Státní bezpečnost

Jednou z výrazných postav filmu Past o dramatickém pokusu o emigraci herečky Jiřiny Štěpničkové, a který byl celý řízený komunistickou StB, byl vyšetřovatel Bohumil Doubek. Ve filmu ho hrál skvělý Igor Orozovič. Byl to právě Doubek, kdo vedl výslechy Jiřiny Štěpničkové. A je známé že nejen její. Patřil k hlavním postavám procesu s Rudolfem Slánským.

To, jak se cestovalo či mnohdy spíš necestovalo v minulém režimu, bylo jedním z podtémat, kterým se věnovala další z řady Valdštejnských besed organizovaných spolkem Šance na návrat. Primárním tématem byl cestovní ruch a besedu opět moderoval Petr Burda.

Kdo pročte novou knihu Pavla Žáčka, snadno odhalí chyby a manipulace těch, kteří pád režimu vykládají jako konspiraci.

Včera odvysílala Česká televize dlouho očekávaný film Past. Film, který natočil režisér Viktor Polesný, popisoval neúspěšný pokus o emigraci Jiřiny Štěpničkové, slavné české prvorepublikové herečky, který byl ale plně v režii komunistické StB. Je dobře, že takový film vznikl. A nejen tento.

Příběh uprchlíka Václava Jakeše se šťastným koncem díky pomoci rodiny Peckových, která ho patnáct let skrývala před komunisty.

V sobotu uplynulo třicet let od zrušení Státní bezpečnosti. Bývalý disident Radek Schovánek, který léta pracoval v Ústavu pro studium totalitních režimů, tvrdí, že ve skutečnosti StB nikdy nezanikla. Více než polovina jejích pracovníků totiž ve službách státu zůstala i po revoluci. Schovánek Deníku N prozradil přesný počet zaměstnanců StB, kteří po roce 1989 zůstali ve státních službách.

Druhý díl Návratu Krále Šumavy, komiksové trilogie a adaptace stejnojmenného beletristického hitu Davida Jana Žáka a nakladatelství Labyrint, zamířil těsně před Vánoci ke čtenářům. Josef Hasil, jenž v první knize utekl přes čáru z komunistického lágru, nedá spát StB, která jej chce dopadnout za každou cenu.

V pořadu Události, komentáře ČT vedl Jakub Železný rozhovor se zvoleným ombudsmanem Stanislavem Křečkem. Ty otázky nebyly panu Křečkovi zjevně vůbec příjemné.

Čtyřicet let totalitní moci v rukou KSČ si bez politické policie lze jen těžko představit. Vzpomínky to nejsou vůbec příjemné.

S geologem Václavem Cílkem o vědecké pýše, klimatickém potrubí a poučení, které nabízí Budapešť.

Andreje Babiše během jeho středeční sebepropagace na Moravě čekalo překvapení.  Na jeho odpolední zastávce ve Zlíně na něj u vchodu do památníku Tomáše Bati čekalo bezmála třicet obyvatel Zlína.

Pan Zídek je pravidelným přispěvatelem Babišova tisku, konkrétně listu, který vychází pod známou značkou Lidové noviny. Ve středu napsal článek k narozeninám novináře Ferdinanda Peroutky, ovšem poněkud se v něm spletl.

Premiér Andrej Babiš neumí moc česky, to se ví. Jeho věty, zvláště pronáší-li je spatra, málokdy dávají smysl. Dříve mě štvalo, že náš předseda vlády je jazykový troglodyt. Ale dnes už jsem si zvykl a beru to jako svého druhu český politický folklór. Stejně jako to, že po každém jeho finančním, korupčním skandálu nebo spektakulárním lhaní stoupnou preference jeho hnutí o několik procentních bodů.

Hněvivá slovní bitka ohledně nominace Hany Lipovské do Rady ČT opět vyjevila úsilí tzv. liberálů diskreditovat, umlčet, ukřičet a vyloučit konzervativní kritiku veřejnoprávních médií, nepřipustit paletu názorů, zejména jde-li o věřící katoličku. Kam se poděl pravý liberalismus, tolerance opačného hlediska, ctnost snášenlivosti, schopnost racionálně a věcně argumentovat? Staří liberálové zrušili cenzuru, nepochybovali, že se v diskusi tříbí názory.

