Změna klimatu

Naše prameny jsou ve stavu bolesti a utrpení. Pod Alpami, kde řeky stékají do nížin, jsou desítky kilometrů zcela suchých koryt. Může za to globální změna klimatu i hospodaření s vodou, říká pro Seznam Zprávy Stefano Fenoglio.

„Bojujeme tu s něčím, co je opravdu hodně nepředvídatelné,“ říká o suchu vědec, který zkoumá jak zmírnit jeho dopady na zemědělství. V rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, proč v této oblasti přichází změna pomalu.

Americký Senát schválil nejtěsnější možnou většinou zásadní balík zákonů na podporu boje proti klimatické změně a daní. Rozhodující hlas dodala viceprezidentka Kamala Harrisová.

Seznam Zprávy přinášejí výběr pěti analýz, které vám v červenci možná unikly. Vydatné čtení vhodné třeba k vodě nebo pro víkendový letní večer…

Podle patnáctileté studie o běžném ptáku sýkoru modřince jsou ptáci kvůli změně klimatu méně barevní. Ztrácí se tak křiklavé peří a ohrožuje se přežití našich opeřených přátel, kteří se spoléhají na opeření, aby přilákali partnery. Panují obavy, že tento jev by mohl snížit počet nových mláďat, uvedl server Newsweek.

Jak si představit hrozby, kterým bychom jako lidstvo měli čelit? Možná, že klimatickou krizi nerozlousknou vědci a jejich data, ale romány. Literatura dokáže rozproudit představivost jako máloco.

Slunce a voda jsou hlavní klimatické faktory potřebné pro pěstování révy. Někdy však mají na svědomí úžeh hroznů a praskání bobulí.

Evropští vědci úspěšně otestovali zařízení, které za pomoci solární energie dokáže z oxidu uhličitého a vody produkovat letecké palivo. Technologie je podle nich uplatnitelná v průmyslu. A do budoucna chtějí CO2 chytat ze vzduchu.

Všudypřítomné požáry, případy zdravotních potíží kvůli práci v nesmírném vedru. Extrémně horkých dní přibývá i na Pyrenejském poloostrově, stejně jako hořících lesů a dnů sucha. Zvyšuje se teplota vody i hladina moře, ubývá písečných pláží. Klimatická změna není ve Španělsku vzdálenou budoucností – už nastala.

Dopady emisí vodíku na globální klimatickou změnu jsou dle americké neziskové výzkumné instituce EDF vyšší, než bylo dosud známo. Nové poznatky o jejich vlivu mohou zásadně ovlivnit rozvoj vodíkové energetiky, na kterou sází i Evropská unie.

Hladina největší přehradní nádrže Spojených států klesá a vydává děsivá tajemství. Správa místního národního parku v pondělí informovala o nálezu lidských ostatků. Jde již o třetí podobný nález v krátkém časovém horizontu.

Požár, který již pátý den zuří v Českém Švýcarsku, souvisí se změnou klimatu. Jan Dusík, náměstek ministryně životního prostředí pro řízení sekce ochrany klimatu, v rozhovoru popisuje, jak chce Česko podobným mimořádným situacím předcházet a kde na to vezme peníze.

Proč řešíme, zda za požáry na Hřensku může globální oteplování? Otázka je možná akademicky podnětná, ale slouží jako zkratka k popírání klimatických změn. Proč si lžeme do kapsy? Je to pohodlné.

Odvážný a dlouhodobý projekt, který se pokusil několikrát ovlivnit přírodní živly. Pokusy však byly komplikované a velice složité na provedení.

Spalující horka se z jihozápadní Evropy přesunula na severovýchod. Poté co teploty přes 40 stupňů v Portugalsku, Španělsku a Francii způsobily rozsáhlé požáry, vyhnaly desetitisíce lidí z domovů a vyžádaly si téměř 2000 životů, byly zlomeny teplotní rekordy i v obvykle chladnější Británii. O čem současné počasí vypovídá? Jde o nevinný výkyv počasí, náhled do budoucnosti, kterou poznamenávají klimatické změny, nebo už současný problém? A jaké jsou vyhlídky pro Evropu do příštích let? Na to Deníku N odpověděli Pavel Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu a Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

ANALÝZA. Přestoupit z auta do MHD, z vany pod úspornou sprchu. Omezit nákupy masa. Kupovat jídlo od místních výrobců. Možností, jak přibrzdit vlnu veder, mají Češi mnoho. A často nečekaných.

Poblíž pobřeží izraelské Haify se objevilo obrovské množství medúz. Na záběrech z dronu, které zveřejnil izraelský úřad pro parky a přírodu, to vypadá, jakoby moře bylo plné velkých bublin.

Bude-li klimatická změna postupovat nynějším tempem, za nějakých třicet, padesát let se Rujána může stát novým Dubrovníkem.

