Změna klimatu

V Brazilském Belému skončila světová klimatické konference COP 30, tedy Conference of the Parties, konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Konala se na okraji Amazonského pralesa. Proč, to je snad jasné. Amazonie má dvě charakteristiky: za prvé je naprosto klíčová pro stabilitu klimatu a za druhé patří mezi nejohroženější ekosystémy na naší planetě.

Mladí lidé považují změnu klimatu za důležité téma a někteří ho silně prožívají i emočně. To je výzva pro vyučující, kteří s nimi tuto problematiku musí probrat ve více rovinách. „Nejlepší je, když se děti mohou zapojit do změny, jako třeba sázet nové lesy, nebo sbírat srážkovou vodu,“ doporučuje v pořadu Reparát Martin Kříž z projektu Učím o klimatu a programový ředitel obecně prospěšné společnosti Chaloupky. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v lednu 2025.)

Článek Pavlíny Petrové. Vědecký tým zjistil, že výkaly tučňáků pravděpodobně přispívají k tvorbě mraků nad Antarktidou. To může mít v oblasti vliv na zmírnění klimatických změn. Výzkumníci však upozorňují, že je zapotřebí provést další měření. Tučňáci v Antarktidě neúmyslně pomáhají zmírňovat dopady změny klimatu. Jejich výkaly (označované také jako guáno) během rozkladu uvolňují do oblasti čpavek. Jedná se o klíčovou sloučeninu, která ovlivňuje zvýšenou tvorbu určitých typů mraků, které fungují jako izolační vrstvy v atmosféře. Vyplývá to ze studie publikované v časopise Nature. Celý článek čtěte zde. Další články, ale také podcasty, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Jedním ze zlomových bodů změny klimatu je tání permafrostu. Hrozí například to, že se při oteplení Sibiře mohou objevit nové bakterie a nemoci, které lidská civilizace ještě nezažila. „V roce 2016 byla na Sibiři velká vlna veder a zahynulo hodně sobů. Zjistilo se, že zahynuli na antrax. Veterináři ho geneticky prozkoumali a zjistili, že se jedná o starodávnou bakterii,“ říká v Leonardu Plus lékařka Marie Bourne. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2024.)

V jednom z národních parků v kanadském městě Alberta vědci objevili dosud neznámý druh motýla ostruháčka (Satyrium curiosolus). 40 tisíc let žil v izolaci, stranou od ostatních druhů, jeho genetická výbava je tak velmi originální. Ochranáři se snaží zjistit, co s ním dělá klimatická změna.