Vendula Svobodová

V Evropské unii můžeme ušetřit 40 % emisí z průmyslu, pokud zavedeme principy cirkulární ekonomiky. S Pavlem Zedníčkem z INCIEN (Institut cirkulární ekonomiky) v této epizodě vysvětlujeme, co to je, v jakých odvětvích a jak konkrétně ji můžeme využít a jak si v této oblasti aktuálně vedeme. Klíčovou otázkou, kterou se cirkulární ekonomika snaží řešit, je, jak zajistit potřebné služby (například bydlení nebo dopravu) a přitom snížit objem těžby, výroby a využití emisně náročných materiálů, jako jsou ocel, cement, hliník nebo plasty. Typicky se bavíme o možnostech nových technologických postupů nebo o recyklaci těchto materiálů. V neposlední řadě se dozvíte i to, jak více využívat dřevo ve stavebnictví nebo jak by vypadala výroba auta s důrazem na cirkularitu. Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.

Pokud chcete pochopit téma dekarbonizace českého průmyslu skutečně do hloubky, pusťte si tuto epizodu. Dozvíte se, co je potřeba k tomu, abychom se zbavili emisí skleníkových plynů v odvětvích, která jsou na dekarbonizaci nejnáročnější – tedy v ocelářství a cementárenství. Naši hosté podrobně rozebírají, jak funguje trh s cementem a ocelí a jaký vliv na dekarbonizaci to má. Proč se ocel do EU dováží, zatímco cement prakticky vůbec? Jak ceny těchto komodit ovlivňuje výroba v jiných regionech světa? A jak se do těchto cen promítají aktuální vysoké ceny energií? V epizodě se také věnujeme tomu, jak transformaci těchto odvětví financovat (v ČR půjde řádově o nižší stovky miliard korun). A možná vás překvapí, že existují i ekologické důvody pro to, abychom se u nás ze všech sil snažili těžký průmysl udržet a nenechali výrobu přesunout do jiné části světa. Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.

Z 12 tun emisí skleníkových plynů, které v Česku průměrně připadají na jednoho obyvatele, souvisí s osobní spotřebou jen menší část. Většinu emisí svou spotřebou přímo ovlivnit nemůžeme, je totiž spojena s poskytováním služeb a chodem celé společnosti. To se týká i průmyslu: zde vzniká přibližně třetina emisí ČR. Pokud tedy chceme Českou republiku dekarbonizovat, bude nutné se zaměřit i na průmyslové procesy, které jsou výrazným zdrojem emisí, například v cementárnách či ocelárnách. Touto epizodou startujeme podcatovou sérii, ve které se v příštích měsících na téma dekarbonizace průmyslu zaměříme do hloubky. Dozvíte se, kde v průmyslu emise vznikají, která odvětví bude obzvláště těžké emisí zbavit a jaké technologie máme k dispozici, aby se nám to povedlo. Diskutovat budeme i o financování transformace průmyslu nebo například o principech cirkulární ekonomiky, které také mohou se snižováním emisí výrazně pomoci.

Vrcholově sportoval, věnoval se modelingu, užíval si život plnými doušky. Jen den po získání titulu Muž roku se Martinu Zachovi život obrátil vzhůru nohama. Po nešťastném pádu do vody ochrnul na spodní polovinu těla a zůstal na vozíčku. O tom, co se v osudných okamžicích stalo, co pro něj a jeho rodinu bylo nejtěžší a jak zvládá život s hendikepem, otevřeně promluvil v pořadu Po pravdě na Super.cz.

Největší klimatická konference roku se koná už začátkem listopadu. Co od ní můžeme čekat, o tom s námi diskutují Kateřina Kolouchová a Ondráš Přibyla z Fakt o klimatu. Letošní COP má přezdívku „implementační“. Očekává se od něj totiž, že pomůže převést již existující dohody z papíru do reality. To bude ovšem záležet především na tom, jak se zachovají státníci a diplomaté poté, co se ze summitu vrátí do svých zemí. S Ondrášem Přibylou rozebíráme také širší kontext letošních klimatických jednání a to, jaký dopad toto mezinárodní úsilí reálně má. Kateřina Kolouchová pak přidává komentář k plánovanému programu konference, ambicím jednotlivých států a diskutujeme mimo jiné i o tom, jak průběh summitu ovlivní skutečnost, že jej zrovna letos pořádá africká země. COP (Conference of Parties) je každoroční celosvětové setkání smluvních stran UNFCCC (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu), kterému jsme se podrobně věnovali ve druhé sérii podcastu – nalaďte si případně epizody 9–16.