Pokud se v Íránu zhroutí režim a nastane chaos, kam budou lidé směřovat? Podle čerstvé studie berlínského výzkumného institutu Rockwool Foundation Berlin je odpověď jasná: do Německa. A to i přesto, že tamní azylová politika se v posledních letech výrazně zpřísnila.
Na samotném konci první světové války proudili z tehdejší Haliče na naše území především židovští uprchlíci před válkou. Někteří z těch, kteří byli ubytováni v chudinské čtvrti v Třebíči, beze stopy zmizeli.
Evropská unie se připravuje na scénář, který si nikdo nepřál: možnou vlnu uprchlíků z Íránu. A to jen pár týdnů předtím, než vstoupí v platnost nová migrační pravidla, na kterých se členské státy dohadovaly celou dekádu. Budou fungovat, nebo se bude opakovat historie z roku 2015? Článek Evropa se bojí nové migrační krize. Válka v Íránu může testovat pravidla EU se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.
Německo by se stalo hlavním cílem válečných uprchlíků, kdyby boje v Íránu a v Libanonu dál eskalovaly. Vyplývá to ze studie, kterou dnes představila nadace Rockwool Foundation Berlin (RFBerlin). Podle ní by uprchlíci dále zamířili hlavně do Kanady, Británie, Turecka, Francie a Austrálie. Kvůli vzdálenosti některých cílových zemí by ale nejprve vyrazili do Evropy.
Americký ministr obrany Pete Hegseth při brífinku v Pentagonu uvedl, že íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn a pravděpodobně znetvořen. Zpravodajský web BBC píše, že žádné důkazy nejsou k dispozici. Podle Hegsetha bylo při americko-izraelských úderech v Íránu zasaženo na patnáct tisíc cílů, armáda židovského státu hovoří o až pěti tisících Izraelem zabitých členech íránských ozbrojených složek. Teheránem v pátek podle zdrojů otřásl mohutný výbuch.
Rázovitá karpatská vesnice Koločava od začátku ruské invaze přijímala uprchlíky z válečných zón na Ukrajině. A protože je spojená s Českem – s knížkami Ivana Olbrachta a muzikálem Balada pro banditu – české humanitární organizace na Koločavu nezapomněly ani v těžkých dobách.
Americký prezident Donald Trump dlouhodobě tvrdí, že jsou v Jihoafrické republice utlačováni běloši. Tisíce bělošských Jihoafričanů se ale v posledních letech naopak vrací ze zahraničí domů, a to i z USA. Ačkoliv JAR dlouhodobě patří k zemím s celosvětově nejvyšší mírou kriminality, někteří z jihoafrických imigrantů žijících v USA uvádí, že je za Trumpovy vlády považují za nebezpečnější.
Více než 700 tisíc lidí v Libanonu muselo od začátku března opustit své domovy. Důvodem jsou izraelské útoky proti radikálnímu hnutí Hizballáh. Náhradních ubytování pro vysídlence není dost, lidé proto často nocují na ulici.
Válka Izraele a USA proti Íránu trvá 13. den. Při delším konfliktu se již dříve objevily obavy z uprchlické vlny. Pro Turecko sousedící s Íránem ale tohle není téma. V rozhovoru pro Radiožurnál to popisuje Petr Štěpánek, velvyslanec v Turecku a bývalý velvyslanec v Íránu. „Odhady jsou někdy opravdu velmi divoké, dokonce jsem slyšel číslo až sedm milionů uprchlíků z Íránu, ale to je podle mě velice nadsazené,“ míní.
Barvy, klíče i rodinné fotografie. Příběhy lidí z Ukrajiny, kteří si na útěku před válkou s sebou vzalijen pár věcí – a s jejich pomocí znovu budují svůj život.
Někteří prchají, jiní vyčkávají, co bude. Na přechod Kapikoy na turecko-íránské hranici přicházejí lidé z Íránu, někteří po několikadenní cestě. Jejich osudy popsali reportéři agentury Reuters.
