Záhon

Léto je tady. Alespoň dle slibovaného počasí. Meteorologové nám totiž na tento víkend slibují první letošní „tropy”. Možná vyrážíte na výlet, ale třeba se chystáte (jako my v redakci) spíše na zahradu. Počasí každopádně bude konečně přát všem venkovním aktivitám, při kterých si „dobijete” nejen vitamín D.

Jste druhem zahradníka, kterému nic nevzejde? Pak vám dáme tip, pěstujte mátu. Tato aromatická bylinka vydrží opravdu mnohé, naopak má tendenci se rozrůstat a brát místo rostlinám kolem. Jak jí zabránit, aby ostatní utlačovala?

Voňavá máta peprná v sobě skrývá temné tajemství – její kořeny dokážou během jediné sezóny ovládnout celý záhon. Podzemní oddenky se šíří všemi směry a doslova uškrtí vše, co jim přijde do cesty. Zbavit se rozjeté mátové invaze pak může trvat celé roky...

Léto a jeho paprsky dokážou rostlinám pěkně zatopit! Spálené listy, slabý růst, chudé kvetení – to je realita většiny květin na přímém slunci. Ale co když existuje rostlina, která horko přímo miluje? Podívejte se.

Pěstitelé bylinek se často potýkají s nedostatkem místa a protichůdnými nároky jednotlivých druhů na světlo, vodu i půdu. Bylinková spirála díky vertikální konstrukci vytváří na minimální ploše několik „klimatických zón“, kde prosperují jak suchomilné středomořské druhy, tak vlhkomilné byliny.

Dračík květem připomíná exotickou orchidej. A taky hledík. Je to zkrátka exot, který v běžné středoevropské zahradě vynikne. Navíc jde o překvapivě odolnou trvalku, která si poradí nejen s letním suchem, ale některé druhy zvládnou i poměrně silné mrazy.

Nekonečné zalévání vyprahlých záhonů není řešení. Místo boje s klimatem můžete pozvat rostliny, které si v suchu přímo libují. Sucho jim nevadí, naopak v něm doslova rozkvétají.

Proč jsou hlávky brokolice gumové a květák hořký? Košťálová zelenina patří mezi mimořádně „hladové“ plodiny a bez dostatku hořčíku a síry ztrácí pevnost i chuť. Řešením je levná epsomská sůl, která rostlinám dodá chybějící minerály a nastartuje fotosyntézu.

Ještě před pár lety by většina lidí považovala podobnou zahradu za zanedbanou. Vyšší tráva, odkvetlé květy nebo rostliny rostoucí trochu „divoce“ totiž dlouho působily jako opak dokonalé péče. Nový trend wabi sabi ale ukazuje, že zahrada nemusí být perfektní jako z katalogu, aby byla krásná.

Mravenci na zahradě nejsou vždy problém. Ve větším množství ale mohou ničit záhony, objevovat se v květináčích nebo podporovat výskyt mšic. Nemusíte ale sahat po chemii. Stačí vám obyčejný česnek.

Ze záhonů, kompostu a práce na zahradě dokáže šikovný režisér udělat příběh s duší národa. S tím jdou ruku v ruce také oblíbené, často vtipné hlášky, které pak používají celé generace. Znáte narážky ze zahradnického prostředí? Zkuste si náš kvíz.

Padlí okurek, houbové onemocnění projevující se bílým povlakem na listech, dokáže během několika dnů ohrozit celou úrodu. Jedlá soda v kombinaci s vodou a mýdlem vytváří zásaditou bariéru, která mění pH prostředí a zastavuje šíření plísně bez použití agresivní chemie. Zkusíte to letos také?

Chilli papričky nejsou jen ostrým kořením do kuchyně. V zahradě dokážou totiž překvapivě účinně odradit mšice, mravence i hraboše a vytvořit kolem rostlin přirozenou ochrannou bariéru. Stačí je jen správně použít a záhony budou mnohem odolnější.

Kvete odshora dolů a vydrží až do podzimu! Šuškarda klasnatá je elegantní trvalka, která si poradí se sušším počasím, ale mokro ji může zabít. A co víc – její květy jsou magnetem pro motýly a čmeláky. Ideální volba pro slunné záhony s propustnou půdou.

Mrkev, rajčata, papriky, brambory... Každá plodina musí mít svůj vlastní záhon od ostatních oddělený alespoň cestičkou. Taková je představa většiny zahrádkářů, ale když se oprostíme od tradičního pohledu na věc, můžeme objevit kouzlo polykulturních záhonů.