Komunistická tajná policie se v roce 1988 zajímala o vlivného právníka Karla Muzikáře. Nevedla si ho jako spolupracovníka, ale prověřovala několik incidentů v jeho práci, v podniku zahraničního obchodu. Státní bezpečnost se zajímala o to, proč Muzikář vyhodil do koše citlivé materiály. StB řešila také podezření z možného ovlivnění strategické zakázky v litvínovské rafinerii. Právník, jehož kancelář dnes získává stamilionové zakázky od státu, dostal poté z podniku zahraničního obchodu výpověď.

Před třiceti lety, 1. února 1990, oznámil tehdejší federální ministr vnitra Richard Sacher zrušení Státní bezpečnosti. Tajná policie, která přes čtyřicet let sloužila komunistickému režimu, se musela transformovat v bezpečnostní službu demokratického státu. Cesta od komunistické StB k dnešní BIS nebyla snadná.

Inscenaci Kacířské eseje, kterou nově uvádí pražské divadlo Studio Hrdinů, nazval režisér Miroslav Bambušek symbolicky podle díla, v němž český filozof Jan Patočka dovršil své úvahy o smyslu dějin a přirozeném světě lidského života.

Stanislav Křeček byl prezidentem Milošem Zemanem jmenován kandidátem na funkci ombudsmana. Jenže to vypadá, že mu není úplně jasné, co má veřejný ochránce práv vlastně dělat.

Nejnovější idea Andreje Babiše je viditelně plácnutím do vody, které premiér udělal, aby odvedl pozornost od toho, že není schopen vybrat dobré ministry.

Komunistický režim se bál i mrtvého Jana Palacha: vykopal a spálil jeho ostatky a pak až do svého pádu dělal vše pro to, aby se na něj zapomnělo.

Andrej Babiš rád ukazuje prstem na konkurenci, aby odvedl pozornost od svých problémů a neschopnosti ministrů ANO. V den konání kongresu ODS zveřejnil elaborát zabývající se jejími kauzami.

Úřad speciální prokuratury v pátek odmítl uvalit vazbu na bývalého generálního prokurátora Slovenské republiky Dobroslava Trnku. Po osmihodinovém výslechu a noci strávené v cele předběžného zadržení tak byl Trnka v pátek propuštěn na svobodu.

Proč je tak těžké rozhodnout o jejich vině, či nevině.

Třicáté výročí sametové revoluce před čtvrt rokem dostalo široký prostor ve sdělovacích prostředcích. Uspokojit zájem veřejnosti o to, co se tehdy vlastně událo a co významnému datu předcházelo, se rozhodl mezi jinými publicisty rovněž novinář, historik, vysokoškolský učitel a poslanec za Občanskou demokratickou stranu Pavel Žáček.

Zápisem do katastru nemovitostí Praha 7 po sedmnácti letech získala radnice přístup k objektu bývalého přísně utajovaného sledovacího oddělení StB ve vnitrobloku v ulici Veverkova v čísle 10.

Profesor Pavel Kindlmann přednáší na ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V médiích Kindlmann dnes často vystupuje především jako bojovník proti kůrovci na Šumavě. Méně známé jsou ovšem Kindlmannovy aktivity před rokem 1989. Po známém psychiatrovi Cyrilu Höschlovi je totiž Kindlmann další veřejně známou osobností, kterou třicet let po revoluci dohání temná minulost.

Před rokem 1989 se povídalo, že když na svém Mirafiori budete mít na levém zadním blatníku anténu, uvnitř pověšenou zelenou bundu a u ruční brzdy kelímek od kremžské hořčice, můžete parkovat kdekoliv.

Kauza evidence premiéra Andreje Babiše ve svazcích StB už je zpět u Krajského soudu v Bratislavě. Aktuálně.cz prostudovalo verdikt Ústavního soudu.

Slova předsedy komunistů Vojtěch Filipa o tom, že za ochromením provozu benešovské nemocnice počítačovým virem stojí spolek Milion chvilek, mu vysloužila již třetí trestní oznámení, které podal mladý aktivista Radoslav Sturm.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO), která usiluje o post ombudsmanky, měla na přelomu 70. a 80. let minulého století hájit zákony proti disidentům. Uvedl to server Info.cz. Podle Válkové jde o nesmyslnou zkratku a o případném stažení kandidatury neuvažuje.

