Uprchlíci

Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině začne začátkem dubna spravovat Ministerstvo vnitra. To bude koordinovat všechna centra v republice. Praze zůstane na starost středisko následné podpory, to ale přestěhuje z Vysočan na Smíchov.

Známý český dezinformátor Aleš Svoboda zveřejnil v březnu na Facebooku příspěvek zabývající se nejrůznějšími nemocemi od covidu po tuberkulózu (TBC), v němž smíchal dohromady hned několik dezinformací. Mimo jiné v něm tvrdil, že na Slovensku po migraci lidí z Ukrajiny dvacetinásobně vzrostl počet lidí s TBC a šestinásobně počet lidí s HIV. Je to ale lež.

Středočeský kraj zjistil při kontrolách ubytovacích zařízení pro uprchlíky mnoho nedostatků.

Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině, které už více než rok funguje v budově vedle Krajského úřadu v Liberci, přechází od 1. dubna pod ministerstvo vnitra. V provozu zůstane i nadále, avšak koordinovat jej bude ministerstvo.

Téměř 30 ukrajinských uprchlíků včetně dětí v sobotu čistilo v Jihlavě městský park Malý Heulos. Brigádu uspořádala ukrajinská komunita jako poděkování za to, jak…

K přijímacím zkouškám na střední školy se chystají téměř tři tisíce deváťáků, kteří uprchli před válkou z Ukrajiny. Obavy mají z pohovorů v češtině, odrážet ale musí třeba také negativní komentáře, že zkoušky budou mít ulehčené.

Téměř 30 ukrajinských uprchlíků včetně dětí dnes čistilo v Jihlavě městský park Malý Heulos. Brigádu uspořádala ukrajinská komunita jako poděkování za to, jak Češi pomáhají všem lidem z Ukrajiny, kteří sem utekli kvůli válce.

Válka přivedla do Česka statisíce běženců, mezi nimi i nezletilce bez doprovodu a rodinného zázemí. Jsou jich nejméně stovky, přesný počet se neví. Hrozí jim, že se stanou obětí zneužívání, někteří se s ním už setkali.

Pražští radní odsouhlasili poskytnout 65 milionů korun v rámci programu na podporu ukrajinských uprchlíků. Peníze poputují formou grantů městským částem a neziskovým organizacím, které organizují aktivity na pomoc integraci uprchlíků. Částka nejde z rozpočtu města, ale z fondu UNICEF.

Vláda se chystá ve středu prodloužit o rok platnost pravidel pro nouzové ubytování válečných uprchlíků z Ukrajiny. Upravuje to nařízení, které by měl kabinet schvalovat. Platit by mělo do konce března příštího roku. Do té doby má zatím trvat dočasná ochrana příchozích v Česku i dalších zemích EU.

Úřadům na Bali vadí návštěvníci z Ruska a Ukrajiny, kteří nedodržují zákony a tropí výtržnosti. Případů podle nich v poslední době přibývá. Regionální vláda proto chce, aby Indonésie zpřísnila vízovou politiku.

Když někdy sledujete vzrušené diskuse v nějakém parlamentu, taky si říkáte, že od dob zápasů pěstmi kvůli tomu, že jedna strana fandí Spartě a druhá Athénám, člověk v diskusi moc daleko nepokročil?

Vyplácení solidárního příspěvku pro lidi, kteří zdarma či za úhradu energií ubytovávají uprchlíky u sebe doma či ve svém volném bytě, se má o čtvrt roku prodloužit. Podpora by se tak měla poskytovat do konce června. Pravidla pro její získání a její výše se měnit nemají. Nařízení o prodloužení podpory se chystá ve středu schvalovat vláda. Výdaje na čtvrt roku při ubytování 48 tisíc příchozích ministerstvo práce spočítalo na půl miliardy korun. Úřady práce začaly žádosti kvůli možnému podezření na podvody ověřovat, řada žadatelů musí s doklady do poboček.

Případů tuberkulózy (TBC) bylo podle předběžných dat loni 374, z nich 43 procent bylo u cizinců, více než polovina z nich byla z Ukrajiny. Mezi uprchlíky bylo 54 nakažených, odborníci očekávali vyšší počty. Kompletní data z registru budou po konci dubna, laboratoře ještě dohlašují další.

