Boubínský prales

Boj o zachování původních lesních ekosystémů na Šumavě se podařilo vyhrát. Pořád ale panují některé nejasnosti.

Láká vás dovolená v Čechách? A co třeba jižní Čechy? O zábavu nebude nouze -stezka korunami stromů, hrad Zvíkov tyčící se vysoko na skále nebo Boubínský prales.

Boubínský prales je třetí nejstarší českou přírodní rezervací a dnes patří k nejnavštěvovanějším lokalitám Šumavy. Turisté zde najdou neobvykle pokroucené kmeny stromů porostlé mechem, pozoruhodně propletené kořeny, vrásčitou kůru plnou podivných útvarů a neprostupné mlází.

Cesta kolem jádra Boubínského pralesa zůstane zavřená a zmizí i z turistických map. Nahradí ji nová trasa, která dovede turisty od Boubínského jezírka až k rozhledně. O trvalém uzavření původního okruhu rozhodl lesní závod spolu s šumavským národním parkem i Klubem českých turistů. Kvůli padajícím souším jsou cesty nebezpečné. Boubínské jezírko ročně navštíví kolem šedesáti tisíc lidí. Spolu s novou sezonou lesníci uvolní i nejznámější cestu z Idiny Pily.

Boubínský prales, nacházející se v srdci Šumavy, je jedním z nejvýznamnějších přírodních klenotů střední Evropy. Stromy, které zde rostou, jsou staré i 400 let.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Staleté pařezy, ze kterých raší mladé výhonky, různě zdeformovaně propletené kořeny, zarostlé bažiny, které se staly domovem mnoha živočichů - takový je prales. Zázrak dnešní doby, který je třeba chránit, najdeme i u nás v Čechách.

Nejstarší prales v Evropě. Všechny české hory a lesy mají své kouzlo, ale právě tato oblast je něčím unikátní. Nachází se na Šumavě. A většinu Čechů možná už napadne, o jakou chráněnou krajinnou oblast se jedná.

Poznávání přírodních scenérií z vyhlídkových bodů rozhleden poskytuje jedinečné a úchvatné pohledy na různé geografické prvky, jako jsou horské vrcholy, zalesněné kopce, třpytivé řeky, rozlehlá pole a malebná města a vesnice.

Máme malebnou vlast. Naše Česká republika je protkaná jak historickými pamětihodnostmi, tak přírodními památkami. Představíme si některé zajímavosti z českých luhů a hájů.

Silný vítr na přelomu roku polámal asi pět stovek stromů v Boubínském pralese na Prachaticku. Popadané stromy poškodily i plot kolem rezervace, sdělila Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR, které jsou správcem území. Poškozené stromy musí podle rozhodnutí Správy CHKO Šumava, v níž se prales nachází, zůstat na místě.

Popadané stromy poškodily i plot kolem rezervace. V tiskové zprávě o tom informovala Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR, které jsou správcem území. Poškozené stromy…

Stovky souší i zdravých stromů polámal na přelomu roku silný vítr u Knížecí a Lukenské cesty v Boubínském pralese na Prachaticku. Popadané stromy poškodily i dřevěný plot kolem pralesa. Zlomené či vyvrácené stromy musí podle rozhodnutí Správy chráněné krajinné oblasti Šumava, v níž se prales nachází, lesníci nechat v porostech. Jde totiž o bezzásahové území.

Šumava je jedním z nejkrásnějších národních parků a chráněných krajinných oblastí, jaké v Česku máme. V jejím srdci se nachází středoevropský unikát, Boubínský prales. Při jeho návštěvě se přenesete tisíce let do minulosti.

Ačkoli se může zdát, že je Česká republika malou zemí, kde toho moc nenajdete, opak je pravdou. Nabízí spoustu zajímavostí a přírodních krás, které stojí za celodenní výlet.

Zájemci se mohou po více než roční pauze opět podívat do Boubínského pralesa. Umožňuje to nová stezka, kterou vybudovaly Lesy ČR. Trasa vede k jezírku a investice do ní vyšla na zhruba půl milionu korun.

Do Boubínského pralesa, dosud nedostupného kvůli nebezpečným souším, mohou návštěvníci od 29. června opět nahlédnout od tamějšího jezírka. Dojdou k němu po nové trase s povalovými chodníky a mostkem. Lesy ČR je v červnu instalovaly za půl milionu korun. Vstup na Knížecí a Lukenskou cestu zůstává nadále zakázaný. Informují o tom Lesy ČR:

Už v průběhu června by se mohli turisté opět dostat do národní přírodní rezervace Boubínský prales. Lesy ČR tam budují dřevěné chodníky a most, které zájemce zavedou až k Boubínskému jezírku. Hotovo by mělo být koncem měsíce.

