Vendula Svobodová

Tématem Omeletek budou hry. Mí rodiče byli velice hraví, možná jsem to po nich částečně zdědila. U nás se pořád hrály buď karty, nebo šachy. Mně se na šachách líbí to, že je to jedna z mála her, kde můžete zničit protivníka, aniž byste se ho dotkli. Halina Pawlowská prozradí recept na jarní špenátový nákyp se sýrem. Bude si povídat s hercem Vaškem Šandou a uslyšíte příspěvek posluchačky Venduly Svobodové s názvem Asi se bojím.

V Evropské unii můžeme ušetřit 40 % emisí z průmyslu, pokud zavedeme principy cirkulární ekonomiky. S Pavlem Zedníčkem z INCIEN (Institut cirkulární ekonomiky) v této epizodě vysvětlujeme, co to je, v jakých odvětvích a jak konkrétně ji můžeme využít a jak si v této oblasti aktuálně vedeme. Klíčovou otázkou, kterou se cirkulární ekonomika snaží řešit, je, jak zajistit potřebné služby (například bydlení nebo dopravu) a přitom snížit objem těžby, výroby a využití emisně náročných materiálů, jako jsou ocel, cement, hliník nebo plasty. Typicky se bavíme o možnostech nových technologických postupů nebo o recyklaci těchto materiálů. V neposlední řadě se dozvíte i to, jak více využívat dřevo ve stavebnictví nebo jak by vypadala výroba auta s důrazem na cirkularitu. Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.

Pokud chcete pochopit téma dekarbonizace českého průmyslu skutečně do hloubky, pusťte si tuto epizodu. Dozvíte se, co je potřeba k tomu, abychom se zbavili emisí skleníkových plynů v odvětvích, která jsou na dekarbonizaci nejnáročnější – tedy v ocelářství a cementárenství. Naši hosté podrobně rozebírají, jak funguje trh s cementem a ocelí a jaký vliv na dekarbonizaci to má. Proč se ocel do EU dováží, zatímco cement prakticky vůbec? Jak ceny těchto komodit ovlivňuje výroba v jiných regionech světa? A jak se do těchto cen promítají aktuální vysoké ceny energií? V epizodě se také věnujeme tomu, jak transformaci těchto odvětví financovat (v ČR půjde řádově o nižší stovky miliard korun). A možná vás překvapí, že existují i ekologické důvody pro to, abychom se u nás ze všech sil snažili těžký průmysl udržet a nenechali výrobu přesunout do jiné části světa. Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.

Z 12 tun emisí skleníkových plynů, které v Česku průměrně připadají na jednoho obyvatele, souvisí s osobní spotřebou jen menší část. Většinu emisí svou spotřebou přímo ovlivnit nemůžeme, je totiž spojena s poskytováním služeb a chodem celé společnosti. To se týká i průmyslu: zde vzniká přibližně třetina emisí ČR. Pokud tedy chceme Českou republiku dekarbonizovat, bude nutné se zaměřit i na průmyslové procesy, které jsou výrazným zdrojem emisí, například v cementárnách či ocelárnách. Touto epizodou startujeme podcatovou sérii, ve které se v příštích měsících na téma dekarbonizace průmyslu zaměříme do hloubky. Dozvíte se, kde v průmyslu emise vznikají, která odvětví bude obzvláště těžké emisí zbavit a jaké technologie máme k dispozici, aby se nám to povedlo. Diskutovat budeme i o financování transformace průmyslu nebo například o principech cirkulární ekonomiky, které také mohou se snižováním emisí výrazně pomoci.