Větrný mlýn

Nejkontroverznější dílo, spjaté s Karlem Hynkem Máchou - jeho intimní deník, vydaný více než 150 let po autorově smrti. Předposlední část Máchovy pouti pěšky z Prahy na Sněžku.

Větrný mlýn plnil několik účelů: sloužil jako výrobní zařízení, byl obydlím, centrem řemesel, společenským střediskem, orientačním bodem, ale i vojenskou pozorovatelnou. Z hlediska historického, technického, architektonického, ale i geografického jsou důležitou součásti naši minulosti a taky důkazem o vývoji a úrovni mechaniky a jiných řemesel. Dochované větrné mlýny nám mimo jiné dokreslují způsob života a sociální podmínky našich předků. Hudba, fota, střih, komentář: Jan Kostera „Když fouká vítr změn, někteří staví úkryty a jiní větrné mlýny.“ — Čínské přísloví

Možná kolem této stavby jezdíte každý den a ani netušíte jaká je její minulost. Možná neznáte příběh, ve kterém nechybí špioni, terezínská pevnost a ani to není všechno...

Víte, že největší větrný mlýn v Evropě neleží v Holandsku, ale v Příčovech na Sedlčansku, své kouzlo mají i malé zoologické zahrady, jedna taková má název Podháj a naleznete jí nedaleko města Slaný, a v závěru se podíváme do výstavních prostor Československé obce legionářské.