Výdaje státního rozpočtu spojené s pomocí uprchlíkům z Ukrajiny byly za letošní leden a únor 3,84 miliardy korun. Tvořilo to 0,17 procenta celkových státních výdajů za toto období, uvedlo v pondělí na Twitteru ministerstvo financí. Část těchto peněz šla i českým příjemcům, kteří poskytují uprchlíkům před válkou ubytování.

Evropská krajní pravice chválí návrh britského zákona o nelegálním přistěhovalectví. Ten zpochybnila vysoce postavená úřednice EU a zopakovala své pochybnosti o legálnosti těchto plánů.

Středozemní moře je považováno za nejvíc smrtící migrační trasu. Ti, co se na ni vydávají, ať už se snaží dostat do bezpečí, nebo chtějí lepší život, jsou zranitelní. A obzvláště ženy se potýkají s diskriminací a násilím.

Venku, za okny bytovky v podkrkonošské Jívce na Trutnovsku, panuje božský klid. Mír a klid, je narozdíl od Ukrajiny, pro oblast pod Jestřebími horami od května 1945, kdy se tudy prohnala osvobozenecká sovětská vojska, charakteristický.

Dvě hodiny poté, co uložila desetiletou dceru ke spánku, vybouchla kilometr od jejího domu nedaleko Charkova ruská raketa. Světlana Tavantseva popadla své dítě do náruče a běžela s ním do předsíně, kde ho zalehla vlastním tělem. Do té doby o útěku před ruskou agresí neuvažovala, hrůzostrašný zážitek ji ovšem přiměl k tomu, aby změnila názor.

Za velký úspěch celé společnosti považuje integraci ukrajinských uprchlíků sociolog Daniel Prokop, jehož agentura PAQ Research migrační krizi od vypuknutí války mapovala. Podle něj ale stát zdaleka nevyužívá pracovních schopností Ukrajinců.

Pět dnů před vstupem ruských vojsk do jeho země vloni v únoru měl dvacetiletý hokejový útočník Stanislav Sadovikov velkou radost. Jeho tým HK Donbass Doněck porazil Altaira Družkovku 10:0. Bylo to měsíc po jeho devatenáctých narozeninách, ke kterým mu blahopřálo vedení týmu i spoluhráči.

V německém Greifswaldu ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko se v pondělí večer vyhrotila demonstrace proti plánovanému ubytování 500 uprchlíků. Policie musela chránit starostu Stefana Fassbindera (Zelení). Sdělila to stanice Norddeutscher Rundfunk.

Po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině nabídla Městská nemocnice Ostrava 30 volných pracovních míst pro uprchlíky.

V Česku je zhruba 30 000 dětských uprchlíků z Ukrajiny, kteří se sem dostali sami bez dospělých. Část z příchozích dětí a mladých zůstává v dětských domovech. Úřady i organizace by se měly na podporu a začlenění této zranitelné skupiny víc zaměřit. Experti radí zajistit pro děti a mladé místa ve školách, posílit výuku češtiny a nabídnout jim kroužky. Podle výzkumu agentury PAQ Research chodilo na konci loňska v ČR do středních škol 46 procent mladých z Ukrajiny a do základních škol 90 procent ukrajinských dětí.

Zástupci místních občanů z historického města v Meklenbursku-Předním Pomořansku s ubytováním uprchlíků nesouhlasí, rozhodující slovo ale mělo okresní zastupitelstvo.

Lev po útěku z Ruska procestoval několik evropských zemí. Chválí si, jak ho všude přijali, přestože někdy ani nevěděli, že patří k ruské opozici. Až Ukrajina vyhraje, vrátím se domů, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Vrátit se na Ukrajinu z Česka plánuje 37 procent lidí, kteří sem ze země napadené Ruskem uprchli před válkou.

Vrátit se na Ukrajinu z Česka plánuje 37 procent lidí, kteří sem ze země napadené Ruskem uprchli před válkou. Zhruba stejný podíl chce zůstat, nebo zůstat a pravidelně dojíždět na Ukrajinu, pětina ještě neví, jak bude postupovat. Vyplývá to z průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) v deseti unijních zemích, který se uskutečnil loni na přelomu srpna a září. Zahrnuje odpovědi přibližně 14 500 lidí.

Maturovat na českých středních školách by mělo letos 430 studentů s ukrajinským státním občanstvím, kteří se k maturitní zkoušce přihlásili poprvé.

Uprchlíci z Ukrajiny, kteří chtějí dál zůstávat v českém systému zdravotního pojištění, si musí do konce března vyřídit nový průkaz pojištěnce.

