Rudolf Slánský

Vždycky jsem měl přání se někoho z posledních zbylých komunistů zeptat, proč nechal soudruh Gottwald popravit soudruha Slánského. Znali se přece tolik let, bojovali za světovou revoluci, a on ho ...

Zatímco první československý prezident T. G. Masaryk nepil tvrdý alkohol a od svých 50 se nedotknul ani piva a vína, zůstal první dělnický prezident Klement Gottwald až do své smrti notorickým alkoholikem. Z obavy, že mu alkohol dojde, dokonce odložil likvidaci živnostníků.

Je známým faktem, že Klement Gottwald, „první dělnický prezident“, zemřel na následky prasklé výdutě srdeční aorty po návratu z pohřbu Josifa Vissarionoviče Stalina, z nějž se navzdory doporučení lékařů vracel letadlem a ne vlakem. Méně známé je, že při inscenování Gottwaldova pohřbu se komunistická moc inspirovala i křesťanskými obrazy a předchozími pohřby Tomáše Garriguea Masaryka a Edvarda Beneše.

Únor 1948 navždy změnil československou společnost. Většina strůjců komunistického převratu se ale z nově nabyté moci dlouho netěšila.

V nedožitých 99 letech zemřel v pondělí 9. ledna dlouholetý novinář Vladimír Brabec. Od 50. let pracoval v Československé tiskové kanceláři, kterou musel po sovětské invazi 1968 poté, co trval na svém nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy. Po roce 1989 se ale k novinářské profesi vrátil, byl jedním ze spoluzakladatelů deníku Hospodářské noviny, kde pracoval až do svých osmdesáti

Podepisoval rozsudky smrti ve vykonstruovaných procesech, přesto přál občanům „štěstí a zdar“ do nového roku 1953. Před sedmdesáti lety přednesl svůj poslední novoroční projev československý prezident Klement Gottwald, věrný služebník sovětského diktátora Stalina. Ve sváteční řeči chvalořečil vůdce Kremlu jako posla míru, ale také děkoval bdělé domácí Státní bezpečnosti za odhalení protistátního spikleneckého centra. Oba státníci přitom záhy zesnuli, Stalin 5. března 1953 a Gottwald o devět dnů později.

Slavná historická veselohra Císařův pekař - Pekařův císař vzbudila ve své době velké ohlasy. Její rozpočet byl astronomických 27 milionů korun, a když se režie ujal Frič, nezastavil se ani na této částce. Proč se původní režisér Krejčík nesnášel s Werichem, popsal historik Taussig MF Dnes. Tomu a dalším zajímavostem legendárního díla jsme se věnovali v našem článku.

Komunistickou poslankyni Jarmilu Potůčkovou-Taussigovou odsoudili k 25 letům vězení. I přes mučení se nepřiznala, zachránila si tím život.

Rudolf Slánský, jeden z nejbližších spolupracovníků předsedy KSČ Klementa Gottwalda, doplatil stejně jako mnozí jiní na paranoidní stalinistickou poučku o zostřování třídního boje a paranoidní hledání domnělých či skutečných nepřátel uvnitř nikým nekontrolované státostrany. Patřil k zakladatelům komunistického režimu po únoru 1948, ten jej o necelých 5 let později sám zahubil.

Před sedmdesáti lety 3. prosince 1952 v ranních hodinách proběhla na dvoře pankrácké věznice poprava jedenácti odsouzenců v čele s bývalým generálním tajemníkem ÚV KSČ Rudolfem Slánským. Popelem z jejich těl si estébáci posypali zledovatělou silnici.

Před sedmdesáti lety, 3. prosince 1952, proběhla v ranních hodinách na dvoře pankrácké věznice poprava jedenácti odsouzenců v čele s bývalým generálním tajemníkem ÚV KSČ Rudolfem Slánským. Popelem z jejich těl si estébáci posypali zledovatělou silnici.

Různé způsoby dobové manipulace a propagandy ukáže internetový projekt Politické procesy, který jeho tvůrci spustili v sobotu symbolicky ve 03:06. Právě v tuto dobu…

Dne 3. prosince 1952 byl spolu s deseti spoluobviněnými popraven bývalý generální tajemník ÚV KSČ Rudolf Slánský. K smrti byl paradoxně odsouzen za činy, které nikdy nespáchal. Jeho vykonstruovaný proces byl vrcholem komunistického bezpráví 50. let.