Letošní ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech přináší snímky, jež zachycují osobní příběhy i projevy odporu v různých částech světa.
Íránci prchají přes hranici do Turecka, zatímco jiní se vydávají opačným směrem, zpět domů. Na přechodu Kapıköy se mísí strach, únava i naděje. Někteří utíkají před bombami a nejistotou, jiní se vracejí k rodinám, s nimiž ztratili kontakt. Válka proměnila hranici v místo těžkých rozhodnutí.
Přestože velká část společnosti cítí s Ukrajinci i po táhlém konfliktu solidaritu, stále častěji se objevují dezinformace o uprchlících. Jak ale obstojí v konfrontaci s podloženými daty?
Ostrov Lesbos byl jedním z míst, kam mířili uprchlíci z východu. Dál ale nemohli, zůstali zaseknutí na jednom místě. Mezi nimi byly stovky dětí, které se v záchytných táborech ocitly bez rodičů, úplně...
Více než polovina Čechů se domnívá, že česká veřejnost přistupuje k cizincům s předsudky a zaujatostí. Mnoho z nich přiznává, že by za souseda nechtělo Afghánce, Araba nebo Syřana. Přívětivější jsou naopak k cizincům ze západních zemí.
Masivní nasazení dronů a leteckých bomb vyhání z ukrajinských měst v Donbasu zbytky civilního obyvatelstva. Rodiče se v první řadě snaží odvézt děti a muži své ženy. Mnozí našli bezpečný kout v Zakarpatí, ale stěhování a nové prostředí jsou zvláště pro děti dalším stresujícím prvkem.
Ozbrojený konflikt mezi Pákistánem a Afghánistánem za jediný týden vyhnal z domovů více než 100 tisíc lidí, oznámila v pátek OSN. Zároveň nic nenaznačuje, že by jihoasijské země směřovaly k usmíření, a boje pokračují.
Kurdové touží po svobodě a nezávislosti, americké útoky na teheránský režim proto vítají. A nebude překvapivé, když se k boji přidají. Je ovšem v zájmu regionu i Evropy, aby se Írán rozpadl?
Polsko zákonem omezilo sociální dávky ukrajinským uprchlíkům. Norma zavádí nová omezení sociálních dávek, lékařské péče, legálního pobytu a vzdělávání pro ukrajinské uprchlíky. Potravinová a bytová pomoc bude taky omezená.
Pokud by v důsledku války v Íránu nastala migrační vlna a Turecko ji nezastavilo na svém území, šla by podle policejního prezidenta Martina Vondráška směrem na západ i přes Česko. Policie se na tento scénář intenzivně chystá, a pokud by došlo k zavedení kontrol na hranicích, nespoléhala by podle Vondráška na pomoc armády, nýbrž na hasiče, celníky, vězeňskou službu a sama na sebe.
Evropa finalizuje plány na vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Skupina pěti vlivných států v čele s Německem a Řeckem zahájila technické přípravy na zřízení návratových center přímo na africkém kontinentu. Jejich vytváření totiž umožňují nová unijní pravidla. Pětice unijních zemí se začala připravovat na možnost vyhošťovat odmítnuté žadatele o azyl do třetích zemí.
Vedla kardiochirurgické centrum, měla docenturu. Po ruské invazi ale ukrajinská lékařka odjela s devítiletou dcerou evakuačním vlakem a v Česku začínala od nuly. Musela znovu složit zkoušky a vzdát se titulů. Dnes Valentýna S. pracuje jako internistka v Oblastní nemocnici Mladá Boleslav. Začátky byly těžké, ale už jsem tu doma, říká.
Letecké údery USA a Izraele na Írán a odveta Teheránu ochromily Blízký východ. Přinesly civilní oběti i uzavření vzdušného prostoru. Humanitární organizace v regionu mobilizují týmy, české organizace jsou v pohotovosti.
Útok Spojených států a Izraele na Írán může podle Tomia Okamury zpustit další vlnu masové migrace. Prohlásil to před jednáním koaliční rady. Zakladatel SDP si dál jede svou protimigrační notu, která mu tolik zabírá u voličů. Ale zapomněl, že šejkové nejsou Ukrajinci.
