Aljaška

Pokud by podobná megatsunami uděřila na New York, vrchol vlny by čněl do výšky One World Trade Center, sedmé nejvyšší budovy světa. Sesuv půdy po ústupu ledovce vytvořil u Aljašky druhou největší vlnu v historii měření.

Navenek působil jako obyčejný pekař a rodinný muž. Jenže Robert Hansen měl podle policie unášet ženy hluboko do aljašské divočiny, kde z nich udělal svou kořist. Případ, který dodnes patří k nejděsivějším v dějinách USA.

Už je to více jak 5 let, co tragicky zemřel podnikatel Petr Kellner. Vdova Renáta prožívala následně samozřejmě velmi těžké období, teď už má ale opět důvod se usmívat. Už nějakou dobu má po svém boku partnera, a dokonce plánují svatbu.

Domorodé komunity na jihozápadě Austrálie a na Aljašce spojily síly v neobvyklém výzkumném projektu: společně sledují migrační trasu buřňáka tenkozobého, mořského ptáka, který každoročně urazí až 15 000 kilometrů mezi oběma konci Tichého oceánu. Cílem je lépe pochopit, proč ptáci stále častěji hynou a mění své tradiční trasy, napsal list The Guardian.

Hory se pohybují, permafrost taje a ledovce ustupují. Na Aljašce počet sesuvů vyvolávajících tsunami za deset let desetinásobně vzrostl – a jeden nezávislý geolog s přístroji v zavařovacích sklenicích se snaží předejít katastrofě.

Rychlý ústup ledovce ve fjordu Tracy Arm na jihovýchodě Aljašky loni způsobil obří sesuv půdy, který 10. srpna vyvolal megatsunami. Podle nové studie dosáhla vlna neuvěřitelné výšky 481 metrů a stala se druhou největší zaznamenanou megatsunami v historii. Během několika minut dramaticky proměnila okolní krajinu a jen zázrakem si nevyžádala žádné oběti.

Napětí na Blízkém východě a obavy o dodávky přes Hormuzský průliv mění strategii světových ropných firem. Projekty v politicky stabilních regionech, které byly ještě nedávno považovány za příliš drahé nebo rizikové, znovu získávají na atraktivitě.

Oblíbený herec bude bojovat s pejskem o přežití v novém thrilleru. Už známe datum premiéry.

Dva horolezci se v roce 1937 vydali na jednu z nejodlehlejších hor Severní Ameriky. Po úspěšném výstupu na Mount Lucanii ale zjistili, že skutečný boj teprve začíná. Čekaly je ledovce, hlad, rozvodněné řeky i medvědi, kteří jim zničili zásoby.

Aljašské fjordy si málokdo spojuje s katastrofickými tsunami, ale přesto se v roce 2025 staly svědky tak obrovské vlny, že by dokázala spláchnout i newyorské mrakodrapy.

Když literární postavy hledají útočiště v přírodě, nutí je to brousit instinkt, spoléhat se na vlastní tělo, přijmout pomíjivost života a obrodit se. Což se nejspíš stane i nám, reálným lidem.

Podle příspěvku insidera na sociální síti X se má nový díl Far Cry 7 odehrávat na Aljašce. Spekuluje se o dvou hlavních hrdinech a multiplayer módu.

Na ledový ostrov odjela jen kvůli penězům pro nemocného syna. Přesto nakonec jako jediná přežila katastrofální výpravu v arktické pustině, kde ostatní postupně zemřeli nebo zmizeli beze stopy.

Státní ochránci přírody budou nadále moci na Aljašce regulovat medvědy černé a medvědy hnědé, a to i z vrtulníků, ve snaze chránit stáda sobů, v Severní Americe známé jako karibu. O přerušení programu regulace predátorů v době kladení mlaďat sobů, který v oblasti probíhá od roku 2023, žádaly před le...

