Změna klimatu

České zahrady se rychle mění. Dlouhá období sucha, přehřívání půdy a extrémní výkyvy počasí ukazují, že klasický trávník a holé záhony už často nestačí. Stále více lidí proto hledá přirozenější a odolnější řešení, která lépe fungují v dnešním klimatu.

Minulý týden proběhl seminář Středočeského kraje a projektu LIFE WILL – Voda v krajině a půdě pod záštitou Jinřišky Romby. Zájemcům sdílíme záznam i prezentace.

Na zahradách letos zasychají i velké staré keře, které dříve rostly téměř bez péče. Problémem nejsou jen vedra, ale hlavně dlouhodobé sucho a přehřátá půda. Právě letošní sezona ukazuje, že zahrady potřebují jiný přístup než před deseti lety.

Množství rozpuštěného kyslíku kleslo v téměř 80 procentech světových řek. Ukázala to satelitní data shromážděná v letech 1985 až 2023. Rozpuštěný kyslík podle nich ztrácí více než 16 tisíc řek po celém světě. V průměru řeky ztrácejí 0,045 mikrogramů kyslíku na litr každé desetiletí. Bez dostatečného množství rozpuštěného kyslíku nezbytného pro udržení života ve vodě jsou řeky a komunity, které jsou na nich závislé, ohroženy.

Sezónní hurikány dosahují astronomických rozměrů, smrtící vlny veder už nejsou extrémem, ale novou normou, a sucho pustoší úrodu.

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?

Mikroplasty poletující v zemské atmosféře mohou mít podle nové studie významný vliv na oteplování planety. Klimatické modely s tím však zatím nepočítají.

Vědci odhalili skrytou antarktickou hrozbu. Hluboko pod plovoucími šelfovými ledovci se nacházejí dlouhé kanály, které zachycují teplejší oceánskou vodu a výrazně urychlují tání ledu. Podle výzkumníků mohou současné klimatické modely kvůli tomu podceňovat budoucí vzestup hladiny světových moří.

Jedni ji vzývají, druzí nenávidí. Její jméno zná ale celý svět. Greta Thunberg dokázala už v pouhých 16 letech to, co mnozí nezvládnou za celý život. Hezky nahlas říct, co si myslí, a svou výzvou k protestům vzbudit zájem milionů lidí o budoucnost naší planety. I proto právem patří k ženám, které mění svět.

Evropa se v posledních letech snaží urychlit zelenou transformaci a omezit dopady klimatické změny. Zatímco některé státy v ekologických ukazatelích stagnují, Česko se v pátém ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví posouvá v pilíři Životní prostředí překvapivě rychle vzhůru. Oproti roku 2022 si polepšilo o 13 příček a posunulo se na 10. místo v rámci sedmadvacítky, což z ní dělá jednu z nejrychleji se zlepšujících zemí v evropském srovnání. Na prvním místě zůstává s výrazným náskokem…

Loňská megatsunami u pobřeží Aljašky byla podle nové studie amerických a kanadských vědců historicky druhá nejsilnější. Vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Událost nastala i vlivem změny klimatu.

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.

Představa pokrýt kus Sahary solárními panely může znít jako ideální řešení pro čistou energii. Jenže novější modely naznačují, že takový zásah by mohl změnit samotné fungování pouště. Nejde jen o elektřinu, spíš o teplotu, proudění vzduchu i vznik srážek.

Krize v Hormuzkém průlivu urychluje světové debaty o odklonu od fosilních paliv. V Kolumbii se minulý týden sešli zástupci 57 zemí na konferenci, která je označována jako mezník v klimatické diplomacii. Již loňský rok je přitom vnímán jako zlom v globálním energetickém sektoru kvůli zastavení růstu výroby elektřiny z fosilních paliv. Třeba v Rusku si

Francouzská metropole snížila hluk z dopravy na polovině, přesto muži ptáci dál zpívají ve vyšších frekvencích - mohou za to dekády naučeného chování

Sucho, teplo, vítr a pak i požáry. Takový scénář bude Česku kvůli oteplování hrozit stále častěji. Pokrok v hašení a prevenci může zásadně pozitivně ovlivnit podobu jeho posledního bodu. Je ale jisté, že to bude stále pracnější.

