Státní bezpečnost

Dnes je tomu přesně 72 let ode dne, kdy byl zatčen farář Josef Toufar. Je hlavní osobou takzvaného číhošťském zázraku, který se stal na třetí adventní neděli 11. prosince 1949 v kostele v Číhošti na Havlíčkobrodsku.

Smrt bývalého ředitele slovenské Vojenské zpravodajské služby Petera Bučku (68) řeší Národní kriminální agentura (NAKA) jako případ úkladné vraždy. Potvrdila to mluvčí slovenské policie Andrea Dobiášová.

Léta 1938 až 1953 byla krutá, udály se v nich příběhy, ze kterých mrazí. Badatel a spisovatel Jiří Padevět se k nim v novém seriálu Temná doba vrací.

V souvislosti s Chartou 77 se mluví většinou o mužích a z žen jsou zmiňovány jen ty nejvýraznější. Každý zná Olgu Havlovou nebo Martu Kubišovou. Ale co ty ostatní, kterých rozhodně nebylo málo? Zapojovaly se do undergroundu, disentu a Charty, přestože měly děti a svazoval je strach, že o ně přijdou.

Babiš ničeho takového nebyl schopen. Řídil se náladami lidí, ne kritikou, jinak by se bývalý agent StB nikdy nemohl stát předsedou české vlády.

Pod vedením Roberta Kaliňáka (Směr-sociální demokracie) mělo slovenské ministerstvo vnitra skartovat spisy více než 800 příslušníků policejních orgánů a Státní bezpečnosti (StB). Upozornil na to poslanec za vládní stranu Za lidi Juraj Šeliga.

„Záleželo na osobních prioritách. A pro mě bylo důležité, abych žila v souladu sama se sebou.“ Tak vysvětluje Jarmila Stibicová z Pardubic důvody, proč se rozhodla podepsat prohlášení Charty 77.

Karel je název dokumentu o Karlu Gottovi, který dnes uvede Česká televize. Sleduje jeden rok jeho života a nabízí divákům zajímavou sondu do soukromí slavného zpěváka. Neméně zajímavé ale bylo také jeho dětství. Věnoval se totiž jedné velmi neobvyklé zálibě.

Přesně na Štědrý den v roce 1948 jí zatkli manžela. Za údajnou velezradu byl František Přívětivý z Frenštátu pod Radhoštěm odsouzen 1. června 1949 k sedmi letům vězení, pokutě deset tisíc korun, ztrátě občanských práv na pět let a konfiskaci části majetku. Jeho manželka Božena Přívětivá se o příkoří, kterého se komunisté dopustili na její rodině, rozhodla poprvé veřejně promluvit až nyní.

FTO / VIDEO Pohledný chlap, po němž toužila úplně každá. Napohled upřímný a rovný, s tmavou kšticí a sportovní postavou působil dobrosrdečně, ve skutečnosti to ale bylo složitější. S charakterem byl na štíru a kolegové prý dobře věděli, že na ně donáší.

Nenahraditelná česká herečka, známá například z Nesmrtelné tety nebo komedie Čtyři vraždy stačí, drahoušku. Loni oslavila devadesátku, ale ani to ji nezastavilo. Pořád pilně pracuje, točí nové filmy, ale také cestuje a užívá si života. Podívejte se na její začátky i novinky, které pro nás chystá.

Za policejní zadržení a následnou vazbu žádá jeden z nejbohatších Slováků Jaroslav Haščák omluvu, nebo bude požadovat odškodnění. Podle jeho právního zástupce Petra Kubiny by Haščák mohl žádat odškodnění ve výši několika desítek milionů eur.

Po válce byl pro řeckokatolíky v Československu v rámci protikatolické politiky přichystán sovětský scénář: návrat k pravoslaví. Proto se také operace Státní bezpečnosti (završila se roku 1950) označovala jako „akce P“. Kněží, kteří se nenechali přesvědčit k přestupu na pravoslaví – a těch byla většina – končili často v internaci, avšak ani to je většinou nezlomilo. Řeckokatolíků zůstaly plné tři

V době, kdy ještě byla ve sněmovně, o poslankyni Marcele Melkové (ANO) téměř nikdo neslyšel. Seděla v lavici, zvedala ruku a moc se neprojevovala.

