění také maketa dronu Shahed-136, kterým Rusko na Ukrajině útočí, a bude zahájena panelová výstava Svoboda za nejvyšší cenu.

Ve věku 90 let v úterý zemřel legendární veteránský atlet a trenér Antonín Kábele. O jeho skonu informoval na sociálních sítích klub ASK Slavia Praha. „Jeho nadšení pro atletiku a přátelský přístup zůstanou v našich vzpomínkách navždy. Odpočívej v pokoji, Tondo,“ napsal jeho domovský oddíl.

Helena Vovsová pracovala na zámku v Panenských Břežanech, v době, kdy zde sídlil Reinhard Heydrich. Přesto tajně pomáhala židovským vězňům z Terezína. Byla svědkem smrtí jeho syna i poválečných hrůz.

Pomoc poslaná na Ukrajinu na Ukrajině skutečně pomáhá. Podle organizace Paměť národa věci a prostředky nekončí u překupníků ani se neztratí cestou. Její tým vyrazil na místa, kam už dříve dodali materiální pomoc. V doprovodu našeho zpravodaje Martina Dorazína zkontrolovali například specializovanou sportovní střední školu v Dnipru, která využívá velký generátor elektřiny poskytnutý právě českými dárci.

Sedíte v kavárně nad vejcích benedikt, ale v hlavě musíte mít srovnáno, že za deset minut můžete být po smrti. Tuhle mrazivou realitu popsal v Prostoru X šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský po svém návratu z Ukrajiny. Podle něj je nejděsivější právě to, jak se válečná hrůza mísí s naprostou běžností. „Nejhorší na té Ukrajině je, že se většina míst tváří normálně, jenom s tím rozdílem, že smrt může přijít kdykoliv a kdekoliv. Není tam prakticky místo, které by bylo bezpečné,“ uvedl novinář s tím, že ruské rakety mohou být do deseti minut úplně všude.

Ukrajina dostala další generátory elektřiny z české nevládní pomoci. Sbírku uspořádala Nadace Paměť národa a distribuci generátorů zajistila ukrajinská dobročinná organice v Mykolajivu 4UA. Celkem 26 generátorů šlo do nemocnic, ambulancí i důležitých správních budov. Ukrajinci je budou potřebovat nejen v současné tuhé zimě. Kvůli pravidelným leteckým útokům čelí nejen v Mykolajivu velkému nedostatku elektřiny.

Oto Klempíř udal StB kamaráda kvůli přeloženým dopisům i dalšího kvůli marihuanovým mejdanům, jichž se účastnil. Udání zasáhlo i Martina Semráda, vyhozeného z pedagogické fakulty, a dívku, kterou označuje za svou zachránkyni – vnučku předsedy vlády Korčáka.

Ve věku 94 let dnes zemřela paní Zuzana Marešová, jedno z posledních žijících dětí zachráněných sirem Nicholasem Wintonem.

Ve velkých krajských městech, ale také v malých vesnicích napříč republikou, vyšli lidé v neděli odpoledne do ulic, aby podpořili prezidenta Petra Pavla. Do akce, kterou inicioval spolek Milion chvilek pro demokracii, se zapojilo více než 400 lokalit. Setkání navázala na nedávnou demonstraci na Staroměstském a Václavském náměstí, kde se podle organizátorů sešlo až 90 tisíc občanů.

Ve věku 94 let zemřela Zuzana Marešová, rozená Spitzerová. Patřila mezi 669 převážně židovských dětí, které odjely na začátku druhé světové války z Prahy do Londýna díky Nicholasu Wintonovi. V České republice byla posledním žijícím dítětem, které Winton tímto způsobem zachránil. Na facebooku o tom v neděli informovali zástupci projektu Paměť národa. Příběh Marešové zpracovali a uveřejnili na svém webu.

Zuzaně Marešové bylo sedm let, když nastoupila v červenci roku 1939 do vlaku směrem do Londýna. Nicholas Winton jí tehdy jako židovskému dítěti zachránil převozem z Prahy život. Do Česka se vrátila v roce 1945.

Ve věku 94 let zemřela Zuzana Marešová, rozená Spitzerová, jedno z posledních tzv. Wintonových dětí žijících v Česku. Patřila mezi 669 převážně židovských dětí, které odjely na začátku druhé světové války z Prahy do Londýna díky britskému zachránci Nicholasu Wintonovi.