Varšavská smlouva

Krkonošské pohádky letos oslavily 51 let. Připomeňme si méně známé zajímavosti, skryté souvislosti i osobní příběhy herců.

Na místo "proslavené" pracovním lágrem pro "pétépáky" a Černými barony spisovatele Miloslava Švandrlíka vstoupil za 30 milionů korun druhý majitel.

17. listopadu 1989 se v Československu změnil běh dějin. V následujících dnech u nás padl komunistický režim. Hymnou revolučních dní se stala píseň, která vznikla v pohnutých časech po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Foto: DesignRage / Shutterstock.com Odkud vyrazili demonstranti a jak se jmenovala údajná oběť policejního násilí? Ukažte své znalosti sametové…

Co jsem dělal(a) 17. listopadu 1989? Tak by mohla znít otázka celostátní ankety pro všechny občany ve věku nad 50 let. A garantuji, že to nebude nuda, jedině snad národní ostuda. Podobný sociologický průzkum totiž může barvitě ukázat, jak totalitní režim snadno držel za klopy téměř každého občana. Začnu od sebe, v pátek 17. listopadu 1989 jsem v maskáčích Československé lidové armády (ČSLA) pochodoval po buzerplacu vojenské katedry, načež tentýž den večer se mi do cesty připletlo sousoší Klementa Gottwalda s Josifem Stalinem.

Kulometná výzbroj se v druhoválečných tancích ukázala jako nezbytný doplněk, a tak po skončení konfliktu pokračoval vývoj i tímto směrem. Jakou cestou se vydaly zbraně ve státech Varšavské smlouvy a co se nacházelo pod pancířem strojů NATO?

Přesně rok poté, co bylo Pražské jaro potlačeno invazí vojsk Varšavské smlouvy, vyšly tisíce Čechoslováků znovu do ulic, aby protestovaly proti okupaci své země. Následné brutální potlačení demonstrantů, tentokrát jejich vlastními krajany, vyústilo ve stovky zatčení a dokonce pět úmrtí. Zničilo poslední zbytky naděje a přesvědčilo veřejnost, že „normalizace“ tu zůstane…

Úterý podvečer, 10. září 1968. Pražská Opletalova ulice stala dějištěm jedné z nejsmutnějších a nejvýmluvnějších epizod rané fáze sovětské okupace Československa. Opilý sovětský voják bezdůvodně zastřelil šestnáctiletého učně Miroslava Beránka.

KOMENTÁŘ / Kdykoli se před kamerou objeví bývalý děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík, nelze se ubránit jistému údivu nad tím, jak děsivý obraz může české školství nabídnout. Po jeho vs…

Ve věku 81 let v pátek zemřel fotograf Antonín Nový, který je známý zejména snímky z doby pražského jara a invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa v roce 1968 a také z revolučního roku 1989. O úmrtí informovala Nového dcera Natalie Nová. V roce 2017 jsme publikovali rozhovor, ve kterém Nový otevřeně promluvil o svém životě pod dohledem StB, o Jiřím Muchovi i o tom, co znamenalo být fotografem v časech normalizace.

Ve věku 81 let zemřel v pátek fotograf Antonín Nový. Proslul zejména snímky z doby pražského jara a invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa v roce 1968. Známé jsou i jeho fotografie z revolučního roku 1989. O úmrtí v sobotu informovala Nového dcera Natalie Nová.

Ve věku 81 let v pátek zemřel fotograf Antonín Nový. Je známý hlavně díky snímkům z doby pražského jara a invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa v roce 1968 a také z revolučního roku 1989. V sobotu o tom agenturu ČTK informovala jeho dcera Natalie Nová.

Ve věku úctyhodných 98 let zemřel minulý týden Miroslav Šafařík. Nejvíce se proslavil jako jeden ze strůjců masivního trutnovského odporu proti sovětským tankům, které vtrhly do Československa v roce 1968, píše Krkonošský deník.

O šikaně uvnitř Československé lidové armády (ČSLA), ať už jde o její pestré formy uplatňování nebo výpovědi obětí, toho bylo napsáno už mnoho. Méně se však ví o tom, jak se k ní stavělo armádní vedení, jaké kroky podniklo a s jakým výsledkem.

