Právo a spravedlnost

Soudce Igor Tuleya byl suspendován poté, co povolil médiím účast na soudním stání. Komora dospěla k názoru, že se nedopustil protiprávního jednání.

Současný populismus zosobňovaný třeba politickým stylem Donalda Trumpa uvadá, věří politoložka z Oxfordské univerzity Lenka Buštíková. Populistická horečka podle ní opadá a celosvětovou demokracii čeká spíše „občasná zvýšená teplota“. Budoucnost populismu podle Buštíkové do jisté míry ukazuje třeba polská strana Právo a spravedlnost. „Bohužel je tlačená krajní pravicí k některým strašným věcem kolem LGBT komunity a práva.

Berlín nabídl Varšavě systémy Patriot na ochranu polského vzdušného prostoru poté, co v minulých dnech dopadla raketa na vesnici Przewodów u ukrajinských hranic a zabila dva lidi. Ministr obrany Mariusz Blaszczak zpočátku německou nabídku přivítal s nadšením.

Piráti v poslední době kritizují koaliční ODS za její spojenectví s vládními stranami z Itálie a Polska. Své znepokojení nad kooperací občanských demokratů s Bratry Itálie či polskou PiS zmínila i europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). Postoje ODS na evropské úrovni pak v rozhovoru pro CNN Prima NEWS označila za nepochopitelné.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová dala najevo, že systémy protivzdušné obrany Patriot, které Berlín nabídl Polsku, jsou součástí obrany území Severoatlantické aliance. Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak ve středu řekl, že požádal německou vládu, aby je poskytla Ukrajině čelící ruským raketovým útokům.

Polský prezident Andrzej Duda se nechal oklamat dvojicí ruských komiků. Ti se v falešném telefonátu vydávali za francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Duda jim v hovoru vyzradil některé ...

Evropský parlament má příští týden znovu hlasovat o zavedení tří nových daní, které naplánovala Evropská komise v souvislosti se svou zelenou politikou. Daně už představila v předešlém roce, nyní se věc dostala opět do europarlamentu a případné zavedení daní musí ještě projít dalším procesem, včetně schválení na Radě. Představitelé polské vládní koalice se proti zavádění dalších unijních daní dlouhodobě stavějí a burcují k rozhodnému vetu. "Žádné nové daně pro vyděrače z Bruselu," napsal státní…

Po sedmi letech vlády strany Právo a spravedlnost začíná být v Polsku jedna věc čím tím víc viditelná. Jazyk, který polská vláda používá, je jazykem konfliktu a rozdělené společnosti. Terčem útoků a komentářů jsou přitom velmi často ženy.

Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczynski vyvolal pozdvižení svými výroky o ženách. Bývalý premiér se v řeči věnoval nízké porodnosti v zemi a mimo jiné ji přičítal oblibě mladých žen v alkoholu. Ve své myšlence pokračoval s tím, že ženy si závislost na alkoholu vypěstují daleko rychleji než muži. Přidal ještě anekdotu, podle které se alkoholičky na rozdíl od svých mužských protějšků nedokážou vyléčit. Feministická skupina svolala v reakci protest před jeho domem.

Bývalý polský premiér Jarosław Kaczyński na sebe upoutal pozornost výroky o nízké porodnosti v Polsku. Podle něj za klesajícím počtem dětí stojí nezájem polských žen otěhotnět, protože se místo rodině věnují alkoholu. Proti tomu se ohradilo několik jeho politických oponentů.

Soud ve Varšavě rozhodl, že mají být zatčeni tři ruští dispečeři, kteří řídili provoz na letišti v západoruském Smolensku 10. dubna 2010, kdy se tam při pokusu o přistání zřítil stroj s tehdejším polským prezidentem Lechem Kaczyńským na palubě.

V EU se rodí bližší spolupráce Itálie, Česka a Polska. Poprvé o ní v rozhovoru pro Aktuálně.cz promluvil vlivný italský poslanec.

Za nízkou porodnost může alkoholismus u žen, tvrdí Jarosław Kaczyński. Polský vládní institut přitom vidí jiné důvody a jako vzor demografického úspěchu dává „prorodinné Česko“.

Plíce Poláků čeká letos náročná zima plná smogu. Už teď totiž kvůli topné sezóně a energetické krizi zaznamenávají měřicí stanice překročení maximálních limitů pevných částic v ovzduší o stovky procent.

Před dvěma lety polský Ústavní soud rozhodl o téměř úplném zákazu interrupcí. To ovšem umělé potraty nezastavilo, jen probíhají mimo oficiální zdravotní systém.

Politici by si měli obzvlášť hlídat, jakých výroků se dopouští na veřejnosti. Někdy se mohou obrátit proti nim a zaměstnat i policisty.

