Varšavská smlouva

Úmrtí Jana Palacha před 53 lety si dnes začali připomínat lidé také u Památníku obětem komunismu na Riegrově náměstí v Hradci Králové. Palachovu památku tam někteří uctili zapálením svíčky,

Odkaz činu Jana Palacha upozorňuje, že hájit svobodu a nezávislost je velmi důležité. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) to dnes dopoledne řekl na pietním aktu k uctění památky studenta, který se před 53 lety upálil na Václavském náměstí v Praze. Vystrčil také zdůraznil, že je třeba se o demokracii starat. Palach se v lednu 1969 zapálil, aby vyburcoval společnost z letargie, do níž upadala po zděšení z okupace země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Těžce popálený mladík zemřel 19. ledna 1969.

Odkaz činu Jana Palacha upozorňuje, že hájit svobodu a nezávislost je velmi důležité. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) to dnes dopoledne řekl na pietním aktu k uctění památky studenta, který se před 53 lety upálil na Václavském náměstí v Praze. Vystrčil také zdůraznil, že je třeba se o demokracii starat. Palach se v lednu 1969 zapálil, aby vyburcoval společnost z letargie, do níž upadala po zděšení z okupace země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Těžce popálený mladík zemřel 19. ledna 1969.

Prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev nepoužil slova „bratrská pomoc“, když ve středu oznámil, že požádal o účast na potlačení nepokojů v zemi členské státy Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB), v níž hraje hlavní roli Rusko. Přesto hned v prvních reakcích v ruském veřejném prostoru termín „bratrská pomoc“ zazněl. Pamětníci a lidé se zájmem o dějiny se nemohli vyhnout srovnání se srpnem 1968 v Československu, kdy tzv. zvací dopis části vedení KSČ přivolal do země vojska Varšavské smlouvy.

Na Vánoce se britský hudební publicista a kritik rozhodl namísto svého obvyklého alba týdne vybrat rovnou album roku. Která z desítek nahrávek, které během uplynulých dvanácti měsíců poslouchal a hodnotil, na něj nejvíce zapůsobila?

Některé nápady studené války znějí dnes skoro šíleně, ale vojenští stratégové je mysleli vážně. Nouze nebyla ani o téměř sebevražedné akce.

Točí se okolo syna ministra zahraničí, který navenek slouží režimu, vnitřně ale souzní s myšlenkou revoluce.

Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL) si připomíná desáté výročí úmrtí Václava Havla promítáním jeho podobizny na svou budovu v Praze. Fotografii doprovází slova díků všem, kteří pomáhají budovat demokratičtější svět, uvedla stanice v prohlášení. Černobílý snímek zachycuje bývalého prezidenta v pozdějším vleku, Havel je na něm oblečený v obleku.

Dnes je to 40 let od vyhlášení stanného práva v „lidovém“ Polsku, k němuž 13. prosince 1981 přikročila tamější komunistická vláda v čele s generálem Wojciechem Jaruzelským, aby zabránila rychlé občanské emancipaci reprezentované masovým odborovým hnutím Solidarita.

Armáda Řecka již nějaký čas plánuje rozsáhlou modernizaci svého dělostřelectva, aby se zvýšily jeho operační schopnosti a zároveň chce modernizovat i systémy velení a řízení palby. Modernizace se má dotknout houfnic M109 a raketometů M270 MLRS amerického původu, ale také původně československých raketometů RM-70. Právě pro poslední zmiňovaný zbraňový systém nabízí modernizační balík česká společnost Excalibur Army.

Armáda Řecka již nějaký čas plánuje rozsáhlou modernizaci svého dělostřelectva, aby se zvýšily jeho operační schopnosti a zároveň chce modernizovat i systémy velení a řízení palby. Modernizace se má dotknout houfnic M109 a raketometů M270 MLRS amerického původu, ale také původně československých raketometů RM-70. Právě pro poslední zmiňovaný zbraňový systém nabízí modernizační balík česká společnost Excalibur Army.

