Rudolf Slánský

S výjimkou publikace popisující detailně život prezidenta Gustáva Husáka žádná důkladná biografie některého z dalších komunistických prezidentů dosud nevznikla. Změnit to chce historik Michal Stehlík. Už nyní v archivech nachází zajímavé informace o muži, který mimo jiné podepsal desítky rozsudků smrti a naopak omilostnil nacistické vrahy. Zápotocký je podle historiků „docela složitý případ“. „Žil poměrně dlouho a

„Mám, co jsem si zasloužil“ – toto byla poslední slova generálního tajemníka KSČ, kterého obětovala vlastní strana. Jeho smrt však neměla ukojit krvežíznivost davu. Byla obětí nejvyššímu, rudému bohu – Stalinovi.

Na rozdíl od většiny prvorepublikových filmových hvězd, které byly donuceny rezignovat na svoji další kariéru hned po osvobození, si na mimořádnou herečku osud počíhal až o pár let později. Její životní tragédie začala nevinně.

Pokud bychom hledali zosobněné zlo, Bedřich Reicin by jistě stál za úvahu. Jeden z nejagilnějších komunistů měl za svůj krátký život na svých rukou krev válečných hrdinů a elity národa. Jeho fanatismus byl natolik přes čáru, že se ho nakonec zbavila vlastní strana. Co ho vedlo k brutálnímu chování a proč ho poslali na šibenici?

Po rezignaci místopředsedy Pirátů Martina Kučery je dalším pomyslným Pirátem přes palubu zastupitel Prahy 9 Petr Daubner, který ze strany odchází. Podle Daubnera nyní v Pirátské straně názorově převažují extrémní levičáci, s jejichž názory se on neztotožňuje.

Rudolf Slánský a jeho manželka Josefa byli oddanými komunisty. Přestože Rudolf byl nakonec právě komunistickými kamarády popraven ve zkonstruovaném procesu, jeho žena Josefa se komunistické ideje nikdy nevzdala. Smrt manžela ji poznamenala, ale největší tragédií života obou manželů byl únos malinké dcery, kterou již nikdy nespatřili.

Byl hlavní tváří komunistického puče z února 48, který zemi na čtyřicet let odsoudil k totalitě. Stal se symbolem teroru, jenž poslal na smrt mnoho nevinných, dalším zničil život. Před 125 lety se narodil „první dělnický prezident“ Klement Gottwald, jehož historik Libor Svoboda označuje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS za jednu z nejzápornějších postav českých dějin.

Sedmnáctý listopad není pouze výročím pádu komunismu v Československu a poprav českých studentů v roce 1939. V roce 1960 byl ve stejný den popraven poslední politický vězeň Vladivoj Tomek, který byl odsouzen k absolutnímu trestu. Při této příležitosti se konala malá pieta před Tomkovým domem poblíž pražského Strossmayerova náměstí. Na mladého odbojáře, který zemřel v 27 letech, zavzpomínalo několik lidí včetně starosty Prahy 7 Jana Čižinského, historika Petra Blažka a bývalého Tomkova spolužáka…

Zdravotní stav současného prezidenta Miloše Zemana je jedním z největších tajemství současné české politiky. Fotky malátného prezidenta nevěstí nic dobrého. Zeman, kterému přejeme brzké uzdravení a mnoho let v kondici, však není zdaleka jedinou hlavou státou, která se potýkala s vážnými zdravotními problémy. Například smrt Klementa Gottwalda dodnes provázejí spekulace. První dělnický prezident zemřel jen devět dní po smrti obávaného Stalina.

V Izraeli minulý týden ve věku 99 let zemřel československý letec Petr Arton, který za druhé světové války sloužil v britském Královském letectvu (RAF) u 311. československé bombardovací peruti. Sdělila to Darja Čablová z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Arton zemřel 6. října, pohřben byl v pondělí.

V Izraeli minulý týden ve věku 99 let zemřel československý letec Petr Arton, který za druhé světové války sloužil v britském Královském letectvu (RAF) u 311. československé bombardovací peruti.

V Izraeli minulý týden ve věku 99 let zemřel československý letec Petr Arton, který za druhé světové války sloužil v britském Královském letectvu (RAF) u 311. československé bombardovací peruti. ČTK to sdělila Darja Čablová z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Arton zemřel 6. října, pohřben byl v pondělí. Arton podle Adama Hradilka z ÚSTR, který se jeho dramatickým životem zabýval, uprchl před nacisty uprchl přes Japonsko do Velké Británie, kdy sloužil u RAF. Po válce se v Československu podle Hradilka podílel na převzetí moci komunisty a následně působil jako československý agent ve Velké Británii. Po odhalení byl vyhoštěn do Izraele, protože v Československu mu v souvislosti s politickým procesem kolem Rudolfa Slánského hrozilo vězení nebo i trest smrti.

