Pralesy

Zapomeňte na smrkové plantáže. Národní přírodní rezervace Čantoria představuje místo, kde příroda dostala zpět svou svobodu. Na severních svazích Velké

Africké pralesy už uhlík z atmosféry nezachytávají, ale naopak ho vypouštějí. Zjistila to studie, kterou vypracovali vědci z Británie. Pralesy na tomto kontinentu společně s lesnatými savanami přitom v minulosti naopak odstraňovaly uhlík z ovzduší tím, že ho ukládaly. To se ale změnilo i kvůli rozsáhlému odlesňování.

Nová zpráva vědců z Marylandské univerzity upozorňuje, že nikdy lesů neubylo tolik jako během roku 2024. Největším problémem je situace v Amazonii, naopak naději představuje vývoj v jihovýchodní Asii.

Cestování vlakem má své nezaměnitelné kouzlo. V pohodlném kupé můžete v klidu obdivovat nádherné scenérie, které se před vámi míhají, aniž byste museli řešit stres z řízení. Představíme vám pět unikátních vlakových tras, které by neměly chybět na vašem seznamu cestovatelských zážitků.

Globální oteplování, změny srážek a v neposlední řadě intenzivní odlesňování by během několika desítek let mohly vést k dramatickým změnám vegetace v Amazonii, včetně oblastí, které byly doposud považovány za poměrně stabilní.

V Thajsku roste v posledních letech počet smrtelných setkání mezi slony a lidmi. Zvířata se vracejí do oblastí, které byly kdysi pokryty džunglí a nyní jsou zemědělskou půdou. Místní jsou bezradní.

Už tuto sobotu 8. července se v Týništi nad Orlicí uskuteční 8. ročník Charitativního běhu týnišťskými pralesy. Charitativní běh bude věnován tentokrát malé Leontýnce, která se pere hned s několika těžkými zdravotními problémy.

Tempo jakým dochází k likvidaci lesních ploch v loňském roce opět dramaticky zesílilo. Celosvětově došlo k úbytku lesů, které by pokryly plochu celého Švýcarska. Ačkoliv na některých místech se situace zlepšila, celkový výhled je stále velmi negativní.

Energetická krize ukázala, jak nebezpečná je závislost na fosilních zdrojích, především na ruském plynu, říká šéfka české Greenpeace.

Covidové roky a současná inflace se podepisují i na nejznámější ekologické neziskovce na světě. Přesto loňský rok přinesl Greenpeace v Česku úspěchy.

Valná většina odlesňování se v dnešní době odehrává v tropických oblastech. Ať se ale půda vyklučí kdekoli, má to dopad na klima celé naší planety.

Sbírku na pomoc vesnici Ebogo v Kamerunu a tamní přírodě vyhlásili vědci z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Peníze mají podpořit projekty udržitelného…

Emise oxidu uhličitého jsou pro zahřívání naší planety velkým problémem. A právě proto přicházejí na řadu stále další inovativní řešení tohoto problému, z nichž většina má život doslova jepičí. Tentokrát to však vypadá, že se opravdu povedlo uhodit hřebíček na hlavičku.

Tropický deštný prales v Brazílii v posledních deseti letech uvolnil více oxidu uhličitého, než kolik ho absorboval. Důvodem je odlesňování, které po zvolení prezidenta Jaira Bolsonara narostlo čtyřikrát.

Ani menší poptávka po vybraných komoditách nepomohla zbrzdit tempo, jakým Země přichází o lesní porosty. Naopak – během loňského roku stouplo tempo odlesňování o více než desetinu.

Brazílie vyčíslila náklady na dosažení uhlíkové neutrality. Ročně bude potřebovat deset miliard dolarů od ostatních států.

Výčet všech problémů, které trápí české zemědělce, by byl dlouhý. O některých se mluví víc, o některých se ví méně – například o problému s nedostatkem orné půdy. Přitom je to klíčový faktor pro rozvoj a udržitelnost.

Rok 2019 tak byl co do odlesňování podle ní třetí nejhorší od počátku nového tisíciletí.

V loňském roce se na světě vykácelo nebo vypálilo 11,9 milionu hektarů tropického lesa. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila organizace Global Forest Watch (GFW). Rok 2019 tak byl co do odlesňování podle ní třetí nejhorší od počátku nového tisíciletí.

Devastace amazonského tropického pralesa prudce stoupla. Podle dat brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) přišel brazilský deštný prales za necelý rok, tedy za období mezi srpnem 2018 a červencem 2019, o obrovskou plochu vegetace o velikosti 9762 km². To je pro představu o něco větší rozloha, než má například Kypr (9251 km²).

Dnes to člověka zamrzí, tehdy to bylo normální. Možná můžeme Benediktu Roezlovi aspoň poděkovat za to, že třeba zachránil některý druh rostliny. Jeho hlavním zájmem však zřejmě nebyla věda, ale zisk.