Studená válka

Když se v Československu 60. let řeklo rokenrol, většina si vybavila právě jeho. Na pódiu řádil tak, jak to tehdejší publikum neznalo. Kritiky pohoršoval a fanoušky přiváděl k nadšení. Životní příběh kluka z Uherského Hradiště vytyčuje raketový vzestup s Crazy Boys a Olympikem, ale i konflikt s beatlemánií nebo pobyt ve vězení v tehdejší NDR. Je to bouřlivý příběh úspěchu i pádu, závislostí a nenaplněného návratu. První skutečný rokenrolový idol u nás zemřel 14. srpna 1996.

„Jste neklidní, protože si myslíte, že jsme komunisté. Říkám jasně, my komunisté nejsme!“ To řekl v dubnu 1959 během návštěvy USA Fidel Castro. Pro něj i pro Kubu byl rok 1959 rokem mnoha změn.

Byla 170 km dlouhá, místy až 100 m široká, stála přes 28 roků a zahynulo na ní asi 130 lidí. Betonový symbol studené války a komunistické tyranie. Lidé přes ni utíkali jen jedním směrem: z východu na západ, ze socialistického ráje do kapitalistické reality. Východoněmečtí pohraničníci tady své neozbrojené spoluobčany bez milosti stříleli do zad a pouštěli na ně cvičené psy. Přesto byla neustále a ze všech sil přebíhána, přelétávána i podhrabávána. Dnes je hromadou suvenýrů.

Rozhodnutí padlo dávno před srpnem 1968 a i kdyby nebyla invaze, Sověti by sem dostali vojáky tak jako tak. Martin Veselovský a Pavel Kosatík o tom, proč byla okupace Československa součástí širší strategie Sovětského svazu, jak fungovala tehdejší propaganda a proč se některé metody Kremlu za šedesát let téměř nezměnily.

CELÁ EPIZODA na Patreonu a HeroHero 🎙️Studenti mají za sebou další ročník letního dobrovolné vojenské cvičení, které se na rozdíl od klasického Kurzu základní přípravy pro vojáky z povolání a aktívní zálohy liší hlavně v tom, že jej lze absolvovat v řadě útvarů po celé České republice, například i u Hradní stráže. A hned dva absolventy tohoto letního výcviku pro studentstvo jsme si pozvali k nám do podcastu a zjišťovali jsme, jaká byla jejich motivace, co si z kurzu odnesli a jak jej celkově hodnotí.

CELÁ EPIZODA na Patreonu a HeroHero 🎙️Co vlastně dělá z násilného činu terorismus? Proč se odborníci dodnes neshodnou na jeho definici? A jak se za posledních padesát let proměňovaly motivace teroristických organizací, jejich metody a způsob fungování? Našimi hosty jsou profesor Oldřich Bureš, jeden z předních českých odborníků na problematiku terorismu, Vojtěch Šimák, historik a kurátor Vojenského historického ústavu Praha, a plukovník v. v. Petr Mlejnek, který téměř tři desetiletí působil ve zpravodajských službách. V rozhovoru se věnujeme proměnám terorismu od období studené války až po současnost. Diskutujeme o tom, kde leží hranice mezi guerillovým bojem a terorismem, jak funguje proces radikalizace, jakou roli v boji proti terorismu hrají zpravodajské služby nebo nakolik byla americká strategie po útocích z 11. září úspěšná. Velkou část debaty věnujeme také vztahu států a teroristických organizací. Rozebíráme íránskou síť proxy aktérů, možnosti i limity jejich řízení ze strany Teheránu, nebo vztah Československa k některým ozbrojeným skupinám během studené války, včetně případu Carlose Šakala.