Na okraji Krakova, pod nánosem prachu a rezavého šrotu, tiše hnijí parní obři, kteří kdysi vládli železnicím. Vlakový hřbitov Kraków-Płaszów je mrazivou připomínkou zaniklé éry.

SSSR jednal zcela legálně, když se souhlasem československého prezidenta L. Svobody a zemí Varšavské smlouvy zavedl vojska k obnovení pořádku v zemi, která během druhé světové války…

Karel Kryl vstoupil do československého veřejného prostoru jako zásadní postava kulturního odporu. Jeho fyzická drobná velikost ostře kontrastovala s obrovským morálním a názorovým formátem. Jeho vyjádřením je i píseň Bratříčku, zavírej vrátka.

Povinná základní vojenská služba (ZVS) znamenala pro celé generace mladých mužů ostrý přechod mezi bezstarostným životem mládí a tvrdým režimem kasáren. Říkalo se, že kdo neprošel „přijímačem“, neví, co je opravdový dril.

Krátký závan svobody, který přineslo Pražské jaro, byl brutálně udušen nejen pásy tanků, ale i tichým úředním nařízením. Když Gustáv Husák na podzim 1969 znovu utěsnil hranice, proměnil Československo ve vězení.

Chceš si vyzkoušet, jak dobře znáš důležité události, smlouvy a dohody, které formovaly a ovlivňovaly Československo a Českou republiku?Zkusme si spolu projít světem mírových smluv, politických dohod i významných mezinárodních vstupů. Možná ti to udělá v něčem jasno, anebo naopak, ale určitě se nudit nebudeš!

Jarmila Janků zažila jako dítě druhou světovou válku a později i okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. V obou historických momentech se ocitla v ohrožení života. Ve svých vzpomínkách popisuje strach a nejistotu za nacistické okupace, atmosféru srpnové noci i neobyčejné setkání své maminky s prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem.

V březnu 2026 uplyne sto let od narození zásadní osobnosti české humanistické fotografie, dokumentaristky Dagmar Hochové. Pražský Dům fotografie v úterý 7. října otevírá velkou autorčinu retrospektivu nazvanou Od dětí k demokracii – a věnuje se i objevným aspektům jejího rozsáhlého díla.

Uplynulo bezmála 35 let od odchodu sovětských vojsk z našeho území a dodnes se vedou polemiky, zda byly na jejich vojenských základnách v Československu rozmístěny jaderné zbraně. Odpověď je velice jednoduchá. Ano, prokazatelně byly.

Ruská a ukrajinská média si všímají výroků bývalého českého premiéra Andreje Babiše, jehož hnutí ANO zvítězilo v českých parlamentních volbách, že Ukrajina není připravena ke členství v Evropské unii, a spekulují o příští české politice. „Praha se odklání od evropské agendy. Vítězství Babišova ANO ve volbách slibuje Česku pragmatickou zahraniční politiku a ochlazení vojenské pomoci Kyjevu,“ zdůraznil populární ruský list Komsomolskaja pravda na svém webu.

Pád Dubčeka začal v říjnu 1968. Po revoluci se vrátil do politiky, jeho život ale skončil tragicky při nehodě na dálnici D1.

Po ruském útoku na Ukrajinu v únoru 2022 se mě kdosi zeptal na možné paralely této agrese s vojenskou intervencí Varšavské smlouvy (fakticky Sovětského svazu) do Československa v srpnu 1968. Paralel jsem našel řadu.

V 60. letech 20. století italské ministerstvo obrany stanovilo požadavky na střední tank nové generace, který by mohl konkurovat vozidlům Varšavské smlouvy i NATO.

Sovětský svaz konstruoval svá letadla pro operace z provizorních ploch. Jejich uživatelé toho mohou využít při jejich obraně.

Stěhování kostela evokuje hlavně přesun inventáře. V Mostě se však za socialismu vydala po kolejích na cestu celá stavba.

V roce 1978 se trojice mladých mužů rozhodla hlasitě protestovat proti okupaci Československa.

Alexander Dubček byl prvním tajemníkem KSČ a tvář Pražského jara 1968, chtěl socialismus s lidskou tváří. Jeho reformy zlomila invaze vojsk Varšavské smlouvy, přesto zůstal symbolem touhy po svobodě.

