Turkmenistán

Ruská vláda vyhodnocuje možnosti výstavby či rozšíření železničního spojení směrem k Indii. Hlavním motivem pro rozvoj pozemních koridorů je rostoucí bezpečnostní nestabilita na tradičních námořních tepnách, zejména v oblastech Bosporské úžiny a Hormuzského průlivu. Plány navazují na Mezinárodní dopravní koridor Sever–Jih (INSTC) a na srpnová jednání v Novém Dillí o hlubší průmyslové a železniční spolupráci mezi oběma zeměmi.

Nikola Hrušková odjela do Uzbekistánu na tři roky pracovat. O tom, co ji překvapilo, okouzlilo i znepokojilo, napsala knihu V srdci Střední Asie, kterou vydalo nakladatelství Argo.

Někdo potřebuje stovky litrů vody na napuštění bazénu a zalití zahrádky s okrasnými květinami, jinému udělá radost, když získá pár litrů na pití. Taková je situace se světovou spotřebou sladké vody. Budete překvapeni.

Americké údery proti islámské republice zasáhly v noci železniční most v provincii Golestán v severním Íránu, který spojuje zemi s Čínou a Ruskem. Podle íránské polooficiální agentury Fars most Aq Taqeh Chan zasáhly americké řízené střely.

Rusko od června zakázalo export leteckého paliva. Kazachstán, který z něj ročně dovážel půl milionu tun, teď horečně shání náhradu a obrací se na západ.

Sedí na čtvrtých největších zásobách plynu na světě, přesto se globální energetickou velmocí nestal. U slov zřejmě zůstane i plán „podělit se“ s Evropou. Pustit si Západ blíž je pro jeden z nejpřísnějších režimů světa riziko.

Ašchabad drží světový rekord v počtu bílomramorových budov. Auta v ulicích mají vypadat stejně, a kdo to nedodržuje, riskuje zabavení vozu.

Představte si zemi, kde vás policie zatkne za špinavou kapotu, barvu auta vám diktuje osobní vkus prezidenta a kamioňáci vylévají stovky litrů nafty do pouště. Turkmenistán, jedna z nejuzavřenějších diktatur planety, posouvá i letos automobilovou absurditu na novou úroveň.

Počet veřejných vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina se v posledních letech značně snížil. Cesty šéfa Kremlu se z bezpečnostních důvodů omezily na Petrohrad, Moskvu a jejich nejbližší okolí.

Dlouho přehlížené Kaspické moře se stalo hlavním strategickým koridorem, který Rusku a Íránu umožňuje obcházet sankce a námořní blokády. Podle listu The New York Times Moskva v současnosti využívá Kaspik k přepravě vojenských komponentů a potravin do Teheránu, což posiluje schopnost islámské republiky odolávat americkým útokům.

Aralské moře bývalo čtvrtým největším jezerem světa – než Sovětský svaz kvůli pěstování bavlny obětoval jeho vodu. Řeky, které ho napájely, svedli do zavlažovacích kanálů a kdysi bohatý rybářský region se během jediné generace proměnil v poušť.

Aralské jezero bývalo čtvrtou největší vnitrozemskou vodní plochou planety. Pak přišly sovětské kanály a moře začalo mizet. Kazachstán však dokázal severní polovinu zachránit hrází Kokaral.

Středoasijská země patří mezi nejuzavřenější státy světa, kde moc pevně kontroluje veřejný i soukromý život obyvatel.

Ohnivý kráter Darvaza v turkmenské poušti fascinuje turisty i vědce. Zastavení desítky let hořícího plynu brání hrozba masivní exploze a technická náročnost.

Teherán v neděli po útocích na ropné sklady zahalil černý toxický dým. Ten se už šíří mimo území a může se dostat až do Číny nebo na Korejský poloostrov. Déšť by potenciálně mohl škodlivé látky dostat z atmosféry na zemský povrch.

Kazachstán, Uzbekistán či Kyrgyzstán mění pravidla hry v energetice. S odklonem od Ruska roste vliv EU a Číny – obě geopolitické strany spolu soupeří o strategickou pozici v klíčovém regionu.

