Valné shromáždění OSN přijalo klimatickou rezoluci požadující po Mezinárodním soudním dvoru (ICJ), aby určil právní povinnosti států pro boj se změnou klimatu.
Planetě Zemi dochází čas. Úrovně kritického oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí dosáhne už v příštím desetiletí, konstatuje Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC).
Česko se v posledních letech neslyšně propadlo na chvost Evropy. Jak? Kverulantstvím v oblasti ochrany klimatu i tím, že v energetice se u nás místo budoucnosti dlouho hledělo spíš vzad. Změní to letošní aktualizace strategických dokumentů?
Na doplnění hladin podzemních vod zbývá jen několik týdnů. Od okamžiku, kdy začnou rostliny kvést, spotřebují jejich kořeny většinu vody ze srážek a podzemní vody se už nedokáží obnovit.
Nově aktualizované výškové modely pobřežních oblastí ukazují, že plocha území, která by byla zaplavena při zvýšení hladiny moře o 1 až 2 metry, by mohla být dvakrát větší, než se dříve odhadovalo.
Dilema mezi zelenou ekonomikou a životní úrovní by vůbec nemuselo existovat. Z pojmu „spravedlivá transformace“ by se ale musel stát princip motivující politiky doma i v EU.
Během února se uskuteční první výzkumné lety bývalého bombardéru speciálně upraveného pro výzkum vysokých vrstev atmosféry. Údaje mají pomoci odpovědět na otázku, zda je možné změnou podmínek ve stratosféře ochladit naši planetu.
ANALÝZA. Průměrný roční úhrn srážek zůstává v Česku dlouhodobě stabilní, globální změna klimatu ale s sebou přináší častější extrémy. Kvůli vyšším teplotám přijdou častěji extrémní sucha i přívalové deště a s nimi povodně.
Matěj Stropnický by byl rád, kdybyste konečně pochopili jeho svět. Nejkrvavější konflikt v Evropě od konce druhé světové války je pro něj příležitost, jak upozornit, že je tady, má své vlastní vyšší cíle a zaujímá k válce svérázný postoj – sice je mimo fakta a realitu, ale o to originálnější. Přišel s nápadem, jak válku ukončit – skrz iniciativu Mír a spravedlnost vyzývá svět, aby přestal podporovat Ukrajinu.
Kalifornská sněhová pokrývka je po opakovaných bouřích o 250 % větší než obvykle. Série opakovaných bouří sice napáchala značné škody, pomohla však zmírnit historické sucho ve státě.
Nizozemští vysokoškoláci navrhli elektrické vozítko, které by mělo zkoumat ledový kontinent Antarktidu. Na jižním pólu bude kromě jiného také sledovat dopad klimatické krize.
Nizozemští vysokoškoláci navrhli elektrické vozítko, které by mělo zkoumat ledový kontinent Antarktidu. Na jižním pólu bude kromě jiného také sledovat dopad klimatické krize.
Největší novozélandské město Auckland zastihly o víkendu rekordní dešťové srážky, které způsobily sesuvy půdy. Jak déšť i záplavy polevují, ukazuje se drtivý rozsah škod.
Tři body zvratu by podle vědců mohly pomoci vyřešit klimatickou krizi. Nutné by podle nich byly jen malé politické změny, které by odstartovaly „revoluci“.
Tohle je nejhorší začátek lyžařské zimy v Alpách za dlouhá desetiletí. Ne všude, ale ve velké části Alp je to skoro katastrofa. V rozsáhlých oblastech Rakouska, Švýcarska a Francie bijí na poplach.
Američtí vědci přirovnávají svůj aktuální projekt k hledání jehly v kupce sena. Chtějí najít a vytěžit nejstarší led na Zemi. Jejich první bádání se na Antarktidě zaměřilo na území velké asi jako polovina Německa.
Národní úřad pro letectví a vesmír zveřejnil sérii nových satelitních snímků, které ilustrují dopady klimatických změn i lidské činnosti na podobu Země během uplynulého roku.
Podle předpovědi britského meteorologického úřadu bude rok 2023 teplejší než ten letošní a opět jeden z nejteplejších v historii. Bude to desátý rok v řadě, kdy bude globální teplota nejméně o 1 °C vyšší, než je průměr.
Letos navštívil Mikuláš s Čerty a Anděly nejen děti, ale i úředníky.Zavítal na čtyři ministerstva, která si v červnu vyslechla rozsudek ve věci „klimatické žaloby“.
