Varšavská smlouva

Je dva roky po invazi států Varšavské smlouvy do Československa a Vladimír Beneš, vyučený zámečník, sedí v malém tančíku se svou ženou a čtyřmi dětmi a míří k železné oponě, kterou hodlá prorazit a dostat se na svobodu.

Čtrnáctého května 1955 podepsali předsedové vlád Albánské lidové republiky Mehmet Shehu, Bulharské lidové republiky Vălko Červenkov, Československé republiky Viliam Široký, Maďarské lidové republiky András Hegedűs, Německé demokratické republiky Otto Grotewohl, Polské lidové republiky Józef Cyrankiewicz, Rumunské lidové republiky Gheorghe Gheorghiu-Dej a předseda rady ministrů SSSR Nikolaj Alexandrovič Bulganin Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, jež podle místa podpisu dostala název Varšavská.

Jeho jméno je mylně spojováno s Janem Palachem, který se na protest proti okupaci zapálil v horní části Václavského náměstí. Sebeupálení se nevyhnulo ani Slovensku, kde tento čin zrealizoval právě Michal Lefčík. Voják s plachým výrazem se narodil 11. května 1950. Připomeňme si příběh, který v dobách totality prakticky nikdo neznal a i ve 21. století se o něm ví pramálo.

Opatření přicházejí po incidentech kvůli odstranění sochy maršála Koněva.

Ve věku 91 let zemřela 23. dubna Heda Čechová, populární televizní hlasatelkou z šedesátých let minulého století. Kariéru elegantní dámy s příjemným a kultivovaným hlasem předčasně ukončila okupace v srpnu 1968. Zprávu Česká televize dnes ČTK potvrdila snacha Milada Čechová.

Ve věku 89 let dnes v Praze zemřel historik Jan Křen, který se zaměřoval na česko-německé vztahy. ČTK to sdělil Jiří Pešek z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a poté potvrdil Křenův syn Vladimír. Křen byl v roce 1970 kvůli nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy vyloučen z komunistické strany a jako disident a signatář Charty 77 se podílel na přípravě bytových seminářů podzemní univerzity. Od prezidenta Václava Havla v roce 2002 obdržel medaili Za zásluhy.

Praha 6 v pátek přistoupila k odstranění sochy sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Socha bude nyní uložena do depozitáře a následně by se měla stát součástí expozice Muzea paměti 20. století, sdělil Novinkám mluvčí městské části Ondřej Šrámek.

Úloha závodníků v historii motorsportu někdy sestává prakticky jen ze schopnosti nezabít talentovanějšího soupeře nebo sám sebe při marné snaze uspět.

Historik Petr Blažek shromáždil příběhy osob, které se mezi lety 1966 a 1989 zapálily na protest proti komunistickému útlaku.

KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | Generál Petr Pavel se už delší dobu trápí. Rád o sobě říká, že celý život sloužil své zemi, a chce jí proto sloužit i dál. A nejlíp jako prezident, jak je u nás poslední dobou v módě. Pavel permanentně upouští zvěsti o tom, že to nejspíš zvedne v příští prezidentské volbě, takže teď samozřejmě nepromarnil ani koronavir. Na tiskovce představil platformu Spolu silnější, která má pomáhat lidem i organizacím zasažených virem.

V návaznosti na zvolenou taktiku obrněných jednotek, kdy hlavní bitevní tanky prorážejí obranu za podpory bojových vozidel pěchoty, byla jako výchozí požadavek při vývoji BVP PUMA stanovena schopnost plně podporovat tanky LEOPARD 2. Nové BVP tedy muselo mít minimálně stejný dojezd, průchodivost terénem, rychlost a manévrovatelnost.

Armáda České republiky kromě přezbrojení svého dělostřelectva novou technikou, tedy především samohybnými houfnicemi ráže 155 mm NATO, samohybných minometů a výhledově také obnovení raketového vojska, potřebuje nový systém řízení palby dělostřlectva (SŘP-D). Pestrostí skladby výzbroje, typů a ráží zbraní, a nejen dělostřelectva, je dán jeden z podstatných požadavků na nový systém: kompatibilitu a schopnost spolehlivě komunikovat se všemi složkami. Inspiraci a možné řešení nalezneme nejlépe v Polsku, jehož armáda disponuje podobně pestrou výzbrojí jako (bude disponovat) AČR.

Československo bylo po roce 1945 jedinou zemí východního bloku, kde nebyla rozmístěna sovětská vojska. To se změnilo po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Jednotky z Maďarska, Bulharska a Polska sice postupně československé území opustily, sovětská vojska však zůstala téměř 23 let. Okupaci ukončila až dohoda mezi vládou ČSSR a SSSR o odsunu sovětských vojsk z území Československa, která byla podepsána 26. února 1990.

Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze Jan Palach chtěl dát najevo svůj nesouhlas s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy a s apatií ve společnosti. Před 51 lety - 16. ledna 1969 - se u Národního muzea na Václavském náměstí v Praze polil hořlavinou a zapálil. Popáleninám podlehl o tři dny později v nemocnici.

Podzvukové bitevní letouny J-22 Orao vyvinula Jugoslávie ve spolupráci s Rumunskem v sedmdesátých letech minulého století. Srbsko je jejich poslední uživatel. Chystá se je vybavit novou avionikou a přezbrojit na chytré zbraně.

"Seděli jsme ve stanech, klepali kosu a začali se ptát, zda to není náhodou náš poslední silvestr," svěřuje se MUDr. Jindřich Sitta.

