Uprchlíci

Rychlejší vyřizování žádostí o azyl, jasnější pravidla pro navracení uprchlíků a nový digitální systém pro hraniční kontroly. Reformu migrační politiky evropského bloku podpořili poslanci Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody. Mezi bezpečné země mají patřit Bangladéš, Kolumbie, Egypt, Indie, Kosovo, Maroko a Tunisko.

Kandidát na ministra vnitra se po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem vyjadřoval poměrně jasně a srozumitelně. Hovořil o tom, že legální migraci Česká republika potřebuje, jelikož dokáže nasytit trh práce. Jde o zcela logickou záležitost. Věta se týká především Ukrajinců, kteří mají evropskou ochranu až do roku 2027. To je ještě vcelku dlouho doba. Voliči SPD budou ale nejspíše z tohoto výroku poněkud zmatení. Vždyť tato strana chtěla s migranty zatočit co nejdříve.

Libanon čelí obnovené hrozbě války s Izraelem i hlubokým vnitřním problémům. Jedním z nich jsou zhoršující se podmínky uprchlíků, kteří tvoří až čtvrtinu obyvatel země. Po sérii několika krizí libanonský stát de facto zbankrotoval a přestal poskytovat většinu veřejných služeb. To se negativně projevilo zejména v nejchudších oblastech. Podle expertů hrozí spuštění další migrační vlny. Předcházet jí pomáhá zahraniční pomoc, a to včetně té z tuzemska. Česko pomohlo darem v hodnotě zhruba pěti milionů korun nemocnici ve vesnici Mašgara. Stát si od toho slibuje posílení stability oblasti obývané zčásti i uprchlíky ze sousední Sýrie. Nemocnice, která je spádovou pro šedesát tisíc lidí, je téměř plně závislá na zahraničních dárcích.

V noci vtrhnou do vesnice a začnou pálit domy – to je realita severního Mosambiku, kde rostoucí agrese islamistických ozbrojenců za posledních 8 let vyhnala z domovů přes 1,3 milionu lidí. Nyní se útoky šíří i do dalších oblastí.

Nejen sir Nicholas Winton. Také další lidé výrazně pomáhali pronásledovaným československým dětem i dospělým. Jedním z nich byl norský architekt Odd Nansen, který z okupované střední Evropy vyvezl do Norska nejméně 260 Čechoslováků.

Od začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu vydal český stát na pomoc napříč všemi resorty a orgány státní správy celkem 91,3 miliardy korun. Uvedl to po jednání vlády premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Příjmy státu podle něj tyto výdaje překročily o 12,7 miliardy korun.

Tisíce uprchlíků z Ukrajiny už mají jistotu, že v Česku budou moci zůstat dalších pět let a budou mít možnost získat trvalý pobyt. Z patnácti a půl tisíce lidí, kteří projevili zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt a splnili náročné podmínky, už jich má přes pět tisíc celý proces dokončeno. Zbytek to stihne do konce roku, ten další by se pak mohlo vypsat další kolo udělování pobytů. To však nejspíše bude už na příští vládě ANO, SPD a Motoristů. Byť firmy Ukrajince potřebují, od zástupců nastupující koalice se ozývají hlasy, že by program nemusel pokračovat.

Uprostřed mokřadů na hranici Virginie a Severní Karolíny existoval svět, o kterém se dlouho nevědělo vůbec nic. Stovky uprchlých lidí z otroctví tam žily desítky let – mimo dohled, mimo zákony, mimo dějiny. Great Dismal Swamp.

Evropa razantně posiluje boj proti organizovaným sítím pašeráků lidí. Agentura Europol získá silnější nástroje a bude mít více peněz i lidí na rozbití gangů převaděčů. Se změnami v drtivé většině souhlasili evropští poslanci. Nové možnosti boje s pašeráky lidí dostává evropská agentura Europol, která se zaměřuje na boj s organizovaným zločinem.