První vedra dokážou během pár dnů proměnit záhony v tvrdou a popraskanou půdu. Rostliny vadnou, voda mizí před očima a ani časté zalévání často nepomáhá. Přitom existuje jednoduchý trik, díky kterému půda vydrží vláčná mnohem déle a rajčata či salát přežijí horké dny bez stresu.

Vypadají strašidelně, ale jsou to skuteční hrdinové zahrady! Larvy berušek likvidují mšice, červce i svilušky bez chemie a zcela zdarma. Přesto je zahrádkáři často ničí omylem – nepoznají je a sáhnou po postřiku. Podívejte se.

Křehký vzhled, ale železná povaha! Svíčkovec dokáže kvést až do prvních mrazů a přežije i tam, kde ostatní rostliny pomalu vadnou. Potřebuje jen slunce, propustnou půdu a minimum péče.

Jak co nejlépe ochránit jahody, abychom je mohli sklidit a nemuseli se o ně dělit s okřídlenými zloději? Nemusíme sahat ani pro postřik ani pro ošklivé sítě, stačí si pár hodin pohrát s dětmi a připravit krásnou návnadu na ptáky...

Použití piva na zahradě překvapuje stále více zahrádkářů. Zvětralé pivo může posloužit jako domácí zálivka pro rajčata nebo růže a zároveň funguje i jako známá past na slimáky. Důležité je ale vědět, jak ho správně používat, aby rostlinám neublížilo.

Právě nyní po ledových mužích je ideální čas sázet rajčata. Ta jsou poměrně nenáročná na péči, ale abyste měli co nejlepší sklizeň, je třeba přemýšlet nad místem, kde je zasadíte. Poradíme vám, kam určitě ne.

Některé rostliny na sebe upozorní výraznými barvami, jiné obřími květy. Orlíček na to jde jinak. Působí jemně, skoro křehce, ale přitom má překvapivě odolnou povahu. Jeho květy připomínají třepetající se motýly nad záhonem.

Narazili jste při rytí záhonů na silné bílé larvy stočené do tvaru písmene C? Přestože nevypadají zrovna vábně, ne vždy znamenají problém. Poradíme vám, jak poznat nebezpečné ponravy, a kdy je naopak lepší je nechat být.

Ani chemie, ani babské recepty, ani zaříkávání. Jestli opravdu chcete zlikvidovat mšice, které vám ničí růže, použijte na ně jednoduchou metodu. „Funguje přesně tam, kde ji právě potřebujete,“ říká v podcastové poradně Jana Bucharová.

Trvalky na slunce dnes patří mezi největší zahradní trendy. Lidé hledají rostliny, které zvládnou vedra, dlouho kvetou a nevyžadují složitou péči. Právě krásnoočko ‚Solanna Golden Sphere‘ zaujalo zahradníky tím, že kvete až 100 dní v kuse a skvěle funguje na balkoně i v záhonu.

Trvalky k řezu dokážou z obyčejné zahrady vytvořit místo plné barev, vůní i motýlů. Některé vydrží ve váze déle než řezané květiny z květinářství a navíc potěší opylovače, kterých v přírodě ubývá. Vybrali jsme 10 nejkrásnějších druhů, které budou ozdobou záhonu i letních kytic.

Špenát je neobyčejně zdravá a chutná zelenina, kterou ale v jeho čerstvé podobě v obchodech běžně neseženete. To ale nevadí, protože si ho můžete krásně vypěstovat i doma, a to ze semínka.

Francouzské potagery nejsou jen krásné na pohled. Chytře totiž propojují zeleninu, bylinky i květiny tak, aby zahrada plodila co nejdéle. Právě díky jednoduchému triku s teplem tak dokážou pěstitelé urychlit růst rajčat o celé týdny.

Když se nastěhovali do novostavby v anglickém Dorsetu, čekal na ně přesně ten typ zahrady, který zná spousta lidí. Plot, trávník, terasa a pocit, že sousedé vidí úplně všechno. O pár měsíců později už tam kvetly růže, visela světýlka a mezi záhony se grilovalo s přáteli.

Pokud bojujete s myšmi, pak víte, že je každá rada drahá. Víte, že by vám mohl pomoci zcela obyčejný přírodní prostředek, který myši odpudí, takže jejich nezvanou návštěvu nemusíte řešit?

Pryskyřník plazivý patří mezi nejproblematičtější plevele na zahradách v Čechách. Šíří se totiž nejen semeny, ale i nadzemními výběžky. Jen sekat nestačí. Poradíme, jak dostat pryskyřník ze záhonů navždycky.