Již dvě desetiletí se směrem k pobřeží Antarktidy rozšiřuje masa teplé vody ukrytá v hlubinách oceánu a důsledky jsou již měřitelné. Tým z Cambridgeské univerzity poprvé přímými důkazy zdokumentoval, jak se toto podmořské teplo blíží k zamrzlému kontinentu a zespodu podkopává obrovské ledové šelfy, které po staletí fungovaly jako přírodní opěrná zeď.

Po letech sucha, kůrovcových kalamit a narůstajících klimatických extrémů dnes už neplatí, že stačí „jen“ vysadit více stromů. Projekt SUPERB inicioval obnovu lesů na takřka 1,5 milionu ha půdy a přinesl výsledky, které mění přístup k obnově lesů napříč Evropou. Do projektu financovaného v rámci programu EU Horizon 2020 se zapojilo 38 evropských organizací a institucí včetně Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze . Konsorcium společně testovalo a sdílelo nejlepší postupy pro obnovu lesů. „Výstupy projektu SUPERB nejsou žádnou abstraktní strategií, ale jsou to konkrétní příklady z 12 rozsáhlých demonstračních ploch o celkové rozloze 4550 ha rozmístěných po celé Evropě a doplněných o 50 km nově založených liniových krajinných prvků. Na těchto plochách se ukazuje, jak čelit výzvám degradace, změnám klimatu a úbytku biodiverzity. Tyto plochy představují různé typy lesních ekosystémů od severských borových a smíšených lesů až po středoevropské a středomořské porosty. Jedná se například o lesy ve Skotsku, ale i na Vysočině,“ říká profesor Róbert Marušák, děkan FLD ČZU. Celý článek najdete zde.

Oteplování planety vytváří spolu s množstvím nových chemikálií smrtící koktejl.

Světové oceány mohou hrát v klimatické změně větší roli, než si vědci dosud mysleli. Nová studie naznačuje, že moře mohou nenápadně zesilovat globální oteplování prostřednictvím produkce metanu, jednoho z nejsilnějších skleníkových plynů, který se v ovzduší drží kratší dobu než oxid uhličitý, je ale silnější. Dlouhodobou záhadou bylo, proč se metan uvolňuje i z povrchových vod oceánů, které obsahují kyslík. To odporuje tradiční představě, že metan vzniká pouze v prostředí bez kyslíku.

Už téměř polovina území ČR trpí třemi nejhoršími stupni půdního sucha, přičemž 13 % území již zasáhlo extrémní sucho, vyplývá z mapy projektu InterSucho..

Chladnější zima zvýšila poptávku po teple, dodávky ale proběhly bez problémů. Uhlí zůstává s 47 procentním podílem stále hlavním palivem českých tepláren, jeho význam nicméně klesá. Odklon od fosilních zdrojů je podle Teplárenského sdružení zhruba v polovině – menší teplárny přechod téměř dokončily, velké provozy zásobující krajská města teprve začínají s rozsáhlejší modernizací.

Je to pocit, který sdílí čím dál více lidí: alergie přicházejí dříve, trvají déle a jejich projevy jsou silnější. Jaro už dávno neznamená jen pár týdnů kýchání a svědění očí, ale mnohaměsíční období únavy, rýmy, kašle nebo zhoršeného astmatu. Zatímco v minulosti byla alergická sezona jasně ohraničená, dnes se stírají její začátky i konce a alergici mají pocit, že si jejich tělo nestihne ani na chvíli odpočinout.

Blíží se poslední dubnový den, tradičně na větší části naší země spojený s tradicí rozdělávání ohňů, na kterých se pálí čarodějnice, ale také opékají špekáčky a celkově se u nich lidé rádi baví. Jenže oheň představuje zároveň i docela velké nebezpečí...

Mezinárodní tým vědců zdokumentoval v jedné z nejnepřístupnějších oblastí Jižního oceánu malou masu ledem pokryté skály, která byla dosud pro globální mapování neviditelná. K objevu došlo téměř náhodou: nepříznivé povětrnostní...

Současná debata o změně klimatu se stále častěji stáčí k různým radikálním řešením. Jedním z nejdiskutovanějších je tzv. geoinženýrství, tedy záměrné a rozsáhlé technologické zásahy do klimatického systému Země s cílem zmírnit dopady globálního oteplování. Jedna z nejnovějších vědeckých studií pak přichází s návrhem využít rozpuštění částic SO2 do stratosféry (oxidu siřičitého).

