Rudolf Slánský

27. listopadu uplynulo 73 let od rozsudku v procesu s Rudolfem Slánským. Přečtěte si, jak Gottwald rozhodl o osudu přítele a proč se vysílalo se zpožděním.

Akce označená jako Velký metař měla za úkol přimět tajemníka ÚV KSČ k emigraci na Západ. Jenže od začátku bylo vše špatně a celá akce probíhala pod dohledem StB. Slánský se místo na Západě ocitl na pankráckém popravišti a ostatní v kriminálech.

Proces se Slánským skončil popravou. Obžalovaní odříkávali výpovědi jako naučené role, spravedlnost byla jen iluze. Rudolf Slánský a dalších 10 byli pověšeni.

Revoluce požírá své děti – a v Československu s tím začala počátkem 50. let. Z Moskvy sílil tlak na hledání vnitřních nepřátel v komunistické straně, a i když by žádní neexistovali, země pod sovětskou nadvládou si je tehdy měly „vyrobit“. Po éře vykonstruovaných procesů se skutečnými názorovými oponenty, jako byla například Milada Horáková, přišlo období, kdy si svojí funkcí a posléze ani životem nemohl být jistý žádný komunista. Údajnou hlavu protistátního spiknutí odhalili před 75 lety – stal se jí brněnský tajemník Komunistické strany Československa (KSČ) Otto Šling.

Jejich tempo bylo vražedné. Před 75 lety komunisté dokončili takzvanou akci LUX, ve které chtěli odstranit z armády nepohodlné důstojníky. Pod vedením Bedřicha Reicina a Karla Švába několik prověřených mužů z 5. oddělení Hlavního štábu pročítalo desítky tisíc stran dokumentů a hledalo mezi sebou třídní nepřátele. Workoholik Reicin tlačil maximálně na jejich výkon, který někteří jeho podřízení odnesli dokonce infarktem a mozkovou mrtvicí. Svého cíle ale dosáhli – ve vykonstruovaných procesech bylo na mnoho let posláno do vězení několik desítek důstojníků. Revoluce ale požírá své děti – a tak se při hledání vnitřních nepřátel nakonec přišlo na to, že jsou jimi i sami Reicin se Švábem.

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.

Svého času byl Rudolf Slánský druhým nejmocnějším mužem v tehdejším Československu. Později byl ale popraven v rámci komunistické čistky. Už dříve však jeho rodinu zasáhla jiná obrovská tragédie.

Napětí uvnitř stranických sekretariátů před blížícími se říjnovými volbami do Sněmovny stoupá. Dusno je především u Pirátů, kde budí pozdvižení komunistická minulost lídra v Karlovarském kraji. Z nedávného interního jednání Pirátské strany unikl dokument, který vypjatou situaci detailně ilustruje.

Málokdo něco upřednostňuje nad svým životním partnerem. Josefa Slánská však k této skupině lidí patřila, milovala komunismus více než svého manžela. Názor na tuto ideologii nezměnila ani po jeho popravě.

Zmatek, strach a příkoří zažívali koncem roku 1951 Josefa Slánská a její děti. Po zatčení Rudolfa Slánského je StB internovala. V těchto dnech probíhá soudní rehabilitace a uznání tehdejšího bezpráví.

Pražský městský soud vyhověl návrhu Marty Slánské, dcery popraveného komunistického politika Rudolfa Slánského, a rehabilitoval jeho ženu i syna. Tehdejší režim je totiž podle soudu nezákonně zbavil osobní svobody.

Soud pravomocně rehabilitoval manželku a syna popraveného Rudolfa Slánského za to, že je komunistický režim nezákonně zbavil osobní svobody. Vyhověl tak návrhu politikovy dcery Marty. Slánského manželka Josefa byla v roce 1952 po zatčení svého manžela několik měsíců vyslýchána v ruzyňské věznici. Jejího syna Rudolfa, disidenta, stát bezdůvodně krátce zadržel o dvacet let později.

Městský soud v Praze ve středu rehabilitoval manželku a syna popraveného komunistického funkcionáře Rudolfa Slánského za to, že byli komunistickým režimem zbaveni osobní svobody. Josefa Slánská byla v roce 1952 poté, co byl její muž zatčen, několik měsíců vězněna a vyslýchána. Syn Rudolf, který byl disidentem, byl režimem zadržen v roce 1972. Verdikt soudu, na nějž se obrátila politikova dcera Marta, je pravomocný.

Ještě než se na sklonku 80. let objevil Klement Gottwald na stokoruně, byl mu vystavěn pomník v podobě pětidílného seriálu.

