Uprchlíci

Rozložení ukrajinských uprchlíků napříč Prahou se za čtyři roky výrazně změnilo. V některých čtvrtích tvoří už přes desetinu obyvatel, v jiných jen nižší jednotky procent.

Červencový masový průlom hranice ve španělské enklávě Ceuta šokoval Evropu, srpnová výzva šířená po sociálních sítích narazila na připravenou marockou armádu a krizové protokoly technologických platforem. Úřadům se podařilo situaci udržet pod kontrolou. Hlubokou politickou krizi uvnitř bloku to ale nezažehnalo.

„Jsme také lidé!“, „Nechceme se vracet do Maroka“, „Jsme unaveni“, „Chceme řešení!“ skandovaly tisíce migrantů, kteří zůstali ve španělské enklávě Ceuta. V neděli uspořádali protest na oblíbené městské pláži a vyzvali španělské úřady, aby jim poskytly azyl, místo aby je posílaly zpět do Maroka.

Vlny migrantů a španělská Ceuta. Tenhle příběh má pokračování. Kdo uprchlíky z Afriky žene do Evropy? Co z toho má? A jaké napětí to vyvolává? Ví Tereza Němečková, vedoucí Centra pro studium Afriky na Metropolitní univerzitě Praha. Ptá se Matěj Skalický.

Nedávná hysterie kolem návalu mladých Maročanů do španělské africké enklávy Ceuta dává jediný smysl: i Evropa už je se svým nacionalistickým populismem tak daleko, že jí zatemňuje mozek; cesta zpět k běžnému lidskému uvažování bude v následujících desetiletích velmi těžká, ne-li nemožná.

GLOSA: Rajchl by vyhostil Ukrajince, kteří zkontrolují své domovy. Nazvat cestu do války „dovolenou“ je další morální dno. Data navíc ukazují, že tito lidé naší ekonomice prokazatelně prospívají.

Bezpečnostní složky v sobotu na severu Maroka poblíž hranic se španělskou exklávou Ceutou zadržely několik desítek běženců, převážně občanů subsaharské Afriky. Informovala o tom agentura AFP. Z Maroka do Ceuty před dvěma týdny ilegálně vnikly desítky tisíc lidí a na internetu se pak objevily výzvy k další takové akci plánované na tuto sobotu.

Desítky tisíc lidí se na konci července vydaly z Maroka směrem ke španělské Ceutě. Uvěřily zprávám, že Španělsko otevřelo hranici. Neotevřelo. Následky bezprecedentní migrační vlny ale město řeší dodnes. V enklávě podle aktuálních údajů stále zůstává kolem 5000 lidí a úřady se připravují na možnost dalšího náporu.

V Česku bylo k 9. srpnu 396 tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou. V Praze jich žilo 104 tisíc, tedy více než čtvrtina z celkového počtu. Jejich struktura se za čtyři roky od vypuknutí ruské agrese výrazně proměnila.

Odkud jsou migranti, kteří dorazili do španělské Ceuty? Zdaleka nejde pouze o Maročany, je mezi nimi řada lidí z dalších zemí Afriky i Blízkého východu. Mnoho z nich spojují dvě základní věci: strach o život v zemi svého původu a touha po lepší budoucnosti v Evropě.

Před čtyřmi lety po vypuknutí války cítili podporu, dnes se někteří bojí na veřejnosti mluvit ukrajinsky. Uprchlíci v Česku popisují přibývající slovní útoky a odmítání. Přispívá k tomu podle odborníků i politická rétorika.

Během posledních dvou dnů bylo u jižního pobřeží Kréty zachráněno několik stovek běženců, kteří vypluli z oblasti kolem libyjského města Tobruk. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris varuje, že podle informací tajných služeb čeká v Libyi více než půl milionu lidí, aby se dostali do Evropy.

Od středy 5. srpna platí v celé Evropské unii a tedy i v Česku stopka pro ukrajinské muže v bojeschopném věku. Ti musejí prokázat, že v rodné zemi splnili své vojenské povinnosti a mohli vycestovat ze země, jinak u nás nedostanou dočasnou ochranu. Přestože nové pravidlo platí jen krátce, ministerstvo vnitra už kvůli němu v desítkách případů ochranu neudělilo.

