Paul von Hindenburg

14. 9. 1930 změnilo německé volby v test systému: střed slábne, póly sílí a vláda přepíná na prezidentské dekrety. Rekonstruujeme cestu od pádu Müllerovy koalice k „prezidentským kabinetům“ a ukazujeme, co z toho platí i dnes.

Útok britských sil u Arrasu v dubnu 1917 měl původně pouze odvést pozornost protivníka od připravované francouzské ofenzivy. Namísto toho se tato oblast stala klíčovým bojištěm pro vázání nepřátelských sil. Vojáci Dohody zde poprvé aplikovali nové metody překonávání německé obrany.

Fašismus není ideologie, ale historicky opakující se rozklad lidské duše. Pokud lidstvo nezmění směr, tentokrát ho už nic nezastaví. Jeden nečekaný spojenec by ho však ještě mohl zadržet.

Většina nejvýznamnějších bitev první světové války se odehrála v západní Evropě. Jednu z výjimek představuje epický střet u východopruského Tannenbergu, jenž hned na začátku konfliktu rozhodl o tom, že Německo nebude svým východním sousedem rychle poraženo.

Německý polní maršál Paul von Hindenburg se dnes řadí k legendárním vojevůdcům. Za řadou jeho úspěchů ale stál štábní důstojník, jemuž se však nikdy nepodařilo vyklouznout ze stínu svého slavného velitele. Přesto ve své době platil za uznávaného stratéga.

Výmarská republika, jak se nazývá německý státní útvar v letech 1918 – 1933, byla silně nestabilní, chyběly jí osobnosti a výsledkem bylo, že vlády se ujali nacisté. Panovník by s vysokou pravděpodobností malíře pokojů říšským kancléřem nenastolil.

Před 90 lety padla poslední, byť v zásadě už jen formální, překážka k tomu, aby se z říšského kancléře Adolfa Hitlera stala definitivně hlava Německa.

Německý polní maršál a politik Paul von Hindenburg se tragickým způsobem zapsal do dějin meziválečného Německa. Dožil se úctyhodného věku, ale výkon úřadu, který až do skonání zastával, získal kvůli špatné fyzické i duševní kondici značné trhliny. Právě on v roli říšského prezidenta jmenoval pozdějšího diktátora a válečného zločince Adolfa Hitlera, v té době šéfa nejsilnější politické strany, v lednu 1933 kancléřem, tedy předsedou vlády.

Odcházení amerického prezidenta Joea Bidena provázejí spekulace o jeho mentálním zdraví, neboť se americká hlava státu ve svém funkčním období hned několikrát nedokázala vyhnout prazvláštním faux pas. Není však jediným vrcholným politikem, který stál v čele státu, ačkoliv se o jeho špatném mentálním stavu přinejmenším nahlas hovořilo. Třeba německý prezident Paul von Hindenburg sice dokázal držet na uzdě pozdějšího diktátora Adolfa Hitlera, ale ke konci svého života si jej pletl s posledním německým císařem Vilémem II. A problémy měl ke konci života i Tomáš Garrigue Masaryk.

Operace nesla téměř romantický název „Kolibřík“. Cílem byli skuteční i domnělí oponenti vůdce, především členové jednotek SA, kterých bylo v roce 1934 více než tři miliony. Hitler se totiž obával, že SA a jejich vůdce Ernst Röhm jsou pro něj potenciální hrozbou. Tento strach podporovali Göring a Himmler, když Hitlerovi tvrdili, že Röhm proti němu organizuje puč.

HISTORIE / „Loď k nám majestátně pluje jako nějaké velké pírko, jako by byla sama hrdá na místo, jaké zastává ve světovém letectví.“ Hlas rozhlasového zpravodaje Herberta Morrisona se za chvíli n…

Známý bonmot pruského krále Bedřicha Velikého říká, že válka je jen pokračování politiky jinými prostředky. Propojení politických cílů s bojovými akcemi provázelo snad všechny konflikty dějin a bitva na Sommě nebyla výjimkou. Také v tomto případě se plány často rodily pod tlakem různých mocenských skupin s protilehlými zájmy

Cesta Adolfa Hitlera k moci byla pozvolná, ale měla strmý závěr. Německo po prohrané válce bylo postaveno před totální likvidaci. Vítězné mocnosti poražené Německo chtěly zcela zničit.

Věříte na schopnost předvídat budoucnost? Historický článek z roku 1933 vás seznámí s jednou tajemnou věštkyní, jejíž věštění dokázalo předvídat budoucnost se znepokojující přesností.