Největší český festival vesmírných aktivit Czech Space Week v Praze v úterý vyhlašoval i soutěž o nejlepší kosmický startup z Evropy. Do finále postoupil ze stovek firem i podnik z Brna adaptující se změně klimatu pomocí satelitů.
Největší český festival vesmírných aktivit Czech Space Week v Praze v úterý vyhlašoval i soutěž o nejlepší kosmický startup z Evropy. Do finále postoupil ze stovek firem i podnik z Brna adaptující se změně klimatu pomocí satelitů.
Nedostatek lanýžů, vyhlášené pochoutky gurmánů, trápí evropské lovce těchto vzácných hub. I proto cena běžného letního lanýže atakuje tisíc eur za jeden kilogram.
Evropa je rozpačitá z výsledků klimatického summitu COP27. Podle Alexandera Ače z Akademie věd ČR jsou pochyby namístě. „Sedmadvacetkrát politici slibovali, že problém začnou efektivně řešit. A opět jdeme opačným směrem,“ říká.
I když snad už každá automobilka slíbila nadobro skončit s auty na fosilní paliva a mohutně investuje do elektrifikace, na boj s klimatickou krizí to nestačí a svět hledá další řešení. Vedle lapačů CO2 to nově mohou být i řasy.
I když snad už každá automobilka slíbila nadobro skončit s auty na fosilní paliva a mohutně investuje do elektrifikace, na boj s klimatickou krizí to nestačí a svět hledá další řešení. Vedle lapačů CO2 to nově mohou být i řasy.
Spalování leteckého paliva se podílí na klimatické změně. Američtí vědci se proto zaměřili na možnost využití biopaliv z rostlin. Řešením může být sloní tráva.
Co se stane, když se potká „ekologický dinosaurus“, který se nanejvýš přivázal ke stromu, se zástupkyní radikálů, kteří se přilepují k obrazům? Nastane mrazivé nepochopení a ostrá hádka? Testovali jsme to v dalším dílu Odrazu ’89.
Jak na boj za ochranu přírody hledí aktivisté napříč generacemi? Změnil se nějak náš pohled na ekologii za 33 let od revoluce? Odpovídá Jaromír Bláha z Hnutí Duha a členka České odnože Extinction Rebellion Veronika Holcnerová.
Studenti univerzit v Praze, Brně a dalších městech se od pondělí do středy účastní okupačních stávek proti změně klimatu. Žádají vládu, aby začala krizi okamžitě řešit. Některé fakulty s formátem stávek nesouhlasí.
Studenti Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity zahájili v pondělí dopoledne v atriu budovy v Joštově ulici okupační stávku za klima. Děkan Stanislav Balík sice atrium nechal uzavřít, během dopoledne však někdo prostor otevřel a studenti se tam přesunuli ze suterénních prostor, kde si před tím vytvořili nouzové zázemí, včetně karimatek, polštářů či lůžkovin. Do stávky za klima se zapojili i studenti dalších vysokých škol.
Sdružení cestujících Pro Bahn vyzvalo spolkovou a zemskou vládu, aby plně pokryly náklady dopravních podniků na jízdenku Deutschland ticket. V opačném případě hrozí zrušení služeb, tvrdí sdružení, které kritizuje i malé zaměření federální a zemské vlády na místní dopravu. Od příštího roku bude po celé zemi fungovat tzv. Deutschland ticket.
Arktida se za posledních 40 let oteplila téměř čtyřikrát rychleji než zbytek světa. Co to znamená, dokládá fotoreportáž ze severokanadské Manitoby, kde jsou ohrožení nejen lední medvědi, ale i celý ekosystém.
Desetinu úmrtí na světě má ročně na svědomí extrémní počasí. Znečištění vzduchu připraví o život více lidí než obezita, dopravní nehody, HIV a vraždy dohromady. Přehlížení problému bude tato čísla v budoucnu navyšovat.
Téměř dva biliony dolarů by měly do roku 2030 každoročně posílat rozvinuté státy těm rozvojovým, aby mohly čelit klimatické změně.Rok za rokem se však ukazuje, že bohatí posílají nesrovnatelně méně, než by měli a mohli.
Francouzské vesnice v Alpách v nižších nadmořských výškách se potýkají s novou realitou. Kvůli globálním změnám klimatu tu ze svahů trčí vleky, které už zřejmě nikdy nebude možné spustit.
