Josef Mánes je považován za mistra české malby. Přesto se celý život zmítal v depresích. V závěru života ho dostihla syfilis. Milenku, která mu porodila dceru, vyhnala sestra. Přesto mu dcera přišla na pohřeb, na rozdíl od mnoha kolegů a přátel.
Malostranský hřbitov patří k těm nejkrásnějším v Praze a je významnou historickou památkou, kde odpočívá řada slavných osobností. Před pár lety prošel rozsáhlou rekonstrukcí a otevřel své brány široké veřejnosti.
Jen si to představte. Nad malebnou krajinou se tyčí silueta, která padne do oka nejednoho romantika nebo turistu. Házmburk je více než jen pozůstatek středověké pevnosti. Je to symbol či poetický maják Českého středohoří. Nese v sobě příběh o moci, úpadku a přírodní krásy.
Podle staré pověsti se stal Josef Mánes obětí kletby, která je uvalena na každého, kdo svévolně zasáhne do pražského staroměstského orloje. Ten, kdo tak učiní, brzy přijde o rozum nebo zemře. Slavný malíř změnil podobu orloje zásadním způsobem a onemocněl. Za jeho smrtí patrně stála syfilis.
Na svoji lásku Josef nemůže zapomenout. Sžírá ho svědomí, že se provinil, když se nedokázal vzepřít autoritativní Amálii. Navíc ho na sklonku života sužuje psychická choroba. Postavám na obrazech klidně namaluje vlčí drápy, jindy zase svými díly vytírá podlahu.
Za časů Karla IV. tvořilo několik členů rodiny Parléřů, stavitelů Svatovítského chrámu. V době barokní tvořil sochařský rod Braunů, Brokoffů, Platzerů. V 19. století tvořila rodina malířů Mánesů.
Nejde jenom o samotný hrad Kokořín, lákavá je i krajina v jeho okolí. Není proto divu, že je od roku 1976 Chráněnou krajinnou oblastí. Hrad vybudovali ve 13. století a stojí na skále. Z původní tvrze se do dnešní doby dochovalo několik skalních místností, ke kterým se můžete vyšplhat po kamenných schodech. K nejnižší místnosti ze všech dorazíte tunelem, tedy skalní průrvou.
Petr Vok z Rožmberka je vnímán jako prototyp renesančního kavalíra, který se nezříkal žádných rozkoší. Je znám také jako poslední Rožmberk. Když 6. listopadu 1611 naposledy vydechl, mocné jihočeské panství definitivně osiřelo. Do dějin se však nezapsal jen svou smrtí. Petr Vok měl zajímavý osud. Narodil se 1. října 1539 v Českém Krumlově a většinu života strávil ve stínu staršího bratra Víléma, který se odmalička připravoval na převzetí rožmberského dominia.
Antonín Mánes se narodil 3. listopadu 1784 v Praze. Pocházel z mlynářského rodu a k malířství se dopracoval vlastní pílí. Na Akademii byl veden ke klasicistnímu pojetí ideální krajiny, to ale opouští a vydává se malovat do plenéru, nesvázán akademickými pravidly. Působil jako učitel v šlechtických rodinách a později také na Akademii. Nejvýrazněji se pedagogická snaha projevila na jeho dětech, a to především na Josefu Mánesovi, ze kterého se stal obdivovaný umělec.
Středověký hrad Kokořín působí, jako by vyrůstal z pískovcového ostrohu v lesích chráněné krajinné oblasti Kokořín. Oblíbený poutní cíl mnoha Čechů je opředený záhadami. K hradu, který stojí deset kilometrů severovýchodně od Mělníka, se váže nepřeberné množství tajemství a pověstí, které k němu neodmyslitelně patří.
Pod tímto názvem probíhá do 16. července ve Valdštejnské jízdárně výstavní projekt zpracovaný Národní galerií a představující kolem 400 děl jednoho z nejvýznamnějších českých malířů.
Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a Národní galerie vrátily některá díla potomkům jejich původního majitele. Až do úterního odpoledne měly instituce ve správě čtyři obrazy a soubor deseti liturgických oděvů, které patřily brněnskému židovskému podnikatelovi Johannu Blochovi. Jeho pravnučky dostaly cenné předměty po více než 84 letech zpátky.
Praha bude mít další jedinečné místo, kde se propojí prvorepubliková elegance a nostalgie starých časů s moderními technologiemi. Tím místem bude konstruktivistický Palác Dunaj, který od roku 2021 rekonstruuje stavební firma GEOSAN GROUP.
Staré hřbitovy mají své osobité kouzlo. A i když asi hned tak nebudou patřit mezi „tradiční“ turistické památky, přesto je řada turistů už teď vyhledává. Mnohde jich bývá dokonce víc než těch, kteří k jednotlivým hrobům chodí za svými blízkými Nejde totiž už jen o pietní místa.
Díla Josefa Václava Myslbeka, Toyen, Jindřicha Štyrského nebo současníka Františka Skály připomínají 250. výročí narození Karla Hynka Máchy na nové výstavě Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích.
S unikátní poctou naší vlasti přichází Jablonecké kulturní a informační centrum společně s Nadací pojišťovny Kooperativa a Spolkem výtvarných umělců Mánes. Na letní sezónu připravilo reprezentativní výstavu Má Vlast.
Je při nejmenším podivné, jak skoro úplně vyhladil čas památku na tohoto domácího výtvarníka, jehož jméno a část činnosti zůstanou trvale spojeny s dějinami pražské Akademie výtvarných umění. Karel Herain
Pražská malířská Akademie byla založena z iniciativy Společnosti vlasteneckých přátel umění, znamenala faktický začátek systematické umělecké výchovy v Čechách. De iure byla založena 10. září 1799 dekretem císaře Františka I. Vyučovat se začalo následujícího roku 1800 v Klementinu.