Slepá mapa

Někdo cítí touhu po dobrodružství už od dětství. To Lenka Cabalková Hnátnická byla naprostý opak. Nikdy nejezdila na letní tábory a za cizinu kdysi považovala i Moravu. V posledních zhruba deseti letech ale prošla přerodem a propadla cestování; oblíbila si zejména postsovětské země, kterým v roce 2019 věnovala značnou část svého devítiměsíčního putování. Mezi přáteli si díky fascinaci východem vysloužila úsměvnou přezdívku expertka na všechno hnusný. Co nejhnusnějšího na cestách viděla, vypráví Cabalková Hnátnická v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Znají se už od základní školy a posledních deset let jsou nerozlučnými parťačkami. Během studia je nadchlo cestování a tuto vášeň si přenesly i do dospělosti. Společně už poznaly velkou část amerického kontinentu, coby absolventky oboru sociálních prací se přitom nezaměřují jen na památky a přírodní zajímavosti, ale zejména na společenský kontext. Pohled na chudobu v rozvojových zemích Karolínu Kilhofovou a Denisu Zmeškalovou v mnohém ovlivnil a zformoval. Cestovatelky jsou hosty nové epizody podcastu Slepá mapa.

Dlouhá léta úspěšně podnikal. Pak ale přišlo vyhoření, jehož následkem se mu život začal sypat pod rukama. Rozpad rodiny i ztráta finančních jistot ho nakonec donutily k přesunu do Švýcarska, kde se chtěl opět postavit na nohy. Namísto plánovaného jednoho roku si však Jakub Sádlík pobyt v zemi helvétského kříže protáhnul na devět let. Během nich vystřídal hned několik zaměstnání a do hloubky se seznámil i s puntičkářskou švýcarskou náturou. Nejen o ní vypráví Čech v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Chtěl zjistit, jak se žije mimo Evropu a nasbírat nové cenné zkušenosti. Během studia na vysoké škole se proto rozhodl vypravit na stáž do Indie, kde pracoval pro českou ambasádu v Novém Dillí. To ho natolik namotivovalo k dalšímu poznávání, že loni vyrazil na půl roku coby dobrovolník do iráckého Kurdistánu a letos v létě zase do Arménie. Všechny tři cesty Daniela Vozňáka značně obohatily a zformovaly jeho pohled na svět. Do pohodlí domova se vrátil s nadhledem, ale i touhou se zase někdy vypravit na místa, kde není život tak jednoduchý jako v Evropě. O svých poznatcích vypráví mladík v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Nový Zéland bývá mezi cestovateli považován za jedno z nejhezčích míst světa. Pro svou přírodní rozmanitost láká množství turistů, kteří si Aotearou, zemi dlouhého bílého oblaku, často až příliš idealizují. Alespoň si to myslí Petr Klouček, který se do ostrovního státu před třemi lety přestěhoval za prací. Nový Zéland je podle něj poměrně specifický a za ráj na zemi by ho úplně neoznačil, i když mu je v mnoha ohledech sympatický pohodový přístup tamních obyvatel k životu. O svých zkušenost z opačné strany planety hovoří Klouček v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Během dovolené jsou vždy po ruce. Lidem pomáhají řešit nejrůznější problémy, včetně nefungující klimatizace či nevyhovujícího výhledu z okna, mnohdy se ale musejí zabývat i potížemi choulostivějšího charakteru. Telefon prakticky nedají z ruky, a když mají na chvilku volno, tak spíš, než na pláž padnou vyčerpáním do postele. Zhruba tak vypadá práce delegátů podle Natálie Samkové, která tuto pozici zastávala sedm let. Nakonec se jí však rozhodla dát vale kvůli vysokému stresovému faktoru. O stereotypech i různých druzích klientů hovoří Samková v nové epizodě podcastu Slepá mapa.