Spousta dobrých nápadů, které na papíře vypadají skvěle v reálném provedení končí jako naprostá katastrofa. Ani armádě se takové excesy nevyhýbají.

Desítky lidí se ve středu přišly naposledy rozloučit s někdejší televizní a rozhlasovou hlasatelkou Kamilou Moučkovou, která ve věku 92 let zemřela přesně před rokem. Obřad začal ve 14:00 v kostele U Salvátora na pražském Starém Městě. Moučková byla tváří protiokupačního vysílání v srpnu 1968, kdy statečně informovala až do vypnutí vysílačů o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, i když na ni mířily samopaly sovětských vojáků.

Desítky lidí se ve středu rozloučily s někdejší televizní a rozhlasovou hlasatelkou Kamilou Moučkovou, která ve věku 92 let zemřela přesně před rokem, v kostele U Salvátora na pražském Starém Městě. Moučková byla tváří protiokupačního vysílání v srpnu 1968, kdy statečně informovala až do vypnutí vysílačů o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, i když na ni mířily samopaly sovětských vojáků.

Desítky lidí se přišly naposledy rozloučit s někdejší televizní a rozhlasovou hlasatelkou Kamilou Moučkovou, která ve věku 92 let zemřela přesně před rokem. Obřad začal ve 14:00 v kostele U Salvátora na pražském Starém Městě. Moučková byla tváří protiokupačního vysílání v srpnu 1968, kdy statečně informovala až do vypnutí vysílačů o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, i když na ni mířily samopaly sovětských vojáků.

Za studené války se západ a východ snažily získat co nejvíce informací o technice svého soupeře. Po pádu Berlínské zdi se západu do rukou dostalo i to nejmodernější.

Sovětský svaz měl jasné plány, podle kterých by za několik málo dní porazil a ovládl velké území. Některé detaily však nebyly příliš domyšlené do konce.

Koncem 60. a začátkem 70. let minulého století získalo Bulharsko, tehdejší člen Varšavské smlouvy, sovětská bojová vozidla pěchoty BMP-1. Tato vozidla přinášela k armádám revoluční design a velmi významně změnila způsoby vedení války.

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček nesnížil svou aktivitu na sociálních sítích ani v těchto (minimálně pro něj) turbulentních dnech. Když dnes dopoledne zveřejnil bez dalšího komentáře či vysvětlení čísla „1938–1948–1968–2021“, na Twitteru se dočkal posměšných reakcí.

Přijetí bojového vozidla pěchoty typu BMP-1 do výzbroje sovětských vojsk v šedesátých letech minulého století znamenalo významnou změnu způsobu bojového nasazení motorizovaných pěších jednotek. Této změně se museli co nejrychleji přizpůsobit i všichni spojenci v rámci tehdejšího uskupení Varšavské smlouvy. Bylo proto potřebné, aby i jejich armády tato vozidla přijala. Kromě přímých dodávek vozidel ze Sovětského svazu bylo provedeno i několik pokusů o zavedení licenční výroby v zahraničí.

​Nové ostravské divadlo Studio G uvede jako třetí premiéru své druhé sezony v úterý 19. října ve 20 hodin premiéru autorské inscenace Planu.

Hotel Jalta vznikl v totalitní éře 50. let jako jeden ze dvou významných pražských hotelů.

Tuto zprávu nejspíš v českých médiích nenajdete. V USA byl tento týden na Arlingtonském národním hřbitově s nejvyššími poctami pohřben bývalý ředitel oddělení CIA pro střední a východní Evropu a Sovětský svaz David Forden. Americký zpravodajský důstojník byl jednou z klíčových postav výzvědné služby USA v době takzvané studené války ve střední a východní Evropě.

Zemřel jazzový kontrabasista George Mraz. Slavný český emigrant doprovázel Ellu Fitzgeraldovou, Dizzyho Gillespieho i Charlese Minguse.