Zatímco se její manžel poctivě věnoval své stranické funkci, ona se starala o domácnost a plnila veškeré jeho úkoly. Jejich přítel jim vždy sliboval jisté výhody, kterých se nikdy nedočkali.

Pracovní tábory byly formou persekuce tisíců Čechoslováků, kteří se znelíbili komunistickému aparátu. Těžba uranu stála mnoho vězňů život a ostatním přivodila trvalé následky.

Vyprávění o jedné vile v Praze 6, dnes mateřské školce.

27. listopad je 331. den roku, do jehož konce zbývá 34 dní. Svátek slaví Xenie, Oxana a Virgil. V roce 1952 vynesením 11 rozsudků smrti a tří doživotních trestů skončil zinscenovaný soudní proces s takzvaným vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským.  Rudolf Slánský: Vzorný komunista, kterému soudruzi unesli dceru a připravili oprátku Václav…

Despota, který přivedl Československo do éry komunistického utrpení. Proč se nepostavil ani za vlastní přátele? A proč se nakonec komunistický teror stal tragédií i pro něj?

3. listopad je 327. den roku, do jehož konce zbývá 38 dní. Svátek slaví Klement, Klementýna, Kolombína a Alana.

Období vlády komunistické strany v Československu trvalo více než 40 let. Spousta lidí již zapomněla, jak to v ČSR v té době fungovalo. Pojďme si to připomenout v našem kvízu.

Jazyk komunistické moci dokázal slovo zrada brousit na samu hranici ohavnosti. I proto je dnešní sloupek Šuplík poněkud pochmurný:

Přiznání je nejvyšší forma sebekritiky. Sebekritika je hlavní mocí komunistů.

Už starý Chammurapi říkal: oko za oko, zub za zub. V internetových diskuzích se často objevuje lehkomyslná touha po navrácení trestu smrti, tak jsme se podívali věci objektivně na zoubek. Možná budete překvapeni, podívejme se na celou problematiku z trochu jiného úhlu, než je v médiích běžné.

Obecně se říká, že Židy pronásledovali pouze nacisté, fašisté. Ale když se podíváte trochu zpět, do třicátých let minulého století, najednou zjistíte, že Židy ve velkém měřítku pronásledovali také ruští komunisté. A to ne jakkoli, ale rovnou v mostrprocesech, v nichž poslali na smrt mnoho Židů, ale kupodivu zároveň i členů své komunistické bolševické strany, kterou sami založili. Nějak tento zvyk postupně vychladl a pak přišla druhá světová válka, kterou vyhrál Sovětský svaz, největší impérium na světě. A opět bylo nutné vypořádat se s těmi, kteří ve válce bojovali, ale pak měli připomínky k jednání komunistických vlád.

Sociolog Martin Potůček se ve svérázné autobiografii vypořádává s odkazem svých ideologicky oddaných rodičů

Herečka Jiřina Štěpničková v roce 1948 s nadšením podepsala výzvu „Kupředu, zpátky ni krok!“. Tři roky poté byla chycena při útěku ze země a mezi jejími kolegy se rozhořela petiční bitva.

Kupředu levá, praví naše dějiny. V době od založení KSČ do Sametové revoluce se ve vedení strany vystřídalo hned jedenáct předsedů. Zakladatel strany Bohumír Šmeral se jím ale nikdy nestal. Jednou z nejvýraznějších rudých postav vůbec je Klement Gottwald, který nechal popravit generálního tajemníka Rudolfa Stránského. Co se ale odehrávalo před Vítězným únorem, který zásadním způsobem ovlivnil naše dějiny a směřování české země? Důležitou roli v tom hrála neúspěšná demonstrace, která se konala přesně před 95 lety.

Pokud bychom měli hovořit o oddanosti a věrnosti své „rodné“ straně (KSČ), volba by jistě padla na Marii Švermovou. Vzornou revolucionářku však po roce 1945 nečekala závratná kariéra a sláva, ale naopak vězení. Švermová pak prodělala další vývoj, který ji zavedl až na druhou stranu barikády, neboť se stala signatářkou Charty 77 a vymezila se proti komunistickému režimu.

Soudruzi se jich báli jako čert kříže. Co kdyby se lid dozvěděl pravdu o zlém kapitalismu a dokonalém socialismu! Velká část tvůrců se snažila své kritické názory na tehdejší poměry dokonale schovat do metafor a podprahových významů. Na první pohled obyčejný lidový příběh Zdeňka Podskalského s názvem Bílá paní byl ve skutečnosti otevřenou kritikou tehdejšího hospodářství. Které filmy „bedlivému oku“ cenzora neunikly?

