Václav Lohniský

Film Marečku, podejte mi pero!, patří dozajista mezi nejoblíbenější komedie u nás. My na něj dnes zavzpomínáme za pomocí rychlého kvízu.

Jsou herci, jejichž jména si diváci moc nevybaví, kdežto jejich slavné role ano. K takovým hercům patří Václav Lohniský, představitel podlézavého Hujera z komedie Marečku, podejte mi pero!.

Hujer v komedii Marečku, podejte mi pero!, psychiatr Chocholoušek ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje! nebo Smrťák v pohádce Dařbuján a Pandrhola. To je výčet nejslavnějších rolí, které před kamerou ztvárnil herec Václav Lohniský. Jeho život vyhasl předčasně, přímo na natáčení snímku Krakonoš a lyžníci. V těchto dnech jsme si připomněli 105 let od jeho narození. Jaké bylo jeho soukromí?

Lékaři ho varovali, že jestli nezmírní tempo, špatně to s ním dopadne. Mávnul nad tím rukou – Smrťáka z pohádky Dařbuján a Pandrhola přece zubatá s kosou jen tak nedožene. Odešel nečekaně uprostřed práce; a se svým typickým smyslem pro černý humor by možná řekl: „Je fajn, že to šlo tak rychle.“

Zdeněk Troška byl přítomen hrůznému okamžiku, kdy mu přímo před očima zemřel herecký kolega.

Před padesáti lety se na plátnech českých kin objevila komedie Jáchyme, hoď ho do stroje, která se téměř ihned stala kultovní podívanou. Diváci si zamilovali roztržitého hrdinu Františka v podání Luďka Soboty, jeho bláznivou tetičku Marii i psychiatra Chocholouška.

Byl to mistr malých rolí, který dokázal zastínit i hlavní hvězdy. V soukromí však prožíval těžké pády – rozpadlé manželství, samotu, neustálý boj se zdravím i tlak režimu. Václav Lohniský se nezapometulně zapsal do dějin filmu.

Některým lidem, jak se říká, jednoduše nebylo shůry dáno. Svou nedostatečnou kompetenci a až příliš skrytý talent si pak mnohdy kompenzují servilním podlézáním a využíváním jiných. Podobně tomu bylo v případě tohoto muže, který se i přes nedostatek svých kvalit zapsal do pamětí nás všech jako naprostá legenda, na kterou vzpomínáme dodnes.

Patřila k půvabným herečkám sedmdesátých a osmdesátých let, hrát začala ale již v útlém dětství. Asi nevíce divákům utkvěla v paměti díky komedii Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách. Po roce 1989 se z veřejného prostoru vytratila.

Kdo by neznal psychiatra Chocholouška z kultovní komedie Jáchyme, hoď ho do stroje! a Hujera z filmu Marečku, podejte mi pero! Představitel těchto rolí s hubenou postavou, vysokým čelem, pronikavým pohledem a zlým úsměvem, podlézavý a vychytralý jako had se svým hereckým výkonem nezapomenutelně vryl do paměti mnohých z nás.

Vyhlížel důchod, ve kterém chtěl dělat jen to, co sám chce. Václav Lohniský se ho ale bohužel nedožil. Osudným se mu stal čtvrtý infarkt, který byl tak masivní, že mu podlehl přímo během natáčení. Jeho jediná dcera se s tím smiřovala několik let.

Kdo by si ho nezapamatoval jako Hujera nebo třeba Dr. Chocholouška. Smrt si pro legendárního herce Václav Lohniského přišla zcela nečekaně přímo na place. Nebyl ale zdaleka jediný.

Herec Václav Lohniský byl vskutku mistrem vedlejších rolí. To dokázal například v roli nezapomenutelného Viktoa Hujera z komedie Marečku, podejte mi pero. Přitom stačilo málo, a stal by se farářem, což by byla věčná škoda. Jeho soukromý život ale nebyl zdaleka poklidný jako studia v bohosloveckém semináři.

Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek je pokračování oblíbeného seriálu. Všimli jste si chyb v některých epizodách? A co jste o seriálu možná nevěděli?

