Změna klimatu

Hasiči už několik dní bojují s rozsáhlým lesním požárem na východě Belgie. Jde o největší zaznamenaný lesní požár v historii země. Plameny se rozšířily také přes hranice do Německa, kde se přiblížily k obydleným oblastem. Hašení komplikuje silný vítr a nepřístupný terén.

Senátní výbor pro územní rozvoj a životní prostředí žádá vládu o zřízení meziresortní pracovní skupiny, která by se zabývala předcházení velkých požárů v krajině včetně chráněných území. Měli by v ní být zástupci ministerstev, hasičů i samospráv. Skupina by měla připravit návrhy různých opatření i legislativy a předložit je senátorům do konce roku. Stojí to v usnesení, které výbor tento týden přijal. Česko podle výboru čelí stejně jako střední Evropa zvýšenému riziku požárů v důsledku změny klimatu. Ministr životního prostředí Igor Červený vznik takové skupiny již dříve avizoval. „Věnujeme se tomu léta, minimálně od požáru v Českém Švýcarsku,“ řekl ČTK předseda výboru Zdeněk Linhart . Požár v tomto národním parku v roce 2022 zasáhl přes 1000 hektarů, evakuovat se kvůli němu muselo více než 500 lidí a hasiči s ním bojovali 21 dní. Senátor, který je zvolen za děčínský volební obvod, poznamenal, že výbor již několikrát žádal o věci, které stojí v usnesení, ale ministerstvo životního prostředí podle něj konalo jen částečně. Přístup ministerstva pokládá za laxní. Červený letos po květnovém požáru v Českém Švýcarsku oznámil, že pro uklidnění situace vznikne na jeho ministerstvu skupina odborníků a zaměří se na vytvoření nové koncepce požární ochrany v přírodním prostředí. Skupinu by měli tvořit odborníci z národních parků, chráněných krajinných oblastí, Integrovaného záchranného systému i dalších institucí. Linhart chce, aby se do přípravy zapojili i hasiči. Zatímco protipožární předpisy související s budovami jsou podle něj v Česku propracované, není naproti tomu taková legislativa související s plošnými požáry v lesích nebo na polích. Jde třeba o povinnosti vlastníků z hlediska prevence. Senátoři v usnesení také žádají vládu, aby zajistila dostatečné investiční i provozní financování dobrovolných hasičů v obcích. Týká se to zejména těch, kde je zvýšené riziko požárů a kde jsou časté zásahy u rozsáhlých lesních požárů. Vláda se má také postarat o jejich technické vybavení a odbornou přípravu. Má podle nich také předložit návrh, jak financovat preventivní protipožární opatření ve zvláště chráněných územích, tedy například národních parcích a chráněných krajinných oblastech, včetně zajišťování vodních zdrojů. Výbor například uvádí, že opakované požáry v národním parku České Švýcarsko potvrdily přetrvávající systémové nedostatky. Poukazují na požár z letošního května, kdy hasiči vyhlásili zvláštní stupeň požárního poplachu. Podle senátorů se opětovně projevila nedostatečná přístupnost území pro záchranné jednotky i obtíže s dopravou vody. Senátoři rovněž žádají vládu, aby uhradila dobrovolným hasičům náklady tohoto květnového zásahu i dalších zásahů. Po ministerstvu životního prostředí senátoři chtějí, aby v národních parcích zajistilo údržbu základních cest. To samé požadují v případě turistických tras, cyklotras a dalších komunikací v národních parcích případně i v chráněných krajinných oblastech, včetně odstranění překážek vzniklých v důsledku kůrovcové kalamity či požárů. Lesní požáry v důsledku sucha a vysokých teplot se vyskytují často i nyní. Ve čtvrtek museli hasiči vyrazit k požáru lesa u Lnářů na Strakonicku, o den dříve museli zasahovat u požáru u Újezdce na Klatovsku. V Česku platí kvůli dlouhodobému suchu a horku výstraha na zvýšené riziko vzniku požárů. Srážky a ochlazení očekávají meteorologové v neděli a začátkem příštího týdne. Praha 15. srpna

Kamarádi z jižní Moravy je považovali za blázny, když jim Pechovi řekli o svých plánech pěstovat ve velkém melouny na Vysočině. Jenže se změnou klimatu rodinná farma ukazuje, že je to možné i ve výšce 600 metrů nad mořem. Stánek u silnice poblíž Olešné na hlavním tahu mezi Jihlavou a Pelhřimovem je už týden plný oblých zeleně žíhaných plodů. V letošním horkém létě tady začalo melounobraní zhruba o dva týdny dříve.

