Bělehrad

Už za několik desítek hodin se mu splní životní sen. Slovenský bojovník Vlasto Čepo absolvuje premiéru v nejprestižnější organizaci světa UFC. V sobotu 1. srpna se na turnaji v Bělehradě utká s Američanem Gilbertem Urbinou. „Je to pro mě obrovský moment,“ neskrývá nadšení ještě nedávný zápasník domácího Oktagonu.

V československém týmu, který přesně před padesáti lety vyhrál mistrovství Evropy ve fotbale, patřil mezi nejzkušenější. Zřejmě i proto mohl tehdy osmadvacetiletý obránce Ján Pivarník odmítnout na soustředění v Tatrách klečení a veřejné pokání před fanoušky poté, co po přípravném zápase zkoušelo mužstvo penalty. „Franta Veselý to po neproměněné penaltě udělal. Klekl si a opakoval, že je vůl. Já dal dvě, třetí ne a trenéři mi řekli, ať si jdu taky kleknout. Nechtěl jsem šaškovat, tak jsem si radši odběhal čtyři sta metrů,“ líčí Pivarník v novém díle podcastu Kopačky na hřebíku na Sport.cz.

V dubnu 1941 zahájilo nacistické Německo ničivý útok na Jugoslávii, který se stal jednou z nejdestruktivnějších kampaní na Balkáně během druhé světové války. V centru této operace stál Alexander Löhr, vysoce postavený velitel Luftwaffe, který se stal jednou z klíčových postav bombardování Bělehradu a následné brutální okupace. Tento dokument mapuje život a kariéru Löhra – od jeho raných let v Rakousko-Uhersku až po jeho vzestup v německé armádě. Po anšlusu Rakouska v roce 1938 vstoupil Löhr do Luftwaffe a rychle se vypracoval na velitele jedné z jejích nejdůležitějších leteckých flotil. Jeho zkušenosti a strategické myšlení byly brzy využity v jedné z nejkontroverznějších operací války. Po převratu v Jugoslávii v březnu 1941 nařídil Adolf Hitler zničení Bělehradu jako trest. Pod Löhrovým velením provedly německé síly rozsáhlé letecké bombardování města, přičemž použily taktiky zaměřené na maximální destrukci a zlomení morálky civilního obyvatelstva. Útok zanechal velkou část hlavního města v troskách a přinesl značné utrpení civilistům. Jak válka pokračovala, Löhr velel německým jednotkám v jihovýchodní Evropě a dohlížel na protipartyzánské operace, které často zasahovaly civilní obyvatelstvo. Celé vesnice byly ničeny, rukojmí popravováni a represe se stupňovaly s rostoucí silou odboje. Po válce byl Löhr zajat a postaven před jugoslávský vojenský tribunál. Byl obviněn z válečných zločinů, včetně odpovědnosti za bombardování Bělehradu a činy spáchané pod jeho velením. V roce 1947 byl uznán vinným a odsouzen k trestu smrti. Toto video se zaměřuje nejen na samotné události, ale také na rozhodnutí, strategie a jejich důsledky – a nabízí hlubší pohled na válku, velení a odpovědnost v jednom z nejtemnějších období dějin. || Vypravěč: Luboš Novák

Kdyby byl Angličanem nebo Němcem, z Antonína Panenky by byl uctívaný miliardář. Jeho penaltu z finále ME 1976 z Bělehradu nikdo nikdy nepřekoná. Byla první, rozhodující, proto je a bude navždy unikátní. „Je krásné, že mě i po padesáti letech napodobují nejlepší hráči na světě. Messi, Ronaldo, Pirlo, Ramos. Ta myšlenka neumřela. Akorát by mi mohli posílat tantiémy,“ říká legendární Panenka s úsměvem v novém díle seriálu Paměť sportu, který mapuje strhující cestu československých fotbalistů za zlatem z ME 1976. Od kvalifikace až po legendární dloubák ve finálovém rozstřelu proti Německé spolkové republice.

Kdyby byl Angličanem nebo Němcem, z Antonína Panenky by byl uctívaný miliardář. Jeho penaltu z finále ME 1976 z Bělehradu nikdo nikdy nepřekoná. Byla první, rozhodující, proto je a bude navždy unikátní. „Je krásné, že mě i po padesáti letech napodobují nejlepší hráči na světě. Messi, Ronaldo, Pirlo, Ramos. Ta myšlenka neumřela. Akorát by mi mohli posílat tantiémy,“ říká legendární Panenka s úsměvem v novém díle seriálu Paměť sportu, který mapuje strhující cestu československých fotbalistů za zlatem z ME 1976. Od kvalifikace až po legendární dloubák ve finálovém rozstřelu proti Německé spolkové republice.