Ekosystémy, zemědělství a živobytí více než miliardy lidí jsou ohroženy v důsledku stále častějších extrémních veder.

Před deseti lety byla členům Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu zpřístupněna k podpisu Pařížská dohoda. Deset let je poměrně dlouhá doba na to, aby se dalo zjistit, jak se dodržování či nedodržování úmluvy promítlo do reality. Podařilo se tedy s klimatem něco udělat?

Zelené, oranžové i červené skvrny na tajícím sněhu v Labském dole nejsou znečištění, ale fascinující projev života v extrému. Sněžné řasy, které barví krkonošský sníh, zkoumají třetím rokem vědci z Univerzity Karlovy.

Kritických milníků oteplení planety můžeme dosáhnout dříve, než se ještě nedávno čekalo. Naznačují to nové studie, podle kterých jsou výjimečné teploty posledních let příznakem významného zrychlení tempa oteplování Země.

Do Česka dorazilo jaro. Teplé počasí ale rok od roku nastává dříve. To může být problém pro pěstování tuzemského ovoce. Mrazíky totiž mohou napáchat značné škody. Sadaři už letos hlásí škody. Výhled do budoucnosti je u některých druhů ovoce poměrně pesimistický.

Druhý den mise Artemis II posádka otočila kamery zpět do výchozího bodu a pořídila snímek Země, který rychle vzbudil bouři na sociálních sítích. Na této fotografii nejsou Spojené státy uprostřed záběru, severní polokoule nemusí být nutně nahoře a většině zeměkoule dominují oceány - právě ty, které nadměrně využíváme. Polární záře září jasněji než jakákoli metropole. Je to krásný a zároveň hluboce nepříjemný obraz, protože právě země, které tento záběr umožnily, jsou zodpovědné za války, znečištění a katastrofy, které se při pohledu z takové dálky zdají být absurdní.

Představte si, že by se samotná příroda stala neprostupnou hradbou, která zastaví i ty nejmodernější armády. Že by se mokřady, lesy a řeky proměnily v nečekané spojence v obraně národní bezpečnosti. Zní to jako sci-fi? Nikoliv.

Čísla hovoří jasně: jen v roce 2024 bylo v Evropě zaznamenáno 62 776 úmrtí spojených s extrémními vedry. Kdybychom ke každému z nich přiřadili jméno a příjmení, číslo by už nevypadalo jako chladná statistika, ale jako něco skutečně ohromujícího.

Čína realizuje masivní zalesňovací projekt v poušti Taklamakan, který mění mrtvou krajinu ve funkční ekosystém. Miliardy vysazených stromů brání šíření písku, zpevňují půdu a prokazatelně snižují množství oxidu uhličitého v atmosféře.

Meteorologové na sociálních sítích upozorňují na rozvíjející se hrozbu v podobě sucha. To postupně postihuje čím dál tím větší území Česka a v budoucnu může způsobit řadu problémů.

Článek na SNOW.CZ: Déšť na svahu býval anomálií. Nepříjemnou epizodou, kterou šlo vytěsnit vzpomínkou na lepší den. Jenže dnes se vrací častěji. Neptá se, jestli se hodí. A nenápadně posouvá hranici toho, čemu ještě říkáme zima. Lyžování v dešti už není jen o nepohodlí. Je to test vztahu ke sportu, ke komfortu – a možná i ke změně, kterou bychom raději neviděli.

Vědci z Oxfordu odhalili znepokojivou souvislost mezi změnou klimatu a úbytkem narozených chlapců. Svými zjištěními potvrdili, že mužské plody jsou mnohem citlivější na výkyvy teplot. Přitom se nemusí jednat pouze o tropické hodnoty.

Dvě unikátní linie geneticky upraveného ječmene vyseli tento týden na malém pokusném poli vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR v Olomouci. Jde o důležitý odborný experiment, ale současně i o pokus prolomit nechuť evropských spotřebitelů i regulačních orgánů ke genetickému inženýrství zemědělských plodin.