Píše se rok 1971 a sovětští geologové v Turkmenistánu dělají osudové rozhodnutí. Ve snaze zabránit úniku jedovatého plynu z propadlého vrtu škrtnou sirkou. Očekávají, že ložisko vyhoří za pár dní. Mýlili se o půl století.

Turkmenistán oficiálně legalizoval těžbu kryptoměn a provoz kryptoburz v zemi v rámci snahy podpořit domácí ekonomiku, která je v současnosti silně závislá na vývozu zemního plynu, a zároveň přilákat zahraniční investice.

Turkmenistán oficiálně legalizoval kryptoměnové burzy a těžbu, i když digitální aktiva stále nejsou uznávána jako platební prostředek. Turkmenský zákon o kryptoměnách vstoupil v platnost Podle zprávy Associated Press středoasijský stát Turkménie ve čtvrtek oficiálně uznal těžbu a směnu kryptoměn za legální. Krok přichází poté, co prezident Serdar Berdymukhamedov podepsal […]

Plameny, které po desetiletí šlehaly z jednoho z nejbizarnějších míst planety, rychle slábnou. Turkmenistán nyní oznámil, že má plán, jak slavný hořící plynový kráter Darvaza definitivně uhasit. Symbol země, přezdívaný „brána do pekla“, tak může brzy zmizet z mapy světových kuriozit. Informuje o tom Svobodná Evropa.

Ruská armáda zasáhla při pátečním útoku v Oděské oblasti ve dvou přístavech hned tři turecké lodě, včetně plavidla, které přepravuje potraviny. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na ukrajinské představitele a majitele jedné z lodí.

K ruskému útoku na tureckou loď u ukrajinské Oděsy došlo v den, kdy se v Turkmenistánu setkali ruský vůdce Vladimir Putin a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Turecký politik se na tomto jednání vyslovil alespoň pro omezené příměří, které by se vztahovalo zejména na energetická zařízení a přístavy. Podobné stanovisko zopakovala v pátek Ankara i po útoku na loď.

Premiér jaderné velmoci se nedočkal ruského prezidenta. Ruský prezident Vladimir Putin nechal pákistánského premiéra Šehbáze Šarifa čekat 40 minut osamoceně před plánovaným setkáním. Pákistánský premiér si pak Putinovu pozornost nevynutil ani tehdy, když rozezlen vtrhl na Putinovo jednání s tureckým prezidentem Recep Tayyip Erdoğanem. O v mezinárodní diplomacii zvláštním chování informoval například server India Today, podle kterého může roztržka navazovat na vřelejší vztahy Ruska s ústředním…

Podle Erdogana by v rusko-ukrajinské válce bylo ku prospěchu omezené příměří, které by se vztahovalo zejména na energetická zařízení a přístavy. Řekl to Putinovi na setkání v Turkmenistánu.

Stovky mrtvých tuleňů byly nalezeny na ruském pobřeží Kaspického moře. Hromadný úhyn tohoto ohroženého druhu začaly vyšetřovat dagestánské úřady. Informoval o tom server The Moscow Times.

Téměř 500 těl ohrožených tuleňů bylo nalezeno na ruském pobřeží Kaspického moře. Podle ministerstva přírodních zdrojů v ruském Dagestánu jsou tato úmrtí v migrační sezoně běžná, ochránci přírody však tvrdí, že úřady bagatelizují vliv člověka.

Přijímání digitálních aktiv pokračovalo poté, co Turkmenistán oznámil plány na právní zpřístupnění kryptoměnových operací od roku 2026. Středoafrická země se tímto krokem připojila k rozšiřujícímu se seznamu zemí, které zvolily v kryptoprůmyslu regulaci namísto úplného zákazu. Související čtení | Bitmine obnovuje akumulaci etherea: 14 618 ETH nakoupeno v nejnovějším kroku […]

Vyprahlá poušť Karakum ukrývá úkaz, který připomíná bránu do jiného světa a hoří přes půl století. Jak je možné, že Brána do pekla hoří tolik let?

