Varšavská smlouva

Neskutečně charismatický a pro roli primáře Sovy jako zrozený slovenský herec Ladislav Chudík jistě nemusel mít nouzi o zájem žen. Proto je až s podivem, že byl do svých třiceti let svobodným mužem. Na druhou stranu – měl tak dost času na pečlivý výběr. Jenomže, jak se brzy ukázalo, ani to nezaručilo šťastné manželství.

Komentář: V polovině září se v Praze účastnily protestu proti české vládě, který v centru města uspořádala neparlamentní strana PRO (Právo Respekt Odbornost), jedním pohledem tisíce lidí, druhým desítky tisíc lidí. Po více než dvouhodinové demonstraci na Václavském náměstí většina lidí pokračovala pochodem na Letenskou pláň, kde po dalších projevech s kritikou vlády shromáždění skončilo. Jeho účastníci požadovali demisi vlády Petra Fialy (ODS). Na akci vystoupil i uznávaný právník Ondřej Dostál (nestraník, dříve Piráti), který následně na sociálních sítích četl pochvalná slova směrem k vlastní osobě, ale i slova od kritiků. Redakce ŽivotvČesku.cz ho oslovila, proč vystoupil na pódiu akce, kterou někteří lidé označili všelijak - klidně i za dny »Varšavské smlouvy«, třeba jako politička a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Jak to v době začátku normalizace vypadalo na přechodu se západním Německem? Otci komunisté zavřeIi dílnu, jeho syn pak „strážil socialismus“ na hranicích se západním Německem. Pod článkem najdete jedinečné fotografie z jeho dvouleté vojenské služby.

Pokud se vás má slova dotkla, tak je mi to líto, ale chyba není na mé straně, vzkázala předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svému předchůdci Radku Vondráčkovi (ANO). Tomu…

Sobotní protivládní demonstrace se z hlediska počtu lidí zrovna dvakrát nepovedla. To ale nemění nic na situaci, že urážet lidi, kteří mají svobodné právo demonstrovat, není zrovna dvakrát moudré. Ať už si o demonstraci myslím cokoli, v mém případě nic moc dobrého, přece nebudu dehonestovat lidi, již přišli svobodně a nenásilně vyjádřit svůj názor. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) to má ovšem očividně poněkud jinak.

Sobotní protivládní demonstraci v Praze označila na sociálních sítích předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) za Dny Varšavské smlouvy. Svými slovy naštvala opoziční politiky. V Partii Terezie Tománkové šéfka sněmovny vysvětlovala své přirovnání.

Chování Markéty Pekarové Adamové je ukázkovým příkladem nové totality, na kterou stínová vláda hnutí ANO poukazuje, pustil se do předsedkyně poslanecké sněmovny europoslanec Ondřej Knotek (ANO). Reago…

Dnes jsem se na Seznam Médium dočetla, jak se v Praze nedůstojně demonstrovalo. O to horší je fakt, že premiéra republiky to vůbec netrápí a těmto lidem se vysmívá.

Právě před 55 lety, 13. září 1968, vystoupila Albánie z Varšavské smlouvy na protest proti invazi armád pěti členských zemí tohoto paktu do Československa. Invaze se nezúčastnilo ani Rumunsko. Vůdce tehdejší Jugoslávie označil invazi za porušení nezávislosti suverénního státu.

V neděli byl mezinárodní den prevence sebevražd. Není-li jedinec fyzicky nebo psychicky nemocný, je jeho sebepoškozování až snaha odejít ze života zakořeněna pravděpodobně v pocitu hluboké nespokojenosti s vlastní existencí ve světě.

Ryszard Siwiec byl polský účetní a bývalý člen odbojové Zemské armády, který byl první osobou, která se upálila proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Na okupaci sovětskými vojsky v Československu reagoval každý jinak. Někdo je vítal, další se přizpůsobil a třetí protestoval. Zde ale záleží, jakým způsobem. V celém východním bloku se totiž našlo několik skutečně odvážných jednotlivců, kteří zvolili snad ten nejbolestivější způsob, jak vyjádřit svůj nesouhlasný postoj –⁠ udělali ze sebe živou pochodeň. Jako první se k tomuto činu odhodlal Polák Ryszard Siwiec. Naši vlast totiž považoval za bratrský stát.