Měl pět dětí, oddanou ženu a přesto se polil rozpouštědlem a škrtl sirkou. Dne 8. září 1968 se na varšavském Stadionu Desetiletí slavily dožínky, sešlo se tu sto tisíc prominentů, včetně Ryszarda Siwiece, filozofa, otřeseného vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Ruské ministerstvo zahraničí ve středu uvedlo, že české zařazení 21. srpna mezi památné dny sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy.

V noci z 20. na 21. srpna 1968 se ulicemi severočeského Liberce rozléhal rachot vojenské techniky. Dvacetiletou zubní laborantku Petru Erbanovou (tehdy Šoršovou) nejdřív napadlo, že se jedná o nějaké běžné vojenské cvičení. Říkala si, jací jsou ti vojáci chudáci, že musejí tak brzy vstát. Hluk ale neustával a poslech rozhlasu jí vyvedl z omylu. Do města pod Ještědem z Německé demokratické republiky a Polska dorazili sovětští okupanti.

Ruská diplomacie se ohradila proti rozhodnutí českých zákonodárců zanést na seznam významných dnů ČR Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Tento krok sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí podle agentury TASS.

Prezident Miloš Zeman v pátek podepsal zákon o státním rozpočtu na rok 2020. Plánovaný schodek by měl dosáhnout 40 miliard korun. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Sankce za invazi v srpnu 1968? V Rusku nelibě nesou, že se z 21. srpna stane v Česku den obětí okupace. Obzvlášť se to nelíbí ruským komunistům, kteří nemohou prosadit návrh na udělení statusu veterána účastníkům zásahu proti pražskému jaru.

Česko si bude 21. srpen připomínat oficiálně jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Senát to ve středu schválil v rámci novely o státních svátcích. Novelu, kterou předložilo devět desítek poslanců ze všech klubů kromě KSČM, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Místopředseda KSČM Stanislav Grospič se v úterý omluvil za své výroky o vpádu vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Před dvěma týdny Grospič prohlásil, že se nejednalo o okupaci a že oběti okupace byly většinou z autonehod.

Toto psal tisk před třiceti lety.

Mohutný pořízek, nebo vznešená, urostlá dáma? Ještě před necelými 200 lety čeští vlastenci řeší dilema. Do té doby uctívají jako národní stromy lípu i dub. Pak zjistí, že jeho kořeny jsou až moc srostlé s Němci. A tak volí lípu.

Vedení KSČM se nedistancovalo od výroků místopředsedy strany Stanislava Grospiče, podle nějž obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací a lidé, kteří v důsledku invaze zahynuli, byli většinou oběti dopravních nehod.

Řekni mi, co si myslíš o 21. srpnu 1968, a já ti povím, kdo jsi. Tak by se dala shrnout debata nad poslaneckým návrhem zařadit výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy do kalendáře coby den státního významu.

Stanislav Grospič, poslanec a místopředseda komunistické strany v Českém rozhlasu uvedl, že v 21. sprna v roce 1968 se nejednalo okupaci a mrtví byli oběti dopravních nehod. Opozice se bouří, Grospič by se měl podle nich okamžitě omluvit.

Poslanec Jiří Dolejš jako jediný z KSČM hlasoval pro to, aby se 21. srpen připomínal v kalendáři jako památný den obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. V rozhovoru pro Novinky řekl, že srpen 1968 byla obrovská rána. Komunistická strana podle něj nemůže vypadat jako kroužek přátel starých časů.

Pro novelu zvedlo ruku 130 ze 137 přítomných poslanců. Z komunistů ji podpořil Jiří Dolejš.

Den výročí okupace Československa vojsky bývalé Varšavské smlouvy by mohl být nově významný den. Zařadil by se tak mezi Den přístupu ČR k NATO (12. březen) či Květnové povstání lidu českého (5. květen). Navrhují to poslanci všech sněmovních klubů kromě KSČM, Poslanecká sněmovna o tom má jednat ve čtvrtek.

Úřad navíc dvěma z nich zabavil předmět, kterým plachtu poničili.

Pracoval jako rekvizitář na Barrandově, zpíval bigbeat i country, dlouhá léta moderoval v rádiu a také hrál ve filmech. Karlovi Černochovi přeťala jeho bohatý život rakovina tlustého střeva. I když s ní dlouho bojoval, nakonec podlehl. Jaký byl život Karla Černocha, který by oslavil 76 let?

Kandidát na předsedu KSČM Šimůnek již zaslal podnět k zařazení sochy na seznam kulturních památek na ministerstvo kultury.

"Totalita si uvědomila, že vzniká ilegální činnost, kdy hudba není to hlavní. Tím byla snaha přežít. Ale ne jako klanějící se troska," říká Němcová.

Pomník maršála Koněva v pražské Bubenči dál vyvolává mnoho kontroverzí. Historik uvádí věci do souvislostí, sochař zase míní, že Koněvův pomník není žádné mistrovské dílo.

Co je moc, to je moc, ohradil se poslanec ČSSD Petr Dolínek proti slovům předsedy KSČM a prvního místopředsedy sněmovny Vojtěcha Filipa.

Sovětský maršál v roce 1956 velel jednotkám, které krvavě svrhly maďarskou vládu. O jeho sochu se v těchto dnech vede vyhrocený spor.

Odstranili nápis "Ne krvavému maršálovi, nezapomeneme" a letopočty včetně roku 1968.

Slovenská prezidentka si výročí událostí z 21. srpna 1968 připomenula ráno v centru Bratislavy.

Čelní představitelé státu a pamětníci se zúčastní pietního aktu u budovy Českého rozhlasu.