Občasník Příběh seriálu se po dvouměsíční pauze vrací s třetím dílem, ve kterém se vrátíme k dílu režiséra Františka Filipa, jehož skvostné minisérii Byl jednou jeden dům (1974) byl věnován vůbec první díl, který vyšel v lednu (v únoru jej poté následoval článek o populární adaptaci Bylo nás pět (1994) Karlů Poláčka a Smyczka).

Jméno Václav Lohniský řadě lidí neřekne vůbec nic. Stačí ale říct Hujer, docent Chocholoušek nebo třeba Smrťák, a rázem vědí všichni. Šlo totiž o mistra malých rolí, z nichž dokázal vytvořit skutečné legendy naší filmové historie. Jedno natáčení se mu ale stalo osudným.

Když se dnes podíváme na dětský film Krakonoš a lyžníci, asi nikoho z nás nenapadne, že při jeho natáčení došlo k tragédii. Při ní zemřel jeden ze známých českých herců. Jeho srdce nevydrželo náročné horské prostředí.

Dařbuján a Pandrhola je oblíbenou českou filmovou pohádkou. Věděli jste, že obě jména nebyla vymyšlená, ale jde o skutečná příjmení?

Velikonoce jsou svátky, které nejraději trávíme v kruhu svých nejbližších. Když se vydaří počasí, je to také čas pro jarní výlety a procházky v přírodě. Pro všechny, kdo si rádi odpočinou v rodinném kruhu, přinášíme pár tipů pro lenošení na gauči, třeba se šálkem čaje a svátečním beránkem.

Byl skvělý herec, ale také trochu komplikovaná osobnost. Josef Větrovec v divadle a na filmovém plátně exceloval, v soukromém životě se třikrát oženil, ale nakonec zůstal sám. Jak na něj vzpomíná jeho dcera Jitka?

Legendární české filmy si získaly své místo v historii naší kinematografie nejen díky skvělému scénáři, ale také díky ikonickým postavám, které ztvárnili naši nejlepší herci. Zkuste si náš filmový kvíz a přiřaďte správně postavy do filmů, do nichž patří. (Pokračování textu…)

Přestože byl ͏obsazován především do vedlejších rolí, patřil k nejoblíbenějším československým hercům.͏ Je pozoruhodné, že před zahájením herecké kariéry se chtěl dát na dráhu kněze. Osud ho však zavedl jinou cestu. Úspěchu dosáhl ja͏ko ͏herec͏ a později se stal také režisérem a ředitelem divadla.͏ Bohužel ͏jeho život potkal tragický konec, a to přímo během natáčení.

Herec Josef Větrovec před kamerou ztvárnil mnoho nezapomenutelných rolí. Nejvíce ho proslavila postava předsedy Mrázka v seriálu Chalupáři. Dožil se 79 let a od jeho smrti 11. února uplynulo 23 let. Jaké bylo jeho soukromí?

NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Ve společném českém a slovenském státě byla i kinematografie vnímána jako vzájemné dílo, a to zejména od jejího zestátnění v roce 1945 až po rozdělení republiky od 1. 1. 1…

Je to už skoro 50 let, co Jiří Sovák, Josef Kemr či Václav Lohniský coby nezapomenutelný Hujer poprvé zasedli do školních lavic v nesmrtelné komedii „Marečku, podejte mi pero!“ Filmová klasika se poprvé podívala do kin v roce 1976 a ihned se stala klasikou, jejíž hlášky lidé citují dodnes. Vážně ale snímek znáte tak dobře, jak si myslíte?

Nebyl sice hlavní postavou, ale přesto se divákům komedie Marečku, podejte mi pero! nesmazatelně zapsal do paměti. Václav Lohniský (†59) si v již zmíněném snímku, který odvysílá televize Nova, zahrál neodbytného Hujera s pořádně rozvětvenou rodinou. Ne každý však ví, že oblíbený herec a filmový režisér zemřel za tragických okolností přímo během natáčení. Hrůzný moment před časem popsal pro Blesk režisér Zdeněk Troška.