Psychologické drama natočil s Jiřinou Bohdalovou a Radoslavem Brzobohatým Karel Kachyňa. Snímek se však mezi lidi nedostal. Už tak to byl malý zázrak, že se vůbec mohl dotočit. Diváci tak viděli Ucho až po roce 1990.

MiG-29 byl vyvinut jako páteř sovětského a spojeneckého letectva Varšavské smlouvy a představoval obdobu amerických letounů F-18 a F-16.

Rusko tvrdí, že odchod sovětských vojsk v roce 1991 byla chyba.

KGB u něj našla poezii, kterou napsal na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. U soudu se k ní hrdě přiznal, a dokonce ji odrecitoval.

Nedávno jsme si "připomněli" 55 let od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Proto se "vzpomínalo", protože se jen připomínalo, co se vlastně před více než půl stoletím stalo. Možná i proto, že to byla jen okupace Československa a my jsme teď Slovensko, se nás to tolik netýká, že.

První zemí z bývalých členů Varšavské smlouvy, která si ve Spojených státech amerických objednala supermoderní letouny 5. generace F-35, bylo Polsko. Ačkoli se po něm o letouny začaly zajímat Česká republika a Rumunsko, Poláci jsou jediní, kteří se zatím přiblížili k dodávkám. Ovšem zdá se, že si tamní letectvo na svůj nový páteřní stroj bude muset ještě počkat.

Po invazi vojsky Varšavské smlouvy do Československa byli představitelé země v čele s Alexandrem Dubčekem odvezeni do Moskvy. Třídenní jednání skončilo takzvaným Moskevským protokolem, který podepsali všichni členové československé delegace s výjimkou Františka Kriegla. Sověty nadiktovaný dokument znamenal popření idejí Pražského jara a otevřel cestu k normalizaci, která ovlivnila i vysílání Československého rozhlasu.

NÁZOR / Vězeňská služba zveřejnila seznam 69 politických vězňů, kteří byli popraveni nebo zemřeli ve vězení a jejichž zpopelněné ostatky byly nalezeny v areálu bývalého popraviště v pražské pankrácké…

V roce 2020 zahájila Ruská federace sériovou výrobu řízené miny PTKM-1R, která je určena k zasahování obrněných vozidel do horní části.

21. srpna 1968 přibližně ve dvě hodiny ráno oznámil hlasatel Československého rozhlasu, že do země vtrhla vojska Varšavské smlouvy. A od půl páté začalo nepřetržité vysílání o dění v Československu. I přes snahu sovětských okupačních vojáků o jeho zastavení se ho podařilo udržet i díky krajským studiím. Ty převzaly štafetu po dočasném násilném přerušení vysílání z budovy na Vinohradské ulici v Praze.

21. srpna 1968, přibližně ve dvě hodiny ráno, oznámil hlasatel Československého rozhlasu, že do země vtrhla vojska Varšavské smlouvy. A od půl páté začalo nepřetržité vysílání o dění v Československu. I přes snahu sovětských okupačních vojáků o jeho zastavení, se ho podařilo udržet i díky krajským studiím. Ta převzala štafetu po dočasném násilném přerušení vysílání z budovy na Vinohradské ulici v Praze.

Zelený gazík s plátěnou střechou byl od poloviny 50. let minulého století neodmyslitelnou součástí československé armády, ale nejen jí. Odolné a těžkého terénu se nebojící auto, které se začalo v Gorkovském automobilovém závodě vyrábět 25. srpna 1953 jako GAZ-69, se stalo standardním vybavením vojsk Varšavské smlouvy. Uplatnění ale našlo vozidlo s typickým úzkým „čumákem“ také v civilní sféře - ať už v drsné přírodě u horalů, nebo v nejrůznějších úpravách včetně třeba metařské.