Příroda je pro náš život nezbytná a závisí na ní více než polovina světového HDP. Velkou část evropské – a celoplanetární – biologické rozmanitosti jsme si však zničili průmyslovou a hospodářskou činností. Pokud podstatnou část naší poškozené pevniny a moří neobnovíme, připravíme se o přínosy, které nám ekosystémy zdarma poskytují, což bude mít následně negativní dopad na celé lidstvo. Proto se státy světa (včetně EU) v roce 2022 dohodly, že do roku 2030 obnoví alespoň 30 % degradovaných stanovišť v rámci Globálního rámce pro biologickou rozmanitost Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti.

Lesy ČR vytvoří v šumavském Boubínském pralese náhradní trasu k Boubínskému jezírku, k němuž se turisté už více než rok nemohou dostat.

Už v polovině června se budou moct turisté znovu vydat k Boubínskému jezírku. Lesy ČR připraví novou trasu, po které se lidé k oblíbenému šumavskému cíli dostanou. Více než rok byla totiž původní trasa kvůli nebezpečí pádu stromů uzavřená.

Po více než čtvrt století objevili mykologové na tlejících kmenech smrků v šumavském Boubínském pralese houbu s názvem ohňovec rezavohnědý. Jde o vzácný pralesní druh choroše, který byl poprvé nalezen v roce 1964 a který vědci nacházeli až do roku 1995. Pak se ale po pralesní houbě slehla zem.

Vědci objevili na tlejících kmenech v šumavském Boubínském pralese houbu ohňovec rezavohnědý. Jedná se o vzácný pralesní druh choroše, který se vyskytuje v Evropě jen na několika místech a především ve vyšších pohořích.

Vědci objevili na tlejících kmenech v šumavském Boubínském pralese houbu ohňovec rezavohnědý.

Mykologové, pedologové, dendrochronologové a další specialisté zkoumající spontánně se vyvíjející přírodní ekosystémy, vyrazili v letech 2021 a 2022 do jádra Boubínského pralesa. Cílem jejich bádání bylo mimo jiné zjistit, zda a jak se liší společenstva hub, osídlující nastojato odumřelé smrky ve srovnání s těmi, jež se vyvrátily zaživa. Vědecký projekt přinesl řadu překvapení včetně nálezu velmi vzácných hub.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako odvolací orgán potvrdilo rozhodnutí Správy národního parku Šumava z letošního srpna, že se v jádru Boubínského pralesa nesmí zasahovat. Státní podnik Lesy České republiky (LČR), který boubínské lesy spravuje, chtěl v létě zlomit v bezzásahové zóně pralesa 13 souší. O verdiktu ministerstva informoval mluvčí NP Šumava Jan Dvořák. Lesy ČR v dubnu kvůli možnému pádu suchých stromů uzavřely některé trasy v Boubínském pralese. Podle mluvčí Evy Jouklové Lesy ČR navrhnou v lednu správě parku náhradní omezenou trasu.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako odvolací orgán potvrdilo rozhodnutí Správy národního parku Šumava z letošního srpna, že se v jádru Boubínského pralesa nesmí zasahovat. Státní podnik Lesy České republiky (LČR), který boubínské lesy spravuje, chtěl v létě zlomit v bezzásahové zóně pralesa 13 souší.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako odvolací orgán potvrdilo rozhodnutí Správy národního parku Šumava z letošního srpna, že se v jádru Boubínského pralesa nesmí zasahovat.…

Návštěvnické středisko šumavského národního parku Idina pila zůstane na neurčitou dobu mimo provoz. Důvodem je uzavření stezek kolem jádra Boubínského pralesa, u něhož se…

Pád jednoho stromu může způsobit, že k zemi půjdou i další v jeho okolí. Dřevem teď postupují nejrůznější houby, ale pro život v Boubínském pralese to neznamená zkázu. Proces totiž láká nejrůznější druhy hmyzu, který je potravou pro ptáky. Proto je podle ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného důležité, aby v území zůstalo maximum odumřelých stromů. V rozhovoru pro Budějckou Drbnu vysvětluje, co se děje v území, kde jsou od minulého týdne uzavřené turistické trasy.

Lesy ČR uzavřely dneškem počínaje některé trasy v Boubínském pralese na Šumavě, protože hrozí pády suchých stromů na cesty. Zákaz vstupu platí do odvolání.…

Turisté ode dneška nesmí na některé trasy v Boubínském pralese na Šumavě, protože hrozí pády suchých stromů na cesty. Zákaz vstupu platí do odvolání.