Evropským parlamentem před časem prošel návrh na zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory. Vysvětlujeme, jaké dopady to bude mít na české motoristy.

Nejdřív na Rujáně, potom na polském pobřeží. Německá i polská média si všímají mrože, který zabloudil do Baltského moře.

Neříkáme, že to tak bude. Říkáme, že to není úplně vyloučeno. Základní technická data v následujícím textu jsou správně, o politických a ekonomických souvislostech nechť každý přemýšlí podle svého.

Nový projekt vědců z Mendelovy univerzity v Brně a České zemědělské univerzity by mohl v budoucnu pomoci s lepším hospodařením vody v lese. Vědci totiž chtějí najít způsoby, jak účinně využívat vodu z lesních cest, která dnes velmi rychle odtéká, aby nepoškozovala povrch cesty.

Nárůst počtu nejrůznějších bouří v důsledku klimatické krize způsobuje čím dál větší ztráty na životech a větší zkázu, tvrdí odborníci. V Iráku a Sýrii poslaly od začátku dubna „deky“ hustého zrnitého oparu tisíce lidí do nemocnic. Zlověstná oranžová obloha si navíc vyžádala již nejméně čtyři úmrtí.

Světové lesy mizí, za posledních třicet let se jejich plocha snížila o více než desetinu. Hlavní příčinou tohoto úbytku je zemědělství, konstatuje mimo jiné nová obsáhlá 160stránková zpráva Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) o stavu lesů.

Pojišťovny čelí enormnímu nárůstu přírodních katastrof. Aby situaci ustály, musí změnit své obchodní modely. Vyplývá to ze studie společností Capgemini a Efma.

Pětina z peněz, které Česká republika získala v předchozím programovém období z evropských fondů, měla putovat na klimatická opatření.  Podle analýzy provedené Centrem pro dopravu a energetiku ale šlo pouze o 12,7 procenta.Chybí především větší podpora obnovitelných zdrojů.

Počet hmyzu každým novým dnem ubývá. Existuje mnoho možností, jak lze životní prostředí a tato nebohá stvoření zachránit.

Australský profesor mikrobiologie Frank Fenner se zasloužil o vyvinutí vakcíny proti pravým neštovicím a v odborných kruzích byl vysoce uznávanou kapacitou. Krátce před svou smrtí v roce 2010 však vyjádřil kontroverzní předpověď: lidský druh vyhyne již během příštích 100 let. Šlo o pouhý pesimismus rozčarovaného starce, nebo se máme vážně obávat brzkého hromadného vymírání?

Unie řeší, jak se postavit k umělé inteligenci (AI).Připravuje k ní proto nový akt, který nastaví pravidla pro její využívání.

Stále se hovoří o možných důsledcích, jaké bude mít změna klimatu na naši planetu v blízké budoucnosti. Málokdo si ale uvědomuje, jak se příroda vlivem lidské činnosti již změnila za posledních 30, 50 či 100 let. Unikátní snímky NASA porovnávají podobu krajiny ve vybraných oblastech Země před relativně krátkou dobou a dnes. Podívejte se na video.

Kdybyste měli šanci cestovat časem a přesunuli se o 500 let dopředu, na Zemi byste si připadali jako na jiné planetě. Do některých oblastí byste nemohli vycestovat bez ochranného skafandru. O lyžovačce v Krkonoších by nebyla ani řeč, zato v českých údolích byste se procházeli palmovými háji. Jak bude vypadat svět v roce 2500, pokud se nám nepodaří zpomalit oteplování?

Klimatické změny, odlesňování a devastace krajiny může mít za následek rychlou migraci mnoha druhů divokých zvířat. Právě setkávání některých druhů, které spolu běžně nežijí ale může spojit různé druhy virů a vyvolat novou pandemii.

Klima se mění, o tom pochybuje asi už málokdo. Nechme nyní stranou to, jak moc se na změně klimatu podílí člověk. Místo toho se podívejme, jak měnící se klimatické podmínky již nyní působí na některé typy potravin.

Měření provedená Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA) ukazují, že metan, jeden z nejsilnějších skleníkových plynů, roste rychleji, než kdykoli v historii uvádí se na webu Gizmodo. Podle zprávy úřadu stoupla v roce 2021 hladina metanu o 17 částic na miliardu (ppb). To je největší meziroční nárůst od roku 1983, kdy vědci začali zaznamenávat jeho množství v atmosféře.

Aby se svět vyhnul nejhorším dopadům změny klimatu, musí během příštích tří let zásadně změnit směr a omezit emise, uvádí se v nové zprávě, kterou začátkem dubna zveřejnil Mezivládní panel pro změnu klimatu. Ještě máme šanci, ale pouze za předpokladu vážných, okamžitých a trvalých opatření ve všech oblastech života, cituje tvrzení vědců server Gizmodo.

