Reinhard Heydrich

„Stačí být druhý a mohou na vás všichni zapomenout, nebo přinejmenším o vás moc nevědět. Jsou tací, co zmizí na věky, jiní se vynoří třeba s novou dobou nebo s další generací, někteří se mění v čase. Jednou jsou za padouchy, jindy za hrdiny.“ To píše Jitka Neradová v úvodu své knihy Doskočiště protektorát 2.

Poslední den července roku 1941 se zapsal do černé historie druhé světové války jako den, kdy nacisté začali reálně připravovat projekt konečného řešení židovské otázky..

V Národním muzeu ve výstavě Nikdy se nevzdáme! tento týden přibyly dva unikátní dokumenty související s atentátem na Reinharda Heydricha. Jde o písemné informace určené pro Winstona Churchilla týkající se atentátu i jeho dopadů a dále o korespondenci mezi zástupcem šéfa britské tajné služby generálem Colinem Gubbinsem a plukovníkem Františkem Moravcem z 30. května 1942. ČTK o tom za Národní muzeum informovala Šárka Bukvajová.

Britové vůbec poprvé do Česka půjčili dva unikátní dokumenty ze svých archivů o událostech kolem likvidace říšského protektora Reinharda Heydricha. Od čtvrtka jsou vystavené v historické budově Národního muzea v Praze jako součást expozice Nikdy se nevzdáme! a potvrzují, jak důležitý čin to byl tehdy 27. května před osmdesáti lety.

Ladislav Samohýl se narodil do rodiny milovníka aut a posedlost stroji na čtyřech kolech zdědil se vím všudy. Jeho nynější sbírku čítající zhruba tři stovky automobilů a poloviční množství motocyklů je možné zhlédnout v jeho soukromé sbírce historických vozidel ve Zlíně.

Film Obecná škola už patří k české klasice. Celý děj je popisem dětství jeho autora Zdeňka Svěráka. Dokonce herecký výkon Jana Třísky jako učitele…

Na pražské Letné je v těchto dnech vystavena zneškodněná ruská vojenská technika. Má připomenout hrůzy války a to, že nad okupanty jde zvítězit. Podobnou expozici ale spatřili Češi již v roce 1942. Propagandistická akce pod záštitou zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se ovšem nacistům částečně vymkla z rukou. „Například vystavený těžký ruský tank KV-2 budil obrovský respekt a dodával Pražanům naději, že i Hitlera je možné porazit. Zato ruské zbraně nyní vystavené na Letné vyvolávají hlavně strach a obavy, že je Putin může použít i proti naší zemi,“ porovnává obě akce historik Jan B. Uhlíř.

Podle Peckové je povinností neustále připomínat osudy lidí, kteří se stali oběťmi jen kvůli svému původu.

Mezzosopranistka Dagmar Pecková dnes v Malé dvoraně Veletržního paláce v Praze koncertem připomene vyvraždění obyvatel tzv. Terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau. Jejich vyvraždění v lágrovém baráku BIIb se uskutečnilo 8. března a 10. až 12. července 1944, o život přišlo téměř 7500 vězňů. Podle Peckové je povinností neustále připomínat osudy lidí, kteří se stali oběťmi jen kvůli svému původu.

Zneužily pardubické náměstí Republiky jako místo svého kultu. Nacismus i komunismus zde postavily symboly moci, stála na něm nacistická „slepice“ i bizarní oslava kolektivizace. A co rudoarmějec od ‚Tyršáků‘? Bude se jako Stalinův sokl bez Stalina taky poroučet?

Mezzosopranistka Dagmar Pecková v Malé dvoraně Veletržního paláce v Praze koncertem 12. července připomene vyvraždění obyvatel tzv. Terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau. Jejich vyvraždění v lágrovém baráku BIIb se uskutečnilo 8. března a 10. až 12. července 1944, o život přišlo téměř 7500 vězňů. Podle Peckové je povinností neustále připomínat osudy lidí, kteří se stali oběťmi jen kvůli svému původu. ČTK dnes o tom za pořadatele informovala Martina Chvojka Reková.

