Varšavská smlouva

Ve věku 88 let zemřel rozhlasový sportovní novinář a publicista Karel Tejkal, Radiožurnálu to potvrdila jeho rodina. V Československém rozhlase působil od 50. let minulého století nejdřív jako sportovní redaktor, v roce 1968 komentoval politické dění během pražského jara a po okupaci vojsky Varšavské smlouvy byl nucen z rozhlasu odejít.

Červen vždycky startoval Mezinárodním dnem dětí, ale ty naše, československé, si ho v šestaosmdesátém doopravdy užily až poslední pátek v měsíci, protože to s rozdáním vysvědčení končila škola. Mohlo se vyrazit na prázdniny a výlety – nově třeba i do právě otevřeného památníku Josefa Lady v Hrusicích. Rodiče pomalu zachvacovala cestovní horečka před odjezdem na dovolenou. Ty v Jugoslávii nesly kvůli rozkolísanému dináru starostí trochu víc.

První polské F-35 přistály na základně v Lasku a symbolizují zásadní změnu v regionálním rozložení sil. Vstup do exkluzivního klubu uživatelů páté generace letounů mění operační možnosti a posiluje polskou pozici v NATO.

Tento článek není odborný ani historický. Jde čistě o můj osobní pohled na události, které patří k jedněm z nejsmutnějších v našich dějinách.

Petr Pithart dokázal v životě udělat několik zásadních obratů. V 60. letech byl členem KSČ a reformním intelektuálem, po sovětské invazi ale přešel do opozice, stal se signatářem Charty 77 a po roce 1989 usedl do křesla českého premiéra.

Nešlo o velkou politiku ani manifesty. Šlo o kytary, dlouhé rozhovory a vůli neztratit svobodu v době normalizace. Na ostrůvcích svobody tak vznikaly nové světy. Vznikl i kolem Karla „Cary“ Novotného a dodnes ho připomíná velmi autentický Přeloučský román.

Ladislav Chudík patřil dlouhá léta k nejrespektovanějším slovenským hercům na jevišti i před kamerou, přesto se v srpnu 1968 s rodinou rozhodl narychlo odejít do emigrace. O několik měsíců později ho skupina jeho studentů přesvědčila k návratu.

Německá Demokratická Republika (Deutsche Demokratische Republik - DDR) se na rozdíl od ostatních východních států ani nepokoušela reformovat. Jak rychlý rozpad vypadal?

Komunistický režim v Československu trval více než 40 let a během této doby se odehrála řada dramatických událostí.

Dnes je uznávaný jako legendární terénní automobil. Uživateli a odborníky byl vůz UAZ-469 hodnocen jako nezničitelný dříč do extrémního terénu. Jeho úkolem bylo nahradit svého předchůdce GAZ-69, který patřil mezi nejrozšířenější automobily v armádách někdejšího Východního bloku. To se mu náramně podařilo, protože nejen v naší armádě je stále ještě několik kusů ve službě.

Dne 7. prosince 1970 se ve Varšavě odehrála jedna z nejsilnějších scén poválečné evropské diplomacie. Německý kancléř Willy Brandt při státní návštěvě Polska nečekaně padl na kolena před Pomníkem hrdinů ghetta.

Pokud se zeptáte někoho, komu je méně než 65 let, na nejintenzivnější hokejový zážitek, pravděpodobně vám odpoví Nagano. Ti starší to ale mají většinou jinak a pomyslným vrcholem je pro ně rok 1969.

Komunistický režim v Československu padl před více než třiceti lety. Ale normalizace nezmizela spolu s listopadem 1989, její způsob uvažování, strach i naučené chování jsou patrné dodnes.

Když dnes část veřejného prostoru tvrdí, že obavy z Ruska jsou jen „válečná propaganda“ nebo uměle živená nenávist, stojí za to připomenout, že česká

Na konci 60. let se východoněmecké tajné službě Stasi podařilo postavit sousední Spolkovou republiku na pranýř. Bundeswehr měl údajně plánovat vojenský útok s použitím chemických a biologických látek.

Srpen 1968 změnil naše dějiny na desítky let dopředu. Invaze vojsk Varšavské smlouvy nezastavila jen Pražské jaro, ale také možnost, že se Československo vydá jinou cestou než zbytek sovětského bloku.

Historie lidstva je psána krví. K výročí vstupu do NATO přinášíme žebříček 15 nejničivějších válek, které málem ukončily civilizaci. Poznejte tragédie minulosti, které potvrzují životní důležitost naší dnešní obrany.

Jan Hraběta poznal komunistickou perzekuci už jako dítě: v den jeho desátých narozenin zatkla StB jeho otce. O 20 let později ho tentýž režim připravil i o milované divadlo – protože odmítl nabídku StB ke spolupráci, živil se jako řidič náklaďáku.

