Právo a spravedlnost

Při oslavách titulu pražské Slavie, které následovaly po středečním derby se Spartou (0:0), na stadionu v Edenu hořelo.

Odklon od uhelných zdrojů dominujících energetickým mixům po dlouhé dekády pokračuje. Novým favoritem jsou různé formy obnovitelných zdrojů – fotovoltaika, vodní nebo větrné elektrárny. A na tento trend začínají slyšet i uhelní Poláci, kteří ještě před pěti lety záměrně omezovali výstavbu větrných elektráren a blokovali tak větší rozšíření čistých energetických zdrojů.

Postavení sexuálních menšin LBGT v Polsku se v posledních dnech zkomplikovalo poté, co se staly jedním ze stěžejních témat kampaně před druhým kolem prezidentských voleb vypsaných na nejbližší neděli.

Z průzkumu pro server Onet.pl vyplývá, že by volby s 49 procenty vyhrál Andrzej Duda, výsledek se ale pohybuje na hranici statistické chyby.

V neděli jsme si připomněli 51. výročí od vypuknutí Stonewallských nepokojů. Jednalo se o první světové vystoupení gayů a leseb v boji za jejich práva a je obecně uznáváno jako nejdůležitější událost, která vedla k hnutí osvobození gayů a modernímu boji za práva LGBT+. Ani po 51 letech však LGBT+ komunita nemá vyhráno a v mnoha částech světa je stále perzekuována. Jak to vnímá mladý gay Martin, který svým coming outem prošel teprve před několika měsíci?

Předvolebními párky se to v Polsku v nedávné době jen hemžilo. Hlavně vládnoucí strana Právo a spravedlnost slibovala hory doly, jen aby Andrzej Duda mohl setrvat dalších pět let ve funkci.

Konzervativci a liberálové si to v polských prezidentských volbách rozdávají na férovku. Komunisté, stejně jako další extremisté nedostali šanci. Druhé kolo mezi dosavadní hlavou státu Andrzejem Dudou a jeho vyzyvatelem Rafałem Trzaskowskim zřejmě bude těsné. Ať už ale vyhraje kterýkoli z nich, půjde o hodnotovou volbu mezi dvěma dobrými variantami. Polákům to zatím můžeme jen tiše závidět.

Andrzej Duda v polských prezidentských volbách získal 43,7 % hlasů, Rafala Trzaskowského podpořilo 30,4 % voličů.

V prvním kole prezidentských voleb v Polsku s největší pravděpodobností zvítězil současný prezident Andrzej Duda, důležitý spojenec vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Podle výsledků, které dnes po sečtení asi 87 procent hlasů zveřejnila ústřední volební komise, ho podpořilo 45,24 procenta voličů. Nezískal nadpoloviční počet hlasů, a tak se za dva týdny ve druhém kole utká s druhým nejúspěšnějším kandidátem, varšavským primátorem Rafalem Trzaskowským z opoziční Občanské platformy.

V nedělním prvním kole prezidentských voleb v Polsku zvítězil současný prezident Andrzej Duda, důležitý spojenec vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Podle výsledků, které dnes po sečtení zhruba 99,8 procenta hlasů zveřejnila státní volební komise, ho podpořilo 43,67 procenta voličů. Nezískal tedy nadpoloviční počet hlasů, a tak se za dva týdny ve druhém kole utká s druhým nejúspěšnějším kandidátem, varšavským primátorem Rafalem Trzaskowským z opoziční Občanské platformy.

Nedělní první kolo polských voleb bylo ve znamení rekordní účasti. Ve druhém kole se utkají dle očekávání současný prezident Andrzej Duda a varšavský primátor Rafal Trzaskowski.

Nejvíce hlasů v dnešních prezidentských volbách v Polsku dostal podle očekávání dosavadní šéf státu Andrzej Duda. Nadpoloviční většinu ale nezískal, takže se za dva týdny bude konat druhé kolo. V něm se Duda utká s kandidátem opozice Rafalem Trzaskowským, který dnes skončil na druhém místě. Podle médií to ukazují odhady výsledků po uzavření volebních místností.

První kolo vyhrál Andrzej Duda, ale opoziční kandidát Rafał Trzaskowski má podle všeho lepší pozici.