Umrtvení německého politického života a další zásadní krok v přeměně německé společnosti z demokracie na diktaturu. Tak lze hodnotit 90 let staré rozhodnutí nacistického vedení Německa, které 14. července 1933 schválilo zákon proti zakládání nových stran, rozpouštějící všechny politické subjekty vyjma strany NSDAP. Kdo chtěl pokračovat v politice a nehodlal se přizpůsobit, musel emigrovat nebo přejít do ilegality.

Umrtvení německého politického života a další zásadní krok v přeměně německé společnosti z demokracie na diktaturu. Tak lze hodnotit 90 let staré rozhodnutí nacistického vedení Německa, které 14. července 1933 schválilo zákon proti zakládání nových stran, rozpouštějící všechny politické subjekty vyjma strany NSDAP. Kdo chtěl pokračovat v politice a nehodlal se přizpůsobit, musel emigrovat nebo přejít do ilegality.

Lety vzducholodí se zejména ve 20. a 30. letech minulého století těšily velké oblibě. Létalo se po Evropě a později dokonce také až do Ameriky. Existuje však důvod, proč tyto stroje z vzdušného prostoru v podstatě vymizely. Může za to nehoda německé vzducholodi Hindenburg.

Používání bojových plynů se během první světové války stalo až příliš standardní praxí, dodnes nabízející děsivé a nehumánní výjevy. Tento případ je však v některých ohledech ještě hrůznější než ty ostatní.

Dnes prakticky neznámý muž, který jen těžko uvěřitelným způsobem ovlivnil dějiny dvacátého století.

Novináři, kteří vytahují na světlo tajné věci z armády, jsou jednou nohou v kriminále, zaznělo u soudu před 92 lety. A příklady Chelsea Manningové, Juliana Assange nebo Edwarda Snowdena dokazují, že to platí dodnes.

Od požáru, který značně poškodil budovu Říšského sněmu (Reichstagu) v Berlíně, uplynulo 90 let. Událost z 27. února 1933 byla jednou z nejvýznamnějších a vlastně i nejzáhadnějších z období nástupu nacistického režimu v Německu. Vláda kancléře Adolfa Hitlera ji využila jako záminku k masivnímu omezování lidských práv.

Než se Adolf Hitler 30. ledna 1933 stal německým kancléřem a de facto nejmocnějším mužem Německa, pokusil se dostat k moci jiným způsobem – chtěl vyhrát prezidentské volby. Ty se konaly v březnu a dubnu 1932 a Hitler v nich přes veškerou svou výřečnost, drtivou kampaň a využití letadla jako nového dopravního prostředku nedokázal porazit 84letého a už značně senilního Paula von Hindenburga.

Hitler se před devadesáti lety stal v Německu politickou špičkou. Proč mu tehdy říkal německý prezident „kaprál z Čech“? Měl jeho kult mezi českými Němci velký ohlas? A proč jeho taktika uchopení moci rezonovala mezi Čechy i po válce?

Před 90 lety, 30. ledna 1933, jmenoval německý prezident Paul von Hindenburg Adolfa Hitlera kancléřem. Stařičkou hlavu státu k tomuto kroku přesvědčil bývalý kancléř Franz von Papen, který mu tvrdil, že je to jediná alternativa k levicové vládě, a že bude mít Hitlera pod kontrolou. Nacisté si však okamžitě začali moc upevňovat, aby mohli vládnout sami a budovat totalitní stát, třetí říši, která nahradila výmarskou republiku.

Hitler se před devadesáti lety stal v Německu politickou špičkou. Proč mu tehdy říkal německý prezident „kaprál z Čech“? Měl jeho kult mezi českými Němci velký ohlas? A proč jeho taktika uchopení moci rezonovala mezi Čechy i po válce?

Za pár měsíců si připomeneme jedno výročí, neblahé pro Evropu i svět: „vítězný leden“ 1933 v Německu. Dne 30. ledna onoho roku se bez jediného výstřelu a parlamentní cestou dostal k moci předseda ...

Psal se 19. srpen roku 1934, když byl Adolf Hitler, tehdejší kancléř, zvolen s 90procentní většinou „plnohodnotným diktátorem“ Německa. Po smrti prezidenta Hindenburga byla prezidentská funkce zrušena a pravomoci přešly na říšského kancléře, tedy na nacistického Vůdce. V krátké historii republiky tak došlo k nebývalému upevnění moci jednoho muže, který se svými společníky brzy proměnil Německo v pevně uchopený totalitní stát.

Odborníci odhadují, že smrtelně jedovatý plyn pronikl až do vzdálenosti 20 km a vystoupal do výšky 12 km. V zasažené oblasti pošla všechna zvěř a rostliny se zbarvily do černa.

