Změna klimatu

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika.

Změny klimatu nedopadají na zemědělce přímo, třeba v podobě jiných podmínek v daném regionu, ale i prostřednictvím sekundárních faktorů, které vyvolává proměna globálního trhu. Tuzemská ekonomika je otevřená, a proto je nutné sledovat celosvětové následky klimatické změny, varují ve studii vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Odborníci z Botanického ústavu AV ČR mimo jiné upozorňují, že ráz horských krajin se mění až pětkrát rychleji ve srovnání s nížinami. Chladnomilné rostliny postupně mizí.

Nad Českem se znovu vznáší hrozba, kterou znaly už generace před námi, dlouhodobé sucho. Letos se začínají objevovat první varovné signály. Odborníci upozorňují, že problém se netýká jen polí a lesů, ale především zásob podzemní vody.

Předpovědi ukazují pravděpodobný příchod El Niña už letos. Jev by dokonce mohl být výjimečně silný. A i kdyby nebyl, pořád může přinést rekordní teplo. Varovnější než předpovědi je ale současnost - oceán totiž vře i bez El Niña.

Městské prostředí je stále méně přívětivé pro původní druhy dřevin. Nová rizika přináší i potřeba upravit ve městech druhovou skladbu zeleně a dát přednost odolnějším dřevinám, které v letních sluncem rozpálených ulicích lépe než původní druhy zvládají kombinaci sucha, horka a dalších stresových faktorů souvisejících se změnou klimatu. Upozorňuje na to studie vědců z katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (PřF UPOL) v Olomouci.

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).

Článek na SNOW.CZ: Na horách ještě v březnu leží zbytky špinavého sněhu, ale při bližším pohledu je zřejmé, že letošní zima byla opět spíš epizodou než skutečným ročním obdobím. Krátké mrazivé úseky, pár sněhových fotografií na sociálních sítích – a pak dlouhé týdny šedé oblohy, deště a tání. Člověk by skoro uvěřil, že zima proběhla normálně. Jenže čísla říkají něco jiného. A ta čísla rozhodně nejsou uklidňující.

Evropská komise reaguje na rostoucí rozsah a intenzitu přírodních požárů novým integrovaným přístupem. Ten propojuje prevenci, připravenost, zásah i obnovu a zdůrazňuje význam zdravých ekosystémů pro snižování rizik i dopadů požárů. Evropa čelí stále závažnější hrozbě přírodních požárů, jejichž rozs...

Podle nového výzkumu půdních mikrobiologů by změna klimatu mohla ještě prohloubit už tak dost palčivý problém s rezistentními patogeny.

Protože hladina oceánů roste už desítky let, plánují světoví lídři jistá opatření. Ta ale nejdou udělat jen tak, ze dne na den, takže se celé plánování spoléhá na různé modely a data z měření. Teď se ale ukazuje, že jsme všechno možná měřili špatně. A to pro miliony lidí může znamenat, že ničivé záplavy přijdou mnohem dříve, než naznačovaly i ty nejhorší scénáře.

Česká příroda a krajina potřebují dle přírodovědců zásadní pomoc, aby zvládaly sucha, povodně i pěstování jídla. Česko je také silně závislé na dovozu ropy a plynu, které prudce zdražují. V této situaci vláda na péči o životní prostředí začíná výrazně šetřit, odklon od fosilních paliv není priorita a z resortu mizí odborníci. Ministr Igor Červený (Motoristé) mluví pro iROZHLAS.cz o plánech s přírodou, klimatem i o zájmech spřízněných podnikatelů.

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.

Kvůli změně klimatu se rostlinné ekosystémy na horách mění pětkrát rychleji než v lesích nebo na loukách. S těmito výsledky přišel nový výzkum publikovaný v časopise Nature, na kterém spolupracovali i čeští vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR.

Odborníci našli ve vodách Jaderského moře u chorvatského Splitu nebezpečného živočicha. Konzumace čtverzubce stříbropásého může člověka i zabít. Experti upozorňují, že invazních druhů ve vodách u pobřeží Chorvatska přibývá. Může za to změna klimatu, na řešení už je zřejmě pozdě.

Měl jen pár centimetrů, žil na malém kousku písku uprostřed oceánu a pro svět byl dlouho neviditelný. Přesto se potkanec útesový zapsal do dějin. Ovšem způsobem, který nikdo nechtěl. Austrálie ho oficiálně prohlásila za vyhynulého.

Klimatická změna ovlivňuje zemědělství nejen lokálně změnou teplot a odlišným rozložením srážek ve vegetační sezoně v dané oblasti, ale také globálně, A to tím, jak se dopady regionálních změn promítají do mezinárodního obchodu a světových cen. Klimatická změna tak mění zažité výhody i nevýhody konkrétních oblastí, včetně Česka, ukazuje nová studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Na Desítce přibylo jen v roce 2025 celkově 167 nových stromů, z toho 35 stromů je za narozené děti. V oblíbeném projektu, který už…

Už sedm let tam vládu vedou sociální demokraté a zřejmě to nezmění ani úterní volby. Zatímco jinde v Evropě tradiční strany ztrácejí, v Dánsku se o moc bát nemusí.