Různé způsoby dobové manipulace a propagandy ukáže internetový projekt Politické procesy, který dnes jeho tvůrci spustí symbolicky ve 03:06. Právě v tuto dobu před 70 lety začaly popravy 11 odsouzených v procesu s Rudolfem Slánským, kteří si v zinscenovaném procesu vyslechli rozsudek smrti. Projekt vznikl ve spolupráci Národního archivu, dokumentaristy Marka Janáče, Archivu Českého rozhlasu a Ústavu pro studium totalitních režimů.

Jsme ve válce, ale kulturní. Útočníci tvrdí, že Slánského proces byl završením rafinovaného českého plánu na vytvoření „národního státu“.

Válka si vzala životy milionů lidí a když už její hrůzy skončily a smrt nebyla dennodenním strašákem, většina se snažila žít znovu normálně. Lidé chodili do práce, šetřili, plánovali lepší budoucnost, zajištění, třeba i dům. Jenomže pak přišli komunisté se svým nápadem, jak zachránit ekonomiku - sebrat lidem jejich úspory…

„Dáme jedenáct špagátů a tři doživotí.“ Tak zněl závěr osmidenního vykonstruovaného procesu s takzvaným protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského. Průběh a výsledek vykonstruovaného procesu popisujeme v posledním díle seriálu Radiožurnálu.

20. listopadu 1952 začal proces s takzvaným protistátním spikleneckým centrem. Vše se odehrávalo podle připraveného scénáře. „Bude to rozsudek nanejvýš spravedlivý za všechny ty strašné zločiny, které jsem spáchal,“ tak zněla Slánského slova během soudního líčení. „Proces nebyl spravedlivý ani zákonný. Byl to kriminální zločin,“ říká historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřich Tůma. Rudolf Slánský byl popraven 3. prosince 1952. V roce 1963 ho soud rehabilitoval.

Pouhých sedm let od konce druhé světové války stálo ve vykonstruovaném procesu před soudem jedenáct obžalovaných židovského původu. Jejich opětovné pronásledování zneklidňovalo celý svět. Antisemitské pozadí procesu s takzvaným protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského přibližuje čtvrtý díl seriálu Radiožurnálu k 70. výročí jednoho z největších politických procesů 50. let.

V procesu se Slánským bylo 11 ze 14 obžalovaných židovského původu. Antisemitismus v pozadí soudu byl důsledkem obratu politiky Sovětského svazu vůči Izraeli. Pouhých 7 let od konce druhé světové války zneklidňoval celý svět. „Sovětští poradci si začali hledat nové viníky, které by mohli obžalovat z kosmopolitismu a sionismu. 11 obžalovaných židovského původu se možná ani samo nepovažovalo za židy,“ popisuje historik Oldřich Tůma.

Za schvalování útoku Ruska na Ukrajinu a za nabádání k ještě tvrdším úderům včetně použití vodíkových bomb nakonec musí zaplatit bývalý bruntálský zastupitel za SPD Daniel Makay peněžitý trest ve výši 45 tisíc korun. Rozhodl o tom ve čtvrtek Krajský soud v Ostravě, který tak zamítl odvolání obžalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále.

Spojovalo je budování socialismu v Československu i nekritický obdiv ke Stalinovi a Sovětskému svazu. Mezi dvěma nejmocnějšími muži komunistické strany - Klementem Gottwaldem a Rudolfem Slánským bylo zpočátku mnohaleté přátelství. Přesto Gottwald nakonec neváhal Slánského obětovat. Právě jejich vztahu je věnovaný středeční díl našeho seriálu.

Spojovalo je budování socialismu v Československu i nekritický obdiv Stalina a Sovětského svazu. Dva nejmocnější muži Komunistické strany v Československu byli zpočátku přátelé, přesto dal Gottwald souhlas se zatčením Slánského. „Blízký spolupracovník Stalina Gottwaldovi vysvětlil, že Slánský ztratil Stalinovu důvěru a je zapleten do nějakého spiknutí. Gottwald se zatčením souhlasil, nejspíš se domníval, že taky hraje o vlastní krk,“ popisuje historik Oldřich Tůma.