Setkání s ledním medvědem patří k nejsilnějším zážitkům, jaké může divoká příroda nabídnout. Tito predátoři vládnou Arktidě a jejich život se točí kolem ledu, moře a lovu. Ne všude je ale možné je spatřit stejně snadno. Existuje několik míst, kde se šance výrazně zvyšují.

Z universa World of Darkness se na svět klube další hra. Werewolf: The Apocalypse – Rageborn vsadí na kombinaci akce, průzkumu a hororové atmosféry. Inspiraci čerpá z metroidvanie.

Arktický led zachránil velryby grónské před vyhubením. Skryl je před lovci v době, kdy jich bylo pobito přes 250 000. Dnes tentýž led mizí a arktickými vodami projíždí stále více obřích lodí.

Loňská megatsunami u pobřeží Aljašky byla podle nové studie amerických a kanadských vědců historicky druhá nejsilnější. Vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Událost nastala i vlivem změny klimatu.

Státní ochránci přírody budou opět smět na Aljašce střílet medvědy černé a medvědy hnědé, a to i z vrtulníků, ve snaze chránit stáda sobů, v Severní Americe známé jako karibu. Ti byli dříve významným zdrojem potravy pro lovce z řad původních obyvatel. S odkazem na středeční rozhodnutí soudu o tom napsal server NBC News.

Nová studie ukázala i příčinu vzniku megatsunami, která minulý rok zasáhla jihovýchod Aljašky. Vědci varují, že vlivem globálního oteplování se riziko jejich vzniku každým rokem zvyšuje.

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.

Vědci nazývají jev, ke kterému došlo loni v létě na jihovýchodě Aljašky, megatsunami. Několik měsíců studovali následky obrovské vlny, která vznikla, když se část aljašské hory zřítila do moře. Nyní přišli s informací, že šlo o druhý největší jev svého druhu, který byl kdy zaznamenán.

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to píše agentura Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou ceny stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.

Nobelův institut má letos 287 kandidátů na Nobelovu cenu za mír, uvedl ve čtvrtek ředitel institutu Kristian Berg Harpviken. Dále upřesnil, že 209 kandidátů jsou jedinci a 78 jsou organizace. Kambodža, Izrael a Pákistán v daném nominačním období uvedly, že na cenu nominovaly amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Na otázku, která držela mořské biology na celém světě v napětí téměř tři roky, byla právě nalezena definitivní odpověď: záhadný zlatý kulovitý předmět zachráněný ze dna Aljašského zálivu nebyl ani...

Smrže patří k nejcennějším jarním houbám, ale najít je v lese vyžaduje trpělivost, zkušenost a znalost záludných jedovatých dvojníků. Víme, kde a kdy hledat.

Beze stopy zmizelé letadlo, tři vlivní muži a otázky, které dodnes nedávají spát. Byla tragédie nad aljašskou divočinou pouhou nehodou, nebo pečlivě naplánovaným umlčením nepohodlného svědka? Příběh, který se začíná jako nešťastný let, postupně odhaluje temnější souvislosti sahající až k atentátu na prezidenta Kennedyho.

Štika na Aljašce vyvolává úplně jiné pocity než štika v českém rybníku. Co je v Evropě žádaný úlovek, na Aljašce ničí ekosystém. Štiky tam díky teplejší vodě žerou o 63 % víc ryb než dřív. A vypadá to, že bude ještě hůř.

Záhadná „zlatá hrouda“ z hlubin oceánu nejprve vypadala jako neznámá forma života a zmátla i zkušené vědce. Její skutečný původ odhalil až detailní genetický rozbor.

Město Whittier ležící asi hodinu jízdy od Anchorage, tedy největšího města Aljašky, patří ke kuriozitám nejen v americkém, ale i celosvětovém měřítku. Prakticky všichni zde totiž bydlí v jedné budově.

