Varšavská smlouva

Kdo sleduje Petra Pavla, musí konstatovat, že morálka, úcta a lidskost je pro něj na prvním místě. Po dvou předchozích prezidentech je to velká úleva.

V úterý 20. ledna 2026 se v Plzni konal pietní akt k uctění památky Josefa Hlavatého, který před 57 lety zapálil na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy na historickém náměstí T. G. Masaryka.

Dějiny Československa jsou plné zlomových okamžiků, euforie, ale i pádů.

Před 57 lety zemřel na následky popálenin student Jan Palach. Vznikly dvě jeho posmrtné masky, ale peníze z lidové sbírky na Palachův pomník režim „odklonil“ jinam. Tím však umlčování neskončilo.

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.

Český film pojednává o důležité části československé historie, klíčová scéna se však natáčela na historicky jiném místě.

Na sociálních sítích se v těchto dnech šíří černobílá fotografie, která má údajně zachycovat současného prezidenta Petr Pavel na vojenském cvičení vojsk Varšavské smlouvy v roce 1975. Příspěvek zároveň tvrdí, že Pavel byl „sovětským rozvědčíkem a agentem StB“. Tato kombinace tvrzení je však v rozpor

Příběh Jana Palacha, k jehož zapálení došlo přesně před 57 lety, patří k nejsilnějším a nejtragičtějším momentům českých moderních dějin. Připomeňte si v našem eXtra kvízu klíčová fakta, okolnosti jeho činu i dobu, která ho k němu dovedla.

Plzeňský kraj si v těchto dnech připomíná 57 let od tragických činů Jana Palacha a Josefa Hlavatého, kteří se na protest proti tehdejšímu politickému režimu rozhodli pro krajní oběť.

Praha - Čin Jana Palacha zůstává i po 57 letech podle prezidenta Petra Pavla výzvou, že lidé nesmějí přestat hájit své základní hodnoty a smířit se s tím, když jde vývoj proti těmto hodnotám. Prezident to dnes uvedl na sociální síti X. Premiér Andrej Babiš (ANO) napsal, že Palachova odvaha a odhodlání jsou trvalým symbolem boje za svobodu a pravdu. Bývalý předseda vlády Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že Palachova oběť tehdy i nyní připomíná, že má smysl nerezignovat na hodnoty a neustupovat zlu.

Okupace vojsky Varšavské smlouvy roku 1968 vyvolala u velké části obyvatel Československa pocity vzteku a beznaděje. Mnozí umělci náladu té doby zachytili i v písních. Často je to stálo kariéru. To byl i případ Tatiany Hubinské.

Z dokumentu The Soviet „War Scare“ z roku 1990 vyplývá, že během cvičení Able Archer 83 v roce 1983 se americko-sovětské vztahy neúmyslně vyhrotily až k pomyslné červené čáře a obavy Sovětů z jaderného útoku byly reálné.

Vyráběli jsme tisíce MiGů, ale nesměli jsme vyvinout vlastní stíhačku. Kdyby nám Moskva nepodstřihla křídla, mohli jsme být jako Švédsko. České supersoniky mohly létat po celém světě.

Gustáv Husák přežil komunistický kriminál, aby se stal symbolem normalizace. Jaký byl jeho skutečný vztah s Moskvou a proč na konci odmítl bojovat?

Konflikt na Ukrajině se možná blíží k zásadní šanci na ukončení díky silné mezinárodní synergii Evropy, Kanady, USA a kooperující napadené země. Česko však z této koalice postupně odpadává, obdobně jako Maďarsko a Slovensko.

Gustáv Husák využil prezidenta Ludvíka Svobodu jako důležitou figurku v své hře o prezidentský stolec. Proč těžce nemocnému generálovi Svobodovi „zakázal“ abdikovat, a jak si pojistil cestu k moci?