Těžké životní dilema a obrovský pocit viny. Zatímco ruská agrese na Ukrajině nadále trvá, statisíce uprchlíků v České republice musí řešit, jak se postavit k obraně své vlasti. O složité situaci mužů, kteří odešli do bezpečí, nyní informuje nový dokument České televize Raději žít, než být hrdinou? Ten přináší velmi surový pohled do nitra lidí, kteří nechtějí padnout na frontě, ale zároveň je ničí výčitky svědomí.
Tento týden uplynulo deset let od chvíle, kdy byl uprchlý podnikatel Radovan Krejčíř v Jihoafrické republice odsouzen k 35 letům za mřížemi. Jeho život na jihu kontinentu připomínal akční film. Unikl zde i propracovanému pokusu o vraždu.
Německá policie pokračuje i v neděli také u českých hranic v pátrání po dvaadvacetiletém Syřanovi, který v pátek dopoledne uprchl po předvedení k soudu v bavorském městě Passau. Muž utekl krátce po skončení jednání z ulice Schustergasse směrem do centra města, a to přesto, že byl v poutech. Jde o nebezpečného pachatele, který má mít na svědomí násilnou trestnou činnost.
Praha - Většina obyvatel České republiky si myslí, že se ukrajinským uprchlíkům podařilo začlenit do české společnosti. Myslí si to 69 procent dotázaných, tedy stejný počet jako v dubnu 2023. Že se ukrajinským běžencům začlenit nedaří, si naopak myslí 24 procent lidí, o procentní bod více než před necelými třemi lety. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar CZ vypracovaného pro Českou televizi. Jeho výsledky byly prezentovány v pořadu Otázky Václava Moravce.
Snaží se na sebe neupozorňovat, říkají o svých krajanech Ukrajinci sloužící u plzeňské městské policie. Problémy podle nich jsou, ale ubylo jich díky adaptaci uprchlíků. Těch je v Plzni bezmála třicet tisíc a zdejší poměry je zpočátku udivují, třeba pro ně překvapivě nízkou mírou korupce.
Snaží se na sebe neupozorňovat, říkají o svých krajanech Ukrajinci sloužící u plzeňské městské policie. Problémy podle nich jsou, ale ubylo jich díky adaptaci uprchlíků. Těch je v Plzni bezmála třicet tisíc a zdejší poměry je zpočátku udivují, třeba pro ně překvapivě nízkou mírou korupce.
Poslechněte si debatu na téma "Komparativní situace a vztah k uprchlíkům v Řecku, Bulharsku a Česku". Hosty jsou Saša Uhlová, novinářka, redaktorka deníku Alarm, Konstantinos Tsivos, historik Ústavu řeckých a latinských studií, a Georgi Bečev, balkanolog a zástupce bulharské menšiny v Radě vlády pro národnostní menšiny. Moderuje: Libor Kukal Připravili: Tajana Mančalová a Libor Kukal
Ukrajinci v Česku nejsou jen pouhým počtem lidí s dočasnou ochranou, jsou součástí české společnosti i ekonomiky. Jaká jsou tedy fakta o jejich přínosu, nákladech, práci a realitě každodenního života?
Ikona varieté Josephine Baker svlékla banánovou sukni a stala se tajnou agentkou. Skutečný příběh hvězdy, která riskovala vše v boji proti nacismu, vás možná překvapí. Letos uplynulo 50 let od jejího úmrtí.
Olympijské hry, které plnily náš web více než dva týdny, jsou pryč, nahradilo je výročí počátku války na Ukrajině. To jsme si připomínali především příběhy ukrajinských uprchlíků. Zanalyzovali jsme také osud ikony Motoristů, „neministra“ Filipa Turka. Popsali jsme, kdo se ucházel o tzv. jaderný trůn, který po smrti Dany Drábové zůstával prázdný. A naši investigativní reportéři přidali další střípek do kauzy českých součástek v ruských dronech.