KOMENTÁŘ / Česká televize oslavila 1. května 2023 významné výročí. Před sedmdesáti lety, 1. května 1953, poprvé lidé mohli sledovat vysílání tehdy Československé televize. Úctyhodná doba, řeknete si m…

Smrt Jana Masaryka byla pouhou špičkou ledovce. Při podezřelých sebevraždách, jasných vraždách a  na popravištích ve vykonstruovaných procesech zemřelo víc než dvacet lidí, kteří znali pravdu. Nad každým jednotlivým případem z víc než dvacítky lze mávnout rukou. Nemuselo to souviset. Lze ale takto mávnout rukou nad shodou dvaadvaceti náhod? Ve středu 10. března 1948 se po únorovém převratu měla v parlamentu představit nová Gottwaldova vláda. Na nějaký čas v ní měl ještě vzbuzovat zdání demokracie populární Jan Masaryk. Krátce po poledni československý rozhlas vysílá zprávu, že Jan Masaryk spáchal sebevraždu skokem z okna. Varianta vydírání Podle nejčastěji zmiňované varianty se na tajném jednání špiček bezpečnostních složek a vedení KSČ rozhodlo, že u Masaryka bude provedena prohlídka za účelem získání kompromitujících materiálů, aby bylo možné Masaryka vydírat. Další hypotéza tvrdí, že skutečným cílem bylo vyslat k Masarykovi partyzánské komando, které ho mělo přesvědčit, že mu hrozí nebezpečí a je třeba utéct do zahraničí. Na hranicích měl být zatčen státní bezpečností a kompromitován tímto způsobem. Stejnou akci ostatně provedla státní bezpečnost v případě Masarykova nástupce Vlado Clementise. Noční akce ale podle této hypotézy nedopadla jak bylo plánováno a skončila tragicky. Účastníky schůzky Rudolfa Slánského měli být na schůzce vedoucí mezinárodního oddělení ÚV KSČ Bedřich Geminder, za vedení StB Osvald Závodský, Jindřich Veselý a Bedřich Pokorný. Rudolf Slánský byl popraven 3. prosince 1952 po vykonstruovaném procesu. Společně s ním byl popraven i vedoucí mezinárodního oddělení ÚV KSČ Bedřich Geminder. Tehdejší člen evidenčního odboru ÚV KSČ a pozdější velitel StB Osvald Závodský byl popraven po samostatném procesu v březnu 1954. Jindřich Veselý spáchal sebevraždu 20. března 1968 skokem z okna. Bedřich Pokorný zemřel o pět dní později. Oběsil se a podřezal najednou. Oficiálně to byla opět sebevražda. Zmizelí účastníci tajemné akce Nyní účastníci akce samotné: Údajný velitel akce Augustin Schramm byl zastřelen 27. května 1948 po konfliktu s […]

Stalin i šéf československých komunistů Klement Gottwald, jehož úřední období bylo v letech 1948 až 1953 měli opravdu mnoho společného. Kromě stejného zájmu pro tehdejší režim oba dva ve velkém holdovali alkoholu a kouřili dýmku. Bohužel ne míru.

Není mnoho žebříčků, které bych si zapamatoval. Ale jeden se najde. Stovka nejdůležitějších knih 20. století podle Le Monde. Útrapy psychické i fyzické v tomto citlivě vybraném katalogu zastoupil Kafka (Proces), Hemingway (Komu zvoní hrana), Rilke (Zápisky Malta Lauridse Brigga) i Orwell (1984) se Solženicynem (Souostroví Gulag).

V noci ze 13. na 14. 4. 1950 proběhla na území Československa „Akce Kláštery“ či „Akce K“. Ozbrojené jednotky StB, VB a LM při ní obsadily 244 mužských řeholních domů a internovaly 2 376 řeholníků.

Vždycky jsem měl přání se někoho z posledních zbylých komunistů zeptat, proč nechal soudruh Gottwald popravit soudruha Slánského. Znali se přece tolik let, bojovali za světovou revoluci, a on ho ...

Zatímco první československý prezident T. G. Masaryk nepil tvrdý alkohol a od svých 50 se nedotknul ani piva a vína, zůstal první dělnický prezident Klement Gottwald až do své smrti notorickým alkoholikem. Z obavy, že mu alkohol dojde, dokonce odložil likvidaci živnostníků.

Je známým faktem, že Klement Gottwald, „první dělnický prezident“, zemřel na následky prasklé výdutě srdeční aorty po návratu z pohřbu Josifa Vissarionoviče Stalina, z nějž se navzdory doporučení lékařů vracel letadlem a ne vlakem. Méně známé je, že při inscenování Gottwaldova pohřbu se komunistická moc inspirovala i křesťanskými obrazy a předchozími pohřby Tomáše Garriguea Masaryka a Edvarda Beneše.