Hitlerovy ambice po dobývání a uzurpaci moci vedly ke krveprolití milionů lidí. Ještě před startem druhé světové války však zabíjel i své blízké spojence. Tím nejlepším byl šéf hnědých košil Ernst Röhm.

Německé námořnictvo od konce 20. let budoval a do války přivedl Erich Raeder. Jak se s náročným úkolem a se službou nacistickému režimu vzorný důstojník císaře Viléma a Výmarské republiky vypořádal?

V první světová válce byly poprvé v masovém měřítku nasazeny chemické zbraně. Pokud proti nim vojáci neměli ochranu, zanechávaly je v hrozném stavu.

Ruská pevnost Osowiec zažila v září těžkou zkoušku, když se jí snažily dobýt německé jednotky. Rusové však pevnost ubránili a přispěla k tomu i jedna neuvěřitelná skutečnost.

Otec Adolfa Hitlera, Alois Hitler, byl ještě dvakrát ženatý, než se oženil s Klárou Hitlerovou, Adolfovou matkou. Alois a Klára spolu měli šest dětí, Adolf byl čtvrtý. Jeho dva starší bratři a jedna sestra, Gustav, Otto a Ida, všichni zemřeli v dětství. Co se stalo s přeživšími?

Obrovské vzducholodě na nebi už nepotkáme a právě tragédie chlouby německého letectví je jeden z důvodů. Hořící peklo v přímém přenosu šokovalo svět a jedna slavná éra byla u konce. Stačilo přitom jenom pár minut, aby se z epického vynálezu stal symbol strachu a tragédie. Dodnes však přitom není úplně jasné, co masivní požár způsobilo…

Miliony Židů se pokoušely z nacistického Německa uprchnout. Státy, které by jim poskytly útočiště, ale mnohdy nenašly. Bránila jim v tom ekonomická situace, ale i rozšiřující se antisemitismus. Ani "země svobody" nebyla výjimkou. Američané žádné židovské imigranty v jejich rodné zemi zkrátka nechtěli, tak je nechali napospas nacistům.

Již více než 18 měsíců bránili Sověti svou pevnost Osowiec, nacházející se v dnešním severovýchodním Polsku. Uprostřed bažin se Němci snažili znovu a znovu útočit, ale Rusové se nevzdávali. 6. srpna 1915 ale německá armáda změnila taktiku. Na pevnost vypustili plyn, který obsahoval směs chlóru a bromu. Ticho, které se poté rozprostřelo krajinou, nasvědčovalo, že Němci konečně dosáhli svého.

Německá vzducholoď LZ-129 Hindenburg si díky svým kolosálním rozměrům získala přezdívku Titanic nebes a ve své době patřila se svou sesterskou lodí LZ-130 Graf Zeppelin II k největším létajícím strojům všech dob. Osudný jí byl až požár, během kterého zemřelo 36 osob. Dnes si připomínáme 85. výročí od prvního letu této létající legendy, jež dokázala letět rychlostí až 135 kilometrů za hodinu.

Dnes je to zcela nemyslitelné. Obrovské vzducholodě na nebi už nepotkáme a právě tragédie chlouby německého letectví je jeden z důvodů. Hořící peklo v přímém přenosu šokovalo svět a jedna slavná éra byla u konce. Stačilo přitom jenom pár minut, aby se z epického vynálezu stal symbol strachu a tragédie. Dodnes však přitom není úplně jasné, co masivní požár způsobilo…

V češtině vyšla kniha o německém generálovi Erichu Ludendorffovi. Z Výmarské republiky udělal stát, v němž polovina obyvatel žádala revanš a polovina se chvěla strachem.

Volbu durynského premiéra kritizují i němečtí Židé. Někteří politici AfD totiž nechvalně prosluli výroky o době nacismu a holokaustu.

Důstojník v černé uniformě, s páskou přes oko, které mu už nikdo nevrátí, bedlivě pozoruje četu vojáků, která plní jeho rozkazy. Nejde při nich o život, proto jsou prováděny s rozmyslem a pečlivě. Tritolové nálože jsou rozmístěny jako podle příručky, a několik kanystrů s drahocenným benzínem bude také brzy obětováno. Zde je naštěstí na podobnou akci klid i čas. Už dávno si odvykl ničemu se nedivit. Tak jako nyní, na tomto seřaďovacím nádraží. Desítky prostřílených lokomotiv, snadné terče amerických kotlářů. Nemá smysl je opravovat, stejně by nedojely ke svému cíli. Rusové se blíží k Odře a americké tanky už je skoro slyšet.