Moderní televizní zpravodajství se neobejde bez názorné grafiky. Před očima diváků ožívají kosmické lodě Elona Muska anebo rachotí armádní technika. Jak tato grafika vzniká? Říká se, že jeden obrázek vydá za tisíc slov. V televizním zpravodajství jde tato názornost ještě dál. Díky pokročilým grafickým softwarům se vedle redaktorů objevují animované objekty. Raketa SpaceX? Ruské zbraně? Nebo rovnou Titanic klesající ke dnu? Nic z toho není problém. „Dokážeme cokoli, je to jenom otázka času,“ říká šéf grafiků ve zpravodajství skupiny Prima Petr Závorka.

Pátého července slaví svátek Cyril a Metoděj. Kromě významného státního svátku u příležitosti příchodu obou věrozvěstů na Velkou Moravu slavíme také Mezinárodní den objetí zdarma. A před 26 lety se na den přesně narodila slavná ovce Dolly, první naklonovaný savec.

Bomba Jana Kubiše nebo dvakrát ukradený prapor československé divize ve Francii. Do Armádního muzea na Žižkově se po téměř čtyřleté rozsáhlé rekonstrukci objektu vracejí předměty, které návštěvníky provedou dějinami českých zemí od šestého století až po současnost. V šesti expozicích teď historici připravují zhruba 300 vitrín a tisíce sbírkových předmětů.

Obec Ohrazenice na Třebíčsku má od roku 2007 pamětní desku, která připomíná osud sester Kovárníkových. Ty za druhé světové války pomáhaly parašutistům, jedním z nich byl i Jan Kubiš. Nacisté je za to před 80 lety zavraždili.

Komedie Dovolená s Andělem z roku 1952 nijak nepřehání: odborářské rekreace byly jedním ze způsobů, jak režim „ideově působil“ na občany i v jejich volném čase. A to dlouhodobě – překvapuje totiž, že v článku budeme citovat příručky až z osmdesátých let...

Stovky lidí si včera v Dolních Vilémovicích na Třebíčsku připomněly 80 let od smrti parašutisty Jana Kubiše, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Pieta se odehrála před Kubišovým rodným domem, v němž je expozice.

Poslední díl seriálu článků, které jsme věnovali osmdesátému výročí operace Anthropoid, tedy úspěšnému útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, je zaměřen na ztvárnění této ...

Stovky lidí si dnes v Dolních Vilémovicích na Třebíčsku připomněly 80 let od smrti parašutisty Jana Kubiše, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Pieta se odehrála před Kubišovým rodným domem, v němž je expozice. Češi by měli být hrdí, že Kubiš a ostatní atentát provedli, bez něj by možná český národ již neexistoval, řekla ČTK Julie Fňukalová, jejíž dědeček byl František Kubiš, parašutistův otec.

Jako o každé velké historické události se i o atentátu na Reinharda Heydricha během oněch uplynulých osmi desítek let objevila celá řada publikací, které se jí věnovaly. V mnoha knihách událost ...

Komentář Ondřeje Štindla: Zveřejňování policejních odposlechů, včetně různých jejich barvitých detailů, se v Česku stalo jakousi normou. Může nás to ale přibližovat k nástupu „společnosti dohledu“.

/ARCHIVNÍ FOTO/ Regionální muzeum v Chrudimi, které v letech 1980 až 1990 vykonávalo správu Památníku v Ležákách, uchovává ve svých sbírkách kromě fotografií vypálené osady a poválečných pietních aktů i několik předmětů pocházejících z Ležáků. Jde mimo jiné o mlýnské kolo, smaltovanou ceduli s nápisem Válcový mlýn Jindřich Švanda, hrneček poškozený ohněm či dámské boty.