/Od zvláštního zpravodaje Deníku na Ukrajině/ Kdo pamatuje doby, kdy se ještě před deseti lety i v ukrajinské televizi plynule přecházelo z ukrajinštiny na ruštinu a obráceně, bude překvapen, jak málo Ukrajinců je dnes ochotno mluvit rusky. Putinovská agrese v zemi zničila postavení ruštiny i kdysi kladný vztah velké části Ukrajinců k Rusům jako národu.

Uprchlíci z Ukrajiny, kteří chtějí dál zůstávat v českém systému zdravotního pojištění, si musí do konce března vyřídit nový průkaz pojištěnce.

V pátek uplynul rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu, přičemž konflikt dál trvá. Z východu Ukrajiny utekla na začátku války do Česka do bezpečí se svým tehdy dvouletým synem Volodymyrem i 24letá Julia Borovyk.

Za rok od invaze ruských vojsk na Ukrajinu poskytly charity na území plzeňské diecéze potravinovou pomoc víc než 25 000 ukrajinských uprchlíků, většině z nich opakovaně. Více než 15 000 příchozím pracovníci charit v diecézi vydali jednou nebo opakovaně balíčky hygieny a více než 11 000 uprchlíkům také materiální pomoc, jako je například ošacení, deky, potřeby na vaření a další vybavení do domácnosti.

Hrdinka jedné z reportáží Luboše Palaty z Ukrajiny, které jsme v minulých dnech publikovali v Deníku, Anastasia z Chersonu, odešla z Ukrajiny s dětmi a sestřenicí ne do Česka, přes které jela, ale do Německa. Ve Spolkové republice je už dnes dvojnásobně více ukrajinských běženců, než v Česku. „Dostaneme tam k dispozici byt 4 plus jedna,“ říká Anastasia o tom, proč zamířila do východoněmeckého Zwickau v Sasku.

Děti se mu už rozprchly a jako vdovec zůstal v rodinném domě sám. Když Roman Skalský z Liberce vloni sledoval, co se strhlo na Ukrajině a kolik lidí utíká právě do České republiky, rozhodl se nabídnout půlku svého domu ukrajinské rodině.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu, která začala před rokem, musely svou zemi opustit stovky tisíc lidí. Odešli hlavně do blízkých zemí, Slovenska, Polska, Německa i Česka, které přijalo na počet obyvatel největší množství běženců. Pohled Čechů na Ukrajince se podle expertů zlepšil a uprchlíkům se podařilo poskytnout základní pomoc, stále je ale prostor pro zlepšování. Klíčovou otázkou bude, jakou reintegrační politiku Kyjev nastaví, jinak je možné, že se lidem nebude chtít po válce na Ukrajinu…

Loni utekly před válkou. Jedna už měsíce bydlí na ubytovně, druhá v propůjčeném domě. Společně cítí velkou vděčnost vůči Česku, které je v kritické situaci přijalo, nemají ale jasno o své budoucnosti a tíhnou k návratu do vlasti.

Iniciativa Hlavák už rok pomáhá uprchlíkům, kteří vlaky dorazí na pražské hlavní nádraží. Přestože se počty příchozích snížily, dobrovolníci jsou stále na místě.

Univerzity v Česku podle ministerstva školství (MŠMT) loni zajistily studium pro zhruba 3500 azylantů. Resort dal v roce 2022 univerzitám na vzdělávání ukrajinských uprchlíků celkem 173 milionů korun. Další finance na podporu ukrajinských vysokoškoláků poskytly ze svých rozpočtů jednotlivé vysoké školy (VŠ). Letos úřad počítá s tím, že vysokým školám na studium uprchlíků dá 200 milionů Kč.

Tři čtvrtiny válečných uprchlíků se chtějí vrátit domů na Ukrajinu. Ukázaly to výsledky první části dlouhodobějšího výzkumu, které ve čtvrteční debatě o zaměstnávání cizinců představil v sídle vlády jeden z autorů Dušan Drbohlav z katedry sociální geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. S podobnými zjištěními přišly i další výzkumy.

Snímek její zakrvácené tváře se stal jedním ze symbolů prvního dne ruského vpádu na Ukrajinu. Učitelka Olena Kurylová teď bydlí v Polsku a doufá, že se bude moci vrátit domů.