Pohádka Dařbuján a Pandrhola, natočená v roce 1959 režisérem Martinem Fričem, patří mezi nejvýraznější česká filmová díla. Nese v sobě hlubokou moudrost, ale i humor. Role kmotra Smrťáčka, kterého dokonale ztvárnil Václav Lohniský, připomíná, že bez smrti se zkrátka nedá žít.

Pohádka Princ a Večernice s okouzlující herečkou Libuší Šafránkovou, natočená v roce 1978, baví už několik generací. Jak se ke svým rolím hlavní protagonisté dostali? A jak slavnou pohádku znáte? Otestujte své znalosti v našem kvízu.

V roce 1959 vtrhl na československé televizní obrazovky nový žánr, televizní seriál. Tvůrci s přílišným úspěchem nepočítali, z Rodiny Bláhovy se ale stal trhák a diváci si vynutili pokračování.

Oblíbená česká klasika Bořivoje Zemana je zfilmována podle společného scénáře Oldřicha Kautského a Bořivoje Zemana. Dobře obsazená pohádka se točila v roce 1977 mimo jiné na hradě Křivoklát.

Nezapomenutelný český herec Václav Lohniský před kamerou ztvárnil téměř dvě stovky rolí. Mezi jeho nejslavnější filmy patří Marečku, podejte mi pero, v němž ztvárnil postavu Hujera, komedie Jáchyme, hoď ho do stroje, kde představoval psychiatra Chocholouška a pohádka Dařbuján a Pandrhola, v níž si zahrál Smrťáka. 5. listopadu jsme si připomněli jeho nedožité 104. narozeniny. Jaké bylo jeho soukromí?

Václav Lohniský, herecké jméno, které si snad každý Čech spojuje s komediálními skvosty. Sice nikdy nezískal hlavní roli, ale vedlejší postavy, které ztvárnil, se zapsaly do historie českého filmu zlatým písmem. Jak to bylo s jeho náhlým odchodem?

Jan Drda patří k oblíbeným autorům filmových předloh a nesmazatelnou stopu zanechal hlavně v pohádkách. I v nedávné historii se jeho prací inspiroval třeba i Zdeněk Troška v pohádkách O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Z pekla štěstí nebo Nejkrásnější hádanka.

Film Krakonoš a lyžníci bez diskuzí patří do zlatého fondu české kinematografie. Na první pohled půvabný dětský film o těžkém životě chudých sklářů, novodobém Krakonošovi a zcela novém vynálezu, jakýchsi lyžích. Jenomže natáčení nebylo zase tak idylické, jak by si mohli diváci myslet. Jeden z herců, legendární Václav Lohniský, zemřel přímo na place, a to v náručí Zdeňka Trošky, jak uvádí Blesk.

Pohádka Dařbuján a Pandrhola (1960), to je herecký koncert Jiřího Sováka, Rudolfa Hrušínského a Václava Lohniského. Zcela oprávněně patří ke zlatému fondu naší kinematografie a spousta z nás si ji každoročně pustí na Vánoce v televizi. Nebude tomu jinak ani tento rok, kdy Dařbujána a Pandrholu najdete v programu TV Prima. My vám k tomu nabízíme přehled zajímavostí, které se s tímto filmovým počinem režiséra Martina Friče pojí. Věděli jste například, že představitel kmotra Smrťáka Václav Lohniský zemřel 20 let po natáčení pohádky za dramatických okolností?

Pokud máte rádi zasněžené hory, lyže a romantiku dob minulých, rodinný film Krakonoš a lyžníci (1980) je určen právě vám. Tentokrát budete mít možnost zhlédnout ho 26. prosince v 18:35 h na Televizi Seznam. Příběh režisérky Věry Plívové-Šimkové a debutující scenáristky Jany Knitlové vás zavede do Krkonoš na počátku 20. století.

