Vavřín Krčil

Karolína Pechová popisuje, jak díky babiččině staré síťovce vznikl projekt, který oživuje český vynález. Mluví o prvním setkání, vývoji nových modelů i o tom, proč mladí lidé zatím přicházejí pomaleji, než doufala.

Jen pár minut chůze od slavného poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, kam každoročně míří tisíce návštěvníků obdivovat dílo architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela, stojí nenápadná stavba s překvapivou historií. Bývalá kaple svaté Markéty dnes slouží jako netradiční penzion. Hosté tu usínají pod historickými klenbami staršími než zmíněná památka UNESCO a probouzí se v prostoru, který byl svědkem zrodu jedné z nejvýznamnějších kapitol českého baroka.

Za socialismu existovalo několik trendů, které se nyní opět začínají vracet do módy. Ne, nemáme na mysli znárodňování nebo popravy politických vězňů, ale výrobky, které odpovídají současným trendům ve společnosti. Některé se přitom „převalily“ i přes Atlantik.

Češi jsou šikulové a mají opravdu zlaté ručičky. Důkazem je spousta různých vynálezů, které si z naší kotliny vyšlapaly cestičku daleko za humna. Seznamte se s nimi.

Vavřín Krčil se narodil 8. března 1895 ve Vídni a zemřel 17. října 1968 v Německu. Přesto byl Čech jako poleno. Na svou vlast nezanevřel ani poté, kdy mu jeho výrobnu síťovek tehdejší režim v roce 1948 znárodnil a jeho poslal do vězení. Nežil snadný život, ale rozhodně plodný a úspěšný.

Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou sídlí v historických prostorách tvrze pod kostelem sv. Prokopa. V srdci Vysočiny na vás čeká muzeum, kde se na

Vavřín Krčil. Jméno muže, které zná asi málokdo. Pokud se ale řekne „síťovka“, tak to už určitě téměř každý ví, o čem je řeč. Tato děrovaná taška, kterou v posledních letech vytlačily „igelitky“, se začala vyrábět ve Žďáru nad Sázavou v roce 1925. Tedy téměř před sto lety. A právě podnikatel Vavřín Krčil má na výrobě síťovek hlavní zásluhu.

Žďárský podnikatel Vavřín Krčil začínal jako obchodník s vlasovými síťkami. Kvůli módě krátkých vlasů a konkurenci z Japonska ale musel roku 1925 změnit sortiment. Vynalezl proto síťkované nákupní tašky, s nimiž záhy slavil velký úspěch.

Malá, skladná a hodně se do ní vejde. Právě těmito vlastnosti si taška síťovka získala celé generace nejen žen a dívek, ale také mužů. Autorem tohoto vskutku geniálního vynálezu je Vavřín Krčil – král ručního síťkování.

Pamatujete, jak vaše maminky či babičky chodily v socialistických dobách do samoobsluhy či zeleniny se síťovkou? Po revoluci byl tento vynález doslova k smíchu. Jenomže síťovky se vrací!

Nákupní taška stará takřka sto let, se znovu dostává do hledáčku zákazníků. Starší generace si ji kupuje z nostalgie, pro mladé je retro hitem. Její kouzlo objevili i v zahraničí. Českou síťovku mohou lidé koupit třeba v Irsku, Itálii, Austrálii nebo na Kanárských ostrovech.

Síťovka – nákupní taška stará takřka sto let, se znovu dostává do hledáčku zákazníků.Starší generace si ji kupuje z nostalgie, pro mladé je retro hitem.