Sérii živých zpravodajských rekonstrukcí završil Český rozhlas vysíláním z Ležáků, malé osady na Chrudimsku, kterou se nacisté podobně jako předtím Lidice rozhodli vymazat z mapy. Důvodem bylo odhalení gestapa, že parašutisté odtud udržovali vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.

K tragické události došlo 24. června 1942.

Zameťte s nimi ještě hůř než s Lidicemi. Tento rozkaz provázel vyhlazení osady Ležáky, k němuž došlo právě před 80 lety, dne 24. června 1942. Ležácký masakr přežily pouhé dvě holčičky. Na rozdíl od Lidic však ležáčtí obyvatelé věděli, proč k nim gestapo vtrhlo: po celý půlrok ukrývali radistu výsadkářské skupiny Silver A a ani hrůzy německé odplaty za Heydrichovu smrt je nedonutili tohoto muže vydat.

Vojenská střelnice ve Spáleném lese v Lubech u Klatov se před 80 lety proměnila v popraviště. Nacisté tady po atentátu na Reinharda Heydricha zastřelili 73 lidí. Příběhy obětí se rozhodl zmapovat historik a učitel Lukáš Kopecký. „Chtěl jsem je konečně všechny připomenout a vrátit jim tvář,“ zdůvodnil.

Osadu Ležáky tvořilo osm domů a údolí, v němž se kolem potoka Ležáku soustředily Údolí dominoval mlýn, který však katastrálně spadal pod Miřetice, neboť hranici katastru tvořilo koryto potoka. Ve ...

Osmdesáté výročí vyhlazení osady Ležáky na Chrudimsku může víc zviditelnit téma válečných hrůz, lidé se o teď historii zajímají mnohem víc. ČTK to dnes řekl ředitel Památníku Lidice a vojenský historik Eduard Stehlík. Dnes se u Památníku Ležáky na Chrudimsku, který pod Památník Lidice spadá, koná celodenní připomínková akce k 80. výročí události.

Ke konci května se připomíná jeden z nejodvážnějších činů naší historie, a sice atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Při letošních vzpomínkových akcích se mimořádně otevřelo i jeho sídlo.

Hrůzy války často rodí hrdiny. Jedním z nich byl i policista Karel Kněz, který spolupracoval s odbojem a s nacistickými zvěrstvy bojoval až do posledního možného momentu.

Připomínání slavného atentátu na Reinharda Heydricha médii, dotčenými pražskými čtvrtěmi i nadšenci na sociálních sítích se nedalo přehlédnout. Je to samozřejmě dobře, užil jsem si to a náhodou zjistil, že operace Anthropoid se tak trošku dotýká i mě, i když nevím, jestli zrovna tak, jak bych si přál

Stalo se takovým nehezkým českým zvykem tradovat, že žijeme v zemi, jejíž obyvatelé se před agresorem vždy skloní a kolaborují. Kdo nám ho vnutil?

U příležitosti 75. výročí, před pěti roky, jsme si na stránkách časopisu Tempus medicorum a na serveru Naše zdravotnictví připomněli hrdiny lékařského stavu, kteří se zapojili do operace Anthropoid. Do pomoci hrdinným československým výsadkářům, kteří vykonali exekuci nad Reinhardem Heydrichem, jednou z největších nacistických zrůd, zastupujícím protektorem v Čechách a na Moravě a zároveň architektem vyvraždění Židů, tedy tzv. konečného řešení židovské otázky.

Pamětní desku má ode dneška ve Zborově na Českobudějovicku Jan Zelenka-Hajský, jenž se významně podílel na přípravě operace Anthropoid, která vedla za druhé světové války k likvidaci Reinharda Heydricha. Od úmrtí Zelenky-Hajského uplynulo 80 let. Ve Zborově strávil mládí a navštěvoval místní základní školu.

Falešné zprávy nejsou vymožeností moderní doby, byly tu vždy. Pravda lidi nikdy nevzrušovala tolik jako skandál, byť vylhaný.