Pohádka Dařbuján a Pandrhola režiséra Martina Friče měla premiéru v roce 1960, ale dodnes se u televizních diváků těší velké oblibě. Přispělo k tomu i vynikající herecké obsazení v čele s Jiřím Sovákem, Rudolfem Hrušínským nebo Václavem Lohniským. Letos ji na Štědrý den vysílá TV Prima od 17:55. Jak slavnou pohádku znáte? Otestujte své znalosti v našem kvízu.

Kdo by neznal Hujera z filmu Marečku, podejte mi pero. Jeho představitel, herec Václav Lohniský, byl vskutku zajímavý člověk. Víte, čemu se měl původně věnovat a co si o něm myslely bezpečnostní orgány?

Když už je těch princezen během svátků moc, diváci si rádi oddechnou a přeladí si na lidovější notu. Tentokrát noty napsal Jan Drda a na režisérskou židli usedl Martin Frič, který ve stejný rok představil pohádku Princezna se zlatou hvězdou na čele.

Vánoční televizní program je obvykle plný slavných filmů a pohádek. Nesmí chybět Tři oříšky pro Popelku, Sám doma nebo Pelíšky. Pojďte se s námi podívat, co ještě si pro nás k Vánocům připravila Česká televize, Nova a Prima.

Nenajde se mnoho příznivců českých komedií, kteří by si nevybavili Hujera nebo Chocholouška, vedlejší postavy, které se dostaly z filmů do běžné mluvy. Hujer zlidověl jako výraz pro slizkého snaživce s velkou rodinou a Chocholoušek je lidové označení pro psychiatra.

ARCHIVY STB: Jak už PrahaIN.cz napsala, redakce se dlouhodobě zabývá komunistickým režimem za pomoci Archivu bezpečnostních sborů. Snažíme se nacházet okamžiky, které dějinami prošly bez povšimnutí a které nějakým způsobem souvisí s osobnostmi veřejného života, komunisty a Prahou.

Server PrahaIN.cz zmínil v několika textech různá výročí. Zprvu jsme se věnovali hercům z období bývalého režimu, později těm novodobým. Na naši redakci se nyní telefonicky obrátil starší muž, který se představil jako Jiří.

/FOTO, VIDEO/ Nejen jednu, ale dvě budovy areálu Střední školy hotelnictví, řemesel a gastronomie ve Volanovské ulici v Trutnově museli zbourat stavbaři. Poté, co na začátku srpna začala demolice budovy A sloužící pro praktickou výuku oborů kuchař - číšník, školní jídelnu a kuchyň s kantýnou, byla zjištěna velká prasklina i na vedlejší budově B, kde se nacházela restaurace Junior. Statik nařídil i tuto budovu zdemolovat.

Legendárna postava, ktorá profesorom večernej školy v Marečku podejte mi pero! ziskuchtivo nosila "švestičky ze své zahrádky". Pre herca Václava Lohniského bola postava Hujera osudová. Pritom v mladosti ani nechcel byť hercom. Čo pôvodne študoval? Budete v šoku!

Pohádku o chudých havířích z vesničky Kocanda, kterým ztrpčuje život lakotný sládek Pandrhola, zná určitě každý. Otázkou ale je, nakolik dobře. Pokud se považujete za skutečného znalce tohoto skvělého filmu a máte chuť se trošku pobavit, vyzkoušejte náš kvíz.

„Marečku, podejte mi pero!“ je jedna z nejslavnějších a nejvtipnějších českých filmových komedií. Natočil ji v roce 1976 režisér Oldřich Lipský podle scénáře Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka.

Polskou herečku Barbaru Polomskou jsme znali nejen z česko-polského filmu Co řekne žena a z česko-jugoslávského Hvězda jede na Jih, ale také z řady polských snímků, jako byly například Varšavská siréna, Poklad kapitána Martense, Eroika nebo Dvě žebra Adamova. Po uvedení veselohry Co řekne žena se prý o ní v Polsku psalo: ‚Bašia Polomska, naša exportova gviazda‘.

Od smrti nezapomenutelného herce Václava Lohniského (†59) právě uplynulo 43 let. Jaké bylo soukromí umělce, kterého proslavila role Hujera v komedii Marečku, podejte mi pero! Chocholouška ve filmu Jáchyme, hoď do stroje! či smrťáka v pohádce Dařbujan a Pandrhola?

