Právo a spravedlnost

Roušky a jejich povinné nošení v některých německých městech jsou hlavním tématem dnešního Středoevropského deníku. Věnovali jsme se i rakouské nezaměstnanosti, Slovensku, výjimečně Bělorusku a hrozbám pro demokracii v Maďarsku.

Politici v Polsku nabádají k účasti ve volbách, zároveň ale dál zpřísňují koronaopatření. Nově se k sobě na veřejnosti nesmí přiblížit na méně než dva metry ani členové rodiny. Jedno z témat úterního Středoevropského deníku.

Opatření proti šíření koronaviru prakticky v Polsku prakticky ukončila kampaň před chystanými prezidentskými volbami. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost díl trvá na tom, že první kolo bude 10. května. A opozice vyzývá k jejich bojkotu.

Polští lékaři vyzvali v sobotu vládu premiéra Mateusze Morawieckého, aby v souvislosti se šířící se epidemií koronaviru vyhlásila v zemi stav živelní katastrofy.

Polská politika má za sebou turbulentní víkend. Tématem číslo 1, které přebilo i ekonomický balíček, zůstávají prezidentské volby, na kterých vláda trvá i navzdory epidemii.

Zpochybňování závažnosti změn klimatu bylo donedávna doménou „alternativních vědců“ spřízněných s konzervativními think tanky. Dnes ale klimaskepse prosakuje do slovníku populistických stran.

Maďarský premiér je blízko odstavení parlamentu a pandemický paradox nastal v Polsku, kde vládní strana PiS přes přísná opatření nechce o odkladu květnových prezidentských voleb ani slyšet.

Porodní asistentka v Polsku si na sociálních sítích postěžovala na nedostatek ochranných pomůcek. O dva dny později dostala výpověď.

Česká eurokomisařka pro dodržování evropských hodnot Věra Jourová na úterní rozpravě Evropského parlamentu řekla, že Evropská komise (EK) je odhodlána podniknout všechny nezbytné kroky k udržení vlády práva v Polsku, kterou podle ní ohrožují tamní justiční reformy. Kontroverzní změny v zákonech upravujících justici prosazuje vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) navzdory výtkám EK a dalších kritiků, že ohrožují nezávislost soudů.

Česká eurokomisařka Věra Jourová v Polsku jednala s tamním ministrem spravedlnosti Zbigniewem Ziobrem. Důvodem její návštěvy byly obavy Evropské komise z nedodržování podmínek EU v oblasti justice. Ve hře má nyní být i možnost svázání výplat unijních peněz s respektem k vládě práva.

Soudní dvůr Evropské unie se nebude v předběžném řízení vyjadřovat k polským opatřením týkajícím se kázeňských postihů soudců. Rozhodl o tom dnes soud v Lucemburku, podle něhož je žádost o stanovisko k obecným otázkám nepřípustná.

Úterní Středoevropský deník se dál věnuje dění v Maďarsku, kde si premiér Viktor Orbán řekl o bezprecedentní kompetence. Píšeme i o zpřísňování opatření na Slovensku a v Polsku a také o vlně žalob, které možná čeká rakouské Tyrolsko.

Přinejmenším zvláštní situace vládne v sousedním Polsku v souvislosti se šířící se nákazou koronavirem. Vládní moc, hlavně prostřednictvím premiéra Mateusze Morawieckého, prezidenta Andrzeje Dudy a také Jaroslawa Kaczyňského, šéfa vládního Práva a spravedlnosti (PiS), tvrdí, že stát má všechno pod kontrolou. Opačného názoru jsou ale lékaři, záchranáři i regionální politici, a nejen oni. V pondělí po poledni evidovalo Polsko 684 nakažených, osm lidí zemřelo.

Kdyby Švejk spatřil plán Babišových financů, jak se má vypočítávat cena piva, utíkal by honem do hospody U Kalicha, dokud platí normální poměry.

5 zpráv, které byste neměli minout.

informují zejména regionální stanice Polského rozhlasu Radio Szczecin a veřejnoprávní televize TVP s vazbami na Právo a spravedlnost (PiS).

Lídr polského vládního Práva a spravedlnosti (PiS) Jaroslaw Kaczyński (71) se podle celostátního průzkumu Pollster stal nejlepším a zároveň i nejhorším polským politikem roku 2019.