Lednový průzkum analytického ústavu STEM ukazuje, že postoje české veřejnosti k Ukrajině i k ukrajinským uprchlíkům se meziročně zlepšily. Zájem o konflikt neklesá, humanitární pomoc má stabilní podporu a roste i vstřícnost vůči integraci uprchlíků. Zároveň však přetrvává silná politická polarizace u vojenské a finanční podpory a většina společnosti preferuje rychlé ukončení války i za cenu územních ztrát Ukrajiny.
Válka na Ukrajině trvá už čtyři roky a po stejně dlouhé době se Brusel začal opět zajímat o střet zájmů premiéra Andreje Babiše. Jeho ministři mezitím řešili svá zapeklitá majetková přiznání.
Poslanec za SPD Jan Síla tvrdí, že Ukrajinci nás přišli okrádat a že čeští důchodci nemají na léky. Přímo ukázkově si však zvolil dva naprosté extrémy, které o celkové situaci neříkají vůbec nic. Snad jen to, že každý národ jsou jenom lidé.
Až na území Polska pronásledovali čeští policisté z Žacléře řidiče v ukradené dodávce. Ještě na českém území mu zastavovací pás poškodil pneumatiky, řidič přesto v jízdě pokračoval. Když se dostal za hranice, vyskočil za jízdy z vozu a snažil se utéct. Čeští policisté ho ale dohonili a předali polským kolegům, kteří nyní případ řeší.
Mladí lidé se učí lépe cizí jazyky než starší. Důkazem je dvacetiletá Olexandra Piskunová, která se za čtyři roky naučila česky přímo dokonale. Možná to bude tím, že v Charkově studovala a stále ještě studuje online operní zpěv a má vytříbený hudební sluch. Olexandra pochází z Chersonu, který leží na bojové linii, a do Česka se dostala hned po začátku války. Kudy ji evakuovali a jak to po cestě vypadalo, neví. Od narození je totiž nevidomá.
Mladí lidé se učí lépe cizí jazyky než starší, to je známá věc a důkazem je dvacetiletá Olexandra Piskunová, která se za čtyři roky naučila česky přímo dokonale. Možná to bude tím, že v Charkově studovala a stále ještě studuje on-line operní zpěv a má vytříbený hudební sluch. Olexandra pochází z Chersonu, který leží na bojové linii, a do Česka se dostala hned po začátku války. Kudy ji evakuovali a jak to po cestě vypadalo, neví. Od narození je totiž nevidomá.
Ministr vnitra Lubomír Metnar při středečním setkání se svým německým protějškem Alexandrem Dobrindtem jednal i o zpřísnění podmínek pro ukrajinské uprchlíky v Evropě. Uvedl, že do Česka stále měsíčně proudí 6 000 ukrajinských uprchlíků. Celkem je podle posledních statistik v Česku přes 612 000 Ukrajinců a tvoří tak více jak polovinu cizinců v zemi. V kuloárech se pak podle zdrojů Echa mluví o tom, že přísnější podmínky pro Ukrajince, včetně těch zavedených ještě za minulé vlády, mají vycházet…
Cestující po katastrofách. Tak veřejnost označila Meghan a Harryho už ve chvíli, kdy jeli psychicky podporovat obyvatelstvo po požárech v Los Angeles. Teď se ale pár vydal mnohem dál. Ani dvoudenní návštěva Blízkého východu ale nepřesvědčila davy o tom, že jsou vévoda a vévodkyně ztělesněné dobro.
Cestující po katastrofách. Tak veřejnost označila Meghan a Harryho už ve chvíli, kdy jeli psychicky podporovat obyvatelstvo po požárech v Los Angeles. Teď se ale pár vydal mnohem dál. Ani dvoudenní návštěva Blízkého východu ale nepřesvědčila davy o tom, že jsou vévoda a vévodkyně ztělesněné dobro.