Jak zařídit, aby buržoazie vyslyšela přání chudiny? Přece pomocí kouzel! Populární snímek Dařbuján a Pandrhola je nejen pohádkou s nadpřirozenými bytostmi, ale i ideologicky angažovanou moralitou, v jejímž jádru je spravedlivá smrt, jejíž působení může ohrozit jen poctivě zabedněný sud.

Pohádka Dařbuján a Pandrhola (1960) patří ke zlatému fondu české kinematografie a každoročně na Vánoce nesmí chybět ve spoustě českých domácností. Jiří Sovák představuje havíře a následně i léčitele Kubu Dařbujána, kterému kmotr Smrťák pomáhá léčit správné lidi. Právě představitel druhé postavy Václav Lohniský (†59) zemřel dvacet let po pohádce za dramatických okolností. Co k tomu eXtra.cz řekl svědek - režisér Zdeněk Troška (69)?

Vánoce bez pohádky Dařbuján a Pandrhola (1959) by byly stejně smutné jako Vánoce bez stromečku a koled. I letos se proto můžeme těšit na oblíbený příběh, ve kterém chudý havíř Kuba Dařbuján (Jiří Sovák ✝79) vybere pro svého dvanáctého potomka jako kmotra Smrťáka (Václav Lohniský ✝59). Ten mu nabídne úmluvu – Kuba může začít léčit lidi a zbohatnout. Nemusí se bát, že selže. Pokud bude kmotr Smrťák stát u nohou postele, může Kuba coby „doktor“ pacienta „uzdravovat“ libovolnými prostředky, pokud se však postaví k hlavě, není již nemocnému pomoci.

Druhý Avatar ovládl kina po celém světě. I Kinobox uspořádal v Edisonu svou projekci a různorodé komentáře na sebe nenechaly dlouho čekat. Zaujala vás též dokumentární Záchrana, která sugestivně připomíná uvěznění chlapců v podzemní jeskyni.

Herec Václav Lohniský téměř každou svou filmovou roli ztvárnil tak osobitě, že se stala nezapomenutelnou. I z malých postav dokázal vytvořit legendy. Jen namátkou - smrťák v pohádce Dařbuján a Pandrhola, snaživý Hujer v komedii Marečku, podejte mi pero! nebo šílený Chocholoušek ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje! V těchto dnech si připomínáme jeho nedožité 102. narozeniny. Jaké bylo jeho soukromí?

Charismatický herec Miroslav Moravec, kterého si můžeme připomenout ve filmu Pumpaři od Zlaté podkovy, byl také mistrem dabingu. Mluvil za Jeana Maraise nebo Telyho Savalase. Na veřejnosti působil spíše rázným dojmem, v soukromí ho však stíhala jedna rána za druhou.

Všichni dobří rodáci je československý film režiséra Vojtěcha Jasného z roku 1968. Jasného styl, považovaný za "nejčesčího" ze současných filmařů, byl především lyrický.

Oblíbený seriál Chalupáři plný hereckých hvězd letos oslaví již 47 let od své televizní premiéry. Jaké byly honoráře, proč se někteří herci museli skrývat před sluncem a další zajímavosti.

Václav Lohniský se do dějin zapsal jako legendární Hujer z komedie Marečku, podejte mi pero. Bezpáteřní charaktery, zloději a fanatici provázeli celou jeho filmovou kariéru. Lohniský skonal v pouhých 59 letech, kdy se mu stal osudným výšlap s lyžemi na natáčení snímku Krakonoš a lyžníci.

Když jsem začal chodit na gympl, objevil jsem v domě svých prarodičů doslova poklad: Staré ročníky časopisu Kino, zrovna z druhé poloviny šedesátých let, kdy se stala československá kinematografie světově uznávanou (kdeže jsou ty doby…) a kdy se objevila úplně nová generace skvělých filmařů a najednou i staří rutinéři začali točit pozoruhodné věci.