Narodila jsem se 9. května, a to mě jako malou holku v šedesátých letech minulého století naplňovalo blažeností, neboť málokdo se mohl těšit v měsíci svého narození takovým oslavám jako já.

Tvůrci lákají na přístupný realismus a střet armád NATO a Varšavské smlouvy.

Tzv. pražské jaro zakončené srpnovou invazí vojsk Varšavské smlouvy se stalo přelomovým obdobím v novodobých dějinách naší země. Při popisu tehdejších událostí nelze nezmínit postavu premiéra Černíka.

Po skončení druhé světové války se svět rychle rozdělil na dva bloky – západní a východní. Oba daly vzniknout aliancím, které stály proti sobě.

Realita služby nebyla vždy idylická. Docházelo k nehodám, šikaně i psychickému tlaku. Jen mezi lety 1964–1989 zemřely během služby tisíce vojáků, často mimo bojové situace.

USA a Rusko, dvě velmoci, které bojují o nadvládu nad světem snad celou věčnost. Ještě jako SSSR se utkalo s USA ve studené válce.

Některým je možné se zasmát ale nad jinými už zůstává rozum stát a vzniká otázka, kde se bere v lidech potřeba někoho takto urážet jen proto, že s ním nesouhlasí.

9. dubna 1987 se Praha dočkala návštěvy Michaila Gorbačova. Vzduchem po letech letargie zavál svěží vítr naděje na reformy a konec šedivé normalizace.

Sovětský maršál Ivan Koněv velel osvobození Osvětimi a v květnu 1945 dorazil do Prahy. Později jako velitel Varšavské smlouvy řídil krvavé potlačení maďarské revoluce. V roce 1961 navíc osobně vydal rozkaz ke stavbě Berlínské zdi.

Na konferenci v Moskvě padlo 31. března 1991 rozhodnutí rozpustit vojenské struktury Varšavského paktu a zrušit jeho společné velení. Aliance fungovala od roku 1955, kdy byla založena s deklarovaným cílem zastavit rozpínavost amerického imperialismu. Její zánik však bezpečnost Evropy nijak neohrozil, protože ve skutečnosti fungovala pouze jako nástroj k udržování sovětské nadvlády ve východní Evropě.

Zatímco před pětapadesáti lety nebylo pochyb o tom, že nás přišla „zachránit“ vojska pod taktovkou Moskvy, dnešní digitální prostor zaplavuje nebezpečný hoax, který se snaží svalit vinu za tanky v pražských ulicích na Ukrajince.

Silnicí podél Vltavy směrem ku Praze se řítí vysokou rychlostí jeepy, obrněná vozidla a náklaďáky s bílou americkou hvězdou na kapotách a na dveřích. Diváci v kině nadšeně tleskají. Píše se rok 1969.

Poté, co se útočná puška Kalašnikov stala standardem v sovětské armádě, začalo vrchní velení uvažovat o konstrukci kulometu na podobné bázi. Díky tomu vznikla řada PK, jež se rozšířila i do mnoha států Varšavské smlouvy.

Prezident Petr Pavel si podle svých slov netroufá tvrdit, na kolik procent je pravděpodobné, že by Rusko mohlo zaútočit na země NATO. Analytici, kteří Rusko dlouhodobě sledují, se ale podle něj shodují v odhadech, že ruské vojenské schopnosti se plně obnoví nejpozději do tří let po ukončení války na Ukrajině. Prezident to uvedl ve středeční nymburské debatě spolupořádané Deníkem.cz.

V posledních dnech sledujeme zprávy o válečných konfliktech ve světě. V některých zasažených zemích uvízli i naši občané, kteří tam trávili dovolenou.

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 stálo Československo před volbou. Podpis moskevských protokolů ukončil Pražské jaro. Otázkou zůstává, zda prezident Ludvík Svoboda mohl jít jinou cestou.

Na jaře 1968 se zdálo, že Československo našlo cestu k reformě socialismu. Otázkou je, zda Pražské jaro muselo skončit, nebo zda Dubčekovo vedení mohlo postupovat tak, aby sovětské invazi zabránilo.

Za celou existenci Sovětského svazu nezemřel žádný z jeho vůdců následkem atentátu – snad v tomto jediném ohledu měli Sověti nad tradičními rivaly, Američany, jasnou převahu. Muž, který se o něco tak neslýchaně troufalého pokusil, neskončil před popravčí četou, ale v psychiatrické léčebně.

Útěk generála Jana Šejny v únoru 1968 rozzuřil tehdejší vedení KSČ. Aféra s jetelovými semínky odstartovala pád Antonína Novotného a odhalila korupci v armádě.

Písně, které vznikaly z bolesti i vzdoru, připomínají, že svoboda není samozřejmost. Karel Kryl by letos oslavil osmdesátiny.

V moravských lesích rozmístili Sověti o Vánocích roku 1983 jaderné zbraně. Naší vládě nezbývalo než souhlasit. O případném odpálení by rozhodla výhradně Moskva.