Datum 21. srpna je pro československé dějiny spjaté s jednou z největších tragédií, v roce 1968 vojska pěti států Varšavské smlouvy (Sovětský svaz, Polsko, NDR, Maďarsko a Bulharsko) obsadila svobodné Československo, aby udusila probíhající demokratické přeměny byť pod kontrolou komunistické strany.

Zelený gazík s plátěnou střechou byl od poloviny 50. let minulého století neodmyslitelnou součástí československé armády, ale nejen jí. Odolné a těžkého terénu se nebojící auto, které se začalo v Gorkovském automobilové závodě vyrábět 25. srpna 1953 jako GAZ-69, se stalo standardním vybavením vojsk Varšavské smlouvy.

V noci z 20. na 21. srpna 1968 překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky hranice ČSSR.

Fotbalisté pražské Slavie v úvodním utkání závěrečného 4. předkola Evropské ligy udolali doma dvěma brankami v závěru Luhansk 2:0 a výrazně se přiblížili účasti ve skupinové fázi. To Sparťané neudrželi vedení a prohráli na hřišti Dinama Záhřeb 1:3. Po vyřazení v kvalifikaci Ligy mistrů z minulého týdne blízko konci i v druhé pohárové soutěži, jistou mají minimálně účast v Evropské konferenční lize.

Ukrajinský průmysl vyrábí moderní a vyspělé zbraně. Donedávna byla většina tohoto vybavení určena na vývoz.

17. srpna 1968 odletěla z Prahy rumunská delegace, která ujistila československou komunistickou stranu o svém přátelství a podpoře. Rumunský diktátor Nicolae Ceausescu o pár dní později odmítl do Československa vyslat své vojáky a vojenskou intervenci vojsk Varšavské smlouvy otevřeně odsoudil.

17. srpna 1968 odletěla z Prahy rumunská delegace, která ujistila československou komunistickou stranu o svém přátelství a podpoře. Rumunský diktátor Nicolae Ceaușescu o pár dní později odmítl do Československa vyslat své vojáky a vojenskou intervenci vojsk Varšavské smlouvy otevřeně odsoudil.

Německo řeší, zda zakázat stranu, která sílí a podle mnohých je extrémistická. Ohrožuje demokracii AfD nebo myšlenka na zákaz?

Letos v srpnu uplynulo 65 let od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy vedenými Sovětským svazem. Představitelé reformního křídla československé komunistické strany museli podepsat souhlas se vstupem vojsk na území státu. Jeden z nich se však sovětům vzepřel.

V souvislosti s 55. výročím invaze armád pěti států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem do Československa se začala v řadě dezinformačních kanálů i na osobních profilech proruských aktivistů znovu šířit lež, že invazi vyvolala vlastně Ukrajina, protože právě Ukrajinci (v čele s Brežněvem) prý ovládali sovětské politbyro, zatímco jediný Rus v něm zastoupený hlasoval proti invazi. Je to nesmysl.

Nikoho by asi tehdy nenapadlo, že k něčemu takovému dojde, ale přesto se to stalo. Před 45 lety se ale několik mladíků rozhodlo, že z přímbramského náměstí odstraní sochu strůjce komunistického převratu a zarytého milovníka vodky a Stalina, Klému Gottwalda, který se tak pěkně na pár sekund po explozi proletěl vzduchem.

Před 55 lety nás vojensky okupoval Sovětský svaz a další čtyři státy Varšavské smlouvy. Invaze do Československa zanechala v národu hluboké šrámy, dokonce tak hluboké, že pravověrní komunisté vystupovali ze státostrany, nebo z ní byli vyloučeni, a začali se přimykat k opozičním platformám.

HISTORIE / Ten klid je až zarážející. Zatímco kolem Turnova rachotí po silnici z Liberce směrem na Prahu tisíce okupačních automobilů a stovky tanků, samotnému městu se vyhýbají. Píše se 23. srpen rok…

Pod mostem v Meziměstí u hranic s Polskem leží na otočné věži převrácený obrněnec, z pod něj trčí ruka zahynuvšího tankisty – i tak vypadal na Náchodsku začátek invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Mrtvý voják tak byl možná první obětí intervence – i když na straně okupantů.