Vykořisťování v Česku nejvíce bují v oblastech, kam se uchýlilo množství válečných uprchlíků, kteří na trhu práce představují zranitelnou skupinu. Stát už začal formulovat nutné kroky v boji proti nelegální práci.

Teplickému Centru humanitární pomoci (CeHuPo), které již téměř čtyři roky zajišťuje služby válečným uprchlíkům z Ukrajiny, hrozí, že na začátku příštího roku nebude mít peníze na provoz. Stovky ukrajinských klientů z lázeňského města a okolí by zůstaly bez pomoci například při hledání bydlení nebo zaměstnání. Aby přežilo, žádá centrum o finanční pomoc veřejnost.

Pár posledních dní je přetřásán další „návrh nastolení míru“ na Ukrajině. Nepřekvapivě je opět velmi nevýhodný pro Ukrajinu. Hlavním vysvětlením toho, že se čas od času něco takového objeví, je Trumpův narcismus.

Německý spolkový kancléř Friedrich Merz vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby zpřísnil pravidla pro odchod mladých ukrajinských mužů do zahraničí. Podle Merze jsou potřeba na Ukrajině, nikoliv v Německu. Podle Berlína v posledních měsících výrazně vzrostl počet Ukrajinců ve věku, který se blíží branné povinnosti, mířících do Německa. Informují deníky Bild či Welt.

Nově příchozí ukrajinští uprchlíci už v Německu dostanou méně peněz. Po téměř čtyřech letech totiž Ukrajinci v zemi přijdou o zvláštní status válečných uprchlíků a bude s nimi nakládáno stejně jako s ostatními žadateli o azyl. O nové dohodě mezi ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem (CSU) a ministryní sociálních věcí Bärbel Basovou (SPD) informoval deník Bild.

Polsko požádalo Evropskou komisi o úplné vyjmutí z mechanismu solidarity v migračním paktu Evropské unie, a to kvůli tlaku na hranicích a přijetí uprchlíků z Ukrajiny, napsala ve středu agentura PAP s odvoláním na mluvčí polského ministerstva vnitra. O osvobození Česka od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace požádal ve středu EK také český ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN).

Ukrajinští uprchlíci přispívají do českého státního rozpočtu mnohem více peněz, než kolik čerpají.

Ukrajinští uprchlíci napjatě sledují vyjednávání o nové vládě. Zatímco rétorika politiků se po volbách částečně zklidnila, nejistota ohledně budoucí podpory Ukrajiny mezi uprchlíky přetrvává.

Ministerstvo vnitra v dopisu Evropské komisi (EK) požádá o úplné osvobození od solidárních příspěvků kvůli migraci. Úřad o tom dnes informoval na síti X v reakci na první výroční zprávu unijní exekutivy o migraci a azylu.

Ukrajinští uprchlíci žijící v České republice zaplatili ve třetím čtvrtletí letošního roku na odvodech a daních 8,2 miliardy korun, více než dvojnásobek částky, kterou český stát vynaložil na jejich pomoc. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) dnes oznámilo, že výdaje spojené s podporou lidí s dočasnou ochranou činily v tomto období 3,9 miliardy korun, a rozpočet tak byl v plusu 4,3 miliardy korun. Pokračuje tak trend rostoucích příjmů od uprchlíků a klesajících výdajů na jejich dávky…

Uprchlíci z Ukrajiny Česku na odvodech a daních odvedli více než dvojnásobek toho, co Česko vynaložilo na jejich pomoc. Pokračuje tak trend rostoucích příjmů od uprchlíků a klesajících výdajů na jejich dávky.

Teroristická organizace Hamás vrátila tělo dalšího rukojmího. V Gaze jich zůstává ještě šest. Izrael v rámci dohody o příměří vydal 270 těl. Dva a čtvrt milionu Gazanů zatím v uprchlických táborech a mezi troskami využívají nezvykle horkého počasí k přípravám na rychle se blížící zimu.