Facebookové svědectví o 85leté Ukrajince nelze nezávisle potvrdit. Nejde však o jedinou popsanou negativní zkušenost s daným lékařem. Pokud se událost odehrála tak, jak ji autorka líčí, překročila hranici obyčejné nezdvořilosti.

Tak jsme je dostali! Radují se proruští vládní politici nad tím, že ukrajinští muži ve vojenském věku, kteří nesplnili doma svou občanskou povinnost, nově již nedostanou dočasnou ochranu. Ve skutečnosti tohle vůbec není jejich úspěch. Článek Schmarcz: Ruská pátá kolona se raduje, ale zrušení dočasné ochrany pro Ukrajince ve vojenském věku fakt není její vítězství se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Nemá asi smysl šermovat lidskými právy, když nové rozhodnutí o ukrajinských brancích nerespektuje obyčejnou rodičovskou lásku. Instinktivní právo chránit děti před jakýmkoliv nebezpečím. A žádná matka ani otec si přece nepřejí, aby jejich dítě roztrhala nášlapná mina na bojišti. Aktuální rozhodnutí navracet na Ukrajinu muže v odvodovém věku i v aktivní záloze, které platí od středy, však určitě není v úplném souladu například se Všeobecnou deklarací lidských práv.

Lehčí přestupky a trestné činy Ukrajinců se podle poslance z hnutí SPD Radka Kotena v minulosti řešily domluvou s tím, že tyto informace má od řadových policistů, kteří podle něj měli jednat podle rozkazů shora. „Zpochybňujete právní stát,“ nesouhlasil Jiří Pospíšil (TOP 09) ve vysílání pořadu 360° a dožadoval se reálných důkazů.

Více než 70 tisíc migrantů překročilo během jediného dne hranice španělské enklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží. Bezprecedentní krize proměnila obvykle živé město v liduprázdnou zónu s...

Postavení Ukrajinců v Česku se mění. Od začátku ruské války jich do Česka přišlo 400 až 600 tisíc. Nyní chce Ukrajina bojeschopné muže zpět, a Evropská unie na tento požadavek slyší. Pro Česko to může znamenat vážný dopad na pracovní trh.

Místo dvou let vězení jen podmínka za vhození zápalné láhve na dům, kde spali lidé. To je nový verdikt nad Ukrajincem, který před zákonem prchá. Hledaný je jak v Česku, tak na Ukrajině. Rozsudek odvolacího soudu ale nadzvedl ze židle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO). Ten chce kauzu přezkoumat. Navíc zvažuje, že podá stížnost, která by ještě mohla rozhodnutí justice změnit. Případ se odehrál loni v dubnu v malé vesnici nedaleko Kynšperka nad Ohří.

Česko od středy zpřísnilo podmínky pro udělování dočasné ochrany občanům Ukrajiny. Nově ji nezískají ti, kteří podle ukrajinského práva podléhají vojenským povinnostem a nedoloží, že je splnili...

Čtyři roky stačilo předložit potvrzení o pobytu na Ukrajině před 24. únorem 2022 a dočasná ochrana v EU byla téměř automatická. Od 5. srpna 2026 to už neplatí – přinejmenším ne pro všechny. Brusel zavedl podmínku, která de facto rozděluje nové žadatele na dvě skupiny: ty, kteří splnili své povinnosti vůči Ukrajině, a ty, kteří tak neučinili. Článek EU mění pravidla pro Ukrajince. Někteří nově na ochranu nedosáhnou se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Ať už dobrovolně, nebo ne, naprostá většina marockých migrantů, kteří minulý týden překročili hranici do španělské Cuety, se vrátila do Maroka. Žádný důvod se tam vracet ale nemají běženci ze subsaharské Afriky. Přinejmenším vyšší stovky jich proto zůstávají v blízkosti centra pro migranty, které je přeplněné a nedokáže jim pomáhat.

Na jedné straně plné restaurace a otevřené obchody, na druhé straně obrovská změna: policejní zátahy, provizorní noclehy a strach z deportace. Španělská Ceuta se po migrační vlně vrací k životu jen...