Rok 1989 znamenal rozpad sovětského impéria ve střední a jihovýchodní Evropě. Výjimkou nebylo ani Rumunsko, kde si společenské změny vyžádaly mnoho nevinných životů. Nicolae Ceaușescu byl bezohledným diktátorem, který dovedl svou zemi na pokraj hospodářské katastrofy. Revoluce v roce 1989 však smetla i jeho.

Pamětníci ví, pro mladší je třeba vysvětlit, čím byla rozhlasová stanice Vltava v letech 1968 až 69. Začala vysílat hned ráno 21. srpna 1968, tedy v den invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

V lednu 1969 se v okupovaném Československu rozhořel plamen, který měl probudit umlčené svědomí národa. Jan Palach a po něm Jan Zajíc se stali symbolem krajní oběti, morálního odporu a výzvy k odpovědnosti v čase strachu a rezignace.

Během léta 1992, kdy již bylo jasné, že se společná federace Čechů a Slováků rozdělí na dva samostatné státy, se naplno rozběhl proces rozdělení společného majetku. To zahrnovalo i ozbrojené síly, které tehdy patřily k významným armádám Evropy.

V kolektivní paměti se okupace roku 1968 téměř automaticky spojuje s tanky v ulicích Prahy. S Vinohradskou třídou, s budovou Československého rozhlasu, s hořícími barikádami, křikem davu a chaosem.

Slovenský obranný průmysl je znám především výrobou samohybných dělostřeleckých houfnic a velkorážní munice; v této oblasti patří náš východní soused mezi evropskou špičku. Schopnosti a kapacity slovenského obranného průmyslu jsou však mnohem širší, což potvrzuje mimo jiné modernizovaná verze sovětského protiletadlového kompletu ZSU-23-4 Šilka. Vylepšenou verzi ZSU-23-4 SVK nedávno prezentovala na veletrhu vojenské techniky EDEX 2025 v Egyptě společnost MSM Land Systems.

Odtajněné archivy odhalují, jak CIA mapovala každý sovětský tank v Česku a jaké sliby padaly při sjednocování Německa.

Potlačení pražského jara v srpnu 1968 nelze pochopit bez širšího kontextu vnitřního vývoje Sovětského svazu po pádu Nikity Chruščova.

Ve druhé polovině 80. let bylo československé letectvo uprostřed hlubokých kvalitativních změn. Přicházely nové stíhačky MiG-29, ale také bitevní Su-25 a Su-22, a blížila se 90. léta, která měla přinést nové revoluční technologie. Deník nastiňuje, jak by dnes naše letectvo vypadalo, kdyby nepřišla sametová revoluce.

Psal se rok 1978 a Československo dosáhlo historického milníku. Díky misi Vladimíra Remka se stalo teprve třetí zemí na světě, která vyslala svého občana do vesmíru.

V našem kvízu si připomenete tvorbu našeho oblíbeného písničkáře Karla Kryla, jehož písně se staly symbolem odporu proti komunistickému režimu.

B2 Centauro je modernizovaná verze italského kolového stíhače tanků B1 Centauro, navržená pro zvýšení palebné síly, ochrany a mobility.

Psal se říjen 1968, když Milena Duchková vybojovala zlato pro svou zemi a stala se naší nejmladší olympijskou vítězkou v historii. Netušila, že o pár let později ji tentýž režim „pohřbí“ a donutí začít nový život tisíce kilometrů od domova.

Okupační vojska za 23 let pobytu u nás napáchala nedozírné škody. Ty byly vyčísleny na více než 6 miliard korun a s následky devastace životního prostředí se potýkáme dodnes. Ale co je ještě smutnější?

Krkonošské pohádky letos oslavily 51 let. Připomeňme si méně známé zajímavosti, skryté souvislosti i osobní příběhy herců.

Na místo "proslavené" pracovním lágrem pro "pétépáky" a Černými barony spisovatele Miloslava Švandrlíka vstoupil za 30 milionů korun druhý majitel.