/ROZHOVOR/ Slovní obtěžování i osahávání sovětskými vojáky – nejen takové zážitky se v srpnu 1968 zapsaly do paměti nejedné ženy v Pardubickém kraji. Vojska Varšavské smlouvy nezvaně vtrhla do země, Češi jim však cestu neusnadnili. V kraji se činili železničáři – českotřebovskému přednostovi stanice s pistolí u hlavy hrozili sovětští vojáci. O nenávisti k okupačním vojskům svědčí historka z Vysokého Mýta, kde měl řadu dní viset oběšený voják v průjezdu budovy kasáren. O bezradnosti, smutku i každodennosti jsme si povídali s Radimem Urbánkem, ředitelem muzea v Ústí nad Orlicí.

Diváci karlovarského filmového festivalu oceňují českou tvorbu. Po dalším dni hlasování v rámci prestižní Divácké ceny Práva se mezi deset nejúspěšnějších snímků dostaly hned tři české. Zátopek je stále v čele.

K traumatu srpna 1968 se vrací režisér Jan Šikl. Pro svůj snímek Rekonstrukce okupace sesbíral velké množství neznámých záběrů z různých rodinných archívů.

Paní Vlastě Pospíšilové bylo v srpnu roku 1968 patnáct let. Dokončila základní školu a chystala se na střední.

Senátorka Miroslava Němcová (ODS) se na pietním aktu před budovou Českého rozhlasu pustila do šéfa komunistů Vojtěcha Filipa. Při svém projevu připomněla jeho nedávný výrok, že je diktatura Evropské unie a NATO nesrovnatelná s tou sovětskou.

Hana Lipovská a Jana Bobošíková nás na výročí okupace armádami Varšavské smlouvy obšťastnily dokumentem, který žádá rozpuštění NATO. Kdyby náhodou tyto dvě vlivné ženy nějakým dopuštěním osudu tohoto cíle nedosáhly, chtějí aspoň, abychom z Aliance vystoupili. Takže ten údajný boj za svobodu a demokracii nakonec končí někde poblíž brežněvovských komunistů.

Důležitost svobody slova a veřejnoprávních médií zdůraznil při dnešním pietním aktu k 53. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy na území Československa místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti). Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) připomněla před budovou Českého rozhlasu v Praze hrdinství jednotlivců, které je podle ní podstatným prvkem svobody a demokracie. Senátorka Miroslava Němcová (ODS) kritizovala to, že představitelé KSČM zastávají ústavní funkce. Ukazuje to podle ní, že se Česko s nedávnou minulostí ještě nevyrovnalo.

Invazi vojsk Varšavské smlouvy z roku 1968 i protesty o rok později si dnes v Brně při výročí připomněli zástupci města, kraje i další politici, kteří položili květiny u pamětní desky Danuše Muzikářové. Osmnáctiletá studentka byla zastřelena na Moravském náměstí právě v roce 1969 při ročním výročí okupace. Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) řekla, že je potřeba si události připomínat, protože svoboda je jedna z nejvýznamnějších hodnot demokracie.

Přesně 53 let uplynulo v sobotu od invaze vojsk pěti států Varšavské smlouvy pod vedením Sovětského svazu, která v noci z 20. na 21. srpna překročila hranice tehdejšího Československa. Vpád vojsk ukončil pokus vybudovat v zemi „socialismus s lidskou tváří” a na další dvě desetiletí ovlivnil zdejší život.

Prostor u pražského sídla České televize (ČT) by měl dostat název po loni zesnulé televizní a rozhlasové hlasatelce Kamile Moučkové, požaduje spolek Pojďme dál.

Za pojmenování prostoru u České televize po Kamile Moučkové vznikla na internetu petice.

V Praze, ale i na dalších místech České republiky, si lidé připomínají 53 let od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Před budovou Českého rozhlasu v Praze se koná každoroční pietní akt, kde se pokládají květiny a věnce k pamětní desce. Kladení věnců na Vinohradské třídě se účastnili čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí

Město Příbram obsadila v srpnu 1968 1. elitní tanková armáda generála Kožanova. Důvodem byl sklad jaderných hlavic nedaleko Příbrami, ale také sídlo Československého uranového průmyslu.