Přesně před osmdesáti lety na Kobyliské střelnici padl jeden z největších hrdinů českého národa, generál Alois Eliáš. Paradoxem je, že Heydricha, který ho nechal v září 1941 zatknout, nakonec ještě o více než dva týdny přežil. Generál Alois Eliáš. Český vlastenec, legionář, politik, představitel odbojové organizace Obrana národa v období protektorátu a nacisty jediný popravený ministerský předseda ze všech okupovaných zemí. Veliký hrdina českého národa, který se obětoval pro svojí vlast.

Před 80 lety, 19. června 1942, popravili nacisté někdejšího předsedu protektorátní vlády Aloise Eliáše. V ten samý den porodila v porodnici gestapa první z lidických žen a gestapo pokračovalo v pronásledování a zatýkání členů domácího odboje.

Na kobyliské střelnici byl před 80 lety, 19. června 1942, popraven generál, odbojář a předseda protektorátní vlády Alois Eliáš.

Seskok armádních parašutistů, bohoslužba i tradiční pietní akt u chrámu svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici v sobotu dopoledne připomněly československé výsadkáře, kteří v těchto místech po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha před 80 lety zemřeli po boji s nacistickou přesilou. Přítomní si připomněli nejen odvahu sedmi padlých mužů, ale i památku jejich spolupracovníků a dalších obětí nacistického teroru v tehdejším protektorátu. Tradiční piety se poprvé zúčastnil i německý velvyslanec v České republice.

Stovky lidí si dnes připomněly na místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku 80. výročí jejího vyhlazení nacisty. Na místě, kde stojí na půdorysech devíti domů žulové náhrobky s vytesaným křížem, uctili památku vyvražděných obyvatel.

Sokol patřil od svého vzniku před více než 150 lety k hlavním hybatelům českého společenského života a vrcholem jeho činnosti byly slety. První se konal 18. června 1882 na pražském Střeleckém ostrově, dvě dekády činnosti Sokola tehdy oslavilo 720 cvičících. Později se počty účastníků sletů pohybovaly až ve stovkách tisíc. Dva z nich se dokonce změnily v jasnou politickou manifestaci. Desátý slet v červenci 1938 byl vyjádřením odhodlání Čechoslováků bránit se proti hrozícímu nacistickému nebezpečí. A vystoupení o deset let později zase výrazným protestem proti komunistickému puči z února 1948.

Ministerský předseda protektorátní vlády Alois Eliáš zůstává poměrně kontroverzní postavou, a nepomohly mu ani moderní dějiny. Komunisté ho jednoznačně označili za kolaboranta a po změně režimu zase na povrch vyplula takzvaná chlebíčková aféra, během níž Eliáš s dalšími lidmi otrávil německého novináře.

Přijde-li řeč na heydrichiádu a gymnaziální studenty, vybaví si řada Čechů zejména povídku a film Vyšší princip, inspirované příběhem příbramského gymnázia. Mnohem méně známý je osud 84 studentů reálného gymnázia a Vyšší průmyslové školy v Roudnici nad Labem, kteří byli 20. června 1942 zatčeni a uvězněni. Nejméně třináct z nich nacisté umučili.

První slet se konal přesně před 140 lety na pražském Střeleckém ostrově. V letech 1938 a 1948 byla akce i politickou manifestací proti totalitě.

Nechtěnou poctu charakteru Vladimíra Petřeka vzdal nacista K. H. Frank: "Má-li český národ zůstat živ, nesmí se stát národem takovýchto Petřeků."

Přítomní si připomněli nejen odvahu sedmi padlých mužů, ale i památku jejich spolupracovníků a dalších obětí nacistického teroru v tehdejším protektorátu

Dva týdny po vyhlazení Lidic zlikvidovali nacisté 24. června 1942 další českou vesnici – Ležáky na Chrudimsku.