V Polsku opět sílí hlasy, že by Česko mělo svým severním sousedům vrátit 368 hektarů území, o které Poláci přišli v padesátých letech minulého století. Česká republika územní dluh uznává a dokonce už vytipovala pozemky, které by sousední země mohla získat. To ale kritizuje starosta pohraniční obce Chrastava Michael Canov.

Vítězka italských parlamentních voleb a pravděpodobná budoucí premiérka Giorgia Meloniová se hodlá inspirovat českou a polskou politikou. Podle agentury APA to předsedkyně strany Bratři Itálie (FdI) řekla na akci španělské strany Vox. „V nadcházejících dnech přeměníme své ideje v konkrétní vládní politiku, jak to již dělají naši přátelé v České republice a v Polsku,“ prohlásila politička. Bratři Itálie získali v zářijových předčasných parlamentních volbách více než čtvrtinu hlasů.

Česko ale i Polsko budou inspirací pro pravděpodobnou novou italskou vládu. Vítězka italských voleb Giorgia Meloniová má k vládám v Praze i Varšavě blízko - vede evropskou stranu, kde jsou ODS i polská strana PiS.

Polsko je sídlem 40 ze 100 měst s nejhorší kvalitou ovzduší v Evropské unii, protože se při vytápění domácností spoléhá na uhlí, což je dědictvím komunistické éry, která podporovala těžbu. Nyní však nedostatek paliva a prudce rostoucí životní náklady nutí lidi spalovat alternativy – včetně domovního odpadu, napsala agentura Bloomberg.

Více než dvouleté suspendování polského soudce Pawla Juszczyszyna kvůli jeho kritice justičních reforem bylo porušením jeho práv, rozhodl Evropský soud pro lidská práva (ECHR). Informovala o tom dnes agentura Reuters, která zároveň připomněla, že polská vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) se střetla s institucemi Evropské unie kvůli uprchlíkům, politizaci polského soudnictví nebo práv skupiny LGBT+. Varšava zpochybnila pravomoc ECHR rozhodovat v dané věci.

Šéf polské vládnoucí strany rok před volbami vyostřuje protiněmeckou rétoriku. Německá ministryně si při návštěvě Varšavy znovu vyslechla polskou žádost na válečné reparace. Berlín se drží taktiky ustát věc mlčením.

Polský ministr zahraničí Zbigniew Rau v pondělí podepsal diplomatickou nótu, podle níž Německo dluží Polsku 6,2 bilionu zlotých (v přepočtu přes 31 bilionů korun). Němci ale další válečné odškodné odmítají s tím, že už všechny reparace od druhé světové války zaplatili.

Vztahy mezi Polskem a Německem se výrazně ochlazují a už brzy by mohlo být ještě hůře. Na vině přitom nejsou ani diplomatické spory, ani přístup k válce na Ukrajině, ale hlavně předvolební kampaň, která se pak odráží i v politických rozhodnutích.

To nejhorší je teprve před námi. Pokud zimu nezařídíme, možná už nikdy volby nevyhrajeme. Podle polského deníku Gazeta Wyborcza nepanuje v těchto dnech ve vládě Mateusze Morawieckého optimistická nálada. Uvedené věty měl říci deníku významný politik vládní strany Právo a spravedlnost. Vedení země se podle tohoto zdroje opravdu hodně bojí „obrázků starých žen, které trpí zimou.“

Více než čtyři miliony polských domácností topí uhlím v kamnech a kotlích, ale pouhých devět procent z nich ho má dostatek na nadcházející ­zimu.

V pátek se má hlasovat, zda polský premiér Mateusz Morawiecki zůstane v čele vlády. O krizi kabinetu a ostrých sporech ve vládnoucí straně Právo a spravedlnost (PiS), ohledně řešení energetické krize informují v těchto dnech polská média.

Poté, co neformálně nejmocnější politik v Polsku – předseda strany Právo a spravedlnost (PiS) – Jaroslaw Kaczynski hovořil o uplynulém víkendu údajných případech vyhazování Poláků z vozů první třídy v Německu, vydala společnost Deutsche Bahn prohlášení, v němž ujišťuje, že v Německu netoleruje žádné projevy intolerance a diskriminace.

Začátkem září předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost a de facto nejmocnější muž ve státě Jarosław Kaczyński oznámil, že Varšava bude po Německu požadovat odškodné za utrpení způsobené ve druhé světové válce. Škody napáchané tehdejším nacistickým režimem odhadla speciální komise na 6,2 bilionu zlotých (zhruba 32 bilionů korun). O tom, proč se polská vláda k tomuto kroku odhodlala nyní, víc než 77 let po konci války, a jak jsou na tom polsko-německé vztahy, hovoří profesor Zdzisław…

Rok před parlamentními volbami v Polsku vláda neokonzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) i její předseda Jaroslaw Kaczyňski (73) ne­ustále opakují, že Polsko se stává zemí prosperity. „Skutečný život je však mnohem horší, protože se na něm podepisují inflace ve výši 16,1 procenta a následný nekontrolovaný růst cen potravin a pohonných hmot,“ napsala Gazeta Wyborcza.