Divizna, tradiční rostlina ze starých zahrad, funguje jako přirozená ochrana rajčat před škůdci. Její žluté květy lákají opylovače i dravé ploštice, které likvidují mšice a svilušky. Jde o osvědčenou metodu ekologického pěstování bez chemie.

Slimáci dokážou zahrádkáře potrápit víc než sucho nebo plevel. Stačí pár deštivých nocí a mladé sazenice vypadají, jako by je někdo ostříhal nůžkami. Přitom ochrana může být překvapivě jednoduchá a skoro zadarmo.

Každé jaro to v mnoha zahradách vypadá podobně. Nové sazenice, pytle se substrátem, výsevy, přesazování a nekonečné přemýšlení nad tím, co letos vykvete a co zklame. Přitom existuje mnohem přirozenější cesta, jak mít zahradu plnou květů. Nechte rostliny, ať se samy rozhodnou, kde chtějí žít.

Rajčata chutnají nejlépe přímo ze záhonu, to ví každý. Jenže pokud je dáváte rok co rok na stejné místo, vaše úroda se může časem zhoršovat. Tedy alespoň to tvrdí část zahrádkářů v diskuzích, které jsme prošli.

Některé rostliny poutají pozornost záplavou barev, jiné tvarem květů nebo neobvyklými listy. Večernice vonná sází na něco mnohem jemnějšího. Přes den rozparádí záhony krásnými květy, ale její největší kouzlo přichází se soumrakem. Rozvine se kolem ní úžasná vůně, která si nezadá s nejlepšími parfémy. A vy si ji můžete na zahradě užívat.

Nekonečné zalévání vyprahlých záhonů není řešení. Místo boje s klimatem můžete pozvat rostliny, které si v suchu přímo libují. Sucho jim nevadí, naopak v něm doslova rozkvétají.

Záhon bez plevele nevzniká náhodou. Klíčem je správná kombinace husté výsadby, vhodných trvalek a chytrého množení. Pokud rostlinám pomůžete rychle zaplnit prázdná místa, vytvoří hustý zelený koberec, který plevel téměř nepustí ke slovu.

Podobně jako vyvýšené záhony jsou dnes velice oblíbené také ty ze štěrku. Hodí se do stylově různých zahrad i zahrádek, vypadají elegantně, šetří vodu a váš čas při pletí. Co byste měli vědět dřív, než si štěrkový záhon založíte?

Levandule má v českých zahradách své pevné místo. Jenže ne každému se ji daří pěstovat. A ne každému vyhovuje její vůně a krátké kvetení. Další zkrátka hledá něco trochu jiného. Pokud toužíte po podobně voňavé a nenáročné rostlině, zkuste ořechokřídlec.

Kávová sedlina má mezi zahrádkáři skoro kultovní pověst. Jedni ji sypou ke každé rostlině a nedají na ni dopustit, druzí tvrdí, že nadělá víc škody než užitku. Na co tedy lógr funguje, a kde vyloženě škodí?

Co kdyby si vaše zahrada dokázala poradit sama? Samovýsevné letničky to umí. Rostliny, které si samy vyberou místo, kde vyklíčí, jsou silnější a zdravější než ty přesazované. Stačí potlačit touhu po dokonalém pořádku a nechat semena každý rok dozrát.

Sezóna rajčat se blíží a s ní i typické chyby, kvůli kterým zahrádkáři přicházejí o bohatou úrodu. Brzká výsadba do studené půdy, přehuštěné záhony podporující plísně nebo zalévání listů místo kořenů. Podívejte se, kterým chybám byste se měli vyhnout.

Teplé dny přinášejí nejen radost ze zahradničení, ale i nepříjemné návštěvníky – mšice. Ty dokážou rajčata oslabit rychlostí blesku a přenášet virové choroby. Afrikány vysazené mezi rajčata však škůdce svou vůní matou a zároveň lákají užitečný hmyz. Podívejte se.

Mravenci na zahradě mohou být užiteční, ale co když začnou škodit vašim rostlinám? Zjistěte, kdy je nechat být a kdy je čas zasáhnout, abyste ochránili svou úrodu. The post Mravenci ve skleníku a záhonech: Kdy pomáhají a kdy už rostlinám škodí appeared first on Prima Inspirace.

Bojujete každé léto s mšicemi, které vám lezou po rajčatech jako po dálnici, a mravenci je k tomu ještě pasou jako stádo dobytka? Místo postřiků a chemie zkuste fígl, který v Německu funguje po generace. Stačí mezi rajčata vysít jednu jedinou rostlinu a škůdci si raději najdou jinou adresu. Navíc je celá jedlá, takže ji potom dostanete i na talíř.