Ačkoli byl film před rokem 1989 značně cenzurován, přesto vznikla nesmrtelná díla, na která se stále s chutí podíváme. V našem kvízu si můžete ověřit, jak dobře znáte předrevoluční filmovou klasiku.

Netflix uvádí český historický film Muž, který stál v cestě. Podívat se můžete také na třetí řadu Alice in Borderland. A na HBO Max najdete nový díl Peacemakera.

Po dokončení patřil k nejmodernějším stavbám svého druhu v zemích Varšavské smlouvy. V případě atomového, chemického nebo biologického útoku se v Honeckerově bunkru měly ukrýt politické špičky NDR. Vydržely by v něm dva týdny a poté by se mohly v obrněných vozidlech přesunout na lepší místo.

TAJNOSTI SLAVNÝCH: Mimořádně silnou vůlí dokázal přibrzdit i smrt. Zaúřadoval snad prokletý Faust?

Se svými diváky se zpěvačka Marta Kubišová rozloučila ve vyprodaném sále pražské Lucerny dne 20. září, kde organizátoři uspořádali koncert k 55. výročí zákazu jejího vystupování. Diváci ji přivítali potleskem ve stoje, z podia ji nechtěli pustit, její písně provázely slzy dojetí a květiny.

Dalo by se říci, že o vpádu okupačních vojsk „spřátelených“ armád a o jejich nechvalně proslulém pobytu v Československu víme vše, ale zdaleka tomu tak není. Historici stále nacházejí nová fakta a nové oběti. Tak si o nich pojďme povědět víc.

Plukovník Milan Nykodym je zástupcem velitele 21. základny taktického letectva Armády ČR v Čáslavi a patří k první generaci pilotů, kteří absolvovali Vojenskou akademii v Brně. Na čáslavské základně působí nepřetržitě od roku 2005 v různých velitelských funkcích. Na kontě má více než 2300 nalétaných hodin v různých typech letounů, z toho přes 1000 na švédském stroji JAS-39 Gripen. V letech 2012 až 2015 se zúčastnil tří zahraničních misí na Islandu v rámci alianční mise NATO. Právě s plk.

KOMENTÁŘ / Rozmohl se nám zde takový nešvar. I letos se u příležitosti výročí roku 1968 vyskytly hlasy snažící se událost, která byla jedním z nejtemnějších okamžiků našich moderních dějin, bagat…

Komunistický režim v Československu se vyznačoval omezováním, sledováním, ale také tvrdou cenzurou. Ta v průběhu jednotlivých dekád nabírala či ubírala na intenzitě, ale její důsledek byl vždy stejný. Bylo jím zásadní omezování přístupu k materiálům, které byly považované za nebezpečné. Sem samozřejmě spadalo i umění, a to zejména kinematografie.

Když se řekne únos letadla do západního Německa, většina lidí si vybaví Jiřího Lábuse a jeho „Bič boží“ v epizodě seriálu Třicet případů majora Zemana inspirovaného podobnou událostí. Nebyla jediná.

Československo samozřejmě nedisponovalo vlastními jadernými zbraněmi ani kapacitou pro jejich výrobu. Počítalo se ale tím, že v případě konfliktu by taktické jaderné zbraně armáda používala.

Pod povrchem Prahy se rozprostírá fascinující labyrint chodeb, sklepů, stok, bunkrů a katakomb. Pražské podzemí je jako zrcadlo, které odráží minulost – od středověkých základů přes válečné úkryty až po geologické poklady.

​Před 57 lety vtrhly do Československa statisíce vojáků, aby rozdrtily Pražské jaro. Přestože vojska Varšavské smlouvy obsadila celou zemi, chyběla mezi nimi jedna armáda, která ale invazi vroucně podporovala – armáda z Východního Německa.

Francouzská spisovatelka Simone de Beauvoir patří k nejvlivnějším postavám feministického myšlení 20. století, která nejenže definovala moderní feminismus, ale zároveň odmítala konvenční role a formovala první pokusy o svobodu žen i mužů. Partnerka Jean-Paula Sartra pronikala k jádru ženského údělu a zpochybňovala sovětskou invazi do Československa v roce 1968.