V Česku vznikla první komunikační platforma svého druhu zaměřená na téma klimatické změny.Cílem platformy Co bude dál?

V době před asi 250 miliony let zažila naše planeta tak výrazné vymření druhů, že se stalo hovorově známým jako tzv. velké vymírání.

Vlny veder ve Spojeném království jsou podle místních meteorologů stále častější. Úřad tak nyní zvyšuje prahové limity, které vlny veder definují. Podle odborníků budou vlny veder v příštích letech pravidelným jevem.

Již pošestnácté se letos pořádala akce Hodina Země, která v sobotu 26. 3. postupně napříč celým světem mezi 20:30 a 21:30 místního času zhasla veřejné osvětlení ve městech i obcích nebo nasvícení památek.

Když se řekne doba ledová, automaticky nám mozek nabídne asociace mamutů stojících v zemi věčného sněhu a ledu. Jenže jak se zdá, v historii naší Země bylo dob ledových více, i když ne tak intenzívních. Tak zvaná malá doba ledová a s ní spojená změna klimatu v pozdním starověku vyvolala mor, úpadek říší a stěhování národů.

Cena kávy v posledních dnech vystoupila na nejvyšší úrovně za deset let. Bohužel se zdá, že faktory, které za růst ceny této komodity mohou, budou mít trvalejší charakter. Podle analytiků se ceny poblíž maxim udrží delší dobu.

V posledních dnech byly v Anglii zaznamenány rekordní poryvy větru o rychlosti až 196 km/h. Spojené království, Irsko, Belgie, části Nizozemska, Francie a Německa čelí nejhorší bouři za více než tři desetiletí. Stromy se lámaly, kamiony a auta převracely na bok a tisíce domů zůstaly bez proudu. To způsobila bouře Eunice.

Margaret Thatcherová byla prvním prominentním světovým lídrem, kterého vědecká data o oteplování planety v důsledku lidské činnosti naprosto přesvědčila.Stala se významnou "zelenou" aktivistkou a  začala bojovat za urychlené řešení klimatické krize.  Do té doby se debaty o ozónové díře, kyselých deštích a změnách klimatu odehrávaly převážně mezi vědci mimo politickou půdu.

Průměrné atmosférické koncentrace metanu překročily v září 2021 hodnotu 1900 ppb – to je nejvíce v historii od počátku měření.

Částečky pylu cestují s pomocí větru opravdu daleko. To dovoluje vědcům, kteří je najdou, rekonstruovat směr a sílu dávného proudění. A třeba také odhalit velkou změnu.

O tom, že oběžná dráha Měsíce okolo Země není tak úplně pravidelná, astronomové vědí už od roku 1728. Ještě nikdy v moderní historii však tyto výkyvy nepřinesly lidstvu zásadní potíže. To se ale zřejmě brzy změní. Když se totiž k měsíčnímu fenoménu přidá globální oteplování, katastrofa na sebe nenechá dlouho čekat.

Tající permafrost v arktických oblastech je vekou hrozbou nejen pro infrastrukturu nebo šíření dlouhá léta zmizelých infekčních nemocí. Další tání by podle vědců mohlo uvolnit i rakovinotvorný plyn radon.

Vláda v programovém prohlášení slibuje vyhradit do roku 2030 minimálně deset procent zemědělské půdy na aktivní ochranu biodiverzity. Jak popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Vojtěch Kotecký, je to šance zbavit se obřích lánů.

Květiny v Británii rozkvétaly po staletí téměř jako hodinky. S příchodem pozdního jara, někdy kolem května a června, se celé Spojené království pravidelně zahalovalo do pestré palety barev. Při analýze rostlin však vědci zjistili znepokojivý posun. Květiny rozkvétají čím dál tím dříve.

Včerejší extrémy teplot světových oceánů jsou dnešním normálem, upozorňují podle magazínu Cosmos mořští ekologové. Jejich studie zdůrazňuje, že změna klimatu se netýká budoucnosti. Abnormální povrchové teploty oceánů se staly normálem už v roce 2014.

Má Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) šanci na úspěch? Je to cesta k prvnímu klimaticky neutrálnímu světadílu do roku 2050, jak to vidí předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová? Nebo je to utopická fantazie, jak ho prezentuje maďarský premiér Viktor Orbán?

Teplokrevní živočichové mění zobáky, nohy a uši, aby se přizpůsobili teplejšímu klimatu a lépe regulovali svou teplotu, uvedl The Guardian.

Od roku 1961 ubylo v Česku každou dekádu v průměru 4,7 mrazových dnů, tedy takových, kdy se minimální denní teplota dostane pod bod mrazu.…