Klimatická změna ovlivňuje zemědělství nejen lokálně změnou teplot a odlišným rozložením srážek ve vegetační sezóně v daném regionu, ale také globálně tím, jak se dopady regionálních změn promítají do mezinárodního obchodu a světových cen. Klimatická změna tak mění zažité výhody či nevýhody konkrétních produkčních oblastí.

Jak ovlivní klimatická změna lidskou migraci? Srozumitelný přehled klíčových čísel a faktů

Klimatičtí vědci odhalují, jak se osobně připravují na hurikány, povodně a lesní požáry. Co nikdy nechybí v jejich záchranném batohu a proč je čas začít jednat právě teď?

Podívejme se, jak svět přichází o památky vlivem změn klimatu na příkladu Blízkého východu a Afriky. Tento region, jenž je kolébkou raných civilizací, monoteistických náboženství a urbanismu, dnes čelí environmentálním tlakům, které zásadně mění jak fyzickou integritu, tak sociální kontext historických památek.

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu, napsala agentura DPA. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého bádání zveřejnili u příležitosti Světového dne ledovců, který je 21. března.

Maledivy, Palau, Tuvalu či Kiribati mizí. Hladina moří stoupla za 30 let o 15 centimetrů a do roku 2050 bude velká část jejich pevniny pod přílivem. Jak se na tom podílí turistika – a může ostrovy zároveň zachránit?

Neznamená to ale, že by dovolovaly instalovat větrníky i v oblastech s ochranou přírody nebo příliš blízko lidského obydlí.

Zatímco se příroda probouzí do jara, z Ruska míří vlna ledového vzduchu. Meteorologové varují před prudkým ochlazením.

Jak vědci a vědkyně došly k závěru, že za současným rychlým oteplováním stojí člověk? Netvrdí to jen tak, ale systematicky testují všechny alternativy, hodnotí důkazy a fakta. Projdeme to nejdůležitější.

Rotace planety Země se za uplynulé miliony let skoro nikdy nezpomalila tak, jako v posledních desetiletích. Vyplývá to ze studie vědců působících v Rakousku a Švýcarsku. Ti v tom vidí potvrzení, že změna klimatu ovlivňuje délku dne na naší planetě. Informuje o tom agentura DPA.

Katastrofa si vyžádala 65 obětí a vytrvalé srážky ohrožují i produkci kávy, na níž je region ekonomicky závislý.

Rotace Země se za poslední desetiletí zpomalila tak výrazně, jako téměř nikdy za uplynulých 3,6 milionu let. Podle nové studie vědců z Vídně a Curychu za tím stojí změna klimatu – tání ledovců a polárního ledu zvyšuje hladinu moří a brzdí otáčení planety.

Rotace planety Země se za uplynulé miliony let skoro nikdy nezpomalila tak, jako v posledních desetiletích. Vyplývá to ze studie vědců působících v Rakousku a Švýcarsku. Ti v tom vidí potvrzení, že změna klimatu ovlivňuje délku dne na naší planetě. Informuje o tom agentura DPA.

Rotace planety Země se za uplynulé miliony let skoro nikdy nezpomalila tak, jako v posledních desetiletích. Vyplývá to ze studie vědců působících v Rakousku a Švýcarsku. Ti v tom vidí potvrzení, že změna klimatu ovlivňuje délku dne na naší planetě. Informuje o tom agentura DPA.

Vídeň - Rotace planety Země se za uplynulé miliony let skoro nikdy nezpomalila tak, jako v posledních desetiletích. Vyplývá to ze studie vědců působících v Rakousku a Švýcarsku. Ti v tom vidí potvrzení, že změna klimatu ovlivňuje délku dne na naší planetě. Informuje o tom agentura DPA.

Tempo oteplování Země zaznamenalo za posledních deset let alarmující skok a vědci z Postupimského institutu pro výzkum dopadů změny klimatu, známého pod zkratkou PIK, to právě potvrdili tvrdými daty. Z jejich nové studie vyplývá, že od roku 2015 se globální oteplování statisticky významně zrychluje, což nebylo pozorováno od roku 1880, kdy se začaly provádět přístrojové záznamy teplot.

Uprostřed rušné brazilské metropole mají něco, co neznalému člověku může připadat jako hodně velká výstřednost: největší městskou kávovou plantáž na světě. Nachází se v areálu Biologického institutu v São Paulu a slouží nejen jako zelená oáza, ale především jako unikátní vědecká laboratoř pod širým nebem.

České lesy budou pravděpodobně i v následujících desetiletích zasažené přemnoženým kůrovcem a lesními požáry. Vyplývá to z nové studie vedené mezinárodním týmem vědců, včetně odborníků z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Vědci za pomoci simulačního modelu založeného na umělé inteligenci zjišťovali vývoj lesů v Evropě a rozsah jejich poškození. Ve všech scénářích budoucího vývoje podle studie překračuje míra poškození dnešní úroveň, s významnými dopady na lesy i ekosystémové služby pro společnost.

