Druhou a nejpočetnější skupinu, čítající 10 000 až 12 000 osob, tvořily polské, české a německé rodiny přivezené z jiných částí okupovaného Polska a Říše. Mnozí z nich byli bývalí migrační pracovníci, kteří se v meziválečných letech vrátili do Polska. Třetí skupinu tvořilo 1 200 až 2 000 duševně nemocných pacientů, kteří byli zabiti v rámci nacistického programu tzv. eutanazie. Za masakry v Piaśnici byly zodpovědné tři hlavní skupiny. Einsatzkommando 16 působilo pod velením SS-Obersturmbannführera Rudolfa Trögera. Přímou roli při popravách hrály zvláštní jednotky SS Wachsturmbann "Eimann", pojmenované po svém veliteli Kurtu Eimannovi. A nakonec se na nich podíleli i místní etničtí Němci z Wejherova, příslušníci Selbstschutzu. K jejich vedení patřil německý starosta Gustaw Bamberger a místní ředitel nacistické strany Heinz Lorentz. Jejich velitelský štáb sídlil ve vile na Krokowské ulici ve Wejherowě. Jednu z klíčových rolí při organizování vražd sehrál Richard Hildebrandt, vyšší velitel SS a policie v Gdaňském Pomoří...

Byla to informace, která zmobilizovala elitní útvary policie: na pražském Smíchově se chystá setkání nejmocnějších bossů podsvětí a jednomu z nich, obávanému Semjonu Mogilevičovi, hrozí atentát. Velitel Zdeněk Macháček stál před životním rozhodnutím.