Březen byl v Evropě druhý nejteplejší v historii měření, vyplývá to ze zprávy meteorologické služby Evropské unie Copernicus. Celosvětově byla březnová teplota čtvrtá nejvyšší.

Rotace Země se zpomaluje. Dny se prodlužují tempem, jaké jsme neviděli za nejméně 3,6 milionu let pozemské historie.

Ovocné stromy, z nichž mnohé jsou v nížinách již několik dnů v plném květu a ve středních polohách mohou rozkvétat, ohrozí především v pátek ráno, ale také v sobotu a v neděli mráz.

Průměrná roční teplota v Česku prokazatelně vzrostla o 1,1 °C. Počet dnů se sněhem na většině území statisticky významně klesá. Neuronové sítě pomohly vymezit čtrnáct zcela nových klimatických oblastí.

Některé zkratky jsou tak známé, že se ani nezamýšlíme nad tím, co vlastně původně znamenaly. Co třeba WC?

Letošní jaro je opravdu velmi proměnlivé. Po pořádném teplu nad dvacet stupňů si musíme zvykat na chladnější počasí, bohužel i na mrazy. To může ohrozit právě kvetoucí meruňku, a vy tak můžete přijít o úrodu. Jak ji zachránit?

Ovocné stromy, z nichž mnohé jsou v nížinách již několik dnů v plném květu a ve středních polohách mohou rozkvétat, ohrozí především v pátek ráno, ale také v sobotu a v neděli mráz. Na jižní Moravě, kde kvetou meruňky a broskve a rozkvétají třešně, očekávají meteorologové teploty kolem nuly. Výrazněji pod nulou může být na Vysočině, v Beskydech či na Šumpersku, uvedli odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe, kteří spravují web Agrorisk.

Jarní ochlazení může v nejbližších dnech zkomplikovat situaci ovocnářům. Stromy jsou totiž v řadě oblastí už v plném květu nebo se na něj právě chystají, a případné ranní mrazy tak mohou poškodit budoucí úrodu.

Před dvaceti lety se jednalo o publikaci, která předvídala a především vyčíslila dopady změn klimatu. Postupně se ukázalo, že řada tehdejších varování se naplnila a některá dokonce rychleji, než se čekalo.

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika.

Změny klimatu nedopadají na zemědělce přímo, třeba v podobě jiných podmínek v daném regionu, ale i prostřednictvím sekundárních faktorů, které vyvolává proměna globálního trhu. Tuzemská ekonomika je otevřená, a proto je nutné sledovat celosvětové následky klimatické změny, varují ve studii vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Odborníci z Botanického ústavu AV ČR mimo jiné upozorňují, že ráz horských krajin se mění až pětkrát rychleji ve srovnání s nížinami. Chladnomilné rostliny postupně mizí.

Nad Českem se znovu vznáší hrozba, kterou znaly už generace před námi, dlouhodobé sucho. Letos se začínají objevovat první varovné signály. Odborníci upozorňují, že problém se netýká jen polí a lesů, ale především zásob podzemní vody.

Předpovědi ukazují pravděpodobný příchod El Niña už letos. Jev by dokonce mohl být výjimečně silný. A i kdyby nebyl, pořád může přinést rekordní teplo. Varovnější než předpovědi je ale současnost - oceán totiž vře i bez El Niña.

Městské prostředí je stále méně přívětivé pro původní druhy dřevin. Nová rizika přináší i potřeba upravit ve městech druhovou skladbu zeleně a dát přednost odolnějším dřevinám, které v letních sluncem rozpálených ulicích lépe než původní druhy zvládají kombinaci sucha, horka a dalších stresových faktorů souvisejících se změnou klimatu. Upozorňuje na to studie vědců z katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (PřF UPOL) v Olomouci.

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).

Článek na SNOW.CZ: Na horách ještě v březnu leží zbytky špinavého sněhu, ale při bližším pohledu je zřejmé, že letošní zima byla opět spíš epizodou než skutečným ročním obdobím. Krátké mrazivé úseky, pár sněhových fotografií na sociálních sítích – a pak dlouhé týdny šedé oblohy, deště a tání. Člověk by skoro uvěřil, že zima proběhla normálně. Jenže čísla říkají něco jiného. A ta čísla rozhodně nejsou uklidňující.