Hořící kráter Darvaza v Turkmenistánu, známý jako Brána do pekla, po více než padesáti letech slábne. Země se snaží zastavit únik metanu a oheň uhasit.

Existují místa, kde oheň hoří nepřetržitě celé generace. Skrytý v hlubinách, živený uhelnými slojemi, plynem či ropou a vzdoruje všem pokusům o zkrocení. Lidé odcházejí, města mizí a úřady přiznávají bezmoc.

Jestli občas máte pocit, že žijeme v Kocourkově a některé předpisy a zákony jsou postavené na hlavu, hned se přesvědčíte, že se ještě máme skvěle.

Nacistické Německo využívalo během druhé světové války různé nacionalistické a náboženské spory, které existovaly v Sovětském svazu. Vedení třetí říše tak mimo jiné umožnilo i vznik jednotek Wehrmachtu a SS složených z příslušníků turkických národů. Zapojili se do nich rovněž dobrovolníci z území dnešního Turkmenistánu.

Jedna z nejméně očekávaných ekonomických zpráv roku 2025 přichází z Astany: Kazachstán se podle údajů Mezinárodního měnového fondu stane nejbohatší zemí postsovětského prostoru. Ne podle celkové velikosti ekonomiky, ale podle důležitého ukazatele HDP na obyvatele. Číslo 14 770 dolarů posouvá středoasijskou zemi nad Rusko (14 260), Čínu (13 690) i Turkmenistán (13 340).

Sucha, povodně a vysychající Kaspické moře. Země Střední Asie stojí před stále vážnější vodní krizí a letos v srpnu oznámily ambiciózní plány, jak jí čelit. Uzbekistán modernizuje zavlažovací sítě, Kazachstán investuje do výzkumu i protipovodňových opatření a Turkmenistán prosazuje regionální summit.

Chcete-li dostat zcela zavádějící odpověď na komplexní otázku, zaměřte se pouze na jeden parametr a odvoďte z něj dalekosáhlé závěry. Třeba zhodnoťte dekarbonizaci jen dle meziročního vývoje emisí.

Stalin využil strategickou síť železnic v Ašchabadu, aby překvapil Hitlera a zajistil zásobování, které změnilo průběh bojů na východní frontě. Jak tento „skrytý trumf“ ovlivnil osud Evropy?

Ruskou Volgogradskou oblastí v sobotu odpoledne otřásly podezřelé výbuchy. Exploze zároveň vyřadily z provozu plynovod Střední Asie-Centrum, jenž spadá pod ruský plynárenský gigant Gazprom, oznámila agentura Ukrinform a další ukrajinská média. Příčina explozí zatím není známá.

Plynovod ruského koncernu Gazprom vyřadil z provozu výbuch. Plynovod dodává zdroj energie několika klíčovým zařízením ruského vojensko-průmyslového komplexu.

Moskva/Kyjev - Výbuchy dnes vyřadily z provozu plynovod Střední Asie-Centrum v ruské Volgogradské oblasti. Uvedla to agentura Ukrinform a další ukrajinská média. Plynovod vlastní ruský koncern Gazprom, příčinu explozí ukrajinská agentura nezmínila.

Plynovod společnosti Gazprom ve Volgogradské oblasti v sobotu zasáhla série explozí. Informovala o tom ukrajinská státní tisková agentura Ukrinform. Na místě zasahovaly záchranné složky. Podle Ukrajin…

Plynovod Central Asia-Center ruské společnosti Gazprom byl po sérii výbuchů ve Volgogradské oblasti na dobu neurčitou vyřazen z provozu, potvrdil zdroj Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny. Tento plynovod dopravuje plyn z Turkmenistánu přes Uzbekistán a Kazachstán do Ruska. Zásobuje několik klíčových zařízení ruského vojensko-průmyslového komplexu.