DOBRÉ ZPRÁVY: Kanadská ministryně Julie Dabrusin (životní prostředí, změna klimatu a příroda – to poslední zní, jako by si příroda konečně podala přihlášku na nějaký ten vládní resort) s hrdostí oznamuje, že vláda Kanady daruje 44 lesních bizonů z Elk Island National Park státu Aljaška. Čtyřicet čtyři. A není to poprvé. Už v letech 2008, 2022 a 2024 jim poslali bizony také. Aljaška už má, zdá se, přímo kanadský bizoní program jako předplatné na maso – pardon, na biodiverzitu.

Island byl po staletí jedním z mála míst planety, které nemělo komáry. To se v roce 2025 změnilo, severně od Reykjavíku byly totiž objeveny první exempláře. Jde tak o další varovný signál ekologické proměny Arktidy, která se otepluje čtyřikrát rychleji než zbytek planety.

Vypadá to skoro jako pravidlo – největší počet příběhů a legend o tajemných tvorechnacházíme v obtížně přístupných oblastech. Aljaška se svými horami, lesy a sněhem v tomto směru není výjimkou. Kromě medvědů a vlků v ní možná žijí i bytosti, jejichž existenci si moderní věda odmítá připustit.

Monitoring zpráv z myslivosti ze všech médií - noviny, časopisy, televize, rádia, internetové zdroje

Dva američtí vojáci tento týden utrpěli zranění poté, co je v horské výcvikové oblasti nedaleko aljašského města Anchorage napadl medvěd hnědý. S odvoláním na armádu to v pátek pozdě večer napsala agentura AP. V areálu, který se rozkládá na 259 čtverečních kilometrech, se volně pohybuje až 350 medvědů černých a 75 medvědů hnědých.

V roce 1867 prodalo Rusko Spojeným státům americkým Aljašku za 7,2 milionu dolarů. V amerických novinách se tomu smáli. Mluvilo se o „Sewardově lednici“, protože je tam prý jen sníh, medvědi a zima. Jenže dějiny mají otravný zvyk vytahovat účtenky až zpětně.

Dosud platilo, že havrani sledují vlčí smečky a těží z jejich lovů. Nový výzkum toto vysvětlení zpochybnil: ptáci si místa úspěšných lovů aktivně zapamatovávají a vracejí se na ně i bez přítomnosti vlků.

Na konci března vzbudila v aljašském městě Juneau menší poprask vačice, která se objevila v areálu jedné místní firmy. Po menším úsilí se ji nakonec podařilo odchytit a následně zamířila do zoologické zahrady, kde našla nový domov.

Mrož lední je fascinující obr Arktidy, který dokáže spát na vlnách i nespat několik dní v kuse. Své ikonické kly využívá jako horolezecké náčiní a potravu ze dna oceánu doslova vysává silným podtlakem. Poznejte tajný život těchto savců, jejichž mateřská péče a neobvyklé adaptace berou dech.

Richard „Dick“ Proenneke se ve svých 52 letech rozhodl opustit pohodlí civilizace a zkusit žít úplně sám uprostřed aljašské divočiny. V odlehlém údolí Twin Lakes si vlastnoručně postavil srub a strávil v něm téměř tři desetiletí .

Vrah své oběti detailně popisoval, jak ji zabije.

Láska ke zvířatům a divoké přírodě je věc velmi pozitivní. Člověk by ale neměl překračovat určitou hranici. Není to dobré ani pro jednu stranu. Svědčí o tom i příběh Timothy Treadwella.

Prodej Aljašky v roce 1867 vypadal jako výhodný obchod pro bankrotující Rusko. Částka 7,2 milionu dolarů se ale brzy ukázala jako směšná cena za bohatství severu.

Letošní březen byl ve Spojených státech mimořádně teplý a klimaticky výjimečný. Během rozsáhlé vlny veder, která zasáhla všech 48 sousedících států, padlo přes deset tisíc teplotních rekordů. Opačný extrém panuje na Aljašce, kde se na teploty nad nulou čeká už od listopadu.