Litevské ministerstvo financí připravilo návrh usnesení počítající s více než 12,2 milionu eur na podporu Ukrajinců prchajících před ruskou invazí. Peníze mají pokrýt sociální výdaje, péči o nezletilé bez doprovodu i vzdělávání dětí. Financovat se to bude ze státních půjček – a to samo o sobě leccos vypovídá o tom, jak vážně Vilnius tuto problematiku bere. Článek Litva vyčlení miliony na ukrajinské uprchlíky. Každé euro chce přísně kontrolovat se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Od středy se zpřísní podmínky pro získání dočasné ochrany pro nově příchozí uprchlíky z Ukrajiny. Muži, kteří podléhají branné povinnosti, budou muset prokázat, že zemi opustili legálně. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) očekává, že změna sníží počet nově příchozích o desítky procent a uleví českému sociálnímu i zdravotnímu systému.

Evropská unie zavádí nová pravidla pro Ukrajince prchající před válkou. Nově budou muset předložit důkaz, který dokládá splnění jejich vojenské povinnosti vůči vlasti. Povinnost se netýká těch, kteří dostali ochranu v minulosti.

Poskytnutí dočasné ochrany v EU lidem z Ukrajiny bude nově navázáno na jejich splnění vojenských povinností vůči jejich vlasti. Ve středu začínají v unii platit nová pravidla, která takový postup obsahují. Prodlužují také institut dočasné ochrany pro lidi vysídlené z Ukrajiny kvůli válce do 4. března 2028.

Od středy platí v Evropské unii nová pravidla. Dočasnou ochranu poskytovanou lidem z Ukrajiny získá jen ten, kdo splnil svoje vojenské povinnosti vůči vlasti. Nová úprava zároveň prodlužuje institut dočasné ochrany pro válkou vysídlené osoby až do 4. března 2028. Změna se týká pouze žádostí podaných od 1. srpna letošního roku. The post Změna pro tisíce Ukrajinců v Česku. Dočasná ochrana se od středy upravuje appeared first on Česká justice.

Evropská unie mění podmínky pro udělování dočasné ochrany občanům Ukrajiny.

Už pět let trvá ruská válka proti Ukrajině, která donutila více než pět milionů lidí opustit svou zemi. Přibližně 400 000 válečných uprchlíků se usadilo i v České republice.

Pomáhala obětem domácího násilí a uprchlíkům, především těm z Afghánistánu a Íránu. Nakonec ji v Aténách udusil šestadvacetiletý Afghánec a její tělo narval do kufru, který odložil v opuštěném...

Za svůj život jsem potkal obrovské množství lidí. Neznám ale ani jednoho slušného, pracovitého, vzdělaného a úspěšného Čecha, kterému by vadili Ukrajinci a cítil by se jimi ohrožen. Komu teda ti Ukrajinci vadí? Nebude ta chyba možná jinde než u nich?

Ve středu začíná platit omezení pro ukrajinské mužské uprchlíky v bojeschopném věku, tedy od 23 do 60 let. Nově už se jim nebude udělovat dočasná ochrana, pokud se neprokáží tím, že splnili své vojenské povinnosti v rodné zemi. Muži v tomto věku totiž nemohou bez povolení legálně opustit zemi.

V loňském roce přišlo do Česka více ukrajinských uprchlíků než uprchlic. Stalo se tak poprvé od vypuknutí ruské agrese na Ukrajině. Tento trend přitom nadále pokračuje, z porovnání loňských a letošních dat například vyplývá, že ukrajinských mužů v produktivním věku u nás za rok přibylo více než dvacet tisíc.

Kvůli vraždě 38leté britské ženy, jejíž tělo bylo nalezeno v kufru v Aténách, zatkla řecká policie muže z Afghánistánu. Informují o tom britská média s tím, že zavražděná Elisabeth Jane Rossová jezdila do Řecka pravidelně jako dobrovolník, aby pomáhala uprchlíkům a lidem bez domova. Pachatel po zmizení ženy používal její kreditní karty a odesílal z jejího telefonu zprávy, aby zabránil pátrání.

Jak mohou české a německé obce účinněji podpořit lidi z Ukrajiny, kteří po ruské invazi našli nový domov v česko-bavorském pohraničí?

Stárnutí Evropy a úbytek pracovní síly vyžadují podle odborníků mnohem aktivnější přístup k migraci. Bez přílivu cizinců klesne do konce století populace unijních zemí o 32 procent. Podle Jasmijn Slootjesové nedokáže EU efektivně využít lidi, kteří už v členských státech žijí.