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) se rozchází s premiérem Andrejem Babišem (ANO) v postoji k problematice sucha. Ve speciálu Česká politika na CNN Prima NEWS řekl,…

Evropská komise zveřejnila alarmující studii o budoucnosti kontinentu. Česku hrozí dramatická změna krajiny.

Tepelné ostrovy - oblasti, které vykazují znatelně vyšší teploty než okolí - nevznikají jen ve městech. V menší míře se objevují i v zemědělské krajině, z níž postupně zmizela velká část vegetace. Vedra jsou hůře snesitelná.

Evropa letos zažívá rekordní vlny extrémních veder. S vysokými teplotami se ale vracejí i známé dezinformace o klimatu. Zpochybňují souvislost mezi vedry a změnou klimatu, zlehčují zdravotní rizika...

Opakující se vlny veder nejsou jen fyzickou zátěží. U části lidí vyvolávají úzkost, bezmoc a strach z budoucnosti. Psychologové mluví o klimatické úzkosti, která může být silnější po vlastní zkušenosti s extrémním počasím.

Stromy ve městech nejsou jen okrasou, ale důležitou součástí veřejného zdraví – nová studie ukazuje, že jejich úbytek souvisí s vyšší úmrtností.

Vlny veder se stávají novou normou. Města jsou k nim obzvlášť náchylná. A Praha, jak nám ukazuje toto léto, není výjimkou. Je potřeba začít dělat věci jinak a lépe. Pro inspiraci se můžeme podívat do zahraničí.

Není ještě možné říct, že letošní léto je extrémní. Až s odstupem času lze vyhodnotit, jak se současná vedra vymykají průměru, říká Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V každém případě však podle něj data potvrzují, že se v Česku velmi rychle otepluje. Přichází doba mírných zim, v létě veder a bouřek. Žádné jaro a žádný podzim.

Ani současné dlouhotrvající sucho, ani úmorné vedro nepřesvědčily ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé) o existenci klimatické krize. Stále mluví o „klimapodvodnících“, „zelených nátlakových sk…

Ostrava takřka deset let intenzivně pracuje na strategických podkladech obsahující adaptační strategii města k dopadům a rizikům vyplývajícím ze změny klimatu, díky kterým již uskutečnila spektrum rozličných opatření. Ve městě tak přibyly stromy, zeleň, vodní prvky, zelené střechy, revitalizovány byly parky, důraz je kladen na hospodárné nakládání se srážkovými vodami aj. Město iniciovalo aktualizaci strategického dokumentu, nové informace budou k dispozici ještě letos. V únoru město uzavřelo ASITIS smlouvu, aby zajistila nejnovější fakta k očekávaným dopadům klimatu v Ostravě. Nyní mohou pomoci i lidé díky nasdílení svých názorů prostřednictvím nové pocitové mapy i ankety a identifikovat místa, kterým by slušela změna.

Společnost Mars přináší sledovatelný přírodní mentol získávaný prostřednictvím programu Shubh Mint do evropského dodavatelského řetězce žvýkaček. Firma začíná tuto ingredienci přidávat do výrobních postupů ve Spojeném království a v Polsku. Máta je klíčovou surovinou pro řadu globálních značek společnosti Mars, Incorporated, její dodavatelský řetězec však představoval významné obchodní riziko. Přibližně 80 % světové produkce přírodního […]

Na lidmi způsobené klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že osmdesát procent přesunů motýlů souvisí právě s klimatickými změnami.

Slavný citát „tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným“ se v poslední době vrací na mysl stále častěji. Jen s malou obměnou.

Ledovec Adamello je největším ledovcem italských Alp. Stejně jako další alpské ledovce však taje, což je dobře vidět na porovnání družicových snímků z před deseti let a letošního léta. Neobvykle vysoké teploty během této sezóny tání ještě zrychlily.

Česká republika neleží ve Středomoří a představa, že by se její krajina začala měnit v poušť, je značně přehnaná. To ale neznamená, že se nás evropské vysychání netýká.

