Školy

Hostem dvanáctého dílu je Bára Karpíšková — pedagožka, lektorka neziskovky AI dětem a jedna z lidí za prvním českým kurikulem umělé inteligence pro školy, které získalo AI Awards 2025 za vzdělávání. Bavíme se o tom, jak se dá o AI mluvit s dětmi, aniž bychom ji jen zakazovali: od metadat na fotkách přes vztahy s chatboty až po deepfaky ve třídě a Discord, který je zároveň tím nejlepším i nejtoxičtějším místem, kde děti tráví čas.Co o vás prozradí jedna fotkaPrvní lekce příběhu Sáry nemá s AI skoro nic společného a přesto je nejoblíbenější. Děti dostanou její sociální sítě a dvacet otázek, na které mají z příspěvků najít odpovědi. Nejdřív netuší, jak by to šlo. Pak jim ukážete nástroje, které čtou metadata fotek nebo hledají podobné snímky na internetu — a děti zjistí, kolik informací o nich už na internetu je. Žádné hackování. Jen věci, které jsou volně dostupné a nikdo si je nespojí dohromady.Nejsilnější zjištění ale přijde na konci. Děti si nejdřív přečtou Sářiny sociální sítě a udělají si o ní obrázek — vesměs pozitivní, holka v pohodě, bez problémů. Pak jim dočtete její příběh. A ony jsou překvapené, jak moc se to liší. To, co my dospělí bereme jako samozřejmost (na sítích jsou lidi jiní), je pro ně objev.Česko není pozaduPřekvapivé číslo dílu: kolem 60 % českých učitelů prošlo školením v oblasti technologií, zatímco evropský průměr je zhruba 30 %. A když vznikalo první české AI kurikulum, byly u podobného kroku vedle nás jen Jižní Korea a Finsko.Zajímavé je i to, kdo je nejaktivnější. Ne informatici — učitelky prvního stupně. Podle Báry proto, že jsou hravé a zvyklé si s věcmi hrát.A jedna věc, která naopak nefunguje: plošné nákupy. Bára popsala projekt, kde školy dostávaly rychlejší internet a jako podmínku měly koupit brýle pro virtuální realitu. Ředitele zajímal internet. Brýle koupili. A leží ve skříni.Aktovka, co pozná plesnivou svačinuNejhezčí moment celého dílu: v metodice o ambientní inteligenci mají děti vymyslet zařízení, které by jim pomáhalo. A vymyslely aktovku, která pozná, že v ní plesniví svačina — a řekne, co si mají zítra sbalit.Jiný kluk chtěl medvídka, který vypráví strašidelné příběhy a když se bojí, obejme ho. Na což Bára odpoví otázkou, kterou by měl slyšet každý dospělý: „To by musel mít mikrofon a kameru a být u tebe v pokojíčku. Chceš to?”Někdo řekne ano. Ale bude to rozhodnutí informované. This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit martinai.substack.com

Proč se společnost zaměřená na sázky a loterie rozhodla spustit vlastní školu? „Ten příběh je delší. Už v roce 2016 jsme se rozhodli, že založíme nadaci. Že už je firma dostatečně velká a bylo by dobré takto institucionálně pomáhat. A když jsme se dívali na to, v čem budeme pomáhat, řekli jsme si, že jeden bod bude ekologie a druhý nezávislá žurnalistika. Třetí bod bylo vzdělání. Samozřejmě, že to jednou školou nezlomíme, ale je to jeden kamínek do mozaiky a doufám, že tam vychováme děti, které budou umět přemýšlet v kontextech a budou mít kritické myšlení,“ vysvětluje v rozhovoru pro SZ spolumajitel Tipsportu Vratislav Randa. Následně se firmě podařilo koupit pozemek u Berouna, kde se nabízelo školu postavit. Samotná škola ale nejprve vznikla v pronajatých prostorech. „Vyřízení toho, abychom školu mohli mít, nebylo tak složité. Co bylo mnohem složitější, byla příprava budovy. To trvalo 7 let. To bylo velmi komplikované, ale už se nám to podařilo a loni jsme ji otevřeli,“ popisuje Randa. Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

🏫 Ráno pošlete dítě do školy, připravíte mu svačinu, dáte mu pusu – a spoléháte na to, že se odpoledne bezpečně vrátí. Co když ale do školy vstoupí ozbrojený útočník? Dá se podobná tragédie zastavit dřív, než padne první výstřel?🔎 V novém dílu podcastu Zločin mezi řádky se Kateřina Surmanová a bývalý elitní detektiv Tomáš Sochr věnují útokům ve školách, jejich prevenci i následkům. Jaké varovné signály mohou ukazovat na to, že se frustrace, izolace nebo pocit křivdy mění v touhu po pomstě? Proč si okolí těchto signálů často všimne, ale nepřikládá jim dostatečnou váhu? A kde leží hranice mezi obyčejnými problémy dospívání a skutečným bezpečnostním rizikem?

Od září příštího roku bude platit zákaz mobilních telefonů ve výuce i školních přestávkách. Toto opatření podle průzkumu, který pro Český rozhlas zpracovala společnost Median, podporuje osm z deseti lidí. Zlepší se díky tomu vztahy ve třídách a výsledky žáků? A jaké zkušenosti mají školy s regulací telefonů teď? Hosty Pro a proti budou dva ředitelé základních škol ? Michaela Pažoutová z Mníšku pod Brdy a Petr Hlinka z Dobříše. Moderuje Lucie Vopálenská.