Reinhard Heydrich

Protektorát Čechy a Morava patří k nejtemnějším obdobím českých dějin. Vznikl po okupaci v březnu 1939 a fungoval až do konce druhé světové války. Na první pohled měl vlastní vládu, prezidenta a instituce – skutečnou moc ale drželi němečtí říšští protektoři. Dokument přináší příběhy mužů, kteří rozhodovali o osudech milionů: od Konstantina von Neuratha přes Reinharda Heydricha až po Karla Hermanna Franka. Vedle nich se zaměřuje i na české politiky, kteří v čele protektorátní vlády stáli – Emil Hácha, Alois Eliáš, Jaroslav Krejčí, Emanuel Moravec či Richard Bienert. Někteří kolaborovali vědomě a z přesvědčení, jiní se snažili manévrovat v bezvýchodné situaci. Jaké byly jejich motivace, jak skončili po roce 1945 a jak se na ně díváme dnes? Osudy kolaborantů a vládců Protektorátu ukazují, jak složitá a často tragická byla cesta českého národa během okupace.

Přestože Canaris viděl, jak Hitler využívá skandálů ke zbavení se kritiků nacistického režimu, ochotně jim pomáhal a v únoru 1938 řídil lživé kampaně proti Rakousku. O několik měsíců později však varoval francouzské a britské politiky, že Hitler plánuje rozdrtit Československo. Prostřednictvím emisara Ewalda von Kleist-Schmenzina se snažil upozornit Velkou Británii, že válku může zastavit pouze pevné odhodlání, nikoli ústupky. Mnichovská dohoda z 30. září 1938, v níž Československo přišlo o velkou část svého území, tyto naděje, a na čas i veškeré plány na Hitlerovo sesazení, pohřbila, neboť nacisté byli u německých občanů na vrcholu popularity. V létě 1939 se Hitler vrhl na Polsko. 22. srpna 1939 svolal vysoce postavené důstojníky, mezi nimi i Canarise, a tvrdě hovořil o vyhlazení polského státu. Navzdory rozkazům nic si nezapisovat si Canaris napsal do svého bloku poznámky a později je předal kontaktům v odboji, kteří jejich shrnutí vyzradili britským diplomatům. Když 1. září začala invaze, projel frontu, viděl Varšavu v plamenech a četl zprávy Abwehru o masakrech civilního obyvatelstva, které prováděly Einsatzgruppen. 14. září 1939 vyzývavě řekl Wilhelmu Keitelovi: "Upozorňuji generalobersta Keitela na to, že jsem byl informován o tom, že se v Polsku plánovalo rozsáhlé střílení a že měla být vyhlazena zejména šlechta a duchovenstvo. Koneckonců svět by za tyto metody činil odpovědným wehrmacht, pod jehož dohledem se tyto věci děly."...

27. května 1942, Praha. V ostré zatáčce v Libni se odehrál jeden z nejodvážnějších odbojových činů druhé světové války. Operace Anthropoid, atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Byl to chladně kalkulovaný politický akt, který měl probudit svědomí spojenců, sjednotit národ a navždy vymazat ostudu Mnichovské dohody. Akce, která stála tisíce životů, ale která zásadně ovlivnila poválečné uspořádání Československa.

Protektorát Čechy a Morava patří k nejtemnějším obdobím českých dějin. Vznikl po okupaci v březnu 1939 a fungoval až do konce druhé světové války. Na první pohled měl vlastní vládu, prezidenta a instituce – skutečnou moc ale drželi němečtí říšští protektoři. Dokument přináší příběhy mužů, kteří rozhodovali o osudech milionů: od Konstantina von Neuratha přes Reinharda Heydricha až po Karla Hermanna Franka. Vedle nich se zaměřuje i na české politiky, kteří v čele protektorátní vlády stáli – Emil Hácha, Alois Eliáš, Jaroslav Krejčí, Emanuel Moravec či Richard Bienert. Někteří kolaborovali vědomě a z přesvědčení, jiní se snažili manévrovat v bezvýchodné situaci. Jaké byly jejich motivace, jak skončili po roce 1945 a jak se na ně díváme dnes? Osudy kolaborantů a vládců Protektorátu ukazují, jak složitá a často tragická byla cesta českého národa během okupace.

Když nacisté po květnovém atentátu na Reinharda Heydricha v roce 1942 odhalili jejich úkryt, svedlo sedm československých parašutistů svůj poslední boj v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici u pražského Karlova náměstí. Vysvěcen, coby pravoslavný, byl před 90 lety 28. září 1935 vladykou Gorazdem II. – Matějem Pavlíkem.