Nový román Jiřího Šimáčka slibně zrychluje tempo a spěje k velkému finále. Namísto vyvrcholení však nabídne jen lehký dotek.

Vlastimil Vondruška si v posledních letech užil psaní několikadílných epopejí věnovaných Přemyslovcům a husitské době. Zjevně neodolal a vyzbrojen historickými znalostmi využívanými v aktuální publicistice se pustil do další rodinné ságy s provokativním názvem Kronika zániku Evropy (Moba, 784 stran).

Kromě Milionu chvilek se nenašel nikdo, kdo by za budoucnost Česka razantně kopal. Piráti trochu, ovšem krotce. Měli by se přejmenovat na Jachtaře.

Plocek byl za minulého režimu odsouzen k 13 letům vězení za dopis o stavu církevního života v Československu do Vatikánu.

Ve věku 94 let zemřel bývalý politický vězeň Josef Plocek, který se postavil nacistické i komunistické totalitě. V roce 2012 mu tehdejší prezident Václav Klaus udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka za zásluhy o rozvoj demokracie a lidských práv. Poslední rozloučení se uskuteční příští středu na hřbitově v Praze Ďáblicích. Informoval o tom dnes na facebooku pražský zastupitel a člen KDU-ČSL Jan Wolf, který rovněž zveřejnil Plockovo parte.

„Vykašli se na to, nepiš to, jenom si z tebe budou utahovat. Stejně to už nikoho nezajímá,“ takové byly některé reakce, zda má cenu se ještě vracet k tomu, co se dělo v listopadu a prosinci před třiceti lety v redakci Rudého práva. Nakonec jsem se ale rozhodl zkusit to. Není to jenom můj příběh, který zde chci vypovědět, ale i hodně mých kolegů, s nimiž jsme se pokusili vybojovat si právo psát pravdivě, bez diktátu shora. Díky Listopadu se nám to nakonec podařilo.

Lidé, kteří na konci 70. a v 80. letech podepsali Chartu 77, běžně zažívali domovní prohlídky, sledování a odposlechy StB, výslechy. Chartisté z měst měli větší šanci ujít perzekuci z mnoha důvodů. Bylo jich víc, navzájem se informovali, podporovali a různými cestami vzdorovali. Signatáři žijící na malých městech nebo vesnicích zažívali hotové peklo. Oblastní a krajská StB jim věnovala značnou pozornost.

Stanislav Devátý kvůli nespravedlivému zatčení v srpnu 1989 se rozhodl držet hladovku, už druhou v tehdejším roce. Tentokrát ale odmítl i pít. Po jedenácti dech mu hrozil totální kolaps organismu. Svolané lékařské konzilium doporučilo okamžité ukončení vazby a převezení do civilní nemocnice. Trestní stíhání ovšem pokračovalo. Stanislav Devátý dostal dvacet měsíců kriminálu za „pobuřování“

Za pomoci tabulek a diagramů ukazuje strukturu bezpečnostních aparátů v zemích bývalého Sovětského svazu.

Příběh mladého talentovaného herce, který podá prst ďáblovi v naději, že to nějak uhraje, dotočil pro Českou televizi Peter Bebjak. Jde o minisérii Herec, kde si zahráli Jan Cina, Emília Vášáryová a Jenovéfa Boková.

V několikatisícovém průvodu, který večer 17. listopadu 1989 dorazil na Národní třídu, se Milan Houser držel až za čelem průvodu – „za mladými“, jak dnes říká. Právě studenti tvořili zhruba polovinu davu, zbytek byli ti ostatní: mezi ně ve svých šestapadesáti patřil i on.

Spisovatelka, badatelka a historička Václava Jandečková z Prapořišť u Kdyně na Domažlicku napsala již čtyři knihy. Nezabývá se v nich žádnou populární beletrií, ale fakty a zapomenutými zločiny spáchanými v době totality.

Spisovatele Jiřího Padevěta, specialistu na historické průvodce, fascinuje stará pravda. Že hrdinové i zrádci jsou jedné lidské podstaty. Stejně se potí, mají strach, budí se ze snu, nudí se a většinu jejich dní naplňují banality.