Kuklík ale patří mezi ty rostliny, které si vás získají postupně – a o to víc. V záhonu totiž umí dvě věci, které každý zahradník ocení: dlouze kvete a přirozeně potlačuje plevel.

Plevel mezi dlaždicemi dokáže potrápit i tu nejpečlivější zahradu. Stačí pár deštivých dní a zelené lístky se znovu objeví ve spárách. Mnoho lidí proto sahá po různých postřicích z obchodu. Přitom existuje mnohem jednodušší trik, který vzniká úplně běžně při vaření.

Možná jste o tom už slyšeli, ale nikdy jste tomu nevěnovali větší pozornost. Sázení podle Měsíce se často bere jako něco, co patří spíše k minulosti. Jenže právě teď se k němu vrací i mladší generace zahrádkářů, a to nejen u nás, ale i v zahraničí.

Nevyhazujte stará prostěradla – na zahradě z nich můžete vytvořit záchrannou síť pro mladé rostliny. Květnové slunce bývá nevyzpytatelné a sazenice rajčat, paprik či okurek po přesazení často trpí spálením listů. Podívejte se.

Možná jste si někdy řekli, že by zahrada měla dávat víc než jen pár měsíců úrody. Méně práce, méně rytí a víc přirozenosti. Právě na tom stojí jedlá trvalková zahrada, která se pomalu zabydluje i u nás.

Zapomeňte na holou půdu mezi záhony a nekonečné pletí. Půdopokryvné rostliny dokážou zahradu doslova „zatáhnout“ barevným kobercem, který nejen že nedá plevelu šanci, ale také drží vlhkost. Stačí vybrat ty správné druhy podle dopadu světla a nechat přírodu pracovat za vás.

Přerostlé trsy trvalek nemusí znamenat konec jejich krásy – naopak. Hosty, denivky, floxy i rozchodníky lze snadno rozdělit, a získat tak desítky nových rostlin, které navíc budou kvést intenzivněji než původní trs. Stačí znát správný postup, ideální termín a pár triků pro rychlé zakořenění. Výsledkem je plná zahrada téměř bez investice.

Možná si říkáte, že bez poctivého rytí to na zahradě prostě nejde. Jenže čím dál víc lidí zjišťuje pravý opak. Půdu nechají být, nic nepřevracejí, a přesto mají záhony plné zdravých rostlin. Stačí změnit přístup a nechat pracovat to, co v zemi funguje samo.

Ohnivé pochodně v české zahradě? Ano! Mnohokvět hroznatý láká nejen včely svým nektarem, ale i lidi svou barvitou krásou. Tato africká trvalka překvapí odolností.

Netkaná textilie je pro někoho nepostradatelný pomocník, pro jiného zbytečný zásah do přirozeného fungování zahrady. Má své výhody, ale i nevýhody, o kterých se často nemluví. Přečtěte si, kdy se vyplatí a čím ji můžete nahradit.

Zarostlá a neudržovaná plocha plná trávníku a dalšího plevele? I to je prostor, kde si můžete vytvořit nový záhon. Bohužel vás čeká spousta práce. Ještě předtím, než se pustíte do práce, si proto dobře rozmyslete, jak by výsledná plocha měla vypadat. Vyberte si takové místo, které se vám vyplatí pro váš záměr – chcete-li například pěstovat kořenovou zeleninu, není vhodné vytvořit záhon na místě, kde se drží voda. Pro květiny, které vyžadují sluníčko, nemůžete vytvořit záhon ve stínu. Dále uvažujte o tom, jak velký záhon vlastně vytvořit chcete. Pamatujte si, že menší plochu budete moci (například napřesrok) zvětšit.

Co kdyby vaše rajčata rostla bez jediné hrsti země a přitom dozrála dvakrát rychleji? Izraelská aeroponie to dokáže – kořeny visí ve vzduchu, živí se jemnou mlhou a spotřebují zlomek vody oproti běžné zahradě. Tato metoda se přitom už dostává i na balkóny a do kuchyní běžných domácností.

Bojíte se škvorů? Zbytečně! Tento noční tvor s kleštičkami je ve skutečnosti jedním z nejužitečnějších spojenců každého zahrádkáře. Loví mšice, housenky i další škůdce – a to úplně zdarma. Podívejte se.

Zapomeňte na dlouhé řádky a nekonečné pletí. Američané si oblíbili chytrou šachovnicovou metodu, díky které sklidíte víc i na menším prostoru a ušetříte si spoustu práce. Stačí pouze změnit způsob, jak o zahradě přemýšlíte.