Dnes proběhlo v rámci připomínky jednoho roku od vpádu Ruska na Ukrajinu a zahájení válečného konfliktu setkání ve Fantově budově pražského hlavního nádraží, během kterého se dostalo poděkování dobrovolníkům, neziskovým organizacím a dalším institucím za pomoc při ukrajinské uprchlické krizi. Organizátoři představili panelovou výstavu Příběhy vděčnosti a svou nespokojenost na místě ukázali zástupci Iniciativy Hlavák.

Podpory pro ukrajinské uprchlíky před ruskou vojenskou invazí zřejmě čekají změny. Od července se zpřísní podmínky pro nárok na humanitární dávku, která má být adresnější. Nová pravidla získá vyplácení takzvaného solidárního příspěvku na ubytování Ukrajinců s dočasnou ochranou v domácnostech a bezplatné nouzové ubytování. Úpravy zavede vládní novela zákonů zvaných lex Ukrajina, kterou v pátek schválila Sněmovna hlasy téměř všech přítomných poslanců. Změny mají podle kabinetu zvýšit podíl…

Podpory pro ukrajinské uprchlíky před ruskou vojenskou invazí zřejmě čekají změny. Od července se zpřísní podmínky pro nárok na humanitární dávku, která má být adresnější.

Přes 50 tisíc malých a dospívajících ukrajinských uprchlíků navštěvuje podle podzimního sběru dat české školy. Do základních škol chodí 90 procent Ukrajinců odpovídajícího věku s azylem na českém území. Ukázala to poslední studie agentury PAQ Research.

Nejen uprchlíci před ruskou agresí na Ukrajině, ale i jejich čeští zaměstnavatelé se zřejmě dočkají přísnějších pravidel. Úřady práce si chtějí „posvítit“ na zaměstnance pod dočasnou ochranou, kteří dosud vypadávají z evidence České správy sociálního zabezpečení. O doplnění se pak mají postarat právě podnikatelé. Těm se rozšíří současné povinnosti. Vláda se obává možného zneužívání pracovněprávních vztahů zaměstnavateli, zároveň chce efektivněji vynakládat se systémem sociální podpory.

Tři čtvrtiny válečných uprchlíků se chtějí vrátit domů na Ukrajinu. Ukázaly to výsledky první části dlouhodobějšího výzkumu, které v debatě o zaměstnávání cizinců představil v sídle vlády jeden z autorů Dušan Drbohlav z katedry sociální geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. S podobnými zjištěními přišly i další výzkumy.

Podpora přijímání ukrajinských uprchlíků mezi Čechy od vypuknutí války postupně klesá, uvádí nová studie CERGE-EI. Ačkoliv se integrace Ukrajinců stále zlepšuje, její hodnocení ze strany české veřejnosti to neodráží.

/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE DENÍKU/ Anastasia s dětmi se u Chersonu dočkala osvobození své vesnice ukrajinskou armádou od mnohaměsíční ruské okupace. Jenže pak jim Rusové dům a celou jejich vesnici rozstříleli z děl. Teď prchají do Německa.

23. února 2022 usnuli a probudili se do snu. Pražský básník ukrajinského původu Tim Postovit píše o zkušenostech, o kterých Ukrajinci mlčí. A o tom, že mlčení může ještě bolet.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který byl zároveň i národním koordinátorem řešení uprchlické vlny, v rozhovoru pro Právo popisuje svůj pohled na rok od začátku války na Ukrajině.

Adaptace ukrajinských žáků v českých školách začala živelně a s různou efektivitou. Výzkum Národního institutu SYRI ukázal, že školy se v první fázi soustředily především na sociální adaptaci žáků, zatímco přizpůsobení českému vzdělávacímu systému je výzvou pro další období. Celkově se ukrajinské děti v českých školách cítí dobře.

Po útěku před válkou má v Česku práci polovina ekonomicky aktivních Ukrajinců. Berou za vděk i dlouho neobsazená místa a hůř placené pozice. Třicet procent bere do sta korun na hodinu, většina trpí těžkou materiální deprivací.

„První dny války si budeme pamatovat celý život. Ukrajinci se ale stali silnějšími. Máme vůdce, armádu, národ a jsme připraveni bojovat,“ říká ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková v exkluzivním rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Česko hostí třetí největší podíl ukrajinských uprchlíků na světě. Na pomoc Ukrajině dosud vynaložilo přes 25 miliard korun.

Australská detenční centra, kde jsou drženi žadatelé o azyl, čelí dlouhodobě kritice kvůli špatným podmínkám. Ty se staly předmětem vyšetřování OSN, které však skončilo kvůli nesoučinnosti australských úřadů.