Nejvíce hlasů v nedělních prezidentských volbách v Polsku dostal podle očekávání dosavadní šéf státu Andrzej Duda. Nadpoloviční většinu ale nezískal, takže se za dva týdny bude konat druhé kolo. V něm se Duda utká s kandidátem opozice Rafalem Trzaskowským, který skončil na druhém místě. Podle médií to ukazují odhady výsledků po uzavření volebních místností.

První kolo polských prezidentských voleb dopadlo podle očekávání. Voliči za dva týdny rozhodnou, jestli zůstane prezidentem Andrzej Duda, nebo ho vystřídá varšavský primátor Rafał Trzaskowski.

Poláci mohou od rána hlasovat v prezidentských volbách, které byly původně vyhlášeny na květen, ale kvůli koronavirové pandemii byly odloženy. Dosavadnímu prezidentovi Andrzeji Dudovi (48), podporovanému vládní národně konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS), se ve snaze usednout do prezidentského křesla na dalších pět let snaží zabránit deset soupeřů. Ve Varšavě se fronty před volebními místnostmi tvořily už krátce po jejich otevření v sedm hodin ráno, napsal list Gazeta Wyborcza.

Konzervativec Andrzej Duda má v liberálním kandidátovi vážného soupeře do polských prezidentských voleb. Tuto neděli se koná první kolo.

Neobvyklá kampaň před prezidentskými volbami v Polsku, které měly být původně 10. května, ale kvůli epidemii koronaviru musely být přeloženy na neděli, vyvrcholila. Oficiálně sice trvala pouze dva týdny, ale ve skutečnosti se země v předvolebním šílenství zmítala přes půl roku. Odehrávala se totiž ve dvou odlišných, dezorganizovaných a pandemií postižených etapách.

Kdo je hlavním vyzyvatelem Andrzeje Dudy? Jakou roli hrají „veřejnoprávní“ média? A co se zařadí mezi nejbizarnější momenty kampaně? Redakční expert na Polsko Filip Harzer shrnuje vše podstatné.

Nejvíce hlasů v dnešních prezidentských volbách v Polsku dostal podle očekávání dosavadní šéf státu Andrzej Duda. Nadpoloviční většinu ale nezískal, takže se za dva týdny bude konat druhé kolo. V něm se Duda utká s kandidátem opozice Rafalem Trzaskowským, který dnes skončil na druhém místě. Podle médií to ukazují odhady výsledků po uzavření volebních místností.

Dopustil se toho, co sám kritizoval na svém předchůdci, píše se na Slovensku o předsedovi parlamentu Borisi Kollárovi. Kromě kauzy plagiátorství se věnujeme také žánru „disco polo“ v polské prezidentské volební kampani.

Jako každé ráno kontroluju zprávy. Na Slovensku probíhají už několikáté snahy o zpřísnění interrupcí. Děje se tak za intervencí nového, konzervativního ministra zdravotnictví Marka Krajčího. Během koronavirové pandemie nemocnicím přímo doporučil, aby interrupce nevykonávaly, a pod rouškou krize ho několik z nich poslechlo.

Poslední červnovou neděli budou v Polsku prezidentské volby přeložené z 10. května kvůli pandemii koronaviru. Průzkumy ukazují, že šanci na postup do jejich druhého kola (12. července) mají pouze Andrzej Duda, současný prezident a kandidát vládního Práva a spravedlnosti (PiS) s podporou kolem 40 procent, a Rafal Trzaskowski z opoziční Občanské platformy (PO) s přibližně 30 procenty.

Jen několik dní po ohlášené návštěvě, konkrétně 28. června, mají Poláci hlasovat v prvním kole prezidentských voleb.

Polský prezident a svým přirovnáním „ideologie LGBT“ k bolševismu měl nevědomky urazit poradce a člena kampaně Donalda Trumpa. Andrzej Duda má přitom ještě před polskými volbami zamířit do Bílého domu.

Jedním ze snů nejvlivnějšího polského politika Jaroslava Kaczyňského (71) bylo přesvědčit Hollywood, že dějiny jeho vlasti jsou „obrovskou pokladnicí, kterou stojí za to zfilmovat“. Ještě těsně předtím, než se Právo a spravedlnost (PiS), jehož je lídrem, dostalo na podzim 2015 k moci, tvrdil, že „Polsko je obětí nepřátelské globální kampaně, a proto je třeba natočit dva tři velké hollywoodské filmy ukazující historickou pravdu“.