Noční Ceuta se změnila ve válečnou zónu, hlásí španělský deník ABC. Španělská armáda vytlačuje tisíce Maročanů zpět za plot severoafrické enklávy. Zoufalí obyvatelé po dnech strachu opustili byty a...

Záběry stovek lidí snažících se překonat hranici mezi Marokem a španělskou Ceutou znovu zaplavily sociální sítě. Pod nimi se okamžitě objevily známé komentáře o „invazi“, selhání Evropy nebo nutnosti okamžitě uzavřít hranice.

Více než polovina (54 %) ukrajinských občanů, kteří žijí Polsku, už požádala o polské občanství, nebo o něm uvažuje. Vyplývá to z nové studie Centra pro výzkum migrace Varšavské univerzity, která zkoumala postoje téměř 1 900 ukrajinských migrantů.

Policie zachraňovala z vody matky s kojenci i malé děti. Vlny vyplavily dokonce i opuštěné novorozence. Hranici překračovaly samotné děti ve věku pouhých čtyř nebo pěti let, matky plavaly s kojenci...

Během čtvrtka a pátka se do města Ceuta na severoafrickém pobřeží dostalo téměř 50 tisíc migrantů z Maroka.

Podpora v nezaměstnanosti vyžaduje podle poslance za SPD Jindřicha Rajchla (PRO) zásadní reformu. „Pořádný brajgl“ v systému sociálních dávek mají prý na svědomí Ukrajinci. Rajchl to v úterý řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Jeho výroky nadzvedly předsedu lidovců a jihomoravského hejtmana Jana Grolicha, který je označil za „ubohost“.

Do severoafrické Ceuty přišlo v posledních dnech na 60 tisíc lidí, necelá polovina se už ale podle Madridu vrátila zpátky. Chaotické snahy o překonání hranice mezi Marokem a španělskou exklávou mají na svědomí životy 34 lidí.

Do španělské Ceuty proniklo během několika dnů téměř 49 tisíc migrantů, při pokusu překonat námořní hranici jich 19 zemřelo. Premiér Andrej Babiš označil situaci za skandál způsobený španělskou vládou a vyzval k okamžitému uzavření Schengenu pro Španělsko. Kriticky se vyjádřil také ministr zahraničí Petr Macinka.

Jediný portrét změnil dějiny fotožurnalistiky. Tvář afghánské dívky se zelenýma očima se stala symbolem uprchlické krize i sovětské války v Afghánistánu. Nikdo ale dlouho netušil, o koho jde.

Minimálně 34 lidí se utopilo při pokusech o překonání hranice mezi Marokem a španělskou enklávou Ceuta. Do města na severu Afriky dál míří stovky migrantů, kteří se snaží dostat na evropské území.

Nejdřív někdo napíše, že se mají Ukrajinci vyhnat. Potom to řekne ženě ve vlaku. A nakonec si někdo dovolí i ránu. Nenávistné diskuze nejsou neškodná žumpa pod článkem, ale zkouška toho, co společnost ještě snese.

Jak by měla vypadat co nejúčinnější pomoc obcí uprchlíkům, kteří si po napadení Ukrajiny našli nový domov v česko-bavorském příhraničí? A jak se tady vlastně cítí? Odpověď má dát nový mezinárodní projekt, který rozjíždí plzeňská Západočeská univerzita (ZČU) a německá Hochschule Hof. Výzkum potrvá několik let.

Policie v polské Vratislavi zadržela dva muže podezřelé z nedělního brutálního napadení ukrajinské dvojice. Oznámil to v pondělí večer na síti X polský ministr vnitra Marcin Kierwiński. Je to další protiukrajinský incident v polských ulicích v době rostoucích protiukrajinských nálad, napsala agentura PAP.

Den po krvavém útoku na účastníky pochodu hrdosti CSD v Berlíně vystoupil na Muzejním ostrově syrský umělec Hajdar Dervíš. Spolu s dalšími performery z queer skupiny odmítl strach a ukázal, že umění dokáže proměnit smutek v radost a vzdor.

Studentka medicíny a její mladší bratr hledají v Praze obyčejný pronájem. Místo nabídek přišla lavina urážek, výzev k odchodu a nenávisti jen proto, že jsou z Ukrajiny.