Únor 1948 navždy změnil československou společnost. Většina strůjců komunistického převratu se ale z nově nabyté moci dlouho netěšila.

V nedožitých 99 letech zemřel v pondělí 9. ledna dlouholetý novinář Vladimír Brabec. Od 50. let pracoval v Československé tiskové kanceláři, kterou musel po sovětské invazi 1968 poté, co trval na svém nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy. Po roce 1989 se ale k novinářské profesi vrátil, byl jedním ze spoluzakladatelů deníku Hospodářské noviny, kde pracoval až do svých osmdesáti

Podepisoval rozsudky smrti ve vykonstruovaných procesech, přesto přál občanům „štěstí a zdar“ do nového roku 1953. Před sedmdesáti lety přednesl svůj poslední novoroční projev československý prezident Klement Gottwald, věrný služebník sovětského diktátora Stalina. Ve sváteční řeči chvalořečil vůdce Kremlu jako posla míru, ale také děkoval bdělé domácí Státní bezpečnosti za odhalení protistátního spikleneckého centra. Oba státníci přitom záhy zesnuli, Stalin 5. března 1953 a Gottwald o devět dnů později.

Slavná historická veselohra Císařův pekař - Pekařův císař vzbudila ve své době velké ohlasy. Její rozpočet byl astronomických 27 milionů korun, a když se režie ujal Frič, nezastavil se ani na této částce. Proč se původní režisér Krejčík nesnášel s Werichem, popsal historik Taussig MF Dnes. Tomu a dalším zajímavostem legendárního díla jsme se věnovali v našem článku.

Komunistickou poslankyni Jarmilu Potůčkovou-Taussigovou odsoudili k 25 letům vězení. I přes mučení se nepřiznala, zachránila si tím život.

Rudolf Slánský, jeden z nejbližších spolupracovníků předsedy KSČ Klementa Gottwalda, doplatil stejně jako mnozí jiní na paranoidní stalinistickou poučku o zostřování třídního boje a paranoidní hledání domnělých či skutečných nepřátel uvnitř nikým nekontrolované státostrany. Patřil k zakladatelům komunistického režimu po únoru 1948, ten jej o necelých 5 let později sám zahubil.

Před sedmdesáti lety 3. prosince 1952 v ranních hodinách proběhla na dvoře pankrácké věznice poprava jedenácti odsouzenců v čele s bývalým generálním tajemníkem ÚV KSČ Rudolfem Slánským. Popelem z jejich těl si estébáci posypali zledovatělou silnici.

Před sedmdesáti lety, 3. prosince 1952, proběhla v ranních hodinách na dvoře pankrácké věznice poprava jedenácti odsouzenců v čele s bývalým generálním tajemníkem ÚV KSČ Rudolfem Slánským. Popelem z jejich těl si estébáci posypali zledovatělou silnici.

Různé způsoby dobové manipulace a propagandy ukáže internetový projekt Politické procesy, který jeho tvůrci spustili v sobotu symbolicky ve 03:06. Právě v tuto dobu…

Dne 3. prosince 1952 byl spolu s deseti spoluobviněnými popraven bývalý generální tajemník ÚV KSČ Rudolf Slánský. K smrti byl paradoxně odsouzen za činy, které nikdy nespáchal. Jeho vykonstruovaný proces byl vrcholem komunistického bezpráví 50. let.

Různé způsoby dobové manipulace a propagandy ukáže internetový projekt Politické procesy, který dnes jeho tvůrci spustí symbolicky ve 03:06. Právě v tuto dobu před 70 lety začaly popravy 11 odsouzených v procesu s Rudolfem Slánským, kteří si v zinscenovaném procesu vyslechli rozsudek smrti. Projekt vznikl ve spolupráci Národního archivu, dokumentaristy Marka Janáče, Archivu Českého rozhlasu a Ústavu pro studium totalitních režimů.

Jsme ve válce, ale kulturní. Útočníci tvrdí, že Slánského proces byl završením rafinovaného českého plánu na vytvoření „národního státu“.

Válka si vzala životy milionů lidí a když už její hrůzy skončily a smrt nebyla dennodenním strašákem, většina se snažila žít znovu normálně. Lidé chodili do práce, šetřili, plánovali lepší budoucnost, zajištění, třeba i dům. Jenomže pak přišli komunisté se svým nápadem, jak zachránit ekonomiku - sebrat lidem jejich úspory…