Po pádu režimu Bašára Asada se tisíce syrských uprchlíků začaly vracet z Turecka zpět do své vlasti. Podle Turků se domů vrátilo už přes půl milionu lidí, přesto v Turecku zůstávají miliony dalších.

Zobrazování migrantů ve volební kampani SPD se podobá tomu, jak vykreslovala příslušníky jiných ras a tříd nacistická a komunistická propaganda, uvedl Nejvyšší správní soud (NSS). V aktuálním rozhodnutí se postavil ke kampani SPD kriticky, ale stížnost voličky ze Středočeského kraje přesto zamítl. Nepodařilo se prokázat hrubé ovlivnění výsledku voleb, což je podmínka případného zásahu soudu.

Spojené státy ve fiskálním roce 2026 přijmou maximálně 7500 uprchlíků, uvedl podle agentur Bílý dům. Je to dosud nejméně. V předešlém fiskálním roce, který skončil 30. září, bylo maximum předešlou administrativou demokrata Joea Bidena stanoveno na 125 tisíc. Agentura AP píše, že většinu uprchlíků, které se vláda republikána Donalda Trumpa chystá přijmout, budou tvořit bílí Jihoafričané.

Ve fiskálním roce 2026 přijmou Spojené státy maximálně 7500 uprchlíků, většina budou bílí Jihoafričané. Je to doposud nejméně, v předešlém fiskálním roce stanovila administrativa Joea Bidena toto číslo na 125 tisíc.

Jen v Evropské unii žije zhruba 4,5 milionu ukrajinských uprchlíků. Celkový rozsah nuceného vysídlení způsobeného ruskou agresí je ale mnohem větší. Často opomíjeným faktem je, že asi čtyřicet procent všech lidí, kteří utekli z domovů, zůstává uvnitř hranic samotné Ukrajiny. Mezi vnitřně vysídlené osoby neboli IDPs patří zhruba každý osmý obyvatel země. Každodenní život vnitřních uprchlíků poznamenává chudoba, obtížné hledání práce a nedostatek bydlení. Stát se uprchlíkům snaží pomoci mnoha způsoby, ale zdaleka ne vždy efektivně. O situaci po cestě na východ Ukrajiny píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.

Od začátku války na Ukrajině k nám jezdí i uprchlíci, kterým ještě nebylo ani 18 let. Jde většinou o mladé chlapce ve věku od 16 let, kteří přicestovali bez rodičů či jiného blízkého člověka. Kvůli neznalosti prostředí se pak u nás stávají snadnou obětí pracovního vykořisťování nebo se nevědomky zapojují do podvodů. Často pak místo v bezpečí končí na ulici a bojí se říct si o pomoc.

Jak se mají Ukrajinci integrovat do společnosti, by se mělo Německo poučit a vzít si příklad ze svého souseda - České republiky, píše německý deník Die Welt. Připomíná, že Česko přijalo více ukrajinských uprchlíků než kterýkoli jiný stát Evropské unie z hlediska počtu obyvatel.

Brazilská fila je pes, který neokázale vládne svou přirozenou autoritou. Není hlučná ani přehnaně výrazná, ale její přítomnost stačí k tomu, aby se každý vetřelec zastavil.

Česko by mohlo posloužit Německu jako vzor, jak integrovat ukrajinské uprchlíky. Výzvu, kterou příchod statisíců Ukrajinců představoval, zvládla země bravurně, napsal německý list Die Welt. „Vzhledem k počtu obyvatel Česko po invazi Ruska na Ukrajinu přijalo více ukrajinských uprchlíků než kterákoli jiná země EU,“ napsal v článku Die Welt.

Tuzemsko by mohlo Německu posloužit jako vzor, jak dobře integrovat ukrajinské uprchlíky. Výzvu, kterou příchod statisíců Ukrajinců představoval, zvládla země bravurně, napsal v článku přední německý list Die Welt.

