Radim Vizváry

Taky byste chtěli zažít neuvěřitelné dobrodružství s baronem Prášilem? V nové multižánrové inscenaci Laterny magiky se to poštěstí malé holčičce, která sleduje, jak baron tančí s rejnokem, přátelí se s býkem v koridě nebo zachraňuje černou labuť z odpadků. Matka dívenky ale nemá pochopení pro bezbřehou fantazii – jako soudkyně Prášila vyslýchá a uvrhne jej do cely. Režijní dvojice Miřenka Čechová a Petr Boháč přináší na scénu Stavovského divadla archetyp velkohubého vypravěče a připomíná, že dospělí se často snaží dětskou představivost spoutat, soudit nebo rovnou zakázat. Mim Radim Vizváry popisuje, jak lze vyprávět beze slov, ilustrátorka a animátorka Galina Miklínová objasňuje proces živé kresby na scéně a epizodou provází Jitka Kostelníková. Uslyšíte ukázky z inscenace Baron Prášil a hudbu Jana Kučery.

Nonverbální inscenace V parku vypráví o třech dnech v životě bývalé tanečnice (Zuzana Hrzalová) a vysloužilého klauna (Josef Kotěšovský), kteří se setkají v parku. Ten se stává hřištěm pro jejich hry, gagy, snění i vzpomínání. Jejich interakce grandiózně nabourává ošetřovatelka (Halka Třešňáková) pečující o tanečnici, která má jasnou představu, jak se má její klientka chovat. Jak vznikla inscenace, která je poctou legendám Laterny magiky, Josefu Kotěšovskému a Zuzaně Hrzalové? Proč je podle režiséra inscenace Radima Vizváryho právě humor klíčem k nahlížení na stáří? A jaké to je, když se tělo hlásí se svými limity? Epizodou provází PR Laterny magiky Martina Sedláková, do parku vás zavedou Zuzana Hrzalová, Halka Třešňáková, Teo Jeřábek a Radim Vizváry. V epizodě zazní ukázky a hudba Iva Gregorce Sedláčka z inscenace V parku.

Nová komorní inscenace v režii Radima Vizváryho, která propojuje prvky nonverbálního divadla a filmové poetiky, nahlíží s humorem a laskavostí na život seniorů. Premiéru bude mít v úterý 4.11. v La Fabrice.

Národní divadlo jako symbol české kultury a identity se od svého vzniku nezaměřovalo jen na zachování národních hodnot, ale také na zapojení do širšího evropského a světového kontextu. Proč je pro naše soubory klíčové podporovat mezinárodní dialog a spolupráci? Jakou inspiraci čerpají ze zahraničí a co naopak můžou přinést světové scéně? A jaké prostředky používají k překonávání kulturních a jazykových rozdílů? O tématech, která rezonují divadelním světem, si opět povídají dramaturgyně Činohry Nina Jacques, PR Baletu Kateřina Hanáčková, dramaturg Opery Ondřej Hučín a umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry. Užijte si poslech dalšího dílu Z druhé galerie. Uslyšíte hudbu z inscenací Naši furianti, Rusalka, Labutí jezero, Robot Radius, Kafka: Proces, Kylián – Mosty času, La traviata, Misantrop a Rej.

Ženy auta půjčují je iniciativa, která narušuje mýty o ženách a automobilitě, zprostředkovává bezplatné sdílení vozů s cílem pomoci samoživitelkám a samoživitelům. Radka Jenka Šubířová stála u vzniku projektu: „Snažíme se ženám dodávat kuráž a poukazovat na to, že nejsou horšími řidičkami. To dokládají data, která jsou k dispozici nejen na českém trhu,“ říká.

„Blížící se smrt je často katalyzátorem některých proměn, které člověk nebyl schopný uskutečnit v průběhu svého života, včetně odpouštění,“ říká Denisa Mlčochová, psychoterapeutka a lékařka, která působí na Klinice paliativní medicíny Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

V roce 2000 dostal architekt Pavel Lejsek odvahu a koupil zámek Hrádek u Sušice, který byl tou dobou spíš ruinou. Pustil se tak do oprav a projekt dokonce získal prestižní ocenění Stavba roku v kategorii Rekonstrukce roku. „Na zámku není nikdy hotovo. Je to nekonečný příběh, kdy jsou připraveny další projekty na obnovu poškozených nebo spadlých věcí,“ říká.

"Po večerech rád píšu po hospodách - rukou. Je důležité si dobře vybrat, snažím se vlézt tam, kde je co nejmenší ruch," říká s humorem. "Generál v umyvadle plném blues" je více než tisícistránková publikace, která shrnuje jeho dosavadní literární tvorbu. Jaké to je držet v ruce vlastní sebrané spisy? Co je prvotní impuls, že se rozhodne psát knihu a jak pak vypadá proces, kdy vznikají knihy, které píše? Moderuje Ondřej Konrád.

Hudební cyklus Moderna kulturní platformy GOODGOOD představuje hudební skladatele moderny i neoklasické klasiky, a to v netradičních prostorách architektonické moderny. V úterý 12. prosince v rámci cyklu vystoupí v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze uskupení Floex Ensemble.

Jde o úpravu operního díla Paula Hidnemitha, v režii mima Radima Vizváryho. Inscenace je posledním jevištním operním projektem v cyklu Musica non grata, oživující umělecký odkaz skladatelů důležitých pro hudební život meziválečného Československa, kteří byli pronásledováni nebo jiným způsobem perzekvováni.

O takzvaných ženských dějinách i o vynálezu bakelitu používaného k výrobě rádií s akademičkou a autorkou historických románů Mary Chamberlainovou

Zuzana Hrzalová byla celou svou taneční kariéru věrná Laterně magice. A ač dnes již působí jako baletní mistryně, v inscenaci Radima Vizváryho Krajina těla se vrací na jeviště. A rovnou na špičky! Postava Baletky společně se Starým tanečníkem v podání Josefa Kotěšovského v inscenaci, která oslavuje lidské tělo, reprezentuje třetí generaci tanečníků. A jak sama říká, tančí spíš duší. Kdo je postava Baletky? A jaký vztah má k tělu Zuzana Hrzalová? Je inscenace jevištní básní? Co všechno je „krajina těla“? Zuzana Hrzalová v podcastu V roli tentokrát o těle…    

Nahrávka je první z připravované série a byla včera v Praze pokřtěna pod záštitou velvyslankyně Brazilské federativní republiky. Pardubický rodák Filip Bandžak hojně vystupuje v zahraničí a je laureátem řady pěveckých soutěží. Své nové album nahrál pro brazilské vydavatelství DAG Klassical a znějí na něm tři písňové cykly z pera Gustava Mahlera, které Bandžak zpívá za klavírního doprovodu svého dlouhodobého spolupracovníka Antona Aslamase.