Rudolf Slánský hrál důležitou roli během únorového převratu v roce 1948 i poté, co se komunisté dostali naplno k moci. „Spolu s Gottwaldem, který už byl prezidentem republiky, a s Antonínem Zápotockým, který byl předsedou vlády, to byl takový mocenský triumvirát,“ vysvětluje historik Oldřich Tůma. Po šesti letech ale přišlo uvěznění a strmý pád. Poslechněte si další díl seriálu k 70. výročí jednoho z největších politických procesů 50. let.

Zatímco v květnu 1945 slavila celá Evropa konec druhé světové války, Rudolf Slánský zažíval vrchol svojí kariéry. Stal se druhým nejmocnějším mužem komunistické strany hned po Klementu Gottwaldovi. Po šesti letech ale přišlo uvěznění a strmý pád. Nejúspěšnější období Slánského politického života přiblíží druhý díl seriálu Radiožurnálu k 70. výročí jednoho z největších politických procesů 50. let

Jedenáct trestů smrti a tři doživotí. Pečlivě zinscenovaný proces začal před 70 lety 20. listopadu 1952. Při srovnání s podobnými procesy v komunistických zemích zde padl nejvyšší počet absolutních trestů.

Vladimír Bohata byl na začátku 50. let členem ostrahy, která hlídala vilu tehdejšího generálního tajemníka Ústředního výboru komunistické strany Rudolfa Slánského. Na jednoho z nejmocnějších mužů komunistického Československa vzpomínal pro projekt Paměť národa. „Slánského jsme viděli málo, protože časně ráno odjížděl a pozdě večer se vracel. Ale pokud jsem se s ním setkal, tak jsem ho vnímal jako velice příjemného, sympatického pána, ale dost uzavřeného.“

Před sedmdesáti lety, 20. listopadu 1952, začal proces s někdejším generálním tajemníkem komunistické strany Rudolfem Slánským a třinácti dalšími obžalovanými. Oběťmi největšího politického monstrprocesu 50. let s bývalými funkcionáři v sovětizované Evropě nebyli jen odsouzení, ale i jejich rodiny. Karel Šling, syn Otty Šlinga popraveného v procesu s R. Slánským, poskytl Právu rozhovor.

Před 121 lety se narodil Rudolf Slánský, bývalý generální tajemník KSČ. Tento zapálený komunista se stal jednou z obětí vykonstruovaného politického procesu, jehož deklarovaným cílem bylo vypořádání se organizovanou skupinou, jež se měla pokoušet o restaurování kapitalismu v Československu. Ve skutečnosti však šlo o zinscenované představení plné antisemitské rétoriky zorganizované jako úlitba stalinskému Sovětskému svazu.…

Pražská korupční kauza, kterou policie nazvala „Dozimetr“, působí jako bláznivá fraška či parodie. Zřetězení absurdit, které bez kritického odstupu publikují média, nyní korunovalo pokání jednoho ...

Trest smrti už dávno nepatří k našemu současnému právnímu systému. Nebylo tomu však vždycky a úplně ten poslední akt oběšení přišel 8. června 1989. Popraveným byl slovenský vrah Štefan Svitek, jehož brutální činy jsou jen pro ty nejotrlejší. Co provedl a jak byl vykonán poslední trest smrti v Československu?

Guttmannův příběh ukazuje realitu komunistického hnutí a to, jak vzdálené skutečně bylo demokracii, i té vnitrostranické. Co se stane, když si vysoký funkcionář KSČ dovolí kritizovat Kominternu?

Manželku generálního tajemníka čekal strmý pád, stejně jako jejího muže. V socialismus nikdy věřit nepřestala a svého muže obhajovala do konce života.

Kolik je to, sedmdesát let? Tak nějak. A sám se ve svých čtyřiceti divím, jak blbě se mi čte o tom, co jsem přitom už četl tolikrát. Snad jen pár notoricky známých jmen, abyste pochopili: Milada Horáková, Vladimír Clementis, Rudolf Slánský, Hubert Ripka, Marie Švermová a logicky Václav Kopecký a Otto Šling, Josef Toufar.