Tereza Kručinská, moderátorka ČT Hasiči v Karlovarském kraji zasahovali o víkendu hned u šesti požárů v krajině. Plameny dohromady zasáhly plochu zhruba 12 000 m2. Co do počtu výjezdů byl tento víkend letos zatím nejnáročnější. Statisticky je sice požárů v kraji míň než loni, vysušenou krajinou se ale plameny rychleji šíří. Václav Matoušek, redaktor ČT Plameny v karlovarském lese v neděli vpodvečer, vyjelo k nim osm jednotek. Kvůli požáru zasahovali hasiči na ploše 4200 m2. Některá ohniska dohašovali ještě dnes ráno. Se změnou klimatu riziko velkých lesních požárů v kraji rok od roku roste. Hasiči se na to připravují. Pro lesy kolem Karlových Varů mají například digitální mapy. Daniel Kubelka, mluvčí, Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary I díky tomu hasiči věděli, znali ty cesty, jak to v tom lese vypadá, a vlastně to i urychlilo ten včerejší zásah. Václav Matoušek, redaktor ČT Ve stejný den dalších 11 jednotek bojovalo s plameny na skále poblíž Lokte. Požár nebyl velký, zásah ale komplikoval těžko přístupný terén. Patrik Žižka, mluvčí, HZS Karlovarského kraje Výšková technika musela zasahovat ze silnice přes tento dům. Až takhle nahoru do těchto kopců, kde nebyl pomalu jiný pořádně přístup. Celou videoreportáž najdete zde.

Rapidní oteplení v Evropě nezažívá jen souš, ale i moře. Středozemní moře se od 80. let oteplilo o 1,3 °C, což je dvojnásobek průměru světových oceánů. Negativně to dopadá na mořský život, ale i na pevninu hluboko ve vnitrozemí.

Letošní léto je sice jen mírně za svou polovinou, ale už nyní je téměř jisté, že bude jedno z nejteplejších v historii měření. V Česku byly ostatně hned dvakrát zaznamenány teploty přes 41 stupňů Celsia. Jenže v blízké budoucnosti může být ještě hůř. Ve hře jsou totiž teploty, které mohou dokonce překonat 42 °C.

Evropská komise v červenci představila revizi systému obchodování s emisními povolenkami. Co dalšího se chystá v oblasti klimatické legislativy? Dozvíte se v srpnovém vydání Dekarbo update.

Evropa zažívá jedno z nejsušších a nejteplejších období v novodobé historii. Dlouhodobé vlny veder, minimum srážek a rekordní teploty proměňují zelenou krajinu v hnědou pustinu. Dopady jsou patrné nejen v zemědělství, ale také v okolí slavných evropských památek.

Celý měsíc tvořila skupina umělců na 33. ročníku mikulovského sympozia Dílna. V neděli akce skončila vernisáží na zámku v Mikulově. Letošní vedra se promítla i do tvorby výtvarníků, kteří představili mimo jiné sérii Chudáci sněhuláci. Část vzniklých děl v Mikulově zůstane a stane se součástí městské sbírky.

Hlavní příčinou evropského sucha je extrémní horko, nikoli jen nedostatek srážek. Přehřátá atmosféra zrychluje odpařování vody a poškozuje zemědělskou úrodu. Omezená lodní doprava i výpadky elektráren postupně zvýší ceny.

Na střeše bývalého turistického komplexu, který je nyní téměř zcela zaplavený, se na slunci vyhřívá krokodýl. Jak voda v keňském jezeře Baringo stoupá a zaplavuje pevninu, krokodýli a hroši se nebezpečně přibližují k okolním domům, kde stále žijí tisíce rodin.

Po generace pěstovala Claudova rodina v okolí Bordeaux vinnou révu. Teď na svých pozemcích poprvé vysazuje také olivovníky. Jeden z nejslavnějších vinařských regionů světa se potýká s dlouhodobým suchem, rostoucími teplotami i klesající spotřebou vína. Někteří vinaři proto hledají nové možnosti, co na své půdě pěstovat.

Známý televizní pořad Peče celá země vystřídala letos reality show Peče se celá země. Teploty jsou vysoké, sucho je znatelné a změnu klimatu lemují projevy extrémního počasí. Stav je to dlouhodobý a v příštích letech neočekávejme změnu. Jenže vláda Andreje Babiše a ministerstvo životního prostředí nenabízejí řešení, která by to skutečně řešila. Některá opatření je přitom nutné dělat v podstatě ihned, jinak se někteří občané ocitnou v ohrožení.