Přehlídka Czech Press Photo v příbramské galerii končí již tuto neděli, Svatá Hora prodloužila interaktivní výstavu mapující likvidaci klášterů komunistickým režimem.

Když někdejší učitelka marxismu-leninismu tvrdí, že žijeme v totalitě trhu, manipuluje. Dnes nejsme vystaveni žádné diktatuře, máme volbu.

Slovenský Ústav paměti národa požádal tamní státní zastupitelství o prověření skartace dokumentů Státní bezpečnosti na ministerstvu vnitra. Ústav se obrátil na Okresní prokuraturu Bratislava I s podezřením ze spáchání trestného činu.

Hrát si na Jamese Bonda je jedna věc, tohle je trochu jiná výzva z druhé strany někdejší železné opony. Auto mělo za úkol děsit a už ze zažitého označení Černý havran je patrné, že v tom bylo velmi dobré. (Mirek Mazal)

Před 100 lety se v Jalubí na Uherskohradišťsku narodil Alois Grebeníček. Protifašistický odbojář, ale také sadistický vyšetřovatel komunistické Státní bezpečnosti, který lidi u výslechu často surově bil a mučil elektrickým proudem. V roce 1997 jej spolu s dalšími dvěma bývalými estébáky obžalovalo uherskohradišťské státní zastupitelství, ale kvůli průtahům soudkyně nebyl až do své smrti v červenci 2003 odsouzen.

V červnu roku 1955 se v hlubokých lesích na slovensko–polské hranici začíná psát příběh plný otazníků, špionů a záhadných uzdravení. V pátek 24. 6. spatřila hlídka u obce Oravská Polhora neznámého muže. Vypadal apaticky a neměl doklady. Později se přiznal, že se jmenuje Karel Novák.

Jsou věci, které náš pan expremiér Babiš umí skvěle. To je třeba se vší vážností uznat. K dovednostem, které se mu povedlo dovést téměř k dokonalosti, patří například lhaní.

Původně se chtěl stát tanečníkem, Höger mu to ale rozmluvil a charismatický divoch se stal symbolem mládí. Když mu začala StB šlapat na paty, rozhodl se změnit ,lokál‘. Vyhlášený rebel odešel stejně dramaticky, jako žil.

Pouhých pár dní před pádem Berlínské zdi 9. listopadu 1989 zamýšlela nezanedbatelná část represivního aparátu NDR použít proti demonstrantům střelné zbraně. Dokazují to tajné dokumenty východoněmecké Státní bezpečnosti (Stasi) objevené v Lipsku a jeho okolí, k nimiž se dostal týdeník Focus.

Před 110 lety, na Štědrý den roku 1911, se ve Vídni narodil českým rodičům Jaromírovi a Anastázii Morávkovým syn Miloš. Pozdější prvorepublikový profesionální voják, odbojář a bojovník na pražských barikádách. V roce 1951 byl odsouzen za velezradu a popraven, přestože se aktivního boje proti komunistům ani neúčastnil.

Česká společnost si už dlouho neumí poradit s osobnostmi, které za svého života přesáhly její horizont. A tak je znehybní. Buď z nich vytesá modly, nebo je zamlčí.

Česká společnost si už dlouho neumí poradit s osobnostmi, které za svého života přesáhly její horizont. A tak je znehybní. Buď z nich vytesá modly, nebo je zamlčí. Dynamický pohled, přijímající a zvažující všechny složité, skvělé i omylné momenty jejich výjimečných osudů, jsme se pořád ještě nenaučili. A tak nějak raději mlčíme o antisemitismu Karla Havlíčka Borovského

Zpěvačka Marta Kubišová se dlouhá léta přátelila s Václavem Havlem. V rozhovoru, který vznikl při natáčení pořadu Terén, mluví například o tom, jak těžce nesla, když ho lidé uráželi.