Válka na Ukrajině, kterou provází vypočítavá apokalyptická hysterie Putinových propagandistů, nás nutí si připomenout, že i před sedmdesáti lety, v roce 1952, se planeta řítila do záhuby. Hrozivá spirála militarizace ve východním bloku, včetně Československa, byla důsledkem schůzky, která se konala v lednu 1951 v Kremlu. Na ní Stalin rozdal úkoly svým „malým bratrům“, mezi nimiž byli i Rudolf Slánský a Alexej Čepička. Léta 1951–1953 byla v jistém smyslu vyvrcholením tří desetiletí zahraniční politiky kremelského „nejvyššího“ vůdce.

„Uprostřed noci nás vzbudili a nahnali do autobusu se zalepenými okny. Neřekli nám, kam nás vezou.” Řeholníci a bývalí studenti církevních škol vzpomínají na tragickou noc ze 13. na 14. dubna 1950.

Na pokyn Státního úřadu pro věci církevní přepadli Svatou Horu tři důstojníci StB a přes dvě desítky ozbrojených příslušníků SNB. Řeholníci jim odmítli otevřít vrata kláštera, a tak je vylomili. Svatou Horu obsadili a zástupci zatčeného rektora oznámili, že se jejich řeholní dům zestátňuje.

Prezident Klement Gottwald zemřel jen několik dní po sovětském tyranovi Stalinovi. Podivný sled událostí vnesl do konce prvního dělnického prezidenta několik nevyjasněných otázek. Byl zlikvidován, nebo šlo o selhání alkoholem zlikvidovaného zdraví? Paradoxně a překvapivě totiž Gottwaldovi bylo pouhých 56 let, když opustil svět živých.

Když byla krátce po procesu se Slánským recepce na sovětské ambasádě, byl zde i Antonín Novotný, který byl dosazen na místo popraveného tajemníka. Klement Gottwald mu tenkrát před sovětským poradcem řekl toto: „Soudruzi podceňují práci ve vládě, tak buď budeš pracovat, kam tě postavíme, nebo půjde hlavička dolů, a ty víš, že to umíme.“ Vyděšený a uražený Novotný opustil recepci.

Změnit minulost nebo aspoň její vnímání bylo snem každého totalitního režimu. Mnohým určitě v souvislosti s jakýmkoliv přepisováním či mazáním minulosti naskočí jako první asociace Orwellův román 1984. Hlavní hrdina Winston Smith v něm měl na starosti změnu obsahu starých zpráv, aby si neprotiřečily s tím, co strana aktuálně hlásala podle hesla „Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost.“

S výjimkou publikace popisující detailně život prezidenta Gustáva Husáka žádná důkladná biografie některého z dalších komunistických prezidentů dosud nevznikla. Změnit to chce historik Michal Stehlík. Už nyní v archivech nachází zajímavé informace o muži, který mimo jiné podepsal desítky rozsudků smrti a naopak omilostnil nacistické vrahy. Zápotocký je podle historiků „docela složitý případ“. „Žil poměrně dlouho a

„Mám, co jsem si zasloužil“ – toto byla poslední slova generálního tajemníka KSČ, kterého obětovala vlastní strana. Jeho smrt však neměla ukojit krvežíznivost davu. Byla obětí nejvyššímu, rudému bohu – Stalinovi.

Na rozdíl od většiny prvorepublikových filmových hvězd, které byly donuceny rezignovat na svoji další kariéru hned po osvobození, si na mimořádnou herečku osud počíhal až o pár let později. Její životní tragédie začala nevinně.

Pokud bychom hledali zosobněné zlo, Bedřich Reicin by jistě stál za úvahu. Jeden z nejagilnějších komunistů měl za svůj krátký život na svých rukou krev válečných hrdinů a elity národa. Jeho fanatismus byl natolik přes čáru, že se ho nakonec zbavila vlastní strana. Co ho vedlo k brutálnímu chování a proč ho poslali na šibenici?

Po rezignaci místopředsedy Pirátů Martina Kučery je dalším pomyslným Pirátem přes palubu zastupitel Prahy 9 Petr Daubner, který ze strany odchází. Podle Daubnera nyní v Pirátské straně názorově převažují extrémní levičáci, s jejichž názory se on neztotožňuje.