Návštěvníky Boubínského pralesa ohrožují stovky suchých stromů, které mohou spadnout na turistické stezky. Městský úřad ve Vimperku proto na žádost Lesů ČR rozhodl o uzavření některých tras. V roce 2004 tam při tragické události zemřela žena.

Turisté ode dneška nesmí na některé trasy v Boubínském pralese na Šumavě, protože hrozí pády suchých stromů na cesty. Zákaz vstupu platí do odvolání. Souše stojí v bezzásahové zóně, v níž se nesmí kácet. Samovolný rozpad suchých stromů může trvat až deset let. Stromy uschly po kůrovcové kalamitě, která byla v Boubínském pralese na vrcholu v roce 2019.

Turisté ode dneška nesmí na některé trasy v Boubínském pralese na Šumavě, protože hrozí pády suchých stromů na cesty. Zákaz vstupu platí do odvolání. Souše stojí v bezzásahové zóně, v níž se nesmí kácet. Samovolný rozpad suchých stromů může trvat až deset let. Stromy uschly po kůrovcové kalamitě, která byla v Boubínském pralese na vrcholu v roce 2019. Novinářům to dnes řekli zástupci Lesů ČR.

U frekventované turistické cesty v jádru Boubínského pralesa na Šumavě stojí 300 kůrovcových souší, které by při pádu mohly ohrozit turisty. Pokácet je nelze,…

U frekventované turistické cesty v jádře Boubínského pralesa na Šumavě stojí 300 kůrovcových souší, které by při pádu mohly ohrozit turisty. Pokácet je nelze, protože jsou v takzvané bezzásahové zóně.

Správa národního Parku Šumava upozornila v minulých dnech na projekt Herwart II, podle něhož by se mohla rozšířit bezzásahová zóna Boubínského pralesa.

Bezzásahová oblast šumavského Boubínského pralesa by se mohla v budoucnosti zvětšit. Vědci zjistili, že se pralesní stromy nacházejí i na jiných místech rezervace. Oblast,…

Ještě než se Evropa zaplnila lidmi, byla pokryta obrovskými stálezelenými lesy. Dnes tomu tak už není. Pořád zde však můžeme najít několik posledních pralesů.

Spor o kácení v Boubínském pralese vedl v roce 2019 až k demonstraci před budovou Správy Národního parku Šumava ve Vimperku. Její účastníci tehdy požadovali zintenzivnění kácení a zastavení kůrovce v převážně smrkových lesích obklopujících zbytky původních pralesů. Správa NP Šumava naopak rozšířila bezzásahovost v rezervaci i mimo oplocené jádro. Za správností tohoto postupu si stojí.

Správa NP Šumava informovala o výzkumu, který odhalil velmi staré dřeviny i mimo oplocené území této národní přírodní rezervace Boubínský prales. Podle odborníků by se tak bezzásahové jádro rezervace mohlo rozšířit.

Bezzásahová oblast šumavského Boubínského pralesa by se mohla v budoucnosti zvětšit. Vědci zjistili, že se pralesní stromy nacházejí i na jiných místech rezervace.

Nejvyšší smrk v jádru šumavského Boubínského pralesa dosahuje výšky více než 54 metrů. Znamená to, že se tímto parametrem blíží k takzvanému Králi smrků, který na Boubíně padl při vichřici před 50 lety. Měřil téměř 58 metrů. Nynější nejvyšší smrk navíc roste na přibližně stejném místě. Novinářům to řekl dendrolog Pavel Šamonil, který se věnuje výzkumu Boubínského pralesa.

Nekorunovaným vládcem památných stromů býval Král smrků, nejmohutnější smrk přírodní rezervace Boubínský prales. Před padesáti lety, 4. prosince 1970, ale při vichřici padl. Díky větvím, které se klenuly na jeho téměř 58 metrů vysokém kmeni až ve výšce 28 metrů, připomínal přírodní chrám. Bylo mu asi 440 let. Na jeho konci se podle některých názorů podepsal příval turistů, který oslabil jeho kořenový systém. Současný nejvyšší smrk v jádru šumavského Boubínského pralesa dosahuje výšky více než 54 metrů.

Horská šumavská krajina postižená kůrovcem před 25 a 10 lety se uzdravuje. A odumřelé smrky k ozdravování výrazně pomáhají. Nejčerstvějším důkazem ozdravného procesu je návrat pstruhů obecných do jezera Laka.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) potvrdilo přísnější podmínky kůrovcové těžby pro Lesy ČR v Boubínském pralese na Šumavě. Státní podnik tak může kácet pouze na určených místech a musí postupovat šetrným způsobem. Uvedl to server iROZHLAS.cz s poukazem na rozhodnutí, které má k dispozici Český rozhlas Radiožurnál (ČRo).