Pořád se mluví o tom, jak je potřeba zvýšit či přestat zvyšovat rozpočet na obranu. V Československu se tohle téma nahlas řešit nesmělo. Čísla byla absurdní.

Ve věku 78 let zemřela stříbrná olympijská medailistka ve sportovní gymnastice Bohumila Řešátková.

Na počátku svého příběhu stál malý kluk z Šumavy, který se odmala učil vzdorovat ranám osudu. Pavel Nový se narodil 5. září 1948 v Plzni, ovšem vyrůstal v podhůří Šumavy, kde jeho otec pracoval jako sládek v pivovaru.

Tento naprosto bizarní nápad byl odrazem doby – počátku studené války. Jaderné miny měly zpomalit postup nepřítele západní Evropou a zničit území, které dobyl. JeTento naprosto bizarní nápad byl odrazem doby – počátku studené války. Jaderné miny měly zpomalit postup nepřítele západní Evropou a zničit území, které dobyl. Jediným technickým problémem min byla nízká teplota. A právě to měly slepice v rámci projektu Blue Peacock vyřešit.diným […] Celý článek

Jen talent nestačí. Své by o tom mohl vyprávět herec, který se navzdory svým hereckým schopnostem nikdy nedokázal pořádně prosadit. Do paměti diváků se tak zapsal jako takzvaný herec malých rolí. Poté, co si několikrát zahrál postavy přihlouplých soudruhů už druhou šanci nikdy nedostal.

Chata pod Rysy bude mít nového nájemce.

Schopnosti hluboce modernizované verze B3M sovětského tanku T-72 jsou významně lepší než originál, ačkoliv ani tak na západní protějšky nestačí.

Cíl iniciativy SOS SOCDEM je jasný: svolat po volbách mimořádný sjezd strany a na něm odvolat současné vedení v čele s Janou Maláčovou a zvolit nové.

Srpnovou invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 by mohl leckdo považovat za uzavřenou kapitolu. I představitelé Ruska se přece omluvili. Tak snadné to není. Problém je hlubší.

Praha - Iniciativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v jednání o Ukrajině znamená podle prezidenta Petra Pavla důležitý posun. Za předčasné ale považuje si myslet, že je mír na dosah. Rusko podle něj bude hrát nadále falešnou hru. Pavel to dnes řekl v projevu k českým velvyslancům a velvyslankyním na Pražském hradě.

Pamětníci si většinou vzpomenou na Ucho, ale titulů, jimiž na sebe spisovatel Jan Procházka před více než půlstoletím upozornil, bylo víc. V zapomnění si nezaslouží zapadnout ani jeho Přestřelka, o níž se soudí, že jde o autorův nejlepší román.

Vasil Biľak - slovenský komunistický politik rusínského původu. Jeho jméno se stalo symbolem zrady a kolaborace. Jeho politická kariéra se úzce propojila s temnými událostmi minulého režimu, zejména s invazí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

Koncem léta 1990 se připravoval velký přepad výkladní skříně normalizačního hospodářství – legendárního JZD Slušovice jednotkami „rychlého nasazení“, předchůdcem dnešní URNY. Petr Pithart  v textu pro HlídacíPes.org tvrdí, že byl inspirován projevem Václava Havla. Ten na výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna mluvil o potřebě očistit mladou demokracii od „komunistických mafií“. A vysvětluje,

REPORTÁŽ: Horká fáze volební kampaně koalice Spolu odstartovala den před výročím okupace vojsky Varšavské smlouvy ve vyhřátém pražském Café Louvre. Po dlouhé době bez výkřiků propalestinských demonstrantů, kteří zřejmě usoudili, že jejich přítomnost by nezpůsobila kýžený rozruch.

Dopoledne 21. srpna 1968 vyšlo druhé vydání Rovnosti, které informovalo o vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Jiřího Šiguta, který byl zástupce šéfredaktora novin, vyvedli vojáci z redakce se samopalem v zádech a spolu s ním vykázali i všechny novináře. Ti se ale nenechali zastrašit – v improvizované redakci pokračovali v práci a o událostech informovali prostřednictvím letáků.