Když už si nacisté v roce 1945 uvědomovali, že válka nedopadne tak, jak si představovali, tak museli rychle jednat.

Když rakouský sedlák Johann Hörschläger potkal ráno 25. září 1989 na  rakouské straně Lipna žabího muže, kráčejícího lesem v potápěčském obleku, měl z tohoto setkání málem smrt. O den později už o tajemném potápěči, který utekl pod vodu z komunistického Československa, psaly všechny rakouské noviny. Po třiceti letech však stále není jasné,  zda se jednalo o hrdinský útěk, nebo akci komunistické rozvědky.

V rozhovoru Seznamu s bývalým ligovým rozhodčím Janem Jílkem přišla řeč na to, proč dnes verdiktům sudích a videorozhodčího nikdo nerozumí a co se s tím dá dělat. Nebo na to, zda je půl miliardy ročně pro spolek, fakticky řízený někdejším příslušníkem Státní bezpečnosti, od státu dost nebo málo.

Ředitelé Vojenského zpravodajství (VZ) Jan Beroun a Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka dnes podpořili novelu trestního řádu, podle které by mohly některé informace získané zpravodajskými službami být využívány v trestním řízení jako důkazy. Upozornili ale i na rizika. Návrh se před měsícem po schválení vládou dočkal kritiky například od opoziční ODS, podle které hrozí vznik nové Státní bezpečnosti (StB).

V této drobné osůbce jako by se poskládalo několik životů: Bára Štěpánová jako herečka převážně komediálních, ztřeštěných rolí, moderátorka odvážných talk show, divadelnice, zpěvačka a v neposlední řadě předlistopadová disidentka a aktivistka.

Dcera Otto Fischla Helena Kosková vzpomínala na překvapení, když uslyšela otcovo jméno v souvislosti s procesem s Rudolfem Slánským, který začal 20. listopadu 1952: „V rozhlase četli jména a mezi nimi i tátovo, což bylo pro mě strašlivé překvapení.“

Při zamítnutí žaloby nynějšího českého premiéra Andreje Babiše ve věci jeho evidence v archivních dokumentech někdejší tajné policie StB jako jejího agenta pochybily slovenské soudy tím, že neurčily, kdo má být ve sporu žalovanou stranou. V pátečním vyjádření to uvedl slovenský ústavní soud, jehož senát tento týden vrátil kauzu bratislavskému krajskému soudu.

Před třemi lety se zapsal do povědomí diváků dramatickým seriálem Pustina. Po úspěšné spolupráci byl režisér Ivan Zachariáš osloven HBO znovu. Šestidílné špionážní drama, jehož děj se odehrává převážně v roce 1989, před revolucí, mělo premiéru symbolicky 17. listopadu 2019.

Detektivové už skoro 10 let pátrají po Michalu Hloužkovi z Prahy, který byl odsouzen za téměř půlmiliardový daňový únik, související s nákupem pohonných hmot. Ve firmě přitom figuroval i bývalý příslušník Státní bezpečnosti, a později slovenské tajné služby, SIS Dušan Kemény. Pod jeho jménem měl mít slovenský podnikatel Marian Kočner v mobilní aplikaci Threema uloženu údajnou objednavatelku vraždy novináře Jána Kuciaka Alenu Zsuzsovou.

V pátek to uvedl ústavní soud, který tento týden vrátil kauzu bratislavskému krajskému soudu.

Po úspěšném seriálu Pustina uvedlo HBO další českou produkci. Za špionážním dramatem Bezvědomí stojí opět režisér Ivan Zachariáš. A ten přijal Výzvu Seznamu.

V Česku si dovolí řídit auto po požití alkoholu o téměř dvě třetiny méně lidí než v jiných státech Evropy.

„Chtěla jsem se zase vrátit k té Katce, která se nechce schovávat za folklor," popisuje novou desku slovenská zpěvačka.

Podle rozhodnutí slovenského ústavního soudu se bude muset tamní justice znovu zabývat žalobou, kterou český premiér Andrej Babiš (ANO) rozporuje vedení ve svazcích komunistické Státní bezpečnosti (StB). Ta Babiše evidovala jako agenta.