Rudolf Slánský a jeho manželka Josefa byli oddanými komunisty. Přestože Rudolf byl nakonec právě komunistickými kamarády popraven ve zkonstruovaném procesu, jeho žena Josefa se komunistické ideje nikdy nevzdala. Smrt manžela ji poznamenala, ale největší tragédií života obou manželů byl únos malinké dcery, kterou již nikdy nespatřili.

Byl hlavní tváří komunistického puče z února 48, který zemi na čtyřicet let odsoudil k totalitě. Stal se symbolem teroru, jenž poslal na smrt mnoho nevinných, dalším zničil život. Před 125 lety se narodil „první dělnický prezident“ Klement Gottwald, jehož historik Libor Svoboda označuje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS za jednu z nejzápornějších postav českých dějin.

Sedmnáctý listopad není pouze výročím pádu komunismu v Československu a poprav českých studentů v roce 1939. V roce 1960 byl ve stejný den popraven poslední politický vězeň Vladivoj Tomek, který byl odsouzen k absolutnímu trestu. Při této příležitosti se konala malá pieta před Tomkovým domem poblíž pražského Strossmayerova náměstí. Na mladého odbojáře, který zemřel v 27 letech, zavzpomínalo několik lidí včetně starosty Prahy 7 Jana Čižinského, historika Petra Blažka a bývalého Tomkova spolužáka…

Zdravotní stav současného prezidenta Miloše Zemana je jedním z největších tajemství současné české politiky. Fotky malátného prezidenta nevěstí nic dobrého. Zeman, kterému přejeme brzké uzdravení a mnoho let v kondici, však není zdaleka jedinou hlavou státou, která se potýkala s vážnými zdravotními problémy. Například smrt Klementa Gottwalda dodnes provázejí spekulace. První dělnický prezident zemřel jen devět dní po smrti obávaného Stalina.

V Izraeli minulý týden ve věku 99 let zemřel československý letec Petr Arton, který za druhé světové války sloužil v britském Královském letectvu (RAF) u 311. československé bombardovací peruti. Sdělila to Darja Čablová z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Arton zemřel 6. října, pohřben byl v pondělí.

V Izraeli minulý týden ve věku 99 let zemřel československý letec Petr Arton, který za druhé světové války sloužil v britském Královském letectvu (RAF) u 311. československé bombardovací peruti.

V Izraeli minulý týden ve věku 99 let zemřel československý letec Petr Arton, který za druhé světové války sloužil v britském Královském letectvu (RAF) u 311. československé bombardovací peruti. ČTK to sdělila Darja Čablová z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Arton zemřel 6. října, pohřben byl v pondělí. Arton podle Adama Hradilka z ÚSTR, který se jeho dramatickým životem zabýval, uprchl před nacisty uprchl přes Japonsko do Velké Británie, kdy sloužil u RAF. Po válce se v Československu podle Hradilka podílel na převzetí moci komunisty a následně působil jako československý agent ve Velké Británii. Po odhalení byl vyhoštěn do Izraele, protože v Československu mu v souvislosti s politickým procesem kolem Rudolfa Slánského hrozilo vězení nebo i trest smrti.

Rudolf Slánský byl jedním z nejmocnějších mužů Komunistické strany Československa. Ale jak to už tak bývá, po raketovém nástupu přišel strmý pád. Slánský byl později v procesu obviněn a odsouzen – nechala jej oběsit jeho vlastní komunistická strana.

Festival umělecké alternativy …příští vlna/next wave… dnes udělil v divadle Komedie své pocty v šesti kategoriích.

Marta Čepičková měla opravdu zvláštní osud. Narodila se rodičům Klementu Gottwaldovi a Martě - tehdy ještě Holubové. Tatínek Klement neměl alespoň zpočátku o své rodičovské povinnosti velký zájem a Martu nechal samotnou jen s její matkou. A ani další roky nebyly tak jednoduché, jak bychom si u dcery budoucího prvního dělnického prezidenta možná představovali.

Jedenáct trestů smrti a tři doživotí. Pečlivě zinscenovaný proces začal před 70 lety 20. listopadu 1952. Při srovnání s podobnými procesy v komunistických zemích zde padl nejvyšší počet absolutních trestů.

Jedenáct trestů smrti a tři doživotí. Pečlivě zinscenovaný proces začal před 70 lety 20. listopadu 1952. Při srovnání s podobnými procesy v komunistických zemích zde padl nejvyšší počet absolutních trestů.