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po nejteplejším únoru. Habry obecné dnes u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska. Příčinou je velmi teplé a slunečné počasí posledního únorového a prvního březnového týdne, uvedla Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Vědci tzv. fenologické fáze rostlin sledují na dané lokalitě nepřetržitě od roku 1951.

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po nejteplejším únoru. Habry obecné v pondělí u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska. Příčinou je velmi teplé a slunečné počasí posledního únorového a prvního březnového týdne.

Poškození evropských lesů by se podle nové studie mohlo v příštích desetiletích výrazně zvýšit. Vědci upozorňují, že změna klimatu zvyšuje riziko kůrovcových kalamit, požárů i dalších narušení lesních ekosystémů.

Brno - Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po nejteplejším únoru. Habry obecné dnes u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska. Příčinou je velmi teplé a slunečné počasí posledního únorového a prvního březnového týdne, uvedla v tiskové zprávě Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Vědci tzv. fenologické fáze rostlin sledují na dané lokalitě nepřetržitě od roku 1951.

Globální klima se otepluje rychleji, než jsme si mysleli, varuje nová studie. Rychlost, s jakou k tomu dochází, se podle ní téměř zdvojnásobila.

Lyže, nebo kola? To je stále častější otázka lidí mířících v březnových turnusech jarních prázdnin do hor. Kvůli oteplování zejména menší a níže položená lyžařská střediska bojují se zásobami sněhu a udržení provozu sjezdovek. Podle zástupců horských středisek by mohla pomoci změna termínů jarních prázdnin, turnusy by díky tomu odstartovaly dříve. Ministerstvo školství však změnu zatím nechystá. Důvod ke změně nevidí ani hoteliéři.

Končící zima byla nadprůměrně teplá a sněhu bylo ve srovnání s minulostí málo. Opačnému dojmu mohly pomoct lednové mrazy v kombinaci s efektem posunu normálu či tzv. krátkou klimatickou pamětí.

Harrison Ford už dávno neohání bičem jen na filmovém plátně. Jako viceprezident Conservation International se stal jedním z nejvlivnějších aktivistů planety.

V lidském těle je zaznamenán nárůst hladiny oxidu uhličitého (CO₂) a nové výzkumy varují, že pokud bude současný trend pokračovat, mohlo by to ohrožovat lidské zdraví. Tyto výsledky jsou obzvláště relevantní pro děti a dospívající, jejichž vyvíjející se těla budou nejdéle vystavena kumulativní expozici rostoucí hladiny CO₂ v atmosféře.

Brusel - Členské státy EU dnes formálně schválily klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy na rok 2028. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské země bloku.

Vzorek získaný z rekordně hlubokého vrtu na odlehlém místě Antarktidy odhalil mezinárodnímu týmu vědců, jaké klima na kontinentu panovalo před 23 miliony lety. Záznamy o tehdejší podobě světadílu navíc mohou sloužit jako způsob pro odhad budoucího vývoje na Zemi.

Po zamítnutí klimatické žaloby českým Ústavním soudem ji bude projednávat evropský soud. Jedno přelomové rozhodnutí v této věci už padlo.

Vědci tvrdí, že oblasti pěstující kávu zažívají s klimatickými změnami více horkých dnů, což snižuje výnosy. Je produkce oblíbeného nápoje v ohrožení?

Po 178 dnech strávených na Mezinárodní vesmírné stanici se astronaut Ron Garan vrátil na Zemi s něčím mnohem těžším než vesmírnou technologií nebo daty. Vrátil se s proměněným chápáním samotného lidstva.

Ohrožení potravinového řetězce, sociální nestabilita, konflikty o vodu i masivní migrace. Dopady nedostatku vody, které již nyní trápí celé lidstvo. Vědci hovoří doslova o bankrotu, lidstvo si ale vodu přesto půjčuje „na úvěr“.

Změna klimatu narušuje jemnou rovnováhu v přírodě, což je špatná zpráva také pro zemědělce, kterým parazitoidi pomáhají při ochraně rostlin.

Více než 400 stromů rozdá letos na jaře Plzeň zhruba 200 obyvatelům města, kteří projevili zájem si strom na svém pozemku vysadit. Po prvním ročníku, kdy město rozdávalo zejména větší listnaté stromy, se nyní zaměřilo na ovocné stromy. O strom si mohli lidé zažádat loni.

Co je odpadem pro jednoho, může být pokladem pro druhého, stejně jako toaletní voda ve vaší záchodové míse může být nápojem pro někoho jiného....

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,

Nová rozsáhlá studie ukazuje, že oteplování oceánů již způsobilo až 20% úbytek biomasy ryb na severní polokouli. Jde o zásadní varování, že změna klimatu neohrožuje jen ledovce nebo lesy, ale i naše potraviny, ekonomiku a mořské ekosystémy, na kterých závisí miliardy lidí.

České klima prochází proměnou, která se v příštích desetiletích projeví častějšími vlnami veder, úbytkem sněhové pokrývky i většími epizodami sucha. Změny však nezasáhnou všechny regiony stejně a mohou výrazně ovlivnit každodenní život, krajinu i hospodaření s vodou. Na to, jak se v Česku v následujících desetiletích promění klima u vás v regionu, se zaměřila datová redakce Deníku.cz.