Lidé napříč republikou si připomínali 55 let, které uplynuly od vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Jak zaznělo i v Novém Jičíně, srpen 1968 nebyl nikdy aktuálnější.

V pondělí bylo 55 let od okamžiku, kdy do Československa vtrhly armády pěti zemí formálně sdružených ve Varšavské smlouvě (v té ovšem byla ČSSR taky), ve skutečnosti podřízených tehdejšímu Sovětskému svazu.

Vojáci české armády stále fasují vybavení z 80. let minulého století. Batohy z dob Varšavské smlouvy, takzvanou velkou a malou polní, dostávají vojíni na základním výcviku ve Vyškově i 34 let po revoluci. A nejde jen o batohy. Dobrý první dojem na začínající vojáky nedělají ani poničené zbraně nebo pouzdra na pistole, které do nich nepasují.

Plynul šestý den okupace „bratrskými“ vojsky Varšavské smlouvy, které věrolomně vpadly do Československa. Co bude dál? Tahle otázka trápila všechny, kteří s okupací nesouhlasili.

Ivan Soeldner byl muž mnoha talentů. Živil se jako publicista, fotograf i filmař. U událostí roku 1968, vrcholících invazí vojsk Varšavské smlouvy, nemohl chybět. S kameramanem Holomkem natočil i první oběť okupace.

Učitelka Eva Kotková po roce 1968 neustoupila. Trvala na svém kritickém postoji vůči režimu, a proto jí o šest let později zakázali profesi vykonávat. Dozvěděla se to od tajemníka, který na tzv. vysočanském sjezdu seděl vedle ní.

V pondělí si Česká republika připomínala 55. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Tak udělal i předseda hnutí ANO Andrej Babiš, přičemž se vzápětí pochlubil svou návštěvou B…

Maďarská okupační vojska, která dostala za úkol v srpnu 1968 obsadit jih Slovenska obývaný etnickými Maďary, se chovala podle vzpomínek pamětníků nejhůře ze všech okupačních armád. Vládní deník Magyar Nemzet nedávno vyjádřil smutek nad tím, že si tehdy Budapešť nevzala Slovensko zpět.

V zastřešeném atriu Armádního muzea Žižkov byla zahájena výstava sochaře, malíře a významného výtvarníka Jiřího Sozanského nazvaná Invaze 68 v rámci 55. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy. Výjimečné připomenutí temné kapitoly našich dějin připravil společně s umělcem Vojenský historický ústav Praha a výstavu zastřešila také ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Na slavnostní vernisáži se ukázal také ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) nebo ministr kultury Martin Baxa (ODS). Pět metrů…

Výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou si dnes lidé připomněli i na pražském Výstavišti, kde se koná druhý ročník festivalu NeverMore 68. Kromě debat či hudebního programu si návštěvníci mohou prohlédnout výstavu fotografií ze srpna 1968 nebo tank T-55, který byl součástí okupačních vojsk. Podle organizátorů je výročí okupace potřeba nadále připomínat, a to i vzhledem k současné ruské agresi na Ukrajině.

Servít je vůl! To byl nejčastější nápis na pražských toaletách v šedesátých letech minulého století. S okupací Československa pěti armádami Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 šiřitelé slavné české latrinálie změnili názor a začali na záchodcích šířit novou verzi: „Servít už není vůl!“ Volem byl Leonid Iljič Brežněv, který do Československa poslal údajně „spřátelené armády“, aby zničily kontrarevoluci.

/GLOSA/ V těchto dnech si připomínáme smutné 55. výročí od vpádu pěti států Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa. Na jeho území se nacházelo v kritickou chvíli přes 500 tisíc vojáků a jednalo se o největší vojenskou operaci od skončení druhé světové války. O možnosti, že by se Československo invazi účinně bránilo, nikdo z nejvyššího vedení ÚV KSČ reálně neuvažoval.