Sovětský tank T-72 tvořil od počátku 80. let páteř československého tankového vojska. Značné počty získaly obě nástupnické země po rozpadu Československa, už v té době však bylo jasné, že tank musí projít modernizací. Ta česká nesla označení T-72M4CZ a byla považovaná za jednu z nejlepších.

Desítky lidí uctily v pátek 27. února u šumperské průmyslovky památku Jana Zajíce. Tehdejší student školy se 25. února 1969 upálil na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a nastupující normalizaci. Na pietní akci promluvila i Janova spolužačka Marie Jílková. Události staré 57 let jsou pro ni stále živé.

Vysílač Klínovec na vrcholu stejnojmenné hory na Karlovarsku získal jako jedno ze 14 míst v Česku označení Evropské dědictví (European Heritage Label). Obdržel jej díky své roli při udržení svobodného rozhlasového vysílání v roce 1968 po obsazení tehdejšího Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Patřil k nejtvrdším zastáncům sovětské linie a spolupodepsal dokument, jenž předcházel okupaci. Fakta z archivů dodnes budí otázky.

Šumperk si připomene upálení Jana Zajíce, studenta zdejší průmyslové školy, který se před 57 lety upálil na protest proti okupaci a nastupující normalizaci, byl další živou pochodní po Janu Palachovi. Pietní shromáždění se bude konat v pátek.

Psal básně, miloval svobodu a věřil, že společnost ještě dokáže procitnout z letargie. Když se tak nestalo ani po smrti Jana Palacha, rozhodl se k činu, který měl otřást celým Československem. Od sebeupálení studenta Jana Zajíce uplynulo 25. února 57 let. Jak dobře znáte okolnosti tragédie, která se odehrála v samotném srdci Prahy?

Spojení jmen Jiří Suchý a Jiřina Švorcová zní jako oxymóron. Tyto neslučitelné osobnosti v minulosti propojil okamžik, jehož výsledkem byl dobrý skutek.

Tato drobná žena s plavými vlasy, podmanivým úsměvem a ocelovou vůlí dokázala v bouřlivých šedesátých letech minulého století pobláznit doslova celý svět.

Karel Kryl nebyl jen písničkářem, ale jedním z nejvýraznějších hlasů své doby. Jeho písně, spojené s rokem 1968, exilem i návratem po roce 1989, dodnes připomínají sílu slova, svobody a osobní odvahy.

Z továrních hal u Prahy vzlétly stroje, které změnily výcvik pilotů po celém světě. L-29 a L-39 nebyly jen letouny – byly důkazem, že i malá země může udávat tempo.

Normalizace určila hudbě jasné mantinely. Písně zněly z rádií každý den, ale jen málokdo si mohl dovolit zpívat opravdu to, co chtěl.

Souboj měl být předem rozhodnutý. Sovětský svaz hledal cvičný proudový letoun pro celou Varšavskou smlouvu. Favoritem byl domácí Jakovlev. Ovšem čeští inženýři přivezli letadlo, které bylo tak dobré, že Rusové museli přiznat porážku.

V nevojenských a laických kruzích je to téma nudné a nezáživné, ovšem pro bojové operace a jejich udržitelnost na všech třech úrovních se jedná o téma klíčové, jak už konec konců popsal i sám Napoleon Bonaparte. Řeč je o mobilitě a přepravě vojsk a jejich následném zásobování, tedy o schopnosti přesunu sil z místa A do místa B a následné podpoře tak, aby mohla vykonávat bojovou činnost po delší dobu. Bohužel právě toto zásadní téma je jednou z Achillových pat evropských obranných kapacit.

Seděl v cele fašistického i komunistického režimu a skončil jako symbol normalizace. Gustáv Husák nebyl národní hrdina ani fanatik. Byl především komunista, který přežil všechny a změnil zemi k obrazu strachu.

V roce 1964 podepsal prezident Novotný plán, podle kterého měli naši vojáci projet atomovým peklem až do Lyonu. Generálové věděli, že většina z nich nepřežije.

Rok co rok se vracíme k velmi smutnému tématu upálení Jana Palacha. Napsáno bylo již mnohé. Pro některé byl a navždy bude hrdinou, pro jiné zbytečná oběť, sebevrah, psychicky slabý člověk.

Komunistický funkcionář A. Kapek byl kontroverzní postavou našich moderních dějin. Autor a signatář zvacího dopisu sovětskému vůdci Leonidu Brežněvovi z roku 1968 si po revoluci sáhl na život. Když mu to nevyšlo poprvé, Havel mu napsal milý dopis.

Archivní dokumenty odhalují, jak Praha v tichosti souhlasila s plánem Moskvy, který z ČSSR dělal skladiště jaderné moci potichu.

Dopis 99 pragováků z 18. července 1968 posloužil stalinistům k ospravedlnění intervence vojsk Varšavské smlouvy.