17. listopadu 1989 se v Československu změnil běh dějin. V následujících dnech u nás padl komunistický režim. Hymnou revolučních dní se stala píseň, která vznikla v pohnutých časech po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Foto: DesignRage / Shutterstock.com Odkud vyrazili demonstranti a jak se jmenovala údajná oběť policejního násilí? Ukažte své znalosti sametové…

Co jsem dělal(a) 17. listopadu 1989? Tak by mohla znít otázka celostátní ankety pro všechny občany ve věku nad 50 let. A garantuji, že to nebude nuda, jedině snad národní ostuda. Podobný sociologický průzkum totiž může barvitě ukázat, jak totalitní režim snadno držel za klopy téměř každého občana. Začnu od sebe, v pátek 17. listopadu 1989 jsem v maskáčích Československé lidové armády (ČSLA) pochodoval po buzerplacu vojenské katedry, načež tentýž den večer se mi do cesty připletlo sousoší Klementa Gottwalda s Josifem Stalinem.

Kulometná výzbroj se v druhoválečných tancích ukázala jako nezbytný doplněk, a tak po skončení konfliktu pokračoval vývoj i tímto směrem. Jakou cestou se vydaly zbraně ve státech Varšavské smlouvy a co se nacházelo pod pancířem strojů NATO?

Přesně rok poté, co bylo Pražské jaro potlačeno invazí vojsk Varšavské smlouvy, vyšly tisíce Čechoslováků znovu do ulic, aby protestovaly proti okupaci své země. Následné brutální potlačení demonstrantů, tentokrát jejich vlastními krajany, vyústilo ve stovky zatčení a dokonce pět úmrtí. Zničilo poslední zbytky naděje a přesvědčilo veřejnost, že „normalizace“ tu zůstane…

Úterý podvečer, 10. září 1968. Pražská Opletalova ulice stala dějištěm jedné z nejsmutnějších a nejvýmluvnějších epizod rané fáze sovětské okupace Československa. Opilý sovětský voják bezdůvodně zastřelil šestnáctiletého učně Miroslava Beránka.

KOMENTÁŘ / Kdykoli se před kamerou objeví bývalý děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík, nelze se ubránit jistému údivu nad tím, jak děsivý obraz může české školství nabídnout. Po jeho vs…

Ve věku 81 let v pátek zemřel fotograf Antonín Nový, který je známý zejména snímky z doby pražského jara a invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa v roce 1968 a také z revolučního roku 1989. O úmrtí informovala Nového dcera Natalie Nová. V roce 2017 jsme publikovali rozhovor, ve kterém Nový otevřeně promluvil o svém životě pod dohledem StB, o Jiřím Muchovi i o tom, co znamenalo být fotografem v časech normalizace.

Ve věku 81 let zemřel v pátek fotograf Antonín Nový. Proslul zejména snímky z doby pražského jara a invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa v roce 1968. Známé jsou i jeho fotografie z revolučního roku 1989. O úmrtí v sobotu informovala Nového dcera Natalie Nová.

Ve věku 81 let v pátek zemřel fotograf Antonín Nový. Je známý hlavně díky snímkům z doby pražského jara a invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa v roce 1968 a také z revolučního roku 1989. V sobotu o tom agenturu ČTK informovala jeho dcera Natalie Nová.

Ve věku úctyhodných 98 let zemřel minulý týden Miroslav Šafařík. Nejvíce se proslavil jako jeden ze strůjců masivního trutnovského odporu proti sovětským tankům, které vtrhly do Československa v roce 1968, píše Krkonošský deník.

O šikaně uvnitř Československé lidové armády (ČSLA), ať už jde o její pestré formy uplatňování nebo výpovědi obětí, toho bylo napsáno už mnoho. Méně se však ví o tom, jak se k ní stavělo armádní vedení, jaké kroky podniklo a s jakým výsledkem.