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) potvrdilo přísnější podmínky kůrovcové těžby pro Lesy ČR v Boubínském pralese na Šumavě. Státní podnik tak může kácet pouze na určených místech a musí postupovat šetrným způsobem. Uvedl to server iROZHLAS.cz s poukazem na rozhodnutí, které má k dispozici Český rozhlas Radiožurnál (ČRo).

Ekologičtí aktivisté tvrdí, že se v Boubínském pralese ve velkém těží dřevo. Lesníci to odmítají. „V bezzásahové části Boubína Lesy ČR nikdy nekácely a kácet nebudou,“ uvedli.

Na Šumavě se zase rozhořívá boj o budoucnost. Komunita pro duchovní rozvoj, o. p. s., Hnutí Život, z. s., Zachraňme Šumavu, z. s., svolaly demonstraci ve Vimperku před sídlem vedení Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Důvod? Chtějí chránit přírodu. Proti nim stál ředitel NP a CHKO Šumava Pavel Hubený a tvrdil, že i oni chtějí chránit přírodu na Šumavě. Spor se rozhořel kolem kůrovce na Boubíně. Boubín je totiž chráněn takzvanou bezzásahovostí. Člověk do rozvoje tamního lesa nesmí zasáhnout. Což se demonstrantům nelíbí, protože park nezasahuje proti kůrovci, a my jsme tak na pokraji zničení celé vzácné oblasti.

Dne 12. srpna se ve Vimperku konalo veřejné shromáždění k demonstrování stavu poškození a ohrožení lesů v Národní přírodní rezervaci Boubínský prales a v celém lesním komplexu hory Boubín; k požadavku na státní správu ochrany přírody, aby vydala nové správní rozhodnutí vedoucí k účinným zásahům, které povedou k zastavení gradace kůrovce a zachování vzrostlých lesů na Boubíně.

Vážení demonstrující, dovolte, abych vám sdělil své postřehy a úvahy k výzvě, kterou jsem od vás obdržel dne 12. 8. 2020 na demonstraci konané před vchodem do Správy Národního parku Šumava ve Vimperku. Přenesu se přes skutečnost, že jste mi neumožnili dostatečně vyjádřit svůj postoj přímo vám právě na vaší demonstraci, koneckonců, čas, který jste mi poskytli pro vyjádření, mi pomohl lépe, hlouběji a stručněji vystihnout to, co jsem vám chtěl sdělit už na místě.

Účastníci včerejší demonstrace ve Vimperku na Prachaticku žádají snížení bezzásahové plochy rezervace šumavského Boubínského pralesa. Letos se navýšila o 55 hektarů na přibližně 139 hektarů. Podle demonstrantů, jichž se sešlo zhruba 20, je rozhodnutí špatné mimo jiné proto, že brzdí a znemožňuje účinné zásahy proti kůrovci.

Účastníci demonstrace ve Vimperku na Prachaticku žádají snížení bezzásahové plochy rezervace šumavského Boubínského pralesa. Letos se navýšila o 55 hektarů na přibližně 139 hektarů. Podle demonstrantů, jichž se sešlo zhruba 20, je rozhodnutí špatné mimo jiné proto, že brzdí a znemožňuje účinné zásahy proti kůrovci. ČTK to řekl organizátor dnešní akce Petr Martan.

Účastníci dnešní demonstrace ve Vimperku na Prachaticku žádají snížení bezzásahové plochy rezervace šumavského Boubínského pralesa. Letos se navýšila o 55 hektarů na přibližně 139 hektarů.

Účastníci dnešní demonstrace ve Vimperku na Prachaticku žádají snížení bezzásahové plochy rezervace šumavského Boubínského pralesa. Letos se navýšila o 55 hektarů na přibližně 139 hektarů. Podle demonstrantů, jichž se sešlo zhruba 20, je rozhodnutí špatné mimo jiné proto, že brzdí a znemožňuje účinné zásahy proti kůrovci. ČTK to řekl organizátor dnešní akce Petr Martan.

Ekologické Hnutí Duha upozornilo, že lesníci chtějí v Boubínském pralese kácet víc, než jim dovolují předpisy. „Postupné kácení a odkorňování smrků postupně přemění velkou část rezervace v dřevosklad,“ obávají se ekologové.

O 55 hektarů, na celkových 139 hektarů, se zvětšila rozloha bezzásahové plochy Boubínského pralesa v šumavském národním parku. Vytrvalé deště zvedly hladiny řek. Osmnáct procent středoškoláků – o čtyři procenta více než loni – propadlo u státních maturit.

Bezzásahová plocha na území rezervace šumavského Boubínského pralesa na Prachaticku se rozšiřuje zhruba o 55 hektarů. Nově bude mít výměru 139 hektarů.