Software Pegasus vlastní mimo jiné polská vláda. Ta ale tvrdí, že ho nikdy nezneužila.

Energetická krize tvrdě dopadá také na sousední Polsko. Obce se snaží šetřit elektřinou a vypínají pouliční osvětlení a obměňují plynové městské autobusy za dieselové. Spalovat se mají i uhelné haldy.

Nový, jeden a půl kilometru dlouhý průplav, vyhloubený napříč Viselskou kosou, byl otevřen v sobotu, při příležitosti 83. výročí sovětské invaze do Polska. Jde o první etapu ambiciózního projektu vodní cesty, která má po dokončení – nejspíše za rok – vést z Baltu do polského vnitrozemí, tvrdí polští vládní představitelé. Jejich protivníci oponují, že to je megalomanská stavba a vyhazovaní obrovských státních prostředků do vzduchu.

Aktuální průzkum agentury STEM opět v českých médiích vyvolal něco, co by se dalo nazvat „prezentací vítězného tažení hnutí ANO“. Uskupení Andreje Babiše prý vede na celé čáře. Je tu přitom jiný, ...

V Polsku, donedávna uhelné velmoci, panuje nedostatek a to, co je k mání, zdražilo v uhelných skladech o 300 procent – z přibližně tisíce zlotých (5200 Kč) za tunu na tři tisíce zlotých (15 600 Kč).

Evropský soud pro lidská práva ve čtvrtek rozhodl, že Polsko porušilo právo popové zpěvačky Doroty Rabczewské na svobodu projevu tím, že ji odsoudilo kvůli urážce náboženského cítění. Rabczewská, známá pod uměleckým jménem Doda, dostala u polského soudu pokutu za své výroky o bibli, informuje portál oko.press.

Až doteď měli žáci na výběr, zda budou chodit do hodin náboženství. Změnit se to má od roku 2023. Rozhodnutí narazilo na vlnu nesouhlasu.

Evropské státy stále hledají řadu možných řešení, jak svým občanům pomoci v energetické krizi. Schválený model zastropování už v České republice známe. V sousedním Polsku na to jdou i jinými cestami. Jedním z návrhů, které například připravuje polská vláda, je desetiprocentní sleva na účtu pro ty, kteří sníží spotřebu elektřiny o 10 procent.

Minulý čtvrtek zahájili polští studenti nový školní rok. Letos se na školách v Polsku bude vyučovat nový kurz s názvem Historie a současnost. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost tak přepracovává osnovy společenských věd, aby se zlepšily historické znalosti studentů. Kritici varují, že jde o propagandu. Tématu se v analýze pro server Balkan Insight věnuje historik a odborný asistent v Institutu politických studií Polské akademie věd Tom Junes.

Prokuratura v jihopolských Katovicích obžalovala tři lékaře z nemocnice v Pszczyně v souvislosti s loňským úmrtím těhotné ženy, které vyvolalo protesty proti přísné potratové politice panující v této silně katolické zemi. Třicetiletá pacientka zemřela v důsledku septického šoku poté, co zdravotníci čekali, až odumře poškozený plod, a nevyvolali jí proto včas porod.

Územní spor mezi Polskem a Českem se táhne už od 50. let. Vznikl kvůli poválečnému narovnávání hranice. Polská vládnoucí strana teď chce podle listu Rzeczpospolita tlačit na vyřešení sporu.

Polsko chce od České republiky získat 368 hektarů půdy, o níž se spor táhne od 50. let minulého století. Píše o tom polský deník Rzeczpospolita. Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) podle něj bere záležitost vážně a doufá, že věc dotáhne do konce vláda Petra Fialy.

Polsko chce od České republiky získat zpět 368 hektarů půdy, o niž se spor táhne od 50. let. Píše o tom polský deník Rzeczpospolita. Polská konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) podle něj bere záležitost vážně a doufá, že věc dotáhne do konce vláda Petra Fialy (ODS).

Polsko chce od České republiky získat zpět 368 hektarů půdy, o níž se spor táhne od 50. let. Píše o tom polský deník Rzeczpospolita. Polská konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) podle něj bere záležitost vážně a doufá, že věc dotáhne do konce vláda Petra Fialy. Téma územního dluhu dnes český ministr zahraničí Jan Lipavský krátce řešil s polským protějškem Zbigniewem Rauem, sdělilo ČTK ministerstvo zahraničí. Právníci resortu záležitost analyzují.