Rudolf Slánský byl jedním z nejmocnějších mužů Komunistické strany Československa. Ale jak to už tak bývá, po raketovém nástupu přišel strmý pád. Slánský byl později v procesu obviněn a odsouzen – nechala jej oběsit jeho vlastní komunistická strana.

Festival umělecké alternativy …příští vlna/next wave… dnes udělil v divadle Komedie své pocty v šesti kategoriích.

Marta Čepičková měla opravdu zvláštní osud. Narodila se rodičům Klementu Gottwaldovi a Martě - tehdy ještě Holubové. Tatínek Klement neměl alespoň zpočátku o své rodičovské povinnosti velký zájem a Martu nechal samotnou jen s její matkou. A ani další roky nebyly tak jednoduché, jak bychom si u dcery budoucího prvního dělnického prezidenta možná představovali.

Lidé, kteří milovali svá hospodářství a rozuměli jim, byli kvůli násilné kolektivizaci často označeni za nepřátele. Takový je i příběh několika sedláků z Telecí, kteří přišli o  to nejcennější, o svou půdu.

Vladimír Bohata sloužil na začátku padesátých let v útvaru Javor, který měl na starosti ochranu vysokých stranických činitelů. Bezpečnost předního komunistického funkcionáře Rudolfa Slánského zajišťoval až do jeho zatčení.

Česko si nepodmanili ani revolucionáři, ani stalinisté, ani osmašedesátníci. Plně je ovládli až normalizační komunisté, kteří odhodili legitimaci.

Jak se v průběhu 100 let měnila KSČ? "Měla i světlé chvilky, ale bylo jich málo. Její ústředí bylo od počátku v Moskvě," říká historik Petr Blažek.

Bianca Bellová v posledních románech stvořila obrazy zlých světů plných útrap. V nových povídkách se zavrtala do hebké české předcovidové doby.

Šéfa KSČM velmi pozlobilo, že by mohl Antonín Zápotocký přijít o čestné občantví Českých Budějovic. Předáci komunistického totalitního režimu už dávno neměli mít čestné občanství nikde.

Studie ÚSTR Člověk v soukolí StB rozkrývá okolnosti i motivy spolupráce lidí se Státní bezpečností. Ať již z donucení, či pocitu moci nad druhými.

Nejlepším filmem roku 2020 se stal snímek režisérky Agnieszky Holland Šarlatán. Proměnil i další nominace, mimo jiné za nejlepší herecký výkon v hlavní roli. Sošku si domů z pražského Rudolfina odnesl Ivan Trojan. Co se týče počtu udělených cen, vyhrál ovšem film o poválečném účtování s Němci v českém pohraničí Bohdana Slámy Krajina ve stínu.

Osmadevadesáté narozeniny slaví válečný veterán Emil Boček, 85 je legendárnímu hudebnímu kritikovi a popularizátorovi hudby Jiřímu Černému.

Na portálu DAFilms.cz dnes začíná přehlídka vybraných filmů nominovaných na 28. ročník výročních cen České filmové a televizní akademie (ČFTA) Český lev, které budou uděleny v sobotu 6. března v Pražském Rudolfinu v přímém přenosu České televize. Letos je přehlídka obohacená o živé streamy s režiséry nominovaných filmů.

Po likvidaci vnější opozice se vraždící mašinérie totalitního státu, v nějž se po roce 1948 proměnilo Československo, obrátila proti svým stvořitelům. V osidlech nalíčených na polapení "vnitřního nepřítele" uvízl v roce 1951 i Gustáv Husák, pozdější prezident, jenž se stal symbolem porážky Pražského jara a nastolení "normalizace" 70. let.

Zpráva o Stalinově úmrtí v březnu roku 1953 byla pro obyvatele východního bloku velkým překvapením. Čechoslováky čekal hned za 9 dní poté ještě větší šok: zemřel i jejich prezident a předseda KSČ Klement Gottwald. Jakkoli byla jeho smrt pro mnohé vítanou událostí, vyvolala i vlnu podezření. Proč tak zčistajasna hned po Stalinovi?

Kultovní skútr sloužil i ve vozovém parku nizozemské policie. Licenčně se vyráběl na Novém Zélandu.

Letošní vyhlášení vítězů audiovizuálních cen Českého filmového a televizního svazu (FITES) Trilobit 2021 se uskuteční 23. ledna on-line.