Na Měsíci není žádný oxid uhličitý, a přesto pod jeho povrchem stoupla teplota, a tak ani na Zemi nemohou být za oteplování klimatu zodpovědné skleníkové plyny. To naznačoval a na grafu ukazoval v části své přednášky neurochirurg Vladimír Beneš. Krátké video s lékařovým vystoupením pak na sociálních sítích sdílel moderátor Luboš Xaver Veselý. Zmíněná interpretace je ale zavádějící, jak rozebírá web iROZHLAS.cz v seriálu OVĚŘOVNA.

Nairobi - Na střeše bývalého turistického komplexu, který je nyní téměř zcela zaplavený, se na slunci vyhřívá krokodýl. Jak voda v keňském jezeře Baringo stoupá a zaplavuje pevninu, krokodýli a hroši se nebezpečně přibližují k okolním domům, kde stále žijí tisíce rodin. Napsala to agentura AFP.

„Na většině stanic padly rekordy, některé hlásí srpnová i absolutní maxima.“ Zpráva, kterou jsme tento týden mohli vydávat prakticky každý den. Jak Česko zvládlo další rekordně horký týden a co si o teplotních extrémech lidé myslí? I o tom jsme na webu iROZHLAS.cz psali. V pravidelném týdenním přehledu přinášíme ale i další texty, které stojí za přečtení.

Praha - Kvůli dlouhodobému suchu a nárůstu vysokých teplot v posledních letech se podle ochránců přírody musí výrazně změnit péče o zeleň ve městech a obcích. Pomoci může omezení sečení nebo takzvaná mozaiková seč, při které se v trávníku nechávají neposekané plošky. Podle výzkumů to může trávníkům pomoct lépe zvládat vedra, protože vyšší porosty brání vysychání půdy. Vyplývá to z tiskové zprávy neziskové organizace Česká krajina, která se zaměřuje na zmírňování dopadů klimatických změn a adaptaci krajiny na změny klimatu.

Velmi vysoké teploty, které doprovází sucho, u nás nebudou podle klimatologa Radima Tolasze, který je vedoucím oddělení změny klimatu Českého hydrometeorologického ústavu, v příštích deseti letech ničím výjimečným. V interview pro Reflex předpovídá, že v budoucnosti se dokonce objeví i teploty, které se přiblíží až 45 stupňům Celsia. A budou navíc doprovázeny extrémními výkyvy počasí, jako jsou silné bouřky, krupobití či větrné smrště. V rozhovoru také vysvětluje, jak se dnes měří počasí.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) dokončilo návrh aktualizace Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro období 2026–2030. Na opatření z Operačního fondu životního prostředí (OPŽP) alokovalo celkem 11,2 miliardy korun. Od roku 2021 už bylo z fondu částkou 8,6 miliard korun podpořeno 776 projektů zaměřených na přizpůsobení se změně klimatu, prevenci rizik a posilování odolnosti vůči klimatickým dopadům.

Ministerstvo životního prostředí dokončilo návrh aktualizace Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro období 2026–2030. Na opatření z Operačního fondu životního prostředí alokovalo celkem 11,2 miliardy korun. Od roku 2021 už bylo z fondu částkou 8,6 miliard korun podpořeno 776 projektů zaměřených na přizpůsobení se změně klimatu, prevenci rizik a posilování odolnosti vůči klimatickým dopadům. MŽP o tom dnes informovalo ČTK v tiskové zprávě. „Plán reaguje na současný vývoj klimatických rizik a stanovuje konkrétní úkoly pro jednotlivé resorty a další odpovědné instituce. Zaměřuje se mimo jiné na lepší připravenost měst, obcí a budov na vysoké teploty, ochranu zdraví obyvatel, rozvoj varovných a informačních systémů, posilování odolnosti krajiny a vodního režimu a přesnější sledování účinnosti přijímaných opatření,“ řekl ministr životního prostředí Igor Červený . Červený dále uvedl, že důležitým tématem adaptačních opatření na změnu klimatu je schopnost krajiny zadržet vodu. Aktuální vývoj hydrologického sucha totiž podle něj naznačuje, že ani období se srážkami nemusí problém s nedostatkem vody vyřešit. Pokud voda po dešti rychle odteče, nedoplní zásoby podzemních vod ani nepomůže překonat období beze srážek. Mezi podporovaná opatření v krajině proto patří revitalizace vodních toků, obnova mokřadů, tůní a rybníků, návrat vody do říčních niv nebo odstraňování starých odvodňovacích systémů. V obcích a městech pak resort podporuje například projekty zaměřené na vsakování, zadržování a opětovné využívání dešťové vody, budování zelených střech či retenčních a vsakovacích nádrží, jejichž cílem je, aby dešťová voda zůstávala co nejdéle v místě dopadu, ochlazovala okolní prostředí a doplňovala zásoby vody místo odtoku kanalizací. MŽP také aktuálně nabízí dotace ve výši dvě miliardy z výzvy č. 109. Ta je určena pro obce, správce vodních toků a další veřejné subjekty, kteří chtějí snížit riziko vzniku povodní a posílit schopnost krajiny zadržovat vodu. K dispozici je rovněž výzva č. 105, která poskytne regionům až 200 milionů korun na projekty umožňující lepší hospodaření se srážkovou vodou. Pokračuje také podpora pro vodní prvky v krajině. Do 25. září 2026 je prodloužen příjem žádostí do výzev číslo 73 a 104 zaměřených na obnovu tůní, mokřadů, malých vodních nádrží, zeleně a dalších vodních a vegetačních prvků. Národní akční plán adaptace na změnu klimatu pro období 2026-2030 vychází ze Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky pro období 2021–2030, z aktuálních odborných podkladů ČHMÚ a dalších odborných institucí a z vyhodnocení dosavadního naplňování adaptačních opatření, a je připraven k projednání a schválení vládou. Praha 6. srpna