V úterním Středoevropském deníku píšeme o nové německé aplikaci, která má pomoci v boji s koronavirem. Věnujeme se dál i předvolebnímu dění v Polsku a také vývoji kolem kauzy Govnet na Slovensku.

Právo a spravedlnost spustilo hon na sexuální menšiny. Strana doufá, že díky tomu současný polský prezident v nadcházejících volbách obhájí svůj mandát.

Polský prezident Andrzej Duda v dnešním projevu vyslovil názor, že hnutí za práva leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob (LGBT) představuje možná větší nebezpečí než komunistická ideologie. O jeho vystoupení v Opolském vojvodství, kam zavítal u příležitosti své kampaně před prezidentskými volbami, informovaly zahraniční tiskové agentury.

Jednáme a výsledek bude impozantní víc, než si prezidenti mysleli, odpovídá americká velvyslankyně ve Varšavě na zprávu agentury Reuters. Ta tvrdila opak. Středoevropský deník se věnuje i řadě dalších témat z regionu.

Prezidentské volby v Polsku se uskuteční 28. června. Jejich hlavním favoritem zůstává současná hlava státu a kandidát vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Andrzej Duda (48). Bez šancí nastěhovat se do prezidentského paláce na Krakovském předměstí ve Varšavě ale není ani jeho hlavní rival, současný primátor hlavního města Rafal Trzaskowski (48), který kandiduje za proevropskou Občanskou platformu (PO).

Polský prezident Andrzej Duda ve středu vyzýval k zákazu výuky o sexuálních menšinách. Hnutí leseb, gayů, bisexuálů a transgender lidí (LGBT) označil za invazivní zahraniční ideologii, která podkopává tradiční hodnoty katolického národa. Dodal, že manželství může být jedině svazkem muže a ženy. Snaží se tak získat podporu konzervativních voličů před volbou hlavy státu na konci června, protože mu klesá podpora a má už náskok pouhých 2,2 procentního bodu.

Polská veřejnoprávní televize nadržuje vládnoucí straně, shodují se analytici v prvním dílu seriálu Aktuálně.cz o situaci médií ve střední Evropě.

Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes překvapivě požádal parlament o vyslovení důvěry své vládě. Jeho krok je podle médií zjevnou snahou posílit pozici vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) před prezidentskými volbami, které jsou vypsané na 28. června.

Prokuratura ve Varšavě ve středu obžalovala vedoucí personálního oddělení ve švédské nábytkářské firmě Ikea, která loni propustila pracovníka kvůli jeho výrokům na adresu homosexuálů.

Na psaní nosit brýle. Takovou poučku si snad zapamatuje slovenský premiér, pokud si nechce znovu splést vlajku sousední země a asijského státu. Píšeme i o požárech mobilních vysílačů v Lodži a politickém vývoji v Budapešti.

Německý virolog nabádá ke změně způsobu boje s koronavirem, lidé byl podle něj měli věnovat více pozornosti větrání společných prostor. Středoevropský deník píše i o hornících v Polsku nebo dlouhé večeři rakouského prezidenta.

Polské prezidentské volby nejsou přímo drama, jak říká časté klišé, ale rozhodně se v jejich průběhu nedá na nic spolehnout. Nejprve nebylo jasné, jestli vůbec proběhnou. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) je velmi chtěla uspořádat v průběhu května.

Při větším rozlišení je obrázek vládního úspěchu při boji koronavirem komplikovanější.

Uvolňování opatření vyhlášených v souvislosti s koronavirem nabralo v Polsku nečekaně rychlé obrátky. Od 18. května budou moci otevřít restaurace i kadeřnictví, částečně i základní školy. Nejkritičtější situace zůstává ve Slezsku hraničícím s Moravskoslezským krajem. Nejistý zůstává i termín odložených prezidentských voleb.

Berlín chce hranice mezi unijními státy vrátit do normálu a oznamuje postupné rušení kontrol, podobný plán oznámila i Vídeň. Středeční Středoevropský deník se věnuje i sms zprávám asistenky slovenského expremiéra Roberta Fica.