„Lidstvo má na výběr: buď spolupracovat, nebo zahynout. Je to buď pakt klimatické solidarity, nebo kolektivní sebevražda,“ generální tajemník OSN António Guterres na klimatické konferenci COP27.
Změna klimatu zasahuje do ekonomiky stále většími částkami. Podle odborníků se proto vyplatí investovat do kroků, které z dlouhodobého hlediska tento nárůst zpomalí, i za cenu vyšších jednorázových investic.
Netrvalo dlouho a čerstvě zvolený britský premiér Rishi Sunak čelí na domácí půdě kritice. Uvedl totiž, že se nezúčastní summitu COP27, který se v listopadu koná v Egyptě.
Kompostování ostatků zemřelých zajistí, že se po smrti lidé promění v půdu bohatou na živiny. Už v pěti amerických státech je nyní legální takzvaná přírodní organická redukce. Tato nová metoda slouží jako alternativa k tradičnímu pohřbení v rakvi nebo kremaci. Díky zkompostování vzniká půda bohatá na živiny.
Zhoršující se klimatické podmínky připravily o domov už miliony lidí. Bangladéš, který se nachází v nižší nadmořské výšce, je vůči dopadům klimatické změny mimořádně zranitelný.
Klimatická změna dopadá na farmáře po celém světě.V Africe mají stále větší problémy s pěstováním oblíbené odrůdy kávy arabica, v Česku letošní horko a přívalové srážky poničily úrodu chmele.
Vysadit jeden bilion stromů do roku 2050, to je cíl, který si organizace Plant-for-the-Planet stanovila zhruba před čtyřmi roky.Nigerijec Chiagozie Udeh, bojovník proti dopadům klimatické změny, potvrzuje, že se jedná o ambiciózní cíl, k jehož dosažení může výrazně pomoci štědrost investorů a společností po celém světě.
Chile - Na videu, které zveřejnil vědecko-výzkumný časopis Ladera-Sur, je vidět, jak se v chilské části Patagonie v národním parku Queulat odtrhl 200 metrů velký kus horského ledovce. Jedná se o další důkaz, že změna klimatu je realitou a její důsledky lze pozorovat po celém světě.
Koncentrace metanu a oxidu uhličitého v atmosféře v loňském roce významně vzrostla. To podpořilo i tání ledovců a s ním spojený nárůst hladiny moří. Podle amerického úřadu nelze v příštích letech očekávat výraznější zlepšení.
Pyrenejský poloostrov zažívá nejsušší období za posledních 1200 let. Sucho ohrožuje zvířata i úrodu. Podívejte se ve fotoreportáži, jak viditelný je pokles hladin ve Španělsku.
Prezident Spojených států amerických Joe Biden schválil minulý týden přelomový zákon, díky kterému v následujících letech USA investují 370 miliard dolarů do transformace energetiky a klimatických opatření.O co přesně jde?
Mají lidem sloužit pro šlechtění nových odrůd, nová průmyslová využití nebo k léčbě chorob.Genové banky představují jak kulturní dědictví lidstva, tak zálohu pro budoucnost nevyčíslitelné hodnoty.
Naše prameny jsou ve stavu bolesti a utrpení. Pod Alpami, kde řeky stékají do nížin, jsou desítky kilometrů zcela suchých koryt. Může za to globální změna klimatu i hospodaření s vodou, říká pro Seznam Zprávy Stefano Fenoglio.
Na písečnou pláž se v konstantním rytmu vylévá Atlantik. Lidí není moc ani málo, koupou se klidně a nevzrušeně, jako by jim nad hlavou nelétaly hydroplány hasící obrovský požár za největší písečnou dunou Evropy. Na slunci je špatně snesitelné horko, voda oceánu je přesto chladnější, než by se dalo očekávat. Proud kouře se z pevniny nese daleko nad horizont mořských vln a já přemýšlím, co bude dál.
Výhled na vrcholky Kottických Alp má pro partu mladých Italů hořkou pachuť. Mají totiž před očima epicentrum sucha, jehož důsledky pociťují každý den až ve víc než 200 kilometrů vzdáleném Miláně.
„Bojujeme tu s něčím, co je opravdu hodně nepředvídatelné,“ říká o suchu vědec, který zkoumá jak zmírnit jeho dopady na zemědělství. V rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, proč v této oblasti přichází změna pomalu.