V budoucnu už žadatelé o azyl či osoby s dočasným pobytem ve Švýcarsku zřejmě nebudou moci opustit zemi. Spolková rada zahájila jednání o změnách zákona o cizincích a integraci a zákona o azylu. Pro uprchlíky z Ukrajiny by pak mělo platit zvláštní ustanovení. Organizace pro lidská práva plány kritizují jako příliš přísné, píše německý list Die Welt.

Končící zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková se chce sejít s prezidentem a upozornit ho na další výzvy při integraci uprchlíků. Koordinátoři by podle ní neměli skončit, výzvou je pracovní vykořisťování.

Roste počet válečných uprchlíků, kteří v Česku žádají o dočasnou ochranu. Místo tisícovky týdně začali přibývat i trojnásobným tempem. Vyplývá to z rozboru dat, která zveřejňuje Ministerstvo vnitra.

Ve dvou rozsudcích byli osvobozeni aktivisté, kteří pomáhali utečencům na bělorusko-polské hranici. Jde o důležité gesto proti kriminalizaci pomoci uprchlíkům.

Nenávistné projevy či výpady kvůli předsudkům se v Česku nedaří zaznamenávat, vyšetřovat ani stíhat. Ke zlepšení situace má přispět soubor sedmi desítek doporučení, o nichž začátkem října v Praze debatovali experti. Jednotlivé kroky se týkají ohlašování činů, pomoci obětem, osvěty a prevence či vzdělávání. V potaz berou ale i svobodu projevu. V tiskové zprávě po setkání odborníků to uvedl tým vládní zmocněnkyně pro lidská práva.

Důvody pro migraci bývají po staletí podobné – války, násilí, ekonomické problémy. Jenže toky, kudy uprchlíci proudí, se mění. Za druhé světové války někteří obyvatelé Evropy utíkali na Blízký východ, což se nám v současnosti může jevit jako absurdní. Jenže právě tehdy panoval na starém kontinentu větší chaos, než tam.

Soud v anglickém Leedsu v pátek udělil doživotní trest dvacetiletému Alfiemu Francovi, který v dubnu v centru Huddersfieldu ubodal šestnáctiletého syrského uprchlíka Ahmada al-Ibráhíma. Vadilo mu, že Syřan prošel kolem jeho přítelkyně. Z doživotního trestu musí Franco strávit za mřížemi nejméně 23 let.

Nejméně 60 lidí zemřelo při dronovém útoku na uprchlické středisko ve městě Fášir v západosúdánském Dárfúru.

Muž, který se narodil do uprchlické rodiny na okraji pouště, dnes dává lidstvu technologie, které umí doslova vykouzlit pitnou vodu i ze suchého pouštního vzduchu.

Žádaly o zvláštní dlouhodobý pobyt, tedy jistější druh povolení, než je dočasná ochrana. Čtveřice Ukrajinek, které pracují ve školství jako asistentky, ale byla odmítnuta. Podle státu nejsou soběstačné, ač je sám platí.

Řecko přitvrzuje v rámci své migrační politiky, současná vláda chce do budoucna snížit celkové prostředky na azylové dávky téměř o 30 procent. Uprchlíci tak již např. nebudou dostávat příspěvky na nájemné. Uvolněné peníze pak budou použity na programy integrace do pracovního procesu nebo na výuku řeckého jazyka, píše německý list Die Welt.

Vytvořit pracovní místa pro české občany vyhoštěním uprchlíků z Ukrajiny je podle expertů nesmysl. Pár dní před volbami na takové řešení láká voliče předseda SPD Tomio Okamura. Analytici a ekonomové však upozorňují, že vhodní lidé na místa po Ukrajincích v Česku zkrátka nejsou. Okamura by ekonomice nepomohl, naopak.

Program, který Ukrajincům umožňoval legálně pracovat a žít v USA, byl pozastaven. Rodiny teď čelí ztrátě pracovních povolení i hrozbě nuceného návratu domů.