Zatímco se Německu debatuje o době sprchování a v Česku o pletených svetrech na zimu, v Polsku se kvůli energetické krizi připravují na zimní smog a topení tím, co bude po ruce.

Polská státní plynárenská společnost (PGNiG) oznámila podnikům, že od začátku příštího roku zvýší ceny plynu 12krát až 15krát.

Požadavek polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), který ve čtvrtek vznesl její předseda Jaroslaw Kaczyński (73), aby Německo zaplatilo Polsku reparace za škody způsobené během druhé světové války v odhadované výši 32 bilionů korun, nepovažují opoziční politici a nezávislá polská média za reálný.

Stanovisko Berlína se nemění: otázka reparací pro Polsko už desítky let není aktuální. Varšava chce po Němcích zaplatit v přepočtu 32,2 bilionu korun. Německý tisk v tom mimo jiné vidí důvod k Putinově radosti.

Polská vláda ve čtvrtek vyčíslila finanční ztráty způsobené nacistickou invazí a následnou okupací země za 2. světové války na 1,3 biliony eur, tedy v přepočtu zhruba 31 bilionů korun a uvedla, že požádá Německo, aby o těchto reparacích jednalo, informuje deník ABC News.

Polsko se rozhodlo oficiálně žádat po Německu reparace za škody způsobené nacistickou okupací za druhé světové války. Ve čtvrtek, v den výročí začátku druhé světové války, to oznámil Jaroslaw Kaczyński, šéf hlavní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Varšava odhaduje, že škody způsobené nacistickým režimem činí 6,2 bilionu zlotých (zhruba 32 bilionů korun). Německé ministerstvo zahraničí zopakovalo, že otázku reparací považuje za uzavřenou.

Polsko se rozhodlo oficiálně žádat po Německu reparace za škody způsobené nacistickou okupací za druhé světové války. Oznámil to dnes podle agentury Reuters Jaroslaw Kaczyński, šéf hlavní vládní ...

Polsko se rozhodlo žádat po Německu reparace za nacistickou okupaci, oznámil ve čtvrtek u příležitosti připomínky 83. výročí vypuknutí druhé světové války Jarosław Kaczyński, předseda strany Právo a spravedlnost. Škody podle něj činí 6,2 bilionu zlotých (zhruba 32 bilionů korun).

Polsko se rozhodlo oficiálně žádat po Německu reparace za škody způsobené nacistickou okupací za druhé světové války. Oznámil to ve čtvrtek podle agentury Reuters Jaroslaw Kaczyński, šéf hlavní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Varšava podle agentury odhaduje, že škody způsobené tehdejším nacistickým režimem činí 6,2 bilionu zlotých (zhruba 32 bilionů korun).

Škody a ztráty způsobené nacistickým Německem jsme vyčíslili na 6,2 bilionu zlotých, vzkazuje Varšava do Berlína. Že by Poláci s požadavkem na odškodnění uspěli, je ale jen málo pravděpodobné. Jde hlavně o vnitropolitické téma.

Polsko se rozhodlo oficiálně žádat po Německu reparace za škody způsobené nacistickou okupací za druhé světové války. Dnes, v den 83. výročí začátku druhé světové války, to oznámil Jaroslaw Kaczyński, šéf hlavní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Varšava odhaduje, že škody způsobené tehdejším nacistickým režimem činí 6,2 bilionu zlotých (zhruba 32 bilionů korun). Německé ministerstvo zahraničí zopakovalo, že otázku reparací považuje za uzavřenou.

Podle prohlášení Jaroslawa Kaczyňského (73), předsedy vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) a nejvlivnějšího politika v zemi, zahájí Polsko masivní zbrojení s cílem vybudovat nejsilnější – 400tisícovou – armádu v Evropě. Zdůvodňuje to tím, že je třeba odradit Rusko od dalších vojenských výpadů na západ.

Polsko chce vybudovat velkou armádu, která by odstrašila Rusko. Sen o mocném vojsku ale můžou Varšavě zkomplikovat podobné faktory jako Moskvě - peníze a nedostatek rekrutů.

Většina Poláků si po ruské invazi na Ukrajinu přeje, aby byla v jejich zemi znovu zavedena povinná základní vojenská služba zrušená v roce 2009. Podle posledních průzkumů veřejného mínění se pro vyslovuje až 85 procent a pouze 15 procent se staví proti. Problémem však je, že ti, kterých by se tato povinnost teoreticky mohla týkat, tedy mladí muži ve věku od 18 do 30 let, nechtějí zrovna narukovat na rok či dva.

Konzervativci a katolické kruhy ji vítají, opozice a liberálové mluví o indoktrinaci a darebáctví. Řeč je o nové polské učebnici Dějiny a současnost 1945–1979.