Na okraji Krakova, pod nánosem prachu a rezavého šrotu, tiše hnijí parní obři, kteří kdysi vládli železnicím. Vlakový hřbitov Kraków-Płaszów je mrazivou připomínkou zaniklé éry.

SSSR jednal zcela legálně, když se souhlasem československého prezidenta L. Svobody a zemí Varšavské smlouvy zavedl vojska k obnovení pořádku v zemi, která během druhé světové války…

Karel Kryl vstoupil do československého veřejného prostoru jako zásadní postava kulturního odporu. Jeho fyzická drobná velikost ostře kontrastovala s obrovským morálním a názorovým formátem. Jeho vyjádřením je i píseň Bratříčku, zavírej vrátka.

Povinná základní vojenská služba (ZVS) znamenala pro celé generace mladých mužů ostrý přechod mezi bezstarostným životem mládí a tvrdým režimem kasáren. Říkalo se, že kdo neprošel „přijímačem“, neví, co je opravdový dril.

Krátký závan svobody, který přineslo Pražské jaro, byl brutálně udušen nejen pásy tanků, ale i tichým úředním nařízením. Když Gustáv Husák na podzim 1969 znovu utěsnil hranice, proměnil Československo ve vězení.

Chceš si vyzkoušet, jak dobře znáš důležité události, smlouvy a dohody, které formovaly a ovlivňovaly Československo a Českou republiku?Zkusme si spolu projít světem mírových smluv, politických dohod i významných mezinárodních vstupů. Možná ti to udělá v něčem jasno, anebo naopak, ale určitě se nudit nebudeš!

Jarmila Janků zažila jako dítě druhou světovou válku a později i okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. V obou historických momentech se ocitla v ohrožení života. Ve svých vzpomínkách popisuje strach a nejistotu za nacistické okupace, atmosféru srpnové noci i neobyčejné setkání své maminky s prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem.

V březnu 2026 uplyne sto let od narození zásadní osobnosti české humanistické fotografie, dokumentaristky Dagmar Hochové. Pražský Dům fotografie v úterý 7. října otevírá velkou autorčinu retrospektivu nazvanou Od dětí k demokracii – a věnuje se i objevným aspektům jejího rozsáhlého díla.

Uplynulo bezmála 35 let od odchodu sovětských vojsk z našeho území a dodnes se vedou polemiky, zda byly na jejich vojenských základnách v Československu rozmístěny jaderné zbraně. Odpověď je velice jednoduchá. Ano, prokazatelně byly.

Ruská a ukrajinská média si všímají výroků bývalého českého premiéra Andreje Babiše, jehož hnutí ANO zvítězilo v českých parlamentních volbách, že Ukrajina není připravena ke členství v Evropské unii, a spekulují o příští české politice. „Praha se odklání od evropské agendy. Vítězství Babišova ANO ve volbách slibuje Česku pragmatickou zahraniční politiku a ochlazení vojenské pomoci Kyjevu,“ zdůraznil populární ruský list Komsomolskaja pravda na svém webu.

Pád Dubčeka začal v říjnu 1968. Po revoluci se vrátil do politiky, jeho život ale skončil tragicky při nehodě na dálnici D1.

Po ruském útoku na Ukrajinu v únoru 2022 se mě kdosi zeptal na možné paralely této agrese s vojenskou intervencí Varšavské smlouvy (fakticky Sovětského svazu) do Československa v srpnu 1968. Paralel jsem našel řadu.

V 60. letech 20. století italské ministerstvo obrany stanovilo požadavky na střední tank nové generace, který by mohl konkurovat vozidlům Varšavské smlouvy i NATO.

Sovětský svaz konstruoval svá letadla pro operace z provizorních ploch. Jejich uživatelé toho mohou využít při jejich obraně.

Stěhování kostela evokuje hlavně přesun inventáře. V Mostě se však za socialismu vydala po kolejích na cestu celá stavba.

V roce 1978 se trojice mladých mužů rozhodla hlasitě protestovat proti okupaci Československa.