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) dokončilo návrh aktualizace Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro období 2026–2030.

Ve městech jako Praha, Brno, Jihlava a Zlín už neklesla teplota v noci pod 20 stupňů čtvrtou noc. Skoro tři čtvrtiny lidí v Česku jsou přesvědčené, že stát nedělá dost, aby společnost připravil na klimatické extrémy. Vyplývá to z bleskového průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas. „Náklady, když se nic nedělá, jsou pak mnohem vyšší,“ varuje pro Radiožurnál ředitelka asociace ekologických organizací Zelený kruh Petra Kolínská.

Zatímco Českou republiku aktuálně sužují rekordní vlny veder, vládní představitelé se namísto řešení uchylují k výsměchu a bagatelizaci problematiky. Vyzýváme vládu, aby přestala problém přehlížet a nabídla obyvatelům skutečnou vizi a strategický plán, jak vedra přežít i za deset nebo dvacet let.

Zničená úroda, rostoucí ceny potravin a desítky milionů lidí ohrožených hladem. Takové mohou být následky rozvíjejícího se jevu El Niño, který by podle klimatologů mohl být nejsilnější za posledních nejméně 70 let. Největší riziko hrozí částem Afriky, Asie a Latinské Ameriky.

Rozvíjející se klimatický jev El Niño by do konce příštího roku mohl přivést zhruba 50 milionů lidí do stavu akutního hladu. Podle deníku The Guardian na to upozornil Světový potravinový program (WFP), podle něhož už nyní čelí vážné potravinové nejistotě 225 milionů lidí ve 45 zemích.

Na facebookové stránce Samizdat se s více než šesti sty sdíleními šíří příspěvek nazvaný „Historické sucho“. Stejný text následně sdílel také Daniel Vávra.

Evropu sužují rekordní vedra a rozsáhlé požáry. Vědci nyní varují před ohnivými tornády – rotujícími sloupy plamenů, které mohou během několika minut změnit směr požáru, vytvářet nová ohniska a výrazně ohrozit hasiče i obyvatele.

Je všeobecně známým faktem, že naše planeta se otepluje již od začátku industrializace. Zatímco klimatičtí skeptici označují taková tvrzení za lživá a...

Společné výzkumné centrum Evropské komise JRC před pár dny vydalo novou publikaci, ve které se vědci na základě přesnějších dat z družic programu Copernicus a nových modelů snaží lépe charakterizovat postupnou.

Extrémní vedra se stávají novou realitou, s níž musí počítat nejen samotní obyvatelé Evropy, ale také firmy, dopravci i správci infrastruktury. Rostoucí teploty už totiž neohrožují jen zdraví lidí nebo zemědělství, ale stále častěji narušují fungování železnic, letišť či energetických sítí. Veřejné instituce i soukromé společnosti proto investují do opatření, která byla ještě před několika lety považována za zbytečná. Důvod je přitom zřejmý. Letošní léto přineslo Evropě další sérii rekordních vln veder doprovázených suchem a rozsáhlými požáry, přičemž jejich dopady se stále výrazněji promítají do fungování dopravy i dalších odvětví. Například firma Eurostar při přípravě nové generace vysokorychlostních vlaků původně počítala s limitem 45 stupňů Celsia, ale opakované mimořádně vysoké teploty její plány změnily.