Od invaze vojsk Varšavské smlouvy na území Československa uplynulo 53 let.

Smutné výročí okupace vojsk Varšavské smlouvy si dnes připomíná Česká republika. I do Plzně přijely ruské tanky 21. srpna 1968. Klíčovou roli v prvních dnech okupace sehráli stateční občané Plzně, zaměstnanci plzeňského rozhlasového studia a také televizní vysílač Krašov na severním Plzeňsku. Odtud se totiž v prvních dnech okupace šířily do celé republiky důležité, ale hlavně také svobodné informace.

Na okupanty mířila protitanková děla, z kasáren se potají odnášely zbraně, výsadkáři plánovali osvobození zajatého Dubčeka. Československo se však nakonec v srpnu 1968 proti invazi vojsk Varšavské smlouvy nebránilo. Historik Daniel Povolný v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, jak blízko jsme k tomu před 53 lety byli. Co by ozbrojený odpor znamenal? A jak by na něj zareagoval Západ?

"Věděl jsem, že se účastním něčeho podlého, odporného," říká Zdzisław Bykowski.

21. 8. 1968 provedlo pět armád Varšavské smlouvy invazi do Československa, čímž byl udušen obrodný proces socialismu.

Invaze vojsk Varšavské smlouvy byla pro obyvatele tehdejšího Československa katastrofou. Kromě šoku a vzteku se v lidech mísil i strach z potenciální války. Ivana Šebestová slavila osudného 21. srpna 1968 osmé narozeniny. Místo sfoukávání svíček na narozeninovém dortu ale sledovala letadla a bála se o těhotnou maminku a tatínka, který byl policistou.

Pietní akce se uskutečnily u budovy Českého rozhlasu v Praze, ale i na jiných místech republiky.

Jiřina Batrlová žila v srpnu 1968 v domě přímo na československo-polské hranici v Krnově. „O půlnoci mě vzbudil hrozný hluk a pak velká rána, to polské tanky přerazily ocelové hraniční závory,“ vzpomíná 67letá žena na invazi pěti armád Varšavské smlouvy do Československa. Krnov v tehdejším Severomoravském kraji obsazovali Poláci, celkem polská armáda poskytla pro invazi 28 tisíc vojáků.

Petra Erbanová s Petrem Šídou jsou oběti sovětské okupace z 21. srpna 1968. Přežili ji, ale - stejně jako stovky jiných - trpí doživotními traumaty.

Muzeum paměti XX. století získalo do svých sbírek unikátní exponát, rubašku, kterou přivezl student Jan Palach ze Sovětského svazu do Československa v roce 1968 krátce před okupací vojsky Varšavské smlouvy. O Palachově rubašce muzeum pořídilo i krátký film.

Předvolební kampaň premiéra Andreje Babiše je v plném proudu. V roli nejhodnějšího zmrzlináře objíždí celou republiku a na sociální sítě vytrvale sype jednu rozjásanou fotku za druhou. S babičkami, s dětičkami i pejsky. S transparenty, které si pro něj jeho kritici dnes výmluvně nachystali v Přerově, se ovšem nevyfotí. Stejně jako se nepochlubí, jak byl uvítán v pátek ve Zlíně. Pssst, nic takového se v Babišově dokonalém PR světě neděje, to nesmí existovat. A dokonce se musí dělat, že dnes není 21. srpna, 53 let ode dne, kdy do naší země vtrhla okupační vojska Varšavské smlouvy. To se Andreji Babišovi nehodí. Důležité jsou volební hlasy. A zmrzlina.

Je to třiapadesát let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. O událostech z této doby přetrvává podle historika Michala Stehlíka řada mýtů. Jenže vše je mnohem barvitější, upozorňuje v rozhovoru s Deníkem N náměstek ředitele Národního muzea, který se letos rozhodl podruhé kandidovat na rektora Univerzity Karlovy.