Politické procesy v 50. letech mají asi dvě nejvýznamnější oběti na popravišti komunistických dějin. Milada Horáková reprezentující svobodné a demokratické myšlenky první republiky a Rudolf Slánský, architekt socialistického scénáře na převzetí totalitní moci ve státě. Nový režim s faktickým vedením v Moskvě tak ukázal, že nezná hranice a rád střílí do vlastních řad. Proč neměl být v klidu ani Gottwald?

William Shakespeare přirozeně československý komunistický režim nezažil. Podle autorů třídílné minisérie Herec, jejíž první díl v neděli odvysílala Česká televize, měl k němu přesto co říct. Zkraje první epizody titulní herec v podání Jana Ciny cituje na silvestrovském večírku část sonetu číslo 121: „Je lépe zlý být, nežli zvát být zlým / Když kdo jím není, výtku zlého sklízí / Ne, jsem, kdo jsem a ti, jichž zbraně cíl jsou vady mé, jen vlastní zjeví stíny / Ledaže chtíc říct s povšechností snadnou / že všichni lidé zlí a v zlu svém vládnou“.

Pokud nejste z Prahy, máte po čtyřech letech zase příležitost jít ke krajským volbám. Dejme si tedy za pět minut dvanáct krátké opáčko, do jaké džungle své zastupitele vysíláte.

Česká republika si připomíná výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy. V jedinečném interaktivním projektu Seznam Zpráv si můžete vyzkoušet, jak se za totality žilo.

Francouzská historička Muriel Blaive, působící v Ústavu pro studium totalitních režimů, na sociálních sítích a v médiích opakovaně obviňuje své kritiky z neznalosti historie a z nevědeckých přístupů. Sama se ovšem dopouští závažného historického omylu, když opakovaně tvrdí, že komunistický režim v roce 1952 v procesu s Rudolfem Slánským a společníky neoznačil obžalované jako Židy, nýbrž jako sionisty.

Dokumentární podzim v České televizi (ČT) přinese původní tvorbu filmařů, kteří se zabývají různorodými tématy ze současnosti i historie. Autorské snímky nabídnou dosud nezveřejněné záznamy z vykonstruovaného procesu s Rudolfem Slánským, zaměří se na globální oteplování, na život se zákeřnou chorobou i na dějiny sportovního centra Dukla. S novými díly se na obrazovky vrací také Český žurnál a premiérová pokračování pořadů, jako jsou Herbář s Kateřinou Winterovou nebo České rybí legendy Jakuba Vágnera. Novináře o tom informoval ředitel ČT Petr Dvořák.

Česká televize uvede letos desítky nových dokumentárních filmů. Tematicky jde o cestování, portréty osobností či historii bitev, válek i sexu.

Když už se někoho bál dokonce Stalin, muselo jít o opradu výraznou politickou osobnos. Partyzánský hrdina Jozip Broz Tito se vzepřel sovětskému diktátu a socialismus v Jugoslávii vedl podle vlastních představ. Hned několikrát byl terčem atentátů, ale nikomu se ho nepodařilo odstranit. Kdo byl tento populární, ale také kontroverzní vůdce?

Setkal jsem se v uplynulých letech s několika mladšími lidmi, kteří obhajovali socialismus zvláštními argumenty, ačkoli jsem je nemohl podezírat z toho, že jsou komunisté.

Dne 30. června 1945 vznikl z výnosu tehdejšího československého ministerstva vnitra Sbor národní bezpečnosti, jehož součástí byla také Státní bezpečnost. Od svého založení fungovala pod plnou kontrolou Komunistické strany Československa (KSČ) a brzy se stala nejobávanější represivní složkou totalitního aparátu.

Vraždu Milady Horákové mají na svědomí tři komunističtí prokurátoři – Josef Urválek, Juraj Vieska a Ludmila Brožová-Polednová. První dva jmenovaní vystudovali práva před 2. světovou válkou. Brožová-Polednová nevystudovala práva, neměla maturitu ani výuční list. Po bolševickém převratu v únoru 1948 nastoupila na roční (!) studium tzv. Právnické školy pracujících. Komunisté tehdy hledali oddané fanatiky odhodlané k vraždění a perzekucím nevinných lidí, ve kterých viděli nepřátele a především se jich báli. V případě Polednové si vybrali správně.

O netradiční vzpomínku se podělil poslanec a lídr Praha sobě Jan Čižinský. Na sociálních sítích sdílel fotografii své rodiny s matkou budoucího komunistického prokurátora Josefa Urválka, který mimo jiné před 70 lety poslal na smrt Miladu Horákovou. Čižinského rodina se s Urválkovými vídala a vzpomíná na to, jak se z „malého Pepíčka“ stal člověk, který psychicky týral vlastní matku.