Během adventu se postarala Lucie Gelemová (38), exmilenka hudebníka Felixe Slováčka (78) o pěkný rozruch. Přichytili ji fotoreportéři Blesku, před a po noci stráveném v hotelovém pokoji Hiltonu v Praze s novým mužem.

Václav Havel, který zemřel před 10 lety, platil mimo jiné za vášnivého motoristu, který nevynechal jedinou příležitost pořádně šlápnout na plyn. Paradoxem doby normalizace bylo, že si jako na Západě uznávaný autor mohl dovolit auta, o kterých se běžným českým občanům ani nesnilo. V oblibě měl Mercedesy.

Kolem některých osobností jako by vznikaly příběhy a dramata tak nějak samy od sebe. Samospádem. Jako by je ony osoby přitahovaly. To byl i případ Václava Havla, jehož nedávno objevený rukopis se záznamem jeho prvního uvěznění se čte vskutku jako absurdní drama.

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenoval osmdesát nových profesorů, jejichž seznam zveřejnil na hradních stránkách. Mezi nimi je i politolog z VŠE Jan Eichler. Právě jeho jmenování prezident odmítl podepsat v roce 2015. Společně s ním tehdy nejmenoval fyzika Ivana Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta.

Věříte, že by přátelství mohlo začít novinovým článkem a vypůjčením nezamčeného kola u hospody? V případě disidenta Stanislava Pitaše zvaného „Guma“ a Václava Havla tomu tak skutečně bylo.

Dva roky a osmnáct dní trvalo, než se slovenská justice začala znovu veřejně zabývat evidencí Andreje Babiše coby agenta Státní bezpečnosti.

Po únoru 1948 se stal život v České republice velmi těžkým, takže se ti nejodvážnější dokonce pokusili o přechod státních hranic. Státní bezpečnost pro ně ale nachystala past v podobě akce, jež dostala název Kámen. Domnělí běženci si mysleli, že jsou na území Německa, přitom se stali součástí velmi nečisté hry tehdejšího režimu.

V naší historii budeme hledat jen těžko člověka, který by se svými činy vyrovnal zvrhlosti Karola Pazúra. Muž přímo zodpovědný za poválečný masakr se dokázal adaptovat i v následujícím totalitním režimu. Převlékač kabátů s rukama od krve. Kdo byl tento slovenský zpravodajec, voják a hlavně zločinec?

Herec Stanislav Zindulka, který zemřel před dvěma lety ve věku 86 let, se snažil být aktivní až do poslední chvíle. Kolegové naznačili, že bojoval s vážnou nemocí, ale nesl to velmi statečně. Co ho před smrtí nejvíce zarmoutilo?

Jeho záměrem bylo poukázat na křesťanský rozměr svátků.

Před sedmdesáti lety, v prosinci 1951, zatkla komunistická politická policie bývalého obchodního manažera a vysokého státního úředníka Ing. Jana Müllera. V životě byl uvězněn čtyřikrát, za nacismu i za komunismu – poslední „vyšetřování“ však nepřežil. Jeho dcera Jiřina Moravcová se až do pozdního věku nedozvěděla, za jakých okolností zemřel – a je pravděpodobné, že to už nikdy

Slavná šansoniérka Hana Hegerová strávila v 80. letech půl roku ve vězní. Na její účet totiž omylem přišla vyšší finanční částka, která ve skutečnosti patřila Karlu Gottovi. Česká královna šansonu to však netušila a peníze si nechala. Později se ukázalo, že Gotta žádala o schůzku, ten ji ale ignoroval – údajdně na popud svého otce.

Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. A právě proto ho komunistické tvrdě pronásledovali… „Užití násilí je od ďábla, i kdyby bylo ospravedlněno morálně správnými cíli,“ říkal. Zemřel ve středu 1. prosince 2021.

Opožděné, pomalé, ale velmi důležité. Ústavní soud dal pozůstalým po obětech železné opony novou naději, že alespoň oni se snad dočkají spravedlnosti.