Jedna z nejuzavřenějších zemí světa se chystá na obrat. Turkmenistán, známý svými byrokratickými vízy a malým zájmem o cizince, letos na jaře oznámil zjednodušení vstupu. Zahraniční návštěvníci už nebudou muset shánět pověstný pozvávací dopis.

První železniční kroky udělal Turkmenistán již v době carského Ruska. Dnes je Turkmenistán v centru celé řady mezinárodních železničních spojení, která by mohla z Turkmenistánu udělat klíčovou středoasijskou obchodní křižovatku.

Podívaná na tančící plameny může být fascinující i děsivá. Po celém světě zanechávají požáry ničivou stopu. Případ „brány do pekla” je však jedinečný: požár, který hoří nepřetržitě již více než půl století.

Již osm mláďat vzácných koz šrouborohých přišlo letos na svět v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce. Zdejší stádo, které kromě mláďat čítá osmnáct dospělých jedinců, je největší v Evropě.

Nečekané napětí mezi Íránem a Izraelem doslova uškrtilo globální obchod. Plánovaná linka z Číny do Arménie je zrušena, stovky kontejnerů se zbožím zůstaly uvězněny.

Chytře uvažující pravěcí lidé a velmi vzácný sloní druh. To jsou výsledky zkoumání záhadných nálezů z Kašmírského údolí na jihu Asie. Proč vědce zaskočily?

Napětí mezi Íránem a Izraelem zablokovalo klíčovou nákladní železniční trasu Čína–Arménie. Přímá cesta přes Írán padla, obchod se trhá a firmy hledají drahé obcházení přes Dubaj nebo Afriku.

Ruský ministr zahraničních věcí pohrozil možným koncem světa, když prohlásil, že hodiny soudného dne tikají a ručička se neustále přibližuje k půlnoci. Informovala o tom ruská agentura TASS, podle níž to Lavrov řekl na státní návštěvě Turkmenistánu.

"Zacházeli se mnou dobře. Nebili mě, nešikanovali mě," vzpomíná nyní s uznáním 60letý dezertér na své někdejší věznitele.

Na území Turkmenistánu se nachází brána do pekla. Nepřeháníme. Jde o obrovskou jámu, pojmenovanou Darvaza, která už desítky let hoří nepřetržitým plamenem. Proč? Protože Sověti chtěli už v roce 1971 vyřešit problém, který vznikl po zkušebním vrtu při hledání ložiska zemního plynu, kdy narazili na obrovskou kapsu, z níž začal plyn unikat do ovzduší. Aby se předešlo ekologické katastrofě, rozhodli se plyn zapálit v domnění, že záhy dojde k jeho vyčerpání. Tak se ale nestalo a ještě dnes kráter o průměru zhruba 100 metrů a hloubce 20 metrů hoří. Podle vědců se ale celý proces blíží ke konci.

Turkmenským odborníkům se podařilo potlačit sílu požáru v plynovém kráteru Darvaza v poušti Karakum, kterému se říká Brána do pekla. Oheň hoří už desítky let. Prezident středoasijské země před lety podle stanice BBC nařídil likvidaci lokality z environmentálních důvodů a také ve snaze zvýšit export plynu.

Po 54 letech konečně pohasíná slavná Brána do pekla v Turkmenistánu. Způsobil ji omyl sovětských geologů, kteří zapálili unikající zemní plyn. Oheň nyní slábne díky novým vrtům, které odčerpávají metan z okolí.

Jako klíčové opatření proti teroristickým útokům Donald Trump zavedl zákaz vstupu do země občanům 12 států. K rozhodnutí ho přivedl útok na židovské shromáždění v Boulderu v Coloradu. Seznam zemí není definitivní a může se změnit.

Washington - Spojené státy dnes začaly uplatňovat zákaz vstupu na své území vůči občanům 12 států. Jde například o osoby z Íránu, Afghánistánu, Turkmenistánu nebo Libye. Lidé ze sedmi dalších zemí mají vstup do USA silně omezen. Americký prezident Donald Trump o tom rozhodl minulý týden a řekl, že ho k tomu přivedl útok na židovské shromáždění v Boulderu ve státu Colorado.