Slavné říční lázně slaví 110. výročí od svého vzniku. Při té příležitosti doznají změn a projdou drobnými úpravami.

Ve dnech 70. výročí monstrprocesu s Miladou Horákovou a dalšími oběťmi komunistické zvůle se můžeme seznámit s tím, jak uvažoval člověk, který v roli prokurátora plamennými žalobami posílal nevinné lidi na smrt a do vězení.

Povídky ze Svrabové čtvrti, tak se jmenuje výbor dosud nevydaných literárních textů novináře, reportéra a prozaika Františka Roberta Krause (1903–1967). Jejich témata vystihuje spíš podtitul Zmizelý svět židovské Prahy (Cattacan, 344 stran, 349 Kč).

Akce K začala ze 13. na 14. dubna 1950. Komunistům se podařilo zlikvidovat činnost katolických klášterů.

Ve své éře byl Vladimír Zábrodský pro světový hokej fenoménem velikosti Wayna Gretzkého. Žil ale ve špatné době. A kromě dvou titulů mistra světa zažil i nejsmutnější moment dějin českého hokeje. To když jeho spoluhráče po vykonstruovaném procesu poslali do lágru těžit uran. Jeho ne. Všechna podezření, že svůj tým zradil, vždy odmítal. Pokud si snad v sobě nesl nějaké nevyřčené tajemství, už ho nevysloví. Ve věku 97 let Vladimír Zábrodský zemřel.

Jedenáct rozsudků trestů smrti a tři doživotní žaláře překvapily i Kreml. Věšelo se jako málokde. Českoslovenští komunisté byli papežštější než papež.

Jednou z výrazných postav filmu Past o dramatickém pokusu o emigraci herečky Jiřiny Štěpničkové, a který byl celý řízený komunistickou StB, byl vyšetřovatel Bohumil Doubek. Ve filmu ho hrál skvělý Igor Orozovič. Byl to právě Doubek, kdo vedl výslechy Jiřiny Štěpničkové. A je známé že nejen její. Patřil k hlavním postavám procesu s Rudolfem Slánským.

Nového veřejného ochránce práv bude volit v únoru Poslanecká sněmovna.

Helenu Válkovou kritizují i členové dalších poradních orgánů vlády, odstoupit by měla podle kolegů z rady pro neziskovky či pro rovnost mužů a žen.

Je sice už několik desítek let po smrti, ale jeho odkaz žije dál. Pro některé v negativním, pro další v pozitivním smyslu. Titův režim se v Jugoslávii po druhé světové válce vymknul zpod kontroly Sovětského svazu. Proč s ním Stalin nezamával jako s ostatními?

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková prý netušila, kdo byl prokurátor Josef Urválek, se kterým spolupracovala na několika textech. Společně hájili sovětský model ochranného dohledu, který byl často zneužíván proti disidentům. Zarážející je i skandální způsob její dnešní obhajoby.

Po pětiměsíční rekonstrukci je znovu obnoven provoz v budově mateřské školy Charlese de Gaulla v Bubenči. Celková modernizace školky probíhala s důrazem na maximální zachování vilového charakteru stavby Egona Votického z roku 1938 i jeho původních prvků.

Když Andrej Babiš chystal v roce 2013 první volební program, byl u toho i Lukáš Wagenknecht. Dnes ho Babiš nazývá udavačem a Wagenknecht Babiše podvodníkem.

Dcera Otto Fischla Helena Kosková vzpomínala na překvapení, když uslyšela otcovo jméno v souvislosti s procesem s Rudolfem Slánským, který začal 20. listopadu 1952: „V rozhlase četli jména a mezi nimi i tátovo, což bylo pro mě strašlivé překvapení.“

Bylo 23. listopadu 1951 večer a u tehdejšího předsedy vlády Antonína Zápotockého se konal večírek pro sovětské poradce. Spolu se svou manželkou se ho účastnil i Rudolf Slánský. Nikdo si k němu nechtěl přisednout. Když manželé po půlnoci odešli, dal Zápotocký echo, že někdejší druhý muž strany může být zatčen.

O československých komunistických funkcionářích je obecně známo, že mají specifický smysl pro humor. Stačí například připomenout slova Antonína Zápotockého o českém Ježíškovi, který vyrostl, dospěl, až se nakonec proměnil v sovětského Dědu Mráze. Přibližně o rok dříve generální tajemník KSČ Rudolf Slánský, těsně předtím, než se podle soudružky Marty Semelové dobrovolně přiznal, že byl americkým a izraelským špionem, pod šibenicí prohlásil: „Mám, co jsem si zasloužil.“ A vlastní soudruzi ho pak pověsili.