Všichni si uvědomujeme ohrožení, situace je vážná, řekl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na úvod svého vystoupení před poslanci. Polsko, jehož vzdušný prostor loni na podzim narušily ruské drony, čelí sabotážím, žhářským útokům, záplavě dezinformací a dvěma až třem tisícům kybernetických útoků denně. Většinu se daří odrazit, ale míra tohoto jevu musí vyvolávat znepokojení, uvedl ministr podle webu Onet.
Když byla Daria Kovalčuková malá, musela utéct před válkou z vesnice v Doněcku, podruhé utíkala po ruské invazi z Kyjeva a nakonec skončila v Česku. Dnes bydlí v Praze, podařilo se jí dostat na FAMU. Všechny její školní filmy se točí kolem války. Na českých vysokých školách studuje osm a půl tisíce Ukrajinců, ovšem kolik z nich je uprchlíků s dočasnou ochranou, nelze zjistit. Daria tento status má, ale jako filmařka se na Ukrajinu stále vrací.
„Vytyčila si to jako cíl, že chce dokázat a ukázat, že každý muslim nemá v kapse bombu, že prožívá úplně stejné věci jako kdokoli jiný a že se snaží, že bojuje. Snaží se, ačkoli všechno, co tady potkala, je pro ni nové,“ říká o protagonistce časosběrného dokumentu Amiřiny děti filmařka Markéta Ekrt Válková. Na jaké překážky při natáčení s početnou syrskou rodinou narážela? A jak se během let proměnil vztah Amiřiny rodiny k Česku? Poslechněte si rozhovor.
Polsko stojí před nebezpečím války, jakou zažili naši dědové, prohlásil ve čtvrtek v úvodu projevu v polském Sejmu ministr zahraničí Radosław Sikorski. Před blížící se válkou s Ruskem varují i evropské zpravodajské služby či NATO. Sikorski polské zákonodárce instruoval, že se nesmí nechat strachem paralyzovat.
Diakonie Západ už od začátku války na Ukrajině podpořila skoro dva tisíce uprchlíků, kteří přišli do Plzeňského kraje. Jenom za loňský rok se jednalo o více než 600 dospělých a dětí. Pomoc se týkala ubytování, školy, zaměstnání i jazykových kurzů.
Česko by chtělo otevřít debatu o změnách v dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků v Evropské unii. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) v Berlíně to uvedla česká strana. Metnar se sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků mluvili i o migraci nebo kontrolách na hranicích.
Když byla Daria Kovalčuková malá, musela utéct před válkou z vesnice v Doněcku. Podruhé utíkala po ruské invazi z Kyjeva a nakonec skončila v Česku. Dnes bydlí v Praze, podařilo se jí dostat na FAMU a všechny její školní filmy se točí kolem války. Na českých vysokých školách studuje osm a půl tisíce Ukrajinců, ovšem kolik z nich je uprchlíků s dočasnou ochranou, nelze zjistit. Daria tento status má, ale jako filmařka se na Ukrajinu stále vrací.
Česko by chtělo otevřít v Evropské unii debatu o úpravě dalšího nastavení dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara v Berlíně to dnes v tiskové zprávě uvedlo české ministerstvo vnitra. Metnar se v německé metropoli sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků hovořili také o migraci či hraničních kontrolách.
Podle oficiálních statistik ukrajinští uprchlíci nejčastěji v Česku pracují u armády a policie. MPSV jich evidovalo přes 85 tisíc. Jedná se o chybu v evidenci, tolik lidí bezpečnostní složky ani nemají. Systém registrací se změní.
Berlín - Česko by chtělo otevřít v Evropské unii debatu o změnách v dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara v Berlíně to dnes v tiskové zprávě uvedlo české ministerstvo vnitra. Metnar se v německé metropoli sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků hovořili také o migraci či hraničních kontrolách.
Na začátku války Polsko Ukrajince objalo. Dnes, po čtyřech letech konfliktu, se do vztahu vkrádá únava, nervozita a tvrdší jazyk, který živí i domácí politika. Výjimkou nejsou ani násilné incidenty.