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.

Oxid uhličitý v atmosféře přebývá a strategicky významný grafit zase schází. Nová technologie z kalifornského Berkeley řeší dvě tyhle mouchy jednou ranou. Vyvinuli slibnou metodu pro přeměnu oxidu uhličitého zachyceného z atmosféry na grafit. Je to grafit ze vzduchu. Mohla by se z toho stát alternativa těžby grafitu.

V jihomoravské Strážnici je nyní podobný počet tropických dní i podobná průměrná denní teplota jako v 2. polovině 20. století ve Středomoří. Čtenáři se přou, zda jde o normální počasí, nebo extrém způsobený změnou klimatu.

Jih Evropy během vlny veder a sucha dál sužují požáry. Stále hoří ve francouzském departementu Gironde, situaci se tam však v sobotu podařilo dostat po více než týdnu pod kontrolu. Další požár zuří v departementu Var, je stále aktivní a od pátečního odpoledne spálil 1250 hektarů. Hasiči dle médií druhým dnem zasahují také u Korintského zálivu v řeckém letovisku Porto Germeno. Z oblasti se v noci na sobotu několik lidí evakuovalo za použití lodě.

Změna klimatu je fakt. Podle OSN se ovšem oblast Středomoří otepluje ještě o 20 procent rychleji, než je celosvětový průměr. Vědci uvádějí, že se do roku 2100 může toto moře oteplit o další 2 až 6 °C. Teplejší voda však způsobuje velké problémy už nyní. Místním i turistům například aktuálně hrozí závažné zdravotní komplikace.

Město Strážnice odjakživa patří k nejteplejším u nás. Oteplování místním přináší nové strasti a všichni to cítí. Novému normálu však leckdy přivyknou tak rychle, že ani nepostřehnou, jak obří změnu už vlastně zažili.

Klimatizace jsou stále důležitější ochranou před extrémními vedry. Jejich rychlé rozšíření ale podle vědců výrazně zvýší spotřebu energie i emise skleníkových plynů.

Teplotní rekord padl o půldruhého stupně, Evropa počítá tisíce mrtvých navíc a Česko se chladí klimatizacemi. Studie Zeleného kruhu říká, že proti vedrům nás neochrání jen stromy a technika. Rozhoduje i to, jestli víme, kdo bydlí ve třetím patře sám.

Praha - Současné vlny veder mohou u části lidí zesilovat takzvanou klimatickou úzkost. Ohroženi jsou jí zejména děti a dospívající, jejichž budoucnost klimatická změna výrazně ovlivní, chudší lidé s omezenou možností ochrany před následky změn, lidé s psychickými či fyzickými obtížemi nebo ti, kteří jsou existenčně závislí na přírodních podmínkách, jako jsou například zemědělci. Náchylnější k ní jsou také lidé se silným vztahem k přírodě. ČTK to řekl Kamil Vlček z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.

Nejslavnější producent růží v Anglii dnes neinzeruje nejkrásnější, nejvoňavější květy. Láká zákazníky na keře, které jsou neodolatelné pro včely. Mají rozevřené okvětní lístky, po pravdě vypadají spíš jako obyčejná šípková růže. Jen ta vyšlechtěná na počest britského krále/ochránce přírody Karla má proužky, aby nebyla tak úplně obyč.

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) ohlašuje zvýšený zájem o řešení budov v souvislosti s extrémně vysokými teplotami. Vlastníci i správci budov si stále více uvědomují důležitost kvalitního vnitřního prostředí i význam projektování v rámci modrozelené infrastruktury, která kombinuje přírodní a technické prvky k obnově přirozeného koloběhu vody a přispívá k ochlazování městského prostředí. ČKAIT projektantům radí, jak budovám zajistit tepelný komfort v zimě a zároveň přirozené ochlazování v létě, uživatelům a vlastníkům doporučuje dodržovat v letním období několik níže uvedených zásad. Přidává se i Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC), která vydala novou informační brožuru pro vlastníky bytových domů a zároveň zveřejnila výsledky vlastního výzkumu. Měření pomocí dronu a pozemních termokamer potvrdilo účinnost projektování v rámci modrozelené infrastruktury a také to, že správně udržovaná vegetace funguje jako výkonná klimatizace. Nabízíme krátké shrnutí včetně komentářů odborníků.