Mýtů okolo ukrajinských uprchlíků žijících v Česku existuje celá řada. Skutečně si u nás žijí „na vysoké noze“?

Policie na Vysočině vyšetřuje 13 Ukrajinců, kteří se přiznali k zneužití humanitárních dávek pro ukrajinské občany s dočasnou ochranou v České republice. Do Česka…

Ukrajinští uprchlíci zaplatili letos v prvním pololetí na odvodech a některých daních patnáct miliard korun. Poskytnutá pomoc státu byla poloviční – činila 7,6 miliardy korun. Plyne to z údajů zveřejněných ministerstvem práce a sociálních věcí. Podle nich tyto příjmy začaly převyšovat výdaje od předloňského třetího čtvrtletí. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve čtvrtek sdělil, že nyní v Česku pracuje 169 tisíc lidí z Ukrajiny s dočasnou ochranou.

Začleňování imigrantů do evropské společnosti neprobíhá podle původních plánů. Rozdíly přetrvávají hlavně mezi staršími a novějšími členskými státy Evropské unie. Nová zpráva organizace Migration Policy Group poukazuje především na malé pokroky, pokud jde o politickou integraci příchozích. Česko patří v rámci zemí EU k průměru. „Uprchlíci často požívají základních práv a určité dlouhodobé jistoty.

Tak dlouho nás politici děsili nelegální migrací, až úplně zadusili tu legální. Stárnoucí Česko přitom dobře řízenou ekonomickou migraci nutně potřebuje.

Největší uprchlický tábor v Německu se pomalu vyprazdňuje. Za posledního tři a půl roku prošlo areálem bývalého berlínského letiště Tegel přes 120 tisíc lidí, většinou z Ukrajiny. Noví přibývají už jen pomalu. Ti poslední, kteří zůstávají, mají odejít do konce listopadu.

Počet uprchlíků žijících v Německu poprvé od roku 2011 mírně poklesl. Celkový počet se v první polovině roku snížil asi o 50 tisíc lidí, uvedla vláda kancléře Friedricha Merze v písemné odpovědi na dotaz strany Linke (Levice), kterou zveřejnil deník Rhenische Post.

V Německu poprvé za čtrnáct let ubylo uprchlíků. S odvoláním na data německé vlády o tom informovala agentura DPA. Zatímco na konci loňského roku lidí s různými druhy mezinárodní ochrany v zemi žilo 3,545 milionu, na konci letošního prvního pololetí to bylo 3,495 milionu.

Uprchlíci z Ukrajiny už se českému státu vyplácejí a podniky volají po tom, aby v Česku zůstali déle. Ministerstvo vnitra jim sice nabídlo možnost dlouhodobějšího pobytu a následné získání pobytu trvalého, podmínky však nastavilo tak přísně, že je splnilo pouhých 15 tisíc z nich. To nejsou ani čtyři procenta z celkových 391 tisíc Ukrajinců, kteří v Česku našli útočiště po vypuknutí ruské agrese.

Policie pátrá po dvou cizincích, kteří v noci na úterý utekli ze zařízení pro zajištění cizinců ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku. Informovala o tom policie na síti X.

Poprvé za více než padesát let se v Sýrii mají konat parlamentní volby, které nebudou v režii asadovské diktatury. Podle kritiků nepřímý systém nejspíš nahraje zástupcům loajálním k nové islamistické vládě, někteří experti ale hovoří o nezbytném prvním kroku. Damašek totiž po vleklé občanské válce potřebuje získat mezinárodní uznání a s ním spojenou finanční pomoc.

Represe obyvatel v Severní Koreji se v mnoha oblastech ještě prohloubila, lidé čelí zvýšené míře sledování, častější nucené práci a četnějším popravám, kvůli čemuž je KLDR zemí nejvíce na světě omezující svobody, uvádí v nové zprávě Rada OSN pro lidská práva (UNHRC). Ta čerpala z rozhovorů s třemi stovkami lidí, kterým se ze země podařilo uprchnout.