Vládnoucí strana PiS pokračuje v demontáži nezávislé justice. Noví ústavní soudci Krystyna Pawłowicz a Stanisław Piotrowicz jsou známí svými hulvátskými výroky či obranou pedofilie.

Donald Tusk vyzval Poláky, aby protestovali proti sporným změnám v justici, které chystá strana Právo a spravedlnost.

Základní škola v Łabunie, na jihovýchodě Polska, se rozhodla uctít oběti nacistické Akce Zamość. Přijala proto nové jméno, které odkazuje na dětské oběti tohoto zvrhlého kolonizačního projektu. Na tom by samo o sobě nebylo nic zvláštního. Pietní akt, jenž celý proces doprovázel, ale vyvolal mezi polskou veřejností veliký rozruch. O jeho podrobnostech informoval polský Newsweek. Během tanečního představení, na jehož přípravy dohlíželi učitelé, vystoupili i dva chlapci v nacistických stejnokrojích. Za nimi klečeli v uniformách vězňů z Osvětimi jejich mladší spolužáci. Chlapci hrající dozorce následně zapnuli kouřový stroj a děti za ostnatým drátem popadaly k zemi. „Zplynováním“ nicméně vystoupení neskončilo. Pokračování, které můžete zhlédnout na videu, místní týdeník nazval dojemným ztvárněním historie.

Polští poslanci hlasy vládní většiny přijali zákon umožňující postihnout soudce, kteří se stavějí proti kontroverzní soudní reformě, prosazované konzervativní vládou. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) tvrdí, že má norma zabránit chaosu v justici, a odmítá tvrzení opozice, že je ohrožen právní stát. Proti zákonu ale v Polsku demonstrovaly tisíce lidí.

Kandidátkou opotiční strany Občanská platforma se stala Malgorzata Kidawova-Blońská.

Hlavní polská opoziční strana Občanská platforma v sobotu vybrala Malgorzatu Kidawovou-Blońskou jako svou kandidátku na úřad prezidenta. Oznámila to agentura PAP. Místopředsedkyně polského parlamentu bude na jaře kandidovat proti Andrzeji Dudovi, jenž byl zvolen za vládnoucí stranu Právo a spravedlnost.

Vládní Právo a spravedlnost (PiS) chce v hlavním městě Polska v bleskovém tempu postavit vítězný oblouk na počest stého výročí bitvy u Varšavy, v níž polská vojska v srpnu 1920 porazila Rudou armádu. „Monument by měl být velký, protože i vítězství Poláků bylo velké, mělo evropský, ba celosvětový význam,“ shodují se politici PiS. Opačný názor sdílí nejen opozice, ale i historici.

Ode dne, kdy Donald Tusk (62), bývalý polský premiér a záhy už i expředseda Evropské rady, oznámil, že v prezidentských volbách vypsaných na příští květen nebude kandidovat, uplynulo přes dva týdny. Zatímco jedny jeho krok rozhořčil, jiné potěšil a další ho přijali nějak mezi – tedy s pochopením.

Poslanci polského parlamentu ve čtvrtek pozdě večer zvolili novými členy ústavního soudu dva kontroverzní kandidáty - Krystynu Pawlowiczovou a Stanislawa Piotrowicze. Kritiku vzbudila jejich minulost i skutečnost, že sami ještě nedávno byli zákonodárci za vládnoucí národně-konzervativní stranu Právo a spravedlnost (PiS).

Nová polská vláda konzervativní strany Právo a spravedlnost a dvou menších pravicových stran získala důvěru Sejmu. Druhý kabinet Mateusze Morawieckého podpořilo 237 poslanců (včetně dvou poslanců opoziční Občanské koalice), 214 bylo proti a 3 se zdrželi.

Výběr hlavy státu rozhodne, zda vládnoucí strana Právo a spravedlnost dotáhne proměnu země.

Evropský parlament přijal ve čtvrtek usnesení, v němž dal najevo znepokojení kvůli možnému zavedení trestů vězení za sexuální výchovu v Polsku. Tento návrh zákona, za nímž stojí občanská iniciativa Stop pedofilii, před časem prošel v prvním čtení v polském Sejmu díky podpoře vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost.

S americkým politologem Davidem Ostem jsme hovořili o dnešním významu roku 1989 ve středovýchodní Evropě, selháních transformace a nutnosti znovu mluvit o společenských třídách.