Opustil rodinu, spálil peníze a pod jménem Alexander Supertramp odešel do aljašské divočiny hledat svobodu. Příběh Christophera McCandlesse je fascinující i mrazivý zároveň.

Pád vrtulníku na Aljašce připravil Česko o nejbohatšího podnikatele. Nové detaily ukazují, že jeho boj o život trval déle, než se původně myslelo.

V březnu 2026 vpluly do Sališského moře tři neznámé kosatky. Vědci je teprve identifikují — a jejich příchod otvírá znepokojivé i fascinující otázky o budoucnosti místních populací.

Dnes je to přesně pět let, co tragicky zahynul někdejší nejbohatší Čech Petr Kellner. Tvrzení, že každý je nahraditelný, lze na jeho příkladu obhájit i vyvrátit zároveň.

Před pěti lety došlo na Aljašce k pádu vrtulníku, ve kterém byl i do té doby nejbohatší Čech Petr Kellner. Ten na následky nehody zemřel. Celý incident provází nečekané souvislosti. Jeden z členů týmu měl podle závěrečné vyšetřovací zprávy v těle drogy.

Dříve posouval vlastní limity a šel až na hranu strachu. Dnes učí, jak si freeride co nejbezpečněji užít. Legenda ve svém oboru Robin Kaleta miluje svobodu v prašanu. A také návraty k líné Berounce. Rodí se člověk s adrenalinem v krvi? To nevím. Vždycky jsem svému okolí argumentoval tím, že tělo ho prostě umí vytvářet,...

Na Aljašce zažívají rekordně chladnou zimu. Po loňském nejteplejším začátku roku v historii měření se letos trend obrátil a jsou zaznamenávány jedny z nejdelších mrazivých sérií. Na některých místech je také rekordní množství sněhu.

Timothy Treadwell strávil třináct let mezi aljašskými medvědy, mluvil k nim, dával jim jména a věřil, že ho přijali mezi sebe. Jeho život skončil tragicky, když divoká příroda ukázala svou nekompromisní sílu.

K čemu jinému než k hromadné destrukci ještě mohou posloužit jaderné zbraně? Nedalo by se s nimi i něco vytvořit? To byly otázka, které v 50. a 60. letech minulého století aktivně řešila Americká komise pro atomovou energii (AEC). A při hledání odpovědí objevovalo netušené hloubky. Naštěstí plán na mírové bombardování Aljašky zůstal z větší části jen na papíře.

Příběhy slavných psích hrdinů připomínají, proč jsou psi po staletí považováni za mimořádné společníky člověka. Nejde jen o jejich oddanost v běžném životě, ale také...

Jet na kole po zamrzlé řece, v hlubokém sněhu, čtyřiceti stupňovém mrazu a větru zní samo o sobě jako šílenství. Několik desítek borců ale v těchto podmínkách dobrovolně zdolává stovky kilometrů v rámci Iditarod Trail Invitational, nejdelšího zimního cyklo ultramaratonu na světě. Dělají to pro dobrou věc.

Kamzík bělák je fascinující akrobat severoamerických hor, který díky svým unikátním kopytům zdolává i kolmé skalní stěny. Ačkoliv připomíná bílou kozu, jeho anatomie a drsný způsob života v mrazech z něj dělají evoluční unikát. Zjistěte, proč v Česku tento druh nepotkáte a v čem se zásadně liší od našich kamzíků z Jeseníků.

Každé jaro odjíždějí tisíce mladých lidí na sever Ameriky vydělat peníze, o jakých se běžnému brigádníkovi ani nesní. Někteří se vracejí s úsporami přes deset tisíc dolarů, tedy více než 200 tisíc korun. Neděláme si legraci...

Možná jste to také slyšeli: Nazývat domorodé obyvatelstvo žijící v arktické a subarktické části Ameriky a části Čukotského autonomního okruhu spadajícího pod Rusko slovem Eskymák, je urážka. Ale je to vážně tak?