Rozepře mezi polskými politiky dosáhly bizarního výsledku. Podle původního plánu mělo v neděli 10. května proběhnout první kolo prezidentských voleb, jenže situaci zkomplikovala koronavirová epidemie. Zatímco vláda tlačila na uskutečnění hlasování, opozice se s odvoláním na veřejné bezpečí snažila o jeho zrušení. Ke vzájemné dohodě nakonec nedošlo, a v Polsku se tak konaly první volby duchů.

Maďarský ministr zahraničí zostřuje rétoriku proti „liberálnímu mainstreamu“, předvolal si kvůli tomu velvyslance severoevropských zemí. Pondělní Středoevropský deník se věnuje i polským volbám nebo povzbudivým číslům z Vídně.

Tuto neděli si Poláci nakonec prezidenta nevyberou. Způsob odložení voleb ale také vyvolává řadu otázek nad jejich právoplatností.

Prezidentské volby v Polsku v neděli budou, jen se neotevřou volební místnosti. To je logika, kterou nově uplatňuje polská vládnoucí koalice. Seznam Zprávy o situaci mluvily s místopředsedkyní Evropské komise Věrou Jourovou.

Dolní komora polského parlamentu schválila vládou navržený zákon, který všeobecně umožňuje hlasovat v prezidentských volbách korespondenčním způsobem. Volby, které v zemi kvůli koronaviru vyvolaly velké spory, se ale po dohodě šéfů stran vládní koalice v původním termínu 10. května konat nebudou.

Nejistota, fatální selhání státu a politiků, obcházení zákonů, zneužívání soudů, změna pravidel za chodu a nebezpečná hra se 30 miliony voličů. Takové je dnešní Polsko.

Prezidentské volby v Polsku, které se podle původních plánů měly konat tuto neděli, se uskuteční v pozdějším termínu. Ve středu pozdě večer se na tom dohodl předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński s Jaroslawem Gowinem, šéfem menšího koaličního uskupení Dohoda.

Česko naopak podle zprávy patří k posledním plně demokratickým zemím v postkomunistické Evropě i přes zhoršení týkající se nezávislosti médií.

Pokud by se hlasovalo korespondenčně, měla by pošta jen pár dní na doručení hlasovacích lístků.

Slovensko zrychluje rušení mimořádných opatření, spojila se druhá i třetí vlna. Tématem Středoevropského deníků zůstávají i polské prezidentské volby, pořád totiž není jasné, kdy a jak se bude volit.

Hlavním tématem Středoevropského deníku budou tento týden polské prezidentské volby. Pořád se totiž neví, zda se v neděli opravdu budou konat, případně jak. Věnujeme se i výsledkům rakouských plošných testů či dění ve straně Směr.

V Polsku se schyluje ke smutnému světovému rekordu. Podle týdeníku Polityka není na planetě země, kde by ani týden před původně stanoveným termínem prezidentských voleb nikdo nevěděl, na základě jakého rozhodnutí, kdy a zda vůbec budou. V podstatě celé Polsko čeká, jak dopadne hlasování 7. května v Sejmu, které by mělo vzhledem k pokračující pandemii koronaviru rozhodnout o korespondenčním hlasování.

Deset dní před prezidentskými volbami naplánovanými na 10. května vládne v Polsku nevídaný politický chaos. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) navzdory pandemii koronaviru, která si v Polsku vyžádala 624 obětí a 12 640 nakažených, trvá na korespondenčním hlasování, které však stále není uzákoněné.

Zpráva, která zní jako desítky let stará. Na česko-polských hranicích se střílelo, polští vojáci zadrželi muže, který se urputně snažil dostat do země. Středoevropský deník se dnes věnuje i pokračování procesu s Marianem Kočnerem.

Podle Věry Jourové je kritizovaný zákon v rozporu s právem Evropské unie.

Prezidentské volby v Polsku, které se podle původních plánů měly konat tuto neděli, se uskuteční v pozdějším termínu. Dnes pozdě večer se na tom dohodl předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński s Jaroslawem Gowinem, šéfem menšího koaličního uskupení Dohoda. Informovala o tom polská agentura PAP.

Bývalý šéf Evropské rady a někdejší polský premiér Donald Tusk dnes vyzval k bojkotu nadcházejících polských prezidentských voleb, které se mají kvůli koronavirové krizi konat korespondenčně.

Nejistota, politické intriky a kampaň jen na sociálních sítích. Tak vypadá polská politika 12 dní před plánovanými prezidentskými volbami. Není vůbec jasné, zda a jak proběhnou.