Mračna dýmu, světlice, petardy, desetitisíce červenobílých polských vlajek a nacionalistická hesla. To je tradiční součást varšavského Pochodu nezávislosti, který se podesáté vydal 11. listopadu do ulic Varšavy. V Evropě jde o jednu z největších akcí, kterou organizuje krajní pravice.

Polský premiér Mateusz Morawiecki v pátek oznámil složení nového kabinetu, který po jednoznačném vítězství v říjnových parlamentních volbách opět vytvořila dosud vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS). Vláda bude pokračovat v téměř stejném složení jako dosud.

V polských prezidentských volbách v květnu příštího roku bude za vládní Právo a spravedlnost (PiS) obhajovat úřad Andrzej Duda, naopak opoziční Občanská platforma (PO) nevsadí na Donalda Tuska. Tomu 2. prosince končí pětiletý mandát šéfa Evropské rady v Bruselu, a ještě v létě o něm nevládní polská média psala, že patrně hlasování o hlavě státu vyhraje a vrátí se domů na bílém koni. Ze spanilé jízdy však nebude nic.

Výuka sexuální výchovy a osvěta na školách má být v Polsku trestána třemi až pěti lety vězení. Takový přísný postih požaduje novela zákona, která již prošla v Sejmu prvním čtením hlasy poslanců vládního Práva a spravedlnosti (PiS).

Kdo je muž, který načapal českého kněze na hotelovém pokoji s mladým mužem? Polák Zbigniew Stonoga je podnikatel, samozvaný “lovec pedofilů”, filantrop, ale také kontroverzní postava s bohatou minulostí trestních stíhání.

Až tři roky odnětí svobody může v zemi hrozit tomu, „kdo veřejně propaguje nebo schvaluje sexuální styk nezletilých“, pokud bude přijata novelizace trestního zákoníku, kterou nyní řeší polský parlament. Tato legislativní změna může zasáhnout i praxi lékařů nebo těch, kteří se věnují vzdělávání veřejnosti v oblasti sexuálního života. Cílem předkladatelů z vládní strany Právo a spravedlnost je „posílení právní ochrany dětí a mládeže před sexuální zkažeností a demoralizací“. Fakticky ale sexuální výchova v polských školách neprobíhá ani nyní, vyučuje se pouze „výchova k rodinnému životu“, jejíž obsah je silně ovlivněn striktními postoji polské katolické církve, která mimo jiné odmítá používání jakékoliv antikoncepce, sex mimo manželský svazek nebo se tvrdě vymezuje vůči LGBT osobám.

Byli jsme moc měkcí, vzkázal vládce Polska Jarosław Kaczyński, poté co jeho Právo a spravedlnost v nedělních parlamentních volbách udrželo moc jen s odřenýma ušima.

Hlavním vítězem polských sněmovních voleb se stala konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) a její předseda Jarosław Kaczyński. Důvodů k oslavě má představitel národního a sociálního konzervativismu opravdu hodně. V první řadě jde o to, že konzervativci budou moci další čtyři roky vládnout sami, bez koaličních partnerů. Pomohly jim k tomu zejména dva hlavní momenty.

Autoritářský vůdce polské strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński se často ocitá ve sporech s Bruselem, doma se ale těší vysoké podpoře. Nedělní volby ukázaly, že jeho partaj bude ve vládě pokračovat, aniž by potřebovala koaličního partnera.

Podle prvních odhadů výsledků nedělních polských parlamentních voleb zvítězila vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského se ziskem 43,6 % hlasů. Druhá se umístila opoziční Občanská koalice (KO), která podle odhadů získala 27,4%. Třetí skončila Levice se ziskem 11,9%. Hlas odevzdalo 61% procent Poláků.

Hlavním vítězem včerejších polských sněmovních voleb se stala konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) a její předseda Jarosław Kaczyński. Důvodů k oslavě má představitel národního a sociálního konzervativismu opravdu hodně. V první řadě jde o to, že konzervativci budou moci další čtyři roky vládnout sami, bez koaličních partnerů. Pomohly jim k tomu zejména dva hlavní momenty.

