Pralesy

Energetická krize ukázala, jak nebezpečná je závislost na fosilních zdrojích, především na ruském plynu, říká šéfka české Greenpeace.

Covidové roky a současná inflace se podepisují i na nejznámější ekologické neziskovce na světě. Přesto loňský rok přinesl Greenpeace v Česku úspěchy.

Valná většina odlesňování se v dnešní době odehrává v tropických oblastech. Ať se ale půda vyklučí kdekoli, má to dopad na klima celé naší planety.

Sbírku na pomoc vesnici Ebogo v Kamerunu a tamní přírodě vyhlásili vědci z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Peníze mají podpořit projekty udržitelného…

Emise oxidu uhličitého jsou pro zahřívání naší planety velkým problémem. A právě proto přicházejí na řadu stále další inovativní řešení tohoto problému, z nichž většina má život doslova jepičí. Tentokrát to však vypadá, že se opravdu povedlo uhodit hřebíček na hlavičku.

Tropický deštný prales v Brazílii v posledních deseti letech uvolnil více oxidu uhličitého, než kolik ho absorboval. Důvodem je odlesňování, které po zvolení prezidenta Jaira Bolsonara narostlo čtyřikrát.

Ani menší poptávka po vybraných komoditách nepomohla zbrzdit tempo, jakým Země přichází o lesní porosty. Naopak – během loňského roku stouplo tempo odlesňování o více než desetinu.

Brazílie vyčíslila náklady na dosažení uhlíkové neutrality. Ročně bude potřebovat deset miliard dolarů od ostatních států.

Výčet všech problémů, které trápí české zemědělce, by byl dlouhý. O některých se mluví víc, o některých se ví méně – například o problému s nedostatkem orné půdy. Přitom je to klíčový faktor pro rozvoj a udržitelnost.

Rok 2019 tak byl co do odlesňování podle ní třetí nejhorší od počátku nového tisíciletí.

V loňském roce se na světě vykácelo nebo vypálilo 11,9 milionu hektarů tropického lesa. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila organizace Global Forest Watch (GFW). Rok 2019 tak byl co do odlesňování podle ní třetí nejhorší od počátku nového tisíciletí.

Devastace amazonského tropického pralesa prudce stoupla. Podle dat brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) přišel brazilský deštný prales za necelý rok, tedy za období mezi srpnem 2018 a červencem 2019, o obrovskou plochu vegetace o velikosti 9762 km². To je pro představu o něco větší rozloha, než má například Kypr (9251 km²).

Dnes to člověka zamrzí, tehdy to bylo normální. Možná můžeme Benediktu Roezlovi aspoň poděkovat za to, že třeba zachránil některý druh rostliny. Jeho hlavním zájmem však zřejmě nebyla věda, ale zisk.