Ve středu 1. prosince zemřel Petr Uhl (1941 – 2021). Tentýž den jsem zavolal jeho bývalému spoluvězni a příteli Milanu Danielovi (1946), který byl průkopníkem českého nezávislého tisku už za normalizačního režimu (a právě proto se dostal do vězení) a dnes je komentátorem Časopisu Argument. Pan Daniel si právě balil zavazadla do nemocnice, ale přesto sršel svým obvyklým humorem jako před lety, v roce 2016, kdy jsem ho potkal poprvé. Jemu, člověku, který kdysi strávil čtyři roky vězení za protesty proti režimu v ČSSR okupované SSSR, tehdy náhle zazvonil mobil hlasem slavného sovětského rozhlasového hlasatele Levitana: „Vnimánije, vnimánije!“ Půlka chrudimského autobusového nádraží tenkrát, v době kulminace protiruského diskurzu mainstreamových médií, otočila hlavu po mém respondentovi – a mozek jim začal horečně šrotovat. Čtenáři Krajských listů a jejich mozky – i bránice – mají tutéž možnost dnes.

Město Horní Slavkov využilo možnost nahlédnutí do projektové dokumentace pro společné řízení k povolení stavby na těžbu lithia na tamním odkališti a s její stavbou nesouhlasí. Báňský úřad pro území Karlovarského kraje vydal společnosti Sanaka Industry stavební povolení na stavbu separační linky v dobývacím prostoru odkaliště v Horním Slavkově v půlce června. „Nesouhlasíme s povolením stavby jako celku dle předložené projektové dokumentace,“ napsal v připomínce ke stavebnímu řízení starosta Horního Slavkova Alexandr Terek.

Většina z nás má Helgu Čočkovou (*26. 11. 1941) zapsanou v paměti jako vypočítavou dceru MUDr. Štrosmajera ze seriálu Nemocnice na kraji města (1977). Její představitelka ale v mládí koketovala s úplně jiným oborem, než je herectví.

Když hledači nehledají Štěchovický poklad, vyrazí na zlato na nedaleké Konopiště. Zámek a jeho okolí přitahoval pozornost i pracovníky Státní bezpečnosti. Mezi roky 1949 a 1985 se sem několikrát vrátili. Celý příběh desítek let hledání pokladů vychází najevo až nyní. Hledačské akce v okolí Benešova se vymykají tím, že jejich podstatná část se nedostala do dvou hlavních hledačských svazku, a sice svazku H-544 Úkryty z let 1964-6 a svazku OB 1084 z let osmdesátých. Zpět do 40. let Prvním dochovaným záznamem o pokladu u Konopiště je korespondence mezi útvary 601-A a 701-A z června 1949, kde se pracovník prvního jmenovaného útvaru odvolává na jakýsi předcházející rozkaz a zasílá plány okolí zámku Konopiště. Z následné korespondence postupně vyplývá, že se řeší 400 cihel bankovního zlata, které zakopali esesáci poblíž svých ubikací nedaleko zámku. Agenturní cestou snažili jsme se bývalého SSmana Ernsta Albrechta, který prý osobně zlato v parku zámku Konopiště zakopal, vylákat do ČR, a s jeho pomocí zlato vykopati. Albrecht ale po získání plánku odmítl jíti do ČSR a není vyloučeno, že chce provésti akci sám, aby se nemusel s nikým děliti. Podařilo se však zjistiti, že zlato má být zakopáno asi 1 m pod zemí, u některého ze sloupků, na kterém stály sruby. Bylo by snad možno pomocí hledacího přístroje zjistit, zda zlato tam skutečně je. Přikládám plánek místa, kde zlato má být zakopáno a žádám o sdělení výsledků vašeho šetření. (zdroj: složka 305_333_3 Konopiště, ABS ČR) Akce v roce 1949 ovšem skončila dříve než začala. V říjnu téhož roku píše útvar 601-A informaci o výsledku celé akce, respektive že se žádná akce nekonala. Celé je to ovšem tak tajné, že pracovník útvaru se pracovníku jiného útvaru podepsal pouze číslem 10. Orgáni vnitřního oddělení StB v Benešově ale v roce 1949 při hledání neuspěli, protože prý neměli odpovídající techniku.