Po sečtení asi 91 procent hlasů odevzdaných v nedělních parlamentních volbách v Polsku má vládnoucí Právo a spravedlnost (PiS) podporu 44,6 procenta hlasujících. Národně-konzervativní formace zvítězila nad liberální Občanskou koalicí, kterou podpořilo 26,7 procenta voličů. Dnes o tom informovala státní volební komise. Z výsledků vyplývá, že PiS bude v Polsku moci samostatně vládnout další čtyři roky.

Město, které má pověst centra krajní pravice. Z pohledu varšavského liberála je to zas zapadákov u hranic s Běloruskem. A letos v červenci se dostal východopolský Bělostok do zahraničních médií kvůli útoku krajní pravice na duhový pochod. Seznam se do města vypravil před nedělními parlamentními volbami.

Polská spisovatelka Olga Tokarczuková, která spolu s rakouským autorem Peterem Handkem ve čtvrtek získala Nobelovu cenu za literaturu, věnovala ocenění Polákům a vyzvala je „zvolte dobře, pro demokracii". Ještě před tím jí některá polská konzervativní média vytkla její liberální postoje a dřívější kritiku vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost.

Polští konzervativci míří k volebnímu vítězství, jistou vládu ale nemají. Pokud by se stal premiérem vůdce strany Jaroslaw Kaczyński, může dojít k utužení autoritářských tendencí státu, řekl v rozhovoru pro INFO.CZ politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd UK.

Už za pár dní, v neděli 13. října, zažijí Poláci parlamentní volby. Podle posledního průzkumu agentury Kantar vládní Právo a spravedlnost (PiS) v nich vede s 40procentní podporou. O volebním vítězství neokonzervativní strany Jaroslawa Kaczyňského už delší dobu nepochybují ani její největší odpůrci.

V Polsku chystá vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) ve svém programu novinku, která by znamenala zásah do momentální zákonné ochrany poslanců a senátorů. Opozice už vyslovuje obavy.

Kdyby se polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) spoléhala na poslední průzkumy, které mu dávají 42- až 47procentní podporu, v centrále strany na Nowogrodské ulici ve Varšavě by už mohli dát chladit šampaňské.

Sice už dva dny po volbách, ale ještě ve starém složení. Sejm, tedy dolní komora polského parlamentu, ve středu v noci přerušil svou poslední schůzi v končícím volebním období. Z rozhodnutí vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) se ale současní poslanci sejdou ještě hned po říjnových parlamentních volbách. Opozice plán ostře kritizuje.

O postu pro Věru Jourovou v nové Evropské komisi bylo už napsáno všechno. Nebo ne?

Polsko se přidává k oficiálnímu požadavku Řecka z letošního jara na odškodnění za německé činy při druhé světové válce. Předseda parlamentního výboru Sejmu pro válečné reparace žádá od Berlína 850 miliard eur, tedy v přepočtu bezmála 22 bilionů korun. O rok dříve to přitom bylo "jen" 690 miliard.

O sestavě nové Evropské komise v čele s Němkou Ursulou von der Leyenovou je už téměř jasno. Členské státy měly do 26. srpna oznámit designované šéfce Komise své kandidáty na posty komisařů. Avšak ne všude jde nominace hladce. Kvůli hluboké vládní krizi má s navržením kandidáta potíže například Itálie – zakládající člen Evropské unie a třetí největší ekonomika eurozóny. O adeptovi na funkci eurokomisaře nemá jasno ani Francie a jméno svého kandidáta na poslední chvíli změnilo i Polsko.

V polovině října si Poláci zvolí nové složení horní i dolní komory parlamentu, klíčové volby se však zřejmě objedou bez většího překvapení. Jasným favoritem předvolebních průzkumů je národně-konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), jejíž čtyřleté vládnutí se neslo ve znamení kontroverzních soudních reforem a sporů s Evropskou komisí. Do předvolebního dění sice začínají promlouvat skandály politiků PiS, ani ty ale stranu zřejmě výrazněji neohrozí. Jak jsou dnes v Polsku rozdané karty a co čekat po volbách?

Dolní komora polského parlamentu zvolila do svého vedení dosavadní ministryni vnitra Elžbietu Witekovou. Informovala o tom polská televize TVN24. Původní předseda Sejmu Marek Kuchciński dnes rezignoval kvůli aféře s vládními letadly. Witekovou na maršálku Sejmu jmenovala vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS).